(17.50 hodin)
Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Jak jsem avizoval v prvním čtení, mám dva návrhy, které vycházejí z reálného života. Ten první se týká posunutí doby pro úpravu územně plánovací dokumentace, kde mají problém zejména velká města, která ve vazbě na nadřazenou dokumentaci ve spojení s novou rozhodovací praxí správních soudů nemohou nebo nedostávají zákonné povinnosti v původně navrženém termínu, a hrozí tak, že by od 1. 1. 2021 se mohla octnout bez jakékoliv platné územní dokumentace. Jako příklad uvádím problém statutárního města Brna. Statutární město Brno má platný územní plán města Brna schválený v roce 1994. Dle § 188 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, tenhle územní plán by pozbyl dnem 1. 1. 2021 platnosti, pokud nebude samostatným postupem podle tohoto zákona upraven, v rozsahu úpravy projednán a vydán. A tady je to riziko.
Důvodem k vložení časového omezení účinnosti územních plánů byla teze, že dřívější územní plány neodpovídaly dnešním potřebám a musely být nahrazeny novými územními plány a regulačními plány. Přirozeným předpokladem bylo, že pořízení územních plánů včetně územních plánů velkoměst je v reálném čase možné a právně vždy realizovatelné. V době vkládání časového omezení územních plánů do zákona však ještě nefungovalo přezkoumávání územních plánů správními soudy - to začalo reálně probíhat asi od roku 2011 -, které zásadním způsobem modifikovalo praxi územního plánování.
Nesrovnatelné oproti minulosti jsou zejména dva zásadní faktory: doba pořizování územního plánu - v minulosti trvalo pořízení územního plánu dva roky, v současné době u velkých měst cca pět šest let - a skutečnost, že záměry republikového významu musí být nejprve zakotveny v krajské územně plánovací dokumentaci, v tzv. ZÚR. V případě města Brna došlo navíc ke zrušení nadřazené územně plánovací dokumentace. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje byly vydány na 29. zasedání zastupitelstva Jihomoravského kraje, které bylo konáno teď za nového vedení dne 5. října 2016, a nabyly účinnosti dne 3. listopadu 2016. Nicméně je tady riziko, že i tento nově vydaný dokument je možno právně napadnout. Blokační časové a právní okolnosti nebyly přitom v době vkládání časového omezení územních plánů známy. (Odmlka pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Tak tedy pan předseda Kováčik - požádám, aby přestal hovořit. (Brání se s úsměvem, že nehovoří. Sedí ve své lavici.) Pan předseda Foldyna - také požádám, aby přestal hovořit. A požádám o ztišení. Děkuji. Prosím.
Poslanec Karel Rais: A dál se dostávám k závěru a to je právě ke stanovení jakéhosi kompromisního řešení termínu 31. 12. 2024, což byl termín, který byl zvolen na základě vyjednávání se všemi zainteresovanými aktéry tady, s řadou politiků a poslanců z Jihomoravského kraje a z města Prahy. A chápu to jako minimálně možné z hlediska potřebného času na realizaci.
Čili oznamuji, že v podrobné rozpravě se pak přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který je veden pod číslem 5887. To je první věc.
A druhá věc je opět z reálného života a je to pozměňovací návrh, který se týká výstavby náboženských staveb. Jedním z hlavních cílů stavebního zákona je ochrana kulturních a civilizačních hodnot. Česká republika v poslední době čelí novému fenoménu umisťování náboženských staveb do zastavěného území obcí, případně změnám účelu využití staveb stávajících, přičemž se zásadním způsobem mění hmotné i nehmotné kulturní hodnoty a místní identita. Reagoval jsem na to v podstatě tím, že jsem vytvořil pozměňovací návrh. Ten reaguje v podstatě na výstavbu náboženských staveb bez povolení veřejné správy. Chtěl bych zdůraznit, že navrhovaná úprava se vztahuje pouze a výhradně na nové náboženské stavby církví a náboženských společností, které nejsou nositeli zvláštních práv podle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů, zákon o církvích a náboženských společnostech. To jest, tato regulace nemá faktický dopad na dnešní ani budoucí stavby etablovaných církví a náboženských společností. Jde o nově působící náboženské spolky na území České republiky.
Mám tento pozměňovací návrh vedený pod číslem 5236 a také se k němu v podrobné rozpravě přihlásím. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Anna Putnová. Prosím.
Poslankyně Anna Putnová: Děkuji, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, chtěla bych podpořit pozměňující návrh pana poslance Raise, který se vyjadřuje k posunutí termínu územního plánu. A budu mluvit za Brno, protože problematiku v městě Brně znám.
Jak bylo řečeno, náš územní plán pochází z roku 1994 a od té doby bylo přijato čtyřicet rozhodnutí, která měnila původní územní plán. Chtěla bych také podotknout, že dnes máme důvod se domnívat, že bychom mohli zvládnout, a kvalitně zvládnout, přípravu územního plánu, pokud by nám byla dána šance na posunutí termínu, protože do čela Kanceláře architekta města Brna byl jmenován na základě konkurzu pan architekt doc. Michal Sedláček, který je architekt evropského formátu a pracoval pro známého světového architekta Franka Gehryho. Domnívám se, že i jeho osobnost je zárukou kvalitního zpracování.
Myslím, že ještě je třeba podotknout to, co už tady také jako podtón zaznělo. Brno nebylo méně schopné připravit územní plán. Jenom mělo mnohem schopnější aktivisty, kteří dokázali zvrátit stávající plán a soudní rozhodnutí nakonec vyhrát. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí řádně přihlášený pan poslanec Jan Zahradník, připraví se pan poslanec Josef Uhlík. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, já bych vás chtěl seznámit se svým pozměňovacím návrhem, který se týká upřesnění definice pojmu liniová stavba. Týká se § 2, konkrétně doplnění odst. 10 do § 2.
Paragraf 2 je paragraf definiční, který obsahuje celou řadu definic, pojmů, na které potom v zákoně je poukazováno, ke kterému se zákon tak či onak odkazuje. Text návrhu vám nyní přečtu:
V § 2 se doplňuje odst. 10, který zní: "Liniovými stavbami se rozumí stavby pozemních komunikací, stavby drah, stavby vedení pro přenos a distribuci elektřiny, stavby pro rozvod tepelné energie, stavby plynovodů, produktovodů a ropovodů, stavby vedení elektronických komunikací, stavby vodovodů a kanalizací, vzletové a přistávací dráhy a pohybové plochy letišť, hráze vodních děl, úpravy koryt vodních toků včetně vodních nádrží, hlavní stavby k vodohospodářským melioracím, plavební kanály a náhony." Ostatní novelizační body se přečíslují.
Liniová stavba je pojem, který je zmíněn jako významný pojem v občanském zákoníku, konkrétně v jeho § 509. Hlavní myšlenkou § 509 občanského zákoníku je, že liniové stavby nejsou součástí pozemků. A pak je zde upřesněno, co se rozumí pojmem liniová stavba. Občanský zákoník říká, že jsou to zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků. A pak paragraf ještě dodává: Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.
To znamená, že ta definice podle mého názoru není úplně přesná. Ta definice nevyčerpává všechny další možnosti. Vzhledem k tomu, že se k liniovým stavbám často odkazujeme, když třeba mluvíme o drážních nebo pozemních komunikacích, o vodních dílech atd., proto jsem si dovolil navrhnout takovéto upřesnění § 2 odstavcem č. 10. Nakonec při přípravě stavebního zákona se s takovouto definicí liniových staveb počítalo, ale pak byla z nějakého důvodu tato definice liniových staveb z daného textu novely stavebního zákona vyjmuta. ***