(12.30 hodin)
(pokračuje Sklenák)
Tak tedy stručně. Navrhuji, aby za prvé do příjmů, které jsou rozhodné pro účely stanovení dávek, nebyl počítán přídavek na dítě pro nárok na příspěvek na bydlení, čili opatření, které poněkud rozšíří okruh těch rodin s nezaopatřenými dětmi, které budou mít příspěvek na bydlení, a nárok těm, kteří ten nárok již mají, se zvýší.
Druhá zásadní změna je ve změně podmínek nároku na přídavek na dítě, kdy v současné době se přídavek na dítě poskytuje rodinám, jejichž příjem nepřevyšuje 2,4násobek životního minima. V tomto pozměňovacím návrhu se tento koeficient zvyšuje na 2,7násobku životního minima. Čili zase se rozšíří okruh rodin, které dosáhnou na přídavek na dítě.
Další opatření, které vyplývá z koaliční dohody, je zvýšení přídavku na dítě v těch rodinách, kde alespoň jeden rodič pracuje, o 300 korun měsíčně. V současné době je to u dítěte do 6 let 500 korun, u dítěte od 6 do 15 let 610 korun a od 15 do 26 let 700 korun. Nově tedy v těchto rodinách, kde alespoň jeden rodič pracuje, respektive má příjem ze závislé činnosti alespoň ve výši životního minima, by ty částky byly u dětí do 6 let 800 korun, od 6 do 15 let 910 korun a od 15 do 26 let 1 000 korun.
A konečně poslední část se týká daňového zvýhodnění. Víte, že my jsme tři roky po sobě zde zvyšovali daňovou úlevu na druhé, třetí a další dítě. Nyní jsme se v koalici dohodli, že předložíme návrh, kterým zvýšíme tuto daňovou úlevu i u prvého dítěte, a to konkrétně o 150 korun. Čili nově by tedy daňové zvýhodnění na první dítě činilo 15 204 korun ročně.
Tolik stručně představení tohoto, domnívám se, docela zásadního pozměňovacího návrhu pro rodiny s dětmi. A jak jsem avizoval, v podrobné rozpravě se k němu přihlásím.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy budeme postupovat podle řádně přihlášených poslanců a poslankyň. Nyní vystoupí paní poslankyně Kailová a připraví se paní poslankyně Pekarová. Prosím.
Poslankyně Zuzana Kailová: Dobrý den, dámy a pánové, vážené poslankyně, poslanci. Dovolte, abych vás v obecné rozpravě seznámila podrobněji se svými třemi pozměňovacími návrhy.
Jako první se pozměňovací návrh týká úpravy příspěvku na bydlení. Na základě poznatků z praxe vyplácení příspěvků na bydlení vyplynulo, že v některých případech může docházet k nadužívání této dávky, a to z důvodu, že vlastníci a pronajímatelé bytů využijí možnost stanovení celkové úhrady nákladů při použití paušální platby podle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a to bez následné specifikace jednotlivých položek nákladů na bydlení, za které je platba hrazena. Tím může jednak docházet k tomu, že mohou být v nákladech na bydlení zahrnuty položky, které nepatří mezi základní plnění spojené s užíváním bytů podle zákona č. 67/2013 Sb., nebo může docházet k tomu, že nejsou zúčtovány položky, které jsou hrazeny zálohově a jsou zúčtovatelné.
Proto se navrhuje do ustanovení o uznatelných nákladech na bydlení pro příspěvek na bydlení doplnit taxativní výčet služeb, které se budou pro nárok a výši příspěvku na bydlení zohledňovat, a současně do stejného ustanovení ukotvit podmínku, že pro nárok a výši příspěvku na bydlení musí být náklady na bydlení rozepsány v jednotlivé položky a náklady placené zálohově musí být v pravidelném zúčtovacím období zúčtovány. Zúčtovací období se navrhuje stanovit na dobu nejvýše 12měsíční ve shodě s ustanovením § 2 zákona č. 67/2013 Sb.
Další pozměňovací návrh se týká úpravy přídavku na dítě, neboť současná úprava nedostatečně reaguje na aktuální finanční situaci oprávněné osoby a osob společně posuzovaných. Podle stávající právní úpravy se totiž pro účely nároku na přídavek na dítě posuzuje rozhodný příjem v rodině za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku. Z výše uvedených důvodů se tedy navrhuje vycházet pro účely nároku na přídavek na dítě z příjmů za období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje, stejně jako je tomu v současné době u příspěvku na bydlení. Tím dojde k rychlejší reakci na změnu výše příjmů v rodině a k většímu zacílení sociální pomoci ze strany státu, a to jak v případech, kdy nově vznikne nárok na přídavek na dítě při poklesu příjmů rodiny, například při ztrátě příjmu jednoho z rodičů nebo při čerpání rodičovského příspěvku, tak i v případech, kdy nárok na dávku zanikne. Navrhuje se v rámci snížení administrativní náročnosti také sjednotit prokazování podmínky rozhodného příjmu pro poslední čtvrtletí kalendářního roku a podmínky trvání nezaopatřenosti dítěte.
Poslední můj pozměňující návrh se týká valorizace dávky příspěvků na úhradu potřeb dítěte, která dítěti v pěstounské péči plně nahrazuje výživné. Výše této dávky nebyla změněna od 1. 1. 2013, ačkoliv se za dobu již více jak čtyř let zvýšily náklady související se zaopatřením nezletilých dětí. Navrhuje se proto zvýšit tuto dávku o 10 %, tzn. například u dítěte mladšího 6 let z 4 500 korun na 4 950 korun měsíčně a u dítěte staršího 12 let z 6 350 korun na 6 985 korun měsíčně.
Dále navrhuji valorizovat dávku, tzv. odměnu pěstouna, která pěstounovi nahrazuje mzdu, plat nebo jiný příjem. Aktuálně platná výše odměny pěstouna je v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí zakotvena s účinností od 1. 1. 2013, odkdy došlo k převedení úpravy dávek pěstounské péče ze zákona o státní sociální podpoře do zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Odměna pěstouna nebyla valorizována po dobu více než čtyř let, což je pociťováno obzvláště tíživě zejména u tzv. dlouhodobé pěstounské péče. Přitom základní částka odměny pěstouna ve výši 8 000 měsíčně při péči o jedno svěřené dítě byla od 1. 1. 2013 stanovena ve výši, která v té době odpovídala základní sazbě minimální mzdy. Základní sazba minimální měsíční mzdy, která je stanovena v nařízení vlády číslo 567/2006 Sb., byla od počátku roku 2013 valorizována z částky 8 000 korun již čtyřikrát na částku 11 000 korun měsíčně s účinností od 1. 1. 2017. Předložený pozměňovací návrh předpokládá navázání výše odměny pěstouna na základní sazbu minimální mzdy za měsíc.
Návrh dále upravuje nespravedlivé rozvržení výše odměny pěstouna v případě péče o dítě se zdravotním postižením v případě pěstounské péče na přechodnou dobu. Vládní návrh novely zákona o státní sociální podpoře nově předpokládá, že tu bude zcela vyloučen nárok na rodičovský příspěvek. Tento výpadek příjmu by měl být tedy částečně kompenzován navrhovanou úpravou pravidel odměňování osob v evidenci, když je navíc logické a správné, aby výše odměny pěstouna u těchto osob zohledňovala, zda pěstoun na přechodnou dobu v daném kalendářním měsíci pečuje, či nepečuje o svěřené dítě, a zohledňovala i počet dětí svěřených do pěstounské péče na přechodnou dobu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí v obecné rozpravě paní poslankyně Pekarová, připraví se pan ministr Chvojka. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jelikož je pevně zařazen další bod už za pár minut, tak se pokusím být velice stručná, ale nemohu si odpustit ještě poznámku zejména k panu předsedovi Sklenákovi, že tady je krásně vidět na předkládaných pozměňovacích návrzích, že opravdu se nám blíží volby a snažíme se tady zaujmout jedním zvýšením sociálních dávek za druhým. Tak to jenom k tomu, že až pozměňovacími návrhy předkládáte poměrně zásadní změny, které mají neméně zásadní dopad i do rozpočtu. ***