(17.00 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Sankce. Ono to zní velmi dobře, 10 % obratu, případně při opakovaném 20 % obratu. Ale jestli jsem to dobře pochopil, tak ta sankce se může použít i při individuálním selhání, tzn. že se ta chyba dotkne jednoho dvou zákazníků. Teď nemluvím o porušení technických podmínek licence apod.
Já tady mám souhrnnou statistiku, jaká je dosavadní praxe v ukládání pokut. Za rok 2013 ČTÚ, a to je celková suma všech pokut všem, 9,1 milionu, za rok 2014 21,7 milionu, za rok 2015 24,5 milionu, takže to jsou, dejme tomu, dvě, maximálně tři desítky milionů korun. A vy přicházíte s návrhem na jednotky miliard. Já vím, že to je líbivé, ale povede to skutečně k většímu otevření trhu? Přece moc dobře víme, že vstup na trh je mimořádně nákladný, proto máme tři operátory. V okamžiku, kdy se ČTÚ rozhodne jednoho zničit tím, že uloží např. 20% sankci - vy jste pořád mluvil pachatel, pachatel. Tak pachatel dostane 20% sankci, což se řádově může blížit osmi miliardám, tak možná že z toho trhu odejde a zůstanou dva. Je to zlepšení pozice pro spotřebitele a zákazníky, nebo ne?
Já sám jsem zvědavý, s čím přijdou zejména vládní poslanci v rámci projednávání, s jakými pozměňovacími návrhy. Ale těch pochybností zejména o nákladech pro domácnost je celá řada a v úvodním slově je pan ministr prostě nevyvrátil. On to trošku bagatelizuje. No tak pár miliard. Za pár miliard chceme koupit televizory. A co jako? Pět, šest, sedm, možná deset miliard. Mně to přijde hodně. A musíme to mít do konce roku 2020, nebo nemusíme? Podle mě nemusíme. Tak o co vlastně jde v tomto návrhu zákona? O to, aby pan premiér, možná pan ministr financí, jedna, možná dvě, možná tři vládní strany řekli: Vidíte, my pro vás pracujeme, my jsme vám zařídili nižší cenu mobilních dat. Ale nedivte se, ono to bude pozdě, takže ty levnější ceny budou až po volbách. Určitě, budou. A pokud ne, tak za to může někdo úplně jiný. My jsme dělali, co jsme mohli.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, páni poslanci, členové vlády. Budeme pokračovat v rozpravě, ale nejdříve přečtu omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny od pana poslance Jiřího Holečka, který se omlouvá od 17 do 21 hodin z rodinných důvodů.
Nyní s přednostním právem pan poslanec Marek Černoch a dále řádně přihlášený pan kolega Kudela. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Černoch: Děkuji ještě jednou za slovo. Já bych se tady zastavil na malou chvíli u výdajů, které opravdu domácnosti budou muset nějakým způsobem kompenzovat. Už to tady zaznělo od pana kolegy Pilného, zaznělo to teď od pana kolegy Stanjury. Já bych panu ministrovi, a vím, že pro něj není jednoduché vstoupit napoprvé hned s takhle složitou věcí, citoval přímo z daného zákona: Proces přechodu na DVB-T2, který je podstatnou součástí dlouhodobé strategie, má samozřejmě dopady a důsledky pro dotčené subjekty. V zásadě jsou hlavní dopady procesu přechodu DVB-T2 na operátory sítí zemského digitálního televizního vysílání, provozovatele televizního vysílání a na diváky, tj. domácnost v České republiky. Bohužel, v této chvíli není jisté, jak velká částka vůbec to bude. Konkrétní výše částek budou upřesňovány až v průběhu procesu přechodu.
Teď jsou tady tři odstavce, v uvozovkách velmi zajímavé odstavce. Uvedené dvě skupiny vyvolaných nákladů souvisí s diváky a dotýkají se prakticky všech občanů státu. Prakticky všech občanů státu. Vyvolané vynucené změny přijímací infrastruktury na straně diváků, které souvisí s nutným pořízením nových přijímacích zařízení nad rámec běžného cyklu obměnu přijímacích zařízení. Jde de facto o vynucené nákupy televizních přijímačů nebo set-top boxů. V některých případech bude nutno upravit v domácnostech anténní systémy. Platí to samozřejmě i pro společné televizní antény bytových domů. Je zřejmé, že není možné uvažovat o plošných a globálních náhradách domácností. Je však potřeba zvážit způsob úhrady vyvolaných nákladů spočívajících v informační kampani a opatřeních na ochranu spotřebitele.
A na závěr. Největší náklady vyplývající z realizace procesu přechodu na DVB-T2 jsou spojeny s urychlením výdajů domácností na výměnu televizních přijímačů v odhadované částce kolem 4,9 miliardy korun za dané období oproti běžným očekávaným výdajům domácností daným běžných cyklem obměny přijímacích zařízení. Na druhé straně však přínosem bude podstatná modernizace přijímacích zařízení v domácnostech a podpora modernizace rozšíření bezplatně dostupného televizního vysílání.
Z tohoto zákona tedy vyplývá, že, lidově řečeno, budeme kašlat na lidi, prostě jim řekneme, že si ty nové televize nebo set-top boxy budou muset koupit. Nikdo jim neřekne, že tam bude ještě dalších x kroků, které bude potřeba udělat, ať už jsou to anténní systémy, že je také možné, že si koupí tu televizi špatnou a budou si muset koupit jinou, nebo si koupí televizi, která ve finále nebude mít certifikát na příjem tohoto nového systému.
Jestliže z mediálních titulků od pana premiéra zaznívalo "chceme levnější data, bojujeme za levnější data", nic jiného tam nebylo, vždy to bylo jenom o levnějších datech, a ve finále tento zákon vlastně nemá s levnějšími daty vůbec nic společného, pokud se tedy pozměňovacími návrhy nějakým způsobem razantně nezmění, tak je to lež. Je to lež občanům České republiky. Je mi líto, že musím takhle říct, ale lžete jim. Řekněte jim pravdu, jak to bude. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Černochovi a budeme pokračovat v rozpravě. Pan poslanec Kudela se ujme slova, připraví se pan kolega Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, projednáváme sněmovní tisk, který se týká pozemního televizního vysílání a snahy o zlevnění služeb mobilních operátorů. Velké části televizních diváků se v roce 2021 dotkne významná technologická změna v televizním vysílání a tou je přechod na novou generaci pozemního digitálního vysílání, které se označuje jako DVB-T2, jak říkal pan kolega Stanjura, druhá etapa pozemní digitalizace. DVB-T2 je nová generace digitálního vysílání pozemního, je nástupce současného zemského digitálního televizního vysílání DVB-T, které dnes užívá asi 60 % našich televizních diváků. Po roce 2020 bude možné naladit pozemní televizní vysílání pouze v tomto novém standardu T2.
Co tato změna přinese? Názory na tuto otázku se různí. Z mého pohledu by mohl přechod přinést následující: zvýší se kvalita obrazu, větší televize budou vysílat v HD rozlišení, ve vysokém stupni rozlišení, a pro menší televize se zlevní vysílání v základním SD rozlišení. Očekávám také, že se zvýší počet televizních stanic. Dnešní frekvenční prostor je již vyčerpán a nelze do celoplošného vysílání zařadit nové televizní stanice, přestože by chtěly. ***