(16.50 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana zpravodaje, poté faktická poznámka pana poslance Laudáta, Grospiče a Hovorky.
Poslanec Jaroslav Zavadil: Vzhledem k tomu, jaký je čas ... (Předsedající: Pane zpravodaji, máte dvě minuty.) Děkuji vám. Vzhledem k tomu, jaký je čas, tak už si mohu dovolit faktických poznámek deset, protože na ten zákoník stejně nedojde. Což asi bylo účelem.
Ale já jenom krátce Zbyňkovi, prostřednictvím vás, pane místopředsedo, k těm nákladům, respektive k těm odvodům. Tam s vámi souhlasím, že sociální a zdravotní odvody patří k těm vyšším v Evropě. Ale nemůžeme brát ohled jenom na toto. My musíme brát všechny náklady. A všechny personální náklady, do kterých patří i mzdy. A když se zastavím u těch mezd, tak musím říct, tam jsme na opačném konci, tam je máme jedny z nejnižších. Takže kdyby byla možná dohoda, že si řekneme dobře, slevíme zaměstnavatelům na odvodech a vy to vrazíte do mezd. Ale takovouhle dohodu bych si musel uzavřít s někým já, protože já vím, že když se s někým dohodnu, tak to dodrží. A já bych tohleto rád použil. Ale zatím bohužel, musím říct bohužel, pokud se týká zaměstnavatelů, a to mám zkušenosti ze širokého spektra různých podniků a tak dále, na tohleto není možné podle mého názoru zatím přistoupit. Je mi to líto. To by cesta byla. Snížit tohle, zvýšit tohle. Pak tomu rozumím.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní faktická poznámka pana poslance Laudáta, poté pan poslanec Grospič, s faktickou poznámkou Hovorka a poté pokračujeme rozpravou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já bych si jenom vaším prostřednictvím dovolil vyzvat pana kolegu Stanjuru, aby nebyl takový pesimista. Já si myslím, že od profesora Potůčka se nedalo nic jiného čekat než zásadní sdělení, že je potřeba s penzemi něco dělat. Já jsem sledoval i jeho poslední vystoupení. Já bych to neviděl tak černě. Je to první vlaštovka po téměř čtyřech letech, nebo třech letech, dojít k tomuto závěru, něco jako Marečku, podejte mi mé pero, to čtyři minus. Takže já bych to tak černě neviděl. Co ovšem vidím jako velmi riskantní, tak je automaticky valorizovat o celou inflaci.
Naši bankovní bohové se před časem rozhodli, že budou držet uměle zafixovanou korunu, a po pravdě řečeno natiskli tolik peněz, že si nejsem jistý, jaké efekty to vůbec po uvolnění vyrobí. K čemu dojde. Může dojít k obrovským turbulencím ve světové ekonomice. A neplatí tvrzení, která sociální demokracie a současný ministr Babiš při předvolebních povídačkách vykládají, že za světovou krizi může Česká republika, a krásně ukazují, nebo pořád se odkazují na to období po roce 2008, jaké tady byly ekonomické propady. A může se vám stát, dámy a pánové, že zbankrotujete rozpočet během několika týdnů. Může se stát ledacos. A takto natvrdo to fixovat, do této výše, to považuji za velmi, ale velmi riskantní. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka pana poslance Stanislava Grospiče. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, myslím si, že v té záplavě diskuse a připomínek mohu také do toho vstoupit a říci pár údajů.
Na penzi na státní příspěvek v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci loňského roku spořilo zhruba 4,536 milionů lidí. Bylo to o 107 tisíc lidí méně než na konci roku 2015. To vyplývá z oficiálních statistik Ministerstva financí. V transformovaných fondech, kam lidé už nemohli vstupovat, byly čtyři miliony lidí. To bylo o 282 tisíc lidí méně než na konci roku 2015. A v doplňkovém penzijním spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, potom mělo dalších 537 tisíc lidí, což je o 176 tisíc lidí více než předloni. To také o něčem vypovídá. Objem vyplacených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové spoření činilo tedy 6 miliard 828 milionů korun, tedy o 25 milionů více než předloni. Stát přispíval od 90 do 230 korun měsíčně podle výše peněz, které střadatel na spoření posílal.
Chtěl bych tedy jenom říci, že navrhovaná novela nijak dramaticky důchodový systém nezlepší ani nezprůhlední, ale co je podstatné z mého pohledu, nezvýší ty nejníže postavené důchody, a naopak tedy nerovnoměrně přidá všem. Což je jeden z pohledů, který je velice vážný a na zamyšlení a myslím si, že i v rámci právě druhého čtení bychom se tímto problémem měli zabývat.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Grospičovi i za dodržení času. Nyní faktická poznámka pana poslance Hovorky a připraví se pan předseda Sklenák, který sice už jednou přihlášen byl, ale potom zrušil. Vidím, že ho to přece jen trápí. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Ludvík Hovorka: Ano, děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, kolega Stanjura se zmínil o tom, že KDU-ČSL se do té diskuse nezapojuje. Já bych jenom chtěl připomenout, že jsme předkládali návrh v Potůčkově komisi a ten návrh se týkal podle mě té klíčové části důchodové reformy, a to je problému, že v současné době je v důchodovém systému málo aktivních plátců. A my jsme chtěli podpořit rodiny s dětmi tím, že by měly nižší odvody na sociální pojištění podle počtu dětí. Ale tyto naše návrhy, které podle mého názoru a i názoru odborníků v oblasti důchodového systému byly dobré, bohužel byly koaličními partnery odmítnuty. To je třeba vidět a je třeba se na to podívat a tak to taky říkat, jak ta pravda je. Takže není pravda, že by KDU-ČSL se do té diskuse nezapojila. Přišla se svým vlastním návrhem a tento návrh byl odmítnut. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Romana Sklenáka a poté pan místopředseda Bartošek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Pan předsedající řekl, že mě to trápí. Ano, trápí mě průběh této diskuse. Připadá mi nedůstojná. Je evidentní, že se zde natahuje čas, abychom se dostali k 17. hodině, kdy začne pevně zařazený bod, a tento bod zůstal nedoprojednán. A to vše proto, že jsem navrhl, abychom o pár stokorun přidali našim důchodcům. Já myslím, že kdo znáte život našich důchodců, tak přece nemůžete myslet vážně ta varování před tím, že může být nebezpečné valorizovat důchody o celou inflaci. Považte, o celou inflaci jim valorizovat důchody, to může být nebezpečné! Sledujete trendy, kolik důchodců se dostává pod hranici chudoby? Kolik procent důchodců je materiálně deprivovaných? My jsme skončili loňský rok s přebytkem nějakých 62 miliard. Přidávalo se ve veřejném sektoru, v soukromém zvyšovala minimální mzda. Já tady navrhuji opatření, které bude mít v příštím roce dopad asi 2,2 miliardy korun. Hádáme se tady o to, jestli to nebude pro státní rozpočet nebezpečné. Já si myslím, že to je otázka priorit, a z té diskuse jednoznačně vyplynulo, kdo stojí na jaké straně.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Romanu Sklenákovi. Nyní ještě poznámka pana předsedy Bartoška. Pane předsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Už jenom krátce. Já si myslím, že celé důchodové reformě, tak jak ji sleduji, chybí jeden zcela zásadní rozměr, a to je pokora všech politických stran a ochota k nějakému průniku řešení. To není důchodová reforma ODS nebo TOP 09 ani sociální demokracie. Přístup k tomu máme odlišný, i možná nástroje řešení. To nejhorší, co ovšem pro tuto zemi a pro lidi, kteří v ní žijí, je to, že něco platí chvilku, něco nám platí tři roky, pak se to ruší, pak vymyslíme něco jiného, vymění se vláda a zas to padne jako celek. To, co je nejhorší pro lidi, je ta obrovská míra nestability, že něco nám platí tři roky a za chvíli to platit nebude. Jestliže k tomu nepřistoupíme tak, že budeme ochotni hledat řešení dlouhodobě udržitelného systému, jestliže si nedokážeme odpovědět na základní otázky, zda zdrojem důchodového pilíře budou noví daňoví poplatníci a podpoříme prorodinnou politiku, anebo si řekneme, že ty zdroje budeme hledat jinde, jestliže si nedefinujeme tyto základní výchozí body, tak nikdy k žádnému řešení nedojdeme. ***