(10.10 hodin)
(pokračuje Černochová)
Náborový příspěvek tak neskýtá nejmenší předpoklad ke stabilizaci bezpečnostních sborů, právě naopak, a ke snižování mezigeneračního napětí mezi příslušníky, k dlouhodobému udržení příslušníků ve služebním poměru, plnění služebních povinností na odpovídající požadované úrovni. Byť je náborový příspěvek doprovázen argumentářem o nepřijatelném, výrazně nižším nástupním platu příslušníků bezpečnostních sborů než u ostatních pracovníků v bezpečnostní oblasti, nijak tento příjmový rozdíl neřeší. Myslet si, že stabilizujeme bezpečnostní sbory za nula korun, je jen čistokrevný populismus.
Je nutné si připustit, že stabilizace nás opravdu bude něco stát, že zázraky v tomto ohledu neexistují. Proto i mnou navržený příspěvek, ten stabilizační, počítá s dopady do státního rozpočtu. Předpokládejme, že by se stabilizační příspěvek vyplácel, jak navrhuji, v pětiletém časovém rozpětí např. v průměrné výši 10 tisíc korun. Potom by tuto částku každý rok dostávalo nikoliv 5 %, jak zmiňují odboráři, kteří evidentně neumějí počítat, ale jedna pětina příslušníků bezpečnostních sborů. Za těchto podmínek by bylo ročně příslušníkům všech bezpečnostních sborů vypláceno 124 600 000 korun. Obdobně lze dopočítat rozpočtové dopady i pro další varianty navrhovaného pětiletého intervalu, tj. 5 tisíc až 50 tisíc za pět let, tedy 1 tisíc až 10 tisíc za rok úspěšné služby, tedy 62 300 000 až 623 milionů ročně. Ano, o tyto prostředky by muselo dojít k navýšení jednotlivých rozpočtových kapitol státního rozpočtu, jelikož v případě nenavýšení jednotlivých kapitol by muselo dojít k vyčlenění prostředků rozpočtu bezpečnostních sborů a podle tohoto objemu ke stanovení rozpětí a výše vyplácených stabilizačních příspěvků. Je však zřejmé, že bez faktických rozpočtových dopadů do státního rozpočtu by se jednalo spíše o předvolební populismus než o faktický krok ke stabilizaci bezpečnostních sborů.
Příslušníci bezpečnostních sborů, kteří poctivě a oddaně vykonávají svoji službu, si rozhodně zaslouží skutečné a adekvátní ohodnocení a nikoliv jen iluzorní a kouzelnická prázdná gesta. Dle mého názoru by se jednoznačně jednalo o lepší způsob odměny a způsob stabilizace i motivace než např. při vší úctě ke kolegovi Ondráčkovi jím navrhovaný příspěvek či verze paušálního příspěvku peněžitého daru, kdy pan kolega Ondráček chce dát všem podle hodnosti a výše platu, nikoliv podle odvedené práce a zásluh. Tady mě na tom zaráží - a myslím, že si to úplně pan kolega nepromyslel... (Odmlka kvůli hluku v sále.)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Ano, paní poslankyně. Já poprosím o klid v sále, případně abyste projednali věci v předsálí. Děkuji.
Poslankyně Jana Černochová: Nevím, do jaké míry to kolega promýšlel, ale de facto pokud by platil ten jeho pozměňovací návrh, tak důsledkem by bylo to, že budou hlavně stabilizováni - promiňte mi to slovo - papaláši na Policejním prezidiu, budou se stabilizovat ředitelé krajů a náměstci v kancelářích. Protože jak jinak si mám vysvětlit jeho návrh, kdy chce každých pět let všem dávat, všem, všem, všem, peněžitý dar ve výši měsíčního příjmu? Takže ve výsledku ten policista v přímém výkonu služby na ulici - a pan ministr mě klidně doplní, kolik je měsíční příjem ve čtvrté nebo páté platové třídě... Dvacet tisíc? Plus minus? Tak tento policista bude mít třikrát až čtyřikrát méně než náměstek. Takže bych se možná prostřednictvím pana předsedajícího chtěla zeptat pana Ondráčka, koho chce svým peněžitým darem stabilizovat - papaláše ve vedení policie? Já ne. Já chci stabilizovat řadové poldy, kteří jsou v těch ulicích a kteří, pokud neuděláme my nějaké opatření, tak od té policie, vážené kolegyně a kolegové, odejdou!
Často se tady říká, a v tomhle se shodujeme i s kolegou Ondráčkem, že je důležité stabilizovat všechny a ne jen někoho. Nevím, proč se tady tedy navrhuje pravý opak. A já nemám obavu - nevím, jestli ji má kolega Ondráček - ale já nemám obavu, že by nám utíkali náměstci, ředitelé nebo někdo z Policejního prezidia od policie. Ne, ne, ne. Ti tam zůstanou. Takže znovu otázka zní, protože návrh kolegy Ondráčka podpořili i někteří členové na výboru z vládní koalice - chcete stabilizovat papaláše? Nebo chcete stabilizovat běžné policisty? Pro policisty na ulici by tato forma kolegy Ondráčka byla výsměchem.
Ještě si neodpustím jednu poznámku k návrhu na zvednutí výše tzv. rizikového příplatku, je to ten zvláštní příplatek. Podle mě jeho navýšení nikam nevede, protože současný stav stejně nezlepší. Je to nesystémový krok a má výrazný dopad na státní rozpočet. Pro všechny, co mají dnes nejvyšší rizikový příplatek 6 tisíc, to bude znamenat, že budou mít v budoucnu 10 tisíc. Já jsem za to moc ráda, přeju jim to, je to v pořádku. Ale tohle opatření bude mít významný dopad. Dnes máme něco kolem 62 tisíc příslušníků bezpečnostních sborů. Pokud vezmeme v úvahu, že 20 tisícům je vyplácen nejvyšší možný rizikový příplatek, dostaneme se skoro k jedné miliardě každý rok. Víte, já bych některým policistům, kteří skutečně slouží i v rámci ostrahy objektů, jako je tento, přála co nejvyšší rizikový příplatek. A tady si myslím, že je poněkud zvláštní, že ti, co tyto rizikové příplatky určují, absolutně nerozlišují riziko, jakému jsou ti lidé vystaveni. Skutečně když srovnám někoho, kdo zabezpečuje ochranu úředních budov, které jsou skutečně z hlediska té terminologie důležité pro ochranu zájmů státu, a někoho, kdo sedí v kanceláři na nějakém, v uvozovkách, odpusťte mi to přirovnání, obvodním oddělení, tak jak je možné, že ti lidé mají stejný rizikový příplatek? To přece není fér. A opět, tohle je věc, která se vůbec nemusí řešit zákonem, která by se měla řešit podzákonnou normou. Přece nechceme pokaždé otevírat služební zákon.
Budu se opakovat, ale opakování je matka moudrosti. Ačkoliv by se mohlo zdát, že tento návrh novely zákona sleduje samé bohulibé cíle, nápravu nepravostí a posílení motivace pro službu bezpečnostních sborů, bohužel je tomu právě naopak. Několik měsíců před volbami jsme svědky boje o hlasy příslušníků bezpečnostních sborů a jejich rodin prostřednictvím výhod, které jsou však jen zdánlivé a iluzorní. Po prostudování novely musí nejen policistům dojít, že v žádném případě nepovede k vyšší stabilizaci a atraktivitě práce u policie. Naopak záhy zjistí, že je pro ně hrozbou, neboť více peněz v konečném důsledku prostě nedostanou a zároveň jim přibude více zatěžující administrativy namísto dohledu nad bezpečností v našich ulicích. Zkušení, ale bohužel demotivovaní policisté si takové jednání rozhodně nezaslouží a hrozí, že skutečně nakonec odejdou.
Kdyby se pan ministr vnitra Chovanec více staral o zajištění materiálních podmínek pro práci policie než o totální destrukci odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, možná by také udělal lépe. Trošku by mě zajímalo, jak je to s těmi -
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vás na vteřinku přeruším, paní poslankyně. Já mám pocit, že tady probíhají hlasité rozhovory v sále. Jestliže máte potřebu si něco sdělit, běžte do předsálí a nerušte paní poslankyni.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Při této příležitosti si myslím, že bychom se jako Poslanecká sněmovna měli také férově od pana ministra Chovance a od dalších zástupců vlády dozvědět, jak to bude s těmi kvótami. Protože sice tato vláda řekla, že žádné kvóty v rámci uprchlické krize - tak světe, div se, tři a půl roku - nebude akceptovat, ale někteří z nás vědí, co znamená Dublin III, a že tato možnost, pane ministře, tam od září 2017 stejně bude, kvóty nekvóty, usnesení vlády neusnesení vlády. ***