Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

292.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb.,
o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1053/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládám vám k projednání ve druhém čtení novelu zákona o elektronických komunikacích a České televizi. Jak jsem již uvedl cca před třemi týdny v průběhu prvního čtení, důvodem zpracování tohoto návrhu zákona je zajištění a realizace procesu přechodu na nový, spektrálně efektivnější standard digitálního zemského vysílání DVB-T2 jako klíčové části realizace strategie rozvoje zemského digitálního vysílání, kterou v loňském roce schválila vláda. Dále vládní návrh zákona obsahuje aspekty posilující ochranu spotřebitele v oblasti elektronických komunikací a postavení Českého telekomunikačního úřadu v oblasti regulace.

Garanční hospodářský výbor návrh zákona projednal 19. dubna a doporučil Poslanecké sněmovně jeho schválení ve znění přijatého pozměňovacího návrhu. Chtěl bych poděkovat členům hospodářského výboru za konstruktivní, i když možná poněkud bouřlivou debatu, a chtěl bych poděkovat také za ten přístup a závěrečné hlasování k projednávanému návrhu zákona.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 1053/1 a 2. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru poslanec Jiří Valenta, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňující návrhy odůvodnil. Prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, tentokrát se neomezím pouze na přednesení usnesení, ale budu vás opravdu informovat o tom, jak jednání na hospodářském výboru probíhalo.

Návrh tohoto zákona byl projednán minulou středu, tedy 19. dubna, kam bylo v řádně avizovaném termínu předáno 16 pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, ale požádám o ztišení, aby bylo dobře rozumět, co říkáte. Prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: Takže 16 pozměňovacích návrhů celkem. Celých 15 z nich bylo Ministerstvem průmyslu a obchodu vypořádáno negativně a pouze jeden pozměňovací návrh neutrálně, a to konkrétně pozměňovací návrh kolegy poslance Kolovratníka. Jen jím navržená úprava zákona byla nakonec hospodářským výborem schválena.

Jeden pozměňovací návrh nebyl na hospodářský výbor doručen v řádně stanoveném termínu, a to konkrétně kolegou poslancem Luzarem, který se určitě o svém pozměňovacím návrhu dnes ještě zmíní. Ten nebyl z tohoto důvodu hospodářským výborem projednáván, protože nebyl Ministerstvem průmyslu a obchodu předtím vypořádán.

Jako zpravodaj musím konstatovat, že do celého procesu přijímání této novely vstupuje velké množství zejména soukromých subjektů, ať již odborných, či profesně zastřešujících. Namátkou mohu jmenovat např. Českou asociaci satelitních operátorů, která si dokonce nechala zpracovat u advokátní kanceláře Weinhold Legal memorandum k posouzení souladu navrhované novely s pravidly poskytování veřejné podpory, a jak jistě tušíte, s negativním výsledkem. A právě na právní stanovisko samotného Ministerstva průmyslu a obchodu k problému eventuálně nezákonné veřejné podpory bych se teď dovolil ještě opětovně pana ministra zeptat.

Dále jsem zaregistroval ingerenci ICT Unie či Asociace provozovatelů mobilních sítí, ale i Hospodářské komory, České asociace elektronických komunikací a mnoha dalších. Některé z nich dokonce i dostaly prostor při jednání hospodářského výboru k představení svých požadavků. A znovu zde opakuji, že mě k tvorbě úplného obrazu o celé situaci zde chybělo vyjádření zákaznických a organizací spotřebitelských. A podotýkám, že některé z nich skutečně zájem o vyjádření měly.

Já bych osobně byl nyní velice opatrný při našem subjektivním hodnocení vstupů jednotlivých zájmových organizací, ať jsou jejich zájmy oprávněné, méně oprávněné, nebo neoprávněné, abychom salámovou metodou nedestruovali a posléze zcela nekatapultovali celou tuto normu, i když se obávám, že někdo to tady bude chtít asi činit zcela vědomě a účelově, a to pod kamufláží rádoby nejodbornějších a nejsystémovějších úmyslů. Podle mého názoru se jedná o novelu velice nutnou, pro obligatorní průběh přechodu na DVB-T2 nařízený Evropským parlamentem zcela nezbytnou. I když já s ní v jejím obsahu víceméně nesouhlasím. Nepřipadá mi totiž nezbytnou, navíc ještě vytáhne z kapes našich občanů a také od státu několik zbytečných miliard korun.

S tou částí novely, kam byla vládou implementována, řekl bych spíše, že jen znovu zařazena prospotřebitelská opatření, která ostatně právě díky ní odsud před třemi lety zmizela, a to v obchodním vztahu tzv. operátor - zákazník, musím jen plně souhlasit. A tak prosím dejme pozor, abychom s vaničkou nevylili i dítě, tedy abychom rozporováním ne zcela nezbytné další a ne jistě poslední digitální normy opět nepoškodili zcela oprávněné zájmy statisíců českých zákazníků, kteří jsou nuceni velice draze volat a velice draze nakupovat i mobilní data, přičemž tato problematika uzavírání smluv je nevybalancovaná a běžný zákazník je doslova finančně holen.

Ale nemám teď zrovna na mysli zaměstnance Ministerstva financí a dalších zastřešujících organizací či Ministerstva zemědělství, kde dokážou jejich lídři, tedy pánové Babiš a Jurečka, ve spolupráci s operátory stlačit cenu tarifu s neomezeným voláním až k polským cenám a ještě níže, až k padesátikoruně. Problém ale spočívá v tom, že zatímco v Polsku si tarif neomezeného volání s 10 GB dat může pořídit každý, tak u nás za cenu s touto výší dat za 109 korun jen zaměstnanci těchto ministerstev. Běžný zákazník, například T-Mobile, však zaplatí skoro měsíčně třikrát více, tedy konkrétně v tarifu Mobil L 1 300 korun. Kdo však umí, ten umí. Ale současně se nabízí otázka, jakými že to záhadnými schopnostmi disponují někteří naši ministři. Myslím si, že i ostatní občané by chtěli jimi vládnout.

Děkuji vám za pozornost a posléze připojím i usnesení hospodářského výboru z 51. schůze.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Prosím, pokračujte ve svém projevu.

 

Poslanec Jiří Valenta: Takže já plynule navážu. Usnesení hospodářského výboru z 51. schůze ze dne 19. dubna 2017 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 1053.

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po vyslechnutí úvodního slova ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka, zpravodajské zprávy poslance Jiřího Valenty a po obecné a podrobné rozpravě

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednat a schválit sněmovní tisk 1053 ve znění schváleného pozměňovacího návrhu: V části první čl. II se za bod 3 doplňuje nový bod 4, který zní: "4. Vláda stanoví Technickým plánem přechodu datum ukončení zemského digitálního vysílání ve standardu DVB-T, nejpozději však k termínu 1. 2. 2021." Následující novelizační body se přečíslují.

II. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny PČR provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona.

III. Pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru.

IV. Pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Otevírám tedy obecnou rozpravu a přečtu omluvy. Dnes od 17.30 z resortních důvodů se omlouvá pan ministr Daniel Herman, dnes od 17.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Tejc a dále dnes od 17.30 ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Vojtěch Adam.

Eviduji několik přihlášek do obecné rozpravy. Jako první vystoupí pan poslanec Pilný, připraví se pan poslanec Adamec a další. Prosím.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já tady musím znovu zopakovat, o čem ten zákon je a není, protože i z úst pana zpravodaje tady zaznělo, že nás Evropský parlament nebo Evropská komise nutí na nový standard televizního vysílání T2. To není pravda. Neexistuje žádný orgán Evropské unie, který by nás k tomu nutil. Ten zákon měl být o tom, že se uvolní frekvence 700 MHz pro mobilní data. K tomu je potřeba udělat celou řadu opatření a určitě v tom zákoně některá ta opatření navržená jsou, byť jsou problematická.

Když už tady praskla ta bublina o tom, že tento zákon je určen pro to, aby snížil cenu mobilních dat, tak si budeme povídat o tom, co tenhle zákon odhalil a kde jsou jeho slabá místa. Já bych chtěl jenom říct, že to, co tady budu říkat, jsou jenom fakta, není to žádný útok na nového pana ministra, protože chápu, že ten zákon tak trošku zdědil. Ale musím tady uvést celou řadu věcí, které činí tenhle zákon velmi problematickým.

Tak první věc. Dostali jsme do ruky díky tomuto zákonu nějaká čísla. Já je tady uvedu. První je, že přístup k internetu v České republice nemá 1,5 milionu občanů. Další nemají smartphony, takže těch se vůbec mobilní data netýkají. Zato této skupiny se hodně týká to, že si budou muset koupit novou televizi nebo set-top box.

Dál. Pokud se týká rychlosti připojení internetu, tak v České republice nemá 86 % občanů přístup k internetu větší rychlostí než 10 megabitů za sekundu. Evropa už je na stovce. My se díky těmto skutečnostem a dalším, které uvedu, stáváme jakýmsi skanzenem Evropy. Zákon o vysokorychlostním internetu jsme přijali s obrovským zpožděním. Mezitím byl spor o to, kdo utratí 14 miliard dotací z Evropské unie na vysokorychlostní internet, a neutratil se z toho ani cent.

Dál jsme zjistili, že data v této zemi se prodávají za úplně jinou cenu, než která je občas publikována. Jsou instituce, a některé tady jmenoval pan zpravodaj, které dostávají data za úplně jinou cenu. Ta cena evidentně musí být dotovaná, někdo ji musí zaplatit. Zaplatí ji ti obyčejní zákazníci, kteří náhodou nemění operátora, aby jim udělal nějakou individuální smlouvu.

To, co by to mohlo změnit, jsou virtuální operátoři. Já jen pro toho, kdo neví, kdo to je virtuální operátor. Zákonem a regulací je stanoveno, že vlastníci infrastruktury, to jsou tři mobilní operátoři, musí tuto infrastrukturu nabídnout dalším zájemcům. Oni to dělají, ale když porovnáváte cenu, kterou mají ti podnikoví zákazníci nebo zákazníci státní nebo veřejné správy, tak to dělají za takovou cenu, že ta data jsou prostě neprodejná. Přitom virtuální operátoři díky tomu, že mají daleko nižší náklady na vybudování distribuční sítě, jsou to trafiky, jsou to Tesco atd., tak mají obrovské možnosti pro to, aby ta data eventuálně mohli prodávat levněji, ale to jenom za předpokladu, že se k nim budou nositelé těch licencí nějak chovat.

Český telekomunikační úřad pro virtuální operátory neudělal prakticky vůbec nic. Oni vstoupili na trh, ale bohužel jsou odsouzeni prodávat za nějakou cenu v trafikách SIM karty a mluvit především o volání, a nikoliv o datech. Tristní role ČTÚ se projevuje také v tom, že pokuty, které byly operátorům udělovány, jsou naprosto banální. A já nevěřím tomu, že ty pokuty, které jsou v novém zákoně a které jsou podstatně vyšší, a dokonce jsme druhá země v Evropě, která je má určené jako procenta z obratu, že na tom něco změní.

Ty fatální problémy, které máme v infrastruktuře, se promítají také v tom, že je úplně zbytečné v této zemi mluvit o eGovernmentu. To bychom museli mít nejdřív digitální infrastrukturu. Je úplně zbytečné přijímat zákony o občankách s čipem, když budou k ničemu - protože kdo je bude moct a jak používat?

To nejsou všechny problémy. O tom ten zákon není. Ale letos budeme mít obrovské problémy s datovými schránkami, které se dostávají do kritické situace, protože končí licence České pošty. Stát ještě nekoupil ten program od České pošty, ÚOHS shodil výběrové řízení na provozovatele. Dostaneme se do stejné situace jako v mýtu s Kapschem. Absurdní spor je mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Kdo vlastně tuhle záležitost spravuje, je nabíledni.

Kdybych měl vypíchnout dva základní problémy tohoto zákona, tak první je, že v tom zákoně se přiznává veřejná podpora provozovatelům terestrické televize. Já teď pominu, že část té podpory vlastně už byla dána České televizi tím, že jsme tady nedávno přijali zákon o tom, že Česká televize nebude platit DPH z tvorby programů právě proto, že se předpokládalo zvýšení nákladů souvisejících s přechodem na ten nový televizní standard. Ale nicméně odkaz na § 27, ve kterém je údajně napsáno, že ta podpora nebude vyplácena, když nedostaneme notifikaci z Evropské unie, je naprosto nedostatečný. Ta notifikace sotva začala, nemáme žádnou zprávu a určitě by bylo dobré podmínit přijetí tohoto zákona tím, že ta notifikace bude buď schválena, nebo ne. Protože není žádný kvapík. Na přechod na nové terestrické vysílání, které se už pravděpodobně nedá zastavit, máme opravdu už dost času. Nemáme kam spěchat. Jakékoli zkracování lhůt a projednávání tohoto zákona v tom tempu, které je tady vražedně navrženo a postihlo i hospodářský výbor, je naprosto, ale naprosto zbytečné.

Druhá věc, která mě v zákoně chybí, je podpora virtuálních operátorů. Protože iluze o tom, že sem přijde další operátor a zaplatí státu 4 miliardy, je opravdu iluze. Operátoři mají velkou práci s tím vybudovat sítě v těch dosavadních standardech. Teď je vypsáno nové výběrové řízení na uvolnění dalšího frekvenčního pásma, kde se předpokládá zisk v řádu 140 nebo 150 milionů. Já nevěřím tomu, že za podmínek, které jsou teď stanoveny tím zákonem, se sem do této země vůbec někdo pohrne. Takže představa o tom, že spěcháme jenom proto, abychom zlevnili data, je naprosto iluzorní a předpokládám, že tahle bublina už opravdu praskla.

Takže znovu říkám, není žádný kvapík. Na ten standard nového televizního vysílání bohužel přesto, že existovaly jiné alternativy, musíme přejít. Ale rozhodně by bylo dobře, kdyby ten zákon podpořil nejen nové potenciální operátory, ale především operátory virtuální a také vyřešil ten problém, aby občané, kteří budou muset zaplatit miliardy za nákup nových televizí nebo set-top boxů, nemuseli platit ještě miliardu veřejné podpory, kterou nám Evropská unie zamítne.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Stupčuk, poté s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já doufám, že mi budou stačit dvě minuty ve faktické poznámce.

Celá podstata problému je podle mého soudu o tom, jestli je tady dostatečné konkurenční prostředí. Já tvrdím, že ne, a to mezinárodní srovnání v rámci evropských států ukazuje, že tomu tak skutečně není. Chtěl bych podotknout, že úloha Českého telekomunikačního úřadu, jedna z nejdůležitějších úloh, je nahrazovat svou regulatorností, svou regulační činností právě nedostatek konkurence. Tady došlo k naprostému selhání, a k tomu selhání došlo i u nás u všech. Chci tady odkázat na rok 2015, kdy kontrolní výbor jednoznačně přijal usnesení o tom, že jsou tady závažné pochybnosti o tom, jakým způsobem funguje trh v oblasti elektronických komunikací, a reagoval na to tak, že podal podnět Úřadu na ochranu hospodářské soutěže už v roce 2015. Já jsem byl svědkem a věřím, že mnozí kolegové z kontrolního výboru mě podpoří či dosvědčí má tvrzení, kdy jsme byli svědky, kdy během jednání na kontrolním výboru se on line na internetu měnily ceníky tak u jednotlivých mobilních operátorů, aby to skutečně nevypadalo, že mají kartelovou dohodu na tom, jak mají vypadat jednotlivé ceny volání, jednotlivé tarify, ať už ty neomezené, či přenosy dat.

Ten problém tady existuje, ten problém je tady všudypřítomen a já znovu tady upozorňuji na to, že tady byl nečinný Český telekomunikační úřad, který to má v popisu práce ze zákona nahrazovat nedostatky konkurenceschopnosti svou regulatorní činností. My jsme ho k tomu vyzývali, upozorňovali. A nejhorší na tom je, že to bylo posvěceno i Úřadem na ochranu hospodářské soutěže v situaci, kdy jsme jednoznačně deklarovali, kdy jednotlivé ceníky nejobvyklejších a nejvíce používaných tarifů se prostě kryly na desetiny haléřů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, pane poslanče. Omlouvám se.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji. (Potlesk několika poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Já bych reagoval pouze na dvě věci. Snad nikdo tady asi neříkal, snad ani zástupce předkladatele nebo pan předkladatel, že by měly díky tomuto zákonu klesnout ceny za volání, za hovory nebo za data, ale tímto zákonem zcela jasně směřujeme k rozbití oligopolu, který tady už dlouhá léta panuje a rozděluje si ten trh. V případě, jestli se tomu tak stane, tak ta data samozřejmě se vstupující konkurencí, sníží se jejich cena, stejně tak jako se sníží i cena hovorů.

A ještě bych si dovolil doplnit nebo trošku poopravit pana předsedu hospodářského výboru Pilného. On dobře ví, a také tam seděl na jednání hospodářského výboru, když jsem se opakovaně ptal pana ministra, zda je transpozice tohoto evropského práva obligatorní, tj. povinná, chcete-li, do našeho právního řádu, bylo mi panem ministrem sděleno, že ano. A pan kolega Pilný tam seděl, nerozporoval to, ani se nezeptal, ani na to nereagoval. Takže nechápu, proč teď říká, že nám to teď nikdo nenutí a že nemusíte digitalizaci provést. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Ivan pilný. Prosím.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si myslím, že by si pan zpravodaj měl srovnat nějakým způsobem noty. To, co musíme udělat, je uvolnit pásmo 700 megahertzů, které je určeno pro mobilní data. To musíme udělat, k tomu jsme se zavázali na konferenci světového rádiového sdružení. To, co ovšem nás nikdo nenutí, je přechod na novou formu terestrického vysílání. Nikdo, žádný orgán Evropské unie nás k tomu nenutí! K uvolnění frekvence 700 megahertzů jsme se opravdu zavázali. To jsou dvě různé věci a bylo by dobře, kdyby to pan zpravodaj pochopil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. A nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Adamec a připraví se pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já se přiznám, že jsem byl také obětí toho spěchu, kdy lhůta k podání pozměňovacích návrhů byla velmi krátká, a musím říct, že i mí poradci tam udělali chybu, tak jsem je stáhl a budu podávat tady dneska v podrobné rozpravě. Pozměňovací návrhy, které jsem stahoval, byly velmi jednoduché. Jedná se o zpřesnění legislativy. Je to otázka zřízení přechodových sítí a stanovení jejich účelu, aby byly přímo v zákoně, a nikoliv tak, že to bude koncipováno jako povinnost držitelů přídělu rádiových kmitočtů. A pak dále je tam upřesnění toho, jakému okruhu subjektů, tzn. držitelů stávajících přídělů, mají být příslušná individuální oprávnění přidělována. Já to načtu v podrobné rozpravě. Pozměňovací návrh je v systému.

A ten druhý, který jsem zvažoval velmi dlouho, protože vím, že to vyvolá, řekl bych, možná kontroverzní reakce, tak já se přiznám, že když jsem četl sankční opatření proti operátorům, jejichž cenová politika samozřejmě nám všem vadí, a když jsem četl, jakým způsobem Český telekomunikační úřad vybíral pokuty, a když vezmu, že rozhodně nesdílím tu představu, že čím větší sankce, tím lépe nám to pojede, já si nakonec myslím, že sankce mají mít samozřejmě varující povahu, ale také výchovnou. Ale pokud uděláte sankce likvidační, tak firmy se podle toho začnou chovat. Vždycky akce vyvolá reakci a budete do toho balonku s vodou tak dlouho šťouchat, až ho protrhnete a můžete napáchat víc škody než užitku. (V sále je velký hluk.)

Já chápu, že to kolegy nezajímá támhle z levého kouta. Chápu to, že kdybychom se bavili o nějakých sociálních problémech, možná by je to zajímalo více.

Ale já chci říci, že ty sankce mně fakt vadí. A myslím si, že minimálně bychom se měli vrátit k diskuzi o tom, jestli je to v pořádku, či nikoliv. Sankce jako procento z obratu, pan předseda Pilný to tady říkal, vlastně jsme druhá země, která uvažuje o jejím zavedení, ale já si myslím, že takovéto sankce patří do soutěžního práva, a nikoliv do práva, které se týká fungování těchto společností, těchto operátorů. Já se fakt nedomnívám, že je to vhodný způsob. Já se domnívám, že samozřejmě lepší je ten způsob, aby telekomunikační úřad opravdu správně a tvrdě vyžadoval povinnosti, aby využíval hodnoty, které jsou stanoveny v zákoně, protože pokud to uděláte z obratu, tak samozřejmě to může mít i negativní následky, třeba dělení společností na menší firmy, aby se zmenšil obrat... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale skutečně v levém rohu stále část poslanců vyrušuje váš projev, takže já vás žádám o klid. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. A to je nás tu dneska docela málo na to, jaký je tady hluk. Z levé strany, po mé levici!

Takže může to skutečně vést ke schovávání se společností a dělení na různé dceřinky a podobně, aby sankce postihla v tom procentu obratu co nejnižší částku. Může to omezit, dejme tomu, zavádění nových technologií, inovací, protože každé zavedení nové technologie je vždycky rizikové. Může to přinést určité problémy, komplikace. Pan předseda Pilný tady mluvil o fikci čtvrtého mobilního operátora. Tak tohle podle mne určitě neprospěje, řekl bych, tomu, aby sem někdo čtvrtý přišel. A samozřejmě bude to velký problém i pro případné malé subjekty, které budou podnikat na tomto trhu, a můžou to být, jak tady bylo řečeno, virtuální poskytovatelé. Já si myslím, že tady je potřeba fakt zvážit tu míru. Já si vzpomínám, že když jsme vždycky dělali pokuty, sankce v jakémkoliv zákonu, tak vždycky byla sankce, speciálně tedy musím říct, že našich největších regulátorů - levice - ty sankce dělat co nejvyšší, aby se pak zjistilo, že ty sankce není schopen nikdo platit. Já si opravdu nemyslím, že sankce má být likvidační. Sankce má narovnat trh, má srovnat podmínky, má vychovat poskytovatele a má mu dát samozřejmě přes prsty, jak se říká lidově, ale nemá ho zničit.

Takže já si dovolím samozřejmě v podrobné rozpravě podat pozměňovací návrh, kde tato procenta obratu půjdou pryč, s tím, že ale ty částky se malinko zvýší i přesto, že si myslím, že to žádný význam nemá. Protože když se podíváte, já jsem si udělal takovou statistiku, kde podle výročních zpráv ČTÚ v roce 2013 byly uloženy pokuty v celkové výši 9,1 mil. korun. Jinak mimochodem ta procenta z obratu jsou miliardy, aby bylo mezi námi jasno. Pak v roce 2014 byly lepší trošku, výběr, asi operátoři začali trošku zlobit - 21,7 mil. korun. A v roce 2015 ještě trošku víc pozlobili, takže dostali malinko vyšší sankci - 24,5 mil. korun, ale všichni dohromady, prosím, vás. Ne jeden konkrétní. A tady jsou návrhy samozřejmě 10 mil., 20 mil., 40 mil. Já si prostě myslím, že je to dostatečné a procenta z obratu, ať je nemusíme, ať si o tom myslíme, co chceme, ať nám připadají, že se chovají k nám velmi drsně a tvrdě, tak si myslím, že toto opatření z druhé strany není adekvátní tomu problému, který je potřeba vyřešit.

Takže já vám děkuji za pozornost a načtu to v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Leo Luzara. Připraví se Marek Benda. Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, já si dovolím v úvodu svého vystoupení reagovat na své předřečníky, kteří tady dle mého názoru použili jeden zajímavý argument.

Padlo tady, že při projednávání na hospodářském výboru zazněly, nebo hospodářský výbor byl seznámen s určitými fakty, nebo popř. materiály, které ukazují na špatné fungování Českého telekomunikačního úřadu. Na jeho mnohdy nečinnost, mnohdy na nepochopitelné reakce, které měly nastat, nenastaly, nebo pak nastaly, když neměly nastat. Já chci poukázat na události posledních dní, kdy jsme se dozvěděli, že je možné operátory poskytnout mobilní data, mobilní volání velkoobchodním přístupem v úrovni padesáti, šedesáti korun měsíčního poplatku. Kolega Pilný tady použil výraz, že to přece musí být dotované. Ale já říkám, pokud je to opravdu dotované, potom se jedná o porušení obchodní soutěže, protože žijeme v oligopolním trhu, kde toto jsou společnosti, které zcela zřejmě a jasně, pokud poskytují dotované služby, musí to zdůvodnit, proč jsou dotované.

To je stejné jak české dráhy, když poskytují dotované služby. Nebo když poskytují dopravci soukromí dotované služby na některé lince. Musí se jó obhajovat před antimonopolním úřadem, v našem případě Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, zda náhodou neporušují hospodářskou soutěž. Čili pokud je to fakt, že se jedná o dotované ceny, na tomto místě vyzývám Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby okamžitě začal šetřit tady toto jednání a flagrantní porušení v rámci dotování těchto cen. Pokud ovšem se nejedná o dotovanou cenu a tyto ceny odpovídají hodnotě poskytnuté služby, tudíž nejsou dumpingové, máme tady druhý úřad, který by měl činit. To je ten zmiňovaný úřad Český telekomunikační, který by měl žádat jasné vysvětlení, jak jsou náklady poskytnuté velkoobchodně na určitou společnost, řádově tisíc zaměstnanců, o tolik levnější oproti tomu jednotlivci, který si tuto službu najímá řádově o stovky procent dráž. Aby operátoři dokázali, že úspora na tom, že tu službu poskytují tisícům lidem oproti tomu jednomu, je opravňuje snížit náklady o tisíc procent. Pokud to není schopen operátor poskytnout, potom je to jasné porušení a Český telekomunikační úřad má začít šetření udělení pokuty. Toto je bez diskuse dle mého názoru výzva pro tyto dva orgány, aby urychleně začaly něco s tímto dělat.

Nyní se vrátím k pozměňovacím návrhům, které jsem k tomuto zákonu připravil. Jsou dva. První, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, se snaží možná napravit drobnou chybu. Do zákona je v § 63 odst. 12 zavedena lhůta. Lhůta, která hovoří o šesti měsících možné přípravy operátorů na změny vyplývající z tohoto zákona. Protože ten bod 12 je nový, hovoří se tam o šesti měsících. Je zde ještě bod 6, pardon, bod 10, omlouvám se, který v bodě 6 hovoří také o šesti měsících. Mohlo by se stát, že možná rigorózním výkladem zákona by někdo mohl říct, že šest plus šest měsíců znamená dvanáct měsíců a v tomto případě ten operátor má po schválení tohoto zákona dvanáct měsíců na to upravit své smluvní podmínky v rámci tohoto zákona. Já navrhuji text v bodě 10 a 12 zrušit. Samozřejmě v podrobné rozpravě se k tomu přihlásím a v písemné formě je to zavedeno v systému. Toto by mělo umožnit nedvojakost výkladu a opravdu ve všech bodech umožnit operátorům změny do šesti měsíců, tak jak zákonodárce předkládá.

Druhý pozměňovací návrh, který je založen v systému, se skládá ze dvou změn. První změna hovoří o jasném stanovení doby výpovědní lhůty. Obecně zákon hovoří o tom, že výpovědní lhůta je daná v rámci přenositelnosti smlouvy, je dána v rámci ukončení, ale není dána v rámci ukončení datových služeb. Mně osobně se stalo, když jsem chtěl zrušit datovou SIM kartu v tabletu, že výpovědní lhůta u mého operátora byla 42 dnů. U jiného operátora, bylo mi řečeno, však ti tam, nebudu jmenovat konkrétní firmu, mají 45 dnů. Jinými slovy se jedná o to, že vy tou výpovědní lhůtou překročíte dvě zúčtovací období, která se vám načtou, byť už tu SIM kartu nepotřebujete, nebo jste ten tablet prodal, ale přesto dva měsíce zaplatíte za služby, které již nevyužíváte. A za druhé operátor získává čas - v mém případě 42 dnů, k tomu, aby na mě začal vyvíjet telefonický nátlak, abych si to náhodou nerozmyslel. Začínají mi nabízet jiné tablety. A jste nespokojen s naší službou, proč ji chcete zrušit? Prostě dostanete se do určitého tlaku, který na vás operátor vyvíjí, jestli náhodou za tím není, že chcete přejít ke konkurenci.

V druhém bodě, který navrhuji změnit, je také snaha trošku přitvrdit konkurenční boj mezi společnostmi. Jistě si všichni pamatujete na začátky mobilních operátorů, kdy si každý mobilní operátor předbíhal svého zákazníka. Kdy vám nabízel slevy, kdy vám nabízel mobilní telefony skoro zadarmo nebo za korunu. Pamatujete si tu dobu, kdy zákazník byl opravdu pán a mohl si vybírat. A kdy se na konkurenčním trhu pohybovala nová společnost, která trošku rozvířila tyto vody stávajícího rybníka. Sotva tyto společnosti, které na našem trhu operují, nabyly svých rozměrů pokrývajících celé české území, ta voda v tom rybníku velice rychle zklidnila a vytvořil se tu opravdu oligopol firem.

To s sebou nese důsledky, které se projevují ve snaze omezit výhody. Když si jako zákazník zjednáte nějakou výhodu se svým operátorem při podpisu smlouvy, ať už při přechodu, nebo při vzniku nové, nabídne vám obvykle výhodnější tarif, popřípadě nějakou jinou slevu za to, že se upíšete na dva roky. Obvykle na dva roky, upozorňuji také. Ano, mnoho zákazníků těchto společností na toto slyší a na dva roky tu smlouvu uzavře. Co je pro ně ale překvapení, je, že po těch dvou letech se tato smlouva, k tomu ta výhoda, automaticky prolonguje. To znamená, aniž byste si všimli, protože to je obvykle napsáno drobným písmem na nějaké faktuře tři měsíce předem, kterou dostanete, že se blíží konec toho dvouletého období, tak vám automaticky, pokud nereagujete, tuto smlouvu nebo toto prolongují o další dva roky. Když v domnění, že už přece tu smlouvu máte minimálně tři čtyři roky, chcete přejít k jinému operátoru, najednou zjistíte, že závazek, který jste kdysi na ty dva roky uzavřel, vám stále trvá a vy jste nucen pod dojmem toho, že když ukončíte tu smlouvu, dostanete penále za nedodržení této dohody, zůstat u stávajícího operátora.

Toto je běžná praxe. Dokonce v mém konkrétním případě, který mohu dokumentovat a který jsem již dal k šetření Českému telekomunikačnímu úřadu, došlo k tomu, že operátor vůbec nehleděl na zákonné termíny, dokdy měl upozornit, a tu automatickou prolongaci v roce(?) klidně posouval jenom proto, aby měl argument vůči tomu, že bych neměl přejít k jiné společnosti.

Čili ten můj druhý návrh tady k tomuto je jasná deklarace v zákoně, že ne automatická prolongace, ale naopak pokud vy nevyjádříte průkazně souhlas s tím, že chcete prodloužit tu závazkovou dobu, přechází smlouva na klasickou smlouvu na dobu neurčitou, tzn. bez závazku, a je na operátorovi, aby si vás snažil předcházet, aby vám dal nějakou výhodnější nabídku, abyste třeba znovu obnovili na ty dva roky ten závazek, který tedy máte. Věřím, že i tady tento bod pomůže trošku té konkurenci, aby operátor měl větší snahu si vás udržet, aby nabídky, které dává, byly výhodnější a lepší než třeba před těmi dvěma lety, kdy si vás zavázal.

Toto jsou dva návrhy, které jsem připravil k tomuto zákonu. Třetí návrh spíše upřesňuje, možná by to mohl být i legislativně technický, to nechám na projednání na výboru, jak k tomu přistoupí.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leo Luzarovi. Budeme pokračovat, a to faktickou poznámkou pana poslance Pilného. připraví se pan kolega Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Omlouvám se, že tady musím vykládat relativně banální věci, ale pokud mluvíme o dotovaných cenách, tak musíme rozlišit třeba České dráhy, které dostávají veřejnou podporu, a ta může být kvalifikovaná jako nedovolená, od toho, když mobilní operátoři, což jsou soukromé společnosti, prostě dělají některé služby jako ztrátové a dotují je ze svých vlastních peněz. Tam není co regulovat - pouze v případě, že by tímhle tím způsobem dostali dominantní roli na trhu. To se ovšem nestane, protože když se podíváte na to, jak fungují mobilní operátoři, tak fungují prostě všichni stejně. Tyhle výhodné ceny pro podniky a státní entity prostě dělají všichni.

Jinak bych si dovolil souhlasit s tím, že věci, jako že ten souhlas s prodlužováním těch smluv je předpokládán, to je bohužel běžná nemoc nejen u mobilních operátorů, ale vidíte to téměř v každé smlouvě. To je samozřejmě špatně. A je velmi dobře, že v tom zákoně je konečně to, co operátoři velmi výrazně zneužívali, že pokud dojde k jakékoliv úpravě smlouvy, tak máte právo ji vypovědět a ten operátor vám to musí oznámit. Ten paragraf, který tady byl schválen ústavní většinou, je prostě špatně a mobilní operátoři ho zneužívali. Rozhodně to, že přejdete na jiný typ smlouvy, je taková změna smlouvy, se kterou musíte souhlasit. A to tenhle ten zákon, doufám, i když ten paragraf není formulován zrovna šťastně, umožňuje. Takže to je namístě. Ale regulovat ceny komerčních společností, pokud neporuší pravidla regulace, prostě není možné a není to třeba a bylo by to taky úplně špatně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegu Pilnému. Nyní s přednostním právem zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jenom velice krátce a předpokládám, že v obecné rozpravě již naposledy, pouze bych zareagoval na tři věci.

Můžeme si stěžovat na to, že doba mezi prvním a druhým čtením byla zkrácena na 20 dní a byla extrémně krátká, tudíž jak poslanci a poslankyně, kteří navrhovali své pozměňovací návrhy, předkládali pozměňovací návrhy, měli na to minimálně času. Tak stejně minimálně času na to mělo i Ministerstvo průmyslu a obchodu jako předkladatel této novely. Ale pozor, bylo to přece jen dohodnuto na schůzce u předsedy vlády Sobotky, kde byli zástupci všech parlamentních stran, a ti to předsedovi vlády slíbili, že toto období už nebudou dále rozporovat. A já to tady skoro od každého druhého slyším, jak ten čas je krátký. Ale vyloženě mě to vede k myšlence, k úvaze, že někteří mí kolegové mají v úmyslu tento zákon tak rozfašírovat, tak rozřezat salámovou metodou, aby nebyl do konce tohoto volebního období schválen.

Otázka likvidačních pokut - a teď bych reagoval na jednoho ze svých předřečníků. Navrhované zvýšení pokut za správní delikty, a to až do výše 5 až 10 % z čistého obratu operátora dosaženého za poslední ukončené účetní období, je nutno považovat za velice dobrý krok k vynucování zákonných povinností operátorů, a ne že ne. Ač se tato částka může stát astronomickou, tak přihlédneme-li k ročním miliardovým ziskům mobilních operátorů, tak tato výše pro ně nepředstavuje naprosto žádnou hrozbu. Operátoři tedy nejsou nikterak motivováni k dodržování zákonných požadavků. A argumenty, že zvyšování pokut je zbytečné, protože ani ty dnes nejsou udělovány v maximální výši, pramení většinou z neznalosti správního trestání, a nahrává tak mobilním operátorům, kteří samozřejmě ty vyšší pokuty nechtějí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. S faktickou poznámkou nejdříve Ivan Adamec, protože ten je elektronicky přihlášen, a poté pan kolega Luzar. Pan kolega Benda ještě vydrží s řádnou přihláškou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, pane ministře, no tak to je přesně to, co jsem tady říkal. To se hezky říká, že mají velké obraty, tak prostě je budeme mastit. Ale já jsem taky říkal, že dneska už je mastit můžeme, ten Český telekomunikační úřad, když to tedy řeknu velmi drsně. Ale když se podíváte na ty výsledky, tak jaký je výsledek toho správního trestání? Velmi nízký. Takže problém bude někde jinde.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan kolega Luzar s faktickou poznámkou a poté řádně přihlášený pan kolega Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji. Já bych jenom krátce zareagoval vaším prostřednictvím na kolegu Pilného. On hovořil o podnikání na volném trhu, kde podnikatel může své zboží dát klidně zadarmo. To má pravdu, je to na jeho vůli. Ale telekomunikace nepodnikají na volném trhu v tom pojetí klasickém, ony jsou regulovány, protože je tady přirozený oligopol. Proto taky je Český telekomunikační úřad tak vybaven pravomocí k regulaci. Jinými slovy, ty dvě připomínky, které jsem měl k té situaci, která nastala, k rozdílným cenám mezi velkoodběratelem, v tomto případě ministerstvem v datovém balíčku, v hovorovém balíčku za 53 korun, a občanem, jednotlivcem, za tutéž službu řádově v tisícikorunách, je dle mého názoru jasné porušení buď zákona o ochraně hospodářské soutěže v prvém případě, nebo v druhém případě je to výzva k šetření Českému telekomunikačnímu úřadu, aby operátoři doložili oprávněnost tak vysokých cen pro jednotlivce, to znamená jinými slovy nákladů, které jim účtují oproti řekněme větším odběratelům, než jsou tito jednotlivci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Marek Benda. Připraví se pan poslanec Martin Novotný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, vidím, že už fakt míra zájmu je velmi nízká, tak to nebudu asi až moc protahovat, ale přece jenom pár poznámek bych rád přičinil.

Tady se opakovaně spojují dvě věci. Jedna je nějaká lepší regulace trhu operátorů a to, že premiér přislíbil, že když bude přijata tato novela, tak bude určitě mnohem líp na telefonním trhu a všichni občané si budou telefonovat mnohem levněji. Ukazuje se, že zatím si levněji telefonují ministerstva a občanů se to nijak nedotklo. A obávám se, že do budoucna to bude přesně to samé. No ale věřme tomu, že se třeba něco zásadního stane.

Druhá část je právě ta tzv. diginovela, která předkládá nějaký koncept přechodu a uvolnění toho pásma, jak tady říkal pan poslanec Pilný, pásma 700 megaherzů. Tato novela je předkládána vlastně strašně předčasně, protože pokud je známo, a já teď vycházím opravdu z právních rozborů, které sem byly doručeny, tak nemáme notifikaci, a to dokonce ani předběžnou notifikaci od Evropské komise, jestli toto můžeme učinit a jestli to můžeme učinit způsobem, který je ministerstvem navrhován. Pan poslanec Pilný už tady na to také upozorňoval. Omlouvám se, že ho používám, ale částečně říkal to, k čemu jsem chtěl mluvit i já.

Záruka v § 27 a předběžné otázky je v podstatě nulová, protože dejme tomu by se týkala přímo vyplácené podpory ze strany telekomunikačního úřadu, ale zdaleka se netýká dalších věcí, které tento návrh zákona slibuje jednotlivým hráčům na trhu. A tady se obávám, že potenciálně můžeme zadělat na obrovský průšvih, protože pokud tady přislíbíme něco - licence, prodloužení licencí na deset let a další kroky, jak na to upozorňují právní analýzy, které jsme dostali - a posléze dojde k situaci, kdy nám Evropská komise řekne "ne, ne, ne, to nesmíte udělat", ale přitom v České republice již se bude jednat o platné právo, tak se přece s námi všichni soukromí hráči na tom trhu, a to jsou jenom soukromí hráči, tam nejsou žádné státní podniky, to jsou soukromí hráči, začnou soudit: vy jste nám ze zákona něco slíbili a teď vám to Evropská komise zatrhla, no ale to byla vaše chyba, že jste to ze zákona slíbili.

A to je ta obava, kterou mám a pro kterou přednesu v podrobné rozpravě nějaké varianty návrhů, které na jednu stranu říkají buďto zdražte licence posléze, až dojde k tomu přechodu, ale nemůžete je slíbit na deset let, nebo alespoň odložme účinnost těchto ustanovení do okamžiku, než bude jasné a zřejmé, že tato podpora je slučitelná s právem Evropské unie. Protože jestli slíbíme někomu ze zákona podporu, a to ne přímo finanční podporu, to bych ještě řekl, že dejme tomu v tom § 27 je jakýmsi způsobem ošetřena ta přímá finanční podpora, ale jestli slíbíme nějaké dlouhodobé výhody a posléze zjistíme, že tyto dohody jsou v rozporu s právem Evropské unie, tak se můžeme dostat do nekončících arbitráží, které tuto zemi mohou stát strašně velké peníze. To přece známe opakovaně z různých příběhů, které jsme tady zažili za posledních dvacet let, kdy právě přísliby, které byly dány ať už státem ve formě zákonů, nebo jednotlivými úřady ve formě nějakých rozhodnutí, nás zavázaly a na dlouhou dobu se pak staly problémem, že tu se nesmí rušit hrací automaty, tu se nesmí rušit billboardy, tu se nesmí rušit to či ono.

Tady bych chtěl, abychom byli mnohem opatrnější, a velmi bych prosil pana ministra, aby alespoň v závěrečném slově na závěr obecné rozpravy se nějakým způsobem pokusil objasnit, jak je to s otázkou těchto zákonných příslibů a jejich případné vymahatelnosti arbitrážemi za situace, kdy by Evropská komise řekla ne, tento typ veřejné podpory je nepovolený. Protože tam si jenom s § 27 nevystačíme a tam nám to může vyvolat další problémy.

Pak bych vystoupil v podrobné rozpravě a zdůvodnil vám případně své pozměňovací návrhy, které předložím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. Nyní pan poslanec Martin Novotný, připraví se pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, pěkný večer. Ta diskuse má mnoho rovin, mnoho vrstev té normy. Je tady debata a spor mezi těmi, kteří věří v zázračný účinek spousty naprosto racionálních a dobrých ustanovení v tomto zákoně na vývoj cenotvorby na trhu, versus ti, kteří věří, že je to spíše o rozdílu, který jsme zažili třeba na dráhách, kde prostě nešlo primárně o to, aby se zlepšilo právní postavení cestujících oproti tomu, kdo poskytuje dopravní službu, ale primárně šlo o to, aby se liberalizoval trh a pustili se na koleje nějací jiní provozovatelé. A tam, kde to jde složitě, tak holt správně tady pan poslanec Pilný mluvil o těch virtuálních. Pak je tady důležité to téma potenciálních arbitráží.

Ale já bych chtěl zmínit něco jiného. Nevím, jestli už při přijímání této legislativy neztrácíme kontakt s normálním lidským světem lidí, kteří žijí v téhle zemi. Ta norma propojuje svět mobilních telefonů a televizních přijímačů. My tady všichni mluvíme jenom o té rovině nadějí na to, že se zlevní nějaká data, někteří tomu věří a někteří, jako já, tomu příliš nevěří. Ale ve vzájemném světě mobilních telefonů a televizních přijímačů došlo za poslední léta k něčemu docela podstatnému, na co bych vás chtěl upozornit a co bych vám chtěl připomenout. Jestliže v počítačovém světě a ve světě mobilních telefonů došlo k obrovskému posílení uživatelského komfortu těchto zařízení, jsou intuitivní, může je ovládat kdokoliv a obrovské množství dříve nepředstavitelných služeb může prostřednictvím těchto mašinek využívat a skoro každý to každodenně děláme, tak ve světě televizního vysílání došlo na jedné straně k obrovskému technologickému pokroku, ale na druhé straně k poměrně výraznému snížení uživatelského komfortu.

Nevím, jestli jste někdo v posledních letech dělali tu banální věc, že jste si sami ladili televizní přijímač podle toho, v jakých letech jste ho koupili, jakým softwarovým vybavením je vybaven, v souvislosti s první vlnou digitalizace.

Pan poslanec Pilný tady v posledním čtení, v tom minulém, upozornil nejenom na ekonomickou rovinu, že pro část české populace se může stát další komplikací už ta záležitost neúnosná ekonomicky, ale i možná na tu uživatelskou rovinu. My se čím dál víc dostáváme do situace, kdy pro celou řadu starších občanů naší země může přestat být ekonomicky únosné nejenom si pořizovat nové přístroje nebo nové set-top boxy, ale nutně, protože nejsou schopni s těmito přístroji zacházet a v podstatě jakoby tu službu bez nějaké externí odborné pomoci vůbec si ve své domácnosti realizovat, tak jakoby vynucujeme stav, kdy z přijímání televizních kanálů a televizního signálu se stává velice komplikovaná situace. Nejrůznějšími přístroji, když rozbalujete ty digitální balíčky, tak kolikrát zjistíte, že ani člověk, který v té mobilní sféře je docela zběhlý, není občas schopen bez odborné pomoci na dálku u různých poskytovatelů této služby si celou řadu kanálů naladit.

Já bych byl nerad, abychom na základě jediného argumentu, který tady dneska zazněl ze strany pana ministra, a to je argument o spektrální účinnosti - to byl jediný argument, který tady zazněl, to je, prosím vás, odborný termín z rádiové komunikace, nebudu vysvětlovat, co popisuje, můžete se podívat na internetu přes data na Googlu, v jakých jednotkách se tahle fyzikální veličina měří -, tak jestliže je jediným argumentem spektrální účinnost, tak abychom na základě té spektrální účinnosti nezpůsobili třeba pro generaci seniorů v televizním vysílání za pár let blackout, protože na to nebudou mít peníze, nebudou schopni bez externí pomoci si vůbec naladit jakýkoliv program včetně těch veřejnoprávních.

Myslím si, že hazardujeme se světem, o kterém už velmi málo víme jako ti, kteří si mohou možná dovolit více věcí než naši staří občané. Chci na to upozornit. V posledních dnech jsem diskutoval s celou řadou lidí, kteří dnešní podobu terestrického vysílání považují za jakousi na x let dopředu jistotu, že už nebudou muset dále investovat, a my jim vymýšlíme další, novou vlnu nutných investic. Neslyšeli jsme tady žádnou odpověď na to, proč je to nutné. A já se chci znovu zeptat: To je jenom kvůli té spektrální účinnosti? A jak budete těm důchodcům na venkově vysvětlovat ten argument se spektrální účinností, až je donutíte koupit si ten set-top box a tu televizi, pane ministře?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Novotnému. Ještě než budeme pokračovat, od 18 hodin do konce jednacího dne se omlouvá paní poslankyně Jana Lorencová, kterou tady ovšem vidím stále.

Budeme pokračovat vystoupením pana poslance Michala Kučery. Jsme stále v obecné rozpravě. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás upozornil na pozměňovací návrh, který předložila má kolegyně paní poslankyně Pekarová Adamová, která je dnes řádně omluvena, tudíž si dovolím tento pozměňovací návrh představit za ní.

Účelem tohoto pozměňovacího návrhu je zakotvit zákonnou povinnost, podle které by Česká televize jako veřejnoprávní médium vysílala kinematografická díla zahraniční tvorby, filmy a seriály zahraniční tvorby vytvořené pro televizní vysílání, které jsou opatřeny dabingem, zároveň v původním znění s titulky v českém jazyce. Návrh dává divákovi možnost volby, díky které si sám na svém přijímači zvolí, s jakým zvukovým doprovodem bude pořad sledovat. Chtěl bych upozornit, že duální vysílání nabízela Česká televize do roku 2003. Následné zvýšení kvality poskytovaného zvuku vedlo k omezení duálního vysílání. Z důvodu omezené šířky terestrického frekvenčního pásma, přes které je signál České televize šířen, je nyní duální vysílání nedostupné, a to i po přechodu z analogového na digitální vysílání, které bylo díky komprimaci spojeno s efektivnějším využitím frekvenčního spektra. I tak je v současné době multiplex 1, tzv. veřejnoprávní multiplex, zcela využit, a tak k realizaci duálního vysílání není dnes prostor.

Novela zákona o elektronických komunikacích upravuje přechod na novou formu vysílání DVB-T2. To je opět spojeno s úsporou frekvenčního spektra, což otvírá prostor k opětovnému zavedení duálního vysílání. Z tohoto důvodu je návrh předkládán právě v této novele.

Změna do dotýká pouze České televize, nikoliv soukromých společností. Domníváme se, že by Česká televize jako veřejnoprávní médium měla svou veřejnou službu naplňovat mimo jiné i tím, že poskytuje duální vysílání, což pomáhá zlepšit jazykovou vybavenost diváků. Ta je u nás hluboko pod evropským průměrem. Například anglicky se podle průzkumu Eurobarometr domluví pouze 11 procent Čechů, což řadí Českou republiku na spodní příčky spolu s dalšími zeměmi, které mají silnou tradici dabování.

Pozměňovací návrh má kolegyně konzultovala s řadou odborníků. Podle zástupců Českých radiokomunikací bude díky přechodu na DVB-T2 možné duální vysílání technicky zajistit. Česká televize se rovněž duálnímu vysílání v zásadě nebrání a už dnes ho v omezené míře nabízí divákům satelitního vysílání. Cílem návrhu je však zpřístupnit tuto možnost i divákům, kteří přijímají bezplatné pozemní vysílání, což je asi 60 procent domácností.

Návrh byl také předem konzultován s Ministerstvem průmyslu a obchodu a také Ministerstvem kultury. Výsledná podoba pozměňovacího návrhu je kompromisním řešením, které se snaží vyhovět všem připomínkám.

Tímto bych se chtěl zároveň i přihlásit do podrobné rozpravy, kde se k pozměňovacímu návrhu své kolegyně Adamové přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michalu Kučerovi. To byl zatím poslední přihlášený v obecné rozpravě. Ptám se, kdo se dál hlásí ještě v rozpravě. Pan ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček. Máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Děkuji. Vážený pane předsedající, nechci rozpravu s ohledem na pokročilou hodinu už příliš protahovat, nicméně myslím, že je důležité, abych se zde znovu k některým věcem vyjádřil.

Už jsem tady reagoval na některé výhrady v průběhu prvního čtení. A vaším prostřednictvím, pane předsedající, k panu poslanci Novotnému. On mi tady řekl, že jsem se vyjádřil pouze k tomu spektrálně efektivnějšímu. Já jsem to své úvodní slovo nechtěl příliš protahovat, protože druhé čtení, předpokládám, je od toho, aby se předkládaly pozměňující návrhy, aby se obhajovaly. Myslím si, že z hlediska úvodního slova ministra stačilo první čtení. Nicméně si myslím, že ta debata k přechodu na nové digitální televizní vysílání tady byla tak rozsáhlá, že stojí za to, abych se k tomu podrobněji vyjádřil.

Tedy je to vynucený krok. Je to vynucený krok zvnějšku, který si nevymyslela ani tato vláda, ani Ministerstvo průmyslu a obchodu, a předpokládám, že si ji nevymysleli ani operátoři. Evropská unie rozhodla již v roce 2012 o přidělení balíku pásma 1200 MHz mobilním datovým službám včetně televizního pásma 700 MHz. Mezinárodní telekomunikační unie rozhodla v roce 2015 o přidělení televizního pásma 700 MHz pro mobilní datové služby. Rada a Evropský parlament v současné době projednávají rozhodnutí o využívání tohoto pásma, prošlo v březnu prvním čtením a dá se předpokládat, že do konce prvního pololetí letošního roku bude na úrovni Evropského parlamentu schváleno.

Co dělá vláda? Vláda České republiky v roce 2015 přijala strategii správy rádiového spektra. Potvrdili jsme tím náš závazek, který vyplývá z mezinárodních dohod. V roce 2016 vláda schválila strategii rozvoje digitálního zemského vysílání, která právě v souvislosti s uvolněním pásma 700 MHz upravuje postup, jakým způsobem bude probíhat přechod ze současného terestrického vysílání na to nové.

Jaká jsou rizika, pokud bychom neuvolnili to pásmo 700 MHz? Nedokážu si to osobně vůbec představit. Za prvé Česká republika nebude vnímána jako důvěryhodný partner ať už na evropské úrovni, nebo mezinárodní úrovni. Koordinace musí probíhat mezi státy z hlediska uvolňování toho pásma. To je vynucený krok a musí probíhat. Je to technická záležitost. Když nebudeme postupovat tímto způsobem, když neuvolníme pásmo 700 MHz, máme si vzít na svědomí případné arbitráže, mezinárodní arbitráže z okolních zemí? Myslím si, že ne.

Pokud jde o občany a domácnosti, 60 procent domácností v současné době využívá tuto jedinou bezplatnou televizní platformu, tzv. DVB-T. V případě, že uvolníme pásmo 700 MHz, znamená to ztrátu 30 procent televizních kmitočtů, samozřejmě s přímým dopadem na občany v některých regionech. Řeknu vám, které to jsou regiony: jsou to jižní Čechy, je to Plzeňský kraj, jsou to některé příhraniční oblasti. Tedy v těchto oblastech, pokud bychom uvolnili pásmo 700 MHz a nezajistili přechod na jinou formu bezplatného digitálního zemského vysílání, tito občané ztratí tuto možnost. Co to znamená? Znamená to snížení konkurence. Nepochybně to znamená snížení konkurence. Tito občané budou mít k dispozici pouze možnost satelitní televize, kabelové televize nebo tzv. IPTV. Mezi těmito platformami se sníží konkurence. K čemu snížení konkurence vede? Snížení konkurence vede k tomu, že bude ukončeno bezplatné televizní vysílání a samozřejmě to umožní zvýšení cen současného placeného vysílání. Nechci prorokovat, ale ta možnost zde určitě je.

To, co navrhuje vláda, Ministerstvo průmyslu a obchodu, je standardní a odpovědný postup. Chtěl bych říct, že vytváříme předpoklady pro to, aby ten proces, krok, který je vynucený zvnějšku, probíhal úspěšně a zejména - a to bych chtěl podtrhnout - sociálně citlivě. Vytváříme dostatečný prostor cca čtyři roky na to, aby se občané těmto změnám přizpůsobili, chcete-li, aby si vyměnili v tom období svoji televizi, která bude podporovat nový formát DVB-T2, nebo aby si koupili příslušný set-top box. Set top box je záležitost několika set korun. V průběhu čtyř let je možné si jej bez problému pořídit bez jakýchkoliv zásadních finančních dopadů.

Pokud jde o pana poslance Bendu, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, já bych vám chtěl říct jednu věc. Vy se opíráte podobně jako pan... (Odmlka vzhledem k velkému hluku v sále. Ozývají se hlasy: Pšššt!)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím sněmovnu o klid.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček ... podobně jako pan předseda Pilný o nějakou právní analýzu. Já jsem tuto právní analýzu neviděl. Nemohu k ní zaujmout žádné stanovisko, protože jí Ministerstvo průmyslu a obchodu nedisponuje. Je-li to ta právní analýza, o které hovořil pan předseda Pilný na jednání hospodářského výboru 19. dubna, kde s touto v uvozovkách analýzou bylo operováno, tak jsem požádal, aby nám tato analýza jako ministerstvu byla oficiálně předložena, abychom měli možnost k ní zaujmout relevantní právní stanovisko. Mohu věřit, že taková analýza existuje, ale já ji oficiálně nemám. Chcete po mně, abych reagoval na některé závěry z této analýzy. K čemu mám reagovat? Já jsem žádnou takovouto analýzu nedostal, až ji dostanu, tak ji ministerstvo, jeho legislativci posoudí a můžeme k ní zaujmout nějaké stanovisko. V tuto chvíli žádné takové stanovisko odpovědně zaujmout opravdu nemohu.

Mohl bych hovořit ještě dál. Samozřejmě pro to, aby se rozhýbal trh mobilních služeb, je důležité, aby pracovalo nejenom Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale aby pracoval i zde zmínění regulátor, Český telekomunikační úřad, a Úřad na ochranu hospodářské soutěže, kteří mají na starosti otázku právě hospodářské soutěže a šetření možného zneužití dominantního postavení či jednání ve shodě a podobně.

Dovolte mi krátce se ještě vyjádřit k navrhované možnosti, aby byly do budoucna udělovány sankce procenty z obratu. Chtěl bych upozornit, tento názor tady zazněl, že v tuto chvíli jsou sankce z obratu umožněny pouze pro regulátora v jedné zemi. Jsou to dvě země, je to nejenom Slovensko, náš soused, ale také Francie. Na Slovensku procenta z obratu zavedli od tuším 1. ledna 2016. Myslím si, že konkurenční boj mezi operátory na Slovensku funguje výborně. Jak jsme si ověřovali informace, nedošlo k omezení investic těchto operátorů. Nikdo nezkrachoval a profitují z toho zákazníci. Tedy pokud někdo tvrdí, že sankce procentem z obratu může být likvidační, já říkám, když se budu chovat v souladu se zákonem, budu se chovat podle všech pravidel, žádná sankce pro mě nemůže být likvidační, ať je to 10 milionů, nebo ať je to procento z obratu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi průmyslu a obchodu za jeho vystoupení. Ještě v obecné rozpravě pan Ivan Pilný s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem nikdy nepolemizoval s tím, že musíme uvolnit frekvenci 700 megahertzů. Jenom bych chtěl říct jednu věc a nevím, jestli je panu ministru známá, že existují alternativní scénáře, jak vyřešit televizní vysílání. Za prvé, omezení, které přichází v úvahu na vysílání na kmitočtech, které ohroženy nejsou, tam lze doinvestovat. Provozovatelé televizního vysílání budou muset nainvestovat i do přechodu na T2. Bude to pokryto převážně z veřejné podpory. Nikdy neproběhla na vládě žádná analýza toho, kolik by stálo doinvestování na frekvencích, na kterých se vysílá, což je jeden z alternativních scénářů, které tam jsou. Máme jedno frekvenční pásmo, na kterém vysílá jenom VKV. To je možné využít pro televizní vysílání. Zase, tenhle scénář nikdy na vládě nebyl probírán.

Pak tady bylo řečeno, že to, že si lidé budou muset vyměňovat televizory, není žádná zásadní změna. Já tedy absolutně nechápu, proč to není zásadní změna, když to budou muset zaplatit, a týká se to především lidí, kteří vůbec nevyměňují televizory na základě nějaké přirozené obměny, ale když jsou prostě na šrot, takže tam asi o zásadní změnu jde.

Pokud se týká pokut, já jsem si nechal prověřit přímo u slovenského telekomunikačního úřadu, jak zacházejí s pokutami. Všechny pokuty, které tam byly uděleny za dobu platnosti zákona, který tam mají, byly banální až na jednu jedinou pokutu, která byla 100 tisíc eur, jinak žádná taková pokuta udělena nebyla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pilnému. Ještě než dám slovo panu kolegovi Bendovi také k faktické poznámce, přečtu omluvy došlé předsedovi Sněmovny, a to paní poslankyně Jitky Chalánkové a pana poslance Tomia Okamury od 18.30 do 19 hodin.

Nyní s faktickou poznámkou pan kolega Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, já se pokusím stručně - když mi pan kolega Pilný nebude rušit ministra, nýbrž chci reagovat na ministra - zareagovat na to, co tady bylo řečeno panem ministrem ad jedna k otázce sankcí. Říct, že sankce není likvidační, pokud se člověk chová dobře, je samozřejmě pravda. Ale máme rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, že i pokud se člověk chová špatně, tak sankce nesmí být likvidační. Takže neargumentujme tím, že pokud se chová dobře, tak sankce není likvidační. Musíme vědět a sledovat, co se v právním řádu děje.

Druhá věc. Já jsem neříkal, že má ministerstvo zaujmout stanovisko k nějaké právní analýze, kterou jsem měl pocit, že pokud byla na hospodářském výboru, že ji ministerstvo má k dispozici, já ji když tak samozřejmě poskytnu. Já jsem položil panu ministrovi otázku, co bude, pokud se ukáže, že některé části zákona, které slibují něco stávajícím hráčům na trhu, nejsou slučitelné s právem Evropské unie. Kladl jsem otázku, zda pak nejsme v situaci, kdy se s námi začnou soudit a u českých nebo mezinárodních arbitráží na nás vysoudí velikánské peníze, protože jsme jim ze zákona něco slíbili, a pak jsme zjistili, že to z hlediska předpisů Evropské unie nejsme schopni plnit. Protože k tomu směřují mé návrhy, kdy říkám, odložme účinnost těchto částí do okamžiku, než bude jasné, že jsou slučitelné s právem Evropské unie. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. Nyní ještě faktická poznámka pana poslance Martina Novotného. Jsme stále ještě v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Faktická poznámka bude mít formu otázky na pana ministra. Poslanec má právo být laikem v oblasti radiokomunikací, a proto se chci zeptat. Ve chvíli, kdy jste mluvil o limitech, které by to znamenalo pro některé regiony České republiky v souvislosti s důsledky onoho uvolnění pásma, se chci zeptat jednoduše laickým jazykem. Limity jsou dány fyzikálními parametry frekvencí, které by byly k dispozici, anebo stávající podobou radiokomunikační infrastruktury, do které by se případně muselo investovat, aby limity překonala? Pakliže by platila druhá otázka, pak je odpověď jednoduchá. Pak investice přenášíme na občany a ve srovnání dvou variant mě vaše odpověď neuspokojuje. Pokud to jsou fyzikální parametry pásem, tak byste měl asi pravdu. Ale chtěl bych jednoznačnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Novotnému. To byl zatím poslední přihlášený v obecné rozpravě. Ptám se, jestli se někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, obecnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova po obecné rozpravě. Je zájem, pane zpravodaji, pane ministře? Není tomu tak. Protože jsem neřídil celý čas tento bod, ptám se, jestli je nějaký návrh, který bychom měli hlasovat. Není. Takže můžeme pokračovat, a to rozpravou podrobnou. Do podrobné rozpravy je první přihlášen pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, přihlásil bych se k pozměňovacím návrhům k tisku 1053. Je to sněmovní dokument 6272, je to ta záležitost legislativního upřesnění, jak jsem tady hovořil. Je to zřízení přechodových sítí, jak bude fungovat, a potom je to, do jakých okruhů objektů držitelů stávajících přídělů mají být příslušná individuální oprávnění přidělována.

Dále bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu k tomu samému tisku a je to sněmovní dokument 6294. Je to záležitost smluvních pokut. Musím říci, že to, co jsem tady slyšel, mě neodradilo od podání pozměňovacího návrhu. Jen tak mimochodem, aby bylo úplně jasno, ty pokuty, které jsou tam vyjmenovány konkrétními částkami, se zvyšují, ale odstraňuje se to procento z obratu. Dva státy z Evropy podle mě není asi deset procent států. Já si myslím, že to může fungovat úplně jinak, a ty zkušenosti ukazují, že to asi potřeba není, pokud bude Český telekomunikační úřad postupovat, jak má. Můj názor je ten, že pokud všechno funguje, tak ty pokuty se pohybují v hodnotách, které tady padaly, a pak, když se to zadře a začne se tam konkurenčně bojovat, tak to může být úplně jinak a likvidační pokuty prostě... To neříkám proto, že bych hájil ty operátory, v žádném případě, mám také své osobní zkušenosti, ale myslím si, že pokuta nemá být likvidační, a ta procenta z obratu likvidační být mohou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Adamcovi. Nyní pan poslanec Petr Kudela v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kudela: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, vážení páni ministři, přicházím s tahákem. Vždycky každému říkám, že na Sněmovnu se chodí s tahákem, je to projev mé domácí přípravy.

Hovořili jsme zde, pan předřečník Pilný, o nedostatku konkurence v oblasti poskytování služeb mobilních operátorů. Hovořili jsme zde o potřebě či touze po využití budoucího uvolněného pásma 700 MHz. V oblasti, o které budu hovořit, je touha po vstupu do kýmsi zakázaného pásma i možnost jeho využití. A jak známo, tak zakázané láká. Přicházím s návrhem, abychom v zákoně o elektronických komunikacích, který právě projednáváme, umožnili Českému telekomunikačnímu úřadu přidělit Českému rozhlasu frekvenční pásmo tak, aby mohl na celém území České republiky vysílat své programy digitálně. Cituji ze zákona o Českém rozhlasu. Je to § 3 odst. 1. Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti rozhlasového vysílání zejména tím, že ... a v písm. d) provozuje zemské digitální vysílání tak, aby zajistil naplňování úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání, které odpovídá stavu rozvoje vysílacích technologií a služeb atd. Jenže Český telekomunikační úřad nemá oprávnění Českému rozhlasu takové frekvence přidělit. Ve státní správě neplatí, co je zakázáno, to je povoleno. Naopak. Státní úřady mohou dělat jen to, co jim je zákony povoleno či uloženo.

V té věci jsem předložil pozměňovací návrh ve sněmovním dokumentu číslo 6289, ke kterému se tímto hlásím, a prosím, aby o něm bylo ve třetím čtení hlasováno.

Výroční zpráva Českého rozhlasu - odůvodním svůj návrh - výroční zpráva Českého rozhlasu za rok 2015, kterou jsme schválili 15. 9. 2016, a výroční zprávy za rok 2014, 2013 i 2012, které jsme schvalovali na této Sněmovně, hovoří o tom, které speciální stanice Český rozhlas vysílá, jak tedy program vyrábí a vysílá. Je to Český rozhlas Rádio Junior, je to vysílání pro děti a jejich rodiče, Český rozhlas Wave, nebo jak se to čte, já nevím. Jeho jednou z priorit bylo sledování, komentování společenského dění atd. Český rozhlas D-dur, klasická hudba, Český rozhlas Jazz. Tyto programy byly šířeny prostřednictvím všech forem televizního vysílání, nevím, kdo z vás poslouchá rádio přes televizní obrazovku, a prostřednictvím systému T-DAB. Potom ještě vysílá Český rozhlas Sport a Český rozhlas Rádio Retro. A tyto programy pouze v síti T-DAB. To sice vypadá, že je všechno OK, jenomže to T-DAB je šířeno kolem Prahy a nejbližšího okolí. Já jsem z Ostravy a já chci v Ostravě sledovat všechny tyhle programy, které jsem tady jmenoval. Já platím, stejně jako mnozí z vás, věřím, že všichni platíme, koncesionářské poplatky a chceme mít stejná práva jako tady občané v Praze a nejbližším okolí.

O vstup do celoplošného digitálního rozhlasového vysílání mají zájem vedle České rozhlasu i další rozhlasové stanice. To tam Český rozhlas píše v té výroční zprávě, jak by bylo super, kdyby mohl vysílat na celém území České republiky. Takže schválení mého pozměňovacího návrhu přinese posluchačům nejen obsah Českého rozhlasu, ale i dalších rozhlasových stanic, a to na celém území České republiky, a nejen tady kolem ..... (?)

Co se týká televizních přijímačů, když se vrátím k tomu původnímu návrhu, který projednáváme, tak se domnívám, že než schválíme tuto novelu, tak možnost příjmu prostřednictvím té sítě T2 bude mít dobrých 15, možná 20 procent domácností a během těch tří let jich bude drtivá většina. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Kudelovi, nyní pan poslanec Leo Luzar v podrobné rozpravě. Připraví se pan kolega Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Pane předsedající, pane ministře, já to již nyní vezmu velice krátce. Chci se přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsou v systému, a to 6265 a 6135. Tyto pozměňovací návrhy jsem již v obecné rozpravě zdůvodnil a v systému jsou i se zdůvodněním umístěny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leo Luzarovi. Nyní tedy pan poslanec Marek Benda v podrobné rozpravě, připraví se pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážený pane zpravodaji, jen se v rychlosti přihlásím k návrhům, které jsou již vloženy do systému, a to:

pod sněmovním tiskem (dokumentem) 6280 - jedná se o návrh, který vyhazuje celou digitalizaci z tohoto návrhu zákona s tím, že by byla řešena až na začátku příštího volebního období.

6279 - mám je seřazeny obráceně, za což se tedy omlouvám, ale myslím, že bude logičtější, když se pak bude hlasovat v tomto režimu. 6279 odkládá účinnost částí, které se týkají digitalizace, a speciálně tedy těch částí, které slibují něco hráčům na trhu, na okamžik, kdy bude rozhodnutí Evropské komise o notifikaci.

A 6278 říká trochu jinou tezi, ale myslím si, že také potřebnou, a to aby se licence, které následně budou, dražily, resp. soutěžily ve výběrovém řízení běžným způsobem, tak jak je to v ostatních případech, a aby nebyly přidělovány tímto jakoby zvýhodněným systémem. Předám panu zpravodaji 6278.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. Nyní pan poslanec Michal Kučera, připraví se pan kolega Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den a děkuji za slovo. Dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je v systému vložen pod číslem 6284 a který jsem řádně zdůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michalu Kučerovi. Nyní pan poslanec Martin Kolovratník. Pojďte, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Především se chci omluvit panu ministrovi, předkladateli. Já jsem u tohoto zákona byl aktivní na půdě hospodářského výboru a měl jsem to v plánu i dnes v rozpravě, ale bohužel z časových důvodů jiných jednání a změny programu jsem neměl tu příležitost. Slíbím, že opět na hospodářském výboru a během třetího čtení se ještě k obhajobě svých argumentů na podporu především DVB-T2 vyjádřím.

V tuto chvíli v podrobné rozpravě tedy pouze to, co mi velí jednací řád. Hlásím se ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 6290 a v krátkém komentáři řeknu, že tento návrh mám předjednaný s kolegy z MPO a také odborně s Českými radiokomunikacemi. Primárním důvodem předložení mého návrhu je lepší nastavení a zdůvodnění přidělování jednotlivých přídělů rádiových kmitočtů právě pro DVB-T2, a ne kvůli odkazu na § 22a odst. 4 zákona o elektronických komunikacích, jak bylo původně v tom vládním návrhu novely zákona navrženo. Takže vnímám to spíš jako technické zpřesnění jednotlivých formulací v rámci zákona. Je to návrh, který fakticky nebo obsahově nedělá žádné strukturální nebo zásadní změny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Kolovratníkovi a ptám se, kdo dál v podrobné rozpravě. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane ministře? Zájem není. Pan zpravodaj? Také nemá zájem o závěrečné slovo. Nepadl žádný návrh, který by byl k hlasování po podrobné rozpravě ve druhém čtení, takže mohu ukončit druhé čtení tohoto návrhu.

 

Máme 18.51 a ptám se pana ministra (Chvojky), jestli má zájem. Nemá zájem? Má zájem. Tak dobře. V tom případě otevřu bod 172, protože jsem ukončil bod 292.

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.