(19.40 hodin)
(pokračuje Vondráček)
Ještě využiji chvilku, abych přečetl omluvu pana poslance Jaroslava Klašky, který se omlouvá od 19.35 hodin, z pracovních důvodů se nemůže jednání zúčastnit.
Otevírám další bod dnešního jednání a tím je
4.
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní
/sněmovní tisk 873/4/ - vrácený Senátem
Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 873/5. Vítám mezi námi pana senátora Pavla Štohla a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil místopředseda vlády a ministr financí pan Andrej Babiš. Pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych se stručně vyjádřil k Senátem vrácenému znění tzv. daňového balíčku, neboť považuji za důležité upozornit na důsledky, které nastanou, pokud Poslanecká sněmovna přijme senátní pozměňovací návrh. (V sále je rušno.)
Obsahem senátního pozměňovacího návrhu je změna zdaňování, resp. osvobození od daně z přidané hodnoty při dodání nemovitých věcí. Ze zdanění tento pozměňovací návrh vylučuje ty pozemky, které tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, a také nežádoucím způsobem zužuje definici pojmu stavební pozemek. Přijetí senátního pozměňovacího návrhu povede tak jak před rokem 2016 k obcházení zákona o dani z přidané hodnoty, takže pozemky, které jsou zjevně připravené k další výstavbě, budou vydávány za pozemky neurčené k výstavbě a budou se prodávat jako osvobozené od daně, i když by měly být správně zdaněny.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Pane předsedo, já se omlouvám. Já vás na chviličku přeruším.
Já vás ještě jednou vyzývám - někteří se nahlas baví, někteří telefonují -, zkusme udržet klid v sále. Když tak dlouho napomínám u nás doma děti, tak pak je musím nějak potrestat. Většinou jim vezmu tablet. Já vám nemám co vzít. Já vás jenom žádám o klid v sále. Děkuji. Je 19.42 hodin. Děkuji.
Prosím, můžete pokračovat, pane ministře.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Takže stručně řečeno, pokud budete hlasovat za senátní návrh, budete hlasovat za obcházení daní, abych to zdůraznil.
Tato změna je podle názoru Ministerstva financí v rozporu se směrnicí o dani z přidané hodnoty a s judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Jejím přijetím se Česká republika vystavuje riziku zahájení řízení o porušení povinnosti ze strany Evropské komise, tzv. infringementu. Toto řízení může následně vyústit až k předložení žaloby na Českou republiku k Soudnímu dvoru Evropské unie a vést k uložení peněžitých sankcí.
Na základě výše uvedených argumentů nemohu souhlasit se zněním senátního pozměňovacího návrhu a navrhuji setrvat na znění daňového balíčku schváleného Poslaneckou sněmovnou. Závěrem bych chtěl upozornit, že pokud Poslanecká sněmovna setrvá na znění, které schválila, účinnost zákona nastane 15. dnem po vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Tak, chce se k pozměňovacím návrhům Senátu vyjádřit zpravodaj garančního výboru? Nemá zájem o vyjádření. Já tedy otevírám rozpravu a v rozpravě jako první vystoupí pan senátor Pavel Štohl. Prosím, pane senátore.
Senátor Pavel Štohl: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové. Začnu vůbec, proč Senát neschválil ten daňový balíček ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Protože tam byl hojně diskutován zejména bod úpravy DPH v oblasti odpočtu daně u České televize a Českého rozhlasu. To byl hlavní důvod, proč vlastně byla velká diskuse, garanční výbor nepřijal usnesení a Senát, plénum Senátu to neschválilo.
Potom se otevřela samozřejmě podrobná rozprava, kde byla řada pozměňovacích návrhů, ale prošel pouze jediný pozměňovací návrh a to byl ten, o kterém se zmiňoval pan ministr. Já možná bych v některých věcech souhlasil, v některých nesouhlasil, co tady pan ministr řekl.
Jednak jak to bylo do konce roku 2015. Ono není úplně pravda, že tady ta nová úprava, kterou teď navrhuje Senát, vrací to stejně tam, kde to bylo do konce roku 2015. Do konce roku 2015 platilo, že se zdaňoval pouze pozemek, na který bylo vydáno stavební povolení. Takže po pravdě se to obcházelo a opravdu se dodání neboli převod pozemku vlastně nedanil. Potom dle mého jsme šli do druhého extrému. Takže do konce roku 2015 opravdu se DPH z pozemku nedanilo. Od 1. ledna 2016 jsme šli do toho druhého extrému, že se bude danit nejenom pozemek, na kterém je stavba, ale i vlastně pozemek, který tvoří funkční celek s touto stavbou, a teď jsme u toho, že vlastně mimo jiné je problém, co to je funkční celek, který souvisí se stavbou.
Já zkusím uvést příklad. Budu chtít stavět rodinný domek, koupíme si s manželkou pozemek 400 m2, kde chceme tedy si postavit dům. Potom manželka řekne, že ten pozemek je malý a že bychom chtěli odkoupit ještě od souseda zahradu, která má také 400 m2. Takže to odkoupíme a otázka potom zní: je to také ještě část, která funkčně tvoří ten celek spojený se stavbou?
Když se zeptáte opravdu daňových poradců, kteří se specializují na DPH, tak vám řeknou po pravdě, že i když existuje metodický pokyn, že v tom není úplně jasno. Takže to je jeden důvod, kterým by, kdyby se přijala novela, kterou Senát navrhl, která by se vlastně odstranila. A druhá věc je samozřejmě snížení daňové zátěže těch, kteří budou stavět rodinné domky. Kdybychom řekli - aspoň rámcově, abyste věděli, o kolik peněz se jedná: Jestliže budu chtít stavět dům, budu mít pozemek nějakých 500, 600 m2, hodnota pozemku, aspoň ve Znojmě, odkud já pocházím, je zhruba milion korun, takže je to vlastně 15 % rovná se 150 000. Takže vlastně teď v současné době je ten pozemek o 150 000 dražší pro ty běžné občany, protože samozřejmě tam bude DPH, které oni jako běžní občané si nemůžou nárokovat.
Takže to jenom stručně vysvětlení, ty dva důvody, které tam jsou.
A tedy vlastně ten Senát navrhuje co? Navrhuje, aby se zdaňoval pouze pozemek, na kterém bude stavba. To znamená, že není, říkám, ta situace stejná jako do konce roku 2015, kdy se nezdaňoval pozemek, na kterém byla stavba, ale pouze to, co je postaveno.
Takže to je snad ode mne k tomuto pozměňovacímu návrhu všechno. Pokud by byly dotazy, rád zodpovím. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane senátore. Ptám se, jestli se někdo ještě hlásí do rozpravy. S přednostním právem pan předseda Stanjura. A prosím o klid.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Dobrý večer. Ono to vypadá, jako bychom měli rozhodnout hlasováním o té jedné jediné věci, o které mluvil jak pan ministr, tak pan senátor, a to prostě není pravda. To je rozdíl mezi těmi dvěma verzemi, senátní a sněmovní. Ale máme rozhodnout o úplně něčem jiném.
Když se podíváte do kalendáře, zjistíte, že je dneska 4. dubna, pokud jsem to nespletl, v běhu sněmovních dnů si občas pletu, je 4. dubna a účinnost některých paragrafů navržených ke změně je 1. ledna. Máme zpoždění déle než čtvrt roku.
Oficiálním důvodem proč tento návrh vznikal, je, že koalice chce zvýšit slevy na druhé a další děti. A to dělá koalice každý rok, takže se to mohlo dělat najednou a mohla být účinnost od 1. 1. 2015, od 1. 1. 2016 a od 1. 1. 2017. Takhle to máte mimochodem napsané ve své koaliční smlouvě, která je veřejná, kterou jsem si přečetl. Ale vy jste chtěli mít třikrát slávu, třikrát jste chtěli být pochváleni, jak myslíte na ty rodiny, tak to provedeme natřikrát. A tak výborně zvládáte program Sněmovny, že v dubnu hlasujeme o změnách, které jsou navrženy s účinností k 1. lednu. A tváříme se, že rozhodujeme o daních, o DPH z pozemků.
Já na ten příklad, který podle mě není úplně přiléhavý, nebudu reagovat. Pak bych vám něco poradil, pane senátore, když vás žena požádala s tím, ať koupíte dalších 400 metrů, jak to udělat, abyste tu daň nemusel platit. Protože kdo by chtěl platit daně, že, když jsou na to legální nástroje. To tady máme experty, podívejte se kolem sebe, určitě vám někdo poradí. ***