(Jednání pokračovalo v 11.11 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážení paní poslankyně, vážení páni poslanci, čas na přestávku vypršel, pan ministr zahraničních věcí se dostavil a my můžeme tedy pokračovat v projednávání pevně zařazených bodů.
Já tedy otevírám bod
246.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o spolupráci v oblasti
partnerství a rozvoje mezi Evropskou unií a jejími členskými státy
na jedné straně a Islámskou republikou Afghánistán na straně druhé
/sněmovní tisk 1105/ - prvé čtení
Předložený návrh uvede ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji, vážení pane předsedající. Paní poslankyně a páni poslanci, bylo řečeno, co vám tady předkládám. Jsme v prvém čtení návrhu, kterým se vám předkládá dohoda o spolupráci mezi Evropskou unií a Afghánistánem. Ta dohoda je takový první podobný komplexní smluvní dokument mezi Evropskou unií a Afghánistánem. Je to samozřejmě vyjádření toho, že se hodláme angažovat a podporovat rozvoj Afghánistánu.
Dohoda obsahuje takovou tradiční škálu oblastí, kterých se týká, od spolupráce v oblasti politické, rozvojové, ekonomické, obchodní, investiční, i oblast práva a bezpečnosti. Také je tam regionální spolupráce, takže to je poměrně docela klasické rozdělení. Asi nemá cenu zabývat se jednotlivými hlavami a kapitolami, protože si myslím, že to je poměrně standardní.
Postoj České republiky k této dohodě je od začátku kladný. Je to dáno tím, že my se vlastně dlouhodobě na stabilizaci Afghánistánu podílíme. Máme tam poměrně veliký kontingent vojáků, jak všichni víte, v této chvíli docela pozoruhodně vysoký v porovnání s ostatními zeměmi. Afghánistán je poměrně velkou oblastí našeho zájmu a nemáme důvod to nepodpořit.
Vy byste mohli říci dobře, ale jaké má výsledky naše podpora a náš rozvoj? Řeknu vám na rovinu, že to samozřejmě vůbec moc jednoznačné a jednoduché není. Kdybyste se mě ptali, jaká je bezpečnostní situace v Afghánistánu, tak vám prostě musím říci po pravdě, že špatná, že stabilizace té země vůbec nepostupuje jednoduše, vláda, která tam v této chvíli je, opravdu obtížně dělá kroky ke zlepšení situace, vláda není příliš silná. Dohoda, která byla učiněna s islamistickým vůdcem Hekmatjárem poměrně nedávno, tak si myslím, že nemá zas tak velký význam, jak jsme si možná chvíli mysleli. Takže vnitropolitická situace opravdu není veselá. Maloval bych vám to narůžovo, kdybych to zapíral.
Když se zeptáte, jaký má taková dohoda smysl, no, ta dohoda má smysl v tom, že my máme zájem například snižovat množství migrantů, kteří přicházejí z Afghánistánu sem k nám do Evropy. To znamená, konkrétní smysl je v tom, že když se nám podaří tam trochu uklidnit podmínky, vytvářet nějaké podmínky v oblasti ekonomické, tak je tady šance, že lidé tam, především ti mladí, nebudou tak houfně odcházet. Všichni dobře víte, že mezi migranty je množství Afghánců poměrně velmi vysoké. Vím, že v některých statistikách, jak jsem si všiml, to byla druhá nejsilnější skupina hned třeba po migrantech ze Sýrie. Teď mě neberte za slovo, ale prostě Afghánců je opravdu velké množství. Je to významný segment, jeden z nejsilnějších vůbec. Takže když mluvíme o migraci, tak Afghánistán nelze pominout. Tím pádem když my nabízíme tuto formu pomoci, tak bychom byli samozřejmě rádi, aby i ze strany Afghánistánu byla ochota se podílet na tom, aby se pomáhalo zvládnout migrační vlnu, nebo ji snížit.
Já sám jsem se zúčastnil jednání s prezidentem Gháním ještě s prezidentem České republiky Milošem Zemanem na varšavském summitu, takže tam jsme absolvovali jednání a právě tam prezident Zeman zvedl otázku migrace jako to, co bychom byli rádi, kdyby Afghánistán bral na sebe jako náš požadavek, když my investujeme a snažíme se tu zemi konsolidovat a stabilizovat. Tím chci říci, že naše diplomacie v tom je aktivní. Snažíme se, aby nám v tom Afghánistán pomohl a aby také dělal kroky, kterými se počet afghánských uprchlíků bude snižovat.
Počty afghánských uprchlíků venku jsou obrovské. Vím, že v Pákistánu jich jsou tři miliony, v Íránu je jich obrovské množství. Je to skutečně obrovský problém. To je také jeden důvod, proč dohodu s Afghánistánem podporujeme, protože kdybychom to prostě nechali být, tak si můžeme představit, že by situace mohla být ještě vážnější.
Řekl jsem vám to po pravdě, tak doufám, že to podpoříte.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní by se měl ujmout slova zpravodaj pro prvé čtení, kterým byl určen pan poslanec Foldyna. Bohužel pan poslanec se z dnešního jednání omlouvá. V tom případě budeme muset změnit zpravodaje pro prvé čtení. Jako zpravodaj pro prvé čtení je navržen pan poslanec Zemek. Táži se, zda má někdo jiný návrh na změnu zpravodaje. Není tomu tak. V tom případě dám hlasovat.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, aby zpravodajem pro prvé čtení byl pan poslanec Zemek. Kdo je proti návrhu?
Je to hlasování pořadové číslo 160, přihlášeno je 112 poslankyň a poslanců, pro návrh 80, proti 1. S tímto návrhem byl vysloven souhlas a já požádám pana zpravodaje, aby se ujal slova. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Navážu na pana ministra. On to poměrně obsáhle tady odůvodňoval. Samozřejmě ta dohoda má význam, abychom navázali dialog s afghánskou stranou. Především je to problematika migrační, kdy k dohodě prostě musí být minimálně dvě strany. Proto si myslím, že je pro nás důležité, abychom tuto dohodu přijali, protože nemůžeme tyto záležitosti zvládnout, jak už tady bylo řečeno, kdy poměrně velká část migrantů pochází právě z Afghánistánu.
Doporučuji, pokud to nebude jinak, abychom tuto smlouvu projednali v zahraničním výboru.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Zahraniční výbor k projednání, dobře. Já vás požádám, abyste zaujal pozici na místě zpravodajů.
Otevírám obecnou rozpravu. Eviduji přihlášku pana poslance Kudely, ale nikde ho zde nevidím. Táži se, zda někdo další se hlásí do obecné rozpravy. Prosím, pan poslanec Fiedler. Máte slovo.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem rychle nakoukl do úvodu té smlouvy ve sněmovním tisku 1105, a už samotný název spolupráce s Islámskou Afghánskou republikou je pro mne těžce skousnutelný. Nevím, jak bych to dále okomentoval, co k tomu dále říci.
Dovolím si pichlavou poznámku. Signifikantní je, že hlavní odpůrci - dívám se napravo - Svoboda a přímá demokracie - islamobijci, ani vidu ani slechu, ani jeden z nich tady není.
Pan ministr v úvodním slově vyjádřil určité věci, že není vše v pořádku, že to má svá úskalí, že situace není v Afhgánistánu ideální, ale se zemí, která se oficiálně hlásí k islámu, který proklamuje věci, které proklamuje, nebudu tady zbytečně vířit diskusi, mám opravdu velký a zásadní problém. Je to, pane ministře, nutné v tuto chvíli za daného stavu, který je v Afghánistánu, projednávat takovouto dohodu? ***