(14.50 hodin)
(pokračuje Babiš)
Další věcnou změnou je doplnění oprávnění pro Českou národní banku stanovit horní hranici vybraných úvěrových ukazatelů týkající se spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí. Jedná se o důležitý nástroj tzv. makroobezřetnostní politiky, který České národní bance umožňuje plnit jeden z jejích cílů, tedy pečovat o finanční stabilitu.
Návrh dále staví najisto možnost České národní banky založit k podpoře plnění svých úkolů právnickou osobu nebo v ní nabýt účast. Rád bych zdůraznil, že nejde o delegaci úkolů, a tedy Česká národní banka zůstala za jejich plnění plně odpovědna.
V neposlední řadě se pak do části týkající se bankovek a mincí doplňuje oprávnění České národní banky vydávat pamětní bankovky a obchodní mince, s čímž souvisí předložený návrh novely zákona o oběhu bankovek a mincí.
Závěrem bych rád uvedl, že považuji za potřebné, aby Česká národní banka disponovala novými nástroji spojenými s plněním cíle péče o finanční stabilitu co nejdříve. Z tohoto důvodu navrhuji zkrácení lhůty pro projednání návrhu zákona ve výborech na 30 dnů.
Vzhledem k tomu, že předkládaný návrh zákona byl připraven ve společné kompetenci Ministerstva financí a České národní banky, si vás dovoluji požádat o souhlas s vystoupením guvernéra České národní banky.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: S vystoupením pana guvernéra už jsme souhlasili. Jen poprosím, pane ministře, pokud navrhujete zkrácení na 30 dní, tak ten návrh musí zaznít v rozpravě, kterou jsme ještě neotevřeli, tak jenom kdybyste se ještě přihlásil se svým návrhem do rozpravy, nebo někdo z vystupujících, samozřejmě, si ten návrh může osvojit.
Nyní prosím pana zpravodaje pro prvé čtení, což je pan poslanec Jaroslav Klaška.
Poslanec Jaroslav Klaška: Ještě jednou dobré odpoledne. Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, dovolte mi jen velmi stručně zrekapitulovat, že materiál reaguje na řadu změn v provádění měnové politiky v celosvětovém měřítku, zejména pak v Evropské unii, v eurozóně, k nimž došlo od vypuknutí ekonomické krize. Do budoucna je tedy vhodné nastavit pravidla pro používání nástrojů, které se osvědčily. Z tohoto pohledu je stávající právní úprava příliš restriktivní, např. omezuje splatnost operací České národní banky s bankami na tři měsíce. Navrhovaná novela má tedy za cíl tento stav odstranit a okruh možných operací centrální banky přiblížit statutu evropského systému centrálních bank tak, aby ČNB byla v budoucnosti schopna pružně reagovat na nepředvídatelné události vyžadující změny v nastavení měnové politiky.
Další změnou je důraz na prevenci rizik spojených se vznikem spirály mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení a nadměrné zadlužování domácností. V této souvislosti bude mít novela zásadní dopad na trh s hypotečními úvěry. A další změny jsou pak už čistě technického charakteru.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. V této fázi otevírám obecnou rozpravu. Zaznamenal jsem žádost pana guvernéra o vystoupení, a já mu tedy uděluji slovo a prosím ho, aby se dostavil k řečništi. Prosím, pane guvernére.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážená vládo, děkuji vám za možnost zde vystoupit při příležitosti návrhu novely zákona o České národní bance a zákona o oběhu bankovek a mincí. Navážu jenom na to, o čem hovořili pan místopředseda vlády a pan zpravodaj, a dovolím si doplnit některé další skutečnosti, které by měly odůvodnit tento potřebný návrh.
Bylo zmíněno, že jedna část změn se týká širšího spektra nástrojů k provádění měnové politiky pro Českou národní banku. Tak jak už říkal pan zpravodaj, jde o to v podstatě rozšířit tento okruh tak, abychom měli více možností v případě potřeby reagovat v rámci obchodních operací s našimi protistranami, tzn. komerčními bankami, případně centrálními bankami jiných států nebo mezinárodními finančními institucemi.
Další podstatná část, také již zmíněná, a které bych se maličko více věnoval, se týká nových nástrojů, které by měly ČNB poskytnout možnost lépe řídit systémová rizika spojená se spotřebitelskými úvěry zajištěnými rezidenčními nemovitostmi, čili to jsou převážně hypoteční úvěry. Novela vytváří předpoklady k účelnějšímu naplňování jednoho z našich základních zákonných mandátů a to je zajišťování tzv. finanční stability. Finanční stabilita znamená fungování našeho finančního systému spolehlivým způsobem i v dobách komplikovaných, dobách, které se vyznačují nějakými externími či interními šoky, víceméně nepředvídanými událostmi. Pro naplňování takového úkolu máme již zmíněné makroobezřetnostní nástroje, ale dnes všeobecně uznávané a mezinárodně doporučované nástroje, některé z nich nám chybí a týkají se právě té oblasti hypotečních úvěrů. Patří k nim ukazatele typu poměr výše úvěrů k hodnotě zajištěné nemovitosti, poměr výše celkového zadlužení a disponibilních příjmů žadatele o úvěr a poměr výše výdajů vyplývajících z celkového zadlužení žadatele o úvěr k jeho příjmům. Tyto nástroje v podobě těchto indikátorů a možnost jejich stanovení pro banky předkládá vláda za naší spolupráce v této novele. Umožňuje nám to, pokud to bude schváleno, schválit, stanovit, řekněme, horní hranici jednoho nebo i více z těchto ukazatelů, a tím řídit do jisté míry nebo významně řídit rizika spojená s těmito úvěry.
Dovolte mi, abych v této souvislosti upozornil na to, že právě oblast (předsedající žádá o klid) financování bydlení úvěry byla v posledním období jednou z nejvýznamnějších oblastí podnikání našich bank, neboť, jenom pro vaši informaci, objem úvěrů domácnostem na bydlení dosahoval ke konci minulého roku zhruba 1,2 bilionu korun. V souvislosti s vývojem těchto úvěrů dochází podle našich analýz k nárůstu možných potenciálních rizik pro finanční sektor i pro domácnosti. Podrobně se tomu věnují námi připravované a zveřejňované zprávy o finanční stabilitě vždy na přelomu roku 2014/2015, 2015/2016 a teď budeme mít další zprávu 2016/2017.
Doposud jsme na růst těchto rizik reagovali formou doporučení, která připravujeme a zveřejňujeme a doručujeme bankám a pobočkám zahraničních bank a družstevním záložnám, nicméně doporučení nejsou samozřejmě právně závazná a v případě silného konkurenčního tlaku může být někdy obtížně zajistitelné jejich dodržování, a proto také žádáme a navrhujeme v této novele, abychom tento nástroj mohli použít i jako nástroj mandatorní, povinný, který by při neplnění bylo možno případně i sankcionovat.
Chtěl bych zdůraznit, že jde o nástroj makroobezřetnostní, čili nástroj, který není nástrojem primárně ochrany spotřebitele, byť samozřejmě tyto sekundární důsledky také může mít, a proto ho začleňujeme do zákona o České národní bance, také proto, aby platil pro všechny úvěrové typy institucí, které máme, čili nejenom banky, ale i družstevní záložny, a nezačleňujeme ho právě proto do předpisů, které se primárně zabývají ochranou spotřebitele. Samozřejmě, je to regulatorní nástroj a my předpokládáme, a zákon to také předpokládá, že se zde zavádí určitá tolerovaná objemová odchylka. Není to nástroj, který by se plnil s nějakou lékárnickou přesností, čili poskytovatelé úvěrů mohou stanovené hranice v odůvodněných případech překročit, typicky např. vzhledem ke specifické situaci žadatele o úvěr, jehož návratnost je spolehlivě zajištěna jinými faktory. ***