Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Radek Vondráček)

260.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb.,
o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1053/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček a zpravodaj garančního výboru, kterým je hospodářský výbor, pan poslanec Jiří Valenta. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 1053/3, který byl doručen 28. dubna 2017. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 1053/4.

A nyní se ptám pana navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Má zájem. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ve třetím čtení projednáváme návrh zákona, kterým se mění zákon o elektronických komunikacích a zákon o České televizi. Jak již bylo řečeno v průběhu prvního a druhého čtení, důvodem pro zpracování tohoto zákona je zajištění a realizace procesu přechodu na nový, spektrálně efektivnější standard digitálního televizního vysílání, tzv. DVB-T2, jako součást části realizace strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání, kterou v loňském roce schválila vláda ČR. Přechod na tento nový formát je cestou pro rychlé a včasné uvolnění rádiových kmitočtů pásma 700 MHz v souladu s příslušným rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady. Volba přechodu na DVB-T2 je z hlediska udržitelnosti bezplatného zemského televizního vysílání pro ČR a české občany nejefektivnější a sociálně nejšetrnější cestou k zajištění tohoto evropského rozhodnutí.

Dále návrh zákona obsahuje aspekty posilující ochranu spotřebitele v oblasti elektronických komunikací a postavení Českého telekomunikačního úřadu v oblasti regulace.

Návrh zákona projednal hospodářský výbor, který je zároveň výborem garančním. Chtěl bych poděkovat za poměrně širokou diskusi, která proběhla na tomto výboru. Hospodářský výbor se vypořádal s pozměňovacími návrhy, odmítl návrh na vrácení zákona do druhého čtení, nicméně nedoporučil přijetí zákona jako celek. K této skutečnosti bych chtěl uvést, že žádný poslanec nehlasoval proti tomuto návrhu zákona, pro jeho přijetí bylo 6 poslanců a 6 se zdrželo hlasování.

Pokud jde o témata, která otevřela svou kampaní Česká asociace satelitních operátorů, dovolte mi se k nim také vyjádřit.

Tato asociace především napadá a zpochybňuje navrhovaný postup přechodu na nový formát digitálního vysílání a kompenzace nákladů poskytovatelům tohoto vysílání, které budou mít s tímto vynuceným - podotýkám vynuceným - přechodem. Předně je třeba zdůraznit, že platforma satelitního vysílání je přímým konkurentem zemského digitálního vysílání, které je pro občany bezplatné. Je tedy jejich obchodním zájmem narušit současný stav a rovnováhu na trhu televizního vysílání a získat z toho maximum ve svůj obchodní prospěch. Jedná se tedy jednoznačně o konkurenční boj, o snahu připravit české domácnosti o jedinou bezplatnou televizní platformu.

K otázce veřejné podpory musím uvést, že samotné přijetí návrhu zákona nezakládá veřejnou podporu, ale stanovuje pravidla, podle kterých může být veřejná podpora případně poskytnuta. Návrh zákona explicitně obsahuje pojistku, aby nebyla vyplacena nedovolená podpora, tedy bude možné uhradit pouze efektivně a účelně vynaložené náklady pouze o úspěšném řízení před Evropskou komisí.

Zde bych chtěl ocitovat § 27 odst. 5 navrhovaného zákona o elektronických komunikacích v souvislosti s úpravou úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů držitelů oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Text zní: Je-li ve vztahu k úhradě efektivně a účelně vynaložených nákladů podle odstavce 1 vedeno řízení před komisí ve věci veřejné podpory, považuje se za řízení o předběžné otázce. Důvodová zpráva pak objasňuje, že předběžnou otázkou je míněna předběžná otázka podle správního řádu. Ten v ustanovení § 64 stanoví, že správní orgán může přerušit správní řízení, pokud probíhá řízení o předběžné otázce. Nové znění ustanovení § 29 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích v návaznosti právě na § 64 správního řádu bylo do této novely zákona vtěleno proto, aby vytvořilo procesní rámec odpovídající českému právnímu řádu. Primární právo Evropské unie, které je přímo aplikovatelné, členským státům zakazuje provést opatření veřejné podpory před jeho schválením Evropskou komisí.

Co se týče problematiky prodloužení přídělu rádiových kmitočtů, což byla jedna z dalších výhrad, jedná se o postup, který musí být realizován ve správním řízení, tedy v souladu se zákonem. Obdobný institut byl použit v rámci přechodu z analogového na digitální televizní vysílání, kdy provozovatelé celoplošného televizního vysílání si mohli požádat o prodloužení doby platnosti o osm let a mohli si rovněž požádat o tzv. kompenzační licenci. Pro úplnost bych chtěl také konstatovat, že z důvodu veřejného zájmu byly kmitočty pro zemské televizní vysílání udělovány bezplatně a s ohledem na zachování kontinuity celoplošného zemského televizního vysílání se vůbec nepředpokládalo, že by tyto kmitočty byly alespoň do roku 2030 předmětem vydražení. Také rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady k uvolnění kmitočtů pásma 700 MHz předpokládá, že členské státy přijmou podle konkrétní situace taková opatření, která zajistí udržitelnost bezplatného zemského televizního vysílání nejméně do roku 2030.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, omlouvám se za to dlouhé úvodní slovo. Projednáváme velmi složitou materii, nicméně jsem přesvědčen, že vše podstatné bylo pečlivě projednáno a vydiskutováno a nic nebrání tomu, aby mohl být projednávaný návrh zákona přijat ve třetím čtení. Důsledky nepřijetí návrhu zákona by směřovaly proti českým spotřebitelům v elektronických komunikacích a proti českým divákům, kteří přijímají volně šiřitelné televizní vysílání. Zároveň by to znamenalo ohrožení budoucnosti a udržitelnosti bezplatného televizního vysílání v České republice s možnými dlouhodobými negativními dopady do výdajů českých domácností.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za pozornost a žádám vás o přijetí tohoto návrhu zákona.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. A nyní tady máme ještě nějaké další omluvy. Omlouvá se pan ministr Stropnický dnes do 10 hodin z pracovních důvodů a omlouvá se paní poslankyně Dobešová dnes od 15 hodin z pracovních důvodů.

Nyní otevírám rozpravu, do které se jako první hlásí pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, páni ministři, dámy a pánové, já si dovolím jenom v krátkosti upozornit na pozměňovací návrhy pod bodem D, kterých jsem tvůrcem.

Původní zákon o telekomunikacích byl deklarován jako zákon, který má zlevnit mobilní data. Tak to bylo prezentováno veřejnosti, tak očekává veřejnost, že poslanci budou hlasovat. Cílem je v dohledné době přinutit operátory uvolněním konkurence, aby se zákazníky jednali tak, aby se opravdu výsledná cena za mobilní data v České republice výrazně snížila. Bohužel v rámci projednávání této novely zákona došlo k tomu, že se soustředil pouze a jedině na problematiku televizního vysílání a jaksi jenom okrajově se zmiňuje o telekomunikaci, o tom, co bylo slibováno občanům.

Připravil jsem pozměňovací návrhy pod písmenem D, kdy v bodě D2 a D3 se snažím právě otevřít, trošičku otevřít, tu konkurenci na trhu ve prospěch občanů, aby došlo ke snížení ceny mobilních dat a služeb.

V bodě D2 se snažím sjednotit lhůty výpovědí na 30 dnů u mobilních dat. Současná praxe operátorů je, že někteří při výpovědi mobilních dat dávají 45 dnů, někteří 40, někteří možná i 50. Snažím se o sjednocení na 30 dnů, na jeden kalendářní měsíc. Reakce ministerstva je neutrální, ale ve zdůvodnění se píše, že chybí přechodné ustanovení, přechodná doba přípravy operátorů. Já myslím, že to je pouze zástupný problém, protože jestli přechodná doba znamená, že mám nyní v automatickém systému výpovědi 45 dnů, snížím na 30, nedojde k zásahu takovému, aby operátor nemohl reagovat včas a tuto lhůtu výpovědi zkrátit.

V bodě D3 se mi jedná hlavně o to, aby se změnila ta negativní praxe prolongování smluv. Jistě jste s tím všichni seznámeni, znáte to z vlastní zkušenosti, když jste uzavřeli smlouvu se závazkem na dva roky, který se vám automaticky prodlužuje. V bodě D3 navrhuji, aby to bylo přesně naopak, aby operátor musel aktivně k vám vystupovat a žádat, jestli chcete opravdu pokračovat v této prolongaci. Dle mého názoru právě tento bod otevře konkurenční trh mezi operátory, kdy začne po té dvouleté lhůtě právě boj o vás, o zákazníka, o nové výhody pro vás, abyste zůstali u stávajícího operátora.

Proto si dovolím apelovat na body D2 a D3 k vašemu schválení. Zároveň žádám zpravodaje, aby o těchto bodech bylo hlasováno zvlášť.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Jako další do diskuse je přihlášena paní poslankyně Pekarová, připraví se pan poslanec Kolovratník. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych vaši pozornost upřela na pozměňovací návrh, který je označený písmenem F, jehož jsem autorkou a ke kterému se ve druhém čtení přihlásil předseda našeho poslaneckého klubu Michal Kučera. Kolega Kučera během mé nepřítomnosti pozměňovací návrh již odůvodnil. I tak bych vás zde sama ráda krátce požádala o jeho podporu.

Účelem mého pozměňovacího návrhu je zakotvení zákonné povinnosti, podle které by Česká televize jako veřejnoprávní médium vysílala kinematografická díla zahraniční tvorby, filmy a seriály zahraniční tvorby vytvořené pro televizní vysílání, které jsou opatřeny dabingem, zároveň i v původním znění s titulky v českém jazyce. Návrh dává divákovi možnost volby, díky které si sám na svém přijímači zvolí, s jakým zvukovým doprovodem bude pořad sledovat. Tzv. duální vysílání nabízela Česká televize do roku 2003. Z důvodu rostoucích nároků na kvalitu obrazu a zvuku je šířka terestrického frekvenčního pásma, přes které je signál České televize šířen, omezena. Proto je dnes duální vysílání fakticky nedostupné. Přechod na novou formu vysílání DVB-T2, který novela zákona o elektronických komunikacích upravuje, je spojen s úsporou frekvenčního spektra. To otevírá prostor k opětovnému zavedení duálního vysílání. Z tohoto důvodu předkládám návrh právě v této novele.

Změna se dotýká pouze České televize, nikoliv soukromých společností. Domnívám se, že by Česká televize jako veřejnoprávní médium měla svou veřejnou službu naplňovat mj. i tím, že poskytuje duální vysílání, což pomáhá zlepšit jazykovou vybavenost diváků, a také je to samozřejmě komfortnější pro některé, kteří dávají přednost původnímu zvuku, který bývá kvalitnější. Jazyková vybavenost je u nás hluboko pod evropským průměrem. Například anglicky se podle průzkumu Eurobarometru domluví pouze 11 % Čechů, což řadí Českou republiku na spodní příčky spolu s dalšími zeměmi, které mají silnou tradici v dabování. S ostatními jazyky na tom nejsme o moc lépe.

K tématu duálního vysílání jsem pořádala kulatý stůl a setkala se s řadou odborníků. Podle zástupců Českých radiokomunikací bude díky přechodu na DVB-T2 možné duální vysílání technicky zajistit. Česká televize se rovněž duálnímu vysílání v zásadě nebrání a už dnes ho v omezené míře nabízí divákům satelitního vysílání. Cílem návrhu je však zpřístupnit tuto možnost i divákům, kteří přijímají bezplatné pozemní vysílání, což je asi 60 % domácností - ty tedy dnes tuto možnost bohužel nemají.

Návrh byl také předem konzultován jak s Ministerstvem průmyslu a obchodu, tak také s Ministerstvem kultury. Oběma chci poděkovat za konstruktivní spolupráci. Výsledná podoba pozměňovacího návrhu je právě kompromisním řešením, které se snaží vyhovět všem připomínkám jak od České televize, tak obou ministerstev. Návrh má také podporu garančního hospodářského výboru.

Chci zde uvést ještě jednu věc. Přišlo mi totiž několik e-mailů s dotazem, proč mi vadí dabing. Mně dabing samozřejmě nevadí a můj návrh ani nemá ambici dabing rušit. Pouze chci divákovi dát možnost volby. Pro ty, kteří upřednostňují dabing, se totiž nic nezmění. Pro ty, kteří preferují původní znění s titulky, pak nabízíme novou možnost.

Vážené kolegyně a kolegové, věřím, že se pro tuto změnu, která diváky o nic neochudí a naopak jim dává více možností, najde dostatečná podpora. Prosím vás zde o ni. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen pan poslanec Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, přeji vám dobré dopoledne. Mnohé k tomuto zákonu už bylo řečeno. Je asi zbytečné, abych opakoval argumenty předkladatele, tedy Ministerstva průmyslu. To si samo musí nejlépe vysvětlit a zdůvodnit, proč je ten návrh novely důležitý a proč bychom ho dneska měli přijímat. Ale já cítím povinnost, abych reagoval a abych vystoupil za prvé, protože jsem autorem dvou pozměňovacích návrhů, které mí kolegové v garančním hospodářském výboru podpořili, a chci jim za to moc poděkovat. A chci se tedy i přimluvit za přijetí těchto pozměňovacích návrhů. Jeden je pod písmenem A už přijat hospodářským výborem při tom prvním projednání a druhý se skrývá pod písmenem G a podal jsem ho do druhého čtení. Tak to je první důvod mého vystoupení.

Ten druhý vnímám jako poměrně zásadní a vnímám to jako reakci na, musím říci, a budu upřímný, z mého pohledu bezprecedentní útok, jakému jsem byl vystaven ze strany satelitních operátorů a určité byznysové zájmové skupiny, která se o tento zákon zajímá. Byl jsem nařčen z toho, že společně s Ministerstvem průmyslu chci přihrávat nějaké ohromné, možná nezákonné prostředky provozovatelům terestrického vysílání, že hrozím arbitráží, nebo ohrožuji Českou republiku možnými arbitrážemi a podobně.

Vám, kteří se o tu problematiku nezajímáte, asi není důležité vysvětlovat vše do detailu, protože kolegové na hospodářském výboru s námi diskutovali velmi detailně. Já se ve své argumentaci opřu pouze o to, co nám asi všem nedávno zaslala spotřebitelská organizace Telefonující.cz. Ono je to v dopise krásně sepsáno, proč je důležité novelu přijmout a neblokovat.

Tím prvním důvodem je to, a bavíme se teď o přechodu na DVB-T2, tedy na nový způsob televizního vysílání, pokud určitou část kmitočtového spektra, jak je vyjednáno celosvětově, i v Evropské unii, uvolníme pro mobilní operátory - a tady se vracím ke svému pozměňovacímu návrhu, dohodli jsme se, že to bude nejpozději k 1. únoru 2021 -, získáme nový prostor, novou frekvenci pro další možnou licenci, pro soutěž, pro vstup možného nového operátora na telefonní trh. Jinými slovy, takhle je to provázané. Pokud se tady různými způsoby v rámci novely snažíme vyvinout na velké mobilní operátory tlak, a já sám nevím, jestli vyvinut bude, jestli pomocí zvýšených limitů na pokuty konkurenci rozproudíme, přiznám se, že sám ten názor nemám, jednoznačně o tom nejsem stoprocentně přesvědčen, tak tady říkám, že jestliže v souladu s evropskou harmonizací přejdeme na digitální televizní vysílání DVB-T2, uvolníme část pásma, tak víme, že nejpozději do čtyř let tady s vysokou pravděpodobností budeme mít buď nového operátora, anebo nového zájemce o licenci a jsme schopni tímto způsobem konkurenci rozproudit. (V sále je obrovský hluk!)

Druhý podle mě zásadní argument pro přijetí novely je to, že bychom, a to je potřeba, aby zaznělo nahlas, velké části populace, velké části občanů České republiky opravdu ohrozili možnost příjmu televizního vysílání takzvaně zdarma, říká se tomu free-to-air. Moji oponenti v argumentaci říkají: vždyť televizní vysílání není zdarma, vždyť už si za televizi dnes platíme. Ano, máte pravdu, kolegové, platíme si koncesionářské poplatky, ať tedy za televizi, nebo za rozhlas, ale to je všechno. Ty platíme všichni ze zákona na základě něčeho jiného. Ale za ten samotný příjem - já to úplně zjednoduším, ten příběh. Když si koupíte televizi a kdekoliv ji dneska pustíte, ať s domácí anténou, nebo s nějakou anténou na střeše, tak už bez dalších potřebných měsíčních nákladů nebo poplatků chytáte všechny základní programy: Českou televizi, Novu, Primu nebo další komerční kanály. Říkám a tvrdím, že pokud bychom prodloužili, odložili, neschválili tuto novelu, tak podle analýz, a nechci suplovat Ministerstvo průmyslu, a především, a to tady nezaznělo, Český telekomunikační úřad, tedy nezávislý úřad a nezávislý regulátor, mají data, mají jasné analýzy, kde říkají, že teoreticky až 30 % občanů by tohle free-to-air, terestrické vysílání, už k dispozici nemělo. A stalo by se co? Stalo by se to, že jejich jedinou volbou by byla možnost přijímat televizi ze satelitu, přes placené služby za každoměsíční poplatek. A tak se vás všech, kolegyně a kolegové, ptám, jestli tohle chcete udělat. Jestli si to pak chcete před občany zodpovědět, že části populace jste prostě odebrali možnost toho, na co jsme zvyklí. Je to i historicky daná souvislost odebírat nebo přijímat televizní vysílání bezplatně, zdarma, promiňte mi ten laický výraz, ze vzduchu, bez jakýchkoliv poplatků.

Já to své vystoupení zkrátím, případně budu reagovat, pokud by se tady rozproudila další debata. Je připravena řada argumentů, která jasně říká, že přijetím tohoto zákona nezakládáme nedovolenou podporu, ale že si teprve vytváříme právní rámec, právní prostředí pro to, abychom případně do budoucna mohli podporu vyplácet. Ta kompenzace nákladů je o tom, že provozovatelé současného terestrického vysílání budou mít vícenáklady nejenom na nový přechod, ale také na takzvané přechodové sítě, na meziobdobí ode dneška do roku 2001 (správně 2021). Pokud se dneska dohodneme a vytvoříme právní prostředí, pak teprve si oni budou moci žádat, pak teprve ČTÚ bude posuzovat oprávněnost jednotlivých žádostí a takzvanou notifikací, tedy při diskusi s úředníky Evropské komise, případně náklady vyplácet. Jinými slovy, tvrdím se vší vážností, že přijetím tohoto zákona nemůže dojít a nedojde k porušení pravidel o veřejné podpoře a do rozhodnutí Evropské komise o finální podobě podpory nevyplatí Český telekomunikační úřad z takzvaného rádiového účtu ani jedinou korunu.

Poslední závěr mé argumentace, takový popis logických kroků, jak by proces v případě části digitalizace měl vypadat, je takový. (V sále je stále velký hluk!)

První bod je strategie vlády - nějaké strategické nasměrování, které určila vláda v souladu s Evropskou unií a také se Světovou radiokomunikační konferencí. To už máme.

Druhý logický krok by měla být právě dnes zmiňovaná novela zákona o elektronických komunikacích, která vlastně strategii přepisuje do zákona, popisuje ji v zákoně. Teprve poté, až budeme mít novelu, může dojít k aktu, kterému říkáme technický plán přechodu, tedy k nařízení vlády, a vláda ho může udělat právě až poté, co má od nás zákonné zmocnění.

Dalším logickým krokem, až následným, je stavba přechodových sítí a postupný přechod na novou normu.

Pátým krokem je až notifikace vzniklých nákladů a žádostí.

A teprve šestým a konečným krokem je výplata nákladů od Českého telekomunikačního úřadu.

Prosím, abychom nereflektovali na návrhy na nějaké odložení nebo zpoždění. My bychom se, kolegyně a kolegové, vlastně dostali do Hellerovy Hlavy XXII. Kdybychom řekli, že odložíme novelu do doby notifikace Evropské komise, tak Evropa bude říkat: ale my budeme čekat, až budete mít ten zákon, až budete mít ten legislativní rámec, a pak se teprve můžeme bavit o notifikacích. Takže bychom opravdu byli v začarovaném kruhu.

Snad poslední, bude to možná trochu rýpnutí, ale je to takové pozdvižené obočí z mé strany. Jinými slovy, novela je tady ve Sněmovně zhruba od března letošního roku. Víme, jakou je prioritou, z jakých důvodů politických, a nemám s tím problém, nemám jediný důvod to kritizovat, a jsem s MPO, předkladatelem, v souladu. Ale samotná část digitalizace přechodu tady ve Sněmovně byla na pracovních skupinách diskutována minimálně dva roky zpátky - dívám se na kolegu Martina Komárka, předsedu mediálního volebního výboru. S kolegy, kteří se zabývají médii, jsme si vyslechli prezentaci a představení o tom, že se postupně bude přecházet na digitální vysílání verze nebo typu T2, možná to budou dva roky zpátky, kdy jsme informace poprvé začali sledovat a diskutovat o nich. Takže to skutečně není žádná novinka.

Když jsem poslouchal paní poslankyni Markétu Adamovou s návrhem na Českou televizi, je to vlastně v souladu, protože veřejnoprávní vysílatelé říkají, že to není špatný nápad a že aby ty pořady mohli vybavovat dvojjazyčnou verzí nebo titulky, i to jim umožní právě přechod na vyšší technickou normu, kde mají tedy k dispozici mnohem větší šíři pásma. Mohou do toho takzvaného streamu, do vysílání, zařadit mnohem více obsahu, nebo více variant obsahu. Tady jsme spolu v jednoznačné shodě.

Abych nezdržoval a dal slovo dalším, prosím vás tedy, kolegyně a kolegové, nejen jménem předkladatele, ale svým, novela z pohledu přechodu na nové digitální televizní vysílání podle mého názoru má smysl, je potřebná. A znovu opakuji a tvrdím, že nezakládá nějaké riziko nebo hrozbu arbitráží, případně nedovoleně vyplacené podpory.

Děkuji vám za pozornost. (Hluk v sále neutichá!)

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní v rozpravě vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Pilný, poté pan poslanec Opálka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, být stručnější po projevu mého předchůdce je poměrně snadné, takže opravdu budu. Hospodářský výbor udělal všechno pro to, aby zákon byl projednán tak, jak bylo přislíbeno - ve zrychleném projednávání. Byla schůze již předtím, než to přišlo do Sněmovny. Měli jsme mimořádnou schůzi. Takže jsme se k tomu postavili opravdu čelem bez ohledu na to, že můj osobní názor je ten, že opravdu není kam spěchat. To, co musíme udělat, je uvolnit pásmo 700 MHz pro mobilní data. To musíme. Na to máme čas do roku 2021. A zřejmě už se nedá zastavit přechod na novou terestrickou televizi T2.

Odmítám katastrofické scénáře, že když se to neudělá, tak prostě ohrozíme domácnosti. Pojem free-to-air opravdu není jenom o koncesionářských poplatcích, protože Česká televize si tady prosadila třeba zrušení DPH na programy, takže ta podpora jde jiným směrem. Katastrofické scénáře, kolik to bude stát domácnosti, ty se prostě naplní, protože domácnosti na to dají několik miliard, aby si koupily nové televizory. A ta skupina, která je vyměňuje, když jsou na šrot a ne v takzvaném cyklu přirozené obměny, to prostě nějakým způsobem odnese.

Abych nebyl obviněn z nějakého lobbingu pro mobilní operátory, tak první věc, kterou bych konstatoval, a to je zřejmé, že jsem rád, že z rétoriky předkladatelů vymizelo to, že tímto způsobem se ovlivní cena mobilních dat. Ta by se mohla ovlivnit poměrně výrazně tím, kdyby tam byl pozměňovací návrh ve prospěch virtuálních operátorů. Ten mi tam prostě chybí, protože virtuální operátoři by trh mohli velmi výrazně ovlivnit, a zatím jsou jim házeny spíš klacky pod nohy ze strany ČTÚ.

Pokud se týká veřejné podpory, tak jsem opravdu zvědav, co nastane v případě, že nám zejména to prodloužení smlouvy pro soukromé subjekty, které ponesou licenci až do roku 2030, když nám to Brusel vrátí. Nevím, co budeme dělat. Jestli když jim to vypovíme, nás budou hnát do arbitráže. (Upozornění na čas.) To jsou prostě scénáře, které mohou být na stole.

Takže to jsou zhruba problémy, které mám s tímto zákonem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Nyní přečtu omluvu. Paní poslankyně Jana Pastuchová se omlouvá v době od 9.30 do 10.30 hodin z pracovních důvodů.

Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Opálka. Dále je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Koskuba.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Já opravdu s faktickou jen k meritu věci, jenom abychom nežili v představě, že jediné, co platí občan na veřejnoprávní televizi a rozhlas, jsou poplatky. I oni využívají reklamu. A kdo tu reklamu platí? Koneckonců v ceně zboží či služeb zase občan. Takže ty toky jsou samozřejmě dvojí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Vzorné dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Koskuba. Prosím, pane poslanče, dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, chtěl jsem reagovat na kolegu Kolovratníka, ale pan kolega Pilný mě vlastně předešel. Přiznám se, nejsem odborník na jakékoli elektronické komunikace, natož digitalizaci. Nicméně mám rozpaky s tímto zákonem v jediné věci. My opravdu zapomínáme na seniory, pro které je televize často jediným společníkem, a nejenže jsme zde přijali zákon o igelitkách a nyní vyhodíme opět několik milionů, tedy tun, set top boxů a zakoupíme nové. To se týká životního prostředí.

Ale dámy a pánové, uvědomte si, že pro naše seniory přelaďovat stále digitální televize na nový a nový systém a stejně tak pak naladit si digitální rádio opravdu není záležitost snadná. Já chápu, že technický pokrok jde kupředu, ale jsem vděčný každému, který si uvědomí, že jsou to přístroje a prostředky, které patří i do rukou těchto starších spoluobčanů, a pro ty již změny programů dnešních frekvencí a programů jsou problém, natož změní-li se celé vysílání.

To je vše, co jsem chtěl říct. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Další faktická poznámka - pan poslanec Kudela. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane předsedo vlády, ministři, a tak dál, pan kolega tady přede mnou hovořil o digitalizaci a digitálním rádiu, tak toho hned využiji a jenom kratičkou poznámečku.

Pod písmenem C je můj pozměňovací návrh, kde navrhuji, aby byla možnost pro Český telekomunikační úřad vytvořit prostředí pro to, aby Český rozhlas mohl na celém našem území vysílat digitálně. Je to ostuda, že ještě v rámci rozhlasového vysílání vysíláme stále analogově, nemáme možnost digitálního vysílání. On ten Český rozhlas by měl být lídrem digitálního vysílání, a protože není, tak celý trh v oblasti radiovysílání je stále analogový. Takže pokud chcete digitalizaci rádia, rozhlasu, podpořte můj pozměňovací návrh pod písmenem C. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Tím jsme se vypořádali s faktickými poznámkami. A jako další vystoupí pan poslanec Marek Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo vlády, vážení páni ministři, dámy a pánové, já tedy také stručně některá varování, která si myslím, že tady částečně už řekl pan poslanec - dneska ještě poslanec a ještě ne ministr - Pilný, ale která zaznívají opakovaně. A krátká reakce posléze, až dotelefonuje, na kolegu Kolovratníka.

První varování, které jsem zde říkal, a říkal jsem ho minule a nebylo mi doteď zodpovězeno. Je prodloužení licencí pro terestriální vysílatele o 8 až 9 let - jak pro kterého - do roku 2030, je potenciální veřejnou podporou, nebo není? Pokud není a vyplývá ze zákona, pak se ptám, proč ho do tohoto přechodového plánu dáváme. Pak je to naprosto zbytečné ho do přechodového plánu dávat. Pokud je to nějakou výhodou, kterou poskytujeme - poskytujeme - vysílatelům terestriálního vysílání přímo ze zákona, pak je ale přece riziko, že toto je skutečná výhoda a že by v případném prenotifikačním procesu, který ještě neproběhl, mohla být zpochybněna jako veřejná podpora.

Před měsícem jsem posílal panu ministrovi interpelaci s několika dotazy, vícero dotazy, které se právě týkaly pochybností, které byly vysloveny, zejména právních pochybností, které byly vysloveny v souvislosti s tímto návrhem. Pan ministr odpověděl. Správně. Jenom ocituji odpověď na klíčovou otázku. A nikde se mi nedostalo jiné odpovědi. Ani na hospodářském výboru, ani nikde jinde. Moje otázka číslo pět zněla: Je rozpočtově obezřetné a ve smyslu rovného přístupu ke všem účastníkům trhu přípustné, jakož i v souladu s pravidly s poskytováním podpory veřejné podpory dle článku 107 Smlouvy o přidružení k Evropské unii, realizovat bezplatný příděl kmitočtů do roku 2030 současným provozovatelům zemského digitálního televizního vysílání? Takhle zněla otázka. Je to v souladu s článkem 107? Odpověď ministra průmyslu a obchodu, kterou mu nepochybně připravili jeho podřízení, zní: V případě uvolňování rádiových kmitočtů pásma 700 Hz nejde o nový příděl rádiových kmitočtů, ale o změnu přídělu rádiových kmitočtů v souladu se zákonem o elektronických komunikacích. Pokud by nedošlo k uvolnění pásma 700 MHz a přechodu na DVB-T2, měli by stávající držitelé přídělu rádiových kmitočtů pro šíření celoplošného zemského digitálního televizního vysílání po vypršení jejich platnosti právo na přednostní udělení nových přídělů v souladu s § 20 zákona o elektronických komunikacích, a to bez výběrového řízení.

Stále ještě rozumím, akorát nevím, jestli je to stejně bezplatně, jako je v novém návrhu zákona. A akorát mi nikdo doteď neodpověděl na otázku: Je to v souladu s článkem 107, nebo není? Je pan ministr připraven si tady stoupnout a se vší odpovědností ministra této vlády říct: prodloužení rádiových kmitočtů do roku 2030 je v souladu s článkem 107 Smlouvy o Evropské unii a nebude zpochybněno jako veřejná podpora?

Pokud toto bude jasné, pak si myslím, že není žádný zásadní problém pro věc hlasovat. Ale pokud toto jasné není, pak nám opravdu ty arbitráže hrozí. Protože nikdo netvrdí, že bude problém s tím, zaplatím deset nových šroubečků do vysílače a chci za ně kompenzaci. No to se někdy notifikovat bude, to je úplně jedno. O to podle mého názoru vůbec v tom příběhu nejde. Jde o to, jestli prodloužení licencí je korektní, nebo není korektní. To je první věc, kterou jsem chtěl.

Druhá věc, ke kolegovi Kolovratníkovi - když mě přestane předseda mého poslaneckého klubu rušit - prostřednictvím pana předsedajícího. Zase. On ten mýtus, který, pane kolego, velmi rád hlásáte, o té bezplatné televizi, resp. televizi, za kterou nebudu muset platit, a to je to, co poskytujeme a kvůli čemu děláme celou tuto novelu a poskytujeme to spotřebitelům, je opravdu jenom mýtem. A já bych byl moc rád, abychom to tady neopakovali, protože ti lidé budou pak zklamaní, až zjistí, že to, co jste jim sliboval, neplatí. Zase.

Dotaz, který jsem směřoval na ministra vaší vlády. Může být přechod na technologii DVB-T2 vytvořením podmínek pro spuštění placeného zemského televizního vysílání? Odpověď ministra průmyslu a obchodu: Přechod na technologii DVB-T2 není spojen ani podmíněn vytvořením podmínek pro spuštění placeného zemského televizního vysílání. První části rozumím. Placené zemské televizní vysílání je možné aplikovat i při současné technologii DVBT MPEG2 a závisí na podnikatelském rozhodnutí provozovatelů televizního vysílání - čímž mi pan ministr říká: je podnikatelským rozhodnutím subjektů na trhu, jako jsou Nova, Prima a další, jestli zpoplatní, nebo nezpoplatní televizní vysílání vysílané terestricky. A já se obávám, že se tak v brzké době může stát a že je zbytečné těm lidem říkat a slibovat, že nebudou zpoplatněné televize, když i to zemské vysílání bude zpoplatněno.

Co nebude pravděpodobně zpoplatněné, je samozřejmě Česká televize, protože tu máme zpoplatněnou jinak, upřímně řečeno, tu platíme v televizních poplatcích, ve kterých platíme nejenom program a jeho kvalitu, ale samozřejmě platíme i to šíření, protože Česká televize nemalé peníze jednomu z těch hráčů na trhu posílá na to, aby šířil, ty peníze samozřejmě nemá z ničeho jiného než z koncesionářských poplatků, takže tam si to my všichni už dávno platíme, to vysílání. Akorát to nevidíme, akorát to není to, že nám to chodí každý měsíc na účet jako 20, 40, 80, 120 korun, ale je to těch 125 korun, které strháváme, nebo já nevím, kolik to dneska je, na televizi, a z toho jedna část se sebere a dá se na to. Víte, že tohle už si platíme stejně, a jenom říkám, že hrozí velké riziko, že přes všechno, co tady v té Sněmovně vznešeně zaznívá, ty komerční subjekty i v terestriálním vysílání přejdou na základě svého ekonomického rozhodnutí na to, že začnou být placeny a nebude možné je chytat (nesrozumitelné).

Já celý ten přechod pokládám za mimořádně sporný, minimálně jakoby nedodiskutovaný, jak se to dělat mělo, s tím, že veškeré kompenzace se poskytují jenom několika málo soukromým hráčům na trhu. A říkáme, že to je ten sociálně nejspravedlivější model, místo toho, abychom případně kompenzace poskytli když někomu, tak těm koncovým uživatelům, tak jak to udělaly některé země v Evropě, které řekly: Zaplatíme vám ty set top boxy a další věci. Tady se prostě řekne: jediný, kdo bude podpořen, je to, aby mohly tři roky běžet vedle sebe dva typy vysílání a na dalších deset let měl někdo monopol na terestriální vysílání. Já to pokládám za velmi sporné a je to důvod, proč dávám návrhy, abychom odložili účinnost těchto částí, protože se velice obávám toho, že můžeme opravdu dospět do nepříjemných arbitráží, za které samozřejmě ponese odpovědnost už někdo jiný než tato vláda. Ale budeme.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní přečtu několik omluv. Pan poslanec Leoš Heger se omlouvá z důvodu pracovní cesty dne 24. 5. mezi 10.00 a 19.00, paní poslankyně Martina Berdychová se omlouvá dnes z pracovních důvodů, paní poslankyně Radka Maxová se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne a zítra z celého jednacího dne Poslanecké sněmovny z pracovních důvodů, paní poslankyně Nina Nováková se omlouvá do 13.00 z osobních důvodů, pan poslanec Karel Schwarzenberg se omlouvá 24. 5. mezi 10.00 a 10.30 z osobních důvodů. To je, doufám, vše, co mi sem přinesli.

Nyní s přednostním právem pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Dobrý den, děkuji za slovo. Nejprve chci poděkovat panu premiérovi, že k tomuto návrhu zákona svolal politické jednání ještě předtím, než ten návrh odeslala vláda do Poslanecké sněmovny, a myslím, že i ti, kteří na té schůzce byli přítomní, mi potvrdí, že návrh na zrychlené projednání vzešel z mých úst. Tím chci dokumentovat, že nechceme nijak bránit rychlému projednání této novely zákona. Nicméně už tehdy na tom jednání jsme kladli mnohé otázky a bohužel jsme dodnes nedostali dobré odpovědi, tak aby ty naše pochybnosti a rizika tohoto návrhu byly rozptýleny.

A pak chci říct, že se návrh vlastně skládá ze dvou částí. Vzpomeňme si, v politickém boji to nejdřív bylo anoncováno, že to je zákon, který zlevní mobilní data, a i podle té dnešní debaty vidíte, že se debata soustředí na druhou digitalizaci. Bylo by to jednodušší, kdyby to byly dva samostatné body, ale už se stalo, už se s tím nějak vypořádáme.

Takže než se dostanu k té druhé digitalizaci, tak chci říct, že podpoříme jako smysluplné návrhy, které jdou ve prospěch klientů, např. pozměňovací návrh pana poslance Luzara podpoříme, abychom otočili ten vztah a aby, když zapomenu, nebo nemám čas, nevyjednal jsem si novou smlouvu, aby nebyla automaticky prolongovaná. Stejně tak podpoříme návrh, aby ve veřejnoprávní televizi, pokud to jenom půjde s technickým a právním omezením, aby byly vysílány filmy v původním znění s titulky. To jsou určitě věci, které jdou správným směrem.

Teď se vrátím k té druhé digitalizaci. Ta debata je tak trošku mimoběžná. V té debatě slučujeme dvě různé věci: uvolnění kmitočtového pásma a přechod na druhou digitalizaci. Ono to spolu částečně souvisí, ale není úplná pravda, že to první si vynucuje to druhé. Já jsem i poprvé, myslím v druhém čtení, byl u toho pan ministr, říkal ta prenotifikace. Ten proces byl zahájen v prosinci roku 2016, kolegyně a kolegové, a doteď, dodneška, nebyla schopna Česká republika odpovědět na dotazy. Sama Česká republika si vyžádala, možná je to shoda okolností, že odpoví do 21. května, v okamžiku, kdy už jsme věděli, že bude po třetím čtení. A ty otázky jsou mimořádně závažné a o některých tady mluvil pan poslanec Pilný. Trošku zapomínáme, a ti, kteří tak vášnivě obhajují tuto novelu, tak vlastně zapomínají zmínit ten fakt pro spotřebitele. Nucená výměna televizorů. Nucená, ne přirozená. Přirozená je to, kdo se rozhodne, je to nějaké procento lidí, kteří si obnovují každý rok televizi. A samotné Ministerstvo průmyslu a obchodu ve svém podkladovém materiálu v důvodové správě odhaduje tyto náklady na 5 miliard korun. Všichni, kteří tady hřímají a říkají "my jsme pro to, aby to bylo bezplatně", tak trošku zapomínají říct, že k tomu ty naše domácnosti budou muset investovat mimo přirozenou výměnu televizoru 5 miliard korun. A ptejme se, zda to opatření je sociálně citlivé, nebo necitlivé, které domácnosti s tím budou mít větší finanční problém a které ne. Myslím, že ty odpovědi jsou poměrně jasné, a nemusím si na otázky, které jsem pokládal já, sám odpovídat.

Nebudu číst těch 17 dodatečných dotazů, které dostala Česká republika, všechny, jenom některé. A hodně se to točí kolem případných kompenzací. Jedna, která mě zaujala. Mohl byste prosím poskytnout doklady prokazující neschopnost soukromých společností financovat technologický upgrade ze svých vlastních zdrojů, které by dokazovaly selhání trhu? Jinými slovy, je pochybnost, zda ty kompenzace být mají. A Česká republika bude dokládat, že soukromé společnosti nejsou schopny z vlastních zdrojů a z vlastních rezerv ufinancovat. Škoda, že ty odpovědi na všechny otázky nemáme k dispozici. Je to opravdu škoda.

Pan poslanec Pilný, pokud se nepletu, se ptal, co se stane, když ten zákon schválíme a notifikace nebude schválena. Myslím si, že vy, kteří ten zákon chcete podpořit, dáte do ruky silnou zbraň společnostem, které řeknou: Byl schválen zákon, v tom ty kompenzace byly uvedeny, nám je v zásadě jedno, jestli jste to v Bruselu notifikovali, nebo ne, my jsme ty náklady podle platné legislativy uplatnili a je spravedlivé, aby je zaplatil stát. Toto hrozí. Ať už to je formou arbitráží, nebo soudních sporů. Toto reálně hrozí. A já bych se chtěl pana ministra zeptat, jaký má připraven scénář, pokud ta varianta nastane. Já neříkám, že nastane, nebudeme to rozhodovat ani my, ani vláda, ani Sněmovna, ani Senát, bude to rozhodovat Evropská komise. Ano, můžeme být optimisté, řekneme, všechno nám schválí, není problém.

Chci připomenout rovněž velmi důležitý zákon, který jsme projednávali v této Poslanecké sněmovně, a to byl nový loterijní zákon. A vzpomeňme si, že jsme přerušili projednávání tohoto návrhu zákona ve druhém čtení a trpělivě několik měsíců jsme počkali na výsledek notifikace, která byla v zásadě pozitivní, nicméně některé podmínky jsme museli ještě v rámci druhého čtení načíst, ty se načetly a ten zákon byl schválen.

Tady najednou slýcháme dvě věty, které podle mě jdou proti sobě. Ministerstvo průmyslu, jeho čelní představitelé, říkají: nebojte se, bez notifikace nebude vyplacena žádná veřejná podpora. A já jim věřím, ono to ani jinak nejde. Ale současně, když navrhneme, abychom tuto podmínku dali do zákona, tak zcela nelogicky z mého pohledu je Ministerstvo průmyslu proti. Já tady postrádám logiku. Je to správně, ale v zákoně to mít nemusíme. Nebo nemáme dokonce. A jsme proti tomu, abychom to měli v zákoně. To je ale zvláštní.

Chtěl bych se zeptat pana ministra - protože já souhlasím s tím, že probíhá konkurenční boj. A každá z těch skupin hájí své obchodní zájmy. Já myslím, že to je legitimní, ale my bychom měli být od toho, abychom ten zápas nechali na nich. Abychom zákonem jednu skupinu neupřednostnili vůči druhé. Pak je to férový zápas, který probíhá, každá z těch skupin argumentuje svými obchodními zájmy, resp. ty argumenty odpovídají (nesrozumitelné) zájmům a není na tom nic špatného. Jenom bychom neměli podlehnout tomu a v tom souboji my zákonem to rozhodnout a přidat se na jednu nebo druhou stranu. Oba přístupy, jen jedna nebo druhá strana, považuji za chybné.

Velmi častým argumentem je, že musíme zaplatit souběžné vysílání. Tak dejme tomu, že ten argument je správný. Já se chci zeptat, kdo prověřil, na základě čeho určil, jak dlouho bude souběžné vysílání. Je samozřejmě úplně něco jiného platit náklady za souběžné vysílání rok, anebo čtyři. To mně přece každý přizná. Takže druhý konkrétní dotaz na pana ministra, odkdy vlastně vy budete kompenzovat náklady za souběžné vysílání? Od kterého data, když máme koncové datum? A kdo prověřil, jestli by nestačila poloviční nebo třetinová doba na souběh a prověření technické připravenosti? Já za sebe říkám, že neznám odpověď, jestli čtyři roky jsou správné číslo. Ale očekával bych, že to někdo prověří, je k tomu nějaká technická analýza. Vím, že to je poměrně složité čtení, ale každý klub si najde někoho, kdo je schopen i ty složité technické problémy prostudovat a říci ano, myslím si, že ta doba souběhu je v pořádku, nebo myslím si, že je příliš dlouhá. Nebo nakonec může říct, zdá se mi, že je příliš krátká.

Vzhledem k těm dodatečným nákladům a vynuceným nákladům ze zákona pro domácnosti ve výši 5 miliard se chci zeptat pana ministra, proč jsme nevyužili ten dvouletý odklad. Mluvíme o 30. 6. 2020, souběžně ve všech podkladových materiálech, že členské státy mohly požádat o odklad až do roku 2022. A je to úplně jednoduchá logika. Pokud bychom ode dneška na to měli pět let, tak ta přirozená výměna televizorů zasáhne víc domácností, než když na to budeme mít tři roky. To znamená, vynucené náklady by nemusely být 5 miliard a mohly by být nižší. Takže se chci zeptat, proč jsme toto nevyužili. Pokud ano, kdo byl proti, protože nemusím mít všechny informace.

Pak se chci zeptat pana ministra, určitě zná ten dopis s těmi 17 dotazy, jestli ty odpovědi jsou už připravené a proč je nemáme k dispozici. Pan ministr se tváří, jako by ten dopis neviděl. Fakt nemám rád takové divadlo. Já vám ho klidně předám, mám tu jednací číslo, a jestli chcete, já to klidně na mikrofon přečtu, nechtěl jsem zdržovat. (Nesrozumitelné) já jsem nikdy neslyšel o žádném dopise.

Tak první. Bereme na vědomí, že maximální a minimální výše dosud nejsou stanoveny. Můžete však upřesnit podmínky pro udělení maximální výše subvence? Jaká je očekávaná maximální částka na jednoho příjemce? A teď bych mohl citovat, jestli jste prověřili, zda by to nemohly soukromé subjekty zafinancovat z vlastních zdrojů. Mluví se taky o tom bezplatném prodloužení licencí, o kterém mluvil některý z mých předchůdců. A nepřipadá mi korektní hlasovat předtím, než Česká republika odpoví. Nevím proč. Řekli jsme si, že je to priorita. Pan premiér, já jsem mu za to poděkoval, k tomu svolal politická jednání. Hospodářský výbor zcela mimořádně zasedl ještě před prvním čtením, aby to prodiskutoval. A naše ministerstvo napíše: Prosím vás, dejte nám odklad do konce června. Tak je to priorita? Dělá se na tom? Máme ty odpovědi hotové, nebo nemáme? Mně to přijde divné, když je to taková priorita a od prosince, dneska jsme 24. května a nebyli jsme schopni odpovědět na dotazy Evropské komise. Co tam dělají vaši lidi, pane ministře? Já nevím.

Rizika dodatečných nákladů pro domácnosti jsou vysoká. Dokonce jsou vysoká rizika i v tom, že stát právě díky této schválené novele bude muset kompenzovat náklady například v případě prohraných arbitráží nebo soudních sporů. A chtěl bych slyšet ujištění, že vláda pro tento scénář má řešení, a jaké. A potom jenom abychom řekli "budou kompenzace, ale občané to nezaplatí" - to je hluboký omyl. Odkud se budou platit ty kompenzace? Ze státního rozpočtu. Z daní, které odvedou občané a firmy. To nejsou žádné nějaké virtuální vládní peníze. A jak se ptá Evropská komise, my ani nevíme, kolik bude maximální výše... Co ale víme, a to víme zcela jistě, že tu případnou kompenzaci zaplatí daňoví poplatníci. Možná to neuvidí, jak říkal Marek Benda, nebudou to mít u sebe na složence. Ale reálně si to zaplatí. Místo jiných výdajů státního rozpočtu bude tento. Tak neříkejme, že to je bez nákladů pro občany. Není to bez nákladů!

Myslím si, že je rozumné počkat na tu notifikaci. Pokud říkáte, že ne, berete na svá bedra rizika spojená s tím, že ta notifikace nedopadne dobře, případně že budeme muset ten zákon novelizovat. Já jsem uváděl příklad loterijního zákona, kdy jsme museli zapracovat nějaké drobné změny zákona. Neříkám, že byly zásadní, ale vzpomeňte si, pak se načítaly ve druhém čtení, pak je Poslanecká sněmovna schválila a nemuseli jsme ten zákon novelizovat. Tady to samozřejmě hrozí.

A tu klíčovou otázku tady vznesl budoucí pan ministr financí a tu bych tedy položil panu ministrovi jako poslední z mého vystoupení. Kam tak spěcháte, pane ministře, když žádné prodlení reálně nehrozí? Možná spěcháte k tomu, abyste již začal platit kompenzace za to duální, nebo zkušební vysílání, jak to budeme nazývat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Ptám se, jestli má ještě někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě. S přednostním právem pan ministr.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Děkuji, vážený pane místopředsedo. Já se krátce vyjádřím k některým tématům, která zde byla zmíněna. Mně to přijde ze strany poslanců ODS mimořádně pokrytecké, to, co tady říkají. Chtěl bych připomenout, že první přechod z analogového na digitální vysílání probíhal od roku 2008 do roku 2011, kdy byla u moci vláda pod vedením ODS. Postupujeme naprosto stejně, naprosto stejně, jakým způsobem postupovala vaše vláda. Přijde mi proto jako mimořádně pokrytecké kritizovat zde tuto vládu, Ministerstvo průmyslu a obchodu, že neuvažuje, nebo kolik budou stát náklady domácností ohledně výměny televizí nebo set top boxů. Totéž musely absolvovat domácnosti v době, kdy za vašich vlád docházelo k přechodu z analogového na digitální televizní vysílání. Je to totéž. Naprosto totéž.

Pokud jde o otázku veřejné podpory, tuto věc řešíme po celou dobu s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže, který postup ministerstva nikdy v průběhu celého toho procesu nezpochybnil. Společně také pracujeme na otázce prenotifikačního řízení. Ujišťuji vás, vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, že ten dokument, který máme odeslat Evropské komisi, odešleme do konce tohoto týdne, je připraven. Zpracovávala se externě poměrně obsáhlá studie, která by reagovala na všechny ty otázky, které byly vzneseny.

Pokud jde o dobu souběhu, ptal jste se mě - vaším prostřednictvím, pane místopředsedo - proč tak spěcháme. Spěcháme proto, aby ten zákon byl přijat co nejdříve, aby byla co nejdelší doba pro občany České republiky, aby se mohli té technologické změně, která přichází, přizpůsobit. Čím méně budou mít času, tím je to samozřejmě zatíží více, tím ten proces bude probíhat méně sociálně citlivým způsobem.

Takže to jsou některé věci, na které jsem považoval za nutné reagovat, a dovoluji si znovu apelovat a požádat Poslaneckou sněmovnu, aby tento zákon ve třetím čtení podpořila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Přečtu omluvu. Pan poslanec Jaroslav Klaška se omlouvá z jednání dnes od 9 hodin na celý jednací den ze zdravotních důvodů.

Pan ministr vystoupil ve stále ještě otevřené rozpravě, takže s přednostním právem bude reagovat pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl poukázat na styl otázek a styl odpovědí: věcné, konkrétní dotazy - a k tomu politická nálepka "vy jste pokrytci, dělali jste to stejně".

Pan místopředseda Vondráček onehdy říkal, ať nepoužíváme v parlamentní debatě některá slova, a já je dneska nepoužiji a popíšu to opisem.

Pan ministr průmyslu, jsem si jist, že ví, jaký je kvalitativní rozdíl mezi analogovým a digitálním vysíláním a změnou typu digitálního vysílání. A nevěřím tomu, že mu profesní čest dovolí říct, že změna z analogové televize na digitální je stejně významná a stejný krok dopředu jako mezi první a druhou digitalizací. Pokud ano, tak se tady můžete profesně znemožnit. Minimálně byste mohl říct, kolik programů mohli přijímat občané, když bylo analogové vysílání, jaký byl problém s kmitočty a kolik mohou po první digitalizaci. Zkuste to jen odhadnout, já nevím, kolik těch programů je, nemám ani šanci je všechny procvakat, protože nemám tolik času u té televize, ale určitě jich není 5 nebo 6, jak to bylo za analogového vysílání. Takže to srovnání skutečně kulhá.

Ale všimněte si, místo aby odpověděl na konkrétní dotazy, tak řekne jediný argument: vy jste to v roce 2008, když jste vládli, udělali úplně stejně. To není odpověď. Za prvé jsem vám ukázal, a vy to moc dobře víte, že to bylo úplně jinak. Jinak jste zapomněl. Bohužel jsme nevládli celé to období, není to pravda, to byste jako významný sociální demokrat měl vědět. Byla tady dlouho úřednická vláda, zrušené předčasné volby, nové volby, vy jste se chystali s Jiřím Paroubkem, jak tady budete vládnout. Vy odvádíte pozornost od těch problémů. Já jsem se neptal, kdy si mají občané začít kupovat nové televizory. Já jsem se ptal, proč to nemáme o dva roky později. To by bylo sociálně citlivější. Na to jste mi neodpověděl.

A já jsem ptal na něco úplně jiného - jak dlouho jste připraven platit souběžné vysílání? A proč odteď do roku 2020? Nestačily by dva roky nebo rok? Já nevím. To byl normální dotaz. Ptal jsem se, jestli k tomu existují nějaké studie nebo to někdo porovnával a výsledkem bylo, že to musí být 3,5 roku, protože jinak se to technicky nezvládne. Mě se tomu nechce věřit. A pro všechny uživatele technologických vymožeností dnešního světa - tak si porovnejte 3,5 roku, jak je to velká doba a co všechno se ještě může změnit za 3,5 roku. Vzpomeňte si, co my jsme používali před třemi a půl lety, ať nechodíme do devadesátých let, a jak ten vývoj jde dohromady.

Takže vy jste odpověděl na úplně něco jiného a říkáte: je sociálně citlivé nutit domácnosti, aby za 5 miliard koupily televizory, když nemusí. To je celá věta. Vy jste řekl jen ty první dvě: je to sociálně citlivé, a už jste neřekl tu částku a neřekl jste, že to dělat nemusí, že vy chcete, aby to udělaly. Takže to byl ten dotaz. Já jsem se ptal... A vy jste mi neodpověděl. Vy jste řekl, aby si občané mohli koupit už dneska nebo zítra televizi, které už jsou. Vzpomeňte si, a to nevyčítám ani vám, ani nikomu z vlády, v roce 2014 a možná ještě v roce 2015 už byly na trhu televizory, které jako svoji konkurenční výhodu uváděly, že až přijde druhá digitalizace, tak že už nebudete muset měnit televizor. Pak jste se rozhodli využít jiný formát - já uznávám, že je kvalitnější, o tom zase není technického sporu. (Nesrozumitelné) horší. Vy říkáte, že přechod z analogu na digitál je stejný jako teď. To prostě není. A ti lidé, kteří tomu uvěřili, a to není chyba ani vás, ani vaše, ani vlády, to budou muset udělat znova. Já myslím, že víte, o čem mluvím, a že mám pravdu. A nevyčítám to vám, jenom se ptám: co když se to ještě změní? Tak ti, kteří to koupí letos v dobré víře, že to bude do roku 2020 v pořádku... Já jsem říkal, kolego, že já si chci koupit nový televizor, až ten starý přestane sloužit. Možná to bude zítra, možná že to bude za pět let. Ale díky vám to budu muset koupit dřív. Je to pravda. Anebo budu muset přejít na jiný způsob příjmu televizního signálu, a to říkáte, že vy proti obchodním zájmům těch, kteří dělají jiné, bojujete.

Pane ministře, já jsem opravdu zklamaný. Místo abyste věcně odpovídal na věcné konkrétní dotazy, bez politických útoků, včetně ocenění role pana premiéra, tak jediné, co máte: Dělali jste to, je to to samé. Není to pravda. Tři roky v té době jste vládli. Také to není pravda. A vy jste pokrytci. Já ta silná slova nebudu používat, já prostě jenom zopakuji to, co je úplně jasné. Vy na ty otázky buď neznáte odpovědi, anebo znáte a nechcete nám je říct, protože by nebyly příznivé pro to, co po nás chcete. Nevím, který model je lepší, jestli a), nebo b). Podle mě jsou oba špatné. A opravdu jsem myslel, že v rámci i dnešního projednávání se budeme věnovat věcné diskusi a nebudeme tady tahat věci z roku 2008, a to pokrytectví. A i kdyby, ani já, ani vy jste v roce 2008 u vlády nebyl. Tak mám vám vytahovat a teď vyjmenovat vaše politiky, kteří chybovali případně, a říkat: váš předchůdce udělat tohle a tohle? Jak to souvisí s tímto návrhem zákona, s těmi riziky pro domácnosti, o kterých jsme mluvili? Nijak. Takže já to na rozdíl od vás dělat nebudu.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane předsedo. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Pilný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych jenom krátce, protože tady jsme skládali v Poslanecké sněmovně slib, že budeme fungovat tady v Poslanecké sněmovně v zájmu občanů, tak bych chtěl jenom doporučit všem občanům České republiky to, aby si novou televizi kupovali těsně předtím, než jim vypnou to vysílání. Ty televize budou levnější a lepší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní přečtu omluvu. Pan poslanec František Laudát se omlouvá od 10.30 do 12.30 z osobních důvodů. Současně je přihlášen s faktickou poznámkou - ale viděl jsem ho pustit sál, takže přihláška propadá.

A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Benda.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Marek Benda: Pane místopředsedo, vážený pane premiére, vážení páni ministři, dámy a pánové, ještě jednou tedy zopakuji svůj dotaz. Pane ministře, jste si jist, že prodloužení licencí terestriálních vysílatelů do roku 2030 není v rozporu s článkem 107 podporou? Jste schopen nám toto tady garantovat? Pokud ne, tak pro ten zákon přece nemůžeme s klidným svědomí hlasovat, protože to děláte ze zákona, a ne až nějakým následným provedením!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Zuzany Šánové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já jsem, pane ministře, prostřednictvím pana předsedajícího zaslechla ve vašem vystoupení, že studii vypracovává externí tým nebo externí pracovníci. Já se ptám proč. Vy nemáte na ministerstvu dostatek odborníků, že to musíte zadávat externím? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Šánové a teď nemám tedy žádnou přihlášku do rozpravy a ani nikoho nevidím, takže rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane ministře? Pane zpravodaji? Není tomu tak.

Ještě přečtu došlou omluvu. Paní poslankyně Marta Semelová se omlouvá na zítřek, čtvrtek 25. května, od 9 hodin z pracovních důvodů.

Budeme tedy pokračovat, a to vystoupením zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřil stanoviskem. O stanovisko požádám samozřejmě vždycky také pana ministra. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Děkuji všem vystupujícím za jejich konstruktivní přístup, který prokázal, že tento zákon je velice důležitý nejen pro nás zde jako poslance, ale i pro všechny občany ČR.

Musím konstatovat, že s řádnou přihláškou vystoupili čtyři kolegové a kolegyně, šest poslanců vystoupilo s faktickou poznámkou a jeden kolega s přednostním právem. Nikdo z nich nenavrhl vrácení tohoto zákona do druhého čtení. Dále bych vás rád upozornil, že všechny pozměňovací návrhy jsou pro vaši informaci uvedeny ve sněmovním tisku 1053/3.

A nyní ke zmíněné proceduře hlasování. Ta je uvedena v usnesení hospodářského výboru 391 z 52. schůze ze dne 3. května 2017 a nyní bych si ji vám dovolil přednést.

Podle toho usnesení bychom za prvé měli hlasovat o návrzích technických úprav. Ty nebyly žádné načteny, takže toto hlasování odpadá.

2. O pozměňovacím návrhu A.

3. O pozměňovacím návrhu B1.

4. O pozměňovacích návrzích B2 a B3 společně jedním hlasováním.

5. Pozměňovací návrh B4.

6. Pozměňovací návrh C.

7. Pozměňovací návrh D1.

8. Pozměňovací návrh D2 a D3 společně jedním hlasováním a u tohoto bodu upozorňuji, že teď vám tady přednáším stanovisko a usnesení hospodářského výboru, ale kolega Leo Luzar navrhl toto hlasovat odděleně, tudíž to asi budeme potom hlasovat, až skončím s procedurou, jako první.

9. Pozměňovací návrhy E1 a E3 společně jedním hlasováním. Budou-li přijaty návrhy E1 až E3, jsou nehlasovatelné návrhy E4, E5, E6 a G. Nebudou-li přijaty návrhy E1 až E3, budou se hlasovat.

10. Pozměňovací návrhy E4 a E5 společně jedním hlasováním. Poznámka: budou-li přijaty návrhy E4 a E5, jsou nehlasovatelné návrhy E6 a G. A nebudou-li přijaty návrhy E4 a E5, bude se hlasovat.

11. Pozměňovací návrh E6. Poznámka: bude-li přijat návrh E6, je nehlasovatelný návrh G. A nebude-li přijat návrh E6, bude se hlasovat.

12. Pozměňovací návrh G.

13. Pozměňovací návrh F.

A poslední hlasování bude o návrhu zákona jako o celku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Má někdo připomínku k návrhu procedury? Pokud ne, tak je tam jediná připomínka, a to je oddělené hlasování v návrhu E1 a E3. (Námitka.) Ne, D2 a D3. Ano? (Souhlas.) Dobře. To akceptujeme, nebo chcete o tom rozhodnout hlasováním, že to bude samostatně?

 

Já myslím, že to můžeme akceptovat už hlasováním o proceduře, kterou schválíme v hlasování číslo 126, které zahájím nyní, a ptám se, kdo je pro navrženou proceduru hlasování s tím odděleným hlasováním. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 126 z přítomných 161 poslanců pro 139, proti nikdo. Procedura byla schválena. Můžeme tedy podle ní postupovat.

 

První návrh je pozměňovací návrh A. Pane zpravodaji, stanovisko?

 

Poslanec Jiří Valenta: Jestli tedy mohu, tak bych vždycky řekl, co ten bod obsahuje. Nebo je o to zájem?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, budeme rádi.

 

Poslanec Jiří Valenta: Vidím, že zájem o to bude, takže vždycky řeknu obsah daného pozměňovacího návrhu.

Konkrétně pod šifrou A se jedná o pozměňovací návrhy obsažené v usnesení garančního výboru číslo 376 z 54. schůze hospodářského výboru konané dne 19. 4. Tyto pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 1053/2. Stanovisko kladné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Kladné.) Také kladné.

Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 127, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 127 z přítomných 162 poslanců pro 146, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Jiří Valenta: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu B1. To je pozměňovací návrh kolegy poslance Adamce. Jedná se o zřízení přechodových sítí a stanovení jejich účelu. Je potřeba provést přímo zákonem, nikoliv tak, že bude koncipováno jako povinnost držitelů přídělů rádiových kmitočtů. V pozměňovacím návrhu jde i o upřesnění toho, jakému okruhu subjektů mají být příslušná oprávnění udělována. Stanovisko hospodářského výboru je pozitivní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Pozitivní.) Na základě žádosti z pléna vás odhlásím nejdřív, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Stanoviska zpravodaje a pana ministra znáte.

 

Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 128, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 128 z přítomných 149 pro 119, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Jiří Valenta: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích B2 a B3 společně jedním hlasováním. To jsou také pozměňovací návrhy kolegy Adamce. Stanovisko negativní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Negativní.)

Zahájil jsem hlasování číslo 129 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 129 z přítomných 150 pro 18, proti 79. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Jiří Valenta: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu B4, opět pozměňovací návrh kolegy Adamce. Jeho obsah je, že v § 120 odst. 3 se částka 40 milionů nahrazuje částkou 100 milionů. Vypouští se možnost pokut udělovaných z čistého obratu, tak jako u B2 a B3. Stanovisko hospodářského výboru negativní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Negativní.)

Zahájil jsem hlasování číslo 130 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 130 z přítomných 151 poslanců pro 18, proti 84. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Jiří Valenta: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu C. Je to pozměňovací návrh kolegy poslance Kudely, který zní, že úřad po předchozím souhlasu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání vyhradí pro Český rozhlas kmitočty umožňující provozování rozhlasového vysílání v rozsahu stanoveném v zákoně o Českém rozhlasu. Stanovisko hospodářského výboru je negativní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Negativní.)

Zahájil jsem hlasování číslo 131 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 131 z přítomných 154 pro 17, proti 79. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Jiří Valenta: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod šifrou D1, to je pozměňovací návrh kolegy poslance Luzara, a tento pozměňovací návrh obsahuje přechodné ustanovení, které stanoví lhůtu pro uvedení stávajících smluv do souladu s novou úpravou, a to šest měsíců ode dne nabytí účinnosti. Stanovisko hospodářského výboru je pozitivní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Taktéž pozitivní.)

Zahájil jsem hlasování číslo 132 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 132 z přítomných 154 pro 151 poslanec, proti nikdo. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Jiří Valenta: Budeme pokračovat hlasováním o pozměňovacím návrhu D2 opět kolegy poslance Leo Luzara. Cílem pozměňovacího návrhu je sjednocení délky výpovědní lhůty u smluv v oblasti elektronických komunikací a zabránění tomu, aby poskytovatel mohl odrazovat své účastníky od využití jejich práva na ukončení smlouvy nadměrným prodlužováním výpovědní lhůty a přitom zneužívat institut retenční nabídky. Stanovisko hospodářského výboru negativní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Neutrální.)

Zahájil jsem hlasování číslo 133 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 133 z přítomných 154 pro 95, proti 18. Návrh byl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Jiří Valenta: V hlasování budeme pokračovat pozměňovacím návrhem D3 a to je poslední pozměňovací návrh kolegy poslance Leo Luzara. V něm se jedná o to, že navrhovaná změna právní úpravy obrací základní princip. Nově bude nutný aktivní, to je vědomý úkon spotřebitele, který musí vyjádřit svůj souhlas s prodloužením smlouvy na dobu určitou. Stanovisko hospodářského výboru je negativní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Neutrální.)

Zahájil jsem hlasování číslo 134 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 134 z přítomných 154 pro 137, proti 3. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Jiří Valenta: Nyní hlasujeme o pozměňovacích návrzích E1 až E3 společně jedním hlasováním. To jsou pozměňovací návrhy kolegy poslance Bendy a tyto pozměňovací návrhy vypouštějí ustanovení týkající se přechodu na standard DVB-T2. Stanovisko hospodářského výboru negativní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Negativní.)

Zahájil jsem hlasování číslo 135 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 135 z přítomných 154 pro 12, proti 100. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Jiří Valenta: Nyní obrátím vaši pozornost k hlasování o pozměňovacích návrzích E4 a E5 společně jedním hlasováním. V E4 se pozměňovací návrh týká odložení účinnosti zákona o elektronických komunikacích a zákona o České televizi v oblasti zajištění a implementace procesu přechodu zemského digitálního TV vysílání ze současného DVBT na standard DVB-T2. Stanovisko hospodářského výboru negativní.

V pozměňovacím návrhu E5 se praví, že zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení s některými výjimkami, které nabývají účinnosti dnem po dni zveřejnění rozhodnutí Komise ve věci veřejné podpory o tom, že všechna opatření uvedená v těchto ustanoveních nejsou veřejnou podporou. Stanovisko hospodářského výboru je k těmto dvěma spojeným hlasováním negativní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Rovněž negativní.)

Zahájil jsem hlasování číslo 136. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 136 z přítomných 155 pro 37, proti 74. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Jiří Valenta: Posledním pozměňovacím návrhem z dílny kolegy poslance Bendy je pozměňovací návrh pod šifrou E6. Cílem pozměňovacího návrhu je zabránit nedovolené veřejné podpoře v podobě bezplatného vydání přídělu rádiových kmitočtů komerčním operátorům sítí DVB-T2. Stanovisko hospodářského výboru je negativní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Negativní.)

Zahájil jsem hlasování číslo 137 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 137 z přítomných 155 pro 19, proti 86. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Jiří Valenta: Nyní hlasujeme o pozměňovacím návrhu pod šifrou G, je to pozměňovací návrh kolegy poslance Martina Kolovratníka. Jedná se o zpřesnění textu zákona, které říká, že nelze omezovat oprávnění držitelů stávajících přídělů rádiových kmitočtů žádat o jejich změnu výhradně na citované ustanovení zákona. Za těchto okolností by mohlo navrhované ustanovení ohrozit uskutečnění samotného přechodu na DVB-T2. Stanovisko hospodářského výboru je pozitivní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Pozitivní.)

Zahájil jsem hlasování číslo 138 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 138 z přítomných 154 pro 124, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Jiří Valenta: Předposledním hlasováním bude hlasování o pozměňovacím návrhu pod šifrou F, který předložila kolegyně poslankyně Adamová Pekarová a osvojil si ho poslanec Kučera. Účelem pozměňovacího návrhu je zakotvení povinnosti pro Českou televizi tak, že při vysílání kinematografických děl zahraniční tvorby, filmů a seriálů vytvořených pro televizní vysílání, které jsou opatřeny dabingem, budou tato díla vysílána i v původním znění s titulky v českém jazyce. Stanovisko hospodářského výboru je pozitivní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Pozitivní.)

Zahájil jsem hlasování číslo 139. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 139 z přítomných 156 pro 149, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Tím jsme vyčerpali pozměňovací návrhy. Je tomu tak, pane zpravodaji? (Zpravodaj: Ano, je tomu tak.) Všichni, kteří dávali pozměňovací návrhy, souhlasí, můžeme tedy, pokud bylo o všech návrzích hlasováno, přikročit k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 1053, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Rozhodneme v hlasování číslo 140, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Stanoviska se dávají k pozměňovacím návrhům podle jednacího řádu. Já jsem zahájil hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 140 z přítomných 155 pro 132, proti nikdo. Návrh byl schválen.

 

Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu zpravodaji, děkuji ministrovi a končím bod číslo 260.

Budeme pokračovat bodem 261, a to až se uklidní situace u stolku zpravodajů... (Několik poslanců tam hovoří s ministrem Havlíčkem.) Požádám pana ministra a pana zpravodaje, aby uvolnili místo u stolku zpravodajů dalším, kteří budou předkládat zákon ve třetím čtení.

 

Jde o

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.