(18.40 hodin)
(pokračuje Fichtner)
Můj pozměňovací návrh tuto výjimku ještě rozšiřuje, a to na zastřešení tohoto bazénu. To znamená, přidávají se tam slova "včetně zastřešení". Tolik pozměňovací návrh uložený pod číslem 5126.
Dalším pozměňovacím návrhem je pozměňovací návrh uložený pod číslem 5125, kde se upravuje platné znění § 2 odst. 5 stavebního zákona písm. c). Původní text rozlišuje změnu dokončené stavby na nástavbu, přístavbu a stavební úpravu, přičemž nástavba je stavba nebo úkon, kterým se stavba zvyšuje. Přístavba je činnost, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje, a stavební úprava je druh dokončené stavby, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Takhle zní současný § 2 odst. 5 s tím, že k tomu existuje judikatura, která se týká právě stavebních úprav. Jenom bych si dovolil uvést k odst. 5 písm. a) a b), že nástavba a přístavba obecně samozřejmě se povoluje v územním řízení, zatímco stavební úprava pouze ve stavebním řízení. A pokud jde o judikaturu, tak judikatura vlastně hodnotila, jaký je rozdíl mezi stavební úpravou a nástavbou, přičemž za nástavbu - já to zkrátím, řeknu jenom ten výsledek - judikatura považuje vlastně změnu celé svrchní obalové plochy stavby, což v praxi znamená, že pokud u svého rodinného domu si na střeše chcete vybudovat vikýř, což není nic zásadního, tak ten vikýř musíte mít podle současné judikatury povolen v územním řízení.
Toto považuji skutečně za přehnaný regulativismus a z tohoto důvodu se navrhuje změna znění § 2 odst. 5 písm. c) stavebního zákona v tom smyslu, že se slova "i výškové" vyškrtnou a za ohraničení stavby se vkládají slova "a její celková výška". To znamená, už to nebude jakákoliv změna svrchní obalové plochy stavby, ale bude to pouze změna celkové výšky stavby. Tolik tedy pozměňovací návrh 5125. Samozřejmě písemné odůvodnění je součástí pozměňovacích návrhů, takže si ho můžete případně i v klidu přečíst.
Další pozměňovací návrh je uložen pod číslem 5766 a týká se změny trasování technických sítí v památkové zóně. Jenom pro zajímavost, pokud se nemění trasa vedení technické infrastruktury, tak v současné době výměna technické infrastruktury nemusí být povolena v územním řízení. To ovšem neplatí pro památkovou zónu. Takže nově by se toto zavedlo i pro památkovou zónu, kde skutečně občas jsou problémy s vedením technické infrastruktury. Podrobné odůvodnění máte ve svých materiálech. (Před řečništěm upozorňuje poslanec Janulík na čas.)
Poslední pozměňovací návrh je pod číslem 5127, je to vcelku velké téma a týká se územního plánování. V současné době je to tak, že v hlavním městě Praze je několik tisíc navržených změn územního plánu, které nejsou projednány. Ty změny jsou několik let staré, některé až deset let staré, a prostě v Praze se vrší. Není to problém jenom Prahy, je to problém i Brna a dalších velkých měst, kdy vlastně ten, kdo chce změnit územní plán nějakým způsobem, si podá tuto žádost a ta je na úřadě, někde visí, nikdo se o ni nestará a dochází tam k významným průtahům. Jsem hrozně rád, že Ministerstvo pro místní rozvoj právě v novele, kterou projednáváme, zavedlo nový institut zkráceného pořizování změny územního plánu. To je skvělé, nicméně toto zkrácené pořizování neobsahuje žádnou lhůtu, ve které musí zastupitelstvo obce o podaném návrhu rozhodnout.
Takže pozměňovací návrh, který předkládám, spočívá v tom, že v novém § 55a se vkládá za odst. 6 nový odst. 7, který zní: Splňuje-li návrh podle odst. 2 všechny stanovené náležitosti, rozhodne o něm zastupitelstvo obce bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 12 měsíců od jeho podání. V mém písemném pozměňovacím návrhu je napsáno 6 měsíců. My jsme to s kolegy debatovali, tady zde navrhuji 12, takže to je rozdíl oproti tomu, co je uvedeno v systému. Doufám, že pan zpravodaj mě poslouchá a registruje to. Předpokládám, že není problém pro obce - u malých obcí to určitě není problém a u velkých obcí, pokud to problém je, tak je to chyba vedení obce. Pokud drobný stavebník požádá o změnu územního plánu, tak o tom je prostě rozhodnuto do 12 měsíců. Myslím, že to je taková lhůta, kterou každá obec včetně Prahy musí stihnout. Zastupitelstvo se schází nejméně jednou za tři měsíce, to znamená, jsou tam čtyři zastupitelstva, která proběhnou od té doby, kdy se podá návrh na změnu územního plánu, a nevidím jediný důvod, proč by obcím mělo být umožněno, aby ta doba byla delší.
Samozřejmě chápu, rozumím tomu argumentu, že ten pozměňovací návrh neobsahuje žádnou sankci. To znamená, pokud obec nerozhodne ve stanovené lhůtě 12 měsíců, tak tam není žádná pokuta nebo jakákoliv jiná forma sankce. Této případné námitce rozumím. Na druhou stranu pokud by v tom pozměňovacím návrhu ta sankce byla, tak předmětem debat bude bezesporu sankce, nikoliv ten samotný návrh. Takže nyní se to navrhuje jako tzv. imperfektní norma, tedy norma, která je bez sankce, i když stanovuje nějakou povinnost. Uvidíme, jak se to v praxi osvědčí. Pokud by se ukázalo, že to nefunguje v tom smyslu, že se tím obce neřídí, tak se potom můžeme zde v Poslanecké sněmovně pobavit o tom, zdali by tam nějaká forma sankce neměla být, a můžeme se bavit o konkrétní podobě té sankce. Nicméně v současné době se domnívám, že postačí, pokud tam bude lhůta pro obec, resp. pro zastupitelstvo obce, do které má rozhodnout o návrhu na zkrácený postup pořizování změny územního plánu.
Tolik tedy za mne. Možná ještě doplnění. Samozřejmě se to netýká toho balíku změn územního plánu, který v současné době na obcích včetně Prahy leží. Týká se to pouze těch návrhů, které budou podány podle § 55a, který se nově navrhuje z dílny Ministerstva pro místní rozvoj.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Adamec, připraví se pan poslanec Foldyna.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Paní ministryně, kolegové, kolegyně, říkal jsem, že ten pozměňovací návrh je jednoduchý, ale odůvodnění vůbec jednoduché není. (Veselá reakce hloučku poslanců.) Vzhledem k tomu, že tady bylo teď takové velmi podrobné zdůvodnění předchozích pozměňovacích návrhů, tak se pokusím být stručnější.
Jak jsem říkal v obecné rozpravě, jedná se o právní jistotu pro ty, kteří spravují sítě, případně vlastník nějakých výrobních (nesrozumitelné), jak jsem to tady říkal, nebudu to tady říkat. Možná zopakuji, pro koho všeho se to týká. Ta jistota vyvlastnění věcného břemene se týká provozovatele přenosové soustavy, provozovatele distribuční soustavy, výrobce plynu, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo vlastníka plynárenského zařízení, provozovatele zásobníku plynu a držitele licence na rozvod tepelné energie nebo vlastníka rozvodného tepelného zařízení. Jedná se tedy o tu část, která se týká změny energetického zákona.
Pozměňovací návrh má číslo sněmovního dokumentu 5690, k němuž se samozřejmě hlásím. Teď mi dovolte krátké stručné zdůvodnění k těm sedmi bodům, které tam jsou. Protože vás opravdu nebudu zdržovat, nebudu to probírat 1 až 7, protože se to opakuje. Řeknu to jako shrnutí. ***