(9.30 hodin)
(pokračuje Filip)
Proti sobě stojí dva státy paktu NATO. Dnes v Iráku a Sýrii stojí proti sobě armáda Spojených států amerických a armáda Turecka. Už nejde jen o ten spor, který se tady v rámci paktu léta táhne, a to je spor turecko-řecký, ale tentokrát jde o spor mnohem vyšší. Ten eskaluje tím, jakým způsobem přistupuje k Washingtonské smlouvě současný americký prezident.
V Evropě vznikají jasné debaty o tom, jestli se bude vytvářet takzvaná evropská armáda v souvislosti s tím, že Spojené státy americké říkají, že platí příliš mnoho a my platíme příliš málo, a oni tedy nebudou zabezpečovat obranu Evropy. NATO ji skutečně nezajišťuje. Když se podíváme na rok 2015, tak je evidentní, že po výmluvách, že do ochrany schengenského prostoru NATO nemáme zatahovat, tak potom bylo řečeno, že se tím má zabývat někdo jiný a že nepůjde o evropskou armádu a že půjde o posílení Frontexu.
Já jsem přece ve své interpelaci nijak nezpochybnil potřebu vnější ochrany jednotlivých spojeneckých států. To jsem nijak nezpochybnil. Zpochybňuji tedy jenom to, jestli konkrétní přidružení Armády České republiky k německému Bundeswehru má sloužit základním potřebám obrany jiného společenství, ve kterém jsme také a které je pro nás primární, a to je Evropy. To skutečně zpochybňuji, protože k tomu nedošlo. Dál proudí běženci, Evropa dává výpalné Turecku, příčiny migrační krize se neřeší. Řeší se jenom důsledky a ta ochrana vnější hranice zajištěna není.
A vy jste řekl ve své odpovědi velmi zajímavou věc. Že by bylo dobré, aby výbory pro obranu českého Parlamentu jednaly s konkrétním výborem německého Bundestagu, a s tím, aby na parlamentní půdě probíhala tato debata, já nemám problém. Protože potom by v této Sněmovně nemohl vzniknout takový dokument, který chce změnit Ústavu a odebrat Poslanecké sněmovně právo rozhodovat o tom, kam vyslat a kam nevyslat vojáky. To se v německém Bundestagu opravdu ještě nestalo. A pravděpodobně po diskuzi s nimi by se to nestalo ani tady.
Čili nejde o žádné historické disentimenty. Opravdu ne. Jde mi o to, kam směřujeme uzavíráním těch, jak říkáte, nezávazných deklarací. A jestli se chystá Evropa na zajištění vlastní vnější bezpečnosti, jak se na tom budeme podílet, anebo jestli dál nebudeme mít evropskou emancipovanou politiku a budeme dále sloužit něčemu jinému, co zatím není otázkou prioritní. Protože bezpečnostní hrozbou je migrační vlna a její příčiny, které tkví v tom vojenském konfliktu v Iráku, Libyi a Sýrii.
Ale na to jste mi neodpověděl. Já jsem se ptal - a to byl také ten důvod, proč jsem se znovu ptal na vaši podporu či nepodporu politiky německé vlády. Vy jste mi odpověděl a za tu část té odpovědi děkuji. Ale na tyhle věci, které jste naznačil, na ty mi neodpovídáte. Protože já nevnímám podřízení 4. brigády rychlého nasazení 10. obrněné divizi německého Bundeswehru za prioritu českých bezpečnostních zájmů, pokud jde o vnější bezpečnost České republiky. Opravdu ne. A to z té vaší odpovědi stále nevyplývá.
Rozumím tomu, že pro vás vypracoval odpověď nějaký právní útvar Ministerstva obrany. To je asi logické. Proč by to ministr dělal sám? Ale mně jde o ten politický záměr, který tím sledujete. Protože skutečně i ta nezávazná deklarace má obrovskou symboliku jak pro občany České republiky, ale obecně i v rámci Evropy.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě pan ministr.
Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení přítomní, mám pocit, že teď v tom vystoupení toho bylo smícháno hodně dohromady. Že jsme se malinko vzdálili od té afilace. Že jsme se dostali až do Turecka a na Blízký východ a na celý obvod schengenské hranice. To si myslím, že je trošku ambiciózní. Ale přesto, abych nebyl nařčen, že se vyhýbám odpovědi.
Spor uvnitř aliance. Pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, vy samozřejmě důsledně používáte slovo pakt. Už jsem to tady jednou říkal, a je to skutečně téměř dojemné, jak používáte toto slovo, které vždycky používali naši politici před rokem 1989, aby z té Aliance skutečně udělali takový jednoslabičný úderný zvuk. Aby to bylo něco zlého, agresivního, nepřátelského. Tak dobře, říkejte tomu klidně dál pakt. Pro mě to je spojenectví, které nám poprvé snad skutečně zajišťuje nějakou účinnou a efektivní obranu.
Situace v Turecku a na Blízkém východě je skutečně nesmírně složitá. A myslím si, že je trošku takové nefér si tady na ní přihřívat polévku. Je to určité napětí vyvolané samozřejmě poměry především na turecké politické scéně a zatím se je daří, řekněme, držet v takové rovině, která k zvyšující se migraci nepřispívá, naopak.
Teď skutečně nevím přesně, o co jde. Nemyslím si, že už v té odpovědi, nebo v té vaší reakci šlo o tu afilaci, ale spíš o NATO. Rád bych zdůraznil, že NATO je vojenské uskupení a tomu nepřísluší z titulu svých kompetencí nebo obsahu činnosti střežit hranici. To, jak jistě všichni víme, přísluší především policii a policiím jednotlivých členských států, případně jejich společné spolupráce. A armáda je nasazována až v nějakých extrémních chvílích. Ale na to má ta Washingtonská smlouva různé články. Má taky článek čtyři, kde ten příslušný stát musí vyvolat jednání o případném použití článku pět. A nikdo z členských států Aliance to v souvislosti s migrační vlnou v Evropě neudělal. Protože článek pět nebude nikomu vnucován. O jeho spuštění se musí požádat a musí se, byť třeba někdy i velmi rychle, projednat. Proto nedošlo k nasazení Aliance na schengenských hranicích. To skutečně není alianční úkol. To by měl být úkol společného úsilí policejních evropských sborů, kde ta spolupráce by rozhodně měla být efektivnější a účinnější. Myslím, že Česká republika v tomhle rozhodně pasivní není, naopak. A samozřejmě s tím, že stejně jako Česká republika, tak i jiné státy by měly mít v rezervách připravenu na různé emergentní případy i tu armádní složku. Což my jako Česká republika máme. Máme v podstatě v permanentní pohotovosti 800 mužů pro jakoukoliv emergenci, kteří jsou samozřejmě schopni nastoupit prakticky ihned. A toto číslo jsme schopni podstatně navýšit. Ale to navýšení si s odpuštěním v tuhle chvíli nechám pro sebe. Ani to není podstatné. Myslím, že je podstatné říci, že my tu situaci rozhodně nepodceňujeme, že armádní účast v tom je doplňková a nikoliv prvoplánová.
Co se týče ale úlohy NATO, ta může nepochybně být výraznější. A počkejme si ještě pár hodin na výsledky z dnešního summitu, nebo půlsummitu, jak se tomu říká v Bruselu, kde nepochybně kromě tématu sdílení finančního břemene bude také významným tématem boj proti terorismu. A tam se s velkou pravděpodobností NATO přihlásí k té mnohonárodní koalici dnes už 68 států v boji proti terorismu. Bude se tomu v té deklaraci možná říkat ISIL, nebo to už jedno. Ale všichni víme, o co jde. Takže v tomhle ta Aliance bude mít svoji židli u stolu, abych tak řekl, a bude v tom nepochybně aktivnější. ***