Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

13.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním
poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1024/ - druhé čtení

Z pověření vlády i tento návrh zákona uvede pan ministr vnitra Milan Chovanec. Pan ministr nemá zájem o úvodní slovo.

Návrh jsme přikázali v prvém čtení k projednání výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 1024/1 a 1024/2.

Nyní tedy prosím zpravodaje výboru pro bezpečnost pana poslance Stanislava Humla, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a odůvodnil případné pozměňovací návrhy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Huml: Dobré dopoledne. Výbor projednal tento tisk na svém pravidelném zasedání a přijal pozměňovací návrhy, které máte v samostatném tisku načteném ve sněmovním systému. K tomuto tisku se v podrobné rozpravě přihlásím. Součástí toho jsou i odůvodnění, takže si to můžete nastudovat. Ode mě vše. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, pane poslanče. Již bez telefonu máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů - něco, co je mi velmi blízké a co jsme projednávali jak na podvýboru pro policii, tak samozřejmě na výboru pro bezpečnost. Již při prvním čtení jsem zde zmínil některé věci a okruhy, které mě mrzí, že nejsou v této novele obsaženy. A byl to ten bod, který se týkal úmrtného.

Pan ministr, pokud si vzpomínáte, tady hned z lavice zareagoval a řekl: Ano, úmrtné uděláme, připravíme, dáme ho do zákona. Takže na tomto místě bych panu ministrovi poděkoval, že taková práce opravdu odvedena byla. Nemusíme se ve všem shodovat s Armádou České republiky, takže naše pojetí úmrtného je trochu jiné, než mají vojáci ve svém zákoně. A myslím si, že to je dobře, že máme jinou úpravu než vojáci.

Ještě jednou, pane ministře a zaměstnanci Ministerstva vnitra, děkuji, že jste se toho chopili, byť návrh, který jsme projednali ve výboru pro bezpečnost a který je výborem pro bezpečnost doporučován ke schválení, má nějakou alternativu, ale musím říci, že mě po dalších diskusích s příslušníky vedl k tomu, že jsem to ještě, jak se říká, vylepšil a snažím se docílit toho, aby nebyl rozdíl mezi tím, když při výkonu služby zemře příslušník, který slouží tři roky, čtyři roky, nebo pět let, nebo patnáct let. Návrh, který jsme přijali ve výboru pro bezpečnost, takové rozdíly dělá. Protože pokud umře příslušník, který sloužil pět let, tak mu je vyplácen jeden celý plat a poté za každý rok jeden půlnásobek platu. Takže zemřel-li by příslušník po pěti letech výkonu služby při výkonu služby, byly by mu vyplaceny čtyři platy. Jemu už ne, on už se toho nedožil, chudák, ale té rodině. Pokud vezmu průměrný plat takového mladého příslušníka třeba 25 tisíc korun, tak mluvíme o částce, vážené kolegyně a kolegové, 100 tisíc korun. (Reakce z pléna.) Kolega mě tady doplňuje, že pohřeb stojí 30. Ale to jsou jiné paragrafy zákona o služebním poměru a i na to vnitro myslí a za to vnitru děkujeme. I to by bylo schopno vnitro zaplatit, včetně toho, že by obětovalo pár nábojů a udělalo čestnou salvu.

Konstrukce toho, co jsme přijali na výboru pro bezpečnost, je taková, že by příslušníkovi v případě úmrtí mohl být vyplácen až dvanáctinásobek, ale v tom poměru, který je, tedy tři platy a potom následně každý půlrok půl platu. To znamená, aby byl příslušníkovi bezpečnostních sborů vyplácen celý dvanáctinásobek, to znamená jeden roční plat, musel by ten příslušník sloužit 21 let. A já se ptám, proč hodnotíme jinak to, jestli zemře příslušník, který sloužil pět let, sedm let, deset let, dvacet let? Smrt je smrt a měl by bezpečnostní sbor, stát, Česká republika, umět najít dostatek finančních prostředků. A věřme, že ty prostředky nebudou potřeba, protože nám příslušníci při výkonu služby umírat nebudou, policisté, protože budou mít dobrou balistickou ochranu, jiné vybavení, které odpovídá modernímu bezpečnostnímu sboru, a pak nebudeme vyplácet nic. Ale pokud zemře, tak proč vyplácet každému jinak podle toho, jak dlouho u toho bezpečnostního sboru byl?

Já si myslím, že to není spravedlivé, a proto jsem to svým způsobem trošku upravil. V § 64 odst. 3 slovo "trojnásobek", což je současné znění zákona, nahrazuji pojmem "dvanáctinásobek". A abyste neřekli, že jsem hodně rozdávačný, tak jsem dal variantu ještě druhou, kterou je devítinásobek. Ale zemře-li, tak ať je pozůstalým vypláceno každému stejně. Ono to stejně nebude, protože každý příslušník má jiný plat. Já preferuji samozřejmě variantu dvanáctinásobek, tak jak jsme se dohodli ve výboru pro bezpečnost, jen tam necítím to, že by to mělo být odstupňováno podle délky služby.

Takže to je, vážené kolegyně a kolegové, jeden z pozměňovacích návrhů, ke kterému se pak přihlásím v rámci podrobné rozpravy.

Druhým pozměňovacím návrhem, který jsem vložil do systému a ke kterému se také později přihlásím, je příspěvek, já to nazývám kázeňská odměna. Důvodem, proč bych něco takového chtěl, je to, že tato novela, kterou projednáváme, navrhuje náborový příspěvek ve výši 30 až 150 tisíc korun podle toho, kde ten policista bude nastupovat do výkonu služby. Předpokládejme, že v Praze je dlouhodobý podstav, takže v Praze nový policista nebo nový příslušník dostane celých 150 tisíc korun. Na výboru pro bezpečnost jsme vedli diskusi, zda se potom má upisovat u bezpečnostního sboru na čtyři roky, jak říkal návrh, nebo to má být na osm. Nakonec jsme došli ke kompromisu a tím je šest let. Takže ten materiál tady k tomu máme a snažíme se touto novelou sehnat nové mladé příslušníky bezpečnostních sborů. Ale pokud se podíváme do policejních statistik, oni nám odcházejí především ti zkušení a my jsme povinni, protože bezpečnost - a říkám my všichni, vážené kolegyně a kolegové - protože bezpečnost není ani oranžová v rukou sociální demokracie, ani modrá, ani červená, ani rudá, bezpečnost je jenom dobrá nebo špatná, jak už jsem několikrát zmínil, a bezpečnost se týká nás všech, vás, vašich manželek, dětí, rodičů. Takže já po dohodě s kolegy se domnívám, že musíme hledat cestu k tomu, jak docílit toho, aby zkušení policisté řady policie neopouštěli. A není to pouze o policistech, je to o příslušnících všech bezpečnostních sborů, personální problémy jsou i u Vězeňské služby. Ale sedí tady pan ministr vnitra, tak mluvme o policii, popřípadě hasičích.

Takže můj pozměňovací návrh říká, že u příležitosti trvání služebního poměru v délce pěti let a každých následujících pěti let, pět, deset, patnáct, dvacet a samozřejmě 25, 30, pak už většinou ten policista odchází, protože má plnou výsluhu, se udělí příslušníkovi kázeňská odměna, peněžitý dar, ve výši měsíčního služebního příjmu daného příslušníka. Je to jeden plat navíc. Nemluvíme o 13. platu, nemluvíme o 14. platu, který kdysi u policie už také pamatujeme, ale mluvíme o určité stabilizaci. A bude vystupovat podle tabule paní kolegyně poslankyně Jana Černochová, která má jinou formu stabilizace délesloužících policistů. Tento můj návrh, peněžitý dar, kázeňská odměna, nedělá rozdíly mezi tím, jestli je někdo v páté, v šesté, v sedmé nebo v deváté platové třídě, jak je úspěšný, ale ani v tom, jak je alpinistický vůči svému nadřízenému, a je odměňován za to, že vydržel sloužit u bezpečnostního sboru pět, deset, patnáct, dvacet let. Policista si na to počká, dostane jeden plat navíc.

Nejsem ekonom a nedokážu některé věci přesně zhodnotit po ekonomické stránce, ale zhodnotil jsem to, že by se jednalo o částku cca 300 milionů korun v rámci jednoho roku pro kapitolu Ministerstva vnitra, což je největší bezpečnostní sbor, Vězeňská služba, to je v řádech desítek milionů. Takže není to nic zásadního. Ale jak jsem diskutoval s kolegy a kolegyně z Policie České republiky, určitě by je to zajímalo a byl by to jeden z prvků stabilizace, protože by si mnoho z nich řeklo - asi to má smysl ještě počkat. Tato kázeňská odměna, peněžitý dar, by se nezapočítávala do výše příjmu pro odchodné, nenavýšilo by se tím v podstatě nic zásadního ani by to nebylo pro měsíční výpočet na dovolenou atd. To všechno lze ošetřit.

Takže to je druhý z pozměňovacích návrhů, který má za cíl stabilizaci bezpečnostních sborů, udržení kvalitních délesloužících policistů. A víte, že jsem zde několikrát vystoupil se statistikami, řady Policie České republiky do čtyř let služby - do čtyř let služby - opouští jedna pětina policistů, 20 % nevydrží ani těch pět let. Je to alarmující číslo, když vezmete, jaké peníze investuje Policie České republiky, stát České republiky do výcviku, výstroje a výzbroje nově nastupujícího policisty, kdy škola trvá jeden rok. Jeden rok ten člověk není na ulici, studuje, připravuje se na své budoucí povolání a po třech letech na ulici zjistí, že to není to správné povolání, které chce dělat, a odchází. Jedna pětina, kolegyně a kolegové. Nevím, neumím spočítat, jaké to jsou náklady státu za vzdělání těchto lidí. Zbraň ten policista vrátí, ale uniformu už určitě ne. A to jsou všechno prostředky, které je potřeba započítat do toho, jestli se nám to vyplatí investovat do policistů, kteří slouží pět, deset, patnáct a déle let. Já si myslím, že ano, a rozhodneme o tom v rámci třetího čtení při hlasování.

A třetí pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím a který jsem diskutoval, je věc, která se týká zvláštního, policisty nazývaného rizikového příplatku. Když se diskutoval zákon, nebo novela zákona 361, tak v rámci diskusí a zřejmě i na Policejním prezidiu proběhla diskuse o tom, že bude policistům navýšen rizikový příplatek. Zákon říká zvláštní příplatek, ale omluvte mě, používám pojem, kterému rozumí většina těch kluků, kteří stojí buď zde venku, v předsálí, nebo na ulici. Rizikový příplatek, protože je to příplatek, který je spojený s ochranou zájmů státu, při které může dojít k ohrožení zdraví nebo života příslušníka, případně k jiným závažným rizikům, nebo službou s mimořádnou psychickou zátěží.

Dosavadní výše zvláštního rizikového příplatku byla stanovena v roce 2002, kdy se zákon 361 tvořil, a od té doby už uplynulo 15 let. Jistě mi dáte za pravdu, že určitá míra inflace od té doby proběhla, že se také vyvíjí bezpečnostní situace nejen v České republice, ale zejména ve světě, máme mnoho příkladů z blízkého zahraničí, jaká ta situace je, a všichni si máme napříč politickým spektrem přát, aby se nám něco takového, co se událo předevčírem v Manchesteru, neudálo někde tady v České republice. Protože pak si neumím představit, co by při současném vybavení Policie České republiky a toho dalšího motivování pro výkon služby následovalo. Řada policistů by možná odešla, možná že také ne, ale to riziko tady nějaké je.

Takže já se domnívám, že po 15 letech můžeme i přistoupit k tomu, abychom rizikový příspěvek v první i v druhé skupině upravili. Současně byl rizikový příplatek od 3 do 6 tisíc v první skupině a domnívám se, že nahradit ho částkou 5 až 10 tisíc pro první skupinu. A ve druhé skupině to bylo od 1 do 4 tisíc korun a tam si myslím, že ta horní hranice by se zvýšit na 5 tisíc korun také mohla. Jak jsem zmínil při odůvodňování předchozího pozměňovacího návrhu, nejsem ekonom a nedokážu spočítat, jaké náklady to přinese.

A abych zde nebyl ze strany Ministerstva vnitra nebo některých vás kolegů a kolegyň označen za nějakého populistu, který chce rozdávat nějaké peníze teď před volbami a něco slibuje, když už ví, že rozpočet kapitoly Ministerstva vnitra je nějakým způsobem připraven, což byl jeden z argumentů, pro který mně říkali nedělej to, protože ti to automaticky zabijou, tak zároveň říkám a dávám pozměňovací návrh, aby nabytí účinnosti tohoto zákona bylo, tak jak navrhujeme, od 1. ledna 2018, ale s výjimkou ustanovení § 120, který nabývá účinnosti 1. ledna 2019. To znamená, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí, Česká republika bude mít víc než rok na to, aby dokázala posoudit výši zvláštních příplatků u jednotlivých policejních složek, jednotlivých policejních útvarů, a bude na to mít řekněme celý rok, nebo nejméně první pololetí roku 2018, a stanovit novou výši rizikových - zákonem říkají zvláštních - příplatků s účinností od 1. 1. 2019. Může to přispět i k tomu, o co jde. O to, získat policisty pro výkon služby do Prahy, do Středočeského kraje, kde je dlouhodobý personální podstav. A může tím být i naplněno jednání, které mělo proběhnout na Policejním prezidiu s vedením policie a policisty odboráři. Takže tato část, tento pozměňovací návrh v případě jeho přijetí by nabyl účinnosti až od 1. 1. 2019. Je to výše zvláštního, chcete-li rizikového příplatku. A opět bude na nás, vážené kolegyně a kolegové, jak si práce policie a míry rizika, které je spojeno s touto krásnou, ale velmi náročnou profesí, povoláním, vážíme my, kteří jsme odběrateli jejich služby.

Děkuji za pozornost a následně se přihlásím k jednotlivým pozměňovacím návrhům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Ondráčkovi. Budeme pokračovat vystoupením pana poslance Procházky, připraví se paní kolegyně Černochová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Roman Procházka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Já se pak později přihlásím ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsou označeny jako sněmovní dokument 6434 a 6435. Tyto pozměňovací návrhy řeší především problematiku hodnocení policistů a dále pak obsahují technické změny týkající se možnosti užití jiného než služebního vozidla policisty. Oba pozměňovací návrhy obsahují podrobné odůvodnění, nicméně bych se rád trošku vyjádřil k té části pozměňovacích návrhů, která řeší problematiku hodnocení policistů.

Oba předložené pozměňovací návrhy řeší problematiku hodnocení policistů z hlediska možnosti přihlášení se policistů do výběrového řízení na pozici o jednu nebo o dvě hodnosti vyšší. V současné době je možné se přihlásit do takového výběrového řízení na vyšší pozici, pouze pokud daný policista ve svém hodnocení dosahuje velmi dobrých výsledků. Hodnocení těchto příslušníků bezpečnostních sborů vyhotovuje nadřízený policista, to hodnocení tedy nemusí být vždy úplně objektivní. Policista, který nesouhlasí s hodnocením, má v podstatě jedinou možnost, a to je podat námitky, ale ty jsou v praxi často nevyslyšeny. Pak dochází k tomu, že služební funkcionáři používají toto hodnocení policistů jako nástroj k zabránění kariérního postupu těchto příslušníků. Důvodem je vcelku jasná snaha těchto funkcionářů o udržení příslušníka na služebním místě v útvaru bezpečnostního sboru, který má nedostatek příslušníků. Tento postup je pak zdrojem konfliktů. A co je nejhorší, vede v konečném důsledku k odchodům příslušníků, kteří tímto ztrácejí v podstatě motivaci na další kariérní postup.

Mnou předložené pozměňovací návrhy navrhují možnost přihlásit se do výběrového řízení i těm příslušníkům bezpečnostních sborů, kteří dosahují pouze takzvaných dobrých výsledků. Pak bude následně na výběrové komisi, aby posoudila výsledky práce policisty, který se o danou pozici bude ucházet. Rozdíl mezi těmito dvěma pozměňovacími návrhy je v tom, že první z nich umožňuje příslušníkům bezpečnostních sborů dosahujícím dobrých výsledků tzv. akcelerovaný postup, což znamená, že se žadatel s dobrým hodnocením může přihlásit do výběrového řízení na pozici, pro kterou je stanovena služební hodnost i o dva stupně vyšší. Druhý sněmovní dokument umožňuje policistům s dobrým hodnocením přihlásit se do výběrového řízení pouze na pozici o jednu služební hodnost vyšší. V ostatních bodech jsou oba dokumenty shodné a z toho důvodu také budu navrhovat, aby se v hlasovací proceduře nejprve hlasovalo o sněmovním dokumentu číslo 6434, který umožňuje akcelerovaný postup, a teprve v případě, že nebude schválen tento pozměňovací návrh, pak hlasovat o návrhu druhém, uloženém jako dokument číslo 6435, který umožňuje policistům hlásit se do výběrového řízení na pozici o jednu hodnost vyšší. V případě, že bude schválen první pozměňovací návrh, ten druhý pak bude bezpředmětný, nebo nehlasovatelný.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Romanu Procházkovi. Nyní paní poslankyně Černochová, připraví se pan poslanec Štětina. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Myslím si, že by možná na úvod mojí řeči stálo za to připomenout, že tato vláda má ještě jedno prvenství. Nevím, jestli je to prvenství, se kterým se pan ministr vnitra chce chlubit. Tato vláda má nejvíc policistů ve vazbě. Myslím si, že něco takového v minulosti nikdy nebylo. Možná za Stanislava Grosse. Jestli si chce konkurovat pan ministr vnitra Chovanec s panem dnes již zesnulým ministrem vnitra Grossem, tak určitě to není nic lichotivého. To jenom na úvod, ale myslím si, že ono to spolu hodně souvisí. Protože pokud tito policisté vidí, jakým způsobem se někteří jejich kolegové chovají, a vidí a vnímají i ty politické souboje mezi současnými členy vládní koalice, kdy zrovna náhodou minulý týden se zatýkají lidé z hnutí ANO a úplně náhodou tento týden se konají domovní prohlídky u členů ČSSD. To je náhodička! Takže si myslím, že toto se vůbec na atraktivitě policejního sboru neprojevuje nějakým pozitivním způsobem. Myslím si, že to pan ministr vnitra snad ví. Ale zpátky k této normě.

Již v únoru tohoto roku, kdy proběhlo první čtení tohoto návrhu novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, jsem vystupovala s varováním, a musím to bohužel zopakovat i po dubnovém jednání ve výboru pro bezpečnost, že příslušníci bezpečnostních sborů po přijetí této novely více peněz v žádném případě nedostanou. Destabilizovaná policie se pro uchazeče rozhodně atraktivnější nestane. A sociální jistoty, jak o nich rádi mluví kolegové ze sociální demokracie, tak žádné sociální jistoty příslušníci mít nebudou, naopak ty, co měli jako stávající, ty budou více ohrožené. A nejedná se přitom jenom o policii, jedná se i o ostatní bezpečnostní sbory.

Tato vláda, ale především pan ministr vnitra Chovanec, nebyla za celou dobu svého působení schopna učinit jeden jediný zásadnější krok, který by vedl ke stabilizaci bezpečnostních sborů, a to zejména policie, ačkoli přitekly do rozpočtu Ministerstva vnitra nemalé prostředky. Tak asi bychom se měli pana ministra ptát. Kde je to vidět? Je to vůbec někde vidět? Nemohu se zbavit pocitu, že tento tristní stav se až nyní, na poslední chvíli, pan ministr snaží zachránit různými populistickými gesty, jako je navýšení platů či opětovné proplácení přesčasů. Nic z toho však není, a já říkám, bohužel, systémovým řešením, a novela služebního zákona je tak promarněnou příležitostí. Osobně bych si přála, aby tomu tak nebylo a abychom této příležitosti využili alespoň my poslanci - už o tom tady hovořil kolega Ondráček -, protože volby budou znamenat další odklad, a než se vůbec nová vláda rozkouká a rozmyslí, co s personální situací v bezpečnostních sborech bude dělat, tak uplyne zase nějaká doba.

Když tato vláda nastupovala, dušovala se a zaklínala, že zlepší vybavenost bezpečnostních sborů a stabilizuje personální situaci v bezpečnostních sborech. To se však záhy ukázalo jako prázdná proklamace. Realita je taková, že minulý rok pracovalo u policie 39 497 lidí a do roku 2020 mají přibýt další 4 000. Potíž je ale v tom, že ti, kteří k policii nastoupí, často a rychle odcházejí. Také již tady byla citována ta statistika. A navíc zkušení, ale bohužel demotivovaní policisté, kteří mají již plné zuby slibů a prázdných gest, nakonec nám odcházejí od policie také. A přitom čísla hovoří jasně, kdy od začátku tohoto roku vznikl služební poměr u 354 nových policistů, ale služební poměr ukončilo 475 policistů. Ano, to je ta stabilizace, zatraktivnění služby u bezpečnostních sborů, pane ministře? Když vám víc lidí odchází než přichází? To už i pan ministr obrany Stropnický je na tom líp. A vy víte, co za úsilí mě stojí to, abych to tady vyslovila.

Není žádným tajemstvím, že současný personální stav u policie je tragický a není ani vidina toho, že se v budoucnu tento alarmující stav zlepší. Ani tato novela k tomu nesměřuje. Velké problémy jsou především ve velkých městech, byla tady zmiňována Praha. I to samozřejmě ovlivňuje ty menší, protože na mnoha odděleních jsou problémy se zajištěním výkonu služby, a proto se spojují některá oddělení. Neustále jsme svědky toho, že musejí z už tak personálně velice vyprázdněných krajských ředitelství a územních odborů odjíždět policisté na výpomoc do Prahy a jiných oblastí. Nedej bože, nedej bože, aby došlo k nějaké mimořádné události nebo se k ní bezprostředně schylovalo. To bychom totiž najednou zjistili, že není skoro nikdo, kdo by byl v ulicích a kdo by nám pomáhal a chránil nás. Ostatně i mírné zvýšení nebezpečí znamená nasazení armády v našich ulicích, protože policie není schopná zajistit všechny své úkoly.

Nábory a stabilizace policie jsou v podání provedených domnělých opatření této vlády a pana ministra Chovance bohužel pouhou iluzí.

Co se týká náborů, budu se opět opakovat - omlouvám se za to -, ale považovala bych za přínosné, kdyby se příslušní ministři, pod které spadají ozbrojené a bezpečnostní sbory, dohodli na nějaké jednotné databázi, tak aby prostě někdo, kdo nesplní podmínky pro to být vojákem z povolání, ale může být např. celníkem nebo příslušníkem vězeňské služby či policie, tak aby se o tomto člověku vědělo, aby nám z toho systému neutekl a aby se nemusel hlásit do deseti výběrových řízení, všude předávat diplomy, všude prostě vyplňovat tisíce formulářů. Samozřejmě vím, že to není samospásné řešení, ale byl by to podle mého názoru krok správným směrem a společně s dalšími opatřeními, která by se musela dělat systémově a nikoli podle volebních preferencí, by přispěly ke stabilizaci bezpečnostních sborů.

Stále nemohu uvěřit, jak diletantským způsobem přistupuje Ministerstvo vnitra i Ministerstvo obrany, a to v době konjunktury a za ideálního a vcelku i nevídaného politického konsenzu koalice - opozice v otázkách bezpečnosti, tak jak přistupujete vy i Ministerstvo obrany k akvizičním procesům. Jak už jsem zmínila, do resortu ministra Chovance nateklo několik miliard navíc mimo jiné i na akvizice. Ale máte někdo pocit, že tyto finanční prostředky byly adekvátně vynakládány? Zlepšila se výstroj, zlepšila se výzbroj, zlepšilo se jiné vybavení policie? Například neprůstřelné vesty, které lze prostřelit? Skutečně tohle je ten cíl, aby chodili policisté a policistky v uniformách, které nesplňují základní parametry a které mohou být prostřeleny? Zlepšila se obuv, ve které se dá chodit? Možná bych doporučila panu ministrovi, aby si jedny boty, ve kterých chodí policisté, pořídil a aby v nich týden chodil tady v Poslanecké sněmovně. Aby si to vyzkoušel, jak pohodlné - to myslím ironicky - tyto boty jsou. Protože vám garantuji, že po týdnu by pana ministra nenapadlo objednávat další boty tohoto typu u stejné firmy. Ale jsou i takové drobnosti jako průkazy služby kriminální policie, u kterých se nedodržela ani barva. Musím ale přiznat, že priority byly zřejmé a nová hodnostní označení, nové uniformy, kožené bundičky na policistech Policejního prezidia se opravdu vnímají a jsou velmi slušivé.

To vše jsou jen příklady toho, jakým způsobem je dnes policie de-stabilizovaná. Smutnou realitou je i to, že si už i policisté na obvodech zvykli pracovat se zastaralými počítači a někteří - věřte nevěřte - dokonce s láskou vzpomenou na spolehlivý psací stroj, pane ministře.

V minulém týdnu vyšel audit jednoho serveru, v tom auditu je titulek - samozřejmě titulek má vždycky vzbudit emoce, ale když vás následně seznámím s obsahem toho článku, tak ten titulek k tomu docela sedí: Bosí policisté v lehce průstřelných vestách.

Anketa: Jak se vláda během posledních čtyř let starala o bezpečnostní sbory? Co udělala pro bezpečnost v době, kdy terorismus ohrožuje Evropu? Co třeba řešit důsledky migrační krize?

Na začátku svého působení si vláda stanovila pět základních cílů. Naplnit se podařilo jen polovinu z nich. První cíl této vlády byl: zlepšíme vybavenost bezpečnostních sborů. Druhý: stabilizujeme personální situaci v bezpečnostních sborech. Třetí: budeme bojovat razantněji proti terorismu. Čtvrtý: budeme důrazněji potírat organizovaný zločin. Pátý: budeme potírat rasovou nesnášenlivost.

Co se týče toho prvního - zlepšíme vybavenost a stabilizujeme personální situaci - tak splněno s výhradou, protože loni pracovalo u policie 39 497 lidí, do roku mají přibýt další 4 000. Nejvíce jich má policie přijmout letos, tedy v roce 2017, kdy se má nabírat 850 nováčků. V dalších letech by měly počty nováčků klesat. Plány sice vypadají dobře, potíž je bohužel v tom, že ti, kteří k polici nastoupí, zase rychle odcházejí. Vysokou fluktuaci způsobuje špatné zázemí a nízké platy.

Akvizice. Nesplněno, tendry se vypisují a voda teče. To je stejné jako na obraně. Za co konkrétně policie utratila 3,4 mld. korun, které proinvestovala v letech 2013 až 2016? To Policejní prezidium tomuto serveru nesdělilo, což mi přijde zvláštní, že když se novináři ptají na údaje, které nepodléhají utajení, tak Policejní prezidium mlčí. Podle odborů, píše tento server, a opozičních poslanců ale policie určitě neutrácela peníze za kvalitní výstroj a výzbroj policistů či za vybavení policejních kanceláří. A pokud nějaké nákupy proběhly, policisty nepotěšily. Jmenujme alespoň nákup neprůstřelných vest, které lze prostřelit, bot, ve kterých se nedá chodit.

Další. Budeme bojovat razantněji proti terorismu. Ano, tady by se dalo říct, že tím auditem pan ministr to, co si předsevzal, slíbil a máme to štěstí, že si nemusíme nějaké cvičení proti terorismu zkoušet v praxi. Chvála bohu.

Dále. Budeme důrazněji potírat organizovaný zločin. To byl úkol, který si vláda předsevzala jako bod číslo čtyři. Nesplněno. Tady stojí v tom: Policie už dlouhou řadu let slouží politikům jako nástroj, který zneužívají v mocenských šarvátkách. Výjimkou není ani poslední vláda. Vnitřní boj mezi ministrem financí Andrejem Babišem a premiérem Sobotkou vyústil v reorganizaci policie. Premiér vyhrál. Policistům však nic zásadního nepřinesla. K lepšímu se nic nezměnilo. Do boje s organizovaným zločinem se stále promítají rozmanité politické zájmy, které ztěžují samotná vyšetřování. Jak jsem říkala v úvodu, minulý týden se zatýkali členové hnutí ANO, tento týden se zatýkají a konají se domovní prohlídky u členů ČSSD. Takže když to takhle půjde na střídačku, tak ten další týden to zase bude ANO a pak zase ČSSD nebo někdo jiný. (Hlasité poznámky z pléna: ODS.)

Další. A tady pan ministr má splněno. Budeme potírat rasovou nesnášenlivost. Tady skutečně tradiční extremistické skupiny ulehčily policii práci, když se stáhly některé z veřejného života.

Víte, co mně na tom všem vadí? Kromě slibu vlády, že posílí počty policistů, tak že skutečně tady v žádném případě nedochází ke stabilizaci, tak aby ti zkušení, ti, kteří se zapracovali a prostě zvykli si na život, který není ani z hlediska rodinného zázemí, ani pro jejich rodiny snadný, tak bohužel tito lidé se rozhodnou po nějaké době z policie odejít. A to, že společnost Lidl platí lépe než stát, to už tady zaznívalo několikrát. A myslím si, že to je přeci systémově špatně. To snad víme úplně všichni.

Ale zpátky k projednávané předloze novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Nebudu se dlouze opakovat a unavovat vás veškerými podrobnostmi, co všechno je na tomto návrhu špatně, ale přesto mi dovolte ještě několik poznámek a představení mnou předložených pozměňovacích návrhů, které bohužel nebyly podpořeny na výboru pro bezpečnost.

První můj pozměňovací návrh, který v systému najdete pod číslem 6273 a ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, vede ke zrušení navrhovaného zavedení zkušební doby na šest měsíců. Jistě dobře víte, že dnes jsou známy dva typy služebního poměru - na dobu určitou a na dobu neurčitou. Doba určitá je možná nejdéle na tři roky od vzniku služebního poměru a po úspěšném složení zkušební zkoušky se automaticky mění na dobu neurčitou. Je to logické, protože v případě policistů, ale samozřejmě i dalších příslušníků všech bezpečnostních sborů trvá poměrně dlouho, než se příslušník naučí a vycvičí ve všem potřebném, co potřebuje k řádnému výkonu své profese. A rozhodně to není jednoduché, jelikož se nejedná jen o fyzické a psychické zdraví a zocelování, ale samozřejmě jde i o taktiku a metodiku zásahu, znalost práva a podobě. Například policista tak stráví minimálně rok ve škole. Další rok nebo dva je přímo v terénu a sbírá zkušenosti a zdokonaluje, co se ve škole a při tréninku naučil. Ale jak je známo, teorie praxi nenahradí, a tak je do služebního poměru na dobu neurčitou přijat až po složení zkoušky. Z tohoto důvodu je i dostatek času, aby se nový policista ukázal a naplno projevil svoje schopnosti, zda se na tak náročné povolání hodí, nebo ne. Pokud na práci ve službě státu nemá, služební poměr je skončen uplynutím doby určité. Samozřejmě i nadále platí, že pokud policista porušuje zákon apod., je z uniformy tzv. vysvlečen ještě dříve. To je naprosto v pořádku.

Jelikož nebyl pan ministr vnitra Chovanec osobně na jednání výboru pro bezpečnost, když jsem tento pozměňovací návrh představovala, tak by mě zajímalo, pane ministře, jaký je váš názor na tento můj pozměňovací návrh. Stejně tak by mě zajímal i názor odborů a pana policejního prezidenta Tuhého, protože ačkoliv se pan ministr chlubí shodou a zevrubnou přípravou novely zákona s odbory, neznám jejich stanovisko a pohled na věc. Vím, že se jako čert kříže bojí toho, aby se neotevíraly výsluhy. ODS jasně garantovala, že nic takového činit nebude, tak ale na druhou stranu pokud tady je většina kolegů a kolegyň v této otázce ve shodě, že se tato Pandořina skříňka nyní otevírat nebude, tak by nám odbory nějakým způsobem své stanovisko, objektivní stanovisko sdělit měly prostřednictvím pana ministra.

Služební poměr na dobu určitou na rozdíl od zkušební doby je z logiky věci, kolegyně a kolegové, výhodnější i pro samotné policisty, kdy policista v této době může nejen čerpat příspěvky z FKSP, pane ministře, ale například může žádat banku o hypotéku a mít i jistotu, že prvních šest měsíců, kdy dostává mimo jiné zcela neadekvátní platové ohodnocení, nebude zcela v nejistotě. Přeci také tady jsme několikrát diskutovali o těch statistikách, nelichotivých statistikách, které nám ukazují, kolik policistů se pohybuje na hranici životního minima, kolik policistů už na sebe muselo v nějakém okamžiku vyhlašovat bankrot nebo kolik policistů muselo a musí někdy i nelegálně bohužel mít ještě nějaký vedlejšák na to, aby uživili dvoučlennou rodinu.

Proto by mě zajímalo, pane ministře, zdali si ministr s odbory takto představují stabilizaci a jistoty pro lidi, kteří se rozhodnou sloužit státu a jeho občanům. Povede tedy zkušební doba k atraktivitě práce u bezpečnostních sborů? Ráda bych chtěla zdůraznit, že ozbrojené represivní složky státu se nemohou z podstaty řídit stejnými pravidly, jak je známe z práva civilního. Jedná se o lidi, kteří mají na sobě uniformu, mají určitou hodnost, mají zbraň a mají i vedle privilegovaných práv zasahovat v zákonem stanovených případech do základních lidských práv občanů, tak mají i velkou odpovědnost. Bezpečnostní sbor je postaven na disciplíně, rozkazech, příkazech, vynucování práva, kázni a není možné se tvářit, že tomu tak není, a neustále se přibližovat zákoníku práce. Opět úplně stejná slepá ulička, kterou jde Ministerstvo vnitra i Ministerstvo obrany. Za chvíli nebudou v těchto sborech, ani ozbrojených, ani bezpečnostních, vydávány rozkazy, všechno se to bude odehrávat na úrovni správního řízení. Tohle skutečně, kolegyně a kolegové, chceme? Nechceme!

Dalším navrhovaným problematickým bodem, se kterým se nemohu ztotožnit, je, pane ministře, náborový příspěvek. Náborový příspěvek, tak jak je navržen ve stávajícím vládním návrhu, nemá žádnou ambici k udržení nového příslušníka ve služebním poměru, a je tedy iluzorní jej pokládat za náborový. Nijak se totiž nedotýká stávajících příslušníků, kteří měli tu trpělivost a pevný osobní postoj či přesvědčení, že u bezpečnostního sboru nám vytrvali dodnes. Vlastně může hrozit, že se dotkne i těch stávajících, a to za předpokladu, že bude pokrytí náborového příspěvku čerpáno z objemu prostředků na služební příjmy takto stávajících příslušníků bezpečnostních sborů, neboť dopad do státního rozpočtu - a škoda, že mě pan ministr neposlouchá...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, já vás požádám, abyste se věnoval přednášenému bodu. Pane poslanče, nerušte pana ministra. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Vlastně může hrozit, že se dotkne i těch stávajících, a to za předpokladu, že bude pokrytí náborového příspěvku čerpáno z objemu prostředků na služební příjmy těchto stávajících příslušníků bezpečnostních sborů, neboť dopad do státního rozpočtu je podle důvodové zprávy předpokládán nulový.

Nulový dopad do státního rozpočtu, pane ministře? Pan ministr je asi kouzelník. Tedy nevím teď, nehledejte v tom prosím nějakou analogii s Rekonstrukcí státu, že by měl být pan ministr na stejných billboardech jako někteří kolegové z této Sněmovny. Iluze, že navržený náborový příspěvek povede ke stabilizaci bezpečnostních sborů a ke snižování mezigeneračního napětí mezi novými a stávajícími příslušníky bezpečnostních sborů, je ukázková. K tomu prostě nedojde. Náborový příspěvek bohužel nepovede ani k dlouhodobému udržení příslušníků ve služebním poměru, ani k motivaci plnění služebních povinností na odpovídající požadované úrovni. Byť je náborový příspěvek doprovázen argumenty o nepřijatelném, výrazně nižším nástupním platu příslušníků bezpečnostních sborů než u ostatních pracovníků v bezpečnostní oblasti, nijak tento příjmový rozdíl neřeší. Navrhovaný stabilizační příspěvek působí totiž přesně opačným směrem. Demotivuje a destabilizuje, a proto já navrhuji jeho vynětí z tohoto návrhu zákona.

Ale aby mě někdo nenařkl z toho, že jen kritizuji a plísním své politické soupeře bez návrhu alternativního řešení, tak mám alternativní návrh a ten navrhuji ve dvou variantách, a to zavedení stabilizačního příspěvku, který můžete v systému nalézt pod číslem 6274 a pod číslem 6275. Stejně jako v případě mého návrhu na zrušení zavedení zkušební doby, tak i v případě mého návrhu na zavedení stabilizačního příspěvku by mě velmi zajímal postoj pana ministra, který bohužel na výboru pro bezpečnost nebyl, a stanovisko Policejního prezidia. A to bych tedy poprosila pana ministra, jestli by mě na toto mohl odpovědět.

Stabilizační příspěvek se totiž - ten můj návrh si klade za cíl ocenit příslušníky bezpečnostních sborů u příležitosti úspěšného setrvání ve služebním poměru a podpořit je v jeho pokračování. Oproti náborovému příspěvku by příspěvek stabilizační podpořil příslušníky, kteří nejenom že nastoupili do služebního poměru k bezpečnostnímu sboru, ale nějakou dobu v něm setrvali a také již odvedli nějakou práci, pane ministře, a to ocenění si zaslouží nejenom proto, že někam nastoupí, ale že se něco naučí, něco si odpracují. Výplata stabilizačního příspěvku by nezakládala žádné další podmínky, jako by bylo např. další setrvání ve služebním poměru, ani by nehrozila žádná sankce spočívající v povinnosti vrátit stabilizační příspěvek, resp. jeho poměrnou část, čímž by ubylo té administrativy, agendy, byrokracie, která by s tím náborákem byla spojena.

Motivační role stabilizačního příspěvku spočívá v očekávání jednorázové výplaty dávky, která by byla za splnění předem stanovených podmínek nároková, a příslušník by dopředu mohl počítat s tím, že tuto částku dostane. Věděl by, do čeho jde. Nebylo by ani tak rozhodné, v jaké služební hodnosti v době nároku na stabilizační příspěvek je právě příslušník zařazen. Dostal by ji každý bez rozdílu. Stabilizačním příspěvkem by se mohl vyřešit problém obsazování služebních míst v regionech a lokalitách, kde to je na základě předchozích zkušeností problematické, zejména kde existuje velká konkurence u ostatních zaměstnavatelů včetně nestátních ozbrojených sborů a složek. A tady přiznávám upřímně, že jsem sobec, protože by to hodně pomohlo hlavnímu městu Praze, kde samozřejmě konkurence těch různých zaměstnavatelů je největší. A pan ministr ví, že ten podstav v našem hlavním městě je skutečně obrovský. A dnes máme na programu obecní policie a já tady musím připomenout, že skutečně pokud bychom měli spoléhat jenom na Policii České republiky, tak v Praze nezvládneme udržet bezpečnost, protože skutečně podstav, který tady je, nějakým způsobem doplňuje městská policie, byť i u ní je bohužel podstav, ale to je to, před čím já jsem varovala už tři roky zpátky, že ten bazén vhodných rekrutů pro práci v bezpečnostních nebo ozbrojených sborech se začíná vyprazdňovat a že je zapotřebí zaapelovat i v rámci jedné vaší strany, ČSSD, na své kolegy z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, aby se snažili s tímto něco dělat. Nestalo se nic, takže se nám vesele ten rekrutační bazén nadále vyprazdňuje, vyprazdňuje a vyprazdňuje, protože demografický vývoj nevěstí nic dobrého.

Příslušník, pokud by byl ten stabilizák, tak příslušník by byl motivován k tomu, aby do takovéhoto místa služebního působení směřoval žádost o přeložení, protože by tam měl nárok na vyšší stabilizační příspěvek. Bylo by i možné reálně uvažovat o sepisování dohod s příslušníky, např. že v dané lokalitě služebního působiště setrvá nejméně dalších pět let, jako byly takto v minulosti sepisovány např. dohody právě v hlavním městě Praze, a myslím, že to bylo i ve Středočeském kraji, a byly to roky 2009, 2012. Stabilizační příspěvek by plnil i roli preventivní, pane ministře, protože jeho výplata by byla vázána k úspěšnému, to je bezproblémovému setrvání ve služebním poměru a příslušník by věděl, že pokud se dopustí nějakého protiprávního jednání, nebude-li vůči němu uplatněna sankce neslučitelná se služebním poměrem, tak bude muset na stabilizační příspěvek čekat stanovenou dobu znovu od počátku.

Stabilizační příspěvek je tedy podle mého názoru vhodným doplňkem ke stávajícímu procesu "odstraňování minulých křivd", které vy tady často a tak rádi používáte, protože by zakládal rovný přístup ke všem příslušníkům bez ohledu na to, zda jsou u sboru nováčci, nebo jsou tzv. srdcaři, držáci. Stabilizační příspěvek by zakládal v podstatě stejný motivační efekt, jako s sebou nesou výsluhové nároky, s tím rozdílem, že by kvůli tomu nemusel končit služební poměr, ale příspěvek by dostal ještě v době jeho trvání.

Navrhuji, aby rozhodnutí o výši stabilizačního příspěvku bylo na řediteli bezpečnostního sboru. Má to mimo jiné i opodstatnění, že se nemusí složitě měnit v budoucnu zákon a může se operativně reagovat na danou situaci v regionu a podobně. Skutečně pokud chceme, aby z těchto lidí byli velitelé, byli ředitelé, měli by mít i toto oprávnění.

Jak jistě dobře víte, i samotní příslušníci bezpečnostních sborů bedlivě sledují každý návrh novely zákona o služebním poměru a není ani výjimkou, že někteří z nich mohou začít panikařit, či přinejmenším být v určité nejistotě a napětí, abych nepoužívala tak emotivní výraz. A to já bych tedy opravdu, pane ministře, do budoucna velmi nerada.

Nechci vám dlouze uvádět všechny argumenty, které jsou součástí odůvodnění mých pozměňovacích návrhů, ty si ostatně můžete najít v systému, ale chtěla bych ještě osvětlit, jak by mohla vypadat představa o výši stabilizačního příspěvku, která by byla příslušníků vyplácena. Výše stabilizačního příspěvku by se mohla v závislosti na četnosti pohybovat například od 5 tisíc do 50 tisíc korun. Jak jsem již zmínila, rozhodnutí o výši stabilizačního příspěvku by bylo vhodné ponechat na řediteli bezpečnostního sboru a byla by rozdílná podle teritoriálního hlediska a mohla by se v čase i flexibilněji upravovat, například v závislosti na bezpečnostní a ekonomické situaci v České republice. V případě navrhovaných pětiletý intervalů a při předpokládané době služby 30 let by tedy činila celková částka pro příslušníka 6 krát 5 tisíc až 50 tisíc korun, to je celkově 30 tisíc korun až 300 tisíc korun, tedy jeden tisíc korun až 10 tisíc korun ročně. Já si myslím, že to za to stojí. Protože skutečně nežijme v iluzi, že se bezpečnostní situace v Evropě, ve světě, v naší západní civilizaci zásadním způsobem zlepší. Asi bychom si to všichni přáli, ale vývoj jde přesně opačným směrem. Takže skutečně budeme potřebovat kvalitní policisty, budeme potřebovat a chceme usilovat o to, aby měli dobré vybavení, aby měli adekvátní ohodnocení, aby skutečně nebrali nižší plat než pracovníci v Lidlu.

Nehledě na neúspěch ve výboru věřím, že ten můj neúspěch s pozměňovacími návrhy, že mi je kolegové nepodpořili, byl zapříčiněn tím, že tam třeba neseděl pan ministr a neřekl svým kolegům z ČSSD, že návrh Jany Černochové je skutečně tím krokem, který povede ke stabilizaci. Protože skutečně já tu stabilizaci vidím ve stabilizačním příplatku, nikoli v náborovém příplatku. Takže kolegové a kolegyně, máte všichni šanci přemýšlet nad obsahem mých návrhů a nad tím, co jsem vám tady řekla. A chci vás moc a moc požádat, abyste tyto mnou připravené pozměňovací návrhy, ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě, podpořili v dalším projednávání.

Já v žádném případě nemám problém s tím, co tady navrhoval kolega Ondráček ohledně úmrtného, a i přesně souhlasím s tím rizikovým příplatkem, o kterém tady hovořil, protože i já znám přesně ty případy, kdy to je naprosto nespravedlivé a nefér. Takže si myslím, že tady máme jedinečnou šanci na konci volebního období udělat skutečně ten krok ve prospěch příslušníků bezpečnostních sborů, zajistit nejen jejich nábor, ale zejména jejich udržení a stabilizaci. Proto vás ještě jednou prosím o podporu mých pozměňovacích návrhů, protože ty k tomuto kýženému stavu povedou.

Děkuji vám za pozornost. (Slabý potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, paní poslankyně. Než udělím další slovo, přečtu omluvy. Dnes od 11.15 do 13 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Marek Černoch, dále prodlužuje do konce jednacího dne z pracovních důvodů pan ministr Dan Ťok. Od 12 do konce jednání Sněmovny se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Milan Šarapatka. Dále od 14.30 do 21 hodin se z rodinných důvodů omlouvá pan poslanec Jiří Holeček. Dnes od 13 hodin do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Tomio Okamura. Od 14.00 do 19.00 se z osobních důvodů omlouvá pan poslanec Daniel Korte. Dnes od 17 hodin až do konce jednacího dne se z osobních důvodů omlouvá pan poslanec Adámek a dále dnes od 14.30 do konce jednání z pracovních důvodů, a tím je zasedání rady královského města Slaný, se omlouvá pan poslanec Stanislav Berkovec.

Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Já s většinou toho, co říkala paní kolegyně Černochová, souhlasím. Akorát já vždycky, když zde mám vystoupit buď před, anebo po ní, si kladu otázku, jestli mám být tak verbálně... se dopustit toho, že vypleskám pana ministra, nebo zda mám být občas takový jako smírčí a snažit se hledat právě tu podporu. A kolegové policisté mi většinou vždycky říkali: Vypleskej ho, dej mu, ať také ví, jak fungujeme. Já většinou volím jinou variantu.

Teď bych si dovolil říct, že nemůžeme říct, že pan ministr ve své funkci neudělal vůbec nic pro zklidnění situace nebo pro stabilizaci v bezpečnostních sborech, protože to, že se podařilo, nebo respektive podaří od 1. srpna 2017, navrátit platy příslušníků bezpečnostních sborů v jejich reálné výši do roku 2009, je určitě dobrý počinek. A věřím, že se tato vláda, ještě než úplně uzavře své dveře do Strakovky, sejde určitě ještě jednou a mohli by těm příslušníkům platy navýšit, třeba od 1. listopadu 2017. Určitě by to mělo svůj význam. A pokud paní kolegyně Černochová citovala ze serveru článek Bosí policisté v lehce průstřelných vestách, jsem rád, že ten článek našla a že s mými názory, které jsem já tam sdělil, ztotožnila. Protože taková je bohužel realita, jak funguje Policie České republiky. Ale ne za všechno, opravdu ne za všechno může pan ministr. Některé věci jsou prostě horší z minulosti a některé věci se řeší pouze na Policejním prezidiu, i když samozřejmě to pod něj spadá. Já nejsem tak konfrontační, protože věřím, že pan ministr zase podpoří ty moje pozměňovací návrhy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Další faktická poznámka paní poslankyně Černochové. Prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. No, já myslím, že to je zřejmý kalkul kolegy Ondráčka. Ne, nebudu si z toho dělat legraci. On to tady vlastně řekl, ale řekl to tak, že za to pana ministra pochválil. Řekl, že pan ministr vrací platy policistů do roku 2009.

Proč to pan ministr neudělal v roce 2013, když tady vládne? A na resortu Ministerstva vnitra k žádným změnám nedošlo, takže tam asi pan ministr bude sedět celé čtyři roky. Proč to pan ministr neudělal před třemi a půl lety? Proč to dělá tři měsíce před volbami? To jste si, prostřednictvím pana místopředsedy pane kolego Ondráčku, tuto otázku nikdy nepoložil? A není to o tom, že bych tady pana ministra jenom kritizovala. Já jsem řekla, že třeba některé ty záležitosti, které se týkaly těch různých analýz, bezpečnostních auditů, definice měkkých cílů, různých protiteroristických opatření, jsou v pořádku. Já tady ani nekritizuji pana ministra, a toho jste si snad také všimli v celém volebním období, za nějaké jednorázové, nebo spíš bych řekla ojedinělé selhání na různých demonstracích, protože je mi jasné, že tam vždycky hraje roli ten lidský faktor. Takže nejsem to já, která by kritizovala pana ministra proto, abych ho mohla kritizovat úplně za všechno. A dělat to nebudu. Ale jenom pokud se tady nějakým způsobem poukazuje na to, že hurá, policisté budou mít platy na úrovni roku 2009, tak jenom jsem považovala za vhodné připomenout, že jsme v květnu roku 2017 a že tato vláda nám tady vládne od ledna 2014.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji další dvě faktické poznámky. Pouze pro pořádek říkám, že ve 12.45 budu nucen přerušit tento bod, protože máme zařazený volební bod.

Pan poslanec Schwarz tedy nechce faktickou poznámku. Pan poslanec Gabal a jeho faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Pane premiére, kolegyně, kolegové, já bych jenom rád vaším prostřednictvím své předřečníky drobně informoval, protože to asi nezaznamenali, že policistům nevrací platy pan ministr, ale koalice, protože na to byla koaliční pracovní skupina, která se dohodla, jak to udělá, že to udělá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Jiří Štětina. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Štětina: Dobré poledne. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vážená paní ministryně, vážení páni ministři, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, nevím, jestli za pět minut budu schopen říct své myšlenky, z nichž mám některé napsané, ale některé mám v hlavě, protože je nosím ve své stařecké hlavě několik desetiletí.

Proč to říkám? Já zde nebudu hrát žádné politické hry, já to nepotřebuji. A i kdybych je hrál, tak je to úplně jedno, protože stejně všechno dopadne úplně jinak. Já zde před vámi nestojím jako člověk, který zde cítí potřebu se vypovídat, ale jako bývalý příslušník Ministerstva vnitra, který byl rehabilitován v roce 1990 a kterému byly nabídnuty výsluhy, které jsem odmítl, protože jsem si myslel, že je potřeba správně hospodařit s každou korunou. Jak vidím po 27 letech, tak jsem se mýlil a asi jsem ty tři tisíce neměl odmítnout. Ale byl jsem zrehabilitován, nemám pozitivní lustraci, a tak si mohu dovolit říkat to, co si myslím.

Ale obávám se, že za ty čtyři minuty se k tomu asi nedostanu, protože vám chci říct zásadní fakta a čísla, která, a tím bych možná svoje první vystoupení ukončil, neboť chci poděkovat zejména panu premiérovi, panu ministru obrany, panu ministru financí, panu ministru spravedlnosti a samozřejmě panu ministru vnitra, že mně zaslali veškeré údaje, které jsem potřeboval k tomu, abych mohl hovořit o výsluhách příslušníků v této době samozřejmě policie, ale všech bezpečnostních sborů. Já jim za tato čísla děkuji, za to jsem jim samozřejmě i tuto tabulku zaslal, a samozřejmě páni ministři a pan premiér vědí přesně, kolik příslušníků ozbrojených složek a v jaké cenové hladině pobírá výsluhu.

Dovolil bych si svůj krátký projev přerušit a myslím si, jestli s tím bude souhlasit pan místopředseda, abychom se spíš věnovali volbám, protože můj projev může trvat maximálně ještě deset minut a nechtěl bych, aby to bylo rozděleno na dvě části, které spolu nesouvisí. Je to možné, pane místopředsedo?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Zeptám se. Padl zde návrh, aby došlo k přerušení tohoto bodu, aby pan poslanec potom mohl mít svůj projev v jednom bloku. Táži se, zda má někdo námitku proti tomuto postupu. Stejně tak se táži, zda je možné, abychom bez přerušení jednání kontinuálně pokračovali volebními body. Vznáší někdo námitku? Námitku nevidím. V tom případě vám děkuji a přerušuji projednávání tohoto bodu.

 

Poslanec Jiří Štětina: Děkuji za pochopení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní tedy, tak jak jsem řekl, bych udělil slovo předsedovi volební komise, ale předtím tedy otevřu jednotlivé volební body. Jako první otevírám bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.