Úterý 14. března 2017, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Jan Bartošek)
52.
Vládní návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti a o změně
souvisejících zákonů (zákon o statusu veřejné prospěšnosti)
/sněmovní tisk 1005/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede v zastoupení pan ministr Dan Ťok. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Máte slovo.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych v zastoupení za pana ministra Pelikána představil návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti.
Návrh zákona je předkládán v návaznosti na zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, jehož § 147 předpokládá, že jiný právní předpis podrobněji upraví podmínky, které musí veřejně prospěšná právnická osoba splnit, aby získala právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku. Předkládaný návrh zákona především zakotvuje podrobné podmínky, za nichž má právnická osoba právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti, zejména ohledně jejího předmětu činnosti, obsahu jejího zakladatelského jednání a způsobu nakládání se ziskem. Současně stanoví povinnosti zaručující transparentnost hospodaření, jež musí právnická osoba se statusem veřejné prospěšnosti plnit, nemá-li jí být status odňat. Návrh zákona upravuje i některé další otázky související se statusem veřejné prospěšnosti, zejména s jeho odnětím.
Dřívější návrh zákona byl projednán v legislativním procesu během roku 2013, byl schválen vládou i Poslaneckou sněmovnou. Senát ale návrh zákona nakonec zamítl, protože většina senátorů se přiklonila k názoru, že navrhovaná právní úprava bude znamenat výrazné zatížení soudů, které by měly o právu na zápis statusu veřejné prospěšnosti rozhodovat. S přihlédnutím k výsledkům projednání s orgány státní správy, odbornou veřejností i zástupci praxe byl připraven návrh zákona, který má zavést soukromoprávnímu institutu statusu veřejné prospěšnosti (?) a sám o sobě nepředpokládá návaznost na žádný veřejnoprávní benefit. Tato návaznost však není do budoucna vyloučena. Status by měl být zejména jakousi známkou kvality, stvrzením veřejné prospěšné právnické osoby pro potřeby soukromoprávního styku. Získání statusu je postaveno na principu dobrovolnosti ze strany jeho potenciálních nositelů. (V sále je velký hluk.)
Význam statusu by se měl projevit především v těchto ohledech: bližší vymezení veřejné prospěšnosti s potenciální relevancí pro celý právní řád, zvýšení transparentnosti a důvěryhodnosti neziskového sektoru, podpora veřejně prospěšných aktivit ze soukromých zdrojů, zjednodušení pohledu na český -
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane ministře, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám ctěnou sněmovnu o ztišení a v případě, že máte něco důležitého, co potřebujete diskutovat, abyste šli do předsálí. Prosím.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Zjednodušení pohledu na český neziskový sektor z hlediska zahraničních dárců a jiných podporovatelů.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi vás požádat o podporu tohoto zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Markéta Wernerová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Markéta Wernerová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si vám představit vládní návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti a o změně souvisejících zákonů, tedy zákon o veřejné prospěšnosti, sněmovní tisk číslo 1005. Pan ministr za předkladatele přednesl velice podrobné představení tohoto zákona, proto si dovolím doplnit jen několik málo souvislostí.
Jak již bylo řečeno, vládní návrh zákona naplňuje zmocnění § 147 občanského zákoníku, na jehož základě se veřejně prospěšné osoby mohou ucházet o zápis do statusu veřejné prospěšnosti a uplatnit tak právo, které umožňuje občanský zákoník již tři roky. Na druhé straně je však třeba zmínit, že k tomuto tisku vyslovila nedoporučující stanovisko Legislativní rada vlády, která toto podrobuje, status veřejné prospěšnosti, aby byly připojeny konkrétní výhody, zejména v daňové oblasti. Ale vzhledem ke skutečnosti, že existuje společenská objednávka pro status veřejné prospěšnosti a jeho určení již po velkou dobu, dovolím si doporučit tento tisk k dalšímu projednání ve výborech. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Požádám vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Borka: Vážené kolegyně, kolegové, milí zástupci vlády, pane předsedající, dovolte, abych se vyjádřil k vládnímu návrhu zákona a okomentoval některé sporné věci, které jsou v něm uvedeny.
Vládní návrh zákona stanoví podmínky, při jejichž splnění má veřejně prospěšná osoba ve smyslu ustanovení § 146 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti. Návrh má naplnit ustanovení § 147 občanského zákoníku, které jeho existenci předvídá. Zákon by měl přispět k možnostem zlepšení vnímání a zvýšení důvěry k neziskovému sektoru. Zvolené řešení počítá s tím, že soudní soustava je schopná zajistit provedené navrhované úpravy již za současného stavu. Zvýšení atraktivity české právní úpravy a českých právních forem právnických osob k realizaci veřejně prospěšných aktivit. Návrh umožní zjednodušit pohled na český neziskový sektor i z hlediska zahraničních soukromoprávních a veřejnoprávních dárců a jiných podporovatelů. Status veřejné prospěšnosti v tomto ohledu může sehrát úlohu průkazu, že je určitá právnická osoba skutečně veřejně prospěšná. Tolik tedy k záměru předkladatele.
Při podrobnějším prostudování předmětného návrhu však vyvstává řada otázek a zároveň i pochybností. Zdá se, že cílem zákona je pravděpodobně očistit či zlegalizovat i problematické společnosti nebo jejich části, případně zlegalizovat jejich příjmy. Sporné je i zaměření některých případných veřejně prospěšných společností.
Podle mého názoru je třeba vyřešit několik zásadních věcí.
Za prvé, v § 3 hovoříme o odnětí statusu, resp. o opětovném udělení statusu veřejné prospěšnosti, pokud byl odňat. Zákon však neřeší důvody, proč byl odňat. Například pokud budou prány peníze přes veřejnou společnost, proč jí znovu udělit status. Je tady důvod? V návrhu zákona je sice napsáno, že může být udělen, ale mělo by to být rovnou vyloučeno, stejně tak u fyzické osoby, která figurovala jako statutární orgán.
Dalším sporným okamžikem je § 5, který hovoří o přečinech proti obecnému blahu. Jistě v diskusi, která bude probíhat ve výborech, by se slušelo, aby předkladatel toto pregnantně vysvětlil, o jaké přečiny se v tomto případě jedná.
Návrh zákona uvádí v § 4 bod Ochrana duševního vlastnictví. Domnívám se, že není důvod takové veřejně prospěšné společnosti zakládat. Máme jich poměrně dost a díky nim a autorskému zákonu kvete nelegální stahování prakticky čehokoli.
Také otázka přípravy občanů k obraně vlasti či péče o veterány si zaslouží podrobnější rozbor. Domnívám se, že není třeba vytvářet systém domobrany, který tento návrh jaksi předjímá, neboť z historie víme, že některé věci týkající se právě tohoto problému zapříčinily mnoho špatného. Od toho tu máme Armádu České republiky nebo aktivní zálohy a podobné instituce. Co se týká péče o veterány, domnívám se, že by mělo být pregnantně řečeno, že se jedná o veterány, kteří bojovali ve službách Armády České republiky. Veteránů je mnoho a samozřejmě by se mohlo dostat i na některé, kteří slouží například v různých nepovolených zahraničních institucích. Navíc se domnívám, že se nepočítá s veterány policisty a také hasiči.
Další nejasnosti vyplývají z definice bezúhonných společností a prokazování bezúhonnosti. Společnost předloží výpis z rejstříku trestů, ale bez takzvaných výmazových záznamů. To znamená prakticky to, že tato společnost bude očištěna, ač spáchala buď přestupek, anebo dokonce i trestný čin.
Pokud se týká ještě pozice organizace, která je cizí naší republice, této organizaci se nevydá opis z rejstříku trestů či obdobný doklad o bezúhonnosti a postačí notářsky ověřené prohlášení. V tomto případě pokud se tedy později zjistí, že toto čestné prohlášení se nezakládá na pravdě a taková společnost například čerpala granty či dotace z veřejných peněz, co budeme dělat posléze? Budeme je vracet? Jaký bude postih pro takovou fyzickou či právnickou osobu?
Z návrhu také není jasné, jakým způsobem budou společnosti financovány, budou žádat o dotace, budou mít úlevy na daních a podobně.
Ještě jednu otázku bych zmínil, je to prokazování poctivosti zdrojů. Zde předkladatel počítá s tím, že bude vycházet zejména z účetní uzávěrky a zprávy auditora. Chtěl bych říci, že mají můj obdiv, protože například policii nebo státnímu zastupitelství to trvá mnohdy někdy i roky, než prokáže skutečnou poctivost těchto příjmů.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, také otázka zatížení soudů, pokud by to bylo svěřeno soudům, je stále aktuální, protože se domnívám, pokud by soudy řešily i tyto problémy, tak to bude pro ně znamenat velké zatížení. Pokud by tomu tak nebylo, tak to bude vyžadovat vytvoření zcela nového typu správního řízení.
Na závěr mi dovolte, abych tedy vyslovil domněnku, že nevím, jestli bude stačit projednání ve výborech. Tento návrh zákona má některá slabá místa a podle mého názoru by možná více slušelo vrátit tento návrh zpět předkladateli a projednat ho později. Děkuji. (Potlesk několika poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, jenom si chci upřesnit, je to váš návrh? Ono nelze hlasovat, že by návrhu slušelo vrátit ho k přepracování. Lze pouze hlasovat o tom, že podáte návrh na přepracování. Takže jak zní... Jedná se o regulérně myšlený návrh k přepracování tohoto zákona?
Poslanec Jaroslav Borka: Ano, vrátit návrh k přepracování předkladateli.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, nechám o něm hlasovat. Děkuji. Faktickou poznámku má přihlášenou pan poslanec Jan Zahradník. Prosím.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, ten návrh zákona v sobě skrývá určitě celou řadu různých záludností, které tam při pozorném čtení můžeme najít. A já jenom tady v tom čase vyměřeném k faktické poznámce položím jednu takovou otázku, zdali statut veřejné prospěšnosti zaslouží taková právnická osoba například, která setrvale brání realizaci významné stavby, která je ve veřejném zájmu. Když si tuhle otázku zodpovíme, budeme schopni také o tomto zákonu rozhodovat. Dokud si tuto odpověď nebudeme schopni dát, myslím, že bychom měli zákon vrátit k přepracování a dále se jím nezabývat.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pan předseda Sklenák.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já se na rozdíl od svých předřečníků nedomnívám, že by zákon měl být vrácen k přepracování. Naopak si myslím, že je potřeba ho projednat a přijmout. A navrhuji zkrácení lhůty k projednání ve výborech na 30 dnů.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Petr Kudela. Prosím.
Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, páni ministři, paní ministryně, návrh statutu veřejné prospěšnosti je očekáván i v neziskové oblasti. Nicméně padly tady připomínky, ke kterým si myslím, že by bylo velmi dobře, aby se vyjádřil pan předkladatel, ministr spravedlnosti. Proto navrhuji přerušit jednání tohoto bodu do jeho přítomnosti, aby nám na tyto připomínky mohl odpovědět, a my bychom potom mohli relevantně hlasovat o tom, zda vrátit zpět předkladateli, anebo ten zákon je v té fázi, v tomhle stavu, že ho můžeme projednat a ve druhém čtení případně opravit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Jedná se o procedurální návrh, o kterém dám hlasovat bez rozpravy. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. Padl zde procedurální návrh, abychom přerušili... Eviduji žádost na vaše odhlášení, já vás tedy všechny odhlásím a požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami.
Padl zde procedurální návrh na přerušení tohoto bodu do přítomnosti ministra spravedlnosti Roberta Pelikána.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 243, přihlášeno je 109 poslankyň a poslanců, pro návrh 40, proti 50. Tento návrh byl zamítnut a my budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu.
Táži se, zda ještě někdo se hlásí do obecné rozpravy. Žádnou přihlášku nevidím. Jestli je tomu tak, v tom případě končím obecnou rozpravu a táži se, zda pan navrhovatel nebo paní zpravodajka si chtějí vzít závěrečné slovo. Jsou v čilé diskusi. Ještě jednou se táži: Nechcete si vzít závěrečné slovo? Dobrá.
Nejprve tedy budeme hlasovat o návrhu, který padl, a to je návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 244, přihlášeno je 111 poslankyň a poslanců, pro návrh 30, proti 56. Tento návrh byl zamítnut.
Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání a nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Žádnou přihlášku nevidím, přistoupíme tedy k hlasování.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 245, přihlášeno je 113 poslankyň a poslanců, pro návrh 110, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a já se táži, zda má někdo návrhy na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání. Neeviduji žádnou přihlášku.
V tom případě budeme hlasovat o posledním návrhu, který padl v rozpravě, a to je návrh na zkrácení lhůty na 30 dnů.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 246, přihlášeno je 113 poslankyň a poslanců, pro návrh 67, proti 18. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas a lhůta na projednání byla zkrácena na 30 dnů.
Děkuji vám a končím projednávání tohoto bodu.
Přečtu omluvy. Dnes od 17.30 ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Vojtěch Adam. A dále dne 14. 3. se od 17.10 do 18.30 z osobních důvodů omlouvá pan ministr Daniel Herman.
Otevírám další bod dnešního jednání a tím je
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.