(15.30 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády a budeme pokračovat interpelací sedmou a tou je interpelace pana poslance Václava Klučky ve věci kybernetické bezpečnosti. Prosím pana poslance Klučku, aby se ujal slova.
Poslanec Václav Klučka: Moc pěkně děkuji, pane místopředsedo. Především mi dovolte malou noticku. Já se dívám na to, kolik je tady opozičních poslanců, kolik je tady těch poslanců, kteří neustále vyzývají pana premiéra, aby byl přítomen, aby měli možnost se ho ptát, aby měli možnost ho interpelovat. Sedí tady většina koalice.
Energetická bezpečnost je téma, které mohl kdokoli zvednout, i z opozice. Jsme těsně po kybernetickém útoku. Zažili jsme situace, které souvisí s nebezpečím, které ohrožuje celou Českou republiku, včetně objektů kritické infrastruktury.
Vážený pane premiére, ze zprávy Vojenského zpravodajství vyplývá, že v oblasti kybernetické bezpečnosti, a já dodám i obrany, byl zaznamenán významný stoupající trend. Dle zpravodajců bude tento trend i nadále pokračovat a stále více se budou cílem stávat i prvky národní kritické infrastruktury. Aktuální rizika kybernetické bezpečnosti a obrany sice Vojenské zpravodajství vyhodnotilo v současné době jako nízké až střední, přesto však zpravodajci varují před dynamickým rychlým nárůstem v důsledku technologického rozvoje.
Vážený pane premiére, co vaše vláda ještě do konce volebního období v oblasti kybernetické bezpečnosti a zvýšení účinnosti provede? Co ještě může do konce volebního období provést? Protože každý den se rizika zvyšují.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k otázce v interpelaci a pan premiér má svých pět minut na odpověď. To byl vážný dotaz. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, my jsme shodou okolností měli ten minulý týden zasedání Bezpečnostní rady státu a jeden z bodů, kterým jsme se zabývali, byla právě informace Národního bezpečnostního úřadu o dopadu globálního kybernetického útoku, ke kterému došlo 12. května letošního roku. Vlastně po celém světě byly desetitisíce počítačů paralyzovány vyděračským softwarem. Těch míst, která byla zasažena, je skutečně velké množství. Mezi nejznámější oběti patří také britská zdravotnická služba. Musím říci, že České republiky se ten útok podle informací Národního bezpečnostního úřadu dotkl pouze okrajově a podle údajů je pouze několik set případů výskytu viru tady v České republice, tak jak se v tuto chvíli ten dopad odhaduje. Nicméně v žádném případě se nedá vyloučit, že se podobné globální pirátské útoky budou opakovat, stejně tak musíme počítat s tím, že kybernetické útoky jsou součástí hybridních hrozeb, které se objevují zejména v posledních letech, a jako na jednu z důležitých hybridních hrozeb na ně musíme být lépe připraveni.
Jestli se mě ptáte, jestli jsme úplně dokonale a nejlépe připraveni, bohužel musím říci, že nikoliv. Zlepšujeme naši připravenost, zlepšujeme naši vybavenost, ale ta situace není stále ještě uspokojivá. Proto jsem strašně rád, že se tady v Poslanecké sněmovně podařilo dosáhnout shody a že vlastně v rámci novely zákona o kybernetické bezpečnosti, která je teď vlastně projednávána v Senátu, bylo dosaženo shody na tom, že vyčleníme z Národního bezpečnostního úřadu Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, aby tady byl jasný kompetentní orgán státní správy, který si vezme na starost oblast čistě kybernetické bezpečnosti. Dnes je to tak, že v rámci Národního bezpečnostního úřadu z velké míry i díky péči bývalého ředitele NBÚ pana Navrátila vzniklo Národní centrum kybernetické bezpečnosti v Brně. To sídlo bylo slavnostně otevřeno v květnu 2014 a možná, kdyby nebylo této iniciativy, tak vlastně nemáme ve státní správě žádnou specializovanou jednotku, která by se této věci věnovala.
My jsme v minulých třech letech prosadili legislativu, prosadili jsme určité plány, rozvinuli jsme velmi intenzivní mezinárodní spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti a postupně se jako Češi propracováváme na špičku. Mimo jiné je to zajímavé z pohledu státní správy. Tady má zase státní správa určité zpoždění za komerčním sektorem, protože řada českých firem jsou špičky v oblasti softwarů, které chrání před kybernetickými útoky, které zajišťují kybernetickou bezpečnost, takže v té komerční sféře máme špičkové subjekty a potřebujeme, aby státní správa se lépe připravila.
Požádal jsem před časem Národní bezpečností úřad, aby provedl kontroly na klíčových státních institucích. Ty kontroly v uplynulých týdnech proběhly, jsou už zpětné vazby, tzn. vedoucí těch jednotlivých úřadů, ministři, mají v tuto chvíli možnost seznámit se s rychlou expertizou Národního bezpečnostního úřadu, která jim říká, v jakém směru by měli přijmout opatření, aby posílili kybernetickou bezpečnost. Úplně stejně to proběhlo i u mě na Úřadu vlády, tzn. vyžádali jsme si stanovisko Národního bezpečnostního úřadu a přijali jsme opatření na základě právě doporučení jeho expertů.
To, co je aktuální problém, je nedostatek lidí. O tom už jsme tady dneska mnohokrát mluvili, ale tady mluvíme o špičkových specialistech v oblasti IT a je samozřejmě velký problém tyto lidi v rámci státní správy získat, udržet a zaplatit. Netýká se to jenom Národního bezpečnostního úřadu nebo toho budoucího Národního centra pro kybernetickou bezpečnost, ale týká se to také zajišťování kybernetické bezpečnosti na jednotlivých státních institucích, úřadech, ale také třeba v sektoru, jako je třeba zdravotnictví. Takže je před námi obrovské množství práce. Chci se v krátkém čase sejít i s panem Navrátilem, abychom probrali, jak vypadá plnění akčního plánu, který máme, a také jak vypadá příprava na vznik toho nového úřadu. Podle mých informací by ve druhé polovině letošního roku (upozornění na čas) už ten úřad měl vzniknout.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan kolega Klučka se chystá na doplňující otázku. Prosím, máte slovo.
Poslanec Václav Klučka: Chystám, chystám, pane místopředsedo. Já bych poprosil pana premiéra, abychom při tom, když hodnotíme úroveň, které jsme dosáhli v kybernetické bezpečnosti, nezapomněli na pojem kybernetické obrany. Není naší chybou tady ve Sněmovně, je to chyba opozice, která svými obstrukcemi prozatím zabránila tomu, abychom v zákoně o Vojenském zpravodajství mohli legitimně věc kybernetické obrany definovat. To není naší chybou. Ale Vojenské zpravodajství v obraně a v obranných prvcích kybernetické obrany bude sehrávat nezastupitelnou roli. Velmi bych prosil, abychom si tyhle pojmy spojovali dohromady a hledali sounáležitost určitého propojení preventivních věcí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegu Klučkovi a pan premiér má dvě minuty na další odpověď. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano, děkuji. Já doufám, že podobně jako zákon o kontrole zpravodajských služeb, který už je také delší dobu projednáván v Poslanecké sněmovně, byť je na něm, podle mého názoru, široká shoda, tak doufám, že i ten zákon, který zmiňoval pan poslanec Klučka, bude doprojednán ještě do konce volebního období, tak abychom i tady dotvořili legislativu.
Možná ještě jenom pro vaši informaci, vláda schválila navýšení 20 nových míst u Národního bezpečnostního úřadu čistě pro experty právě v oblasti kybernetické bezpečnosti. Chtěli bychom posílit metodickou podporu jednotlivých úřadů, pomoci jim s prevencí a umožnit, aby měly stálé místo, kde mohou konzultovat své problémy. Doteď vlastně tu kapacitu tvořilo jenom několik - doslova několik - pracovníků Národního bezpečnostního úřadu pro celou českou státní správu. Čili opět ta kapacita byla nedostatečná, posílili jsme ji, teď se shánějí experti a doufejme, že státní správa bude z tohoto hlediska lépe vybavena, zabezpečena. ***