(14.50 hodin)
(pokračuje Semelová)
Jak je možné, že společnost ze 70 procent vlastněná státem si vybere za partnera takovouto firmu?
Pozítří, 29. června, končí lhůta pro definitivní převod písnického sídliště do rukou této firmy. Pokud přes výzvy poslanců a demonstrace zoufalých občanů dosud vláda nejednala, má nyní Poslanecká sněmovna poslední příležitost ji k tomu přimět. Naléhavě vás proto, kolegové, prosím o podporu zařazení bodu s názvem Prodej sídliště Písnice jako první bod po pevně zařazených bodech dnešního jednání. Jeho projednávání by mělo mimo jiné vyústit v usnesení, resp. ve výzvu vládě, aby podala k příslušnému soudu návrh na vydání předběžného opatření na zamezení převodu majetku ze společnosti ČEZ, a. s., na společnost CIB Rent Písnice, a to neprodleně, tak aby bylo zamezeno převodu majetku do 29. 6. 2017. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně, a poprosím vás, abyste přednesla i druhý svůj návrh.
Poslankyně Marta Semelová: Vážené kolegyně, kolegové, navrhuji zařadit na program další bod, který byl ze schůze vyřazen z důvodu, že jeho projednání a schválení nepovažuje vládní koalice očividně za svoji prioritu, ač před volbami voličům slibovala pravý opak. Jedná se o sněmovní tisk 1078, vládní návrh zákona o zálohovaném výživném a o návrh našeho klubu KSČM, sněmovní tisk 780, návrh zákona o náhradním výživném.
Musím říci, že mě velice mrzí pokrytectví vládních stran, které se zaklínají péčí o rodinu, přičemž jejich konkrétní kroky svědčí o pravém opaku. Nejen že tuto významnou normu předloží na poslední chvíli, kdy je téměř jasné, že už nemůže projít legislativním procesem, ale ještě navíc v posledním momentě, kdy bychom návrh ještě teoreticky mohli při dobré vůli projednat, ho sami stáhnou z programu. Myslím, že každému musí být jasné, že hádky, spory, vzájemné urážky a intriky, které vládní koalice předvádí, posunuly v preferencích proklamovaná řešení problémů lidí na vedlejší kolej. Prostě situace rodin, resp. dětí samoživitelek a samoživitelů, prioritou vládní koalice už není. Ovšem pro nás komunisty to prioritou zůstává. Proto navrhuji zařazení těchto bodů.
Mnoho neúplných rodin se totiž dostává do vážných sociálních a ekonomických problémů, což má dopady především na děti. Člověka mrazí z informací, že kvůli chudobě jsou děti odebírány z rodiny a poslány do ústavní péče. Až tam jsme se v 21. století dostali! Jde o naprosté selhání stávajícího systému a státu. Neúplné rodiny tak patří mezi nejvíce ohrožené chudobou a sociálním vyloučením. Vyplývá to i z analýzy Českého statistického úřadu z roku 2015, která dokládá, že příjmovou chudobou či sociálním vyloučením je ohrožena zhruba jedna třetina těchto domácností. K tomu si připočtěte velice nízkou úroveň vymahatelnosti práva. A to vyživovací povinnost neplní zhruba 40 % povinných rodičů.
Zákon o zálohovaném výživném by tak měl alespoň částečně pomoci rodinám, které od povinného rodiče nedostávají řádně a včas soudem stanovené či schválené výživné. V neúplných rodinách žije 400 000 dětí, to je 22 % všech dětí. Chudobou a sociálním vyloučením je přímo ohrožena třetina samoživitelek a samoživitelů, kterým často nezbývá nic jiného než si brát půjčky, žít na dluh a riskovat propad do začarovaného kruhu dluhových pastí a exekucí. Neúplné rodiny s dvěma a více dětmi jsou čtyřikrát častěji ohroženy chudobou než ostatní populace. Výrazné sociální a ekonomické rozdíly se projevují už v mateřské a základní škole. Tyto děti bývají vyloučeny ze školních výletů, z lyžařských kurzů, škol v přírodě, o prázdninách na táboře nebo rekreaci si mohou nechat jen zdát. Aby neměly hlad, vyhlašují se na školní obědy pro chudé děti sbírky a speciální programy. Umíte si představit, co nastane, pokud ještě k tomu nedostávají výživné? Vymahatelnost práva je u nás značně problematická, soudní řízení velmi zdlouhavé, trvají i několik let a navíc bývají rozhodnutí soudu o výši výživného nepředvídatelná. Podle průzkumu Asociace neúplných rodin nehrazené výživné z těchto důvodů vymáhá pouze 25 % osamělých rodičů. Pomoc ze strany státu by proto měla být mnohem výraznější.
Takže navrhuji zařadit do programu schůze sněmovní tisk 1078, vládní návrh zákona o zálohovaném výživném, a současně s tím i návrh našeho klubu KSČM, tedy sněmovní tisk 780, návrh zákona o náhradním výživném, a to jako první dva body odpoledního jednání zítra, ve středu 28. června.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM).
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Jako další se svým návrhem vystoupí pan poslanec Miroslav Opálka, kterému tímto dávám slovo.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, pokusím se vás znova přesvědčit o potřebě projednání sněmovního tisku 392 a jeho zařazení na program jednání naší 59. schůze Poslanecké sněmovny. Tento návrh byl podán 23. ledna roku 2015 a stanovisko vlády bylo Sněmovně předáno 25. února 2015. Od té doby čeká díky vůli většiny vždy na konci fronty na projednání v prvním čtení, a to i po mých předchozích snahách o jeho pevné zařazení a projednání. Dnes, po 26 měsících jeho prvního zařazení na program jednání, musím konstatovat, že tento návrh na zrušení stropu pro odvody na důchodové a nemocenské pojištění a politiku zaměstnanosti v našem programu již vůbec nenaleznete. Nenajdete mezi námi už ani schváleného zpravodaje, kterého jsme nedávno schválili za člena kolegia NKÚ. Končí volební období a já musím konstatovat, že ústavní právo poslance podat návrh zákona, které stanovuje v článku 41 v jeho druhém odstavci Ústava České republiky, se v podstatě stává jen právem formálním, neboť není reálně naplněno jeho projednání z důvodu nevůle většiny poslanců, a to i po pokusech o jeho pevné zařazení. Z tohoto pohledu, pokud nevyjde ani tento můj dnešní pokus, zvážím zcela reálně ústavní stížnost po skončení tohoto volebního období.
Navrhuji proto znovu zařazení sněmovního tisku 392 do programu jednání 59. schůze, zatím jen do bloku prvních čtení. Následně bych zítra požádal o pevné zařazení a pak o zkrácení termínu pro projednání.
Tento návrh zástupců poslaneckého klubu KSČM není v rozporu s právem Evropské unie. Stropy byly zavedeny v rámci pravicového novelizačního balíčku vlády Mirka Topolánka, který zásadně novelizoval v jednom sněmovním tisku na 50 důležitých zákonů. Je platný od roku 2008 - viz zákon 261/2007 Sb. Zákonná změna zhoršila bilanci důchodového účtu, resp. státního rozpočtu. Je výhodná pouze pro vícepříjmové skupiny a snižuje princip solidarity. Členové naší vlády svým negativním stanoviskem podpořili i tak nejen balíček Mirka Topolánka, ale i svou vlastní výhodu, vlastně hlasovali ve střetu zájmů. Konstatuji, že to můžeme napravit. ***