Středa 26. dubna 2017, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Jan Bartošek)
158.
Návrh poslanců Karla Raise, Petra Kořenka, Vlasty Bohdalové
a Jiřího Miholy na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb.,
o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech
a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 938/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Vláda k tomuto návrhu zákona nezaujala stanovisko.
Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů poslanec Karel Rais. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Rais: Děkuji, pane předsedo, dobrý den, kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych vás seznámil s naším návrhem, kterým měníme znění zákona číslo 245 o státních svátcích a o významných dnech a dnech pracovního klidu, a to v tom smyslu, že v § 1 zákona číslo 245, zmiňovaného zákona, chceme doplnit slova 17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii, tak chceme nahradit slovy 17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva. To Mezinárodní den studenstva je tam navíc.
V podstatě se jedná o změnu pojmenování státního svátku v kontextu událostí přelomu října a listopadu roku 1939 a následné popravy devíti představitelů studentských organizací dne 17. listopadu 1939. Jak se konstatovalo v prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu vydaném na schůzi delegátů 26 členských zemí Mezinárodní unie studentů, která se konala v Londýně v roce 1941, čeští vysokoškolští studenti jako první zvedli svůj hlas na znamení odporu proti nacistickým utlačovatelům roku 1939. Od té doby je 17. listopad celosvětově slaven jako Mezinárodní den studenstva.
Chtěl bych k tomuto našemu návrhu zdůraznit to, že návrh je podpořen Studentskou komorou Rady vysokých škol, což je národní reprezentace studenstva, a Národním parlamentem dětí a mládeže. A tak jak řekl pan předseda, navrhujeme, aby Sněmovna vyslovila souhlas s návrhem zákona již při prvním čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a požádám, abyste zaujal místo u stolku navrhovatelů. Paní poslankyně Černochová se hlásí s přednostním právem již v tento moment. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo, tento návrh už jsme tady v tomto volebním období měli, diskutovali jsme ho poměrně dlouze. Z tohoto důvodu nechápu sebevědomí kolegů, že teď to takzvaně sfoukneme v jednom čtení, to je nesmysl. Proto jménem dvou klubů, ODS a TOP 09, vetuji devadesátku.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Budeme tedy pokračovat v projednávání tohoto bodu nikoliv podle § 90 odst. 2.
Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým byl určen pan poslanec Simeon Karamazov, ale ten se na dnešní den omlouvá, a z toho důvodu budeme hlasovat změnu zpravodaje, kterým by se měl stát pan poslanec Bohuslav Svoboda. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí, abych dal hlasovat o návrhu na změnu zpravodaje tohoto tisku.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro změnu zpravodaje pro prvé čtení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 482. Přihlášeno je 127 poslankyň a poslanců, pro návrh 92, proti nikdo. Konstatuji, že byl vysloven souhlas se změnou zpravodaje pro prvé čtení.
Požádám pana poslance Svobodu, aby se jako zpravodaj ujal slova. Prosím, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, s návrhy na novelizaci zákonů o státních svátcích se v průběhu tohoto volebního období doslova roztrhl pytel. Pochybuji, že v našem právním řádu existuje jiný zákon o šesti paragrafech, který by měl být novelizován hned šestkrát. Pokud by takovým tempem měl být novelizován např. občanský zákoník o více než třech tisících paragrafů, nechci domýšlet, co by se na plénu dělo. Nedá se přitom říci, že by poslanci přicházeli se stále novými nápady. Vždyť novelizace zákona o státních svátcích se vesměs točí kolem dvou stejných dnů, a sice kolem pojmenování 17. listopadu a dále ohledně 14. května jako Dne Karla IV. a Elišky Přemyslovny. Sněmovní tisk 938 patří do té první skupiny a myslím, že je vhodné si před jeho projednáním připomenout alespoň ve zkratce dosavadní sněmovní, resp. senátní historii.
Návrhem komunistických poslanců na přejmenování 17. listopadu do Sněmovnu se zabýval již na své 6. schůzi. Podstatou sněmovního tisku číslo 59 bylo zdůraznění významu 17. listopadu při událostech v roce 1939 oproti revolučnímu roku 1989. Toho mělo být docíleno tím, že 17. listopad neměl být označen pouze jako Den boje za svobodu a demokracii, nýbrž současně také jako Mezinárodní den studenstva. Sněmovna z důvodů, které si všichni pamatujete, tento návrh 13. února 2014 zamítla. Tím ovšem snaha o přejmenování 17. listopadu zdaleka neskončila. Ani ne dva roky poté leží ve Sněmovně další dva návrhy na přejmenování 17. listopadu, a to právě projednávaný návrh skupiny poslanců, tedy sněmovní tisk 938, a zároveň sněmovní tisk číslo 548 navržený paní poslankyní Válkovou. Oba jsou v zásadě úplně totožné. Jediné, čím se liší, je to prohození obou částí v navrhovaném názvu státního svátku. Zatímco paní poslankyně Válková na první místo staví Mezinárodní den studenstva, v právě projednávaném sněmovním tisku jako první zůstává Den boje za svobodu a demokracii.
Neodpustím si proto poznámku, kolegyně a kolegové, proč máme dnes opětovně jednat o něčem, co jsme již jednou ve stejné podobě zamítli.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji přihlášku paní poslankyně Válkové. Prosím.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, navážu na projev pana poslance Svobody, vaším prostřednictvím, pane předsedající, který tady upozorňuje nás všechny, že se zabýváme normou, kterou jsme již jednou zamítli. Ale to je příliš zobecněné a nepřesné tvrzení, protože my jsme ji schválili, abychom ji potom zamítli, když nám byla vrácena Senátem, a to kvůli něčemu jinému než kvůli názvu toho svátku, o kterém dneska vedeme řeč. A já jsem z toho historicko-chronologického hlediska myslela, že je logičtější, aby byl Mezinárodní den studenstva jako první uvedený a Den boje za svobodu a demokracii jako druhý. S ohledem na převažující konsenzus a respektování demokratických principů samozřejmě zvednu hlas i pro přehození toho názvu, tak jak je dnes předkládán skupinou poslanců.
A já bych chtěla připomenout kolegům, kteří budou váhat s tím, zda zvednout ruku, či nikoliv, jednu skutečnost, která tady zatím zapadla, nebo v tom úvodním slově byla zmíněna, ale já ji chci tedy ještě zdůraznit.
Jsou to právě mladí lidé, studenti. A učím na dvou vysokých školách a mám občas přednášky i na jiných vysokých školách, takže vím, že by chtěli mít svůj den, Mezinárodní den studentstva, a jsou hrdí na své předchůdce z doby druhé světové války. To je jeden proud hlasů těch, kteří nemůžou ten svůj hlas tady uplatnit, jedině prostřednictvím nás, a proto jsem byla ta, která zvedla ten návrh poté, když původní komunistický návrh, který byl trochu jinak zdůvodněný a který měl samozřejmě daleko menší šanci na úspěch, nebyl Poslaneckou sněmovnou schválen. A druhá je oblast těch bojovníků za svobodu, lidí a veteránů, kteří si všechno ještě pamatují. Je jich minimum, ale přesto se ozývají a říkají, my bychom chtěli, aby na ty naše předky, a někteří říkají i vrstevníky, bylo pamatováno i tímto způsobem. Čili je to ta nejstarší generace a ta nejmladší generace.
V tomto ohledu se opravdu necítím být povolána soudit, jestli se tady máme držet nějakého svého citu pro to, jak by se ten svátek měl optimálně jmenovat, ale měli bychom tam vrátit to, co tomu svátku náleží, a je to Mezinárodní den studentstva, a měli bychom být více hrdi na své dobré tradice. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Ivan Pilný. Prosím.
Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, je celkem jedno, v jaké chronologii jsme tady tuhle záležitost už projednávali. Já mám problém se dvěma věcmi. První je ta, že přejmenovávání státních svátků přece není o tom, jakou úctu vykazujeme těm, kteří se o to, aby to vůbec byl svátek, zasloužili. Když se podíváte, jak probíhají ty akce s výjimkou toho, když si Albertov zaberou příznivci pana prezidenta, tak ten svátek je velmi důstojný. A myslím si, že to není v tom, jak se to jmenuje, ale je to v tom, na co vzpomínáme a jakou tomu dáváme vážnost.
A druhá. Už tady během dvou dnů projednáváme znovu přejmenovávání nebo pojmenovávání nějakých státních svátků a významných dnů. Máme asi pět měsíců do konce volebního období a měli bychom se opravdu zabývat zákony, které jsou pro občany této země daleko důležitější. Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Rais. Prosím.
Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já bych jenom chtěl zdůraznit to, že za a) to už bylo jednou schválené, za b) pro někoho možná ten zákon není důležitý, ale pro reprezentaci českých vysokoškolských studentů určitě je. A těchto lidí je tady hodně a v podstatě oni nemají jiný prostor, jinou možnost, než se obrátit na poslance, což učinili. Většinou jsou to lidé, kteří mají nějakou vazbu na vysoké školy nebo i na střední školy. A zahazovat tuhle tu aktivitu považuji za chybu a za škodu. A ještě bych tady poukázal, co tam bylo také citované, je tady jakýsi kongres, jakási sněmovna mládeže, což jsou víceméně středoškoláci, kteří se aktivizují, a v podstatě je to i jistá forma jejich politické angažovanosti. Takže se domnívám, a to je úplně jedno, jestli se bavím napravo nebo nalevo, prostě my bychom měli tyhlety mladé vtahovat tady do tohohle společenského činění. Čili není to z hlavy tří nebo čtyř nebo pěti nějakých profesorů, je to víceméně požadavek praxe. Je to požadavek v podstatě studentů. Tak nechci se dál opakovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky. První má paní poslankyně Černochová, druhou má pan poslanec Martin Novotný. Prosím.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vaším prostřednictvím bych chtěla sdělit ctěným profesorům, paní Válkové a panu kolegovi Raisovi, že nic schváleno nebylo. A překvapuje mě, že lidé, kteří se dlouhodobě věnují právu tak jako paní poslankyně Válková, tak nevědí, čím končí legislativní proces a kdy se co schvaluje a neschvaluje. Prostě pokud nám to Senát vrátil, tak se nic neschválilo. Přehlasovávalo se něco. Všichni víme, jak ten legislativní proces probíhá. Takže prosím, nemanipulujte tady fakty a údaji, že něco se schválilo. Neschválilo.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Martin Novotný s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, já jsem se ve své práci v komunální politice se zástupci parlamentu dětí a mládeže pravidelně setkával. Potkal jsem mezi nimi spousty zajímavých mladých lidí, i takových těch mladých starých, o kterých jsem si myslel, že kdyby nepadl komunismus, tak by byli funkcionáři Socialistického svazu mládeže. Že bych byl schopen říct, že toto stanovisko reprezentuje veškeré české studentstvo, ať už středoškolské, nebo vysokoškolské, takovou odvahu bych v žádném případě neměl.
Už minule jsem tady při tom projednávání, a teď je to trošku zrelativizováno tím přehozením pořadí, připomněl jednu důležitou věc. Po velkou část 20. století se používalo právě onoho Mezinárodního dne studentstva k zastření toho, že ti lidé tehdy nebojovali jenom za státní samostatnost a za osvobození třeba od nacismu, ale že bojovali i za svobodu a demokracii, která po té válce příliš nepřišla. Téma svobody a demokracie bylo léta těmi studentskými organizacemi záměrně eliminováno, a taky tím, že v jejich čele stáli různí komunističtí funkcionáři.
Protože jsem prožil ten 17. listopad docela aktivně a živě, tak já asi za svého života nebudu nikdy hlasovat pro to, co bude relativizovat hodnoty svobody a demokracie jako to hlavní v tom názvu, protože jsem tu relativizaci tím dnem studentstva zažil na vlastní kůži. Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Táži se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Žádný další návrh nevidím. V tom případě končím obecnou rozpravu a táži se pana navrhovatele nebo zpravodaje, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Prosím, pan zpravodaj.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Já nechci podceňovat události roku 1939. Domnívám se nicméně, že stávající označení dne 17. listopadu jako Dne boje za svobodu a demokracii tyto události plně reflektují. Jde totiž o označení obecné, do nějž můžeme zahrnout jak boj státoprávní, tak úsilí studentů. Jakékoliv rozšiřování toho názvu vlastně rozmělňuje ten pojem a stává se méně výrazným.
Navrhovanou změnu odmítám také proto, že by její přijetí zrelativizovalo význam roku 1989. Nikdy nebudu souhlasit s tím, aby se oslabovala důležitost boje za novodobý svobodný stát. Chápu, že komunisté by listopad 1989 rádi vymazali snad i z učebnic dějepisu. Nicméně věřím, že většina nás se shodne, že význam roku 1989 plynutím času rozhodně neklesá.
S návrhem tedy nesouhlasím a navrhuji jeho zamítnutí v prvním čtení.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já jsem teď úplně nerozuměl. S návrhem na zamítnutí? (Zpravodaj: Ano, navrhuji zamítnutí.) Ano.
Nyní tedy budeme hlasovat o návrzích. První návrh je návrh na zamítnutí. Přivolám kolegy a kolegyně z předsálí. Eviduji žádost o vaše odhlášení. Odhlásím vás tedy a požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí předloženého návrhu, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 483. Přihlášeno je 119 poslankyň a poslanců, pro návrh 27, proti 71. Tento návrh byl zamítnut.
V tom případě se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Žádný návrh nevidím.
V tom případě zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančnímu výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 484. Přihlášeno je 123 poslankyň a poslanců, pro návrh 119, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančnímu výboru.
Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a já se táži, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání. Žádný návrh nevidím, je-li tomu tak, v tom případě vám děkuji a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona.
Otevírám další bod dnešního jednání a tím je
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.