Pátek 3. března 2017, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
50.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních
soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 987/ - prvé čtení
Pan ministr spravedlnosti Robert Pelikán je na místě. Požádám pana kolegu Pletichu, aby také zaujal místo u stolku zpravodajů.
Než dám panu ministrovi slovo, požádám kolegy a kolegyně o klid v jednacím sále! Já chápu, že situace je poněkud nervózní po projednání už druhého bodu dnešního jednacího dne. Chystáme se na třetí, jde nám to dobře. Tak prosím debaty, které se netýkají občanského soudního řádu, přenést do předsálí.
Pane ministře, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, pokusím se stručností přednesu přispět k dnešní konstruktivní atmosféře a jejímu pokračování.
Předkládaný návrh změn občanského soudního řádu a dalších procesních předpisů, zejména zákona o zvláštních řízeních soudních, představuje povětšinou´, troufnu si říci, technické zásady do procesního práva tam, kde se současný stav ukázal jako nevyhovující, nemám-li v některých případech říci jako neudržitelný.
Jedná se, velmi stručně, o takovéto změny. Velmi drobná úprava podmínek dovolání, nebo tedy možností, okruhů otázek, ve kterých lze podat dovolání v civilních věcech k Nejvyššímu soudu, kdy se např. vypouští možnost podat dovolání jako mimořádný opravný prostředek u rozhodování o nákladech řízení, což je věc, která nesmyslně Nejvyšší soud zatěžuje, a on se pak nemůže soustředit na to, co dělat opravdu má, to znamená rozhodování ve složitých otázkách. Úprava některých nedostatků zákona o zvláštních řízeních soudních, implementace rozsudků Evropského soudu pro lidská práva tam, kde je to třeba. Drobná změna zákona o soudních poplatcích, kde se lépe balancuje ten systém, některé poplatky se snižují, aby nevytvářely nespravedlivou bariéru, jiné se zase naopak nepatrně zvyšují, aby plnily svou regulační roli.
Dále, to je asi nejvýznamnější změna, úprava pravidel tzv. rozvrhů práce, tedy přidělování soudců a zejména zavedení tzv. generátoru náhodného přidělení věci příslušnému soudci, tak aby nemohlo docházet k nějakým manipulacím.
A naposledy zrušení zvláštní příslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 2 pro trestné činy způsobené v dopravě. To je něco, co se nám neosvědčilo. Jak možná víte z novin, máme tam nějaké trestní stíhání pro korupci v téhle oblasti a ukázalo se při vyhodnocení, že prostě soustředěním všech dopravních deliktů na jeden soud vzniká příliš velký korupční tlak a může to mít i následky, které to mělo, takže to chceme zrušit.
Tak to je v úvodu všechno, případně pak budu reagovat v diskusi a prosím o podporu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi spravedlnosti Robertu Pelikánovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Lukáš Pleticha. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já v podstatě nemám moc co doplnit, protože ty hlavní body řekl pan ministr. Musím potvrdit, že je to skutečně technická novela, která reaguje na některé nesoulady, které se v praxi objevují. Jako předseda podvýboru pro rozsudky Evropského soudu pro lidská práva velice vítám, že tato novela se zabývá i touto záležitostí, která se dosud příliš neřešila v našem právním řádu. Také vítám, že je tam otevřena otázka předběžných opatření a záležitostí, které s tím souvisí, nicméně si myslím, že tam jsou poznatky z praxe, které si možná zaslouží ještě nějakou debatu, ale to ve standardních lhůtách a ve standardním prostoru, který je mezi prvním, druhým a třetím čtením.
Takže já za sebe doporučuji, aby tento tisk byl propuštěn do prvního čtení. Pardon, do výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášku paní poslankyně Heleny Válkové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Helena Válková: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já si trošku dovolím nesouhlasit s tvrzením, že jde o technickou novelu občanského soudního řádu, ale určitě mám stejný názor jako pan ministr a zpravodaj, že jde o novelu, která je významná a zlepší současnou situaci v mnoha úsecích civilního soudního procesu.
Jak víte, původně jsme měli plán, a bylo to také v našem programu a myslím si, že jsme s tím počítali všichni, že schválíme, nebo že významně bude v legislativním procesu již projednáván návrh nového občanského soudního řádu. Současný občanský soudní řád totiž byl již více než 150krát novelizován a i pro samotné právníky se stává nepřehledným právním předpisem, natožpak pro laiky. Je to procesní nástroj, není nutné, aby mu veřejnost rozuměla, ale je nutné, aby fungoval tak, jak má - rychle, spolehlivě, nestranně, spravedlivě. Tomu tak vždycky není, dokonce některá ustanovení jdou proti sobě a některá chybí.
Tato novela nedostatky, takové ty opravdu křiklavé nedostatky v některých oblastech odstraňuje. A já si myslím, že není dobré se o nich nezmínit alespoň heslovitě, protože jako poslanci byste měli vědět, že schvalujete návrh novely, která významným způsobem může usnadnit a urychlit občanské civilní řízení, tedy občanský proces jako takový, a tím pádem civilní řízení ve věcech, které se většiny z nás týkají. Jde o oblast věcné příslušnosti, kde by napříště krajské soudy měly projednávat a rozhodovat ve věcech přeměny právnických osob, které nejsou obchodními korporacemi. To činí v současné době problémy. Zavedení poplatku jistoty v případě opakovaného podání návrhu na předběžné opatření. Připuštění posuzování místní příslušnosti u žalovaných fyzických osob subsidiárně dle místa jejich trvalého pobytu. Vytvoření opravného prostředku proti předběžným opatřením, která pozbyla účinku nebo byla zrušena.
Tak vidíte, že to jenom úplně technické změny nejsou, a to jsem ještě nepřešla k tomu, co si myslím, že se může dotknout řady lidí, kteří mají v současné době problémy s výkonem rozhodnutí vyklizením bytu. Chybí úprava, jak provést výkon rozhodnutí v případě, že náhradní bydlení bylo soudním rozhodnutím přiznáno, je zajištěno a povinný se odmítá vystěhovat. To právě návrh novely občanského soudního řádu řeší a myslím, že to řeší rozumným způsobem. Samozřejmě Nejvyšší soud a všichni, kteří využívají institutu dovolání, asi přivítají konkretizaci a zpřesnění i institutu dovolání, tak jak je navržen v předloženém tisku.
To jsem mluvila jenom o OSŘ, ale ona je oblast zákona o zvláštním řízení soudním, kde je také řada změn. A pokud vy budete číst ten tisk, tak se obávám, že řadě z nich nebudete rozumět, protože jde o čistě procesní techniky, které nicméně v praxi, třeba v těch opatrovnických řízeních, vedou k tomu, že tato řízení trvají déle. Novela tohoto zákona o zvláštním řízení soudním se snaží alespoň, když už nejde o nový občanský soudní řád, napravit ty nejkřiklavější nedostatky.
Pak je to oblast zákona o soudních poplatcích. Zjednodušuje se postup soudu v případech, kdy není vůbec zaplacen soudní poplatek. Snižuje se bariéra pro navrhovatele, který žádá o přiznání osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce. Zamezuje se zneužívání dobrodiní zákona ve formě osvobození od soudních poplatků těm, kteří opravdu chtějí zneužívat, a mohou za stávající platné právní úpravy.
Protože jsem slíbila i panu ministrovi, že omezím svůj projev na minimum právě s ohledem na to, že aniž bych vás podceňovala, tak tyto procesní předpisy jsou komplikované i pro samotné právníky, tak upozorním jenom na jeden problematický bod a velice bych nerada, abychom kvůli němu ohrozili přijetí všech těch, o kterých jsem právě hovořila, které jsou velmi užitečné, a to je zmiňovaná novela zákona o soudech a soudcích, kde se rozhodně připojuji k tomu velmi užitečnému a už dlouho myslím žádanému zrušení zvláštní věcné působnosti Obvodního soudu pro Prahu 2 v trestních věcech proti pachatelům trestných činů páchaných v tom nejširším smyslu slova v oblasti dopravy.
Na druhé straně si myslím, že zavedení toho automatického generátoru přidělování soudních spisů generelně u všech soudních agend je spojeno s jistými riziky, a proto jsme se dohodli na ústavněprávním výboru a na podvýboru pro justici a soudní samosprávu, že ještě svoláme k tomuto bodu diskusi, v rámci které by se mělo dobře prodebatovat pro i proti zavedení tohoto mechanismu a případně i zvážit kompromis, aby se nezavedl celoplošně, čili u všech specializací příslušných okresních soudů, ale nejdříve aby se vyzkoušel na jedné soudní agendě v insolvenčních věcech, která je taková nejpalčivější, nejvíce vidět, a samozřejmě kolem ní kolují různé pověsti o tom, že ne vždy se tam daří přidělovat ve smyslu toho principu nestranně, nezávisle, spravedlivě. A že tato agenda si opravdu zaslouží automatický generátor především. Pak budeme zvažovat na výboru a v přítomnosti pozvaných i předsedů krajských soudů pro a proti tomuto řešení.
Čili z uvedeného, co jsem zde řekla, je myslím dostatečně zřejmé, že ten návrh podporuji. Že to sice není nový občanský soudní řád, dovolte mi to povzdechnutí, ale že aspoň toto a že doufám, že byť na sklonku tohoto našeho volebního období se nám podaří tyto veskrze užitečné změny, nebo já jsem přesvědčena, že jsou užitečné, schválit ještě včas, a proto také se připojuji k tomu, abychom podpořili tento návrh a poslali do tzv. do druhého čtení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Heleně Válkové. Dalším přihlášeným je pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, poté co paní profesorka Válková v podstatě shrnula, o co tady jde, už se omezím pouze na jedno konstatování. A teď nevím, jestli jsem paní kolegyni dostatečně pochopil, ale já z těch bodů, kterých je tady poměrně hodně, se zarážím nad jedním z těch, kterým je zrušení zvláštní příslušnosti u Obvodního soudu pro Prahu 2, a byl bych rád, pokud byste se zamysleli nad odůvodněním, které pan ministr spravedlnosti k tomuto kroku říká. Protože on říká: Měli jsme, možná máme, na Obvodním soudu pro Prahu 2, který se dlouhodobě, po dobu desítek let, zabývá specializací na trestné činnosti v dopravě, korupční problémy, a tak je rozprášíme. Tak místo toho, aby Ministerstvo spravedlnosti nad těmito soudci a nad tímto soudem vykonávalo větší dozor a dohled a zamezilo tomu, aby trestná činnost korupčního charakteru byla na tomto soudě páchána, tak radši řekne, že specializaci rozpustíme na obvodní soudy pro Prahu 1 až 10 a budeme v podstatě dělat, že to nevidíme. Takže to není podle mne cesta správným směrem.
A pokud vzpomenete, a teď prostřednictvím pana předsedajícího k paní profesorce Válkové, tak my na mnoha jednáních mluvíme o tom, že je potřeba dělat specializace. Specializace na mládež, specializace na vybrané druhy trestných činností, protože pouze specializací docílíme toho, že budeme mít při rozhodování odborníky. A věřte tomu, že dopravní problematika je jednou ze specializací, a řada soudů v podstatě záviděla Praze, že tuto možnost má a že problematika trestných činů v dopravě se řeší právě na jednom specializovaném místě. U většiny okresních státních zastupitelství, popřípadě obvodních státních zastupitelství fungují státní zástupci, kteří mají specializaci právě na dopravní nehody a trestnou činnost související s dopravou. A je to určitá výhoda, protože vždy vědí, o čem je řeč, a jsou určitě většími odborníky, než když to připadne na základě nějakého automatického generátoru někomu, kdo o té dopravě vůbec nic neví.
Takže já bych se spíš přimlouval za to, pokud víte o tom, že tam máte takový problém, a víme, že takový problém tam byl, jestli tam dál přetrvává, já nevím, to musíte vědět vy na spravedlnosti, abyste ten problém řešili. Řešili ve vztahu svých pravomocí, které máte, ale rozhodně ne tím, že tu problematiku rozhodíte mezi ostatní soudy a budete se tvářit, že případná korupce s touto kriminalitou prostě neexistuje.
Byl zde zmíněn také automatický generátor přidělovaných věcí soudním oddělením. Určitě bych se také přimlouval za to, aby tato činnost byla nejprve odzkoušena pilotně buď k dané problematice tak, jak navrhla paní kolegyně profesorka Válková, nebo na nějakém vybraném soudu, aby to nebylo zaváděno plošně s těmi náklady, které předpokládáte, protože pokud bychom pilotně zjistili, že to nefunguje, tak by to byly další vyhozené peníze, které by mohl rezort Ministerstva spravedlnosti vynaložit účelněji.
Bylo zmíněno, že odborná veřejnost má k části navrhovaných změn své výhrady, a já očekávám, že odborná veřejnost tyto své výhrady vznese buď na jednání ústavněprávního výboru, nebo na podvýboru pro justici a soudní samosprávu a budeme moci o těchto výhradách dále mluvit. Nemyslím si, že vše, co je v této novele občanského soudního řádu, musí zákonitě dojít až do stadia třetího čtení a bude schváleno, ale od toho jsou výbory, abychom o těchto věcech diskutovali. Já jsem vznesl jednu konkrétní věc, zrušení zvláštní příslušnosti, protože naopak já se domnívám, že bychom měli jít cestou specializací, aby rozhodovali lidé, kteří dané problematice rozumějí. A vezměte si, že mnoho rozhodnutí soudů tomu neodpovídá.
Takže se připojuji k tomu, abychom mohli o věci jednat v ústavněprávním výboru popřípadě dál, a na takovou diskusi jsem připraven. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Ondráčkovi. Nyní je přihlášený pan poslanec Marek Benda, připraví se pan poslanec Stanislav Grospič. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážení další páni ministři, dámy a pánové, jsme necelý půlrok před koncem volebního období a Ministerstvo spravedlnosti, které se na začátku zavazovalo, že připraví nové trestní řízení, připraví nové občanské soudní řízení, nám tady přináší opravdu velmi dílčí a v těch věcech kde nejdílčí, tak velmi spornou novelu občanského soudního řízení. Já to pokládám za velikánský problém a velikánskou chybu, protože místo toho, aby se nějakým způsobem aspoň v částech, které vypadaly, že v těch rekodifikačních komisích směřují k nějaké dohodě a k tomu, že by mohlo dojít k nějaké úpravě komplexnější, doručování a další věci, které jsme si říkali - tam se nestává vůbec nic. A tady tak náhodně vybereme pár věcí, a to tedy jakoby neuvěřitelně náhodně. Snížení poplatku za antidiskriminační žalobu. No, větší hloupost, kterou bychom mohli navrhnout, už jsem dlouho neslyšel. Věci, které by se vůbec neměly žalovat, kde by bylo nejlépe, aby celý ten zákon byl zrušen, tak ve snaze vyhovět pár aktivistům pobíhajícím kolem Úřadu vlády za působení pana ministra Dienstbiera, případně kolem úřadu ombudsmanky za působení paní Šabatové, tak kvůli nim budeme snižovat poplatek za diskriminační žalobu. Naprosto nezajímavá, nepodstatná věc a nese se nám to sem jako zásadní novela.
Trestné činy v dopravě už tady částečně zmiňovala paní poslankyně Válková i pan poslanec Ondráček. A já taky nevím, jestli je úplně nejšťastnější nápad v Praze, kde to dlouhou dobu fungovalo, že to je opravdu na tom Obvodním soudu pro Prahu 2 - teď je řečeno, ano, je tam možná nějaký korupční potenciál a proběhlo nějaké trestní stíhání. Já tedy nevím, jestli trestní stíhání bylo zakončeno pravomocným rozsudkem, pokud je mi známo, tak zatím nebylo, tak samotná skutečnost trestního stíhání, bych řekl, že je méně než nic. Pokud nemám pravomocný rozsudek, tak při tom, kam se nám tady rozjely orgány činné v trestním řízení a státní zastupitelství, tak samotná skutečnost trestního stíhání mně připadá, že je naprosto bezvýznamná, a dokud nebudu mít pravomocný rozsudek - ano, tady na Obvodním soudu pro Prahu 2 se něco opravdu stalo a opravdu došlo k tomu, že někdo byl korumpován - tak mě to nezajímá. Tak mě to opravdu nezajímá a rozhodně mě to nesmí zajímat ve vztahu k systému toho, jak mají být spravovány soudy a jestli nějaká agenda má být tam, či onde.
Myslím si, že ta skutečnost, že na Praze 2 byly všechny ty dopravní agendy týkající se alkoholu, byla rozumná, že vedla opravdu k tomu, že šlo spíše o sjednocování té judikatury, zjednodušeně řečeno, už v těch prvních kolech, že se rozhodovalo podobně. A teď to jako úplně zbytečně rozprášíme zase na všechny obvody bez toho, aby k tomu byl nějaký racionální důvod kromě toho, že možná někde vzniklo nějaké podezření. Kvůli selhání jednotlivce se nikdy nemá měnit systém. Vždycky o tom tady mluvím, vždycky prosím, nedělejme změny systému na případu konkrétních chyb konkrétních lidí nebo konkrétního selhání jednotlivce. Vždycky to pokládám za velikánskou chybu.
O automatickém generátoru mluvila paní profesorka Válková. Já myslím, že to je věc, o které se bude - a upřímně řečeno tedy ve výsledku je to to jediné podstatné v tom návrhu, všechno ostatní jsou opravdu téměř zbytečné banality. A jestli tento návrh budeme chtít přijmout, nebo nebudeme, o tom si myslím, že se ještě bude velmi zásadně mluvit. Vím, že i z řad soudců jsou o tom velké pochybnosti, a já tedy nevím, jestli nám to něco zásadního přinese. Všechny automatické generátory, které jsme zatím zkoušeli v justici, vedly spíše k zvýšení problémů než k snížení problémů.
Stejně tak spory o místní příslušnost v případě osob, u kterých se obtížně určuje jejich bydliště, respektive kde je to spojeno s velkými náklady. Ono to vypadá, že to něco vyřeší, že si jakoby někdy dřív na začátku dokážu říct, který je to soud, a možná mi to zjednoduší to rozhodování soudu prvního, druhého stupně. Ve výsledku ale přece mi to nezjednoduší vůbec nic, protože ty osoby jsou obtížně dohledatelné, tím pádem se jim obtížně doručuje, tím pádem mám nějaké fikce doručení, kde si tady vlastně mnoho nepomůžu. A pokud se někdo z nich bude odvolávat, a to se možná někteří odvolávat budou, tak ten spor se nebude řešit na začátku soudní soustavy, že ho musejí najít a musejí mu být fakticky schopni předat v tom občanském soudním řízení nějakým způsobem - zjistit nějakého zmocněnce, najít, jestli má advokáta, případně najít přímo tu osobu a nějakým způsobem mu předat. Oni budou mít krásné rozsudky proti osobě, která nikde, nikde není, nikde není k zastižení. A když se ta osoba náhodou začne hádat, tak se to bude řešit v odvolacích, případně dovolacích instancích a možná ještě někde výše, takže mi to ty spory vlastně jenom zkomplikuje. Takže je to takové to snadné, nemám spory o místní příslušnost, umím honem rychle to rozdělit mezi soudní soustavu. Ale ve výsledku problematičnosti těch sporů si myslím, že je to možná ještě více zkomplikuje, než aby je to zjednodušilo.
A poslední moje poznámka se týká slavných dovolání, u kterých já vím, že tady zase je nějaká snaha z toho některé věci vyloučit, nejsou to ty úplně zásadní. Nešlo se úplně radikální cestou. Ale nám všem, kteří to sledujeme delší dobu, sledujeme diskuse o dovoláních, jenom vždycky doporučuji: zajeďte si pak na Ústavní soud, protože tam vám řeknou, co není v institutu přezkumu, ať už dovolacího, nebo dalších, tak nakonec vždycky končí jenom tím, že dopadne, pokud došlo k porušení základních práv a svobod, a to se v mnoha případech stát může, protože náš katalog základních práv a svobod je poměrně široký, že to nakonec vždycky skončí u Ústavního soudu. A vždycky když se pokusíme zúžit to hrdlo před tím Nejvyšším soudem, před těmi dovolacími soudy, a říct tak tady vám nějak pomůžeme, odbřemeníme vás, řekneme, některé věci se nepřezkoumávají, tak výsledek je ten, že to břemeno přepadne na Ústavní soud. Já nevím, jestli je to úplně spravedlivé. Upřímně řečeno na Nejvyšším soudu je soudců mnohem více než na Ústavním soudu, asistentů a dalšího pomocného personálu mnohem více než na Ústavním soudu, takže zase je to taková hezká myšlenka, která říká, tady nějakým způsobem pomůžeme. Ale v naší soudní soustavě, tak jak je nastavena, tak se to úzké místo tady zúží a zase přejde na ten soud, teď nechci říct vůbec nadřízený, protože Ústavní soud samozřejmě z hlediska našeho ústavního pořádku není nadřízený, ale ten, který ještě může přezkoumat taková rozhodnutí.
Já mám prostě pochybnosti o tom, jestli celý ten návrh zákona má smysl. Myslím, že to je typický návrh z dílny tohoto Ministerstva spravedlnosti, které žádné koncepční věci neřeší a nosí nahodilé nápady. Nebudu navrhovat jeho vrácení navrhovateli k přepracování, protože si myslím, že reálně je to ještě asi stihnutelné na ústavněprávním výboru, ale myslím si, že většinu těch věcí vyhodíme, a bude to tak jenom o tom, že pan ministr si někdy v červenci, možná v září bude moct připnout jednu frčku, že se mu podařilo v tomto roce prosadit jeden drobný zákon, který vůbec nic na fungování občanského soudního řízení nezlepší.
Tolik můj postoj k této novele OSŘ. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. Nyní pan poslanec Stanislav Grospič v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych s dovolením navázal, vážené kolegyně, kolegové, na své předřečníky, protože zastávám názor, že ta novela, byť se tedy tváří jako novela vysoce potřebná a technická, což samozřejmě nezpochybňuji, tak jde svým obsahem daleko nad rámec toho, jak je prezentována v důvodové zprávě, a teď nastavuje více polemik do budoucna než vlastně faktických problémů, které se vyskytují v tom současném občanském soudním řádu, který, připouštím, byl nesčetněkrát novelizován a zasloužil by si, po vzoru tedy, když už máme se skřípěním zubů z mé strany nový občanský zákoník, abychom také měli nový občanský soudní řád jako kodex, a nikoliv šli změnami jeho neustálých dílčích doplňování nebo novelizací.
Cíle návrhu zákona já považuji za vysoce ambiciózní, nicméně myslím, že trošku míjí určitou realitu. A například to rozdělení, které tady bylo zmiňováno i ve vztahu k Praze, nepovažuji za příliš, příliš šťastné. V této souvislosti také cítím trošku určitý dluh v celé soudní soustavě a zejména Nejvyššího soudu, který neplní tu úlohu sjednocování a ujednocování judikatury, což je také velice závažný problém, který se potom promítá v praxi do rozhodování obecných soudů a bohužel tedy i do toho občanského soudního řízení. Takže to je i z toho mého pohledu příspěvek do této diskuse.
Ty cíle návrhu jsou jmenovány v důvodové zprávě, jsou velice ambiciózní, o odstranění nedostatků občanského soudního řádu, které se vyskytly v praxi, odměřené odvolání od dovolacího soudu, posílení regulační funkce soudních poplatků, odstranění nedostatků a zvláštních řízení soudních, které se vyskytly v praxi, implementace rozsudků Evropského soudu pro lidská práva a rozsudků Ústavního soudu, realizace úkolů, které byly uloženy Ministerstvu spravedlnosti ve Strategii evropské integrace do roku 2020, zrušení zvláštní příslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 2, umožnění přístupu soudů do informačního systému Ministerstva financí, zavedení automatického generátoru přidělování věcem soudním mimo soudcům a senátorům, upgradové dopady návrhu zákona, dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty a nové nároky na státní rozpočet, popřípadě ostatní veřejné rozpočty v souvislosti s předpokládaným návrhem, které předpokládají zejména se souvislostí se zavedením automatického generátoru přidělování věcí a na druhou stranu, jak uvádí Doudova zpráva, je třeba zdůraznit, že dílčí změny v zákoně o soudních poplatcích potenciálně povedou k posílení příjmové stránky státního rozpočtu. Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost České republiky se tvrdí, že nebude žádná. Myslím si, že opak bude pravdou. Dopady na podnikatelské prostředí - ano, s tím bych souhlasil, ty budou. Je otázka samozřejmě, jak se toho zhostí soudy obecné a samozřejmě i právě Nejvyšší soud ve svých judikátech. Ve vztahu k podnikatelským subjektům se celkově očekávají potom spíše pozitivní dopady, zejména se změnou věcné příslušnosti soudů. Já bych takto mohl pokračovat dále z hlediska té důvodové zprávy.
Byl bych velice nerad, aby osud toho zákona potkal tentýž osud jako osud návrhu zákona o státních zastupitelstvích. To znamená, bude předložen, bude nějakou dobu projednáván, bude se horentně blížit konec volebního období a zákon zapadne do zapomnění, ale pouze si tedy uděláme čárku, že vládní koalice splnila svůj cíl a návrh byl předložen. Tak tomu bych byl dalek. Nicméně si myslím, že tato novela tak, jak byla předložena, k tomu všemu ale směřuje.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Grospiči za jeho vystoupení a ptám se, kdo dál se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan ministr? Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já budu velice stručný. Řada z těch věcí, které tady zazněly v rozpravě, jsou určitě relevantní argumenty k jednotlivým bodům té novely. A i z tohoto důvodu jsem nechtěl, aby byla zkracována lhůta pro projednání věci ve výborech. Myslím, že při standardní lhůtě tam budeme mít dost času, abychom se nad těmi věcmi ještě pobavili a vysvětlili si je a popřípadě ty věci ještě drobně upravili.
Pokud jde o specializaci na dopravu, tak tam je potřeba říci - jednak faktická věc, že dotyčný hříšník už má za sebou pravomocné odsouzení, pro pana poslance Bendu. A pokud jde o to, že si máme lépe hlídat soudce... No, víte, žijeme v demokratickém státě, kde ministerstvo nemůže hlídat soudce, soudci jsou nezávislí, ministerstvo nemá k dispozici operativní techniku, zaplať pánbůh za to. Doufám, že se to nikdy nezmění. To může jenom policie v rámci nějakého konkrétního podezření. A je vám jasné, že to je velmi složité v oblasti justice. Takže i z tohoto důvodu, pozorujeme-li nějaký systemický korupční potenciál, který se někde kumuluje, tak je lepší, abychom ten korupční potenciál odstranili, to je dobrá praxe všeobecně. Nemyslím si, nebo jsem přesvědčen o tom, že tím nedojde k nějakému narušení možné specializace, protože koneckonců ve všech ostatních okresech mimo Prahu, na každém okrese se soudí tyhle trestné činy, aniž by to vedlo k nějakému problému z hlediska specializace. Zda tam budou na to specializovaní soudci, nebo ne, to už je pak věc konkrétního předsedy. Takže myslím, že tenhle návrh je prospěšný.
Pak už jenom poslední poznámka. Jak říkám, myslím, že valnou většinu z těch věcí, koneckonců vystupovali tady téměř výhradně členové ústavněprávního výboru, takže myslím, že v té debatě prostě budeme pokračovat v ústavněprávním výboru.
A jenom obecná poznámka k tomu, co říkal pan poslanec Benda. Víte, my se prostě snažíme, abychom naše návrhy zákonné úpravy prováděli zodpovědně a v respektu k právní stabilitě. To znamená ne nějaké spektakulární velkohubé změny všeho, hlavně aby se to změnilo, ale raději drobnější změny tam, kde je to potřeba, a zachovávání stability všude, kde to jde. Já si myslím, že to tak je dobře. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Pan zpravodaj se závěrečným slovem? Nemá zájem. Myslím, že v rozpravě nepadl žádný návrh, který bychom měli hlasovat na zamítnutí nebo na vrácení. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme k přikázání garančnímu výboru.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh na garanční výbor? Není tomu tak. Než budeme hlasovat, všechny vás odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Já jsem zatím zagongoval, když jsem předtím diskutující mimo téma odeslal do předsálí, takže chvilku počkám, než se kolegové a kolegyně vrátí.
Rozhodneme v hlasování číslo 221 o přikázání tisku 987 výboru ústavněprávnímu jako výboru garančnímu.
Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 221, z přítomných 88 pro 88. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Není tomu tak. Můžeme tedy konstatovat, že tento návrh nebyl přikázán dalšímu výboru. Návrhy ke zkrácení lhůty nebyly. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 50.
Dále budeme pokračovat podle schváleného pořadu schůze bodem
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.