(9.50 hodin)
(pokračuje Chalupa)
Za druhé. Soukromé školství průšvih jako blázen, souhlasím. Aby se dávaly maturity, nebo ti, co nezvládají státní vysoké školy, aby si je šli potom udělat do soukroma, protože jsou placeni za hlavu, a pak nám lidi, kteří si udělají zemědělského bakaláře, jdou dělat šéfy u policajtů nebo u vojáků, to prostě hlava nebere. Ale tohle vím taky. Až tady vznikne nějaká nová vláda po volbách, možná tam budou rozumní lidé, kteří se dohodnou. Možná to zní blbě, ale já jsem fakt jenom poslanec.
Pokud jde o vyčítání nebo nevyčítání. Pane kolego, pokud jste tady rozjeli za dvacet let -
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Mým prostřednictvím, děkuji.
Poslanec Bohuslav Chalupa: - prostřednictvím předsedajícího - kouli deficitu, a teď budu mluvit o oblasti, do které vidím, kdy jenom v oblasti obrany a bezpečnosti jste způsobili deficit ne oněch 100 mld., ale skoro 400 mld., kde jste způsobili deficit do toho školství, tak tuto kouli nezastavíte za čtyři roky, a to víte dobře jako já, protože existuje jakýsi fyzikální zákon, který mluví o setrvačnosti. Z téhle země se ztratilo přes bilion korun od roku 1990. Kde ty peníze jsou? Já jsem to včera říkal: někde za mořem v rákosí. (Veselost v sále.)
A pokud jde o nesystematičnost, souhlasím. Některé školy mají hodně peněz, některé nemají. Vysoké školy říkají, že jsou financovány z jiných zdrojů, kraje říkají, že jsou financovány z jiných zdrojů, ale to jsou pořád peníze daňových poplatníků. Ať se vláda konečně rozhodne na nějaké systematičnosti a centralizaci těchto věcí. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Teď to udělala šikovně paní poslankyně Hnyková a předběhla s faktickou poznámkou. Pane poslanče, ještě chviličku. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Když poslouchám diskusi kolegů v oblasti a na téma školství a platů ve školství, kladu si otázku. Tyto řeči učitele nezajímají. Je zajímá to, co pro ně uděláme konkrétně. Oba dva jste z vládní koalice, nechci vám vyčítat, co jste neudělali nebo neudělali. Měli bychom hledat řešení, aby nedošlo ke stávce, abychom učitelům navýšili a ohodnotili jejich práci důstojně a aby mohli svoji práci vykonávat dobře a ve prospěch dětí, které vzdělávají. Takže tyto vaše dohady, které tady jsou, a jsou ostudné pro učitele, si myslím, že jsou naprosto zbytečné! Hledejme řešení!
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní pan poslanec Kasal s řádnou přihláškou. Připraví se pan poslanec Vácha, poté pan poslanec Chalupa.
Poslanec David Kasal: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, budu chtít být trošku věcný a zaměřím se jenom na část výseku a to je vzdělávání ve zdravotnictví.
Mohu si dovolit říct, že jsem se podílel jak na změně vzdělávání lékařů, tak i sester. Tady jsem slyšel od kolegy Váchy prostřednictvím předsedajícího: navyšme peníze, nesnižovaly nebo nezvyšovaly se. Tady jde opravdu o to udělat systémovou změnu a na to jsme narazili právě u vzdělávání sestřiček. Proč sestry mohly mít vzdělání čtyři roky, byly kvalitní, a najednou měly vzdělávání sedm let? A když jste se ptal přímo lidí, chodil jste za nimi, tak oni řekli: my tam rok sedíme a nic víc se nedozvíme, my to vzdělání kvalitnější nemáme. Ale sedm let je delší doba a je to samozřejmě mnohem více peněz. Jde o to, aby se dostaly peníze přímo nejenom ke kantorům, kteří si to zaslouží - a nemám vůbec nic proti soukromému školství, církevnímu státnímu školství, ale jde o to, aby byly nastaveny podmínky tak, aby vzdělání, které z toho vzejde, bylo kvalitní a byli z toho kvalitní lidé, kteří pak můžou jít přímo do terénu. Když vám přijde sestřička a první, na co se ptá, kde dostane kancelář, a vůbec se nezajímá o to, jestli bude ošetřovat lidi, tak to je potom problém. Pak je taky problém to, co za peníze vychováváme. Je blbý, že to takhle říkám, ale to byla ta zkušenost, kterou jsme měli.
A další věc. Když jsme rušili zdravotního asistenta, tak nám přijel ještě někdo přednášet z Evropské unie, jak to musí být, a tam jsme se pak na konferenci dozvěděli, že 83 % zdravotnických asistentů, kteří měli malinký rozdíl oproti zdravotní sestře, která musela mít vysokou školu, aby dosáhli na sestru, šlo potom znovu na vysokou školu. My se tady učíme donekonečna a v zásadě nevyužíváme potenciál, aby lidi mohli potom své zkušenosti odvádět tam, kde to má být. Zajímavé bylo, když jsme byli v Karlových Varech, tak ten zdravotní asistent, který se tedy vzdělával tři čtyři roky, přešel jenom hranice do Německa, měl půlroční kurz, a jak to vzdělání bylo, byl schopen tam dělat šéfa daného zdravotního zařízení sester. Ale u nás ještě potřeboval další tři roky, aby mohl vůbec vykonávat nějakou činnost.
Nejdříve bychom se měli podívat na to, jestli nevzděláváme zbytečně široce, nebo i nesmyslně, a pak do toho dejme peníze. Samozřejmě je to část vzdělávací. Druhá část je, že by mělo být taky jasně dané, že když peníze do vzdělávání půjdou, tak je to o tom, aby se k lidem dostaly. Já to znám, když se přidávalo do zdravotnictví, plošně se přidá, ale k lidem se to nedostane. To si myslím, že je to podstatné.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Vácha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Já bych to chtěl uzavřít tím, že jsme se tu všichni asi nějak shodli na tom, že školství potřebuje pomoc, že by se mělo dostat více peněz do školství, že by se školství mělo nějakým způsobem reformovat. S tím bych tak asi uzavřel.
Pan kolega chce ještě vystoupit. (Poslanec Chalupa.) Já si myslím, že bude mít podobnou řeč jako já, doufám smířlivou. Chtěl bych vás vyzvat, abyste ve svých stranických sekretariátech prosazovali myšlenku a svoje šéfy, kteří mají nějakou rozhodovací schopnost nebo moc, tlačili k tomu, aby školství bylo prioritou pro nás pro všechny, nejenom pro mne. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Chalupa.
Poslanec Bohuslav Chalupa: Já už zanechám popisu toho, kolik dneska stojí maturity. Přidám se k panu kolegovi vaším prostřednictvím. Smířlivost tady určitě je.
Já tomu sám nerozumím. Poslouchal jsem teď v televizi pana rektora myslím Karlovy univerzity, nebo ČVUT, to je jedno, a ten říkal takovou chytrou věc: "Když posloucháte ty politiky, oni všichni chtějí, a když já chci, tak jsem dneska tady v televizi, protože jsem chtěl." Já tomu taky nerozumím. Všichni chceme, a ono to nefunguje. Kde je chyba? V tom, že nejsme schopni se dohodnout? My jsme schopni se tady domluvit, sejít se tady, vymyslet věci. Budeme muset asi na lidi, kteří sedí nad námi, více tlačit. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Ptám se, jestli má ještě někdo zájem vystoupit v rozpravě k tomuto bodu. Není tomu tak. Rozpravu končím. Ptám se pana poslance Váchy, jestli, a v případě, že ano, jaké navrhuje usnesení. Nenavrhuje.
Poslanec František Vácha: Já bych samozřejmě usnesení navrhl, ale nechci riskovat - víte co? (V sále není dostatečný počet poslanců.) Nechci to říkat před lidmi, protože bychom měli ostudu.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za konstruktivní přístup.
Přečtu několik omluv. Omlouvá se pan poslanec Ludvík Hovorka od 9.45 do 12.30 z důvodu účasti na jednání mimo budovu. Omlouvá se paní poslankyně Ivana Dobešová z důvodu zahraniční cesty v termínu od 7. do 8. září. Omlouvá se pan poslanec Jan Farský dnes mezi 10.30 a 13.15 z pracovních důvodů. Omlouvá se pan poslanec Pavel Plzák dne 7. 9. po celý jednací cen z pracovních důvodů.
Končím projednání této interpelace. Jsme stále v bodu 91. Budeme projednávat interpelaci na místopředsedu vlády Pavla Bělobrádka.
Místopředseda vlády Pavel Bělobrádek odpověděl na interpelaci poslance Františka Váchy ve věci hodnocení výsledků výzkumných organizací. Interpelace se předkládá jako tisk 1142. Pane poslanče, prosím, uveďte. ***