(11.10 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Za druhé, sněmovní verze není vyvážený kompromis, je to vítězství ekologických aktivistů a porážka obyvatel Šumavy a její samosprávy. Nemají pravdu vědci, kteří prosazují divočinu. Existují názory a jeden z nich zastává emeritní profesor ochrany lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Ing. Radomír Mrkva, CSc. Ten říká, že zatímco původní les, na který upozorňují profesoři jako třeba pan profesor Kindlmann, je pouze asi na 13 % plochy Šumavy ve výškách kolem 1 200 metrů a na převážné části tam, kde kdysi byly jedlo-bukové smíšené lesy s příměsí smrku, které člověk v minulých staletích vykácel, že zbyly opravdu jen nepatrné fragmenty, tam je problém. Část odborné a vědecké společnosti je toho názoru, že je třeba původní přirozená společenstva obnovit, za centra obnovy využít dochované zbytky přírodních lesů a ty postupně dále rozšiřovat, říká pan profesor Mrkva. Na celé ostatní ploše pak intenzivně sázet buk, jedli a další dřeviny a přeměňovat tak smrkové monokultury a bránit je proti rozvratu způsobenému kůrovcem. Jiné cesty, jak obnovit přirozený les, není.
S tímto názorem souhlasím. Nechceme rušit národní parky, nechceme vykácet Šumavu, nechceme ji vybetonovat. Koncepce bezzásahovosti podle názoru pana profesora ovšem má jiný dopad. Pokud se stane cílem ochrany přírody bezzásahovost, povede to dříve nebo později ke kůrovcové gradaci, k náhlému uhynutí a rozpadu starého hospodářského lesa a posléze k sukcesi a vzniku nového lesního společenstva. Nic přírodního na tomto procesu není. Nejsou tady buky, javory, osiky, jedle, které tady byly dříve, je to jenom sukcese, kde se obnovují pouze ty dřeviny, které tam byly, a ty, které mají létavá semena, ale zároveň nebyly zkousány zvěří. V těchto dvou názorech samozřejmě fandím názoru pana profesora Mrkvy.
Dámy a pánové, dnešní den je pro národní parky významný. V roce 1872 dne 1. března byl vyhlášen ve Spojených státech amerických Yellowstonský národní park. Stalo se to na území, kde předtím nikdy žádní trvalí osadníci nebyli, kam zabloudily některé indiánské kmeny, trapeři za svými lovy nebo objevitelské výpravy. Tento národní park tedy se dožívá 145 let a patří k nejkrásnějším, i když ne největším národním parkům. To je skutečně národní park. V roce 1872 na Šumavě žili lidé, intenzivně tam hospodařili, čelili v té době kůrovcové kalamitě, kterou ale tenkrát považovali za dar z nebe, za šumavský ráj, a kterou pak majitelé Šumavy z rodu knížat Schwarzenbergů opět obnovili do lesní monokultury, a následky tam jsou pořád. Je to prostě lidmi obývaná krajina. Musíme se jí ujmout, nemůžeme ji nechat jejímu osudu.
Milé dámy, milí pánové, dneska je dobrý den k tomu, abychom rozhodli o osudu Národního parku Šumava. Já myslím, že každý z nás bude hlasovat podle svého svědomí, nejenom podle toho co mu přikazují ekologičtí aktivisté anebo co mu přikazuje vnitrostranická klubová kázeň. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi, a pokud se nikdo nehlásí z místa, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan ministr? Ano. Páni zpravodajové? Už ne.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, máme za chviličku před sebou hlasování o dvou normách, o dvou verzích, o dvou podobách. Jakkoli jsem byl připraven v Senátu, a řekl jsem to tady i minule, hlasovat pro některé pozměňovací návrhy, a nebylo jich málo, bylo jich asi 10 nebo 12, které byly vhodným doplněním poslanecké verze, tak bohužel tím absolutním průlomem, ke kterému tam došlo, nás to dostalo do situace, že musíme s plnou vážností odmítnout senátní verzi jako celek, jako návrh, který má významné věcné i právní vady. Skutečně při přijetí toho senátního návrhu by zavládl velký právní chaos. A to není zdůvodnění Hnutí Duha, to je zdůvodnění renomovaných právníků tohoto státu v oblasti životního prostřední.
Poslanecká verze, jakkoli ani ta není dokonalá jako žádná, těžko může být úplně dokonalá, tak jsem přesvědčen, že to je cesta je stabilitě, že to je cesta k tomu, abychom skutečně minimálně, minimálně na 15 let stabilizovali situaci a nechali našim následovníkům se zvážením všech okolností rozhodnout o tom, jak budou pokračovat s ochranou přírody v národních parcích. Já tady říkám s plnou vážností a jsem o tom hluboce přesvědčen a skutečně zcela otevřeně a odpřisáhl bych to, ta poslanecká, nebo vládní poslanecká verze je verze, která nebude znamenat žádné rozšiřování nad, řekněme, jak tady zaznělo, zítra nebo za rok, nad 50 % divočiny, nebude znamenat žádné ohrožení. Já jsem přesvědčen, že to je norma vyvážená, že to je norma, která z logiky věci je opravdu národní, tedy ani ne obecní, ani ne krajská, ale opravdu verze pro národní parky, a každý si tam najde to své. Prosím, hlasujme pro poslaneckou verzi. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Böhnisch nemá zájem o vystoupení, pan kolega Klán také nemá zájem o vystoupení.
V tom případě přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Předtím vás všechny odhlásím, protože jsem požádal kolegy, kteří hlučeli, aby vedli debaty v předsálí, zagonguji, abych je přivolal zpátky, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. O návrhu usnesení, ke kterému je zapotřebí nadpoloviční většina přítomných poslanců, budeme hlasovat v následujícím hlasování. Ale předtím přednesu návrh usnesení. Tak ještě jednou spustím gong, jestli všichni, kteří mají zájem o rozhodnutí v této věci, se dostavili.
Dovolte mi tedy (přednést) návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 501/6, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 501/7."
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 183 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 183 z přítomných 158 pro 28, proti 109. Návrh byl zamítnut. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali.
V tom případě musíme postupovat podle § 97 odst. 5 jednacího řádu a budeme hlasovat znovu, a to podle usnesení Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí k souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy 101 poslance, potřebné kvorum je již nastaveno.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 501/6."
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 184 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 184 z přítomných 164 pro 117, proti 20, návrh byl přijat. (Potlesk.) Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.
Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodajům a končím bod číslo 2. ***