(15.30 hodin)
(pokračuje Vyzula)
Ještě k těm půjčkám od státu. Německo, jak jsem řekl, to řeší opakovanými doplatky. Rakousko to řeší tím, že se nemocnice vlastně odtrhují od univerzit, a ten problém není úplně dořešen. Musíme si uvědomit i ten fakt, že dnes prosperující nemocnice ještě neznamená, že zítra bude rovněž prosperující. Ona může být dnes prosperující a zítra neprosperující. A to není určitě jednoduché k vyřešení.
Pokud se týká privatizace, o tom jsem mluvil. Teď byla tady trošku řeč o majetku. Také jsem na to doptáván a byl bych rád, aby to tak bylo, jak říká pan ministr. Ale musíme si uvědomit, že management nemocnice může být dobrý, může být slušný, může být takový, že má na mysli a na srdci právě dobro své nemocnice, ale víme dobře ze života, že některý management není slušný a nehospodaří tak, jak by měl, a může v tom případě, i když je tam několik rovin schvalování odprodávání majetku, může tam dojít k odprodání majetku subjektům, které budou mít nekalé úmysly. Já nevím, ale život přináší různé problémy a měli bychom i tohle řádně projednat.
Ještě jedna věc, která je možná na okraji, ale ne úplně. Myslím si, že souvisí s tím, že řada našich lidí, a to školských pracovníků, se rovněž podílí v nemocnicích na výzkumu a podílí se na výzkumu různou měrou. Výzkum může být bazální, ale může to být také klasický klinický výzkum. V případě klinického výzkumu, pokud se univerzita s nemocnicí nedohodne, tak případný výdělek, což vždycky za klinický výzkum nějaký je, protože je to jednak dobré provádět výzkum, jednak je to dobré pro pacienty, ale je to i určitý zdroj financí, tak v případě, že se nedohodnou mezi sebou tyto dva subjekty, tak podle § 20 jsou jejich podíly zisku pak stejné, což nemyslím, že by si dnešní akademici jen tak lehce nechali.
Takže sami vidíte, že otázek je více. Já jsem vybral jenom některé. Věřím tomu, že další lidé, kteří se pohybují zde ve Sněmovně okolo zdravotnictví, vidí další problémy nebo i výhody. Já neříkám, ten zákon má i své výhody a v určitých směrech je dobře nastaven, například v otázce odvolávání ředitele nemocnice. To už nebude jenom tak na blahovůli jednoho člověka, který se ráno vyspí špatně a řekne si "toho ředitele vyhodím", a klidně bezdůvodně ho mohl vyhodit. Teď už taková věc nebude možná. Ale vidíte, že problémů tady je více. Proto tedy doporučuji podpořit v prvním čtení a podpořit přikázat k projednání výboru pro zdravotnictví, ale stejně tak i školskému výboru. A věřím, že i potom ve výborech doladíme to, co zatím si myslím, že bylo trochu překotně připraveno. Ale třeba to tak nebude.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Dobré odpoledne všem. A v nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili tito poslanci: jako první vystoupí řádně přihlášená paní poslankyně Soňa Marková, připraví se pan poslanec Tomio Okamura. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřila k tomuto návrhu zákona z pozice Komunistické strany Čech a Moravy.
Cílem návrhu je dle předkladatele zakotvit do právního řádu novou formu právnické osoby, univerzitní nemocnici, s tím, že současná státní příspěvková organizace již nevyhovuje současnému způsobu financování činnosti poskytovatelů zdravotních služeb, jejichž zřizovatelem je stát, a zároveň klinické a praktické výuky studentů vysokých škol. Univerzitních nemocnic má být deset a jsou v návrhu zákona vyjmenovány. Pan ministr tak učinil.
Návrh zákona schválila vláda 8. března a již ho projednáváme. Škoda, že se podobně rychle nezachází i s návrhy poslaneckými, které tady leží rok, dva i více a vládní koalice je odmítá projednávat. Připomenu aspoň dva případy - návrhy z dílny KSČM. Zrušení karenční lhůty. Prošel k zamítnutí po více než roce, a to pouze přes tzv. opoziční okénka a dodnes čekáme na slíbený vládní návrh. A návrh na pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce, který čeká na své projednávání také více než rok, přestože stabilizace a předvídatelnost příjmů do veřejného zdraví je určitě důležitější než právě projednávaná novela.
Proč nelze návrh zákona podpořit? Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že v průběhu roku 2015 předloží zákon o veřejných neziskových nemocnicích, který umožní jejich transparentnější a efektivnější řízení. A toto je výsledek snažení této vlády na jaře roku 2017. Je třeba dodat, že připomínkové řízení bylo zkráceno a nebyla vypracována analýza hospodářského dopadu, tzv. RIA. Proč Ministerstvo zdravotnictví nepředložilo návrh o neziskových zdravotnických zařízeních včas a proč tím už dávno nebyly řešeny problémy z praxe, o kterých tak poutavě a dlouho vyprávěl pan ministr zdravotnictví, problémy, se kterými se dnes potýkají fakultní nemocnice? To jsme se bohužel v jeho úvodním slově nějak nedozvěděli.
V tomto návrhu zákona se jedná svým způsobem o převod státního majetku ve výši 60 miliard korun s ročním obratem okolo 100 miliard korun. Odbory i další kritici této normy hovoří o v uvozovkách nenápadné privatizaci. Fakticky totiž půjde o největší odstátnění majetku ve zdravotnictví za posledních 20 let. Univerzitní nemocnice se stanou samostatnými subjekty, které nebudou mít automaticky nárok na smlouvy se zdravotními pojišťovnami, jak původně předpokládal zákon o neziskových zdravotnických zařízeních, a tento zákon jsme jako Komunistická strana Čech a Moravy podporovali. Byli jsme u zrodu tohoto zákona v minulých volebních obdobích a podpořili bychom takový návrh zákona i nyní.
Univerzitní nemocnice budou odpovědné za veškeré hospodaření a nebudou se moci spoléhat na pomoc státu. Už dnes jsou některé fakultní nemocnice v mnohamilionové ztrátě, konkrétně se hovoří o Nemocnici u svaté Anny nebo Královských Vinohradech. A ze strany rektorů univerzit, kteří jinak vítají vznik zákona o univerzitních nemocnicích, je požadavek na oddlužení, se kterým ale Ministerstvo zdravotnictví nepočítá. Naskýtá se otázka, jestli univerzitní nemocnice nebudou v případě finančních problémů hledat finančního partnera, a nemůže se tak otevřít možnost privatizace. Podle některých hrozí i prodeji lukrativních nemovitostí v centrech a následný přesun těchto nemocnic na okraj měst. Zatímco dnes případný prodej musí schválit vláda, podle tohoto návrhu zákona tak mohou učinit pouze Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí. ***