(9.40 hodin)
(pokračuje Kolovratník)
Ten druhý vnímám jako poměrně zásadní a vnímám to jako reakci na, musím říci, a budu upřímný, z mého pohledu bezprecedentní útok, jakému jsem byl vystaven ze strany satelitních operátorů a určité byznysové zájmové skupiny, která se o tento zákon zajímá. Byl jsem nařčen z toho, že společně s Ministerstvem průmyslu chci přihrávat nějaké ohromné, možná nezákonné prostředky provozovatelům terestrického vysílání, že hrozím arbitráží, nebo ohrožuji Českou republiku možnými arbitrážemi a podobně.
Vám, kteří se o tu problematiku nezajímáte, asi není důležité vysvětlovat vše do detailu, protože kolegové na hospodářském výboru s námi diskutovali velmi detailně. Já se ve své argumentaci opřu pouze o to, co nám asi všem nedávno zaslala spotřebitelská organizace Telefonující.cz. Ono je to v dopise krásně sepsáno, proč je důležité novelu přijmout a neblokovat.
Tím prvním důvodem je to, a bavíme se teď o přechodu na DVB-T2, tedy na nový způsob televizního vysílání, pokud určitou část kmitočtového spektra, jak je vyjednáno celosvětově, i v Evropské unii, uvolníme pro mobilní operátory - a tady se vracím ke svému pozměňovacímu návrhu, dohodli jsme se, že to bude nejpozději k 1. únoru 2021 -, získáme nový prostor, novou frekvenci pro další možnou licenci, pro soutěž, pro vstup možného nového operátora na telefonní trh. Jinými slovy, takhle je to provázané. Pokud se tady různými způsoby v rámci novely snažíme vyvinout na velké mobilní operátory tlak, a já sám nevím, jestli vyvinut bude, jestli pomocí zvýšených limitů na pokuty konkurenci rozproudíme, přiznám se, že sám ten názor nemám, jednoznačně o tom nejsem stoprocentně přesvědčen, tak tady říkám, že jestliže v souladu s evropskou harmonizací přejdeme na digitální televizní vysílání DVB-T2, uvolníme část pásma, tak víme, že nejpozději do čtyř let tady s vysokou pravděpodobností budeme mít buď nového operátora, anebo nového zájemce o licenci a jsme schopni tímto způsobem konkurenci rozproudit. (V sále je obrovský hluk!)
Druhý podle mě zásadní argument pro přijetí novely je to, že bychom, a to je potřeba, aby zaznělo nahlas, velké části populace, velké části občanů České republiky opravdu ohrozili možnost příjmu televizního vysílání takzvaně zdarma, říká se tomu free-to-air. Moji oponenti v argumentaci říkají: vždyť televizní vysílání není zdarma, vždyť už si za televizi dnes platíme. Ano, máte pravdu, kolegové, platíme si koncesionářské poplatky, ať tedy za televizi, nebo za rozhlas, ale to je všechno. Ty platíme všichni ze zákona na základě něčeho jiného. Ale za ten samotný příjem - já to úplně zjednoduším, ten příběh. Když si koupíte televizi a kdekoliv ji dneska pustíte, ať s domácí anténou, nebo s nějakou anténou na střeše, tak už bez dalších potřebných měsíčních nákladů nebo poplatků chytáte všechny základní programy: Českou televizi, Novu, Primu nebo další komerční kanály. Říkám a tvrdím, že pokud bychom prodloužili, odložili, neschválili tuto novelu, tak podle analýz, a nechci suplovat Ministerstvo průmyslu, a především, a to tady nezaznělo, Český telekomunikační úřad, tedy nezávislý úřad a nezávislý regulátor, mají data, mají jasné analýzy, kde říkají, že teoreticky až 30 % občanů by tohle free-to-air, terestrické vysílání, už k dispozici nemělo. A stalo by se co? Stalo by se to, že jejich jedinou volbou by byla možnost přijímat televizi ze satelitu, přes placené služby za každoměsíční poplatek. A tak se vás všech, kolegyně a kolegové, ptám, jestli tohle chcete udělat. Jestli si to pak chcete před občany zodpovědět, že části populace jste prostě odebrali možnost toho, na co jsme zvyklí. Je to i historicky daná souvislost odebírat nebo přijímat televizní vysílání bezplatně, zdarma, promiňte mi ten laický výraz, ze vzduchu, bez jakýchkoliv poplatků.
Já to své vystoupení zkrátím, případně budu reagovat, pokud by se tady rozproudila další debata. Je připravena řada argumentů, která jasně říká, že přijetím tohoto zákona nezakládáme nedovolenou podporu, ale že si teprve vytváříme právní rámec, právní prostředí pro to, abychom případně do budoucna mohli podporu vyplácet. Ta kompenzace nákladů je o tom, že provozovatelé současného terestrického vysílání budou mít vícenáklady nejenom na nový přechod, ale také na takzvané přechodové sítě, na meziobdobí ode dneška do roku 2001 (správně 2021). Pokud se dneska dohodneme a vytvoříme právní prostředí, pak teprve si oni budou moci žádat, pak teprve ČTÚ bude posuzovat oprávněnost jednotlivých žádostí a takzvanou notifikací, tedy při diskusi s úředníky Evropské komise, případně náklady vyplácet. Jinými slovy, tvrdím se vší vážností, že přijetím tohoto zákona nemůže dojít a nedojde k porušení pravidel o veřejné podpoře a do rozhodnutí Evropské komise o finální podobě podpory nevyplatí Český telekomunikační úřad z takzvaného rádiového účtu ani jedinou korunu.
Poslední závěr mé argumentace, takový popis logických kroků, jak by proces v případě části digitalizace měl vypadat, je takový. (V sále je stále velký hluk!)
První bod je strategie vlády - nějaké strategické nasměrování, které určila vláda v souladu s Evropskou unií a také se Světovou radiokomunikační konferencí. To už máme.
Druhý logický krok by měla být právě dnes zmiňovaná novela zákona o elektronických komunikacích, která vlastně strategii přepisuje do zákona, popisuje ji v zákoně. Teprve poté, až budeme mít novelu, může dojít k aktu, kterému říkáme technický plán přechodu, tedy k nařízení vlády, a vláda ho může udělat právě až poté, co má od nás zákonné zmocnění.
Dalším logickým krokem, až následným, je stavba přechodových sítí a postupný přechod na novou normu.
Pátým krokem je až notifikace vzniklých nákladů a žádostí.
A teprve šestým a konečným krokem je výplata nákladů od Českého telekomunikačního úřadu.
Prosím, abychom nereflektovali na návrhy na nějaké odložení nebo zpoždění. My bychom se, kolegyně a kolegové, vlastně dostali do Hellerovy Hlavy XXII. Kdybychom řekli, že odložíme novelu do doby notifikace Evropské komise, tak Evropa bude říkat: ale my budeme čekat, až budete mít ten zákon, až budete mít ten legislativní rámec, a pak se teprve můžeme bavit o notifikacích. Takže bychom opravdu byli v začarovaném kruhu.
Snad poslední, bude to možná trochu rýpnutí, ale je to takové pozdvižené obočí z mé strany. Jinými slovy, novela je tady ve Sněmovně zhruba od března letošního roku. Víme, jakou je prioritou, z jakých důvodů politických, a nemám s tím problém, nemám jediný důvod to kritizovat, a jsem s MPO, předkladatelem, v souladu. Ale samotná část digitalizace přechodu tady ve Sněmovně byla na pracovních skupinách diskutována minimálně dva roky zpátky - dívám se na kolegu Martina Komárka, předsedu mediálního volebního výboru. S kolegy, kteří se zabývají médii, jsme si vyslechli prezentaci a představení o tom, že se postupně bude přecházet na digitální vysílání verze nebo typu T2, možná to budou dva roky zpátky, kdy jsme informace poprvé začali sledovat a diskutovat o nich. Takže to skutečně není žádná novinka.
Když jsem poslouchal paní poslankyni Markétu Adamovou s návrhem na Českou televizi, je to vlastně v souladu, protože veřejnoprávní vysílatelé říkají, že to není špatný nápad a že aby ty pořady mohli vybavovat dvojjazyčnou verzí nebo titulky, i to jim umožní právě přechod na vyšší technickou normu, kde mají tedy k dispozici mnohem větší šíři pásma. Mohou do toho takzvaného streamu, do vysílání, zařadit mnohem více obsahu, nebo více variant obsahu. Tady jsme spolu v jednoznačné shodě.
Abych nezdržoval a dal slovo dalším, prosím vás tedy, kolegyně a kolegové, nejen jménem předkladatele, ale svým, novela z pohledu přechodu na nové digitální televizní vysílání podle mého názoru má smysl, je potřebná. A znovu opakuji a tvrdím, že nezakládá nějaké riziko nebo hrozbu arbitráží, případně nedovoleně vyplacené podpory.
Děkuji vám za pozornost. (Hluk v sále neutichá!)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní v rozpravě vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Pilný, poté pan poslanec Opálka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. ***