Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

343.
Ústní interpelace

Za účasti ověřovatelů bylo vylosováno pořadí, když budou vystupovat jednotliví poslanci nejprve na předsedu vlády, a to nejvíce v čase od 14.30 do 16 hodin, a od 16 hodin pak na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle pořadí máte vylosovány.

První vylosovaným je pan poslanec Tomio Okamura, který přednese svoji interpelaci na předsedu vlády Bohuslava Sobotku. Připraví se paní poslankyně Dana Váhalová. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, česká Bezpečnostní informační služba, BIS, oficiálně oznámila další financování islamistů z České republiky. Vyplývá to ze Zprávy o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v Česku za rok 2016, kterou bude příští týden projednávat vaše vláda. Potvrzují se tak v plné míře fakta, na která osamoceně upozorňuji již dlouhou dobu. A není to první poznatek BIS. Naopak BIS mnohokrát varovala před vzájemnými toky peněz z České republiky a do České republiky ze strany extremistických a islamistických organizací.

Před námi jsou dvě řešení tohoto problému, který bude zatěžovat bezpečnost České republiky na příští dekády, pakliže ho ihned skutečně účinně a systémově nevyřešíme. První řešení je to, které od počátku navrhuje naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, a které mi tady ve Sněmovně již předloni vaše vláda hlasováním zamítla, tedy absolutní zákaz propagace práva šaría a džihádu na území České republiky, tedy ideologie, která je proti demokracii a lidským právům, a zákaz pobytu lidí, kteří inklinují k takové ideologii. Já i naše hnutí SPD trváme na to, že islám je bezpečnostní riziko pro naše občany. Anebo je tu druhá varianta, kterou předvádí vaše vláda. To znamená, že Česká republika přijme kvóty na migranty tak, jak odhlasovali čeští europoslanci. A jak víme, tak jste již první migranty na základě kvót přijali a zradili jste většinu občanů. A zároveň natrvalo přijímáte islámské migranty do České republiky mimo kvóty dobrovolně. O tom moc dobře vědí například občané Havířova, Předlic v Ústí nad Labem, Brna a tak dále, kde jsou vládní imigrační integrační zařízení. Ale ono se stačí podívat v mnoha lokalitách České republiky jen v okolí po ulici, a každému je jasné, že nejde o turisty. Vaše vláda svým jednáním toleruje růst a propagaci ideologie, tedy islámu, který popírá lidská práva a demokracii v České republice.

Pane premiére, mluvte konkrétně a řekněte, proč jste si vybral druhou volbu? Proč vaše vláda uděluje trvalé pobyty islámským migrantům? Proč jste vy a vaše vláda zamítli náš návrh na propagaci islámského práva šaría, džihád na území České republiky? A mluvte bez vytáček a jasně. Ty vaše neustálé nekonkrétní výmluvy a projevy nikoho opravdu nezajímají. A proč také jste zamítli náš návrh novely trestního zákona, který by poskytoval nejen propagaci konkrétního hnutí, ale také ideologii.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, už skončila doba pro vaši otázku a nyní je chvíle pro odpověď pana předsedy vlády. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji hezké odpoledne. Dovolte mi, abych vás všechny srdečně pozdravil od tohoto pultíku. A nyní se chci věnovat interpelaci pana poslance Okamury.

Pan poslanec Okamura se zmínil o veřejné části zprávy Bezpečnostní informační služby, kterou budeme projednávat. Musím říci, že Bezpečnostní informační služba je tady právě od toho, aby monitorovala veškeré takovéto aktivity na území České republiky, které by nějakým způsobem mohly ohrozit bezpečnost našich občanů. Ale nejde jenom o bezpečnost našich občanů, protože my přirozeně spolupracujeme a naše tajné služby spolupracují se svými partnerskými službami v zahraničí. Dochází ke standardní výměně informací, a jistě neřeknu něco překvapivého a určitě nepřekvapím ani pana poslance Okamuru, když řeknu, že hlavní zbraní v boji s terorismem jsou informace. Informace. Potřebujeme mít včas co nejvíce informací. Musíme vědět, co se děje tady v České republice, ale musíme také vědět, co se děje v okolních státech, co se děje v evropských zemích, co se děje ve zdrojových zemích migrace, zdrojových zemích, ve kterých se pohybují bojovníci Islámského státu, a co se děje v zemích tranzitu.

Proto moje vláda více než tři roky klade velký důraz na to, abychom posílili kapacity našeho bezpečnostního aparátu. Neděláme to proto, že by prudce rostl počet muslimů v České republice. Ten roste skutečně jenom symbolicky. Tím důvodem není zvyšování počtu muslimů v České republice. To, proč zvyšujeme aparát našich bezpečnostních složek, tajných služeb, policie, armády, je zhoršení bezpečnostní situace ve světě. My nechceme nic podcenit.

Jedno z prvních rozhodnutí, které jsme udělali po zhoršení bezpečnostní situace, bylo zvýšení rozpočtu našich tajných služeb. Umožní jim to, aby posílily své personální kapacity. Umožní jim to, aby zlepšily své technické vybavení a mohly poskytovat informace, jako je třeba ta, kterou citoval pan poslanec Okamura v úvodu své interpelace. To znamená, naše vláda udělala velmi radikální krok a mohu vás ujistit, že to nebylo něco jednorázového. Všechny naše tajné služby mají schválený několikaletý výhled, ve kterém dochází k navyšování výdajů. To se týká i Bezpečnostní informační služby, která samozřejmě z hlediska České republiky a zajištění bezpečnosti občanů na území České republiky hraje klíčovou roli. Chci také ujistit pana poslance Okamuru, že vláda je pravidelně informována při příležitostech jednání Bezpečnostní rady státu nebo při příležitostech jednání výboru pro zpravodajské služby o tom, co se odehrává na území České republiky a co by mohlo souviset jakýmkoli způsobem s podporou jakýchkoliv teroristických aktivit.

Jsem velice rád, že muslimská komunita v České republice je umírněná. Když se podíváte například na hlasování Turků, kteří se zúčastnili v České republice hlasování o referendu v Turecku o posílení pravomocí prezidenta Erdogana, tak Turci, kteří žijí v České republice, hlasovali proti Erdoganovi. Hlasovali proti tomu, aby se posílily jeho pravomoci. V tom je docela velký rozdíl, když se podíváme třeba na hlasování Turků v Německu nebo v Rakousku. Takže naše muslimská komunita není radikalizována, ta komunita je relativně malá z pohledu i dalších zemí, které jsou ve střední a východní Evropě.

Chci ujistit jak pana poslance Okamuru, tak i všechny občany České republiky, že vláda i díky tomu, jak jsme posílili naše kapacity, dělá všechno pro to, abychom měli bezpečnostní situaci u nás pod kontrolou. Chci vás také ujistit, že adekvátně reagujeme i na teroristické útoky, pokud se odehrají ve Francii, pokud se odehrají v Německu, vláda okamžitě vyhodnocuje bezpečnostní situaci. Zavedli jsme nový systém hodnocení stupňů bezpečnostního rizika v naší zemi tak, aby to bylo pro občany jasné a transparentní. V těch posledních letech jsme také měnili a změnili celou řadu zákonů právě proto, abychom vytvořili co nejlepší předpoklady pro zajištění bezpečnosti lidí.

A jenom poslední poznámka. Problém není náboženství, problém jsou konkrétní lidé, kteří porušují... (Předsedající upozorňuje na čas.) Ano, já to potom dokončím v té druhé části. Budu se chovat disciplinovaně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan poslanec Tomio Okamura má právo dodatečné otázky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Pane premiére, to je neuvěřitelné. Vy buď nevíte, nebo neříkáte pravdu. Teď nevím, co je horší. Ona totiž Bezpečnostní informační služba - a vy o tom nevíte - upozorňovala na ty finanční toky radikálních muslimů v České republice směrem do arabských zemí už ve zprávě v roce 2015. Takže výsledek té vaší činnosti, co jste říkal, je ten, že v roce 2016 konstatuje úplně to samé a ještě to tady říká úplně na rovinu. Takže výsledek vaší činnosti je nula. Stejný stav, nebo ještě horší. Takže to jenom abych vám připomněl, že to není jenom teď za rok 2016, ale že to bylo i v roce 2015, což možná nevíte, nebo to tady záměrně zamlčujete.

Jenom pro vaši informaci jaký právní stav vy, pane premiére, tolerujete. Soudy osvobodily předsedu českých muslimů Vladimíra Sáňku za to, že šířil knihu, ve které byly obhajovány základy tauhídu, že je možné mít sex s nezletilými dívkami, manželství s dívkami ve věku pod patnáct let, sekat nohy, ruce, sex s manželkou za pomoci fyzického násilí je pořádku, a tak dále. A tento zákon jsme chtěli změnit (upozornění na čas) a vy jste nám to zamítli. Proč?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan premiér má dvě minuty na odpověď. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, snažil jsem se využít čas k tomu, abych vysvětlil panu poslanci Okamurovi, jaká je podstata činnosti tajných služeb. Tajné služby mají poskytovat informace. A kdyby neposkytovaly informace, bylo by to špatně. Kdyby nevěděly o tom, že dochází eventuálně k takovýmto případům, které zmiňoval pan poslanec Okamura, tak by přece neplnily svoji činnost. Vždyť je to dobře, že máme tyto poznatky, protože na ně pak mohou reagovat orgány činné v trestním řízení v případě, že dochází k porušování zákonů naší země.

Takže role tajných služeb je v tom, aby měly informace, aby je měly včas. Proto jsem také říkal, že klíčovou zbraní v boji proti terorismu nejsou betonové zátarasy, ale informace. A musíme je mít v dostatečném předstihu a musíme být schopni na jejich základě reagovat a vyhodnotit situaci. A jak už jsem řekl, problém není náboženství, problém je v konkrétních lidech, kteří porušují zákony, ať už zákony České republiky, nebo zákony dalších zemí Evropské unie. Problém je v lidech, kteří porušují lidská práva, dopouštějí se nezákonných činností, například tím, že se účastní bojů v řadách Islámského státu a podobně.

Takže myslím, že je vždycky potřeba posuzovat konkrétní odpovědnost konkrétních lidí a starat se a zasadit se o to, aby zákony a Ústava České republiky byly striktně dodržovány, a o to se naše vláda v uplynulých letech snažila a snaží a snažit se také bude. A stejně se zabýváme i zpřísňováním legislativy všude tam, kde potřebujeme posílit bezpečnost. Mimo jiné i proto jsme první vláda, která realizovala audit národní bezpečnosti, a teď na základě toho auditu přijímáme další bezpečností opatření.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k odpovědi, pane premiére. Budeme se zabývat další interpelací, a to paní poslankyně Dany Váhalové ve věci dvojí kvality potravin. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, vážené kolegyně, kolegové. Vážený pane premiére, v poslední době je velmi diskutovaným tématem rozdílná kvalita potravin prodávaných u nás a v okolních zemích. Na plenárním zasedání Evropského parlamentu probíhala takzvaná rozprava o dvojí kvalitě, kterou iniciovalo 43 poslanců a poslankyň.

Vy jste se před časem v Bruselu zúčastnil jednání Evropské rady, kde se také tato problematika diskutovala. Mohl byste nás seznámit s výstupy z tohoto jednání a s případnými dalšími kroky vlády, které povedou ke zlepšení kvality potravin v České republice? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Váhalové za dotaz a dodržení času a slova se ujme předseda vlády. Prosím, pane premiére, vašich pět minut.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, skutečně se v Evropské unii, na společném evropském trhu, potýkáme s tím, že máme rozdílné standardy kvality potravin. Na společný trh jsou uváděny pod stejnou obchodní značkou výrobky, které se svou kvalitou, složením nebo hmotností liší od stejného výrobku, jenž je uváděn na trh v ostatních členských státech. Nižší kvalitou výrobků jsou zpravidla dotčeny takzvané východní státy Evropské unie, což lze podle mého názoru považovat za určitou formu diskriminace části spotřebitelů na společném evropském trhu. Musím také říci, že otázka kvality výrobků, a to nejen kvality potravin, ale obecně výrobků, je jednou z priorit české vlády. A pokud jde o otázku dvojí kvality potravin, tak počínaje rokem 2015 uplatňujeme aktivity, které by měly směřovat k tomu, aby se Evropská komise tímto tématem začala jednoznačně zabývat.

Problém je v tom, že reakce ze strany evropských institucí, Evropské komise, dlouhou dobu nebyla dostatečná. Postupně se na Evropskou komisi začaly obracet i další členské státy. V červenci 2016 bylo celé řadě evropských institucí včetně celé řady evropských komisařů zasláno společné prohlášení ministrů zemědělství Česka, Slovenska, Bulharska, Chorvatska a Estonska a přílohou toho prohlášení byly také testy potravin v originálním znění, které byly provedeny v České republice a na Slovensku. Tyto testy dokládaly dvojí kvalitu potravin.

V lednu roku 2017 Evropská komise reagovala na tyto iniciativy. Bohužel z té odpovědi vyplývá, že Evropská komise schvaluje, že se zboží stejné značky s týmž nebo podobným balením může lišit mezi jednotlivými členskými státy, pokud splňuje právní požadavky Evropské unie. Musím říci, že jsme s touto reakcí Evropské komise nebyli spokojeni, takže jsme nerezignovali na naši snahu pokračovat v řešení tohoto tématu. V březnu letošního roku podpořil ministr zemědělství Jurečka na jednání Rady ministrů pro zemědělství materiál, který předložilo Slovensko a Maďarsko, jež informuje o nedávném průzkumu, který byl proveden na Slovensku.

V březnu letošního roku jsem také podpořil mimořádnou schůzku premiérů zemí V4, která se ve Varšavě speciálně zabývala problémem dvojí kvality potravin. Na základě silného tlaku i ze strany České republiky se dohodlo, že všichni čtyři premiéři V4 budou apelovat na Evropskou komisi, aby se této otázce věnovala. Vyzvali jsme Komisi, aby v návaznosti na související rezoluce Evropského parlamentu provedla srovnávací analýzu, aby navrhla legislativní změny a promptně reagovala na zjištění na úrovni členských států. Také jsme se dohodli, že v rámci V4 bude vytvořena pracovní skupina, tak aby koordinovala postup zejména našich ministrů zemědělství v této věci. Následně po tom summitu jsem také na jednání Evropské rady 9. března vystoupil na podporu této věci a musím říci, že České republice se ve spolupráci s dalšími zeměmi V4 podařilo do závěrů předsedy Evropské rady prosadit téma dvojí kvality potravin na vnitřním trhu. V této souvislosti Česká republika také přivítala následné prohlášení ze strany představitelů Evropské komise, že se Evropská komise bude touto problematikou zabývat. Čili podle mého názoru došlo k prvnímu průlomu ve stanovisku Evropské komise primárně na základě iniciativy, kterou jsme udělali v rámci zemí V4.

V současné době je v České republice připravován test dvojí kvality výrobků v gesci Ministerstva zemědělství. Počítá se s tím, že budou testovány potraviny, ale i několik nepotravinářských výrobků stejných obchodních značek prodávaných v České republice a okolních státech. Výsledky tohoto testu by měly být k dispozici v polovině letošního roku, a pokud najdeme další důkazy výskytu praktik dvojí kvality, poskytneme tyto výsledky institucím Evropské unie. Myslím si, že to tím pádem podpoří náš dlouhodobý apel na to, aby se Evropská komise tímto tématem zabývala.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane premiére, za dodržení času. Ptám se paní kolegyně Váhalové, jestli má doplňující otázku? (Ano.) Je tomu tak. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Já možná jenom poděkování, protože moje další otázka se týkala právě toho summitu ve Varšavě, kde jste se jako premiéři visegrádské čtyřky dohodli na společném postupu a tlaku na Evropskou komisi, což velmi vítám. Toto téma považuji skutečně za velmi důležité a byla bych ráda, kdyby naše vláda pokračovala v tomto tlaku na Evropskou komisi a při sledování toho, jaký to bude mít vývoj dále do budoucna. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan premiér ještě něco dodá o jednání ve V4. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já jen chci doplnit, že otázka dvojí kvality potravin není jediným problémem, kterému se věnujeme. To klíčové, co vidíme, je také především garantovat našim občanům kvalitu potravin všech, které jsou uváděny na náš trh, které si lidé u nás mohou koupit. Já jsem rád, že se nám daří v posledních letech výrazným způsobem zvyšovat aktivitu kontrolních orgánů, které má vláda k dispozici pro to, abychom tlačili na kvalitu potravin, že se daří dosahovat toho, že je tady poměrně dobrá spolupráce mezi Ministerstvem zemědělství, Státní veterinární správou, Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, která hraje klíčovou roli, ale také Agrární a Potravinářskou komorou, tak abychom společně podporovali kvalitní potraviny. Samozřejmě je také důležité, abychom podporovali kvalitní české potraviny, protože tím také pomáháme našemu zemědělství, a tím také pomáháme našemu venkovu. Já chci říci, že vláda bude jednoznačně pokračovat v iniciativách, které podporují kvalitní české potraviny a jsou na straně spotřebitelů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády. Pokračujeme další vylosovanou interpelací, je to interpelace pana poslance Ladislava Šincla ve věci minimální mzdy. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Vážený pane premiére, vaše vláda napravuje neblahý vliv pravicových vlád, kdy minimální mzda stagnovala po dobu celých pěti let až do roku 2013. Je potřeba připomenout, že výše minimální mzdy od roku 2007 do roku 2012 byla ve výši jen 8 tisíc a například v roce 2003 to bylo 6,2 tisíce. Současná vláda pravidelně zvyšovala každý rok minimální mzdu tak, aby mohla plnit svou funkci. Dnes je díky vaší vládě 11 tisíc korun. Díky tomu na jedné straně chránila zaměstnance před nespravedlivě nízkým odměňováním a na druhé straně motivovala lidi, aby hledali práci a dávali jí přednost před pobíráním sociálních dávek.

Osobně si myslím, že je potřeba v tomto trendu pokračovat tak, aby minimální mzda rostla i nadále, aby se lidem vyplatilo pracovat. Podle mne by byla optimální výše minimální mzdy aspoň 15 tisíc korun.

Pane premiére, můžete nás ubezpečit, že s ohledem na dobrý stav naší ekonomiky a příznivý vývoj zaměstnanosti bude vaše vláda pokračovat i letos ve zvyšování minimální mzdy tak, aby tento trend pokračoval i do budoucna? Máte v této souvislosti připravený předvídatelný a transparentní postup pro další růst minimální mzdy? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Šinclovi. Předseda vlády má svých pět minut na odpověď. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, musím říci, že jsem velkým stoupencem zvyšování minimální mzdy, protože minimální mzda plní důležitou motivační roli. A já pokládám za naprosto klíčový parametr i nastavení našeho sociálního systému, aby sociální systém byl nastaven tak, že se vyplatí pracovat, to znamená, že i člověk, který dělá jenom za minimální mzdu, má vyšší čistý příjem, než má, pokud pobírá sociální dávky. A dokud náš systém nebude jednoznačně takto nastaven, tak těžko můžeme mluvit o sociální spravedlnosti, těžko můžeme mluvit o motivaci pracovat.

Bohužel to zatím stále takto není. Já bych byl velice rád, kdybych mohl říci, že už to tak je, že jsme to během těch čtyř let vyřešili, ale ještě ne. Protože my jsme museli odstranit obrovský hendikep, který tady existoval, protože, jak už zde bylo řečeno, když se podíváte do statistik, tak mezi lednem 2007 a lednem 2013 se minimální mzda v naší zemi nezvedla ani o korunu. To znamená, bylo tady uplatňováno dogma, že se minimální mzda zvyšovat nemá, a tím pádem došlo k výrazné stagnaci příjmů lidí, kteří pobírají nejnižší výdělky. Zvyšování minimální mzdy začala až Rusnokova vláda v roce 2013, která ji zvedla o pětistovku, a já jsem rád, že mohla naše vláda navázat a že jsme tedy minimální mzdu postupně zvedli na 9 200, 9 900 a konečně na 11 tisíc korun od 1. ledna letošního roku. To znamená, posunuli jsme se výrazným způsobem, ale pořád to není dostatečné.

Ve vládním programu a v koaliční smlouvě je řečeno, že chceme usilovat o to, aby minimální mzda dosáhla na konci volebního období alespoň 40 % průměrné mzdy. Podle propočtů, které máme k dispozici, by se takto minimální mzda měla zvýšit alespoň nad 12 tisíc korun od 1. ledna příštího roku, a pro to, aby minimální mzda byla zhruba na úrovni 40,5 % průměrné mzdy, tak by se měla zvýšit o 1 200 korun. Jsem proto velice rád, že paní ministryně práce a sociálních věcí Marksová avizovala, že předloží návrh na to, aby se minimální mzda zvedla o 1 200 od 1. ledna příštího roku. Bude o tom rozhodovat vláda, předpokládám, ještě v první polovině letošního roku a já se budu snažit, aby zvýšení minimální mzdy alespoň o 1 200 korun na vládě prošlo. Máme tedy šanci na to, že by minimální mzda od 1. ledna, pokud se to podaří, mohla být 12 200 korun, a dostat se nad 40 % průměrného platu, ale musíme pokračovat i v těch dalších letech.

Myslím si také jednoznačně, že neplatí takové to dogma, nebo poučka, která zde byla uplatňována ze strany pravice, že zvyšování minimální mzdy zvyšuje nezaměstnanost. Myslím si, že v takové situaci rozhodně Česká republika nebyla a není, protože my jsme minimální mzdu výrazně zvýšili za poslední čtyři roky a jsme země, která má nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. A i poté, co jsme zvedli minimální mzdu od 1. ledna na 11 tisíc hrubého, tak se dále nezaměstnanost v České republice letos na jaře snížila.

Poslední poznámka. Řada lidí říká, že se tady vlastně staráme jenom o nějakých 100 tisíc lidí, kteří mají nejnižší minimální mzdu. To máte pravdu, těch lidí, kteří jsou čistě jenom na minimální mzdě, je něco přes 100 tisíc, ale každé zvýšení minimální mzdy znamená také posun u těch ostatních. Jednoznačně z debaty, kterou vedu při návštěvách firem, z debaty, kterou vedu s odbory tam, kde odbory fungují, lidé potvrzují, že tím, že zvyšujeme minimální mzdu, tak i v soukromých firmách vytváříme tlak na to, aby se platy zvyšovaly. To znamená, že zvýšení minimální mzdy má pozitivní vliv i na zlepšování ostatních zaměstnanců. Člověk si možná řekne, že je to někdy paradoxní, ale když jsem dokonce jednal s odbory, které fungují v automobilovém průmyslu, s odbory Kovo, tak oni velmi plédovali za to, abychom pokračovali ve zvyšování minimální mzdy, protože i v jejich firmách, kde jsou třeba slušné platy, zvýšení minimální mzdy pomáhá tomu, aby se platy ještě dále zvyšovaly.

Takže ano, chci, abychom pokračovali, a chci, abychom využili té možnosti, že naše vláda může rozhodnout o zvýšení minimální mzdy, abychom to udělali ještě k 1. lednu příštího roku a šli nad 40 % průměrného platu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády. Pan kolega Šincl položí doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane premiére. Je dobře, že jste tady připomněl tu skutečnost, že zvyšování minimální mzdy vlastně tlačí na to, aby se zvyšovala i průměrná mzda v České republice. To je potřeba, aby si spousta lidí uvědomila, abychom věděli, proč se tady snažíme o zvyšování minimální mzdy.

Zvyšování minimální mzdy kritizuje obvykle pravicová opozice. Jak jste tady řekl, pravicová opozice tvrdí, že takto dojde ke zvyšování nezaměstnanosti. Můžete nás opravdu ubezpečit, že tyto obavy nejsou namístě? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Šinclovi. Pan premiér má dvě minuty na doplnění odpovědi.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano, já myslím, že jedna z věcí, která je velmi zajímavá - já bohužel ten graf mám tady jenom malý, ale pokusím se ho alespoň slovně popsat. Když se podíváte, tak je to velmi zajímavé, protože vlastně zvyšování minimální mzdy většinou koreluje s tím, že klesala nezaměstnanost. A je to velmi zajímavé, protože v letech 2001 až 2006, kdy vlastně vládla koaliční vláda, která byla vedena sociální demokracií, tak minimální mzda rostla z 34 % průměrného platu až skoro na 39 % průměrného platu, čili to bylo období, kdy minimální mzda rostla. Potom tady byly pravicové vlády a ten podíl minimální mzdy na průměrném platu se snížil z těch 39 % v roce 2006 až na 31 % v roce 2012. A teprve tady v současné době vidíte (ukazuje graf), že vlastně ten podíl minimální mzdy na průměrné mzdě zase roste.

A pokud jde o tu vazbu na nezaměstnanost. Jak už jsem řekl, je tady obrovské zpoždění z hlediska zvyšování minimální mzdy, které bylo způsobeno v minulosti, a minimální mzda neplní tu motivační roli. Pořád ještě i po tom opakovaném zvýšení ji neplní. A já si myslím, že to, co zvyšuje nezaměstnanost, je fakt, že se vyplatí být na sociálních dávkách. V okamžiku, kdy se přece vyplatí pracovat, byť za minimální mzdu, tak to jde proti nezaměstnanosti. Je to proti snaze zůstávat na sociálních dávkách, snažit se nějak obcházet trh práce a fungovat třeba načerno. A také to pomáhá samozřejmě tomu, aby se omezilo takzvané vyplácení platů jenom na ruku, neoficiálně, bez odvodu na sociální a zdravotní pojištění. Čím vyšší je minimální mzda, tím se omezuje také prostor pro šedou ekonomiku, zejména ve službách nebo tam, kde jsou málo placené profese.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k dodatečné odpovědi. Budeme pokračovat čtvrtou interpelací a tou je interpelace pana poslance Antonína Sedi, který má slovo. Prosím, pane kolego.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, osobně podporuji snahu odborových organizací zvýšit platy a mzdy, kterou charakterizuje například akce Konec levné práce. Musím připomenout, že tato situace je stále důsledkem nezodpovědných škrtů bývalých pravicových vlád. Často navštěvuji domovy pro seniory, příspěvkové a neziskové organizace, které poskytují sociální služby, a vím, že platové ohodnocení jejich zaměstnanců je opravdu mizerné. Přednedávnem jsem jednal se zástupci odborových organizací ve zdravotnictví a sociálních službách právě z pohledu nutnosti zvýšit jejich odměňování. Je třeba si uvědomit nedostatek kvalitního, odborně zdatného personálu v sociálních službách, což ohrožuje nejen dostupnost, ale i kvalitu poskytovaných sociálních služeb. A podobně jako zaměstnanci v sociálních službách jsou na tom například zdravotní sestry či ošetřovatelky.

Vážený pane předsedo vlády, s cílem postupně stabilizovat tyto profese vaše vláda řadu předchozích chyb napravila a obnovila růst platů státních zaměstnanců. Nicméně například platy v sociální sféře přes jejich navýšení jsou na velmi nízké úrovni. Proto se chci zeptat, co konkrétně vláda hodlá v této souvislosti udělat, aby se situace v sociálních službách stabilizovala, aby se zlepšilo jejich odměňování. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Seďovi a pan předseda vlády má pět minut na odpověď v této věci. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem si vědom, že se dneska, v těchto týdnech a měsících, vede hodně intenzivní debata, pokud jde o situaci v sociálních službách. Ona byla vystupňována ne snad tím, že by vláda snižovala objem prostředků, které jdou do sociálních služeb. Vláda ho v letošním roce zvedla. Ale ta situace je dramatická tím, že rostou platy obecně v ekonomice, což je dobře, ale rostou rychleji, než rostou platy v sociálních službách. Dochází k situaci, kdy stále více pracovníků a zejména pracovnic v sociálních službách přemýšlí o tom, že ze sociálních služeb odejdou, nebo z nich odcházejí prostě proto, že v privátu, ve firmách nebo třeba v obchodech jim nabídnou vyšší plat, vyšší čistý plat, než mají v zařízení sociálních služeb nebo sociální péče, a je to práce, která je často psychicky méně náročná, nebo je to práce, která je fyzicky méně náročná. A já musím říci, že mám velký respekt k lidem, kteří pracují v sociálních službách, protože ty nároky jsou velké a ty nároky rostou jak z hlediska vzdělávání, tak ale samozřejmě nároků na vstřícný, slušný, přátelský přístup ke klientům, k uživatelům sociálních služeb. A pokud chceme vysoký standard sociálních služeb, pokud chceme, aby tam byli kvalifikovaní lidé, aby tam pracovali lidé, kteří mají šanci to zvládnout, tak se musíme zaměřit na zlepšení jejich odměňování.

Situace nenastala tím, že bychom nezvyšovali platy. Já jenom chci říci, že v posledních letech, kdy jsme to mohli jako vláda ovlivnit počínaje rokem 2014, jsme přijali celkem čtyři rozhodnutí o zvýšení tarifů, která se dotkla i sociálních služeb. V roce 2014 1. listopadu jsme zvedli tarify o 3,5 %, 1. ledna 2015 o 4 %, 1. listopadu 2015 o 3 %, 1. listopadu 2016 o 4 %. Ale nestačí to. V oblasti sociálních služeb proto připravujeme poměrně výrazný krok, který by měl pomoci při zlepšení odměňování pracovníků a pracovnic, kteří tam působí. Je připraven návrh na změnu nařízení vlády číslo 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Jeden z návrhů, které jsou připraveny pro jednání vlády, počítá s navýšením odměňování sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách o dalších více než 5 %. To je návrh, který je v tuto chvíli připraven, materiál prošel vnějším připomínkovým řízením a já předpokládám, že ještě během měsíce května by vláda tento návrh nařízení mohla projednat. Počítáme s tím, že toto nařízení, které zjednodušuje současný systém platových tarifů a stupňů, to znamená, že snižuje počet platových stupňů, tento nový systém by měl začít platit od 1. července letošního roku. To znamená, musíme také najít finanční prostředky v letošním státním rozpočtu pro to, abychom pro druhé pololetí byli schopni zajistit zvýšení platů pracovníků a pracovnic, kteří pracují v sociálních službách. Čili to bude jedna z důležitých součástí toho materiálu, protože chceme zjednodušit tarifní tabulky a současně chceme, aby došlo k navýšení finančních prostředků v rámci státního rozpočtu, nebo poskytovaných ze státního rozpočtu, tak, aby se zlepšilo odměňování pracovníků v sociální sféře.

Takže tolik k tomu nejbližšímu, co vláda ještě může udělat a poskytnout.

A ještě jedna poznámka. Doufám, že se nám to tedy povede, aby se od 1. července ty tarifní tabulky zvedly, ale v každém případě chceme připravit státní rozpočet tak, aby se posílily platy i počínaje lednem roku 2018. A to, co je velmi důležité pro sociální služby, je také nárůst celkové dotace, která je poskytována ze státního rozpočtu na sociální služby. A já jsem tady rád, že když se podíváte na vývoj té dotace, tak v roce 2013 byla 6,5 mld. korun a v roce 2017 je 9,2, nebo skoro 9,3 mld. korun. To znamená, dosáhli jsme během naší vlády nárůstu dotace na poskytování sociálních služeb o takřka 3 mld. korun. To znamená, během čtyř let jsme dokázali zvýšit tyto prostředky na sociální služby zhruba o 3 mld. korun, což mimo jiné také umožnilo alespoň částečné zvýšení platů, ale také zajištění dostatečných standardů pro klienty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, děkuji. Nyní tedy minuta na doplňující otázku pana kolegy Sedi. Využije ji. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane premiére, za konkrétní odpověď. Ona mimo jiné debata o sociálních službách a o těch problémech se vedla i tady na plénu Poslanecké sněmovny velmi nedávno. Já také si vážím všech zaměstnanců pracujících v zařízeních sociálních služeb a sociální péče, protože si myslím, že to není jenom práce, ale i poslání a služba vůči svým spoluobčanům. A opravdu ty platy jsou nízké.

Já vítám tu změnu nařízení. Chtěl jsem se zeptat, kdy bude vaše vláda toto nařízení projednávat, a pak jsem se ještě chtěl zeptat, zda se počítá v návrhu rozpočtu a v návrhu na roky 2018 až 2020 s navyšováním peněz na financování sociálních služeb. Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi a pan předseda vlády má dvě minuty na doplnění. Děkuji za připomenutí našeho jednání k této věci včetně návrhu na usnesení. Prosím, pane předsedo vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano, děkuji. Já jsem samozřejmě zaznamenal, že Poslanecká sněmovna o té věci jednala. Jednala o ní ve stejné době, ve které probíhalo připomínkové řízení k materiálu, který připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Čili beru to stanovisko Poslanecké sněmovny jako výraznou podporu pro paní ministryni Marksovou, až bude ten materiál předkládat na jednání vlády. A doufám, že i ostatní ministři a že všechny tři koaliční strany ocení to, že tady může dojít ke zvýšení platů pracovníků a pracovnic, kteří pracují v sociálních službách.

Takže teď ten návrh je připraven, počítám, že v řádu několika týdnu by ho vláda měla projednat, a mým cílem je, aby ho vláda schválila, aby to nařízení začalo skutečně platit od 1. července letošního roku. Nechtěl bych to zvýšení platů v sociálních službách v žádném případě odsouvat zejména proto, že tam je ta kritická situace, kterou jsem popsal. Prostě dneska máme extrémně nízkou nezaměstnanost, díkybohu, je to dobře, že máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, ale to, že máme 130 až 140 tis. volných pracovních míst, nám odsává pracovníky mj. i ze sociálních služeb. Takže musíme tu situaci řešit. A chtěl bych, abychom v horizontu několika týdnů dosáhli toho, že vláda o té věci rozhodne.

Pokud jde o otázku vývoje rozpočtu v příštích letech, to bude samozřejmě velký úkol pro paní ministryni Marksovou. Jak jsem řekl, na letošní rok se jí podařilo na sociální služby vybojovat zhruba 9,3 mld. korun, což je vlastně historicky nejvíc, kolik se dávalo v historii České republiky vůbec na dotace na sociální služby od okamžiku, kdy jsme tady ten systém vytvořili. A budeme potřebovat v příštích letech nárůst právě proto, abychom zajistili i ty rostoucí nároky pracovníků v sociálních službách, ale také mj. abychom nemuseli příliš zvyšovat spoluúčast klientů sociálních služeb.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Budeme pokračovat pátou interpelací a tou je interpelace poslance Jana Zahradníka ve věci pevného termínu přijetí měny euro. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážený pane premiére, dnes dopoledne nás navštívila paní eurokomisařka Věra Jourová a seznámila nás s Bílou knihou o budoucnosti EU. Stalo se to za poměrně malého zájmu členů vaší vlády. A přitom se v Evropské unii budou dít věci. Nově zvolený prezident Emmanuel Macron spolu s kancléřkou Merkelovou deklarovali záměr reformovat Evropskou unii, otevřít zakládající smlouvy a prohloubit integraci včetně snahy o posílení role států sdružených v eurozóně. Jedná se tedy o jasný projekt dvourychlostní Evropy.

Já se chci zeptat, jaký postoj zaujímá vláda k tomuto záměru, jakou vizi Evropské unie bude prosazovat, z jaké pozice vstoupí Česká republika do této diskuse - aktivně, či pasivně. A samozřejmě k tomu meritu věci, k vstupu nebo nevstupu do eurozóny, když jste na sněmu Hospodářské komory vyslovil záměr stanovit pevný termín, s jakým termínem tedy hodláte vy jako premiér případně vaše vláda před nás předstoupit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi za dodržení času k položení otázky. Pan předseda vlády odpoví. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem přesvědčen o tom, že nás čeká z pohledu Evropské unie velmi dynamické období. Myslím si, že zejména poté, co proběhne ten letošní supervolební rok, kdy jsou volby nejenom v České republice, ale jsou také volby třeba ve Francii nebo v Německu, ale i v dalších zemích, zdá se, že se přidávají některé další státy, teď naposledy třeba Rakousko, tak jakmile budeme mít ten letošní evropský supervolební rok za sebou a vzniknou nové vlády v rámci podstatné části Evropské unie, jsem přesvědčen o tom, že se výrazně zrychlí debata o budoucnosti Evropské unie. My jsme už ledacos naznačili v těch závěrech, které přišly z Bratislavy, ze setkání sedmadvacítky v Bratislavě, z prohlášení, které bylo přijato v Římě, to už je o něco konkrétnější, a určitě řada věcí vyplyne i z debaty, která se v příštích letech povede s Velkou Británií, pokud jde o praktickou realizaci brexitu.

Takže jsou tady silné motivy. Je tady snaha redefinovat Unii, pobavit se o tom, kde by Unie mohla fungovat efektivněji, užitečněji pro občany, pro členské státy. Je tady několik možných směrů vývoje. Buď se Evropa řekněme rozdělí do vícero rychlostních pruhů - ony už existují dnes, ale je tady poměrně silná snaha udržet určitou soudržnost mezi těmi klíčovými skupinami. Je tady klíčová skupina zemí, které už platí eurem, tzn. eurozóna, je tady skupina zemí, která je v Schengenu, tzn. je volný pohyb, a pak jsou tady země, které tedy neplatí eurem a ani nejsou v Schengenu. To je řekněme takové úplně nejjednodušší dělení, které můžeme v tuhle chvíli napsat z pohledu Evropské unie. Ale bude zde snaha minimálně od zemí, jako je Francie, pravděpodobně Německo, posílit a urychlit integraci zemí, které platí eurem. Určitě zde bude snaha ze strany zemí - a já doufám, i jako je Česká republika - posílit spolupráci v oblasti bezpečnosti nebo zahraniční politiky. Určitě tady bude snaha posílit spolupráci v oblasti ochrany vnějších hranic Evropské unie. Bude tady snaha ze strany zemí, jako jsou V4, zlepšit fungování vnitřního trhu. A pak tady můžou být tendence v některých zemích přijímat i uvnitř toho vnitřního trhu netarifní opatření ve snaze ochránit svůj trh např. před levnější konkurencí třeba i z východu Evropy, třeba i z České republiky. Takže jsem přesvědčen o tom, že vývoj půjde rychlým směrem.

Naše vláda, která samozřejmě vnímá své demokratické omezení tím, že má mandát do říjnových voleb do Poslanecké sněmovny, začala debatu nad tou Bílou knihou. Bílá kniha ovšem není nějaký politický návrh. Je to v zásadě materiál, který připravila Evropská komise, která si to určitým způsobem sama dala za úkol, a je to spíše technický popis variant, které jsou na stole. Není to nějaký návrh. Je to popis toho, kam by se teoreticky Evropa mohla ubírat. To, co má větší politickou relevanci, jsou závěry z Říma. A pokud jde o závěry z Říma, na kterých se dohodla sedmadvacítka, tak tam už když jsme je formulovali, jsme zaznamenali docela silný střet o tom, do jaké míry silně tam bude obsažena vícerychlostní Evropa.

Česká republika patří mezi země, které neplédují za vícerychlostní Evropu. Jsme velmi opatrní, pokud jde o projekty tohoto typu. Rádi bychom udrželi Evropu co nejvíce pohromadě. Nechceme mít odsouvání stranou jenom proto, že zatím neplatíme společnou evropskou měnou. Prostě nechceme, aby tady byly vytvářeny nějaké překážky např. v oblasti vnitřního trhu, aby tady vznikaly překotně nové instituce eurozóny, které budou ovlivňovat nepřímo Českou republiku, ale my na ně přímo žádný vliv mít nebudeme. Takže tady my nejsme stoupenci vícerychlostní Evropy a snažíme se v té debatě, která se vede, prosazovat, aby tady existovala pokud možno soudržná Evropská unie. Nicméně už při diskusi o závěrech z Říma bylo zřejmé, že země typu Itálie, Francie uvažují trošku jinak a že je zde snaha posilovat prvky posílené spolupráce, uvolnit ruce pro další integraci eurozóny, která by se mohla těm dalším členským státům vzdálit.

A pokud jde o přijetí společné evropské měny, to není úkol pro tuto vládu. My jsme se na začátku koalice nedohodli na tom, že bychom měli vyhlásit termín přijetí eura. Tato vláda to činit nebude. Ale myslím (předsedající upozorňuje na čas), že jsme udělali hodně pro to, abychom ekonomicky pokročili.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, prosím, když tak v doplňující otázce dopovíte svou odpověď. Tak. Podle jednacího řádu doplňující otázku pan kolega Zahradník. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Pane premiére, vy jste zmínil volby v evropských zemích, které se teď najednou objevují. A lídři, kteří do nich vstupují, ať už třeba ve Francii, nebo teď v Rakousku, jsou velmi mladí, věřme tomu, dynamičtí lidé, kteří vyrostli vlastně v podmínkách integrující se Evropy. Je možné, že po případném volebním vítězství budou velmi tvrdě prosazovat stále těsnější Unii, budou prosazovat stále hlubší integraci. A mě by zajímalo - a moje doplňující otázka zní k vám osobně, jaký je váš názor na hlubší integraci Evropské unie. Souhlasíte s ní? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi a pan premiér odpoví na tu doplňující otázku. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Možná ještě než na ni odpovím, tak bych jenom velmi rychle dokončil tu otázku, která se týká přijetí společné evropské měny, na kterou se také pan poslanec ptal. My do voleb nebudeme přijímat žádné takovéto rozhodnutí. Ale jsem přesvědčen o tom, že vláda, která vzejde z voleb, se bude muset jasně rozhodnout. Právě ve světle toho, že se zrychlí tempo integrace eurozóny, zejména po německých a francouzských volbách, se to dá očekávat, a příští vláda se bude muset rozhodnout, jestli zamíříme do eurozóny.

Pokud se rozhodneme, že nezamíříme do eurozóny po těch příštích volbách, tak se může stát, že rychlá integrace eurozóny nás odsune na okraj Evropské unie, odsune nás do pomalejších pruhů vícerychlostní Evropy, což v některých případech může být i dobře, ale já jsem přesvědčen o tom, že ve většině případů to pro Českou republiku dobře nebude. Nemyslím si, že můžeme říci a dát nějaký bianko šek integrovat se ve všem za každou cenu. Podle mě se musíme dívat na efektivitu těchto kroků, na to, jestli tady je respektován princip subsidiarity. Myslím si, že řadu věcí nemusíme nutně v budoucnu ani ve více spolupracující Evropě řešit na bruselské úrovni, ale můžeme kompetence ponechat na úrovni jednotlivých členských zemí. A možná se tam i některé kompetence mohou v budoucnu vrátit.

Ale pokud jde o společnou evropskou měnu, myslím si, že je to velká výzva, že bychom o tom měli také mluvit před volbami. Až povedeme diskuse mezi jednotlivými politickými stranami, tak bychom měli jasně definovat, jak si představujeme budoucnost České republiky uvnitř Evropské unie, která se evidentně bude více strukturovat, bude tam silný tlak na rozdělení do vícerychlostních pruhů. Myslím si, že každá politická strana by pak měla říci, v jakém rychlostním pruhu si Českou republiku představuje, co to bude znamenat, jaké to bude mít přínosy, ale také jaké to bude mít náklady, protože nic nemá jenom přínosy, ale všechno má také i svoje náklady.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za odpověď na interpelaci pana poslance Jana Zahradníka. Pokračujeme interpelací číslo šest, je to je paní poslankyně Wernerová, kterou ale požádám o maličké strpení, protože byla doručena omluva, kterou obdržel předseda Poslanecké sněmovny, a to paní kolegyně Lorencové od 16 hodin do konce jednacího dne. Nyní máte slovo, paní kolegyně.

 

Poslankyně Markéta Wernerová: Děkuji vám. Vážený pane premiére, dovoluji si vás interpelovat ve věci odměňování zaměstnanců v oblasti kultury. Zaměstnanci v kultuře jsou prakticky nejhůře placenými zaměstnanci ve státní sféře. Průměrný plat zaměstnance zdaleka nedosahuje výše platového průměru v České republice. Obdobně jako zaměstnanci ve státní sféře jsou na tom i zaměstnanci organizací, kde jsou zřizovateli města a kraje.

Má otázka je tedy velice jednoduchá. Nejsem si však jistá, zda její řešení tak jednoduché bude. Hodlá ještě vláda České republiky výši mezd v oblasti kultury řešit? Pokud ano, bude počítat i s nástroji, které pomohou řešit odměňování zaměstnanců u organizací, u kterých není zřizovatelem stát? Děkuji vám předem za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Wernerové za úsporný čas v otázce. Pan předseda vlády má svůj čas na odpověď, ale nikoliv prodloužený. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, situace v kultuře je ještě o něco složitější než v oblasti sociálních služeb, zejména v důsledku decentralizace, pokud jde o zřizování jednotlivých organizací, které fungují zejména v oblasti takzvané živé kultury, teď mám na mysli orchestry, mám na mysli divadla, pěvecké sbory a další organizace. Protože v okamžiku, kdy budeme rozhodovat o zvýšení tarifních platů pracovníků v kultuře, tak stát to může přímo ovlivnit jenom u těch organizací, které zřizuje Ministerstvo kultury. Nepřímo my rozhodneme o zvýšení tarifů i u organizací, které zřizují zejména města a také z části kraje, a tady si myslím, že nás čeká ještě komplikovaná debata na úrovni vlády právě kvůli tomu, jak budou zajištěny finanční prostředky.

Situace je taková, že pracovníci v kultuře dlouhodobě volali po tom, abychom zjednodušili platové tabulky. Návrhy na zjednodušení platových tabulek jsou součástí návrhu, o kterém už jsem tady dneska mluvil. To znamená, jsou součástí návrhu, který chceme projednat v příštích týdnech. Ten návrh by měl zvýšit tarifní platy i v kultuře od 1. července letošního roku. To znamená, ten návrh se bude týkat jak velké skupiny lidí, kteří pracují v sociálních službách, tak ale i také velké skupiny lidí, kteří pracují v oblasti kultury. Takže je to ten materiál Ministerstva práce, který bychom měli projednat. Navrhuje se zvýšit od 1. července platy. K tomu tarifnímu nárůstu, ke kterému došlo v listopadu loňského roku, který byl zhruba 4 %, by se letos mělo zhruba přidat 5 % dalšího tarifního nárůstu pro pracovníky v oblasti kultury.

Zatím v rámci materiálu, který je projednáván, je navrženo pokrytí zvýšených výdajů v letošním roce pro Ministerstvo kultury, ale nemám zde k dispozici informace o tom, že by došlo také k navýšení příslušných dotačních programů, skrze které by bylo možné přispět na navýšení platů také městům, obcím a krajům. Je to například program státní podpory profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů. A samozřejmě je otázka, jestli by obdobný dotační program také neměl vzniknout v této situaci pro muzea a galerie. Takže ještě předtím, než vláda tu věc bude projednávat, tak bych velice rád znal názor Ministerstva kultury a také ministra kultury na to, jakým způsobem budeme schopni v rámci toho nařízení vlády a v rámci rozpočtového pokrytí toho nařízení vlády pomoci i městům a obcím, pokud jde o financování tohoto nárůstu tarifních platů.

Nicméně chci jasně říci, že vláda od tohoto záměru nechce ustoupit. Prostě chceme to udělat. Když mluvíte s lidmi, kteří pracují v kultuře, pracují v knihovnách, v galeriích, orchestrech, divadlech, tak o tom, že se zjednoduší tabulky, že se zvednou tarifní platy, už se mluví dlouhou řádku let. I naše vláda o tom s odbory jedná už delší dobu. A já bych chtěl, abychom v rámci našeho mandátu i ten dluh vůči pracovníkům kultury, který tady trvá řadu let, byli schopni splatit a byli schopni to opatření, po kterém volají i odbory, které fungují v kulturních organizacích, byli schopni dotáhnout do konce mandátu naší vlády do konce. Takže budeme se snažit, aby to bylo schváleno. A samozřejmě usiluji o to, aby Ministerstvo financí našlo v letošním státním rozpočtu dostatek finančních prostředků tak, abychom mohli eventuálně pomoci i s financováním toho opatření obcím a krajům.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane premiére. Paní poslankyně Wernerová má doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Wernerová: Ještě jednou děkuji. Ona to není ani tak doplňující otázka jako spíš trošku apel. Protože já dlouhodobě upozorňuji pana ministra kultury na určité disproporce v oblasti kultury, a to nejen z hlediska platů, ale i z hlediska péče o památky, péče o muzea a třeba i hrady a zámky, kde třeba menší obce a menší regiony jsou poměrně znevýhodněny, co se týče tohoto financování, a i z hlediska údržby okolí. Takže v tomto ohledu si myslím, že když jsem slyšela informace v oblasti situace platů, tak v tomto ohledu bych jenom si dovolila požádat pana premiéra, aby více jaksi apeloval na pana ministra kultury k tomu, aby předložil možná řešení. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k doplňující otázce. Pan premiér má šanci odpovědět na doplňující otázku. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, organizace, které fungují v oblasti památkové péče, pokud se jedná o státní hrady a zámky, spadají přímo pod resort Ministerstva kultury, to znamená, tam by to opatření, které se dotkne platových tarifů, mělo být profinancováno přímo ze státního rozpočtu.

Možná jenom ještě jedna věc, kterou je potřeba připomenout a zdůraznit, když se tady bavíme teď o nízkých platech, které mají pracovníci v oblasti kultury. Je myslím dobré připomenout, že jsou to velmi často lidé, kteří mají špičkové vzdělání, mají špičkovou kvalifikaci ve svém oboru. To znamená, mají vysokoškolské vzdělání, mají ale velmi často také další vědecké tituly a vzdělání a jsou placeni na úrovni, která je velmi často ostudná. Taková je dnes situace u řady těchto lidí, kteří fungují v kultuře, že jim ty nejnižší tarify vlastně musí být dopláceny, že ty nejnižší tarify jsou dokonce pod úrovní minimální mzdy. Teď se bavíme o těch méně kvalifikovaných lidech, ale jsou pod úrovní minimální mzdy. Takže tím, že změníme tabulku 1. července, zjednodušíme ji, bychom měli dosáhnout také toho, abychom tam neměli platové tarify, které budou pod úrovní minimální mzdy, která platí v České republice.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády a budeme pokračovat interpelací sedmou a tou je interpelace pana poslance Václava Klučky ve věci kybernetické bezpečnosti. Prosím pana poslance Klučku, aby se ujal slova.

 

Poslanec Václav Klučka: Moc pěkně děkuji, pane místopředsedo. Především mi dovolte malou noticku. Já se dívám na to, kolik je tady opozičních poslanců, kolik je tady těch poslanců, kteří neustále vyzývají pana premiéra, aby byl přítomen, aby měli možnost se ho ptát, aby měli možnost ho interpelovat. Sedí tady většina koalice.

Energetická bezpečnost je téma, které mohl kdokoli zvednout, i z opozice. Jsme těsně po kybernetickém útoku. Zažili jsme situace, které souvisí s nebezpečím, které ohrožuje celou Českou republiku, včetně objektů kritické infrastruktury.

Vážený pane premiére, ze zprávy Vojenského zpravodajství vyplývá, že v oblasti kybernetické bezpečnosti, a já dodám i obrany, byl zaznamenán významný stoupající trend. Dle zpravodajců bude tento trend i nadále pokračovat a stále více se budou cílem stávat i prvky národní kritické infrastruktury. Aktuální rizika kybernetické bezpečnosti a obrany sice Vojenské zpravodajství vyhodnotilo v současné době jako nízké až střední, přesto však zpravodajci varují před dynamickým rychlým nárůstem v důsledku technologického rozvoje.

Vážený pane premiére, co vaše vláda ještě do konce volebního období v oblasti kybernetické bezpečnosti a zvýšení účinnosti provede? Co ještě může do konce volebního období provést? Protože každý den se rizika zvyšují.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k otázce v interpelaci a pan premiér má svých pět minut na odpověď. To byl vážný dotaz. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, my jsme shodou okolností měli ten minulý týden zasedání Bezpečnostní rady státu a jeden z bodů, kterým jsme se zabývali, byla právě informace Národního bezpečnostního úřadu o dopadu globálního kybernetického útoku, ke kterému došlo 12. května letošního roku. Vlastně po celém světě byly desetitisíce počítačů paralyzovány vyděračským softwarem. Těch míst, která byla zasažena, je skutečně velké množství. Mezi nejznámější oběti patří také britská zdravotnická služba. Musím říci, že České republiky se ten útok podle informací Národního bezpečnostního úřadu dotkl pouze okrajově a podle údajů je pouze několik set případů výskytu viru tady v České republice, tak jak se v tuto chvíli ten dopad odhaduje. Nicméně v žádném případě se nedá vyloučit, že se podobné globální pirátské útoky budou opakovat, stejně tak musíme počítat s tím, že kybernetické útoky jsou součástí hybridních hrozeb, které se objevují zejména v posledních letech, a jako na jednu z důležitých hybridních hrozeb na ně musíme být lépe připraveni.

Jestli se mě ptáte, jestli jsme úplně dokonale a nejlépe připraveni, bohužel musím říci, že nikoliv. Zlepšujeme naši připravenost, zlepšujeme naši vybavenost, ale ta situace není stále ještě uspokojivá. Proto jsem strašně rád, že se tady v Poslanecké sněmovně podařilo dosáhnout shody a že vlastně v rámci novely zákona o kybernetické bezpečnosti, která je teď vlastně projednávána v Senátu, bylo dosaženo shody na tom, že vyčleníme z Národního bezpečnostního úřadu Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, aby tady byl jasný kompetentní orgán státní správy, který si vezme na starost oblast čistě kybernetické bezpečnosti. Dnes je to tak, že v rámci Národního bezpečnostního úřadu z velké míry i díky péči bývalého ředitele NBÚ pana Navrátila vzniklo Národní centrum kybernetické bezpečnosti v Brně. To sídlo bylo slavnostně otevřeno v květnu 2014 a možná, kdyby nebylo této iniciativy, tak vlastně nemáme ve státní správě žádnou specializovanou jednotku, která by se této věci věnovala.

My jsme v minulých třech letech prosadili legislativu, prosadili jsme určité plány, rozvinuli jsme velmi intenzivní mezinárodní spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti a postupně se jako Češi propracováváme na špičku. Mimo jiné je to zajímavé z pohledu státní správy. Tady má zase státní správa určité zpoždění za komerčním sektorem, protože řada českých firem jsou špičky v oblasti softwarů, které chrání před kybernetickými útoky, které zajišťují kybernetickou bezpečnost, takže v té komerční sféře máme špičkové subjekty a potřebujeme, aby státní správa se lépe připravila.

Požádal jsem před časem Národní bezpečností úřad, aby provedl kontroly na klíčových státních institucích. Ty kontroly v uplynulých týdnech proběhly, jsou už zpětné vazby, tzn. vedoucí těch jednotlivých úřadů, ministři, mají v tuto chvíli možnost seznámit se s rychlou expertizou Národního bezpečnostního úřadu, která jim říká, v jakém směru by měli přijmout opatření, aby posílili kybernetickou bezpečnost. Úplně stejně to proběhlo i u mě na Úřadu vlády, tzn. vyžádali jsme si stanovisko Národního bezpečnostního úřadu a přijali jsme opatření na základě právě doporučení jeho expertů.

To, co je aktuální problém, je nedostatek lidí. O tom už jsme tady dneska mnohokrát mluvili, ale tady mluvíme o špičkových specialistech v oblasti IT a je samozřejmě velký problém tyto lidi v rámci státní správy získat, udržet a zaplatit. Netýká se to jenom Národního bezpečnostního úřadu nebo toho budoucího Národního centra pro kybernetickou bezpečnost, ale týká se to také zajišťování kybernetické bezpečnosti na jednotlivých státních institucích, úřadech, ale také třeba v sektoru, jako je třeba zdravotnictví. Takže je před námi obrovské množství práce. Chci se v krátkém čase sejít i s panem Navrátilem, abychom probrali, jak vypadá plnění akčního plánu, který máme, a také jak vypadá příprava na vznik toho nového úřadu. Podle mých informací by ve druhé polovině letošního roku (upozornění na čas) už ten úřad měl vzniknout.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan kolega Klučka se chystá na doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klučka: Chystám, chystám, pane místopředsedo. Já bych poprosil pana premiéra, abychom při tom, když hodnotíme úroveň, které jsme dosáhli v kybernetické bezpečnosti, nezapomněli na pojem kybernetické obrany. Není naší chybou tady ve Sněmovně, je to chyba opozice, která svými obstrukcemi prozatím zabránila tomu, abychom v zákoně o Vojenském zpravodajství mohli legitimně věc kybernetické obrany definovat. To není naší chybou. Ale Vojenské zpravodajství v obraně a v obranných prvcích kybernetické obrany bude sehrávat nezastupitelnou roli. Velmi bych prosil, abychom si tyhle pojmy spojovali dohromady a hledali sounáležitost určitého propojení preventivních věcí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegu Klučkovi a pan premiér má dvě minuty na další odpověď. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano, děkuji. Já doufám, že podobně jako zákon o kontrole zpravodajských služeb, který už je také delší dobu projednáván v Poslanecké sněmovně, byť je na něm, podle mého názoru, široká shoda, tak doufám, že i ten zákon, který zmiňoval pan poslanec Klučka, bude doprojednán ještě do konce volebního období, tak abychom i tady dotvořili legislativu.

Možná ještě jenom pro vaši informaci, vláda schválila navýšení 20 nových míst u Národního bezpečnostního úřadu čistě pro experty právě v oblasti kybernetické bezpečnosti. Chtěli bychom posílit metodickou podporu jednotlivých úřadů, pomoci jim s prevencí a umožnit, aby měly stálé místo, kde mohou konzultovat své problémy. Doteď vlastně tu kapacitu tvořilo jenom několik - doslova několik - pracovníků Národního bezpečnostního úřadu pro celou českou státní správu. Čili opět ta kapacita byla nedostatečná, posílili jsme ji, teď se shánějí experti a doufejme, že státní správa bude z tohoto hlediska lépe vybavena, zabezpečena.

A potřebujeme, aby skutečně tady byla jasná autorita NBÚ, popř. té nové instituce, která vznikne ve druhé polovině letošního roku, zejména pokud jde o hlídání dodržování bezpečnostních standardů, hlídání dodržování metodiky. Není to úplně jednoduché, protože samozřejmě IT služby jsou velmi často outsourcovány na jednotlivých úřadech za různých smluvních podmínek. To znamená, potřebujeme i v této oblasti, abychom měli silně prosazované standardy kybernetické bezpečnosti, tak aby se všichni vedoucí těchto úřadů včetně ministrů mohli spolehnout na to, že je tady Národní bezpečnostní úřad, který nezávisle dodržování těchto standardů hlídá, kontroluje a poskytuje zpětnou vazbu. To by měl být ten stav, ke kterému bychom se v příštích měsících měli velmi intenzivně přiblížit. Doufám, že předpoklady pro to byly vytvořeny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane premiére. A můžeme pokračovat interpelací číslo osm a to je interpelace pana poslance Jiřího Valenty ve věci míry korupce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, loni jsem interpeloval ministra zahraničí Zaorálka kvůli vměšování se některých velvyslanců pod metodickým vedením dnes naštěstí již bývalého amerického ambasadora Schapira do vnitřních záležitostí naší země, a to tím, že snad pro nedostatek jiné práce začali zcela proti svému diplomatickému statusu a také bez adekvátní odezvy naší exekutivy vést na sociálních sítích šestitýdenní kampaň údajně na podporu transparence a proti korupci v České republice. Asi tak, jako kdyby tyto problémy měli ve vlastních zemích spolehlivě vyřešeny. Považte, že Jižní Korea, jejíž velvyslanec se také zapojil, byla v té době podle kritérií Transparency International dokonce ještě několik příček pod námi.

Nyní bych se těmto diplomatům ale nejraději omluvil. Podle posledního průzkumu STEM si totiž dvoutřetinová většina společnosti nemyslí, že se vaše vláda snaží vyřešit velké případy tunelování, rozkrádání a korupce. Sedmdesát sedm procent občanů nevěří, že se nám podaří míru korupce výrazněji snížit. Podle zmíněné Transparency International a corruption perceptions indexu jsme loni obsadili až 47. příčku na světě, což je meziroční pokles o deset míst. A není se co divit. Přístup vlády k OKD či situace ve vaší straně, údajně politickou korupcí prorostlé, jak sdělují někteří členové, kteří ji opouštějí, toto jasně ilustruje.

Co vy na tento žalostný stav? Jaká opatření na úrovni vlády konečně přijmete, když ta stávající jsou prokazatelně zcela nedostatečná? Takto má vypadat avizovaný nesmlouvavý boj proti všem formám korupce, závažné hospodářské kriminalitě, lichvě, zneužívání exekucí a neférovým insolvencím? Přesně tak, jak máte uvedeno ve svém vlastním programovém prohlášení? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. A nyní má slovo pan předseda vlády Bohuslav Sobotka.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, byl zde zmiňován mezinárodní index, CPI index, index vnímání korupce, který je vlastně sestavován na základě subjektivního vnímání občanů jednotlivých zemí. Je tam tedy celá řada zemí napříč světem.

Myslím si, že je dobré, abychom si na začátek připomenuli, jak se vlastně Česká republika pohybovala v tom mezinárodním indexu vnímání korupce. Chci připomenout, že v roce 2013 jsme byli na 57. místě, v roce 2014 se naše pozice zlepšila, dostali jsme se na 53. místo. V roce 2015 se naše situace zlepšila, dostali jsme se na 37. místo v tomto indexu vnímání korupce. V roce 2016 se naše situace zhoršila, dostali jsme se na 47. místo v indexu vnímání korupce. Ale musím říci, že i když je to 47. místo, tak je to pořád lepší, než byla situace v letech 2010, 2011, 2012 a 2013. Čili jednoznačně když se podíváte na výsledek naší vlády, tak došlo k výraznému posunu České republiky z hlediska indexu vnímání korupce směrem k lepším číslům. Kdyby to bylo horší, tak bych cítil potřebu hledat příčiny v naší vládě. Ale je to lepší. A já jsem rád, že to je lepší. A je to lepší mj. také proto, že jsme prosadili celou řadu opatření, která ovlivňují vnímání indexu korupce v naší zemi.

Chci zmínit to, že jsme přijali, poprvé vlastně v historii naší země jsme prosadili zákon o státní službě. Prosadili jsme novelu zákona o zadávání veřejných zakázek. Prosadili jsme novelu zákona o sdružování v politických stranách, která vlastně zakotvila poprvé v historii vznik samostatného úřadu, který bude kontrolovat hospodaření politických stran, to tady nikdy v minulosti nebylo. Prosadili jsme novelu volebního zákona, kde jsou poprvé v historii limity na volební výdaje z hlediska volebních kampaní politických stran. Prosadili jsme zákon o prokazování původu majetku. To je velmi důležité protikorupční preventivní opatření, opět ten zákon už tady máme a už platí. A prosadili jsme také zpřísněný zákon o střetu zájmů, byť někteří tomu kladli odpor tady v této Poslanecké sněmovně, tak přesto se nám podařilo prosadit zpřísněný zákon o střetu zájmů, kde jsme mj. zpřísnili kritéria pro podnikání členů vlády, ale také jsme zavedli veřejně přístupný registr, který poskytuje informace o majetkových poměrech veřejných funkcionářů. Také jsme zavedli prohlášení o majetku na začátku, když veřejný funkcionář nastupuje svůj mandát, což je také věc, která tady nikdy nebyla, a je to úplně nové ustanovení, které se zavedlo.

Nicméně já jsem se samozřejmě zajímal o to, jak je možné, že jsme se posunuli ze 37. místa na 47. místo mezi léty 2015 a 2016, když do té doby ten trend byl výrazně pozitivní a výrazně se zlepšoval. Díval jsem se na celkové body, které my jsme získali. My jsme v roce 2016 získali celkem 55 bodů v rámci toho indexu, což je vlastně nejvíce bodů, které Česká republika získala v těch minulých letech, to znamená, že jsme získali nejvíce bodů od roku 1995, kdy byl index vnímání korupce zaveden. To znamená, my jsme i v tom loňském roce získali body navíc z hlediska pozitivního vnímání občanů České republiky, ale stačilo to jenom na to 47. místo. A jeden z důvodů, proč to stačilo jenom na to 47. místo, i když jsme měli nejvíce bodů od roku 1995, je fakt, že do toho seznamu bylo nově v roce 2016 zařazeno několik nových států. To znamená, byly tam zařazeny nové státy, které se zařadily před Českou republiku. Bylo tam zařazeno sedm ministátů, např. Bahamy, Grenada, Svatá Lucie a další, které se umístily v okamžiku svého zařazení před Českou republiku, tím nás vlastně odsunuly dozadu, ačkoliv já mám silné pochybnosti, jestli ta situace je tam srovnatelná s Českou republikou, aby se něco takového okamžitě stalo.

Takže já jsem optimista a jsem přesvědčen, že i na základě těch opatření, která jsme přijali, už v roce 2017 se opět naše pozice zlepší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane premiére, za dodržení času. A s doplňující otázkou pan poslanec.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji, pane premiére. Zapomněl jste dodat, že jsme získali sice 55 bodů, ale z možných sta, takže to asi není úplně to nejideálnější, že? Jsme tak někde v polovině získaného počtu bodů. Vaše odpověď byla - určitě to tady každý slyšel - velice nabarvená narůžovo. Tak trošku přitvrdím. Jak hodnotíte Zprávu o České republice 2017, kde se v průvodním dokumentu sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance a euroskupině píše, že podle indexu globální konkurenceschopnosti 2016 až 2017 jsme v oblasti zneužívání veřejných prostředků až na 105. místě ze 138? A kde rovněž ukazatele zprávy Světové banky zdůrazňují slabé výsledky České republiky v oblasti korupce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. A slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já chci jednoznačně odmítnout, že by to, co jsem tady řekl, bylo nějak nabarveno narůžovo. Já jsem tady četl fakta, citoval jsem tady fakta, jak ČR si na tom stojí, a jednoznačně na tom trvám, že jsme se výrazně posunuli k lepšímu od roku 2013, a dokládá to i vnímání našich občanů a názory našich občanů, protože oni vnímají korupci jako mnohem menší nebezpečí, než ji vnímali v roce 2013. Jsem přesvědčen o tom, že jsme udělali jasné systémové kroky, že to není jenom otázka nějakého PR, není to otázka nějaké komunikace nebo propagandy, ale je to o tom, že po naší vládě tady zůstanou naprosto jasné systémové kroky v podobě nových přísných zákonů, které omezují prostor pro korupci a omezují prostor pro zneužívání veřejných prostředků. A já jsem přesvědčen, že i z hlediska využití evropských fondů v této finanční perspektivě, pevně věřím, nebude vytvořen jakýkoliv prostor pro to, aby tyto finanční prostředky byly jakýmkoliv způsobem zneužívány. A jsem také přesvědčen, že přijetí zákona o prokazování původu majetku, pokud bude skutečně využíván ze strany Finanční správy, vytváří velmi významný preventivní nástroj, který právě tady může sloužit v situacích, kdy se ukáže, že jsou tady lidé, kteří nabyli velké majetky podivným způsobem, který nejsou schopni doložit. Takže i Finanční správa získala nové nástroje, které může takovýmto způsobem používat.

Takže žádné růžové brýle. Realismus a řekl bych optimismus, pokud jde o budoucnost, protože jsem přesvědčen, že nové zákony, nová přísnější pravidla vytváří transparentnější prostředí v ČR.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Jako další se svou interpelací vystoupí paní poslankyně Pavlína Nytrová, kterou v tuto chvíli nevidím v sále. Jako další v pořadí je pan poslanec Stanislav Mackovík, kterému tímto dávám slovo.

 

Poslanec Stanislav Mackovík: Pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové, já bych se chtěl pana premiéra zeptat na další rozvoj koncepce našeho vrtulníkového letectva, a to především ve vztahu k zajištění letecké záchranné služby a integrovaného záchranného systému. Je známo, že letecká záchranná služba pro všechny provozovatele ať státní, nebo nestátní v ČR se létá podle civilních předpisů. Teď se vyskytly informace, že je jakýsi problém s certifikací jeřábů, které používají vrtulníky Sokol pro transport osob. Dále bych se chtěl zeptat, v jakém horizontu bude certifikace těchto jeřábů řešena.

Potom další otázka na to navazující je, kdy s jeřábem budou moci pracovat i tzv. civilní zaměstnanci letecké záchranné služby v Bechyni, protože poprvé v historii armádního letectva jak na pozici pilota vrtulníku, tak na pozici záchranáře a lékaře jsou civilisté.

A další otázka se týká toho, jak je připraveno zajištění údržby a generálních oprav vrtulníků Sokol, které jsou zatím jediným vrtulníkem, který je používán armádou pro leteckou záchrannou službu standardně, a zatím jsem neviděl žádnou koncepci další náhrady nebo rozvoje této části, této složky vrtulníkového letectva naší armády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem si vyžádal k této věci informaci od Ministerstva obrany, protože je to skutečně poměrně specifická záležitost. Pokusím se reagovat na dotazy, které pan poslanec položil.

V současné době Armáda ČR disponuje flotilou deseti vrtulníků W-3A Sokol. Od roku 2016 všech deset kusů prošlo nebo projde komplexní generální opravou v závodě Swidnik v Polsku. Celkem to bude stát zhruba 1,2 mld. korun podle informací Ministerstva obrany. Tato smlouva o rekonstrukci nebo obnově vrtulníků už neobsahuje žádného zprostředkovatele, to znamená, že jde o přímý kontrakt mezi Ministerstvem obrany a závodem Swidnik v Polsku.

Celá generální oprava spočívá ve výměně nebo opravě všech agregátů, ve výměně kabeláží ve vrtulnících, ale také jeřábového systému, navigačních systémů a také spojovacích prostředků. K dnešnímu dni sedm vrtulníků W-3A Sokol, které je plně bojeschopných a zabezpečují leteckou záchrannou službu, přepravní činnost a výcvikovou činnost, ty vrtulníky jsou zpět u 24. základny ve Kbelích. Zbývající tři kusy by měly být dodány do konce roku 2017. Zároveň každoročně provádějí specialisté vzdušných sil revize jeřábů W-3A Sokol, takže nemůže dojít k tomu, že by jeřáb byl nefunkční.

Armáda ČR k zabezpečení letecké záchranné služby pro jižní Čechy provedla v květnu první běh výcviku civilních záchranářů České Budějovice na použití technik a obdržení osvědčení pro tento typ jeřábu. Druhý běh a dokončení výcviku všech devíti záchranářů proběhne v červnu letošního roku a tito civilní záchranáři budou mít vojenské oprávnění na slaňování z tohoto typu jeřábu. Pro tři civilní lékaře je tento kurz plánován předběžně na konec měsíce června, druhý běh na září podle jejich časových možností. To znamená, Armáda ČR plnohodnotně zabezpečuje leteckou záchrannou službu a spolupráci s civilním personálem na obou základnách podle mých informací bez nedostatků.

Ještě pro vaši informaci - k 1. červenci by Jihočeský kraj měl přejít na službu 24/7, to znamená 7 dní v týdnu 24 hodin. Vše je k tomu připraveno a probíhá již poslední příprava osádek, zdravotnického personálu a také dobudování nočního heliportu.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se, zda je zájem o doplňující otázku. Je tomu tak. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Mackovík: Děkuji. Já bych si dovolil ještě doplňující otázku, ono to tady zaznělo v mém dotazu, a ta se týká certifikace v souladu s civilními leteckými předpisy. Nejde o tu technickou část kolem jeřábu, ale o civilní certifikování. A pokud na to teď nebudete asi schopen odpovědět, tak klidně i písemně. Ale jenom mi jde o to, aby se tam sladila legislativa, protože tady je určeno, že civilní i státní provozovatelé budou létat podle nějakých pravidel. To znamená, vím, že tam nějaký problém nastal, takže jestli tohle se nějakým způsobem už vyřešilo, nebo v jakém horizontu se to bude řešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Nyní má slovo pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já se domnívám, že bude rozumné, abychom se obrátili na Ministerstvo obrany, a já je požádám, aby doplnili odpověď na dnešní ústní interpelaci, která zde byla položena. Musím říci, že pro mě jako pro předsedu vlády je klíčové, aby Armáda ČR tam, kde zajišťuje leteckou záchrannou službu, to znamená, dneska působí ze dvou míst pro území tří krajů - pro Karlovarský kraj, pro Plzeňský a Jihočeský kraj - tím prvním místem je Plzeň-Líně, novým působištěm je tedy Bechyně, tak aby Armáda ČR byla schopna zajišťovat tuto leteckou záchrannou službu bez praktických problémů a samozřejmě k plné spokojenosti těch, kdo tuto leteckou záchrannou službu potřebují a využívají.

Takže jsem samozřejmě připraven ještě si vzít otázky, které dnes tady byly během ústních interpelací položeny, obrátím se na Ministerstvo obrany a panu poslanci bych potom zaslal písemnou formou odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji, pane předsedo. A vzhledem k tomu, že je 15.58, tedy blíží se nám čas 16.00, který je určen a kterým končí prostor pro interpelace na předsedu vlády, pan poslanec Fiala to nestihl o kousek, budeme tedy pokračovat interpelacemi na ostatní členy vlády. A v čase 16.00 jako první bude mít slovo paní poslankyně Nohavová. Bude přednášet interpelaci na ministra vnitra Milana Chovance ve věci současné situace na České poště. Takže chviličku asi vydržíme. Třeba se objeví i pan ministr.

(Chvilka vyčkávání.)

Tak paní poslankyně, už vás poprosím, můžete zaujmout svoje místo, je 16 hodin. Prosím.

 

Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, přeji vám hezké odpoledne. Pan ministr zde není, takže interpelaci načtu.

Vážený pane ministře, v poslední době jsem vyslechla řadu stížností starostů a zastupitelů zejména malých obcí, ale i občanů a pracovníků pošty na současný stav České pošty. Obsah jejich stížností byl velmi rozmanitý a dal by se souhrnně nazvat jako stížnosti na takzvaný proces franšízace České pošty a z něho plynoucí kroky.

Tak jako nejde na národní podnik Budvar zaútočit přímo, a proto se pro jeho likvidaci ve prospěch konkurence používá zákon o zveřejňování smluv, tak nejde přímo zlikvidovat ani státní podnik Česká pošta, protože žádný z jejích konkurentů ten závazek doručit dopis do každé vesnice nepřevezme, a to za ceny, které by byly pro občany přijatelné. Starostové a obce jsou nevybíravými způsoby tlačeni, aby si poštu převzali, a pokud ne, tak bude předána jinému subjektu: nejbližšímu obchodu nebo večerce. Zrušením místních doručovatelek a zavedením automobilových okružních doručovatelů, kteří nemají místní znalost a doručují v tom lepším případě jinému adresátovi, ale spíše jen vhazují upozornění "nebyl jste zastižen, vyzvedněte si na poště", se služby občanům rapidně zhoršily. U toho zbytku kamenných pošt, které se zrušit zatím nedají, tak se alespoň zahrnou pracovnice dalšími povinnostmi a úkoly a pro jistotu se na jejich plnění materiálně zainteresují. Ohodnocení zaměstnanců pošt je přímo tristní.

A tak se vás, pane ministře, ptám: Kolik bylo doposud zřízeno franšíz, kolik tím pošta ušetřila, a kolik ji to na druhé straně stálo? Za druhé. Existuje porovnání nákladů na automobilové doručování do vesnic a naproti tomu náklady na zaplacení doručovatelky? (Upozornění na čas.) A za třetí: Jak se budou dále vyvíjet platy zaměstnanců pošt? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Vaše interpelace bude zodpovězena písemně ve lhůtě 30 dnů.

Paní poslankyně Nytrová není v sále, je omluvena, takže další na řadě vystoupí paní poslankyně Zuzana Šánová se svou interpelací na ministryni Michaelu Marksovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: Děkuji za slovo. Já bych navázala na včerejší diskusi o zajišťovacích příkazech z Finanční správy. Ono to není jen na Finanční správě. Ono také Ministerstvo práce a sociálních věcí se nechová k podnikatelům tak, jak by mohlo.

Mám tady příběh, rozhodnutí o správním deliktu a o uložení pokuty. Vznikl nový subjekt, chtěl se přihlásit jako zaměstnavatel na okresní správu sociálního zabezpečení. Přihlášku poslal datovou schránkou 3. 1. 2017. Je tam povinnost do osmi dnů se nahlásit. Přihlásil se. V březnu přišlo rozhodnutí o správním deliktu, že nesplnil tuto lhůtu v osmi dnech, ale až k 2. 2. 2017. Subjekt doložil, že skutečně zprávu datovou schránkou odeslal, doložil to potvrzením, a přesto dostal pokutu ve výši 2 tisíce korun. Zákon č.187/2006 Sb. říká, že lze uložit. Přesto, i když lze uložit, okresní správa se může rozhodnout, jestli uloží, nebo neuloží, tak pokutu, i když bylo vše doloženo, uložila. Kdo může za to, že zpráva datovou schránkou cestovala téměř měsíc?

Tak se chci paní ministryně zeptat, zda se hodláte tímto problémem zabývat, a zda považujete za správné, aby za to, že datová zpráva cestuje téměř měsíc, může klient okresní správy sociálního zabezpečení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Také vám děkuji, paní poslankyně. Vaše interpelace bude zodpovězena písemně.

Nyní vystoupí pan poslanec Zlatuška se svou interpelací na ještě před chvílí přítomnou, nyní zase nepřítomnou ministryni školství. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající. Na přítomnou ministryni školství (ministryně Valachová přichází do sálu) interpeluji stran zveřejňování testů na střední školy a přístupu Cermatu k tomu. Paní ministryni jsem poslal k tomuto podnět 14. dubna 2017, ve kterém jsem upozorňoval na to, že v okamžiku, kdy se testy nezveřejňují a omezuje se přístup dalších žáků a dávají se pouze těm, kteří testy složili, tak to vytváří nerovnou situaci. Dělá to podmínky pro černý obchod s těmi testy a víceméně z těch, kteří dělají testy v dalších termínech, se k tomu dostanou jen ti, kteří mají možnost je získat nějakým způsobem pod rukou. Upozorňoval jsem před tím měsícem na to, že je to opatření, které je ve své podstatě korupční.

Včera jsem dostal odpověď na toto, psal ji pan náměstek Pícl, je datována 11. května 2017, kde se praví, že zveřejnění a šíření testů jednotných přijímacích zkoušek je podle mínění ministerstva nevhodné. Je tam jakýsi podivný poukaz na to, že údajně na základě pokusného ověřování lze považovat informování veřejnosti o charakteru a formě použitých textů za dostatečné. Ale o informování veřejnosti jako takové zde nejde. Jde zde o to, jakým způsobem na základě rovných podmínek k tomu mají ti, kteří testy skládají, přístup. A jedná se i o to, do jaké míry ty testy mají aspoň mírně charakter takový, že přispívají k tomu, aby se žáci i v téhle té fázi něco naučili, tedy že se dostanou k těm výsledkům v dostatečně krátkém čase.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Váš čas, pane poslanče. A máte štěstí, pane poslanče, protože jste se dočkal paní ministryně, které tímto dávám slovo. Prosím.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, i já jsem samozřejmě seznámena s tou situací, která je i veřejně diskutována. Stejně tak samozřejmě potvrzuji ten dopis náměstka Pícla pro sekci vzdělávání, tak jak ji popsal pan profesor Zlatuška.

Obecně bych řekla tolik. Po celou dobu, co jsem na ministerstvu, se samozřejmě snažíme maximálně otevřeně informovat o maturitních zkouškách, v tomto případě tedy i o jednotných přijímacích zkouškách. Problém z hlediska jednotných přijímacích zkoušek a zveřejňování testů, které v jednotlivých kolech uchazeči skládali, vidím v tom, že na jednu stranu je bezpochyby dobře, že uchazeči o studium na středních školách mají možnost složit onen test, ten jednotný test z češtiny a matematiky, dvakrát. Je to výhodné samozřejmě pro ně. Dělá to vrásky na čelech ředitelů, protože to je samozřejmě administrativní zátěž. Ale uchazeči mají možnost zkusit si ten test dvakrát a ten lepší se potom započítá na pořadí z hlediska jejich kariérní cesty. A tam se domnívám, tam se asi shodneme, že je správně, aby jejich kariérní cesta byla co nejlépe zvolena, aby byli úspěšní ve škole i v životě.

A já si tady troufám říct směrem k panu profesorovi Zlatuškovi trošku řečnickou otázku, jestli zase naopak by bylo spravedlivé, aby ti, kteří konají vícero kol, to znamená zejména ti, kteří jsou neúspěšní v těch předchozích kolech, tak aby byli potom potřetí nebo počtvrté zvýhodněni tím, že tedy budou mít k dispozici testy, které ti, co tady skládali zkoušky v prvním kole napoprvé, neměli. Dávám tady otazník. Asi nemám ambici to tady u řečnického pultíku v Poslanecké sněmovně vyřešit, nicméně připravuji tiskovou konferenci zítra s ředitelem Cermatu k jednotným přijímacím zkouškám a k maturitám a pokusím se tedy zítra najít nějaké řešení, které by bylo vstřícné z hlediska otevřenosti směrem k veřejnosti.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se pana poslance, zda má zájem o doplňující otázku. Má. Máte tedy slovo.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Jsem drahně nespokojen, paní ministryně, s tímto pojetím spravedlnosti. Jednak to popírá fakt, že jedině otevřením toho systému, jedině zpřístupněním těch informací zabráníme černému trhu. Ale nadřazování tohoto pocitu spravedlnosti nad tím, aby žáci měli příležitost k postupu ve vzdělávacím žebříčku, považuji za opak toho, o co by se měla ministryně školství starat.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má paní ministryně.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, musím pana profesora Zlatušku glosovat, protože se určitě shodneme na tom, že mezi jednotlivými koly přijímacího řízení na střední školy se nestane nikdo moudřejším, ani vzdělanějším, ani vhodnějším k té či jiné zkoušce, pokud se seznámí s testem z předchozího kola.

A také bych chtěla zdůraznit celé Poslanecké sněmovně, že samozřejmě s velkou nelibostí nesu pokusy o obchodování - já tomu říkám se strachem rodičů z hlediska přijímacích zkoušek nebo potom následně maturitních zkoušek a různých samozvaných testovacích společností a připravovacích na přijímací zkoušky nebo maturity.

Nicméně chci zdůraznit, že v letošním i minulém roce ministerstvo odeslalo základním školám zcela bezplatně a včas všechny testy z jednotných přijímacích zkoušek, které byly v předchozích pilotních ověřováních, a dokonce i takzvané testy na zkoušku, a to ty poslední v prvním týdnu v únoru, tak aby si žáci a studenti, kteří se následně ucházejí o přijímací zkoušky nebo o tu cestu na střední škole, toto mohli vyzkoušet, a to zcela zdarma a ve škole.

A při návštěvách mých škol jsem měla možnost se několikrát přesvědčit na základních školách v devátých třídách, že tyto testy byly opravdu využívány, že si je žáci zkoušeli, aby samozřejmě nebyli překvapeni například metodologií testu nebo něčím podobným. A také bych chtěla říci, že jednotné přijímací zkoušky mají obrovské množství otevřených odpovědí, to znamená, že se ustupuje od nějakého škrtání a, b, c a různých jiných vychytávek, protože by nám to nezajistilo znalost toho, jaké je vědění studentů. A samozřejmě i tyto otevřené otázky a odpovědi by měly přispět k transparentnosti.

Ale znovu smířlivě dodávám, že se zítra pokusím - (Předsedající: Váš čas.) Děkuji pane přesedající. Znovu smířlivě jenom dodávám, že se pokusím zítra zveřejnit nějaké vstřícnější stanovisko směrem k otevřenosti daných testů, tak jak pan profesor požaduje.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další vystoupí se svou interpelací pan poslanec Karel Šidlo. Bude interpelovat ministra dopravy Dana Ťoka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, Poslanecké sněmovna přijala novelu zákona č. 56/2001 Sb., která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů 3. března letošního roku v části 21 jako předpis č. 63/2017 Sb. a její účinnost je od 1. června letošního roku. Novela zákona nově upravuje stanovení počtu stanic technických kontrol vozidel na rozdíl od současného platného znění zákona, kdy stanovení počtu STK bylo v pravomoci Ministerstva dopravy prostřednictvím prováděcí vyhlášky.

Ministerstvo dopravy připravilo v průběhu měsíce května změnu vyhlášky č. 302/2001 Sb., kde se mění podmínky pro výpočet rozsahu pokrytí správního obvodu stanicemi technických prohlídek. Konkrétně se jedná o přílohu č. 19. Tato novela vyhlášky úmyslně a v rozporu s novelou zákona snižuje kapacity stávajících stanic technických kontrol, čímž dojde k navýšení potřebného počtu stanic technických prohlídek zhruba o 50 %. Dle informací odborné veřejnosti Ministerstvo dopravy odmítlo vypořádat připomínky k tomuto bezdůvodnému ponižování kapacit stávajících stanic technických kontrol a přenést je do připravované změny vyhlášky, která bude stěží platná od 1. 6 2017.

Nyní dotazy. První. Proč došlo k vydání prováděcí vyhlášky ještě před platností novely zákona 56/2001 Sb.? Druhý. Z jakého důvodu byly změněny podmínky pro stanovení počtu STK ve správních obvodech? A třetí. Jaký bude postup ministerstva po účinnosti novely zákona č. 56/2001 Sb. od 1. 6. 2017? Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. A nyní má slovo ministr dopravy Dan Ťok.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, musím říct, že v tomto případě pravděpodobně došlo k mírné dezinterpretaci toho, co se děje. Za prvé souhlasím, Poslanecká sněmovna se rozhodla, že věc, která byla řešena ve vyhlášce, povýší do zákona, a tudíž ten výpočet kapacity daného území, kolik tam má nebo nemá být, nebo může či nemůže být STK, je dneska v zákoně. To nikdo nerozporuje a to tam zůstává.

Vyhláška, o které se bavíme, což je novela vyhlášky 302/2001, nedělá nic jiného, než jenom zpřesňuje to, co ten zákon neudělal. To znamená, že ten vzorec platí, my ho nepřepisujeme, neměníme. Jediná věc, kterou jsme udělali, je, že jsme tam doplnili některé parametry a to, že pokud třeba ta linka není plně vybavena čtyřmi techniky, jednou asistentkou a jedním vedoucím, tedy pokud není obsazena plně, tím pádem nemá plnou kapacitu, tak se adekvátně snižuje kapacita té linky vzhledem k chybějícím lidem. Stejně tak to vyžaduje znění zákoníku práce. Takže jsem přesvědčen, že k ničemu takovému, že bychom vydávali vyhlášku, jež neguje zákon, nedochází. My tou vyhláškou pouze věci, které v tom zákoně jsou, doplňujeme tak, aby se to dalo spočítat, protože tam některé věci nebyly zcela jasné.

A třetí věc. Ta interpretace, která tady je, je podle mě úplně nesprávná, protože novela zákona, která je dneska, v podstatě zabetonovala možnost změny STK. Jestli se něco změní tímhle naším výpočtem, tak to bude možná 5-10 %. 50 % je úplně z oblasti futurologie.

Takže jsem přesvědčen, že to, co udělalo ministerstvo, je to, co byla jeho povinnost. Novelizace té vyhlášky je v podstatě zakotvena v zákoně, takže ona musí být vydána a novelizována v současné platnosti toho zákona. Tady to bude s nějakým měsíčním odstupem. Jsem přesvědčen, že jsme udělali všechno, co ministerstvo udělat mohlo, a není to nic z toho, co jste naznačoval, že bychom ať už chtěně, nebo nechtěně práci poslanců měnili vyhláškou. To nebylo a není v žádném případě touto vyhláškou činěno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo a děkuji za odpovědi, pane ministře. Ale omlouvám se, moje hlava to nebere. V současné době je provozováno v České republice 360 stanic technických kontrol. Jejich kapacita je v současné době využívána na 65 %. Nemohu pochopit, proč dochází k účelovému snížení kapacity STK, a tím k navýšení jejich počtu o 157. Pokud k tomu dojde, logicky bude sníženo využití STK na 30 %. To přece nemůže být vaším cílem, pane ministře.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan ministr bude reagovat.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Jenom velmi krátce. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nevím, kde vážený pan kolega Šidlo prostřednictvím pana předsedajícího k těm číslům přišel. Ale ony nejsou pravdivé. Já bych s ním rád probral, nebo já s ním v zákulisí proberu, kde k těm číslům přišel. Nic takového se neodehraje a odehrát nemůže. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Jako další vystoupí s interpelací pan poslanec Petr Bendl a bude interpelovat také ministra dopravy Dana Ťoka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Vážený diskutující pane ministře dopravy... (Ministr hovoří s poslancem Šidlem.) Kdybyste dovolil... Dobře, nebude poslouchat, tak třeba uvidíme, na co odpoví.

Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení se společností Delta Capital, do jejíž skupiny patří tiskárna SPM, která získala od Ministerstva dopravy zakázku na výrobu registračních značek za 350 mil. korun. Ministerstvo se zatím ale neobává, že by tím bylo vydávání SPZ nějak ohroženo. Tak se chci zeptat, jakým způsobem došlo ministerstvo k takovému závěru, jestli existuje nějaký krizový scénář pro případ výpadku dodávky SPZ a zdali to spíše není celé připraveno jenom pro to, aby se zakázka zadala z ruky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní má slovo pan ministr.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já na to chci reagovat velmi jednoduše. Žádný scénář nebo žádná situace, kde bychom si připravovali, že bychom chtěli něco dát někomu z ruky, neexistuje. Předně dnešní dodavatel SPZ byl řádně vysoutěžen a podal nejnižší nabídku, to znamená, že Ministerstvu dopravy nezbylo nic jiného - ne nezbylo nic jiného, Ministerstvo dopravy fungovalo v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a účastníkovi, který splnil veškeré podmínky, prostě zakázku udělilo. Jsme tomu velmi rádi, protože značky dnes pořizujeme za zlomek ceny, než se dlouhá léta nakupovaly na Ministerstvu dopravy, a myslím si, že to je správně.

My jsme samozřejmě zaznamenali, že firma, nebo vlastník firmy, tam je propojení mezi vlastníkem firmy SPM a společností Delta Capital. My jsme se dotázali, zdali to má mít nějaký vliv na dodávku, a dnešní dodavatel uvádí, že nevidí žádný problém. Samozřejmě, my jsme na takovéto záležitosti standardním způsobem připraveni. V případě případné insolvence dodavatele má rámcová smlouva smluvní zajišťovací institut ve formě bankovní garance. Mělo-li by dojít k tomu, že se firma zlikviduje nebo nebude schopna dodávat tyto značky, tak samozřejmě učiníme veškeré kroky, aby značky byly zajištěny, ale mám pocit, že v současné době, zvlášť na základě návrhu na insolvenci na osobu blízkou v tomto případě vyvozovat, že už nemáme možnost dodávat značky, je příliš odvážné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku.

 

Poslanec Petr Bendl: Přesto tedy jenom zopakuji, co jste řekl: Řešíme veškeré kroky k tomu, kdyby se tak nestalo. Teď jenom cituji, možná to ze zápisu pak půjde vytáhnout. Které to jsou? Jste tedy připraveni na to, že když se tak nestane, protože se nabízí situace, že někdo, protože měl finanční problémy, nabídl velmi nízkou cenu, nebude ji schopen možná realizovat, říkáte, že tam je bankovní záruka, což je určitě dobře, pokud tam je, ale může se ministerstvo dostat do té situace, že SPZ zkrátka nebudou. Mě zajímá, jestli jste na to připraveni, abyste nemuseli dávat zakázku z ruky.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan ministr bude reagovat.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, toto je situace, která se samozřejmě může stát každému. My jsme v té soutěži měli několik účastníků. První tři nebo první dva dali velmi podobné ceny. V případě, že tento účastník nebude schopen tu cenu dodat, nebo ty poznávací značky vyrobit a dodat, tak budeme hledat řešení. Preferované řešení samozřejmě je, aby to mohlo být jinou formou, ale pokud jste v tísni, tak se vám JŘBU může stát. Ale já ho tady nepředpokládám a nemyslím si, že by mělo nastat, protože tak jak jsem to viděl, výroba funguje, není to otázka, že by byl někdo ve finančních problémech. Oni tu výrobu mají vybudovanou, sám jsem ji viděl a nevidím důvod, proč by nemohla fungovat. Není to nic finančně náročného, pokud ten byznys model pracuje, tak uvidíme.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další se svou interpelací vystoupí pan poslanec Karel Rais. Připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Interpelace bude směřovat na ministryni školství Kateřinu Valachovou. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den, paní ministryně, dobrý den, kolegové a kolegyně. Paní ministryni bych si dovolil interpelovat ve věci průběhu posledního ročníku státních maturit. Nejsem domluvený se Zlatuškou, obrátilo se na mě několik ředitelů středních škol a byl jsem doslova šokován neprofesionalitou a neschopností pracovníků Cermatu, to je organizace, která pracuje pod vaším vedením.

O co šlo konkrétně? 11. dubna tohoto roku vznikly na školách rozsáhlé problémy s digitalizací písemných prací z českého jazyka a literatury. Na mnoha školách to znamenalo prodlevy v řádu hodin, na některých školách docházelo k doskenování prací ještě další den. Vysvětlení pana ředitele Cermatu, že v tuto dobu nasadili do ostrého provozu nový software, který nebyl řádně odzkoušen a který tuto chybu zapříčinil, je tristní. Helpdesk Cermatu zůstal také několik hodin hluchý. Ředitelé škol a školní zkušební komisaři se tak stali rukojmími zcela nepřehledné situace.

Pokud vím, tak pod gescí Cermatu loňské maturity stály 300 milionů korun. Jen Cermat spolykal téměř 180 z nich. Nedovolím si nezdůraznit, že to bylo šestnáctkrát více než v sousedním Slovensku. Za hodně peněz bych očekával také hodně muziky. Zatím jsme dostali jen neprofesionální služby 4. cenové skupiny.

Prosím o vyjádření, jaké opatření jste přijala nejen k tomuto, aby se situace neopakovala. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Slovo má paní ministryně Kateřina Valachová.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já začnu možná od konce z hlediska porovnání nákladů organizace státní maturitní zkoušky se Slovenskem. Tady jsem už, jestli se nepletu, v minulosti nějakým způsobem reagovala. Asi bych jenom stručně řekla, že oba systémy jsou nesrovnatelné zejména z toho důvodu, že v případě takzvané nízké částky na Slovensku nejsou tam započítávány ty náklady, které nesou samy školy, a co všechno si musí organizovat školy a zajišťovat školy. Naopak Cermat pracuje na základě poměrně zcentralizovaného řízení nebo organizace státní maturitní zkoušky, tak jak vyplývá ze zákona, tudíž ten zdánlivý rozdíl v cenových hladinách.

Co se týká toho, co popisoval pan profesor Rais, tak se přiznám, že já osobně takovou informaci nemám, že by došlo ke kolapsu v rámci určité písemné části maturitní zkoušky. Mám tady samozřejmě připravenou nějakou byrokratickou úřední odpověď, ale myslím si, že by bylo namístě v tuto chvíli přislíbit, že situaci prověřím a pana profesora Raise budu informovat písemnou cestou, případně doplním v některé z následujících interpelací.

Možná jenom dodám, že co se týká meziročního nárůstu nákladů maturitní zkoušky, tak tam jenom chci říci, že za tím stojí novela školského zákona, která od roku 2017 do povinnosti Cermatu znovu zařadila centrální hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury a plánované náklady v této nové aktivitě dosahují hodnoty 20,8 milionu korun. Srovnatelné náklady jsou pro rok 2017 dokonce o více než 9 milionů nižší, píší mi úředníci Cermatu.

Takže já tu danou věc prověřím, prošetřím a dám panu profesorovi písemnou zprávu. Samozřejmě budu k dispozici jak osobně, nebo v případě interpelací.

Na závěr přece jenom musím říci, že to není organizace pod mým vedením. Je rozhodně pod mou odpovědností, ale jinak má samostatného ředitele a ten samozřejmě tuto organizaci řídí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Doplňující otázku položí pan poslanec.

 

Poslanec Karel Rais: To je spíš poznámka. Já bych chtěl k tomu zdůraznit tu skutečnost, jestli je pravda to vysvětlení, které jsem obdržel od ředitele Cermatu prostřednictvím samozřejmě ředitelů škol, že v tu dobu nasadili do ostrého provozu nový software, který nebyl řádně odzkoušen a který to zapříčinil, tak to je hrubá manažerská chyba. Tohle bych docela rád chtěl vědět, jestli to skutečně bylo, protože ať to dělá víc nebo míň práce, tak 300 milionů je v podstatě až 600 učitelů roční plat. Čili bavíme se o nákladech tady na tuto akci, která se čítá 500, 600 učitelů ročně nákladově. A proti tomu stojí vyjádření, že jim selže zrovna v ten inkriminovaný dne software. Tak jenom bych docela rád, pokud bude ta diskuse, toto slyšel. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má paní ministryně.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, jak už jsem řekla, já tady tu konkrétní záležitost zkrátka prověřím, podám zprávu. Ale jenom pro uklidnění pana profesora Raise a ostatních kolegů z Poslanecké sněmovny: v roce 2012 byly náklady na maturitní zkoušku 196 milionů korun. V letošním roce, dokonce i tedy s tím rozšířením o centrální hodnocení písemných prací z češtiny, je to 160,7 milionu korun. Tak tady jenom pro pořádek z hlediska historie, abychom se jako vláda a koalice zbytečně nebičovali. Ale prověřím to.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další vystoupí se svou interpelací paní poslankyně Věra Kovářová. Připraví se pan poslanec Leo Luzar. Já jenom poprosím o chvilku strpení, přečtu omluvu ministra zemědělství Mariana Jurečky, který se omlouvá do konce dnešního jednání z resortních důvodů. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, o eGovernmentu se hodně mluví, ale méně se v něm skutečně dělá. Alespoň to je můj dosavadní dojem. O důvodech nechci spekulovat, ale může jít třeba jen o to, že jsme zvyklí dělat věci složitěji, než je nutné, a komplikované praxe se konzervativně držíme a moc nepřemýšlíme nad tím, jak by to šlo jednodušeji a lépe. Teprve konkrétní příklady úkonů, které by bylo možné zjednodušit, nás mohou pohnout správným směrem.

Myslím, že takovým příkladem může být to, jak řidiči zjišťují, jak jsou na tom s body, které dostávají za spáchané dopravní přestupky. Současný systém je po mém soudu skutečně komplikovaný a doslova volá po moderním řešení, kdy se řidiči budou moci o stavu svého bodového konta přesvědčit z pohodlí domova. A moje otázka zní, zda s touto tezí souhlasíte. Pokud ano, můžete odpovědět, kdy se řidiči nového řešení dočkají, popřípadě co brání tomu, že se ještě nedočkali? Co jste pro to udělal nebo uděláte vy osobně? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně, a slovo má ministr dopravy Dan Ťok.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tak na tyto sugestivní otázky nelze než odpovědět, že všechno, co bude v mých silách. Ale nechci tu odpověď jenom takto zkrátit.

Souhlasím s vámi, že o eGovernmentu se víc mluví, než se pro něj dělá dlouhodobě, a i na našem Ministerstvu zejména proto - ale není to tak, že bych se chtěl vymlouvat - že se tam ministři velmi často střídali, tak spíš jsme v situaci, kdy horko těžko držíme všechny registry tak, aby pracovaly.

Na druhé straně informovanost občanů o stavu bodového konta je samozřejmě velké téma. Hovoří se o něm často. Dneska existují dva způsoby. První je, nebo může být samozřejmě osobní návštěvou, ale také elektronicky. Tady musím dodat - avšak použitím datových schránek. Buď můžete přes dopravní úřad, na Czech POINT, nebo na Ministerstvo dopravy. Situace je taková, že výpis z Czech POINTu stojí 100 korun, výpis z evidenční karty řidiče 15 korun za první stranu, 5 korun za další stranu, a pokud máte datovou schránku, tak si o něj můžete požádat a dojde vám to mailem. Do budoucna bude možnost přístupu k bodovému kontu pomocí občanského průkazu. V dalších novelách našich zákonů počítáme s tím, že by to bylo zákonem upraveno. Mělo by to být pomocí občanského průkazu s kontaktním čipem dle novely zákona o občanských průkazech. Tato je teď v legislativním procesu. Tato nová technologie, která je v gesci Ministerstva vnitra, zajistí dostatečnou bezpečnost přístupu k osobním údajům. Dokud nejsou občanské průkazy s čipem, tak mohou občané sledovat stav svého bodového konta přes ty zmiňované datové schránky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a nyní má slovo paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Chtěla bych se zeptat, zda jste v kontaktu s Ministerstvem vnitra ohledně přístupu občanů prostřednictvím e-občanek, protože dost často se stává, že jednotlivé resorty mezi sebou nekomunikují ani v těchto věcech, a potom by to pro občany znamenalo mnohé komplikace. Tak zda jste v kontaktu, zda již připravujete nějaké řešení i tedy v té legislativní podobě a zda by se toho občané mohli dočkat tedy následně po nabytí účinnosti zákona o elektronických občankách. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a reagovat bude pan ministr.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Ano, v kontaktu jsme, probíhají na pracovní úrovni komunikace. Teď vám ale úplně neřeknu přesně. Bývám pravidelně informován na poradách, že v souvislosti s evropskými systémy a propojením databází tam ta komunikace probíhá velmi pravidelně a určitě připravujeme kroky k tomu, aby se zesouladilo přijetí toho našeho zákona s elektronickými občankami.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Nyní mám pro přítomné poslance informaci: V tuto chvilku končí zasedání sněmovní komise pro výběr nového vedoucího kanceláře. Pan předseda ODS mě požádal, zda bych po dohodě s přítomnými nepřerušil jednání na 15 minut. V případě, že bude mít někdo nějakou námitku, tak samozřejmě jí vyhovím a budeme pokračovat.

(Poslanec Luzar a poslanec Stanjura komunikují mimo mikrofon.)

Nebo, pane poslanče, zkuste přednést svoji interpelaci, já se zatím spojím s legislativou, jestli by mě nemohl někdo vystřídat. Ještě to uděláme takhle. Takže prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dovolte, abych vás interpeloval ve věci dle mého názoru docela jednoduché, byť s dopady, které se týkají většiny asistentů pedagogů. Mám tady případ, jméno znám i konkrétní školu znám. Jedná se o školu, přibližně sto dětí, která poskytuje vzdělání žákům se speciálními vzdělávacími potřebami od mateřské školy po střední školu. Pracuje tam již sedm let paní, která poskytuje služby asistenta pedagoga a funguje v úplně stejném režimu, který zde z tohoto místa byl tolik kritizován u učitelů. To znamená, má již sedm let smlouvu do prázdnin, potom hurá na úřad práce, potom po prázdninách znovu ji najmou. Prý je to normální, bylo řečeno jejím zaměstnavatelem. Tím zaměstnavatelem, který totéž tvrdě vyžadoval od učitelů, zákonem jsme to zatrhli a zapomnělo se na tuto odbornost, která v těch školách je. Buď tedy to myslíme vážně s těmi asistenty pedagogů a dáme jim nějaké sociální jistoty, ať si mohou vzít hypotéku, ať mohou nějak v životě fungovat, anebo se na celou inkluzi tedy s prominutím vybodněme, protože jsme nepřipravili podmínky, aby mohla ve funkci inkluze v tom školství opravdu nastat.

Má otázka tedy zní: co s tím urychleně chcete dělat? Jméno i údaje mám, jak již uvádím. A paní uvádí: "Je mi jasné, že tento e-mail bude mít za následek vyhazov ze zaměstnání. Ale v našem státě se není čemu divit. Pokud člověk řádně pracuje, stará se o rodinu, jsou mu házeny jen klacky pod nohy." Já tuto paní znám a je mi jasné, že když už tohle to píše, je ve stavu, kdy opravdu neví, jak dál. Po sedmi letech práce ve školství. Dle mého názoru je to obrovská ostuda Ministerstva školství. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. A nyní má slovo paní ministryně Kateřina Valachová. Prosím.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěla říct, že co se týká asistentů pedagoga, tak pro ně samozřejmě platí to stejné co pro učitele, a skutečně to bylo schváleno tak, jak zmínil pan poslanec, Sněmovnou a následně tedy celým Parlamentem. Tento poměr se tedy řídí jak zákoníkem práce, tak právě těmi speciálními pravidly zákona o pedagogických pracovnících od roku 2015. To znamená, že doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka, tudíž i asistenta pedagoga, mezi týmiž smluvními stranami, tzn. na stejném místě, stejné škole, činí nejméně 12 měsíců a může být ode dne vzniku prvního pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát. Celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka, tedy i asistenta pedagoga, mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout ode dne vzniku prvního pracovního poměru tři roky. Z tohoto pravidla samozřejmě existují výjimky, pokud asistent pedagoga zastupuje jiného nepřítomného asistenta pedagoga po dobu jeho překážek v práci nebo nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace a škola jej zaměstnala, protože nemůže na trhu práce odborně kvalifikovaného asistenta pedagoga najít.

Nicméně je možné, že pan poslanec narazil, nebo ta daná asistentka pedagoga, na problém, který začali zpochybňovat někteří ředitelé škol, a sice že právě novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou jsme skutečně schválili s tím, aby nedocházelo k propouštění a naopak aby ty doby byly doby neurčité, tak jak zmínil pan poslanec, někteří ředitelé začali odkazovat na § 39 odst. 4 zákoníku práce, který umožňuje vzít v potaz vážné provozní důvody zaměstnavatele nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce. Někteří ředitelé začali odkazovat na zákoník práce a v podstatě negovat ta pravidla, která jsme měli nejen jako ministerstvo, ale i zákonodárce v úmyslu.

Dobrá zpráva pro pana poslance, ale také paní asistentku pedagoga je v tom, že tyto interpretační pochybnosti by měla odstranit novela zákona o pedagogických pracovnících, my ho pracovně nazýváme kariérní řád učitelů, kterou aktuálně projednává Senát.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Nyní má slovo pan poslanec.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za odpověď. Samozřejmě je možné, že došlo k individuálním problémům na konkrétní škole s výkladem pana ředitele. Tady samozřejmě je otázka potom metodického působení ministerstva na jednotlivé ředitele, jak dalece je ten metodický výklad závazný, popř. jak dalece jej ředitelé akceptují. Dotáži se dotčené, zda je ochotna jít do toho risku vyhazovu, a uvedu konkrétní školu potom vám a zkusíme zjednat nápravu. Mě osobně to velice mrzí, že takhle se zachází s lidmi, a věřím, že i vás podle odpovědi, tak to vnímám. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Paní ministryně už nebude reagovat? Nebude, výborně.

Další se svou interpelací vystoupí pan poslanec Ludvík Hovorka. Bude interpelovat ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, na jednání pracovní skupiny k seznamu zdravotních výkonů tato komise doporučila kalkulaci a podmínky z pilotního projektu, který běží druhým rokem na Všeobecné zdravotní pojišťovně. Ale chci upozornit, že navrhovaná úprava je neúměrně vysoká. Jedná se o mobilní hospicovou péči neboli domácí hospice. Tato úhrada je neúměrně vysoká, asi 1 200 až 1 400 korun, k poměru ke skutečně poskytnuté lékařské a ošetřovatelské péči jednomu pacientovi v jednom dni. Její výše je vyšší než současná úhrada některých typů následné lůžkové péče, náklady na jeden ošetřovací den v léčebnách dlouhodobě nemocných. Je zde zakotvena povinnost dozoru lékaře se specializací v paliativní medicíně nad lékaři ostatních odborností.

Lékařů s touto specializací je a bude nedostatek, mladí nemají velký zájem věnovat se paliativní medicíně. Většina paliativců pracuje v nemocnicích, pouze malá část z nich se věnuje hospicové péči, a to ještě ve velkých městech, kde mají hospicovou péči jako přivýdělek. Plošně v republice tak mohou být pokryty pouze potřeby pacientů z velkých měst. Zbytek, zhruba 70 % obyvatelstva na venkově a v malých městech, nemá šanci získat lékaře paliativce. Služby poskytují agentury s lékařem jiné odbornosti, většinou ošetřujícím lékařem, praktikem, internistou, algeziologem, chirurgem, také paliativcem apod. Všichni na stejné odborné úrovni a lege artis pro paliativní léčbu, což je v souladu s platnou legislativou, vyhláškou 99/2012 Sb., o personálním vybavení zdravotnických zařízení. Byla podpořena i stanoviskem České lékařské komory. Návrh s lékařem paliativcem jako vedoucím dozoru nad prací lékaře příjmu ošetřujícího pacienta je v rozporu s uvedenou legislativou a v důsledku (předsedající upozorňuje na čas) znemožní nasmlouvat a hájit mobilní domácí hospicovou péči v 70 % případů.

Chtěl bych vás tedy požádat o zvážení těchto námitek v připomínkovém řízení k tomuto seznamu výkonů.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a nyní má slovo pan ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík. A já na chviličku předám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Vážený pane předsedající, dámy a pánové, interpelacím zdar a lednímu hokeji zvlášť. Je mi líto, že nastupuju do toho zápasu, když naši borci prohrávají 0:1, nicméně doufám, že... (Z pléna 0:2.) Už 0:2. Doufám, že se situace zlepší.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane ministře, tak teď vy. Prosím lepší zprávy.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Lepší zprávy, dobře. Tak lepší zprávou je, že skutečně do návrhu novely seznamu zdravotních výkonů byly zařazeny dva výkony mobilní specializované hospicové péče. To, co jste tady říkal, je skutečně pravda. Výkony byly projednány 27. dubna letošního roku na pracovní skupině. Předevčírem, v úterý, prošly poradou vedení ministerstva. V této chvíli jsou ve vnitřním připomínkovém řízení.

Já vnímám to, co říkáte. Nejsem tak úplně ve shodě s tím, co říkáte, co se týče té úhrady, protože přece jen počítejme s tím, že LDN je následná péče, a pořád žiju v domnění, že i z LDN se má chodit domů, že je to doléčovací péče. Paliativní nebo hospicová péče je péče, která jednoznačně směřuje k závěru života. Takže přece jen je to z mého pohledu více specializované. I když uznávám, že i v LDN je relativně vysoká úmrtnost, ale postupně by se měla snižovat. A není pravdou to, že LDN je to samé co hospic. Není a neměla by být. Takže ta hospicová péče by měla být kvalifikovanější, měla by být náročnější.

A to, co říkáte, že mladí pro tenhle obor nebudou mít smysl, je asi pravda. Já spíš právě očekávám, že tady se budou specializovat starší internisté, kteří prostě s postupem věku a získáváním moudrosti se k této specializaci dostanou. Nicméně všechny ty výhrady, které jste jmenoval, se myslím objevují ve vnitřním připomínkovém řízení a budou vypořádány. Já nemám takový problém s tím... Pro mě je důležité, aby hospicová péče fungovala. Čili pokud se shodneme na tom, že je tam nutná nějaká úprava, tak já se jí obecně vzato nebráním. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za odpověď. Pane ministře, jenom skutečně zvažte, pokud se to takto zakotví do toho seznamu výkonů jako minimální personální vybavení, tak skutečně se ta péče stane nedostupnou pro venkovské oblasti. A není to jenom, co se týká lékařů, ale i vysoké personální požadavky na počet ošetřujícího zdravotnického personálu, alespoň pět sester příslušné odbornosti, nejsou zakotveny v žádném legislativním předpisu ani v předpisu o personálním vybavení ve vyhlášce. Argument dodržení směnnosti sester je opodstatněný v lůžkových zařízeních s nepřetržitým provozem, nikoliv v ambulantní sféře. Ani praktičtí lékaři či domovy pro seniory nezaměstnávají pět sester kvůli zajištění směnnosti. Výkon u infaustního pacienta poskytuje vždy jen jedna samostatně pracující sestra, maximálně s dopomocí sestry či ošetřovatele s využitím jejich fyzické asistence při práci s imobilním pacientem. Výkonový systém úhrady s jedním ošetřujícím lékařem a ošetřujícím personálem sestávajícím z jedné samostatně pracující sestry (předsedající upozorňuje na čas) a jednoho pomocného personálu pro těžkou fyzickou práci byl účelově zablokován. Tak prosím, zvažte tady tyto argumenty.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Prosím, pane ministře, vaše doplňující odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Já děkuju. My si to samozřejmě můžeme vyříkat venku. Tam jde o dvě věci. Mobilní hospic by v podstatě měl navazovat na kamenný hospic. Ona by to měla být do jisté míry výjezdová jednotka. Navíc ono se umírá... Nejčastější doba úmrtí je dneska v brzkých ranních hodinách. Ono to má něco společného s životním cyklem člověka. Takže ta požadovanost té směnnosti tam je, ta tam být musí, protože pokud chceme tohle zajišťovat i v této době, tak samozřejmě by tam ta směnnost měla být. Ale já říkám, ono to navazuje na ty kamenné hospice. A upřímně řečeno při tom jednání s oběma dvěma svazy těch hospiců jsem na tyhle námitky tak úplně nenarazil. Takže se domnívám, že ona ta kombinace, kdy by jaksi kamenný hospic měla být základna a mobilní hospic by měla být jakási výjezdová jednotka, by měla fungovat, a z toho důvodu si myslím, že by tam asi ty personální požadavky měly zůstat. Ale říkám, musí se to postavit na základě reality. To s vámi souhlasím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i panu poslanci. Jedenáctou interpelaci přednese paní poslankyně Marta Semelová, která bude interpelovat paní ministryni školství Kateřinu Valachovou ve věci škol v přírodě. Prosím, paní poslankyně, s chutí do přírody.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážená paní ministryně, často se na mne obracejí rodiče i učitelé s dotazy, které se týkají škol v přírodě. Zejména je zajímá délka a cena, kvůli níž si mnohé rodiny nemohou dovolit své dítě na ozdravný pobyt poslat, zvlášť samoživitelky, ale i další, jejichž příjem kolikrát nestačí ani na základní životní potřeby. Dětem z těchto nízkopříjmových rodin hrozí sociální vyloučení, nemohou si dovolit placené zájmové kroužky a sportovní činnost, přestože jsou talentované, na školní obědy se dělají sbírky a vypisují speciální projekty. Je jasné, že škola v přírodě je pro ně nedostupná a takový lyžařský výcvik je pro ně z říše snů. Dříve děti, především děti z velkých měst a průmyslových oblastí, pravidelně vyjížděly až na třítýdenní školy v přírodě, jejichž cílem bylo nejen upevňování kamarádských vazeb mezi dětmi, ale hlavně pobyt v přírodě a v čistém a zdravém prostředí. S nástupem nového režimu se objekty začaly rozprodávat ke komerčním účelům, takže dnes je nabídek pro školy sice dost, ale jsou pěkně drahé, a to nepočítám cenu za dopravu, která jde také na vrub rodičům. Ozdravné pobyty, pokud k nim vůbec v průběhu školní docházky dojde, se zkracují na pouhých pět dnů od pondělí do pátku.

Ráda bych se vás proto zeptala, zda má Ministerstvo školství o tomto přehled, jestli má přehled o tom, kolik objektů a s jakou kapacitou zůstalo ve vlastnictví státu, resp. krajů a obcí, jaké je jejich využití ze strany jednotlivých škol. Za druhé, do jaké míry jsou srovnatelné podmínky a ceny mezi těmito objekty a komerčně nabízenými. A konečně za třetí, uvažuje Ministerstvo školství o rozšíření těchto kapacit a o systémovou finanční podporu škol v přírodě či sportovních pobytů dětí tak, aby je mohly využívat všechny děti a aby se prodloužil tento ozdravný pobyt?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, co se týká škol v přírodě a co se týká lyžařských zimních výcvikových kurzů, uplatnila jsem pro rozpočet 2018 nároky, které by v případě přijetí a schválení vládou České republiky z hlediska rozpočtu pro rok 2018 znamenaly garanci, nárok každého dítěte v případě škol v přírodě dvakrát navštívit školu v přírodě v průběhu základní školní docházky a jednou navštívit zimní lyžařský výcvikový kurz. Objem finančních prostředků, které jsou k tomuto potřeba je zhruba 1 300 milionů korun, pokud si dobře vzpomínám. Osobně jsem příznivec obnovení škol v přírodě a lyžařských výcvikových kurzů plně hrazených stran státního rozpočtu a aktuálně jsem vedla také jednání s CzechTourismem a také samozřejmě s asociacemi sdružujícími provozovatele těchto zařízení, jak tedy pro lyžařské kurzy, tak tedy samozřejmě pro školy v přírodě.

Stručně řečeno na závěr chci říct, že tam je spousta ekonomických synergií, a osobně si myslím, že existuje dost argumentů pro každého ministra financí, proč nejenom tady z těch bohulibých důvodů, které bezpochyby sleduji já i paní poslankyně, ale také z ekonomických důvodů toto podpořit. Všechny tyto podklady a přípravy samozřejmě předám případně svému nástupci pro vyjednávání rozpočtu pro rok 2018. Nicméně požadavky byly uplatněny, odůvodněny a také máme tady nabito argumentačně z hlediska ekonomických synergií, takže věřím, že se nám podaří tyto požadavky získat pro děti.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Paní ministryně, já samozřejmě bych tohle určitě uvítala a určitě by to mělo naši podporu. Nicméně chtěla jsem se zeptat, jestli ten objem finančních prostředků, o kterém jste mluvila, jestli by to pokrylo i to rozšíření, protože opravdu těch pět dnů je velice krátká doba pro školy v přírodě. Ty tři týdny by byly ideální, ale alespoň čtrnáct dní. To je jedna věc.

A druhá. Další problém je s financováním nebo s finančním oceněním učitelů, kteří jsou s dětmi na škole v přírodě, kteří se jim věnují dopoledne při výuce, většinou i odpoledne a v nočních hodinách zajišťují jejich bezpečnost a dozor, k tomu další administrativa a podobně, bezpečnostní rizika, vysoká zodpovědnost. Ale pak se vrátí ze školy v přírodě a ředitelé nemají na to, aby jim dali určité odměnění. O sobotách, nedělích ani nemluvím, pokud jsou tam přes sobotu, neděli. Bude se i tohle nějak řešit?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, paní ministryně, vaše doplňující odpověď.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: První záležitost. Opravdu jsme počítali s garancí dvou týdnů, tedy týden a týden škol v přírodě v průběhu základní školní docházky, a potom jednoho týdne lyžařského výcviku na druhém stupni základní školy. Měli jsme propočítány a také tedy uplatněny v rozpočtu řekněme jako druhou prioritu, také byly uplatněny ještě jeden týden lyžařského výcviku v průběhu prvních dvou ročníků střední školy. Řeknu na rovinu, že ambice rozšířit tyto pobyty na tři týdny je v podstatě v tuto chvíli rozpočtově neúnosná. To, co jsem řekla, by naopak znamenalo plné hrazení pro děti.

Co se týká situace učitelů a dalších pedagogických pracovníků, z mého pohledu se tato situace zlepšuje, alespoň mám ty informace ze škol, protože celkově se zlepšuje množství finančních prostředků, které mohou být použity na ohodnocení. Ale souhlasím s tím, že už v minulém roce jsem zaregistrovala kritiku, která směřovala nejenom ke školám v přírodě a lyžařským výcvikovým kurzům, ale také k nedostatečné podpoře těch, kteří se starají, vychovávají, rozvíjejí naše děti i v rámci například dětských letních táborů. Tam je ta situace také nedostatečná. Je tam řada právních rizik, která nejsou zpracována. Slíbila jsem, že ministerstvo tato právní rizika pro školy zpracuje a zlepší postavení. Tento materiál je rozpracován. Zase samozřejmě bude předán.

V tomhle ohledu chci jenom říct, že samozřejmě skutečně s ohledem na svou demisi připravuji podrobnou zprávu, tak abych zajistila dotažení všech těch záruk a slibů, které jsme učinili, do konce. A věřím, že můj nástupce nebo nástupkyně bude mít z mé strany všechny podklady i součinnost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Ve dvanácté interpelaci bude pan poslanec Stanislav Mackovík interpelovat pana ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka ve věci pokuty ÚOHSu Ministerstvu zdravotnictví za tendr na leteckou záchrannou službu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Mackovík: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, dámy a pánové, dovolil bych si použít otázku, která navazuje na některé mé předešlé interpelace, kdy jsem varoval, že Ministerstvo zdravotnictví ve věci výběru provozovatele letecké záchranné služby nepokračuje dvakrát dobře. Mezitím proběhlo to, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže udělil dvě pokuty, z čehož jedna byla pravomocná a jedna byla nepravomocná.

Takže má první otázka. Ta pravomocná pokuta ve výši cca 40 000 korun byla udělena za to, že jste antimonopolnímu úřadu neodevzdali včas požadované doklady. Myslím si, že zaměstnanec kdekoli jinde ve firmě, v podniku, když udělá škodu 40 000 korun, že to asi není normální. Tak by mě zajímalo, jestli jste z toho vyvodili nějaké důsledky, že jste postupovali v rozporu s platnými normami a neposlali jste antimonopolnímu úřadu včas požadované dokumenty.

A druhá věc se týká té další pokuty, která je zatím nepravomocná, to je pokuta ve výši 3 750 000 korun a týká se opět tendru na leteckou záchrannou službu, a konkrétně i střediska Letecké záchranné služby v Olomouci.

A teď se zeptám takto. Bez ohledu na to, jestli ta pokuta zůstane ve stejné výši, ale zůstane-li obsahová stránka toho dokumentu, který vydal ÚOHS, stejná, tzn. vejde v platnost, zrušíte konečně smlouvu s provozovatelem ATE v Olomouci? Protože od 1. ledna 2017 do současné doby tu smlouvu stále porušuje, protože v Olomouci stále není nasazen vrtulník v kategorii A. Když už to budete mít i od antimonopolního úřadu, uděláte už konečně pořádek v této věci, nebo dál budete pokračovat v tvrzení, že je všechno v pořádku a nic se nestalo? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji, pane předsedající. Pane poslanče, když to shrnu, tak je skutečně pravdou, že 16. ledna byla ÚOHSem uložena pokuta přesně ve výši 37 tisíc korun, a to z důvodu, že Ministerstvo zdravotnictví odeslalo neúplné znění zadávací dokumentace veřejné zakázky, které se týkalo Jihlavy a Ústí nad Labem. Je fakt, že té dokumentace byl vagon, to je obrovský objem dokumentace, a ministerstvo mělo za to, že odeslalo vše. Neodeslalo, takže náprava byla učiněna vzápětí, ale až po uplynutí zákonné lhůty, čímž samozřejmě to zpoždění, které činilo sedm dní, tu pokutu zpravomocnilo, takže ta byla zaplacena a věc byla předána škodní komisi. Takže ta bude řešena pracovněprávním pořádkem v rámci systému.

Co se týče té větší, která dělá 3 miliony 750 tisíc a která se týká Olomouce, kde byla požádána o prokázání dispozice s vrtulníkem s plnou certifikací v kategorii A, kterou dle ÚOHSu ten uchazeč Air - Transport Europe neprokázal, byť s ním ministerstvo uzavřelo smlouvu, tak tam se 4. 4. podal rozklad a o tom rozkladu nebylo dosud rozhodnuto. Takže dokud nebude pravomocně rozhodnuto, tak nelze s touto firmou zrušit onu zakázku a ona musí dále provozovat leteckou záchrannou službu.

Celkem vnímám, že toto rozhodnutí o té kategorii A, což znamená certifikace vrtulníků, které byly vyrobeny až po určité době atd., je složité. A upřímně řečeno, já se v této chvíli jako ministr zdravotnictví chci docela vyhnout různému typu arbitráží apod., takže tam budeme postupovat naprosto přesně tak, jak vyžaduje zákon. Takže v této chvíli vydržíme s tím, až dorazí rozklad od ÚOHSu, a pak se bude postupovat přesně podle toho, jakým způsobem nám poradí advokáti. Protože musím se přiznat, tady se pohybujeme na velmi tenkém ledě a základní věcí, kterou já chci učinit, je ochránit zájmy státu a především pacientů, tzn. aby se létalo. Protože upřímně řečeno, nerad bych dospěl k situaci, že tam dojde k blokaci mezi dvěma firmami a výsledkem bude, že nebude létat ani jedna. Takže jaksi já v této chvíli vyčkám rozkladu, který přijde z ÚOHSu, a pak budeme postupovat podle toho. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Mackovík: Já bych si dovolil pár doplňujících slov. Jsem rád, že budete postupovat naprosto v souladu se zákonem. Ono po těch 30 letech provozu letecké záchranné služby a zkušeností, které jsou velké, by to už opravdu chtělo postupovat, ale opravdu. Pokud ten ÚOHS rozhodne a bude to pravomocné, zrušíte tu smlouvu, nebo budete hledat další způsoby, jak tu smlouvu nechat a toho provozovatele ponechat dále v Olomouci? Protože ta smlouva je opravdu v rozporu s tím, co jste dali do zadávacích podmínek. Takže velmi jednoduchá otázka: Budete-li mít pravomocné rozhodnutí ÚOHSu, zrušíte tu smlouvu, nebo budete hledat další kličky? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Vážený pan poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, já se prostě do tohohle nenechám vtlačit. Já vám tady neřeknu, co udělám, dokud mi to neporadí advokáti přesně v návaznosti na to, jak bude znít rozhodnutí ÚOHSu. Rozkladu. Já celkem vnímám, že jste zaměstnancem firmy, která... nebo záchranky, která prostě lítá s jednou z těch předmětných firem a má s ní, předpokládám, osobně dobré zkušenosti, ale já se opravdu do tohohle dotlačit nenechám. Prostě a jednoduše vyčkám rozhodnutí rozkladu a pak se zachovám tak, jak poradí právníci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně Věra Kovářová bude interpelovat nepřítomného pana ministra Andreje Babiše ve věci aktuální politické situace. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Pana ministra jsem se chtěla zeptat na některé aspekty aktuální politické situace. Pan ministr, jak je jeho špatným zvykem, je opět nepřítomen. Jistě uznáte, že písemná odpověď, která přijde v druhé polovině června, už pro mě nebude mít žádný smysl. Proto svoji interpelaci stahuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Petr Bendl bude interpelovat pana ministra Mariana Jurečku ve věci situace hřebčína Tlumačov. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený trvale nepřítomný ministře zemědělství, skoro mám pocit, když jsem viděl těch 900 pracovních služebních cest v zahraničí Ministerstva zemědělství za rok 2016, mám tuchu, že asi budete zase někde pryč.

Nicméně se chci zeptat na situaci v zemském hřebčinci Tlumačov a mám následující otázky. Při rušení státního podniku ZH Tlumačov byl prodán majetek nově vznikající příspěvkové organizaci za jednu korunu, a to majetek v hodnotě zhruba 129 milionů korun. Podle mých informací je to účetně v absolutním nepořádku, tak by mě zajímal jen výrok auditora hospodaření státního podniku ZH Tlumačov za rok 2016, a zda máte i stanovisko, případně účetní, které potvrzuje, že operace, které jste tam se 130milionovým majetkem udělali, jsou v pořádku. Zároveň mě zajímá, jak byl vybrán nový ředitel příspěvkové organizace, zdali bylo vypsáno výběrové řízení, či nikoli. Podle mých informací nikoli. Zdali tedy plánujete výběrové řízení, nebo jestli ten člen KDU-ČSL, který je dneska ředitelem bez výběrového řízení, zůstane ředitelem i nadále. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, bude mu odpovězeno písemně.

Paní poslankyně Pavlína Nytrová má interpelovat pana ministra Roberta Pelikána, nicméně paní poslankyně není přítomna, tudíž její interpelace propadá. Dostáváme se k 16. interpelaci. Pan poslanec Ludvík Hovorka bude interpelovat pana ministra dopravy Dana Ťoka ve věci zadání forenzního auditu stavby 0805 dálnice D8. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, chci se zeptat jenom k zadání forenzního auditu stavby dálnice D8. Dostal jsem k tomu od vás poměrně hodně podkladů, přesto jsem minule interpeloval pana premiéra s připomínkami k zadání toho auditu, zejména aby ten audit obsahoval prověrku přípravy stavby, prověrku výkonu činnosti technického dozoru a správce stavby, zejména aby se jednalo o kontrolu uzavřené smlouvy, zda odpovídá předpisu Ministerstva dopravy na výkon činnosti a odpovědnosti technického dozoru, dále pak zda přejímky dozoru odpovídají předpisům Ministerstva dopravy, včetně kontroly stavebních deníků, kontrola zápisů ohledně vývěru vody a poruch v zářezu v místě budoucího sesuvu z roku 2013, kontrola výkonu dozoru při výstavbě prackovické estakády se zaměřením na měřené pohyby opěry a založení pražské opěry, kontrola betonáže pilot a přerušení betonáže, kontrola výkonu geotechnického dozoru, zda zjištění geotechnického dozoru bylo zohledňováno při výstavbě, zaměření na porušení povinností technického dozoru a správce stavby. Kontrola řízení stavby investorem, správcem stavby, jak kontrolu realizoval, jaké pokyny byly vydávány, kontroly zápisů z porad a řešení problematiky stavby.

Za třetí. Kontrola průběhu stavby. Má být zaměřena na dodržování technických kvalitativních podmínek a technických podmínek u vybraných stavebních objektů, tedy hlavní trasa, mostní estakády a protihlukové stěny, vodohospodářské objekty. A dále analýza víceprací. Má být zaměřeno na kontrolu protokolů o schválení víceprací, kontrolu technického zdůvodnění, kontrolu stavebního povolení na úpravu stavebních objektů a výstavbu nových stavebních objektů, kontrola kalkulací a cen víceprací, kontrola výkupů pozemků na nové stavební objekty. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Dostal jsem v odpovědi tehdy od pana premiéra, že se mám s důvěrou obrátit na vás, zda všechny tyto připomínky byly zapracovány do zadání forenzního auditu, který by měl být dodán někdy v říjnu, čili tato Sněmovna zřejmě už to nestihne projednat. Děkuji za případnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, vaši odpověď. Máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Ministerstvo dopravy při přípravě věcného zadání forenzního auditu stavby 805 dálnice D8 postupovalo v souladu se zadaným úkolem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vydaným v usnesením číslo 1506 Poslanecké sněmovny z 54. schůze dne 11. ledna 2017. Před samotným zahájením výběrového řízení bylo věcné zadání předloženo panu premiérovi, který návrh zadání přijal, a na tomto základě bylo vyhlášeno otevřené výběrové řízení na auditorské služby. Jakékoli změny zadávacích podmínek by vedly ke zrušení výběrového řízení a posunutí termínu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za odpověď, vážený pane ministře. Já jenom trošku mám rozpor v tom, co mi odpověděl pan premiér, který říkal, že ty připomínky, které jsem zde přednesl v té skladbě, jsou již součástí zadávací dokumentace. Přesto se chci ujistit, protože teď jste řekl, že vlastně není možné měnit zadávací dokumentaci, která už byla vlastně schválena na základě (nesrozumitelné), pravděpodobně byl zadán ten forenzní audit, tak se chci jenom zeptat, jestli skutečně takto, jak jsem to strukturoval, ten forenzní audit bude vypadat. Protože tam podle mého názoru, pokud by to takto bylo strukturováno, tak by potom ten konečný audit mohl odpovědět na otázky, které v zásadě vyvstávají v souvislosti s tou problematickou stavbou, kde došlo k tomu sesuvu.

Takže pan premiér odpověděl, že všechno je vzato, připomínky jsou do té dokumentace zahrnuty, a nyní mi vaše ministerstvo vaším prostřednictvím odpovídá, že to již nelze, protože už je to zadáno. Tak nevím, kde je tedy pravda.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane ministře, prosím, kde je pravda?

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Chtěl jsem odpovědět, že pravda je u Boha. Ale myslím si, že...

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To se asi shodneme, ano.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Tak to jsem rád. Tady asi došlo k nějakému nedorozumění, protože ta soutěž byla vypsána a my jsme po vypsání soutěže dostali souhrn vašich připomínek skrze pana premiéra. Ovšem v předchozí korespondenci pan premiér odsouhlasil rozsah toho auditu, takže některé tam jsou zahrnuty, některé tam nejsou zahrnuty a platí to, co jsem říkal. Pokud by se chtělo redefinovat zadání, tak se to možná mělo udělat dřív a mělo se to udělat předtím, než soutěž byla vypsána. Pokud by se na tom trvalo, tak je potřeba soutěž zrušit a vypsat ji znovu.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. A nyní má slovo pan poslanec Leo Luzar, který bude interpelovat pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, můj dotaz sice není přímo určen vám, protože pan ministr financí zde bohužel není a dle mého názoru asi momentálně nebude, než nastoupí nový. Dovolím si trošku modifikovat.

Vymahatelnost práva v České republice je asi docela závažný problém týkající se vašeho ministerstva. Problém právních vazeb a občanů a firem se ukázal docela markantně v přístupu, který zazněl na semináři, který jsem pořádal k CETA, Česko - Evropská unie - Kanada, kdy nastává návrh na velký posun řešení právních sporů z obecných soudů na arbitrážní řízení. Klade se tam velký důraz na to, že by se všechny tyto obchodní spory malých, velkých podniků, firem měly řešit arbitrážními řízeními před speciálním soudem, speciálními institucemi zřizovanými Evropskou unií. Tento posun dle mého názoru je vůči českému právnímu řádu, byť z vašeho pohledu vám uspoří práce, trošku problematický.

Zaznělo tam také, že Česká republika je jeden z nejžalovanějších států světa, dokonce třetí místo nebo podobně v rámci dlouhodobých statistik. Jak se díváte na tento problém z pohledu toho, že arbitráže, které by přijetím CETA měly x-násobně růst v rámci řešení obchodních sporů, by se dostaly mimo řešení klasických soudů, na které jsme zvyklí, tzn. korporátních rozhodnutí správních soudů, obecných soudů a dalších? Jak se na tuto problematiku díváte z pohledu Ministerstva spravedlnosti?

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. A nyní má slovo pan ministr Robert Pelikán. Prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já se pokusím na tu otázku odpovědět, byť se přiznám, že jí vlastně úplně nerozumím a navíc se obávám, že skutečně do značné míry jde mimo mou kompetenci. Ale na druhou stranu jsem taky pár měsíců na Ministerstvu financí měl mezinárodní arbitráže v gesci, takže o tom něco přece jenom vím. A taky jsem to jako advokát dělal.

Jsme sice skutečně jeden z nejžalovanějších států, ale jsme jeden ze států nejúspěšnějších z hlediska výsledků těch arbitráží. Takže si myslím, že už zas do budoucna, pokud se nám podaří udržet tenhle trend, tak ten počet žalob také opadne.

Pro vaši informaci, pokud jde o již uzavřené spory, tak celkem Česká republika vedla 22 arbitráží, které už byly uzavřeny. Z toho jen ve třech případech prohrála, a to ještě v těch třech případech je jeden, troufnu si říci, bagatelní, byť to byl můj klient tehdy, Pren Nreka, to bylo tehdy 26 milionů. To v měřítku arbitráží je zanedbatelné. Takže v podstatě jsme prohráli dvě významnější arbitráže, kdysi dávno.

Potom bylo ještě takové ne úplně veselé období, kdy se na Ministerstvu financí hodně preferovalo narovnání. Došlo ke třem narovnáním, z nichž nejméně jedno považuji za ostudné, to bylo tehdy s Nomurou ve věci IPB. Celkově od té doby všechny arbitráže - a nechci to zakřiknout - úspěšně vyhráváme. To je problematika mezinárodních arbitráží, tzn. investor proti státu v rámci tzv. BIT, čili bilaterální investiční smlouvy.

Úplně jiná problematika jsou arbitráže obchodní mezi soukromými subjekty. To je dobrovolná možnost, která je poskytnuta stranám, aby namísto běžných soudů se vydaly před arbitra. Buď takového, kterého si smluví, anebo před stálý arbitrážní soud. U nás jich je několik, musí být zřízeny zákonem. Z nich hlavní je ten při Hospodářské a Agrární komoře, slavný soud v Dlouhé. To je možnost, která tu je a nějakým způsobem funguje v rámci vnitrostátních sporů u nás. Nejsme, nedaří se nám být jedním z center, těch velkých mezinárodních, ale ne mezistátních arbitráží, jako je Paříž, Vídeň, Londýn, popř. Amsterodam.

My z pohledu Ministerstva spravedlnosti nemáme problém s tím, že tady ta možnost je, naopak ji podporujeme, protože v některých případech může být výhodná. Bylo nešťastné, pokud se začaly rozmáhat před časem arbitráže ve sporech se spotřebiteli, ale to se i díky vašemu hlasování podařilo zcela zastavit a ve spotřebitelských sporech již arbitrážní doložky nejsou vůbec možné, což považuji za pozitivní.

Pokusil jsem se vám stručně říci, o čem jsou naše arbitráže. Jestli máte doplňující otázku, máte prostor.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. A nyní s doplňujícím vystoupením pan poslanec Luzar.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji. Já jsem si byl vědom vašeho bývalého angažmá. Čili chápu-li správně, díváte se pozitivně na odklon obchodních sporů směrem k arbitrážím z klasických soudních sporů. Problém arbitráží pro mě je jmenování rozhodců, možné ovlivňování rozhodců, kdy už jsou mimo ten soudní stav jako takový, který má přece jenom jinou reputaci než ty obchodní. Čili chápu-li správně, vy to vnímáte jako pozitivum, já třeba jako negativum za svou osobu. Ale to vyvážení asi bude do budoucna, protože jste sám zmínil tu negativní složku věci, která se týkala občanů a těch arbitrážních sporů. Bohužel někdy malé firmy nebo podnikatelé jsou ve stejné pozici jako ti běžní spotřebitelé ohledně velkých firem. A to se týká třeba i těch mezinárodních bilaterálních, kdy jsou nuceni ti malí uzavírat smlouvy v kontextu těchto obchodních bilaterálních smluv a ne běžných obchodních vazeb. Čili uvidím asi budoucnost. Ale říkám, chápu vaše stanovisko, nežádám doplnění, ale beru to jako že ano, zatím ano. Uvidíme, co bude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. A reagovat bude pan ministr spravedlnosti.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Ano. Já chápu arbitráž jako velice pozitivní nástroj tam, kde dobrovolně a vědomě s potřebnou informovaností do toho obě strany vstupují. K tomu, aby se šlo k arbitráži a ne k soudu, tak s tím musí souhlasit obě strany. A pokud je to vyvážený obchodní vztah, oni se dohodnou, že chtějí, aby jim to rozsoudili arbitři, u kterých třeba bývá výhoda, že většinou buď dokonce jsou přímo z byznysu, anebo minimálně to bývají třeba advokáti, kteří mají zkušenost s tímto typem věcí lepší než soudci, tak to prostě může být pozitivní. Jakmile by docházelo k vnucování těch arbitrážních doložek, tak je to problematické, proto jsme to u těch spotřebitelů zcela zakázali. U menších podnikatelů to může být také problematické a varoval bych před tím ty menší podnikatele, zejména pokud by to bylo k nějakým ad hoc arbitrům. Troufnu si říci jako bývalý rozhodce u toho stálého soudu v Dlouhé, že tam už se ani ti menší podnikatelé nemusí bát, že tam rozhodci, nebo alespoň valná většina z nich, dbají na to, aby ten proces byl spravedlivý.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Jako další vystoupí se svojí interpelací pan poslanec Karel Rais a bude přednášet interpelaci na ministryni školství Kateřinu Valachovou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: Díky. Vážená paní ministryně, před chvílí jsme tady slyšeli poslance Luzara, jak hovořil o provozních problémech inkluze. Já bych měl také jeden provozní problém a to je to, že ministerstvo podle mě chrlí diskriminační poučky o tom, jak poznat Romy na školách.

Byl jsem tedy trochu šokován, jinak nejsem schopen interpretovat odpověď jednoho z konzultačních pracovníků vašeho ministerstva, který řediteli školy napsal na dotaz, jaké identifikační znaky mají sloužit k zahrnutí osob do statistiky vykazování Romů ve školách následující. A tady to nebude o nějaké mé domněnce jako v přecházejícím případě, ale o naprosto konkrétní citaci. "Za Roma považujeme osobu, která se za ni sama považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností, například při sčítání lidu, hlásila, anebo je za takovou považována svým okolím, a to na základě skutečných či domnělých /antropologických, kulturních nebo sociálních/ indikátorů."

Vážená paní ministryně, za podobný výrok by se nemusel svého času stydět ani Miroslav Sládek. Pravda, ten hovořil o cikánech. O to víc mě překvapuje, že tento výrok pochází z ministerstva, v jehož vedení donedávna stálo několik dřívějších pracovnic Úřadu vlády, který má lidskoprávní problematiku na starosti, tedy než jednu z nich odvedla policie v želízkách. To je ale jiný příběh.

Vážená paní ministryně, dovolím si vás požádat o vysvětlení a také o písemné sdělení, jaké opatření jste přijala k tomu, aby podobný exces se již nikdy neopakoval. Ty podklady od těch ředitelů mám samozřejmě k dispozici. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. A nyní má slovo paní ministryně Kateřina Valachová.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nejprve dovolte přece jenom zareagovat na poznámku pana poslance Raise ohledně toho, že snad poslanec Luzar měl nějaké připomínky či interpelaci k provozním problémům inkluze. Já jsem právník a myslím, že jsem tady podrobně vysvětlila, že se jedná o porušování zákoníku práce nebo využívání jeho dvojího výkladu a že jsme vůči němu samozřejmě okamžitě z procesní opatrnosti z hlediska dodržování zákoníku práce zasáhli. Takže tolik jenom na vysvětlenou.

Co se týká interpelace pana poslance Raise, chtěla bych jenom říct, že tato definice je mi známa. Je s ní počítáno zhruba podle mého odhadu minimálně sedm let v právním prostoru sběru, podotýkám, anonymizovaných, agregovaných dat, nikdy ne ve spojení s konkrétními jednotlivci, s konkrétními jmény a podobně. Je to záležitost, kterou tedy na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy v souvislosti s rozsudkem D. H. proti České republice, řekněme, formulovali a zahájili zcela jiní ministři, než jsem já, ze zcela jiné politické strany, než ze které jsem já.

A co se týká sběru dat v těch předchozích letech, tak tento sběr prováděla Česká školní inspekce. A vzhledem k tomu, že mě vůbec netěší, pokud jsou ředitelé a školy pronásledováni různými dotazníkovými akcemi, pokud se jedná o data, která jsou zároveň vykazována v rámci výkaznictví a statistik vedených MŠMT, tak jsem minulý rok, ačkoli to není příliš populární téma, na tom se shodneme, dala příkaz, tak aby nebyly školy pronásledovány, tak aby samo MŠMT ověřovalo posun těchto dat. A posun těchto dat musíme sledovat z toho důvodu, že tedy se Česká republika v minulosti bohužel stala hlavním aktérem onoho rozsudku D. H., kde nás odsoudil Evropský soud pro lidská práva, a toto je jeden z důvodů, který činíme také z důvodu naší obrany. To znamená, že Česká republika v žádném případě nediskriminuje romské děti, nikde je neshromažďuje, nekoncentruje, nesegreguje ve školách. A chtěla bych jenom říct, že z hlediska sociologického sběru dat, pokud já jsem informována, tak tento sběr dat, a dokonce bych řekla mnohem detailněji, provádí řada zemí Evropské unie.

Ale znovu chci zdůraznit, tato data jsou agregovaná, zcela anonymizovaná. To znamená, není zde patřičný odkaz na pana Sládka a nedej bože nějaká hrozba zneužití individualizovaných dat, tak jak jsme byli svědky, žel bohu, před mnoha desítkami let v situaci postihu různých náboženství či národností nacistickými režimy. Samozřejmě podrobnější zprávu, asi nejlépe bude zase k rukám pana poslance, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy postoupí podrobněji, ale bližší informace by bezpochyby dala příslušná evropská komisařka Věra Jourová, která, myslím, v této věci podá mnohem detailnější zprávu nežli já.

Na závěr bych chtěla říct, že jsem nepochopila komentář Úřadu vlády a želízek, to asi budu potřebovat od pana poslance prostřednictvím pana předsedajícího dopřesnit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní ministryně. A nyní vystoupí pan poslanec Rais s doplňující otázkou.

 

Poslanec Karel Rais: Tak v každém případě na té škole dochází k tomu, že ředitelka testuje nebo zjišťuje naprosto konkrétní osoby. Já jsem si to přeložil, to, co říkáte, že až zase nějaký evropský soud vydá nějaké diskriminační rozhodnutí kolem Vietnamců, tak budeme... Evropská unie dá definici, jak vypadá Vietnamec, a podle toho to budeme testovat. A sama jste vzpomněla samozřejmě nacistické zákony. Podle mě to, že Evropská unie zrovna... že jeden soud, který odsoudil Českou republiku kolem problémů několika Romů, tak to ještě neznamená, abychom si tady definovali Roma tímto způsobem, jak je to rozesíláno z ministerstva. V každém případě je to na té ředitelce, aby otestovala, nebo se zeptala, jak vypadá, jestli je to Rom, nebo to není Rom. Takže tady nejde o nějaké agregované údaje. Samozřejmě - (Upozornění na čas.) Dobře, děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Paní ministryně bude reagovat. Máte slovo.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Sběr dat ať anonymizovaných, nebo agregovaných - rozhodně souhlasím s panem poslancem - je velmi citlivou záležitostí a asi bude skutečně namístě podrobná zpráva k jeho rukám jako poslance, protože chápu, že se stará o svůj volební obvod. Případně samozřejmě bližší konzultace s vedením dané školy. Jenom chci varovat jako právník, v žádném případě tento sběr dat nemůže vést k tomu, že by snad daná osoba tady konkretizovala konkrétní osoby, dotazovala se jich a nějakým dalším způsobem individualizovala jejich národnostní nebo jiné smýšlení. V tomhle jsem bezpochyby s panem poslancem zajedno a takto to v žádném případě probíhat nemá.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní ministryně. A nyní opět osvědčený tandem Ludvík - Ludvík. Pan poslanec Ludvík Hovorka bude interpelovat na ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Chtěl bych se, vážený pane ministře, zeptat, jaký je postoj Ministerstva zdravotnictví k ústavní stížnosti, jejíž projednávání zahájil tento týden Ústavní soud, jež se týká netransparentnosti stanovování cen a úhrad zdravotnických prostředků. Také bych se chtěl zeptat, jaký je stav přípravy zákona o kategorizaci zdravotnických prostředků, který byl tímto ministerstvem na začátku volebního období stažen z projednávání. A co bude Ministerstvo zdravotnictví dělat, pokud Ústavní soud uzná stížnost za oprávněnou? A jak ministerstvo kontroluje zdravotní pojišťovny a poskytovatele, na základě čeho a jak vybírají dodavatele zdravotnických prostředků?

Chci jenom upozornit, že už podvýbor pro ekonomiku ve zdravotnictví, zdravotní pojištění a lékovou politiku přijal usnesení v tom smyslu, že současný stav úhrad zdravotnických prostředků negarantuje efektivní vynakládání zdrojů veřejného zdravotního pojištění, protože tvorba číselníku zdravotních pojišťoven může vést k omezení přístupu pojištěnce ke zdravotnickým prostředkům, jež zákon vymezuje jako hrazené, případně k nezákonnému omezení rozsahu úhrady. V jiných případech nepřiměřeně vysoká maximální úhrada podle číselníku vytváří prostor pro vykazování předražených cen a nežádoucí provize a bonusy na úrovni nemocnic a jejich dodavatelů a neexistuje transparentní proces stanovování cen zdravotnických prostředků, jejichž použití je zakalkulováno do výkonu podle seznamu výkonů. Nákup zdravotnických prostředků řízený přímo nemocnicemi není transparentní, nevede vždy k dosažení nejnižší tržní ceny v daném čase a místě, a neposkytuje tedy pojišťovnám a regulátorovi potřebnou referenci pro tvorbu úhradových mechanismů. Také jsme konstatovali, že uvedené skutečnosti narušují soutěžní prostředí a vytvářejí pro stát a další veřejné instituce právní rizika.

Chtěl bych se tedy zeptat, jaký je postoj ministerstva k tomuto a jak probíhá příprava zákona o kategorizaci zdravotnických prostředků. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: A nyní má slovo pan ministr zdravotnictví. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji, pane předsedající. No, ono je tohle složité. Stanovování cen a úhrad je problém v celém zdravotnictví a my tam máme dvě velké skupiny. Máme tam skupinu léků a máme tam skupinu zdravotnických prostředků. V podstatě musím říct, že Ministerstvo zdravotnictví v tuhle chvíli nepovažuje ten návrh senátorů za důvodný, a upřímně řečeno, navrhuje ho zamítnout. Vysvětlím teď proč.

Dneska máme zhruba osm tisíc léků, které máme nějakým způsobem registrovány a kategorizovány, nějakým způsobem se stanovuje jejich úhrada. Už dneska jsou velké stížnosti na to, že to dlouho trvá, že ten proces je složitý a komplikovaný. Ale pořád je to ještě osm tisíc přesně popsaných položek, u kterých u každé víme, co je zač. Mají nějakou registraci u SÚKLu, mají nějakou dokumentaci. A teď si představte, že proti tomu jsou zdravotnické prostředky, kterých je něco kolem 250 tisíc. Každý rok jich 7 až 8 tisíc přibývá. To je prostě strašný problém celoevropský, jak to vůbec kategorizovat.

Jenom dám takový malý příklad. (Ukazuje tužku.) Tohle je pro zdravotní pojišťovnu tužka, pro výrobce pero a pro zdravotnické zařízení psací náčiní. To je jedna z těch 250 tisíc věcí. V tuhle chvíli teorie říká, že bychom si potřebovali sednout, zdravotnická zařízení, nebo poskytovatelé, zdravotní pojišťovny, čili plátci a výrobci, a u každého takového produktu si říci: tohle budeme nazývat tužka a má to číslo 005. A takovým způsobem bychom měli udělat 250 tisíc položek a každý rok 7 až 8 tisíc nových. Já netvrdím, že to není možné. Ale faktem je, že se o to evropské země snaží strašně dlouho a jde to ztuha. Notabene ještě tím, že různých výrobců se objevuje čím dál tím víc. Takže to, co už dneska vleze na český trh, je sice už nějakým způsobem registrováno SÚKLem, ale přiznám, že ta detailní kategorizace tam dneska není.

A stanovení úhrady je druhý, podobný problém. Protože až budeme vědět, že je to tužka a má to číslo 005, tak řekneme, stojí to deset korun. Nebo stát za to zaplatí deset korun. To bude fajn. A já bych hrozně rád, abychom se k tomu někdy protlačili, protože u léků to do jisté míry máme. Ale znovu říkám, už i revize - oba velmi dobře víme, jaké jsou na to stížnosti, jak to dlouho trvá - a říkám, je to osm tisíc položek. Teď si představte, že to samé se bude týkat čtvrt milionu položek. A každé dva roky by se to mělo znovu a znovu projednávat a znovu stanovovat ceny.

Co se týká těch nákupů, to je druhý průšvih. Teď budu mluvit z praxe ředitele nemocnice. Prostě a jednoduše, vždycky to zadání výběrového řízení musí zpracovávat lékaři. Dneska nemáme v České republice vůbec takové množství znalců, abych měl specialisty na totální endoprotézy, abych měl specialisty na kardiovaskulární stenty, abych měl specialisty na cokoliv, co se týče inkontinence, inkontinenční pásky, a tak dále a tak dále. Byť třeba v rámci Motola je poměrně silné obchodní oddělení, kde máme docela velkou řadu product managerů, kteří se v tom orientují. Ale to zadávací řízení musí dělat lékaři. A teď se pojďme bavit na téma, jestli je skutečně správné kupovat to nejlevnější, nebo jestli máme hledat správný poměr mezi cenou a výkonem. Takže já se domnívám, že ve spoustě zdravotnických zařízení by mělo dojít ke správnému poměru cena - výkon.

Takže abych to shrnul. V této chvíli na ministerstvu existuje příprava věcného záměru zákona, který se týká kategorizace zdravotnických prostředků. Ale vůbec nebudu zastírat, že jsou na to hluboké rozporuplné názory, jakým způsobem to pojmout, jak se na to podívat. A v žádném případě si nemyslím - v tomhle funkčním období už určitě ne a v tom příštím si myslím, že je to taková debata rok až dva, abychom se vůbec propracovali k tomu, jak to udělat. Protože do jisté míry jsou pro mě i ty léky odstrašující tím, že ten systém je hrozně nepružný. Neumí reagovat na to, co se děje. A představa, že přijmeme zákon, jehož přílohou bude 250 tisíc položek, a každý rok by se ten zákon měl inovovat o sedm nebo osm tisíc položek, je prostě hrůzná.

Takže budeme muset najít asi jinou cestu. A určitě se o tom chci bavit, ale nebudu vám teď nalhávat, že je to v nějaké situaci, kdy bychom úplně přesně věděli. Ale to, co navrhují senátoři, že dnes pojišťovny v podstatě dělají úhrady průzkumem trhu, to znamená, že si v podstatě vyžadují ceny od výrobců, to je určitě náhradní mechanismus. Určitě není ideální. Ale myslím si, že v tuto chvíli je jediný možný, a nemyslím si, že by to nějak kolidovalo s Listinou a s Ústavou.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec nyní položí doplňující otázku.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za odpověď. Ale v zásadě si myslím, že ten průzkum trhu znamenal třeba v minulém období, že se také za kardiostimulátory a kardiovertery platily obrovské peníze, že to bylo na začátku přes jeden milion korun. A ještě dlouho potom, co se tady tyto zdravotnické prostředky výrazně zlevnily, tak pořád nemocnice vykazovaly pojišťovnám tyto zdravotnické prostředky za ty velmi vysoké ceny.

Takže to je jeden problém. A druhý je - možná ty problémy jsou dané tím, že když se přijímala ta léková část zákona, tak se přijímala takovým chaotickým způsobem cestou pozměňovacího návrhu a záměrně se udělala tak komplikovaná, aby na tom vydělávali ti výrobci. Protože než proběhne správní řízení, tak uteče spousta času a ta cena a úhrada se konzervuje po velmi dlouhou dobu. Takže si myslím, že i ty zdravotnické prostředky by se daly řešit pomocí toho, kdyby se konečně udělal nějaký proces HTA, hodnocení finanční nákladů (upozornění na čas), protože víme, že dnes nákladová efektivita i u těch léků je velmi pochybná.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Pan ministr si přeje reagovat. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Máte pravdu, že správní řád je úplně nevhodný k tomu, aby se podle něj dělaly ceny léků. To je moje hluboké přesvědčení. A můj názor je, že pro stanovování cen by se mělo udělat něco takového, co třeba používá daňová správa, jako je daňový řád. Čili bychom měli připravit vlastní řád, který by nebyl takovým způsobem komplikovaný, jako je správní řád.

Ještě co se týče těch bonusů. Víte, dnes je fakt, že stojíme před otázkou, jestli vztah mezi poskytovatelem a plátcem, čili zdravotnickým zařízením a pojišťovnou, je vztah obchodní, nebo vztah veřejnoprávní smlouvy. Pokud řekneme, že je vztahem veřejnoprávním, máte pravdu, pokud prostě zdravotnické zařízení vykázalo pojišťovně milion za kardioverter a koupilo ho za 400 tisíc, tak je to špatně. Pokud má vztah obchodní, tak jakoby 600 tisíc ušetřili, ale je otázka číslo dvě, která je legitimní, co s těmi 600 tisíci udělali. Pokud je použili na zlepšení zdravotní péče a ten vztah byl obchodní, tak je to asi v pořádku. Pokud samozřejmě - tak to už je potom otázka úplně jiných orgánů, o kterých se můžeme bavit.

Dnes opravdu stojíme před tím, že se musíme dohodnout, já ani nevím, kdo by to měl stanovit, jaký je vlastně vztah mezi plátci a poskytovateli. Je to obchodní vztah, nebo to není obchodní vztah? O tom se dneska asi budeme nejvíce bavit.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Další interpelace - paní poslankyně Nytrová není přítomna v sále, takže další interpelaci s číslem 21 nám přednese pan poslanec Petr Bendl. Bude to interpelace na nepřítomného ministra životního prostředí Richarda Brabce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, prosím o odpověď na následující otázky. Podle mých informací, když se chce někdo dostat ke státní zakázce na Ministerstvu životního prostředí, musí tak učinit v řadě případů cestou soukromých portálů, a chce-li se tam přihlásit, musí za každou přihlášku zaplatit nikoliv formou kauce, nikoliv formou nějakého bankovního krytí se dostává k zakázce, ale formou zaplacení poplatku se teprve dostane k výběrovému řízení. Pak buď je, nebo není úspěšný, nicméně poplatek propadá, předpokládám, té soukromé firmě, která takovýto portál provozuje. Při debatě na téma zákona o veřejných zakázkách jsme o tom hodně mluvili, neboť ÚOHS to zpochybňoval nejen jaksi jako neetické chování státu, ale také jako snahu likvidovat konkurenci, protože když pak někdo stojí o tu zakázku a vícekrát prohraje, stojí ho to značné finanční prostředky.

Tak se ptám, zdali je to běžné, jak se na tu situaci díváte, kdo takovéto firmy vybral, zdali víte, jakým způsobem na státních zakázkách vydělávají a kolik to vlastně ročně dělá. Zdali tímto nezprostředkováváte případně i zakázku, která už je mimo hranici, nebo odpovědností podle zákona o veřejných zakázkách něco takového soutěžit. Já sám to považuji za neetické. Chtěl jsem se na to zeptat dnes i premiéra, zdali je to běžné i na ostatních ministerstvech. Prosím o vaši odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Prosím, abyste zůstal na svém místě a přednesl další interpelaci, tentokrát na ministra zemědělství Mariana Jurečku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Moje otázka je jednoduchá, vážený pane ministře. Já bych se rád zeptal na to, jaký je stav rezervního fondu Lesů České republiky k dnešnímu dni, jaký byl stav rezervního fondu Lesů České republiky ke dni vašeho nástupu a jakým způsobem byly využívány a za jakým účelem finanční prostředky tohoto fondu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Interpelace bude zodpovězena písemně. Další interpelaci na ministra zdravotnictví přednese pan poslanec Ludvík Hovorka.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, já bych se chtěl zeptat, jak daleko je Ministerstvo zdravotnictví s přípravou novelizace zákona o zdravotních službách, konkrétně v části, která se týká Národního zdravotnického informačního systému, s aplikací nového nařízení Evropské unie, která se týká ochrany osobních údajů, takzvané GDPR. Protože jak jistě víme, toto nařízení má být v platnosti zhruba od září příštího roku a všechny členské země jsou povinny implementovat toto nařízení do právního řádu. Předpokládám, že to bude poměrně značný zásah do zdravotnické legislativy nejenom v oblasti zdravotních služeb, ale i specifických zdravotních služeb a že zřejmě na to musí legislativa ministerstva velmi pružně reagovat, a ten čas je velmi krátký. Když se do toho vloží volby, tak předpokládám s ohledem na tvorbu těch předpisů, že vlastně těsně po volbách by mělo Ministerstvo zdravotnictví předkládat nějakou novelu toho zákona, aby byla splněna lhůta, dokdy má toto nařízení být implementováno do českého právního řádu.

Takže bych se chtěl zeptat, jak je ta příprava daleko a jak konkrétně se dotkne zákona o Národním zdravotnickém informačním systému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Nyní má slovo ministr zdravotnictví pan Miloslav Ludvík.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, mohu vás ujistit, že GDPR bude záležitost, která mě definitivně zbaví posledních černých vlasů, protože musím říci, že to je věc, která není úplně přesně právně ukotvená, nikdo úplně přesně neví, co všechno do toho spadá, ale všichni tuší, že to bude stát strašné peníze. Mimochodem, kdybych ještě navázal na naši předchozí debatu, tak na to hlavně peníze v systému veřejného zdravotního pojištění prostě nejsou. Upřímně řečeno, možná budeme šťastní, že nemocnice mají ty bonusy, aby vůbec měly z čeho tu fyzickou ochranu dat, což vlastně je GDPR, zaplatit.

My v tuhle chvíli, ÚZIS, čili Ústav zdravotnických informací a statistiky, připravuje obecnou metodiku dopadu GDPR na různé oblasti zdravotnictví a ten rozbor by měl být, a pan docent Dušek, což je workoholik první kategorie, slibuje, že to bude hotové do konce června. Čili my budeme zhruba koncem června tušit, jak situace bude, ale říkám, že situaci komplikuje fakt, že k ustanovení GDPR prostě neexistuje jednoznačný právní výklad, a to ani ze strany vydavatele. Nemám z toho vůbec žádnou radost a tuším, že to bude dost komplikovaná věc.

Pokud jde o databáze NZIS, tedy Národního zdravotnického informačního systému, tak by neměl být dopad nijak dramatický, protože to samotné nařízení jasně vymezuje výjimky z řady striktních ustanovení pro zdravotnictví jako takové, pro vedení zdravotnické dokumentace i pro národní registry, které mají oporu v zákoně, což je případ právě NZIS.

Ještě po schválení novely zákona č. 372, která byla realizována v roce 2016, byla zahájena zásadní rekonstrukce NZIS a dnes v podstatě díky tomu, že jsem zrušil KSRZIS, tak se to dnes dostalo do přímé působnosti vlastně jednoho jediného bodu na Ministerstvu zdravotnictví, které má zároveň na starosti eGovernment.

V tuhle chvíli musím říci, že pro pokračování prací je v podstatě důležité to, jestli se podaří prosadit další novelu zákona 372, která by se toho měla týkat, což jste správně řekl, že už bude muset být až po volbách. Aspoň to, co my tušíme z řady mezinárodních konferencí, které se na toto téma po Evropě v poslední době hekticky konají, tak pravděpodobně jdeme správným směrem.

Říkám, že v tuto chvíli nejsem schopen říci nic víc, že aspoň dílčí ukázky z toho rozboru, který mám k dispozici, ukazují, že by dopad zrovna na NZIS neměl být dramatický. Dopad GDPR ale bude velmi dramatický na resort zdravotnictví jako takový, konkrétně na poskytovatele zdravotnických zařízení. To už tady mohu říci rovnou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Táži se pana poslance, zda má zájem o doplňující dotaz. Není tomu tak. V tom případě ho požádám, aby přednesl svoji další interpelaci. Tentokrát bude interpelovat ministra dopravy Dana Ťoka ve věci zpoždění vlaku.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, já se chci zeptat jenom na jednu záležitost, která se stala minulý týden ve středu, kdy byla velká zpoždění na trati mezi Prahou a Olomoucí. Může se stát, že spadne trolej, může se stát havárie apod., ale to podstatné je, že cestující nebyli řádně informováni ze strany pracovníků SŽDC na Hlavním nádraží, co se vlastně děje a proč ta zpoždění jsou tak dramatická. Vím, že konkrétně například LEO Express měl zpoždění více než 180 minut, ale i vlaky Českých drah a myslím i další dopravci měli výrazná zpoždění. Nejde mi o tu technickou věc, ale jde mi o informovanost, to znamená, že by prostě měli zaměstnanci SŽDC pružně reagovat na to, prostě aby lidé věděli, kdy asi zhruba vůbec odcestují. A myslím si, že ta informovanost by měla být lepší a že se to dosud nedaří. A nebylo to ani v té době, kdy byl velký problém s námrazou na železnici, myslím si, že 10. května, ve středu minulý týden, že to bylo podobně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a nyní má slovo pan ministr dopravy Dan Ťok.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně - už tady žádná není, tak vážení páni poslanci. Máte pravdu, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, máte pravdu, že se nám ne vždycky daří dobře informovat veřejnost o tom, co se stalo, co se bude dít, protože koncepce vlastně nádraží je taková, že se snažíme z nich všechny pracovníky vyhnat, mít dálkové ovládání a není, kdo by ty lidi, řekl bych, fyzicky informoval. Na druhé straně existuje velká spousta, nebo ne velká spousta, ale existují informační kanály přes internet nebo mobilní internet Českých drah, které o těchto věcech informují poměrně dobře.

To, co se stalo 10. května, je fakt, že hned někdy ráno byl, ne, omlouvám se, po třetí hodině odpoledne spadla trolej na hlavní trati před Pardubicemi a bohužel oprava trvala až téměř do osmé hodiny večer. Takto velká výluka prostě v této hlavní páteřní trati způsobila dost velký problém, protože tam jezdí vlaky v taktu deseti minut a rychle informovat všechny cestující bylo složité. SŽDC i s Českými dráhami se snažily dělat odklony, jezdit po jiné trati, ale tam je jenom jednokolejná, bylo to docela problematické.

My se v každém případě s Českými dráhami i s SŽDC, zvlášť po té známé kalamitě, která byla v roce 2014, bavíme o tom, že je potřeba lépe a více informovat, a budeme v tom pokračovat. Je to věc, která nemá jednoduché řešení a bude se muset dále řešit.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za tu odpověď a mám radost z toho, že Ministerstvo i České dráhy to chtějí řešit. Ale já skutečně jsem v té době, protože jsem se dozvěděl o tom, že se tam čeká dlouho, tak jsem studoval jak stránky Českých drah, tak SŽDC a i odkazy na internetu, tam se objevovaly prostě ty světelné tabule s těmi zpožděními. Ale cestující říkali, že žádná informace, která by jim řekla, co se vlastně stalo nebo kdy konečně odcestují, podána nebyla. Čili toto je třeba zlepšit, protože ti lidé říkají, že to je velký problém, když nemají tu jistotu a nevědí a nikdo jim neřekne, co se bude dít v nejbližší době. Takže to je ten největší problém, který tam byl spatřován. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Pan ministr už nebude reagovat a má poslední minutu pan poslanec Bendl, aby přednesl svou interpelaci. Poslední interpelace může být podána maximálně v 17.55 hodin, pane poslanče. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: (Mimo mikrofon: Ministr tady není, ten se na to vykašlal.) Ministr sem trvale nechodí, takže to já to stihnu, protože na téhle interpelaci mi speciálně záleží.

Jde o to, že v lednu letošního roku bylo po několika pokutováních jednomu vlastníkovi odebráno na základě rozhodnutí Státní veterinární správy zhruba 76 nebo 78 koní, kteří byli dáni do takzvané předběžné náhradní péče městu Votice. A ono to vypadá jako legrace, nicméně těch 78 koní potřebuje nějakou veterinární péči, potřebuje seno, slámu, pastviny atd. Náklady činí zhruba 350 tisíc korun měsíčně. Počínající veterinární péče, kterou musela obec zajistit, byla do konce dubna 500 tisíc, do konce června to bude dalších 500 tisíc korun. Já jsem před třemi lety interpeloval ministra Jurečku, dokonce jsem byl zemědělským výborem doporučen do ministerské komise, která měla na starosti koncepci rozvoje koní před těmi třemi lety. Komise skončila, nic se nestalo, Ministerstvo zemědělství podle mých informací v téhle věci příliš nekoná. Ale stalo se to, co jsem předvídal, že zkrátka přijde takováto situace, která může zcela ochromit malé město nebo malou obec v okamžiku, kdy je v zájmu zvířat takovéto opatření udělat.

Tak se chci zeptat ministra, kdy pomůže městu Votice s krytím těchto nákladů. Protože tam není žádné, jestli o tom ví nebo podobně, myslím si, že o tom musí vědět. Kdy pomůže, jak pomůže. Jestliže umíme dát desítky, možná stovky milionů korun na opravy kapliček, musíme být schopni pomoct městu řešit takovouto situaci. A to ad jedna.

Ad dva se ptám, jak je na tom koncepce chovu koní a speciálně jak je na tom záležitost týkající se nakládání s týraným dobytkem, případně s týranými koňmi. Jak se k tomu stát chce stavět, zdali má vytvořen za ty tři roky už nějakou koncepci, která by tomuhle chaosu, a řeknu, finanční nejistotě měst a obcí zabránila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nechal jsem vás dokončit ten projev, už nemáme kam spěchat. Vaše interpelace byla poslední pro dnešní den.

Konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací, a přerušuji jednání této schůze do zítra, 19. 5. 2017, 9.00 hodin, kdy budeme pokračovat v projednávání bodem 256, civilní letectví, třetí čtení. Všem vám děkuji a přeji vám příjemný zbytek odpoledne a večera. Na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 17.58 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.