(15.10 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zajištění dopravní obslužnosti Zlínského kraje, a to jak regionální, tak dálkovou dopravou, je důležitou otázkou, která nabývá na významu, neboť podle dostupných statistických dat ze Zlínského kraje pouze do hlavního města Praha použilo železniční dopravu v roce 2010 pouhých 178 tisíc osob, zatímco v roce 2015 to již bylo 256 tisíc osob, což představuje čistý nárůst přepravního objemu 43,8 %. To je nepochybně velký úspěch dálkové železniční dopravy. Z toho důvodu má Ministerstvo dopravy velký zájem objednávat a financovat linku rychlíku označovanou R18 z Luhačovic do Olomouce, Pardubic a Prahy a pokládá ji za důležitou složku celostátního dopravního systému.
Tato linka nezajišťuje jen dálkové vztahy, ale i regionální. Zastavuje v Hulíně, Otrokovicích, Starém Městě, Uherském Hradišti, Uherském Brodě a nově od prosince roku 2016 s ohledem na přípoje právě do Bojkovic i v Újezdci u Luhačovic. Linka jezdí v pravidelném intervalu 120 minut po celý občanský den. Její minutové polohy nemohou být v průběhu let trvale totožné. S postupnou modernizací infrastruktury a vozidlového parku se daří zkrátit jízdní doby. Zatímco v jízdním řádu pro období 2007 až 2008 vyjížděl z Prahy rychlík do Luhačovic v 6.38 a na místě byl v 11.39, jízdní doba tedy pět hodin a jedna minuta, nyní obdobný rychlík opouští Prahu v 6.53 a na místě je v 11.23, jízdní doba čtyři hodiny 30 minut. Úspora je tedy 31 minut. Mohli bychom sjednat i rychlejší trasu, ale přizpůsobujeme se regionální dopravě, kdy vyčkáváme v několika případech na přípoje Staré Město či zadáváme zastavení ve stanicích s ohledem na návaznost regionálních vlaků Újezdec u Luhačovic, ačkoliv bychom mohli zadat trasu přímo bez zastavení a bez čekání. K tomu je třeba připočítat obtížnost tvorby jízdního řádu na velmi vytížené trati Praha - Olomouc, kde nalezení trasy je každoročně nesnadným úkolem. Zajištění dopravní obslužnosti je zásadní otázka. Tato otázka však není postavena tak, zda infrastrukturu budou používat vlaky Luhačovice - Praha, nebo vlaky regionální, ale jde o optimální spojení obou přepravních segmentů do fungujícího systému. Právě o to jde i Ministerstvu dopravy. Vlaky a autobusy by měly tvořit jeden provázaný systém s dobrými návaznostmi.
A ještě k vašemu dotazu. Víte, Ministerstvo dopravy objednává pouze dálkové linky a my jsme tvůrcem jízdního řádu. Pokud jsou nějaké připomínky obcí a měst nebo regionů k jízdnímu řádu, tak dneska jsme to zrovna probírali na poradě. Pokud máte něco do příštího jízdního řádu, tak s tím přijďte hned, ať to můžeme začít projednávat. My už tam některé připomínky máme, dokonce i z této trati. Takže jsme na to připraveni. Druhá věc, kterou bych chtěl zdůraznit, je, že je tady samozřejmě i úloha kraje, který objednává regionální linky a je potřeba se obrátit i na kraj v této záležitosti.
Takže tolik za mě všechno, děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pane poslanče, máte doplňující otázku? Prosím, pane poslanče.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane ministře, za vaši odpověď. Sám jste říkal a potvrdil, a je to dobře, že se využívá železniční doprava čím dál více. Nicméně jízdní řád, tedy ten se oproti tomu původnímu moc nepovedl. Ale chápu, že objednavatel veřejné služby je Zlínský kraj. Takže ale tam musí být spolupráce. A také vím, že je značná konkurence Českých drah právě ze Starého Města soukromými přepravci, což je pro České dráhy jako státní podnik také problém.
Já bych ještě chtěl říct jednu věc. Ono se uvažuje vlastně o elektrifikaci teď Otrokovice - Vizovice, ale chtěl jsem se zeptat, zda se uvažuje v nějakém horizontu i o elektrifikaci Staré Město - Luhačovice, protože to by zase zkrátilo tu dobu minimálně o 15 až 20 minut.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, máte zájem o doplňující odpověď?
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Já jenom k té elektrifikaci: určitě ano, ale ty konkrétní časy, bych vám sdělil písemně nebo jiným způsobem. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Ve čtvrté interpelaci pan poslanec Jiří Zlatuška bude interpelovat paní ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Kateřinu Valachovou ve věci praxe plagiátů a rektora Univerzity v Pardubicích. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní ministryně, obracím se s touhle věcí na vás už poněkolikáté. Minulá interpelace týkající se tolerance plagiátů akademických pracovníků dvou děkanů, v té době jednoho, který ještě letos stále působí na Univerzitě v Pardubicích. Tu poslední interpelaci jsem měl 12. ledna tohoto roku. Týkala se toho, že rektor Univerzity v Pardubicích sdělil, že šetření etické komise bylo uzavřeno. Případ je specifický, ojedinělý, ale neslučitelný s prací akademického pracovníka. Poté rektor, na konci ledna letošního roku ještě byl novým, prohlásil, že věc je prošetřená a uzavřená. Toho 12. ledna jste mi zde sdělila, že se zúčastníte v únoru jednání České konference rektorů a učiníte to předmětem projednání na tomto orgánu včetně osobního jednání s rektorem Univerzity Pardubice, aby vás osobně informoval o situaci na univerzitě, a tedy možných dopadech do postavení daných akademických pracovníků s tím, že z hlediska konečného závěru tak učiníte v únoru. Je 2. března, takže se znovu s touhle kauzou hlásím a ptám se, jak to dopadlo a jaký postih vůči nekonajícímu rektoru Univerzity Pardubice byl vyvozen.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, co se týká vývoje této věci, tak jsem se opravdu sešla na základě tedy toho předchozího avíza a slibu s panem rektorem 16. února při příležitosti pléna České konference rektorů v Olomouci. Na tomto jednání jsme detailně s rektorem probrali zápis z jednání etické komise včetně vysvětlení a zdůvodnění doposud jím přijatých opatření. Na základě tohoto jednání jsem s panem rektorem uzavřela záležitost tak, že by měl znovu předložit danou věc etické komisi, aby byla plně projednána a etickou komisí osvětlena otázka podílu plagiátorství děkana Fakulty elektrotechniky a informatiky Zdeňka Němce.
Jde o to, že ze zápisu etické komise, se kterým jsem se osobně seznámila, vyplývalo obecné sdělení, že míra podílu odpovědnosti ve smyslu plagiátorství byla směrem k těm jednotlivým osobám různá, a nebylo přesně specifikováno z pohledu právního, jaký ten podíl je ze strany děkana Fakulty elektrotechniky a informatiky Zdeňka Němce. Pro laiky zjednodušeně řečeno, daná publikace byla vlastně vydána v režimu spoluautorství, žádný z těch autorů nebyl uveden za hlavního autora a etická komise se při svém projednávání v zápisu výslovně vyjádřila z hlediska podílu plagiátorství, tedy vůči jiným osobám než vůči panu docentu Němci. Nicméně on tedy současně byl uveden jako jeden z těch, kteří byli spoluautory daného díla, respektive tedy díla, ve kterém se dopustili autoři plagiátorství.
Takže výstup je takový, že etická komise znovu projedná, zpřesní tu svou pozici směrem ke Zdeňkovi Němci a na základě tady toho rektor zaujme další kroky, buď tedy bych řekla ty důslednější, podobně jak tak učinil vůči těm předchozím osobám, jejichž odpovědnost byla přesně popsána etickou komisí, anebo se tedy vyjasní naopak to, že pan děkan v této věci podíl té odpovědnosti takový nemá.***