(16.10 hodin)
Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Já jsem nechtěla zneužívat svoji zpravodajskou zprávu, protože i k této novele mám určité výhrady. Už o nich mluvila i paní kolegyně Hnyková.
Ano, novela odpovídá potřebě vyřešit neuspokojivou situaci v této oblasti, ale zřejmě z politických důvodů a kvůli průchodnosti v koalici obsahuje ustanovení, které ji v podstatě činí zbytečnou, a to slovy, že zaměstnavatel může zaměstnance uvolnit. Já musím konstatovat, že již dnes může zaměstnavatel dobrovolně poskytnout neplacené, ale i placené volno, a to v podstatě v jakémkoli rozsahu. Může to být upraveno i v kolektivní smlouvě. Může se se zaměstnancem domluvit na práci z domova, na zkrácení pracovní doby. Takže pokud chce, tak i v současné době se dohodne. A jak jsem řekla ve zpravodajské zprávě, dojde k mírnému vyššímu administrativnímu nároku na zaměstnavatele, to je jisté. Ti budou zaměstnance uvolňovat a budou muset zajišťovat náhradu za chybějícího zaměstnance. Což ale povede i ke snaze zaměstnavatele ty zaměstnance od toho odrazovat. A bohužel má i možnost to volno neudělit, protože v zákoně se píše, že může, ale nikterak ho to nezavazuje a nemá žádnou povinnost. Takže to může vést i k nerovnému přístupu, kdy někteří zaměstnavatelé budou toto umožňovat a jiní nikoliv, a může to vést i k nerovnosti mezi zaměstnanci na jednotlivých pracovištích. Některým to prostě zaměstnavatel umožní a jiným ne.
Aby zákon měl smysl, budu tedy navrhovat úpravu, a to vypuštění slov "může udělit písemně souhlas s nepřítomností", a to v § 191a zákoníku práce, a to tak, aby zákon byl pro zaměstnavatele závazný. Jinak podle mne by to byl zákon pro zákon, nicneříkající a zbytečný. Pokud tam zůstane pouze možnost udělit souhlas, tak to neřeší dlouhodobé ošetřovné zcela, jen se rozšíří okruh poskytovatelů, prodlouží se ošetřování na 90 dní s ošetřovným ve výši 60 % vyměřovacího základu. Pokud vám to ale zaměstnavatel neumožní, tak to všechno padá a jsme tam, kde jsme dnes. Takže myšlenka dobrá, ale pokud tam toto zůstane, tak zůstává jen u té myšlenky. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Pecková.
Poslankyně Gabriela Pecková: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Jenom velice stručně, protože už jsem o tom mnohokrát mluvila na různých jiných fórech. TOP 09 samozřejmě velmi podporuje rodinu jako takovou. Devadesát procent z nás by si přálo zemřít doma - a devadesát procent z nás umírá v nemocnicích. Nicméně spíš než tuto novou dávku bychom si představili, aby byl využíván a i jinak nastaven příspěvek na péči. Tyto dvě dávky vlastně by se křížily.
Co se týče zaměstnavatelů, my si naopak myslíme, že ti by s tím mohli mít velké problémy, obzvlášť pokud se jedná o malé firmy, kde těch zaměstnanců je málo, tak pro tu firmu by to mohlo být neřešitelné. Odkaz na zákoník práce a § 191, kde je to, že může zaměstnavatel udělit, ten výklad není úplně jednoznačný, takže my bychom si naopak představovali, že explicitně bude tento souhlas zaměstnavatele vyžadován k uplatnění nároku.
Co se týče sedmidenní hospitalizace, jako lékař musím říct, že to je naprostý nesmysl. Nejenom že hospitalizace zatěžuje pacienta, je-li zbytečná, je-li to dávno diagnostikovaný a chronický pacient, ale nakonec je to i naprosto neekonomické, prodraží se to. Navíc zdravotně riskujeme, že pacient, obzvlášť, je-li to chronik v těžkém stavu, starý člověk velmi náchylný k infekcím, pak tady hrozí nozokomiální infekty, kdy se celá situace jenom zhorší, hospitalizace se protáhne.
Takže ve smyslu těch námitek, které jsem uvedla, budeme předkládat pozměňovací návrhy a v podstatě podle toho, v jaké podobě nakonec se návrh objeví ve Sněmovně, jsme ochotni ho podpořit. (Upozornění na čas.) Ale záleží na pozměňovacích návrzích. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, paní poslankyně. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Vilímec. Prosím.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, s blížícími se volbami nastává takový známý legislativní fenomén. Přibývají nejrůznější nápady a návrhy. Zvláště levice se snaží, tady musím říci, především sociální demokracie se snaží na poslední chvíli na svou stranu získat své voliče a buďto zvyšuje, nebo navrhuje zvyšování stávajících sociálních dávek, anebo zavádí současně dávky nové.
Trochu se opakuje rok 2006, kdy toto legislativní šílenství nakonec vedlo k tomu, že se zatížily mandatorní výdaje ročně ve výši 70 mld. korun v sociální oblasti. Mám obavu, aby to nedospělo ke stejnému obrazu jako v tom roce 2006. Tehdy si pamatuji, když jsem byl zvolen v roce 2006 a zasedl jsem do rozpočtového výboru, tak jsem se tehdy ptal předsedy rozpočtového výboru, bývalého ministra financí, dnes předsedy vlády, zda souhlasil s těmi změnami, které vedly k navýšení mandatorních výdajů ve výši 70 mld. Prohlásil, že s nimi nesouhlasil a také pro ně nehlasoval. Tak nevím, jak bude hlasovat v současné době. Mám obavu, že po volbách, až přijde nová vláda, vznikne nová koalice, tak si bude lámat hlavu, pokud se tyto všechny nápady schválí, nad tím, co si počít s tím legislativním dědictvím z posledních měsíců volebního období.
Vždyť v té Poslanecké sněmovně máme hned několik zákonů, které byly podány na poslední chvíli. To není jenom sociální bydlení. Zítra je několik třetích čtení. Novela zákona o státní sociální podpoře, kde je opět mnoho pozměňovacích návrhů zvyšujících stávající sociální dávky. Ve druhém čtení je zákoník práce, a tak dále. Všechny ty návrhy jsou pak ještě doplňovány na základě poslaneckých iniciativ o docela stěžejní pozměňovací návrhy a já si troufnu říci, byť nejsem součástí koalice, že mnohdy jdou evidentně nad rámec toho, na čem se vládní koalice dokázala zatím shodnout.
To je taková obecná poznámka na úvod.
K tomuto zákonu. Tak zavádí se nová sociální dávka, takzvané dlouhodobé ošetřovné, které je limitováno 90 dny. Paní zpravodajka mluvila o tom, jaký je současný stav, takže to nebudu opakovat. To ošetřovné náleží v současné době, takové to krátkodobé, po dobu prvních devíti kalendářních dnů. Pokud se jedná o osamělé zaměstnance - týká se to vždycky zaměstnanců pouze, zatím - tak náleží po dobu prvních 16 kalendářních dnů potřeby ošetřování. I pak i v současné době existuje nárok na poskytnutí pracovního volna v případě potřeby ošetřování, ale už je to tedy bez nároku na nějakou finanční kompenzaci.
V současné době nárok na ošetřovné mají pouze zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského pojištění. Nyní se tedy navrhuje zakotvit tzv. dlouhodobé ošetřovné až do 90 dnů, tak oproti krátkodobému ošetřovnému, když jsem si četl ten návrh, tak by na něj neměli (měli?) nárok nejen zaměstnanci, ale i osoby samostatně výdělečné činné, pokud jsou účastny také nemocenského pojištění.
Paní poslankyně Pecková tady mluvila o mnohých výhradách k tomuto návrhu zákona. Tak samozřejmě on nebyl přijat, tak jak jsem si četl stanoviska zástupců zaměstnavatelů, nebyl přijat v nějaké dohodě pravděpodobně, protože zaměstnavatelé se obávají, bez ohledu, jak budeme vykládat ten zmíněný paragraf zákoníku práce, že jednak po těch 90 dnech, nebo během 90 dnů budou muset hledat adekvátní pracovní náhradu. V případě kvalifikovaného zaměstnání to může být skutečně velký problém. Nedivím se tedy zaměstnavatelům, že mají obavy z nových povinností a také nákladů. ***