(17.40 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Já to neříkám proto, abych se posmíval. Já to říkám proto, abych se na konkrétním příkladu ohradil proti často vyslovovaným osočením, že jsme opozice za každou cenu, která v Poslanecké sněmovně nedělá nic jiného než neguje a rozbíjí rozumné návrhy vlády. Ano, jsme opozicí a budeme důslednou opozicí proti všem návrhům, které přinášejí buzeraci, šikanu, šmírování, bobtnání státu, rozpočtovou neodpovědnost, nadměrné regulace, administrativní náročnost a řadu dalších a dalších darů podobného charakteru, kterými současná vláda České republiky obdarovává občany této země. Pokud se ale nějakým božím řízením stane, že vláda předloží návrh, se kterým souhlasíme, který pokládáme za důležitý, neboť odráží ty hodnoty, za které jsme byli zvoleni a za které zápasíme, tak bez ohledu na to, jaký ministr to předkládá, bez ohledu na naše opoziční stanovisko vůči vládě jsme připraveni to podpořit a jsme připraveni dokonce ve veřejné diskusi, která je velmi živá a velmi emotivní, tento zákon hájit.
Tak je tomu i v případě vládního návrhu zákona o ochraně přírody a krajiny, který zachovává určitou část divoké přírody budoucím generacím. A zachování části krajiny a přírody budoucím generacím je, dámy a pánové, bytostně konzervativní téma, a my jsme konzervativní strana. Proto nemáme sebemenší důvod tento návrh nepodpořit. Podpoříme jej tak i potřetí, učiníme tak jednomyslně. Doufám, že jsou ukončeny diskuse o tom, že jsme opozice za každou cenu, bez ohledu na téma.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi za vystoupení. Nyní pan zpravodaj Jan Klán, ale v rozpravě. Připraví se pan kolega Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezký podvečer, vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové. Jak už řekl pan ministr, tak doufám, že v tomto volebním období naposledy řešíme zákon 114, resp. že tedy budeme naposledy v tomto volebním období řešit problém Šumavy. Já, když si na to vzpomenu, protože já jsem se tím martyriem také probíral ty dva roky jako zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kdy právě jablkem sváru byla Šumava. A já tady připomenu, že nevýhoda tohoto zákona je to, že v něm jsou zahrnuty všechny národní parky, takže kdykoli když dojde k nějakému problému na Šumavě, v nějakém jiném národním parku, budeme muset otevřít zákon č. 114.
A teď si zahraju tak trochu na futurologa, co se stane, až ten zákon někdy třeba budoucí Sněmovna znovu otevře. Stane se to, že přijdou někteří lobbisté třeba z řady některých zelených nebo jiných ekologických aktivistů, aby se rozšířilo třeba nějaké bezzásahové pásmo na Šumavě, nebo přijdou třeba lobbisté, řekněme to takhle, z řad těch obcí, které jsou právě na Šumavě, a zase zabředneme, ne my, ale budoucí Sněmovna zabředne na několik měsíců zase do zákona 114 a budeme se handrkovat, jestli Šumavu ano, Šumavu ne, a nějak se to prostě zase zúží na tu Šumavu.
Proto my jsme od začátku říkali jako poslanecký klub KSČM, aby se jednotlivé parky z tohoto zákona vyjmuly, aby Šumava měla svůj vlastní zákon. My jsme ten návrh zákona také předkládali, předkládal to dokonce Plzeňský kraj, a už tady ty snahy byly v minulém volebním období, bohužel na to nedošlo a ty jednotlivé národní parky zůstaly v tom zákoně 114 a vždycky budou jablkem sváru. Upozorňuji na to tady dopředu, že vždycky budeme zabředávat.
Nejčistší řešení by bylo opravdu vyjmout jednotlivé národní parky z tohoto návrhu zákona 114 o ochraně přírody a krajiny a vyhlašovat je samostatným zákonem, protože když budete měnit třeba právě to území těch národních parků, tak si otevřete jenom příslušný zákon a nebudete muset úplně otevírat zákon číslo 114. Já vím, že tady někdo říkal, že to úplně není pravda, ale o tom můžeme vést diskusi někdy jindy, protože teď už jsme na konci té etapy schvalování, když nám pan prezident tento zákon vrátil.
Já jsem třeba přivítal i některé věci ze Senátu, když nám to Senát vrátil s pozměňovacími návrhy, nicméně tam úplně naprosto předělal účel národních parků, tak já jsem nemohl podpořit usnesení Senátu, protože tam nešlo hlasovat po jednotlivých paragrafech, jak je to možné o pozměňovacích návrzích tady v Poslanecké sněmovně. To byla zásadní chyba. Jinak by se plno věcí promítlo do zákona a byli bychom úplně někde jinde a já bych ten zákon mohl podpořit, ale jelikož k tomu nedošlo, tak já ten zákon nebudu podporovat. Já jsem ho nepodporoval, já jsem se zdržoval hlasování právě z toho důvodu, že ty jednotlivé národní parky nebyly vyjmuty z tohoto návrhu zákona. Nikam jsme se nepohnuli. Říkám opravdu na rovinu, že pokud se nevyřeší tento rozpor, národní parky versus návrh zákona číslo 114, budeme se neustále točit v kruhu a jablkem sváru navždy zůstane Šumava.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Klánovi. Nyní ještě před kolegou Zahradníkem - omlouvám se - jsou dvě faktické poznámky, a to pana poslance Votavy a pana poslance Böhnische. Nejdříve pan poslanec Václav Votava. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, nezbývá mi nic jiného než souhlasit se svým předřečníkem. Ano, tím sporným bodem je především Šumava, Národní park Šumava. Národní park Šumava je naprosto odlišný od ostatních národních parků, odlišný především v tom - to už se tady skloňovalo x-krát - že jsou tam na jeho území obce a v těch obcích žijí lidé. Ti lidé tam chtějí žít, takže by se také měl brát zřetel právě na lidi.
Já jsem dostával řadu e-mailů, dopisů jak od podporovatelů toho návrhu zákona, tak samozřejmě od obcí, od občanů. Víte dobře, že Plzeňský kraj i Jihočeský kraj přijaly usnesení, které odmítalo ten vládní návrh zákona. Dokonce předložily svého času zvláštní zákon pro Šumavu. Myslím si, že ten by byl na místě. Ano, Národní park Šumava by si zasloužil svůj vlastní zákon. Bohužel, vždycky to spadlo pod stůl, nebyla vůle Poslanecké sněmovny takovýto návrh zákona schválit.
I když ne vždy souhlasím s panem prezidentem, tak v tomto mu dávám naprosto za pravdu. Zachovám se samozřejmě tak, jako jsem se zachoval vždy, a nebudu hlasovat pro tento návrh zákona, to znamená, že nebudu hlasovat proti vetu pana prezidenta.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Votavovi i za dodržení času k faktické poznámce.
Chci upozornit nejen jeho kolegy, že jednotliví poslanci a poslankyně, kteří dostanou slovo, mají právo hovořit v klidu a v dostatečně důstojném prostředí, takže prosím ty hloučky a kolegy a kolegyně, kteří mluví příliš nahlas, aby se ztišili, aby pan kolega Böhnisch mohl mít svoji faktickou poznámku. (Hlasité hovory v sále neutichají.)
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji, pane místopředsedo. Přihlásil jsem se jenom kvůli drobnosti, abych se ohradil proti nevhodnému příkladu, který uvedl můj předřečník, pan kolega zpravodaj Klán, například to, že by se zákon otevíral kvůli zonaci. Kvůli zonaci se zákon určitě otevírat nebude, zonace se bude řešit vyhláškou. Měla se řešit opatřením obecné povahy, kde by obce měly daleko větší sílu, ale obce na Šumavě si samy přály zbavit se tohoto břemene a požadovaly vyhlášku, a tak je v tom zákoně nyní vyhláška. ***