(15.40 hodin)

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji vám, pane místopředsedo. Hezký dobrý den nebo dobré odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych jako zpravodaj pro tento tisk uvedl jenom několik věcí, které si myslím, že jsou nejdůležitější, právě k tomuto zákonu se vázající. Jsou to asi tři věci. Jedná se o to, co tady říkala paní ministryně, a to je strop věku 65 roků. Pak je tam další záležitost a změna valorizačního mechanismu, to je třeba také podtrhnout, kde se mění pozměňovacím návrhem ta třetina, která se dosud používala, mám na mysli třetinu průměrné mzdy, na polovinu průměrné mzdy. To jsou takové ty nejdůležitější věci.

Výbor pro sociální politiku projednával na své schůzi 25. ledna tento návrh zákona. Pozměňovacích návrhů mnoho není, to jste už slyšeli ode mě. Takže já jenom požádám Sněmovnu, aby se v tomto duchu pokusila poslat tento zákon dál, aby se s ním garanční výbor mohl vypořádat mezi druhým a třetím čtením, což by následovalo tuším 9. března, na kdy je to připraveno. To je z mé strany zatím vše a očekávám debatu ať už v obecné, nebo potom v podrobné diskusi.

Děkuji vám, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Vladislav Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, paní mistryně to vzala stručně. Ale byť jsem vystupoval k tomuto sněmovnímu tisku již v prvním čtení, tak několik poznámek je namístě uvést.

Jak zmínila paní ministryně, tento sněmovní tisk vlastně opětovně fixuje věk odchodu do důchodu na 65 let. Já fixaci odchodu do důchodu ve světle toho, že se to stejně týká roku 2030, považuji v současné době za zcela zástupný problém našeho důchodového systému. Dobře víte, že minulá vláda měla politickou odvahu zrušit pevnou fixaci důchodového věku. To neznamená, že se nepočítalo s postupnou revizí podle vývoje střední délky života nebo průměrného dožití. V mezidobí, pokud se nastaví opět ta fixace, tak tady stejně budou další vlády. A vysíláme trochu špatný signál i do veřejnosti, protože je evidentní, že to v roce 2030 bude jinak.

V prvním čtení jsem zde uváděl příklady, a to z důvodové zprávy uvedené v hodnocení dopadu regulace tohoto návrhu zákona. Zastánci myšlenky opětovného zafixování věku odchodu do důchodu tvrdí, že jsme jedinou zemí v Evropě, kde není věk odchodu do důchodu zafixován. I kdyby to byla pravda, tak to nevidím úplně negativně. Ale jak se ukázalo na podrobném čtení důvodové zprávy, ona to pravda není. Některé země už teď mají určitý mechanismus, podle kterého se automaticky důchodový věk prodlužuje, jiné země již dnes mají stále nižší věk odchodu do důchodu.

Vláda chce tímto opatřením spíše vytvořit iluzi, že něco s důchodovým systémem činí. Dokázala, jak dobře víme, zrušit druhý pilíř, teď obnovuje fixaci věku odchodu do důchodu, ale žádnou hlubší reformu nepředložila a už asi nepředloží. Na oddalování těch nutných a podstatných změn doplatí dnes mladší ročníky. Už teď je přechod do důchodu výrazným okamžikem se sociálními dopady. Náš důchodový systém se spoléhá fakticky na průběžný pilíř a ten nezajišťuje adekvátní výši důchodů. Je mimořádně rovnostářský. A pokud nemají penzisté naspořeny další prostředky, tak to v mnoha případech skutečně znamená výrazný příjmový propad. Bohužel možnost celoživotně spořit na důchody v rámci druhého pilíře vláda zrušila a s žádnou novou koncepcí nepřišla. Pouze se vymýšlejí nějaké parametrické změny.

O víkendu jsem si přečetl i na základě debaty Otázky Václava Moravce zprávu o činnosti odborné komise pro důchodovou reformu za minulý rok, rok 2016. A když jsem to četl, tak jakoby hlavním cílem činnosti té komise bylo zrušení druhého pilíře a teď se vlastně přešlapuje na místě. Hlavním zadáním Ministerstva sociálních věcí i ve vztahu k důchodové komisi bylo zrušení důchodové reformy s tím, že ono to nějak dopadne. Ono to dopadne, ale pouze nás to bude stát mnohem více. (V sále je silný hluk.)

A teď k tomu pozměňovacímu návrhu, o kterém mluvil pan předseda Zavadil a který přijal sociální výbor. Ano, pan poslanec Sklenák, jako je teď v poslední době obvyklé na výboru, načetl pozměňovací návrh. Přiznávám - na základě doporučení důchodové komise. Chci být objektivní. Podle její zprávy ze 17 přítomných stálých členů pro tento návrh hlasovalo 15. Je třeba si ale také uvědomit, že ani v roce 2016, tedy v době ekonomického růstu, nebyl důchodový účet vyrovnán a parametrická změna spojená s rychlejší valorizací výše důchodů, kromě oné valorizace nově ve výši jedné poloviny růstu reálné mzdy také možnost použít i tzv. spotřební koš penzistů pro posouzení míry inflace -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane poslanče. Já si dovoluji poprosit o klid v jednacím sále. I vašich důchodů se to bude týkat, kolegové a kolegyně, zejména ti mladší. Děkuji.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Samozřejmě že tento návrh, a to je to b), bude znamenat také poměrně výrazný dopad do výdajů státního rozpočtu. V dalších pěti letech až 27 mld. korun, na tom se shodlo Ministerstvo financí i Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Já se přiznám, že zde nechci plédovat za nízké důchody. Naopak. Ale parametrické změny současného důchodového systému tak jako tak nezabezpečí slušnou výši důchodů do budoucnosti. Mám stále silnější pocit i z toho, co jsem četl v té zprávě důchodové komise, že minimálně někteří členové komise si to stále nechtějí připustit. A mám takový dojem, že si to úplně nepřipouští ani vedení Ministerstva práce a sociálních věcí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, já budu celkem asi stručná, protože si připadám při svých vystoupeních k této otázce jako člověk, který volá - marné mé volání.

Tento návrh na zastropování věku odchodu do důchodu na úroveň 65 roků skutečně vůbec nic neřeší. To, že je argumentováno tím, že budoucí důchodci si zajistí nějakou jistotu, tak já bych chtěla říci, že takovýto návrh je především znejistí. Protože součástí tohoto návrhu je také to, že každých pět roků bude přepočítána celá situace důchodového účtu a demografický vývoj ve společnosti a teprve na základě těchto výpočtů dojde ke skutečnému stanovení věku odchodu do důchodu. Takže naopak budoucí důchodci mají spíše nejistou situaci a nejistou hladinu věku odchodu do důchodu.

Je pravdou, že zdroje pro důchodový účet jsou v současné době sanovány relativně dobře. Přesto jsme neustále v deficitu. Zdroje souvisí také s tím, že dochází neustále k navyšování minimální mzdy a s tím souvisejících dalších platových tarifů a stupňů a na odvodech za sociální pojištění se samozřejmě vybírá více peněz.

Ještě bych chtěla upozornit, že zvýšená hladina úrovně daně z přidané hodnoty, která měla sanovat reformu, která byla alespoň v nějaké podobě prosazena bývalou vládou a spočívala v tom, že část povinných odvodů si mohli vydělávající uspořit na své vlastní důchody, tak tento výpadek měl být sanován ze zvýšeného výběru daně z přidané hodnoty. Přestože současná vláda zrušila reformu, která byla alespoň nějaká, a nepřinesla vůbec žádnou, tak zvýšenou hladinu daně z přidané hodnoty nesnížila. Chtěla bych k tomu říci, že deficit důchodového účtu trvá nadále, a pokud nedojdeme k široké shodě napříč politickým spektrem a nezhodnotíme veškeré údaje a ukazatele, které souvisí se stavem důchodového účtu pro budoucí generace, tak nevyřešíme vůbec nic. Je mi velice líto, že současná vláda nepřinesla vůbec žádnou důchodovou reformu, vůbec žádný návrh, jakým způsobem chce řešit situaci důchodců za 20, 30 roků, a že bohužel, musím to říci, vládne v současné době stylem po nás potopa.***




Přihlásit/registrovat se do ISP