(15.40 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Antonína Pavla. Prosím.
Poslanec Pavel Antonín: Dobrý den. Tak něco ze života. Potvrzení o pracovní neschopnosti opravdu vystavují nejčastěji praktici nebo ambulantní specialisté. A od 1. 1. 2018 bude muset každý z nich mít povinně elektronický podpis a bude muset každý z nich vystavovat elektronický recept. Pochopitelně všichni se tomu dlouho brání, to je svatá pravda. Ale ta situace nekompromisně nastane. A v okamžiku, kdy nastane, tak aplikovat to, aby oni mohli vystavovat i pracovní neschopnosti elektronicky, už je jenom otázka softwaru a propojení těch dvou kanálů. Neumím říct, jestli v daný okamžik propojeny jsou a jakým způsobem fungují. Ale v každém případě v té papírové podobě stejně vykazují všechny ty citlivé údaje - píšu číslo diagnózy a vypisuji x papírů ke každému tomu jednotlivému formuláři při každé kontrole, při každé změně vycházek, při každé změně procházením hospitalizací, při změně vyšetření nějakým jiným lékařem. Prostě všechno, pokud to bude možné procházet jedním softwarovým programem, pak to ten lékař bude mít podstatně jednodušší. Začátek je vždycky těžký, ale pokud nezačneme, tak to nikdy fungovat nebude.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Stanjury. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak už jenom krátce. Je 11. dubna. To není tak jednoduché, jenom software, aby to od 1. ledna za osm měsíců fungovalo. Nebude to fungovat a nemůže to fungovat. To prostě není reálný termín. To je celé. A abychom to měli jako takovou tu volbu - stejně ti, kteří to budou chtít používat, to nebudou od 1. ledna schopni používat. Chtěl bych vidět harmonogram, architekturu, jak to bude. To není tak jednoduché, věřte mi. A to jsem bývalý programátor. Takové to "to už se jenom naprogramuje", no to není tak jednoduché. To mi fakt věřte.
Takže to, že k tomu směřujeme... Já jsem chtěl jednu jedinou věc - aby tento projekt měl podporu Sdružení praktických lékařů nebo ambulantních lékařů. Ale s nimi o tom nikdo nemluvil, nebo tu podporu dneska nemá. Možná se s nimi mluvilo, ale nedojednal se nějaký přijatelný stav. A navíc ten termín skutečně není reálný. A jestli chcete, aby tady v lednu vybouchl nějaký další systém informační správy, a tím pádem se zvyšovala nedůvěra v to, když něco stát dělá v té elektronické digitalizaci, že se to nikdy nepovede, tak jen do toho. Jen si zvolme nejasné termíny, nebo nejasné pojmy, nesmyslně krátké termíny. Nic horšího nemůžeme udělat, než že ta dobrá myšlenka... A já jsem řekl, že podporuji systém elektronických neschopenek, ale musí to být dobře připraveno. A to je všechno. Tak to neberte jako kritiku, ale spíš upozornění na rizika toho konkrétního řešení, které máme dneska na stole.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Opálka. Připraví se pan poslanec Běhounek. Prosím.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, musím konstatovat, že my jsme stejně jako elektronické recepty, tak i elektronické neschopenky v Poslanecké sněmovně odložili v účinnosti zákona. Jestli se nepletu, tak Česká správa sociálního zabezpečení elektronické neschopenky už dávno měla mít přichystané. Já nejsem teď schopen říci, protože nekomunikuji s Českou správou, jak dalece, než Poslanecká sněmovna zase schválila výjimku a odložila nájezd na elektronické neschopenky, je. Ale chci doufat, že v podstatě naváže na tu předchozí přípravu a že by to nemělo být tak složité.
Ale že to v tom systému vždycky bylo složité, bylo na straně lékařů. Protože na rozdíl od jiných zaměstnanců, kteří nemají kolikrát ani vysokoškolské vzdělání, tak ti vysokoškolští lékaři, kteří jsou vybíráni už jako jedni z nejlepších na školy, nebyli schopni pracovat s výpočetní technikou. A to je to nejsmutnější, čeho jsem se dočkal. Já jsem si vždycky myslel, že to bude naopak, že to budou ti první.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Běhounek s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Jiří Běhounek: Kolega Stanjura mezitím odešel. Já samozřejmě chci říct, že v tom pozměňovacím návrhu nejsou vůbec technická řešení. Tam nejsou záležitosti, které budeme naplňovat. Tam je prostor, který otvíráme zákonem. Já tomu tady opravdu v té Sněmovně nerozumím. Jsem asi natvrdlý doktor, protože na jedné straně říkáme "je třeba udělat elektronizaci, ale nemůžeme, nemáme zákon". Když chceme udělat zákonnou normu, abychom tedy mohli podle ní postupovat, tak zas je to špatně. Tak rezignujme na všechno.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Brázdila. Prosím.
Poslanec Milan Brázdil: Nezlobte se - pane předsedající, prostřednictvím vás - pane Opálko, kolego. Vy tady dehonestujete lékaře, kteří nejsou údajně schopni se naučit ovládat jedničky a nuly. Není to tak. Tady totiž zdravotnictví drží nad vodou často právě lidé, kteří už by dávno měli odpočívat si někde na horách a lyžovat a podobně, jestli by to vůbec zvládli. Tedy by měli být v důchodu, a oni drží to zdravotnictví. A ti lidé - já nevím, možná až vy budete jednou sedmdesátiletý, tak se taky nenaučíte nové technologie, které dneska mladí študáci už umějí. Nedělejte to.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Opálky. Prosím.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji. Chtěl bych nepřímo reagovat na pana kolegu, který přede mnou vystoupil. Já si myslím, že ti sedmdesátiletí lékaři před dvaceti lety měli padesát. Já jsem se učil na počítači taky docela po převratu krátce, protože jsem věděl, že bez něj ten další život bude složitější. Není mi sedmdesát, je mi šedesát pět. Ale těch pět roků není tak velký rozdíl. Takže podle mne tady není ani ten problém neumění ovládat počítač, ale nechce se, aby byl v tom přehled. To je ten problém. Protože v pořádku se někdy složitě hospodaří.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda někdo další se hlásí ještě do obecné rozpravy. Žádnou přihlášku už v tento moment nevidím a v tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se paní ministryně nebo pana zpravodaje, zda si v tento moment chtějí vzít závěrečná slova. Není tomu tak.
Zahajuji podrobnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. Nejprve vystoupí paní poslankyně Hnyková, připraví se pan poslanec Běhounek. Prosím.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych se přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem vložila do systému pod číslem 5903. Okomentovala jsem ho již v obecné rozpravě. Tento pozměňovací návrh je vypracován ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Zároveň se ovšem přihlásím i ke svému původnímu pozměňovacímu návrhu, který jsem předložila na výboru pro sociální politiku pod číslem 5618, protože mě o to požádali poskytovatelé sociálních služeb, protože se jim zdá být lepší, a pokusím se ještě na výboru pro sociální politiku své kolegy o tom přesvědčit, až to budeme probírat v garančním výboru. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Běhounek. Prosím.
Poslanec Jiří Běhounek: Po všech těch diskusích sděluji, že se přihlašuji k poslaneckému návrhu, který je v systému jako sněmovní dokument číslo 6036. ***