(10.10 hodin)
(pokračuje Nohavová)
Vzhledem k rozsahu novely a zmatku v terminologii se v tom málokdo dokáže orientovat a na to zřejmě předkladatelé spoléhají. Návrhem se snažíte prosadit už mnohokrát odmítnutou snahu vytvořit na Šumavě skanzen. Chcete-li opravdu Šumavu zachránit a nezhoršovat situaci v dalších národních parcích, pak je nutné, aby skutečně měly svůj vlastní zákon.
Z jednání krajského Zastupitelstva Jihočeského kraje vzešlo toto usnesení. Zastupitelstvo Jihočeského kraje přijalo v minulosti několik usnesení, která dlouhodobě podporují samostatný návrh zákona o vytvoření Národního parku Šumava. Hlavním důvodem tohoto postoje je skutečnost, že na rozdíl od ostatních národních parků jsou součástí Národního parku Šumava také obce a z toho vyplývá nutnost zajistit jejich trvale udržitelný rozvoj. Původně předložená novela zákona bohužel neodpovídá tomu dlouhodobému záměru a omezuje podíl obcí na dění a utváření režimu Národního parku Šumava. Novela umožňuje další rozšiřování zón, které se mají ponechávat samovolnému vývoji, vytváří předpoklady pro zavádění klidových území a dotváření nových zón, kde se aplikuje nejvyšší možná ochrana. Institut klidových území samozřejmě umožňuje jejich vytváření v kterékoli zóně. Také se mění povaha jednotlivých aktů vydávaných Správou Národního parku Šumava, snižuje se možnost obcí ovlivňovat jejich podobu. A s přihlédnutím k dlouhodobému postoji Jihočeského kraje k problematice Národního parku Šumava se novela zákona č. 114 o ochraně přírody a krajiny ve znění usnesení Senátu Parlamentu České republiky jeví přijatelnou.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, na závěr mi dovolte, abych přečetla dopis občanky, která žije na Šumavě. Paní Květa Pěničková z Nových Hutí mi dala souhlas, abych toto vám zde přednesla. "Vážená poslankyně, vážený poslanče, obracím se na vás s prosbou. Prosím uvažte, co způsobíte, podpoříte-li novelu zákona č. 114. Žiji na Šumavě a můj rod zde žil 300 let na jedné usedlosti na Staších. Všechny generace se chovaly s úctou k přírodě, tedy i k lesu, který pěstovaly a měly rády. Pilně se staraly, aby nebyl zničen kůrovcem. Les byl jejich živitelem. Vždyť jen za peníze ze sběru borůvek, brusinek a hub oblékaly své děti a pořizovaly věci do domácnosti. I dnes mnozí jezdí na Šumavu v létě hledat houby. Ty ale zmizí. Zmizí, zvítězí-li divočina. V té vysoké trávě, vyvrácených stromech je nenajdete a nebudete mít možnost se tam ani pohybovat. Bohužel zmizí nejen ty dary přírody, ale i ten půvabný unikátní charakter Šumavy, nádherné výhledy, mohutné stromy, kouzelné horské louky, prameny a potůčky. To vše pro lidi, kteří se nechali ovládnout chorobnou demagogií. Bohužel mají dost prostředků finančních i bezohlednosti, aby působili na lidi, kteří Šumavu neznají. Jak pan prezident vysvětlil ve svém projevu v parlamentu, zničeno bylo již dost i té naší šumavské přírody. Prosím, hlasujte pro zelenou Šumavu, pro nás, co ji tak milujeme a zde žijeme, ne pro chorobnou ničitelskou ideologii lidí, kteří žijí ve městech a chtějí ji využít pouze pro své osobní zájmy."
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk několika poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Mám dvě faktické poznámky - první pan poslanec Junek, poté pan poslanec Böhnisch. Prosím.
Poslanec Jiří Junek: Děkuji za slovo. Na to se opravdu musí reagovat, jenom na jednu věc. Mně se líbí, jak musíte prostě zabrnkat na tu notičku toho sucha a vyvolávat ten strach, že lidé na Šumavě nemají ve studnách vodu. Oni ji nemají ani ve východních Čechách. Ono totiž bylo dva roky sucho, paní kolegyně.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Mým prostřednictvím prosím oslovujte.
Poslanec Jiří Junek: Prostřednictvím pana předsedajícího. Brnkat tady na tu strunu je opravdu zavádějící a nepřijde mi to vůbec fér. Když tak si rozklikněte stránky Českého hydrometeorologického ústavu, podívejte se na krásnou mapu nasycenost půdy vodou. Šumava je na tom rozhodně nejlépe. Naopak nejhůře například východní Čechy, které jsem tady zmiňoval. Takže by bylo fajn, abychom tady ty nefér argumenty nepoužívali. Ono v době, kdy v Ústí nad Labem přejdete Labe suchou nohou, tak je opravdu zvláštní tedy, že na Šumavě je také sucho. A dávat to za vinu tomu, že jsou tam místa bezzásahová, napadená kůrovcem, a proto že lidem vysychají studny, je opravdu nefér.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Böhnisch s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Robin Böhnisch: Mě jen zaujalo, pane místopředsedo, dámy a pánové, v projevu paní kolegyně Nohavové to hezké freudovské přeřeknutí speciální podnik. Ono to totiž samozřejmě není příliš daleko, kdy by se Šumava mohla stát speciálním lesním podnikem. Doufám, že se tak nestane. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Vilímec a po něm pan poslanec Holík. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, musím nějak podrobně analyzovat, co je předmětem sporu v tomto zákoně. Především je to dopad navrhovaných ustanovení na Národní park Šumava. Bohužel se to ukazuje i ve Sněmovně, debata se už dávno nevede ve věcné rovině. Nabrala hysterickou a naprosto absurdní podobu. Přiznám se, že jsem velmi zaražen těmi stovkami, možná tisíci e-maily namířenými proti senátnímu pozměňovacímu návrhu. Některé z nich možná píší lidé z vlastní iniciativy a s vlastním názorem. Těžko se ale zbavit dojmu, že drtivá většina z nich je dílem naprosto cílené a profesionálně vedené kampaně. Za ní stojí šikovné a mediálně proškolené nevládní organizace. Každopádně se asi shodneme na tom, že lobbistický tlak, který tato skupina vytváří, je nesrovnatelný s jakoukoli jinou oblastí, kde se lobbisté pohybují a které jsou také předmětem docela zásadní debaty.
Protože jsem si alespoň některé z těchto dopisů poctivě přečetl, nemyslím takové ty jednoduché dopisy o dvou větách, ale některé dopisy věcnější povahy, jsem přesvědčen, že skutečně jen minimum, jen minimum z těch pisatelů skutečně ví, jaké změny Senát přijal a co pro šumavský národní park znamenají nebo neznamenají. Většinou neznají ani text ze Sněmovny. Ani se nedivím. Určitě jejich snahou není pročítat texty projednávaných zákonů. Na těch e-mailech, a už to tu bylo také řečeno, je zajímavé vlastně jediné - odkud jejich pisatelé pocházejí. Mnoho z těch lidí, a já to pouze konstatuji, žádné bližší informace o svém bydlišti neuvádějí, anebo má v drtivé většině, pokud to, co uvádí, je pravdivé, své bydliště na hony vzdálené nejenom Národnímu parku Šumava, ale i ostatním národním parkům. Ale budiž. Každý se může vyjadřovat k těmto problémům. Může se k tomu vyjadřovat každý občan České republiky.
Mrzí mě, že na vlnu podporovanou tou nátlakovou skupinou některých ekologů najela i některá média, často bez znalosti věci. Například předminulý týden jsem se ptal jednoho minimálně v regionu docela známého redaktora podporujícího vznik takzvané divočiny na převážné většině území Šumavy a stranícího a bezvýhradně poslanecké verzi zákona, zda si vůbec pozměňovací návrhy Senátu přečetl. Nepřečetl. Na mnou třikrát opakovanou otázku odpověděl, že nikoliv, protože vychází ze stanovisek vědecké obce. Připadne mi, že k dokonání této absurdní hry chybí ještě nechvalně známé vyjadřování takzvaných pracovních kolektivů před listopadem 1989. ***