(11.30 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Jsem ale přesvědčen, že ti z vás, kdo budete hlasovat pro tuto dohodu, neuděláte špatně, protože naopak si nedovedu představit, že bychom v této chvíli začali váhat. Protože díky tomu, že tam máme vojáky, díky tomu, že jsme do toho tolik investovali, tak si myslím, že dnes není - i pro mě, který jsem tady před lety také měl pochyby o tomto angažmá, takže se nebudu tvářit, že je pro mě všechno černobílé a jednoduché. Ale dneska si myslím, že už pro nás není jiná cesta, a garantuji vám, že v tuto chvíli je to ten nejspolehlivější partner, kterého v Afghánistánu můžeme najít.
A co se týče toho Turecka, které tady bylo zmíněno, tak tady ale musím připomenout ještě jednu věc. Podívejte se, díky tomu, že máme dohodu s Tureckem, která se týká třeba migrace, se podařilo zastavit příliv migrantů po té balkánské cestě, jak se tomu říká. A je přece evidentní, že kdyby se nám tohle nepodařilo a kdyby ta dohoda neexistovala, tak jsme v úplně jiné situaci. Takže tady zaznělo, jako kdyby Turecko nedodržovalo. To prostě věcně pravda není. Tuhle dohodu Turecko drží!
A to vám potvrdí - teď jsem jednal s řeckým ministrem zahraničí a bavili jsme se o tom úplně detailně a Nikolaos Kotzias mi potvrdil, že Turci - a víte, že mezi Řeky a Turky jsou z historie tradičně napjatější vztahy, to má řadu peripetií - ale Kotzias uznal, že Turci drží své závazky. Pro Řeky je to naprosto zásadní věc. Protože víte, co to pro ně znamená za lavinu, která by mohla velice rychle začít růst.
Takže vám to tady říkám z nejpovolanějších úst, že Turecko tady je partnerem, který je korektní navzdory tomu, co tady zaznělo. A myslím si, že to jsou - jakkoliv to někdy připadá, že byste si přáli lepší partnery, tak to jsou vlastně nejlepší dohody, které jsme schopni v této chvíli uzavřít, a mají pro nás obrovský strategický význam. Už jsem to tady v této Sněmovně už myslím říkal, tak to nechci celé opakovat. Ale jsem pořád přesvědčen, že partnerství s Tureckem má pro Evropskou unii, evropské země obrovský význam vojenský, geopolitický, ekonomický - i když se mluví o migraci, stejně tak. Bylo by to úplně jinak, kdybychom tyto dohody nebyli schopni držet a uzavřít.
Takže jak víte, dneska odjíždím na summit NATO, kde se poprvé evropští představitelé setkají s Donaldem Trumpem. A je důležité, že turecký představitel bude součástí tohoto jednání a to je pro mě, pro Evropu strategicky zásadní věc.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Ondřej Benešík. Prosím.
Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, myslím si, že se nemusíme školit o islámu. Každopádně moje názory na islám jsou docela známé. Chci říct, že si myslím, že neexistuje žádný umírněný a radikální islám. Islám je prostě jeden. Ale jsou muslimové, kteří si islám zredukují, a tím pádem jsou v souladu s našimi hodnotami a můžou tady s námi koexistovat. Každopádně si řekněme na rovinu, že islám v mnoha ohledech není kompatibilní s naší kulturou, která je založena na jiných základech. To je prostě fakt.
Tím nemluvím o terorismu, tím nemluvím o islamismu. Mluvím o islámu jako takovém. Například možnost podle islámu mnohoženství, to prostě nedáte do souladu s našimi hodnotami a právními řády. To je tady trestné, zakázané, není to přípustné. V islámu je to možné. To, že celá řada islámských společností toto neuplatňuje, je pravda. Ale neznamená to, že by to islám zakazoval. Takže to je jedna taková záležitost.
Druhá je například postavení žen ve společnosti. Ano, jsou země, které jsou islámské, kde je islám dominantní náboženství, a ženy jsou tam třeba premiérkami, ministryněmi. Ale to je prostě proto, že ta společnost si právě toto pravidlo zredukovala a neuplatňuje ho.
Takže to je můj názor na islám jako takový.
To, že si v Afghánistánu vybrali jako svoji kulturu - nebo historicky, dlouhodobě, staletí je tam kultura islámská, to je prostě fakt. To my neovlivníme. A myslím si, že bychom to ani ovlivňovat neměli. Pravdou ale je, že tato oblast je velmi nestabilní, a ta nestabilita se přelévá i do okolních regionů, včetně Evropy. A my nemůžeme zavírat oči nad tím, že země, která je nestabilní a je postavena na jiné kultuře, přenáší své problémy dále, včetně do Evropy.
A tuto smlouvu vnímám jako nástroj pro to, abychom eliminovali, nebo pokud možno alespoň zmírnili toto napětí a abychom ty problémy, které má Afghánistán, nepřenášeli dále do Evropy a potom je za daleko dražší peníze, s daleko větším úsilím i více oběťmi řešili přímo v Evropě. Takže ono to není o tom, jak se ta republika jmenuje, jaké tam vyznávají převážně náboženství. Je to prostě primárně o nás. Je to o naší ochraně a o tom, že pokud tam bude klid, samozřejmě bude klid i u nás. To je můj pohled na věc.
A co se týče Turecka, tak samozřejmě, Turecko je velice nestabilní. To KDU-ČSL věděla dlouho. Protože my jsme patnáct, dvacet let odpůrci členství Turecka v Evropské unii, což se nedá říct zdaleka o všech politicích a politických stranách v České republice. Drtivá většina stran, která je tady zastoupena, na to buď neměla názor, anebo přímo prosazovala členství Turecka v Evropské unii. My jsme dlouhodobě tvrdili - a to i když byl v Turecku klid, všichni tam jezdili na dovolenou a všichni tvrdili, jak je Turecko stabilní země. My jsme říkali - je to země, která je v nebezpečném regionu, a posunout hranici Evropské unie na hranici Sýrie jsme i před patnácti lety, dávno před občanskou válkou v Sýrii, nepovažovali za dobrý nápad.
A druhá věc je zase ta kultura. My Evropskou unii vnímáme nejenom jako ekonomický prostor, ale i jako prostor hodnot. A prostě Turecko, i když je to stát formálně sekulární, tak je postavené na jiné kultuře. Proto jsme vždy říkali, že Turecko je strategický partner, že se máme snažit o jeho přibližování se Evropě, nikoliv o jeho politické začlenění do Evropské unie. A jsem rád, že to konečně pochopili všichni. Ale pochopili to až v době kdy to, co my jsme předpovídali, že se může stát, se skutečně stalo.
A co se týče dohody s Tureckem. Ano, Turecko je nestabilní. Erdogan velmi často vyhrožuje, že tu dohodu vypoví, že ji nebude plnit. Ale do této chvíli ji plní a je vidět, že funguje. Takže já bych tady nekritizoval instituce Evropské unie a unii jako celek, že dojednala dohodu s Tureckem, protože podle mého názoru je to ta nejlepší a nejlevnější varianta, kterou jsme byli schopni dojednat a která je opravdu uplatňována. A jinou variantu zatím nevidíme.
Ano, Turecko je nestabilní partner. To jsme viděli všichni. Turečtí představitelé zejména po politických změnách v Turecku vyhrožují Evropské unii. Ale zatím to berme tak, že nemáme žádné další alternativy, a Turecko zatím plní. A pro to, abychom ty alternativy měli, na nich musíme pracovat. To znamená, musíme se snažit situaci řešit, nebo pomáhat řešit i v zemích, které jsou zdrojové pro to napětí. Turecko je zatím a jenom tranzitní země. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nevidím žádné další přihlášky do obecné rozpravy. Táži se, zda je tomu tak? Žádnou další přihlášku nevidím. V tom případě končím obecnou rozpravu a táži se, zda pan ministr, nebo pan zpravodaj si chtějí vzít závěrečné slovo? Není tomu tak.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázaní výborům k projednání, kdy organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Tím je vyřešen i návrh, který padl v rozpravě. Takže se táži, zda má někdo další návrh k přikázání garančnímu výboru jako jinému než zahraničnímu výboru. (O slovo se hlásí ministr Zaorálek.) Prosím.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Omlouvám si. Dopustil jsem se chyby, protože jsem vám ještě v rámci rozpravy chtěl navrhnout zkrácení zákonné lhůty pro projednávání ve výboru na třicet dnů. Jenomže jsem to neučinil v rozpravě. Tak co se s tím dá dělat?
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Neučinil jste to v rozpravě. Závěrečného slova jste se zřekl. V tom případě musím požádat některého z ministrů, zda otevře rozpravu a vystoupí. Tím by otevřel rozpravu a tento návrh by mohl být načten.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Já bych to snad mohl učinit také. Teoreticky bych také mohl otevřít rozpravu. Udělal jsem vystoupení, a tím jsem otevřel rozpravu.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tím, že jste vystoupil poté, co jste neřekl závěrečné slovo, jste otevřel rozpravu. Ano, i takto to lze učinit. Takže rozprava je otevřena. Prosím.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Omlouvám se vám za svoji nepozornost. A teď bych si dovolil u toho tisku navrhnout zkrácení zákonné lhůty pro projednání ve výboru Poslanecké sněmovny z šedesáti na třicet dnů. Děkuji.***