(16.50 hodin)
Poslanec Josef Šenfeld: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, pohřebnictví není oblíbeným tématem téměř nikoho. Přesto nás všechny bez výjimky musí oslovit, neboť se nás všech osobně dotýká. Tato nepříjemná zásadní otázka života člověka si žádá naši pozornost a chvilku zamyšlení.
Rád bych se svým vystoupením odkázal na otevřený dopis poslancům od provozovatelů pohřebních služeb, osob provádějících balzamaci a konzervaci, provozovatelů krematorií i provozovatelů veřejných pohřebišť. Ten je podepsán pány Ladislavem Kopalem, předsedou Sdružení pohřebnictví ČR, zapsaný spolek, panem Jaroslavem Manglem, předsedou Asociace pohřebních služeb ČR, zapsaný spolek, a panem doktorem Petrem Rambouskem - všichni pánové jsou členy Evropské federace pohřebních služeb.
V průběhu několika let Ministerstvo pro místní rozvoj nekomunikovalo s odbornou veřejností. Ve vládě protlačilo svoji představu novely do Sněmovny i přes stálé upozorňování odborné veřejnosti, že novela má nevyřešené velké nejenom obsahové, technické, právní, ale i morálně etické problémy. Diskusi vedlo Ministerstvo pro místní rozvoj s odbornou veřejností až v lednu a únoru tohoto roku, kdy zřejmě zjistila paní ministryně i její podřízení, že novela nebude procházet a neprochází tak hladce Poslaneckou sněmovnou, jak se předpokládalo a chtělo.
Na základě vlastní analýzy odborné veřejnosti návrh vládní novely může mít s největší pravděpodobností poškozující dopad na obyvatele ČR i na obce a z jejich pohledu i na kritickou infrastrukturu státu. V každém případě při jejím přijetí v předkládané formě nejspíš může dojít i k nárůstu cen pohřbů, přestože ministerstvo tvrdí opak. Investice, které by si novela vyžádala, musí podnikatelské subjekty zahrnout do nákladů, a tedy cen. Odborná a etická veřejnost doporučuje v tomto volebním období novelizovat platný zákon pouze o přestupky, vymezení jejich skutkových podstat, zavést kontrolu pohřebnictví, zachovat kontrolní posloupnost příslušných správních orgánů v prvním stupni správního řízení a nechat Ministerstvo pro místní rozvoj pouze jako odvolací orgán ve druhém stupni ve vztahu ke krajským úřadům, nikoliv za žádnou cenu v prvním stupni. Novelu řádně dopracovat společně se Svazem měst a obcí ČR, odbornou a etickou veřejností. Předložit ji v širokém konsenzu, doporučit ji nové Sněmovně k projednání a přijetí.
Vzhledem ke skutečnostem, které jsem uvedl a které hlavně jsou uvedeny v otevřeném dopise odborné veřejnosti, navrhuji Poslanecké sněmovně podmíněně v obecné rozpravě dle § 93 odst. 2 vrátit návrh zákona garančnímu výboru k novému projednání. Pokud tento můj návrh neprojde, navrhuji zamítnutí návrhu zákona. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče, a eviduji váš návrh na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání i případně návrh na zamítnutí.
S faktickou poznámkou nyní pan poslanec Petr Kořenek. Prosím, pane poslanče, máte slovo a dvě minuty.
Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedající, já budu velmi stručný. Chtěl bych reagovat na vystoupení předkladatele, tj. paní ministryně. Jestli jsem dobře rozuměl, tak tam zaznělo, že výbory jsou k ničemu. Takže já bych chtěl jenom říct, že v podstatě to sice není poprvé, co výkonná moc dehonestuje zákonodárnou moc, nicméně výbory jsou specializovanými orgány Poslanecké sněmovny a diskuse na výboru není nic, co by nemělo probíhat! Prosím zástupce výkonné moci, aby si přečetli Ústavu. Děkuji. (Potlesk zejména poslanců ČSSD a KSČM.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Jiří Štětina. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážené dámy a pánové, já jsem zde při prvním čtení měl svůj na mě poměrně dlouhý projev a myslím si, že ty myšlenky měnit nebudu. To, co jsem řekl, za tím si stojím. Ale - a teď je to veliké ale, proč tady hovořím ve čtení druhém. Na jednu stranu vítám, že paní ministryně se ujala této nevděčné úlohy, a je pravda, že 15, možná 16 let se nikdo tímto zákonem nezabýval, to je pravda, takže to je v naprostém pořádku, ale když jsem se zúčastnil 7. února jednání u tzv. kulatého stolu, nebo dejme tomu porady všech zúčastněných, to znamená, kdo se zabývá pohřebnictvím, kdo se zabývá legislativou a kdo schvaluje zákony, tak jsem zjistil docela nepříjemnou věc, že tento zákon nebyl dostatečně projednán na odborné úrovni, i když v rámci tohoto jednání nedošlo vůbec k žádnému konfliktu, všichni se chovali velmi slušně, věcně, připomínky pochopitelně měli a vše proběhlo, tak jak mělo být.
Mně se nelíbilo, že vůbec do zákona nebyly vzaty připomínky měst a obcí, a těch se to samozřejmě bytostně týká. Protože kolik máme pohřbů, které jsou za tzv. státní peníze? Ještě jsem si to ověřoval, a skutečně předkladatel tyto připomínky v úvahu nebral. To se mně nelíbilo. Nechci samozřejmě vystupovat velmi agresivně, protože se domnívám, že i opozice se má chovat konstruktivně, což tedy se snažím při každém projednávání všeho, co v tomto sále řešíme, ale já samozřejmě kromě toho, co zde říkal kolega Šenfeld prostřednictvím pana místopředsedy, tak samozřejmě musím s ním souhlasit, ač nerad, protože se domnívám, že ten zákon měl být připraven a hlavně tedy projednán lépe.
V rámci podrobné rozpravy samozřejmě předložím ještě jednu věc, která se týká zásadně trestního zákoníku, kdy se jedná o hanobení pozůstatků, takže tomu se budu věnovat až při podrobné debatě. Zatím děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Štětinovi. Dalším řádně přihlášeným je Tomio Okamura. Prosím, pane poslanče, váš názor na pohřebnictví. Máte slovo.
Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dovolte mi několik kritických argumentů proti projednávané novele zákona o pohřebnictví, které vychází přímo z praxe.
Pohřebnictví je specifickým oborem s řadou zvláštností, mezi které patří omezený a neovlivnitelný počet případů úmrtí. Z toho vyplývá, že každý špatný zásah do tohoto oboru má závažné následky jak pro pohřební služby, tak v určitých věcech i pro občany, například narušený trh.
Stávající zákon i novela obsahují znění, v jejichž důsledku dochází ke zvýhodňování vybraných pohřebních služeb a k narušování soutěžního prostředí. A budu konkrétní. V novele v § 4 odst. 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 28 se mj. píše: "Pokud po uplynutí 48 hodin od úmrtí nemůže zdravotnické zařízení nebo zařízení sociálních služeb zajistit další uložení lidských pozůstatků ve vlastním zařízení, zajistí jejich uložení u jiné osoby."
Co je na tomto špatně? Je přece z principu diskriminující, aby zdravotnická a sociální zařízení ukládala zemřelé u jimi vybrané pohřební služby, jelikož to - za prvé - ovlivňuje pozůstalé při jejich výběru pohřební služby ve prospěch pohřební služby, které dala monopol nemocnice.
Za druhé - vybrané pohřební službě poskytuje zařízení soutěžní výhodu na jinak přísně regulovaném trhu. Dozvídá se, kolik pacientů v daném zdravotnickém zařízení každý den zemřelo, jména těchto zemřelých a jejich adresy. Tady bych uvedl vykřičník. Dále se dozvídá, ke komu z těchto zemřelých se nikdo nehlásí, takže může obci přednostně nabízet provedení tzv. sociálního pohřbu atd. ***