Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských
průkazech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 928/ - druhé čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr vnitra Milan Chovanec a zpravodajka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj poslankyně Věra Kovářová. Souhlasili jsme s návrhem na opakování druhého čtení tohoto návrhu zákona. Je to usnesení Poslanecké sněmovny číslo 1552 ze dne 3. 2. 2017 z 54. schůze Poslanecké sněmovny.

Nyní se táži navrhovatele ministra vnitra Milana Chovance, zda chce vystoupit v úvodu tohoto druhého čtení. Nechce. Dále se tedy táži, zda se chce ujmout slova zpravodajka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj poslankyně Věra Kovářová. Chce se ujmout slova. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom bych zopakovala, že třetí čtení proběhlo 3. února 2017 a návrh zákona byl vrácen k opakování druhého čtení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji tři přihlášky. Jako první vystoupí pan poslanec Klán, připraví se pan poslanec Pilný.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na galerii pro hosty se dostavil náměstek ministra spravedlnosti Spolkové republiky Německo pan Christian Lange s delegací. Prosím o jeho přivítání. (Všichni povstávají a tleskají.)

A nyní, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezké dopoledne, vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Máme tady opět bod elektronické občanské průkazy. Já jsem se na tento bod těšil, ani jsem nemohl dospat už, protože jsem očekával, že dotyčný poslanec, který to tady rozboural, to třetí, přijde s nějakým nápadem a návrhem, jakým způsobem občanské průkazy v elektronické formě zlepšit. On se tady honosil, že je potřeba udělat bezkontaktní čip a všechno možné a spojení s iPhony a smartphony a já nevím čím ještě. Třeba i ufony, jak říká pan ministr. To se můžeme také spojit klidně, třeba to půjde někdy, třeba navážeme kontakt s mimozemskou civilizací. O tom jsem tady mluvil včera, když se projednávalo globální oteplování -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, že vstupuji do vašeho projevu, ale požádám ctěnou sněmovnu o ztišení.

 

Poslanec Jan Klán: Já chápu, že je to legrační možná, když jsem říkal ty ufony, ale to bylo myšleno samozřejmě s nadsázkou, ale přece jenom ten smartphone se takhle čte, takže by mě zajímalo, to bude teď vaším prostřednictvím na pana poslance Pilného, protože mám takový problém. Já mám dva mobilní telefony a jeden z nich je tedy smartphone, nějakým způsobem chytrý telefon, a druhý není. To je taková ještě rarita, takový veterán ještě někdy z roku 2009, Nokia, abych tady nedělal moc velkou reklamu, tak právě Nokia přijde v polovině letošního roku s mobilním telefonem retro, s Nokií 3310, která byla poměrně populární na začátku tisíciletí, já jsem ji měl také, tak by mě zajímalo, jakým způsobem budu skrz tento mobilní telefon komunikovat s těmi úřady, když tedy není chytrý, nemá tam právě tu technologii, tak by mě to zajímalo, protože abych ta data posílal třeba vaším prostřednictvím panu poslanci Pilnému domů třeba na jeho počítač nebo na jeho smartphone, to se mi rozhodně nechce, to by vypadalo jednak špatně, pak by ta moje data mohl někam zašantročit nebo by je mohl předat soukromým korporacím a to bych nerad, protože pak by mně mohly posílat otravné sms, otravné emaily, nebo mi ještě volat třeba v noci, jestli nechci změnu nějakého tarifu, možná, takže by mě hrozně zajímalo, jakým způsobem se bude komunikovat skrz ty iPhony, prostě jakým způsobem to bude tady řešeno. Já bych to potřeboval vysvětlit. Já nejsem tak technicky zběhlý, i když jsem studoval před mnoha a mnoha lety elektrotechniku, ale ta technika se vyvíjí poměrně rychle. Já jsem tady říkal ve svém minulém vystoupení o tom Moorově zákonu, kdy každých 18 měsíců se zdokonalují čipy a ten vývoj jde kupředu, tak jakákoliv technologie, kterou my tady teď zavedeme, bude za 18 stejně stará, takže to bude stejně jedno.

Takže já se tady kloním k zavádění těch elektronických občanských průkazů, jak je předloženo, tedy pomocí čtečky elektronických občanských průkazů. On tady pan poslanec Pilný zcela jistě vysvětlí vaším prostřednictvím, já se furt nebudu na pana místopředsedu obracet, to už jsem tady jednou řekl, tak aby to vyznělo, že budu mluvit právě k panu poslanci Pilnému - aby nám to všem tady vysvětlil. Jednak vysvětlil tu snahu rozbourání třetího čtení, což bylo úplně nádherné, kdy se ta taškařice tady vedla pěkně přestřelka, nějaký naschvály se tady děly, tak mě opravdu zajímá ta technologie. Opravdu mě zajímá, aby nám to tady bylo vysvětleno, a zajímá mě, zda připravil ten pozměňovací návrh. Pan ministr mu tady řekl, že propůjčí legislativu, právní odbor a já nevím co ještě, aby to dali dohromady tak, aby to tady dneska bylo. Já tedy jsem nic nedostal, protože jsem klubový garant tohoto návrhu zákona, tak abych si to pečlivě prostudoval. Já jsem se na to těšil, nemohl jsem tedy dospat, ale bohužel jsem nic nedostal ani do dneška, takže bohužel, těším se na tu diskusi, protože opravdu mi není jasné, proč to tady bourat, když jsme v takovéhle fázi, a už jsme byli těsně před tím hlasováním, protože je opravdu nutné někam s tím pohnout. Opravdu jsme pozadu.

Když už jsme u toho, tak by mě od pana poslance Pilného zajímalo, jak jsou na tom v jiných státech Evropy. To mi může možná říci i pan ministr, jak je na tom například Německo, Rakousko, Slovensko, kde jsme byli mnohokrát s výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj, a jsou už v nějaké fázi té elektronizace i těch elektronických občanských průkazů, my jsme to tam řešili s nimi, když jsme tam byli, takže by mě zajímal i tento stav, jakým způsobem je to upraveno v legislativě v okolních státech.

Nyní se dostanu k problému kontrolované společnosti. Já už jsem tady mnohokrát říkal, že elektronické občanské průkazy v jakékoli podobě, ať v podobě právě těchto čteček, nebo nějakým způsobem přes ty smartphony, dojde k nárůstu kontrolované společnosti. Nepochybně. Vaše data se budou pohybovat po síti. To nikdo nepopře, to nikdo nerozporuje, to nebude rozporovat určitě ani pan poslanec Pilný, že tady hrozí únik dat. Tomu nezabráníme, kór dnes v síťovém propojení toho globálního kapitalismu a dalších věcí. Tomu zcela jistě nelze zabránit.

Já jsem tady popisoval jednu aféru, a to byla aféra Obamacare, což byly úniky dat, kde se prováděla nějakým způsobem elektronizace zdravotnictví, řekněme elektronických zdravotních knížek, ve Spojených státech amerických a ta data unikla. Unikla v té době, také ta aféra se dodnes řeší, a ta data dostaly do rukou soukromé korporace. A ty soukromé korporace si je poté začaly předávat a daným lidem posílat různé návrhy na reklamu, nápady, aby si něco kupovali, takže to tady skutečně hrozí. To je reálný a nepopiratelný fakt, nárůst kontrolované společnosti v jakékoliv podobě.

Já jsem tady zmiňoval i dva romány dvou autorů, jednak George Orwella a jeho román 1984, ten fenomén velkého bratra, který všude sleduje a všechny vidí a na všechny dohlíží. Ten velký bratr může být nějakým způsobem transformován v americké NSA, což je skutečně Národní bezpečnostní agentura Spojených států amerických, kde oni data skutečně koncentrují a často i dobrovolně si Američané data tam posílají, protože se bojí terorismu, proto to NSA tímto způsobem dělá. Druhý román je Aldoux Huxley a jeho kniha Konec civilizace, která říká, že budeme žít v takové změti různých informací a budeme v tom mít takový zmatek, že nebudeme vědět, co je pravda a co ne. A to souvisí s těmi hoaxy a faky, že je takové množství dat, že nevíme, které je pravdivé.

Takže elektronické občanské průkazy mají spojitost s kontrolovanou společností, protože někdo někde bude o mně mít další dodatečnou kontrolu, což je ve své podstatě omezení soukromí. To také samozřejmě hraje velkou roli, že je to zásah do soukromí individua, pokud budu mluvit filozoficky, ryze filozoficky.

Ale abychom se tady nebavili pouze o té filozofické stránce a dopadech elektronických občanských průkazů na společnost, tak to má své výhody, samozřejmě. Ta elektronizace státní správy má výhody, protože můžu dělat řadu úkonů z pohodlí domova, nemusím běhat na úřady. To právě je alfou a omegou elektronických občanských průkazů, abychom zrychlili komunikaci občanů s úřady. To znamená, tak když přijdu na úřad, tak abych tam nemusel chodit a sedět tam třeba dvě hodiny, tak to v klidu v pohodlí domova, z tepla, pěkně vyřídím přes internet. I s tím vědomím, že samozřejmě ta data budou se pohybovat po síti.

Tam jde o to zabezpečení a to bych poprosil pana poslance Pilného, aby vysvětlil to zabezpečení toho bezkontaktního čipu, protože ne všichni jsme nějakým způsobem znalci této technologie, tak abychom tady potom neříkali nějaké teorie, které tady samozřejmě říkám i já, ale to jsou ryze filozofické úvahy, takže abychom to z technického hlediska měli, myslím, všichni zmáknuto, takže by mě to opravdu zajímalo, protože ta technologie je prý úplně stejná jako u bezkontaktních platebních karet. To je prý pravda, tam to zabezpečení.

Já tomu tolik nerozumím, ale pan poslanec nám to určitě vysvětlí, jakým způsobem by to bylo, že kdyby někdo šel okolo nás a my jsme měli tu občanku danou v kapse a někdo měl tu tzv. žehličku - nemyslím teď na prádlo, ale normálně takovou čtečku - a ta data z čipu dostane, pokud tam nebudu mít nějaký bezpečnostní kód. Já když chodím platit, tak třeba u částky do 500 korun nemusím zadávat autorizační potvrzovací kód, takže já jen přiložím na čtečku a ono se mi to z účtu strhne. Ale podotýkám, já nemám chytrý telefon. To bude problém. Když zavedete elektronický občanský průkaz s bezkontaktním čipem a já budu bez chytrého telefonu, tak jsem asi namydlený. Možná to tak je. Prostě budu z toho vedle, protože se nebudu mít jak spojit s těmi úřady, já pak budu asi jenom tak smutně koukat do toho telefonu a na tu elektronickou občanku a nevím, co s tím budu dělat. Bude mi to zase k ničemu a budu moc na ty úřady zase běhat a strávit tam několik hodin a další hodiny.

Víte, v té elektronizaci jsme opravdu pozadu oproti jiným státům, ale já se nechci dostat do takové fáze, jaká je např. v Estonsku, kde opravdu existuje ten velký bratr, tam to opravdu mají natolik elektronizováno, že je to podle mě až přespříliš. Až přespříliš, což je také ke škodě. Já jsem zastánce tzv. konzervativních teorií, kdy opravdu ta čtečka je nejlepší řešení. On o tom tady mluvil už pan ministr minule, o tom, že někdo má dům a všechno tam má na čidla a na otisky prstů a takovéhle věci. Tohohle se já opravdu obávám. Když všechno budeme mít bezkontaktně - ono to je hezké, vždycky někam přijdu, přiložím tam prst, nedej bože, kdyby mi ten prst někdo uřízl, tak to já nevím, jak se tam pak dostanu nebo jak budu pak komunikovat s dalšími věcmi, kde budu mít otisk prstu. Ona je to samozřejmě hudba budoucnosti, což je možné.

Ten elektronický občanský průkaz, tak jak je tady předkládán, má ale návaznost i na další zákony. Já jsem tady na to taky upozorňoval, když se projednával tzv. protikuřácký zákon. Tam bylo ustanovení, že se bude přes internet prodávat nějakým způsobem alkohol nebo alkoholické nápoje. Problém byl s identifikací dané osoby, že jí je více než 18 let. Protože já když se na ty formuláře dneska podívám, tak si tam můžu napsat jakékoli datum narození a podle toho mi tolik let bude. Takže by mě zajímalo, jak to v tom zákoně bude potom ošetřeno, protože ten paragraf počítá právě se zavedením elektronických občanských průkazů, protože pokud je budu mít k dispozici, tak potom samozřejmě můžu tvrdit, že mi je více než 18 let, ale jenom za předpokladu, že existují elektronické občanské průkazy. (Několik poslanců se při hlasitém hovoru směje.)

Já nevím, co je tady momentálně k smíchu, možná je to někomu k smíchu, ale je to závažná věc, která bude ovlivňovat řadu lidí do budoucna. Zde narážím právě na problematiku výměny občanských průkazů, že se budou postupně vyměňovat elektronické občanské průkazy. Narážím zde na problém životnosti toho občanského průkazu - pět, deset a pětatřicet let - a životnost toho čipu. Proto by mě zajímalo i u toho bezkontaktního čipu, jaká bude délka čipu ve vztahu k platnosti elektronického občanského průkazu. Mě tohle opravdu zajímá, protože tohle tady musíme vyřešit, pokud jsme to nebyli schopni vyřešit ve druhém čtení ani na různých iniciativách dvacet dvacet dvacet, abych tady nepřidal ještě nějakou dvacku navíc. Takže tam jsme to také řešili.

Problémem je elektronická identita, to je také nesporný fakt, která by se měla projednávat. A ke mně se doneslo, že ministerstvo připravuje zákon o elektronické identitě. Připravuje - pořád někdo něco připravuje, to tady budeme připravovat pořád v tomhle případě, ale prý se to blíží a příští týden by to mělo být ve vládě a nějakým způsobem bychom to mohli začít projednávat a řešit a dostat se do nějaké fáze, která by byla přijatelná, protože to moje ID souvisí s elektronickými občanskými průkazy. Já se budu muset v té komunikaci nějakým způsobem identifikovat. A nyní mě zajímá, co na tom čipu ještě bude? Já když si třeba jako uživatel, kdy to bude můj občanský průkaz a já jako uživatel si na něj nahraji cokoli, např. certifikát elektronického bankovnictví pro komunikaci s mojí bankou, tedy v tom případě já dávám všanc svoje data soukromým korporacím i s vědomím, že s nimi oni budou nějakým způsobem ne obchodovat, ale nějakým způsobem si je budou předávat dál. Nastává tam problém, o kterém jsem tady mluvil, že ta data budou na síti. Jakým způsobem je to zabezpečeno? To je otázka i na ministra, jakým způsobem jsou data zabezpečena na té síti, aby nedošlo k nějakým únikům a někam se nám neztratila. Protože říkám, když nebudu mít chytrý telefon, tak jsem opravdu ztracen, já budu opravdu ztracen v té síti digitalizace, já bude vyloučen, já se budu cítit jakoby trošku diskriminován, když mi stát bude ještě nařizovat: kup si smartphone nebo chytrý telefon, abys mohl komunikovat s úřady. I když oni tvrdí - musíte si koupit čtečku elektronických občanských průkazů, abyste mohl komunikovat se mnou jako se státní správou. To tam také je. Takže stát to nařizuje, ale kup si to sám za své. Samozřejmě druhá strana může argumentovat - chceš-li mít výhody elektronizace státní správy, tak si to zakup a normálně to používej, bude to stát 300 korun, jestli se nepletu. Nějakým způsobem je to vyřešeno.

No, já jsem se tady chtěl ještě rozmluvit do dalších úvah, ale spíš počkám na pana poslance Pilného, který byl strůjcem rozbourání toho třetího čtení. Budu na něj určitě reagovat, takže bychom se mohli pustit do té rozpravy, abych tady tolik úplně nezdržovat. Takže se těším na diskusi a děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Eviduji faktickou poznámku pana poslance Zlatušky. Prosím.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, já se snažím tady k těmto věcem nevystupovat, protože takové věci učím, takže se to snažím nemíchat do politiky. Občas rostu z toho, když slyším ty výhrady, třeba k tomu Estonsku, míchání s velkými bratry a podobně. Ale ten vhled pana poslance Klána, tu historickou perspektivu, kterou dával, bych ještě doplnil tím, že v dobách, kdy jsme budovali světlé zítřky a mohli jsme čekat v pořadnících na telefony, byly mobilní telefony dokonce s otočnou volbou a byly řešeny tím způsobem, že tam byla dlouhá šňůra a mohli jsme procházet s tím telefonem po bytě. Bylo nebezpečí, že o to člověk zakopne nebo se o to mohl uškrtit. I takováto jsou rizika tohoto přístupu k telekomunikacím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Pilný. Prosím.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já bych se nejdřív prostřednictvím pana předsedajícího chtěl omluvit panu poslanci Klánovi, že jsem ho připravil o spánek. Zároveň bych chtěl konstatovat, že pokud bych někomu chtěl vstupovat do snů, tak to určitě nebude pan poslanec Klán, ani za účelem zvyšování IQ. Ale zároveň mu také děkuji, že byl tak trpělivý a že tedy počkal, až se budu moci vyjádřit, že svůj jistě velmi cenný expertní příspěvek, který tady pronesl, zbytečně neprodlužoval.

Já tady nebudu provádět ani inventuru těch přístrojů, které vlastním, na rozdíl od pana poslance Klána. A pokud se týká jeho technické expertizy, zvlášť ty poznámky o tom, že když budu mít někdo s bezkontaktním čipem, tak k tomu potřebuji v kapse chytrý telefon, ani nebudu komentovat délku bezkontaktního čipu - o těchhle věcech říkávala moje babička "prázdný sud nejvíce duní". A dunělo to tady dost, vážené kolegyně a kolegové! (Pobavení v sále.)

Teď se vrátím k esenci té věci. Především bych chtěl poděkovat panu ministru Chovancovi za to, že se postavil velmi vstřícně nejen k tomu přerušení projednávání tohoto bodu, ale zároveň umožnil, abych se setkal s panem náměstkem Strouhalem a dalšími lidmi z Ministerstva vnitra a probral s nimi možnou korekci této novely. Ta schůzka se uskutečnila. Konstatovali jsme, že to, co jsem tady mírně signalizoval jako mírné zlepšení toho zákona, to znamená vybavit občanský průkaz bezkontaktním čipem, by tu občanku prodražilo, ty úpravy by byly skutečně kosmetické, i když si dovedu představit aplikace, kde by se to hodilo, a navíc jako ministerstvo jasně vyjádřilo negativní stanovisko i z těchto důvodů. (Velký hluk v sále.)

Jediný pozměňovací návrh, který by přicházel v úvahu, je nemít na té občance žádný čip. Tento pozměňovací návrh samozřejmě ministerstvo podporovat nemůže, protože by došlo k likvidaci toho zákona. Takže žádný pozměňovací návrh nebyl přijat, ale přesto využívám druhého čtení k tomu, abych ozřejmil ještě nějaké další argumenty, protože došlo tady k poměrně široké diskusi k této tematice a zapojuje se do ní stále více lidí.

Takže já začnu otázkou bezpečnosti. Minule jsme tady vyslechli takovou docela hezkou historku o tom, jak nějaký pán si udělal všechno na otisky prstů a pak vylezl z vířivky a nemohl se dostat domů. Chtěl bych jenom upozornit, že součástí cestovního dokladu, povinnou součástí jako biometrického údaje, jsou právě otisky prstů. Nepředpokládám, že ty zákony budeme měnit proto, že když vylezeme z vířivky, z vany nebo z bazénu, tak máme rozpraskané prsty. Biometrické údaje, tedy otisky prstů, jsou nepovinně i na německém občanském průkazu s čipem. Takže tolik snad k té bezpečnosti.

Jeden argument, který zazněl v příspěvcích, které jsem dostal, bylo to, proč protestuji proti občanskému průkazu, když přidává nový bezpečnostní prvek, tzv. token k tomu celému procesu. Token, kteří to nevědí, je něco, když jsme měli internetové bankovnictví, kde jste se přihlásili, a pak jste měli takovou krabičku, která dělala jakýsi generátor náhodných čísel, vy jste se tam přihlásili a vygenerovalo to nějaké číslo, kterým jste zabezpečili tu seanci s bankou. Banky ovšem přišly na to, že to je celkem zbytečné, protože místo toho vám mohou poslat SMS, kterou to zabezpečíte úplně stejně.

Pokud se týká občanského průkazu a jeho token, tak ta seance, která je zabezpečena tou SMS, je bezpečná proto, že příště ta SMS bude zcela jiná. Občanský průkaz, který vložíte do toho přístroje nebo do počítače, ten je pořád stejný. Na něm se nic nemění. To znamená, jestliže k němu bude mít přístup nějaká aplikace, i když bude zabezpečena pinem, který bude centrálně skladován, tak příště už tu občanku, když si to někdo přečte, nepotřebuje, protože má všechno, co potřebuje. Na rozdíl od toho systému třeba těch SMS má všechno. Takže já to za nějaké velké zvýšení bezpečnosti nepovažuji.

Dále jsem požádal, a ministerstvo mi dodalo další argumenty, proč by ten čip na občance měl být. Protože v současné době, když přijmeme zákon v této podobě, tak musím konstatovat, a je to celkem logické, že neexistuje žádná aplikace, která by využívala občanský průkaz s čipem. Žádná. To znamená, že my za několik set milionů vlastně budujeme bazén bez vody a očekáváme, že někdo v podobě aplikace tam přinese jakýsi kyblíček a tu vodu tam nalije. Když jsem se podíval na to, co je tam navrhováno, tak ty aplikace, které jsou tam navrhovány, by dávaly smysl jenom tehdy, kdyby občanský průkaz byl jedinou alternativou, jak můžete vstoupit. Ale to není možné už jenom proto, že ne každý bude mít občanku s čipem. Anebo by to muselo být jednodušší a bezpečnější. Ale o tom už jsem tady předtím mluvil. To také nepřichází v úvahu. To znamená, že počet těch aplikací, které tam mohou být, je relativně omezený. Z toho seznamu, který mně dodalo Ministerstvo vnitra, těch možných aplikací, protože žádné neexistují, jsou některé aplikace, které jsou zbytečné, do jiných už je teď přístup zajištěn jiným způsobem.

Další argumentace, která tam byla, se týkala elektronického podpisu, který je možné do toho čipu dát. Když vyřadíme z této kategorie ty lidi, kteří mají povinně datové schránky, jejichž okruh se snažím rozšířit i pozměňovacím návrhem, tak si představte, jak vy jako občané, v jaké situaci ten elektronický podpis na občance použijete. Mně se nepodařilo nic zvláštního vymyslet. Protože teď, když po vás někdo chce, abyste se podepsali, tak mu to pošlete poštou, nebo to naskenujete, ta občanka by to možná nějakým způsobem mohla zjednodušit, ale těch situací, ve kterých občan využije elektronický podpis, je pramálo, pokud jsou vůbec nějaké. Rozhodně to neospravedlňuje náklady na to, aby něco takového bylo zřizováno. Ty elektronické podpisy jsou dobrovolnou součástí některých občanských průkazů v jiných státech.

Teď se vrátím k Německu, které zavedlo občanské průkazy v roce 2011. První věc, kterou musím konstatovat, je to, že ono nejde o obyčejnou čtečku, protože tam musí být zajištění tím pinem. Jak to bude v praxi provedeno, to ten zákon samozřejmě nespecifikuje, ale pokud by to mělo být tou čtečkou, tak jenom upozorňuji, že v roce 2011 čtečky od té primitivní verze až do té komfortní stály 60 až 160 eur. Nikoliv 200 korun. Občance, a o tom tady mluvil pan poslanec Kán, v té německé občance byl také nepovinně jakýsi čip, který se jmenuje RFID, a je to rádiové spojení, které může navazovat kontakty s nějakou osobou, s klienty, úřady a podobně. Tehdy nebyla ta technologie NFC. To je velmi nebezpečná záležitost a většina německých občanů, která tímto způsobem si zajistila spojení a také i možnost toho, že by stát o nich zabíral data, vkládala občanské průkazy do mikrovlnky a likvidovala to. (Trvalý hluk v sále!)

Teď ta nejdůležitější věc. Ve vládě v současné době a příští týden se bude projednávat zákon o elektronické identitě. Já jsem s tím zákonem byl včera seznámen a rád bych z něj zacitoval dvě věci, které s tím souvisí. První. Tento zákon je velice důležitý a bude určitě dobře, když ho Sněmovna přijme ještě v tomto období. Účinnost tohoto zákona se předpokládá 1. 1. 2018. A teď zacituji jeden z těch paragrafů, které tam jsou. Elektronickou identifikací se návrhem zákona rozumí možnost prokázání totožnosti na dálku, tedy bez nutnosti osobní přítomnosti na úřadě. Na dálku bude totožnost prokazovaná elektronicky s využitím prostředků pro elektronickou identifikaci. Jako prostředek pro elektronickou identifikaci si můžeme představit například certifikát, který bude uložen v paměťovém zařízení, k elektronická identifikaci bude sloužit například i občanský průkaz s čipem, ve kterém bude nahrán identifikační certifikát. To znamená, tento zákon už připouští, a těch možností je víc včetně toho smartphonu, připouští možnosti identifikace různým způsobem a je to správně. To znamená, že já bych považoval za korektní, aby tento zákon byl projednáván minimálně paralelně se zákonem o občanských průkazech, protože bude mít velký vliv na to, jakým způsobem bude elektronická identita prokazována.

Já jsem včera zaslechl argument, že do těch občanek s čipem nás nutí Evropská unie. Není to pravda. Já jsem zpravodajem několika dokumentů ve výboru pro evropské záležitosti, které se týkají této věci, a je to dáno zcela na vůli legislativě těch příslušných národních států. Tady žádný tlak nebo nějaký infringement nebo něco takového, spor s Evropskou unií vůbec nehrozí. To znamená, že já bych teď dal apel na pana ministra vnitra, aby třetí čtení tohoto zákona zařadil do doby, kdy Sněmovna alespoň v prvním čtení bude projednávat zákon o elektronické identitě, protože s tím prostě souvisí. Pokud tento můj návrh nebude přijat, tak já bohužel, bude-li projednáván ten občanský průkaz dříve s tím čipem, tak budu muset hlasovat proti tomuto zákonu. Je samozřejmě na každém poslanci Poslanecké sněmovny, aby se k tomu vyjádřil.

A teď se tedy bohužel musím vrátit k politice, protože já jsem v minulém druhém čtení podal návrh na zamítnutí tohoto zákona. Já chápu, že to může být vykládáno jako porušení koaliční smlouvy, a bych byl rád, aby tato vláda dovládla, aby přijala pro Českou republiku mnohem užitečnější zákony, než je zbytečný zákon o občankách s čipem. To znamená, že z těchto důvodů nebudu v tomto druhém čtení dávat znovu návrh na zamítnutí toho zákona. Ale znovu apeluji na pana ministra vnitra, aby ten zákon v třetím čtení předložil, až bude projednán v prvním čtení zákon o elektronické identitě.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Pilnému. S přednostním právem se hlásí pan místopředseda Sněmovny Jan Bartošek. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo. Pouze krátce. Já si myslím, že je dobře, že je zákon předložen, protože vzhledem k tomu, že od 28. září 2018 nabude účinnost část nařízení eIDAS upravující vzájemné uznávání elektronických identit v rámci členských států Evropské unie, pokládám za vhodné navrhované řešení této novely a použití občanského průkazu jako důvěryhodného prostředku pro elektronickou identifikaci. Občanský průkaz vlastní většina občanů České republiky a žádný jiný takový průkaz prostě není. To je potřeba si uvědomit. Elektronický občanský průkaz bude po schválení tohoto návrhu zákona rovněž bezpečným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů podle nařízení eIDAS. Již současný občanský průkaz s kontaktním čipem umožňuje ukládání certifikátů pro elektronický podpis, ale stávající kontaktní čipy nesplňují podmínky pro certifikaci dle nařízení eIDAS. Každý občan pak bude mít k dispozici státem garantovaný bezpečný prostředek pro vytváření kvalifikovaných podpisů s největším možným stupněm důvěry. Chápu, že způsob řešení se může lišit, ale prosím vás, posuňme to dopředu i technologicky, protože je spousta států, které nás již předbíhají, a myslím si, že to není dobrá vizitka České republiky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu místopředsedovi. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Stanislav Grospič. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, vážené členové vlády, doufám, že vás příliš nezdržím. V souvislosti s tímto zákonem se chci zabývat tou otázkou, kterou jsem tady nastínil už při minulém projednávání, když jsme vraceli tento zákon zpátky do druhého čtení, a to sice upozornit na dvě skutečnosti.

Tou prvou skutečností je, že z pera Komunistické strany Čech a Moravy pod sněmovním tiskem číslo 234 byl předložen návrh zákona o občanských průkazech, který dnes vzhledem asi k vývoji i přesto, že je v druhém čtení a je stále rozjednán, obsahuje řadu věcí, které by si vyžadovaly už asi hlubší novelu. Nicméně chci říci, že tehdy a tehdejší zákon, a takto to bylo zdůvodňováno i v důvodové zprávě, jsme předkládali s tím, že zákon byl tehdy, v době, kdy tedy jsme předkládali ten náš návrh, novelizován s platností od 1. ledna 2012 a zásadní změny se týkaly právě údajů zapisovaných do občanského průkazu. Novela tehdy vycházela z toho, že občanský průkaz má obsahovat základní údaje o občanovi, a zákon tedy po novele stanovuje rozsah údajů, které jsou zapisovány do občanského průkazu, a to jak povinných, tak i nepovinných s tím, že prokazování skutečnosti sloužící k identifikaci občana bezprostředně souvisí se základními právy a svobodami občana. Na základě této koncepce tak došlo k tomu, že již nadále nebude v občanském průkazu uváděn údaj o omezení nebo zbavení svéprávnosti občana rozhodnutím soudu ani údaj o zákazu pobytu jako trestu uloženého rozhodnutím soudu. Přitom se z toho našeho pohledu jednalo o zásadní údaj, který se týkal nejen konkrétního občana, ale měl také zásadní vliv a má stále zásadní vliv na případný zásah do práv a svobod ostatních subjektů práva, tedy ostatních občanů, zejména pak v oblasti soukromoprávních vztahů. Fakticky tedy může dojít k uzavírání pracovních smluv a dohod o hmotné odpovědnosti například, o uzavření smluv o občanskoprávních nebo obchodněprávních vztazích s občanem, který k tomu není právně způsobilý, s fatálními důsledky pro obě strany a může docházet zcela záměrně k zasahování takových osob ve funkci statutárních orgánů obchodních společností. A mohl bych dále pokračovat výčtem té důvodové zprávy, která nás vedla k tomu, že jsme tento návrh zákona předložili. Nicméně nedošlo k jeho dalšímu doprojednávání a usnulo to v rámci tedy druhého čtení.

Dnes zde máme nový návrh zákona o občanských průkazech. Návrh zákona, který je svým určitým způsobem polovičatý. A já bych tady chtěl vyjádřit obavu, kterou vlastně svým způsobem řekl i můj předřečník, že by v současné době asi bylo velice správné, aby projednávání tohoto návrhu zákona bylo nějakým způsobem přerušeno a spojeno s připravovaným návrhem zákona o elektronických komunikacích, který by umožnil, aby tyto dvě věci byly sladěny, byly projednávány současně, protože v současně době se vláda zabývá návrhem tohoto návrhu zákona a tento návrh zákona, který zcela logicky doputuje do Poslanecké sněmovny, si vyžádá novelizaci již schváleného a přijatého zákona o občanských průkazech a my budeme dále občany této republiky vystavovat nejistotě vlastně a budeme vynakládat zbytečné náklady i na veřejnou správu z hlediska toho, abychom sladili oba ty systémy dohromady.

Pak bych tady chtěl upozornit na jednu věc, kterou se zákon nezabývá, a samozřejmě není to ani jeho úplnou povinností. Nicméně myslím, že by rovněž stálo za hlubokou úvahu, aby se Ministerstvo vnitra v souvislosti právě s návrhem zákona o občanských průkazech vedle těch důvodů, o kterých jsem tady hovořil, také hlouběji zamýšlelo nad tím, jak se vypořádat s problematikou trvalého pobytu a takzvaného institutu, který kdysi byl vyňat z našeho právního řádu, přechodného pobytu a hlášení osob, které z nějakých nejrůznějších důvodů prostě hlásí jako svůj trvalý pobyt ohlašovny obecních úřadů nebo jsou evidovány na ohlašovnách obecních úřadů. Je to problém, který velice tyto ohlašovny zatěžuje. Zákon o občanských průkazech v podstatě na toto nějakým způsobem ani nemůže reagovat, musí akceptovat tento daný stav. Ale ta situace je velice vážná. Neustále stoupá počet občanů, a to nejenom občanů, kteří se potýkají na hranici chudoby nebo sociální nouze nebo jsou nějak vyloučeni ze společnosti, ale i občanů, kteří žijí a patří - a mohli bychom je přiřadit třeba i ke střední třídě, kteří prostě využívají a zneužívají ten institut a jsou přihlášeni z nějakých důvodů na svých ohlašovnách. Takže to je další věc, která si myslím, že by měla sloužit k hlubokému zamyšlení ve spojitosti s projednáváním zákona. Proto bych se klonil i k tomu, aby tato věc nebyla nijak uspěchána a byl dán větší časový prostor - a znovu se tedy vracím - zejména tedy v tom zákoně o elektronických komunikacích.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Eviduji faktickou poznámku pana poslance Chalupy a poté se připraví pan poslanec Leo Luzar. Prosím.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové. Děkuji za slovo. Já nebudu opakovat to, co tady řekl předřečník, ale souhlasím s ním a jenom k tomu přidávám to, abychom v rámci diskusí o občanských průkazech se možná zamysleli i nad tím, jestli by občanský průkaz neměl být vydáván zároveň tedy s okamžikem narození. Protože pokud se tady bavíme o elektronické identitě, tak identita občana České republiky vzniká jeho narozením. My potom máme rodné listy, samozřejmě, rodiče si mohou požádat o pas nebo o občanský průkaz, nicméně ten občan už existuje a nemá, nemá doklad. A jde o to, že pokud se bude řešit nastavení různé užitkové hodnoty, tak je to jenom o nastavení pro tyto řekněme nesvéprávné, aby to prostě bylo ošetřeno v rámci té diskuse. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Leo Luzar, který je řádně přihlášen. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení pane ministře, páni ministři, dámy a pánové, zákon o občanských průkazech se dostává do této Sněmovny docela často, na můj vkus až příliš často. Když jsem před třemi lety přišel do této Sněmovny jako poslanecký elév, tak to byl jeden z prvních zákonů, na který jsem se podíval podrobněji. Měl jsem určitou ambici ten zákon pochopit a navrhnout třeba případné praktické změny. Byl jsem vyveden z omylu, že takhle Sněmovna vlastně nepracuje. Poslanecké, byť dobře míněné nápady jsou brány většinou přes hrubé síto názorů ministerstva a autoři původních předloh vycházejí z filozofie: my sice asi tušíme, že máte pravdu, že to není dobré, my to ale nepřiznáme a my věříme, že novelizace to spraví. Tato filozofie, která je tady všeobecně v této státní správě bohužel zakořeněná, nesvědčí příliš o dobré práci Legislativní rady vlády. To je totiž myslím orgán, který by měl tyto záležitosti řešit a měl by je koordinovat.

Občanský průkaz je doklad, dle mého názoru, jeden z nejdůležitějších, který dneska vlastně nahrazuje pasy a další doklady, které známe.

Mí předřečníci zde zmínili historii telefonů. Možná že začali od Grahama Bella, ale skončili u mobilních aparátů. Všechny tyto etapy, ať tady kolega Rais hovořil o aparátu s drátem, jestli se nepletu, ale to se přiznám, jsem přeslechl, až po aparáty vytáčené, popřípadě mobilní s různými aplikacemi. Hovořím o tom proto, že všechny tyto historické etapy měly jedno společné. Ten telefon telefonoval, proto se jmenuje telefon.

Občanský průkaz ve své historii sloužil jako průkaz občana, to znamená, občan se jím prokazoval vůči orgánům. Protože vznikl v době, kdy o elektronizaci ještě vůbec nebylo ani vidu, ani slechu a údaje v něm byly evidovány v kartotékách, rozsáhlých kartotékách a zákonodárce řešil formu, jak z té kartotéky ty údaje předat občanovi, aby se mohl okamžitě prokázat. Proto občanský průkaz měl formu knížečky. Historický vývoj pokračoval a v té knížečce se objevovaly různé údaje od pracoviště, zaměstnání, trestání, zdravotní způsobilosti. Objevovaly se tam údaje o očkování, popřípadě údaje o zdravotním stavu, které vyžadují lékaři, když takového pacienta přeberou a on není schopen sám sdělit svoji diagnózu, která by mohla být kontraindikací léčby, která by mu byla nasazena. Toto všechno občanské průkazy měly.

Přišla ale doba elektronizace a v této elektronizaci některou moudrou hlavu s vlasama, jak říká moje babička, napadlo, že většina těchto údajů je zbytečná. I jal se měnit občanský průkaz a udělal z něho zpátky klasickou kartičku s těmi nejzákladnějšími údaji. A začal budovat rozsáhlé registry. Registry státní správy, tu na to, tu na ono, nebudu je zde vyjmenovávat. Nyní jsme dospěli do situace, kdy opět ta kartička bobtná a hledá se cesta, jak tyto jednotlivé registry, které už samy o sobě jsou obrovským organizačním a datovým molochem a ztrácejí přehlednost, nějak spojit v nějakou funkční aplikaci, která by mohla podávat informace pro občana důležité.

Trávil jsem pár hodin debatami s kolegou Koskubou ohledně problému zdravotnictví a prokazování chorob. Obrovsky apeloval na to, aby pacienti měli možnost v nějaké formě dokladu, který mají trvale při sobě, mít záznam o svém zdravotním stavu. Obrovsky by to ulehčilo lékařům práci a mnohdy možná i zachránilo život. O očkování nebo o věcech spojených třeba s vlastnictvím. Uvedu příklad třeba psa nebo kočky a jeho očkování proti vzteklině. Kdo z majitelů psů nosí s sebou na procházky očkovací průkaz psa? A kolikrát se stalo, že ten pes někoho pokousal. Mě třeba pes pokousal a byla to docela velká patálie, než majitel prokázal, že pes je očkovaný. On to byl bohužel bezdomovec, čili o to to bylo komplikovanější a musela zasahovat městská policie. O co jednodušší by to bylo, kdyby mohl lékař, zvěrolékař, zaznamenat do dokladu občana vlastnícího tohoto psa takovýto údaj. Toto všechno jsou data, která by takovýto občanský průkaz ne mohl, ale měl obsahovat.

Chápal jsem dobu, kdy miniaturizace pokročila a občanské průkazy se neustále zmenšovaly do velikosti malinkých karet, a že velikost písma má také své nějaké limity, také používám brýle a je problém někdy to přečíst. Tak jsem to chápal. Tím, že na těchto průkazech ale vznikl elektronický čip, se otvírá úplně nový prostor využití toho čipu. Když jsem na začátku své poslanecké kariéry navrhoval, aby do tohoto čipu měly přístup aplikace, navrhoval jsem změny v tom zákoně, doslova aplikace, tak to bylo odmítnuto, byť v zákulisí mi odborníci dávali za pravdu, že by to mohlo otevřít vývoj těchto aplikací umístěných na občanský průkaz. Dneska jsem tu zaslechl, že to je přesně ta chyba, proč by ten čip na té občance být neměl, protože žádná aplikace není. Čili co bylo dřív? Vejce, nebo slepice? Z tohoto pohledu si myslím, že by bylo chybou rušit elektronický čip, když už na těch občanských průkazech je a začíná se docela masivně rozšiřovat. Spíše bych dal k zamyšlení právě jeho rozšíření.

Padly tady debaty ohledně bezpečnosti. Nechci se příliš k tomu vyjadřovat. Je tady tolik zmiňovaná bezpečnost aplikací nebo dvoufázového ověřování pomocí SMS zprávy, která přichází v rámci bankovního sektoru. Je vcelku docela lehce nabouratelná, ať již přímým podvodem - vydávající se za někoho, kdo omylem zaslal esemesku, a žádající sdělení kódu. Popřípadě existuje tak zvané klonování SIM karet, které je vcelku pregnantně schopno kopírovat, a než si všimnete, že existuje váš dvojník používající stejnou SIM kartu, může provádět docela zajímavé věci. Dneska se o identifikaci uvažuje dokonce přes oční pozadí, kdy jeho obraz v 3D projevu umístěný, natištěný na ten občanský průkaz je asi momentálně nejdokonalejší formou identifikace pomocí oční sítnice. To vše ale je vývoj do budoucna.

Já se chci zaměřit v tomto zákoně na jednu věc, na to, o čem jsem hovořil ze začátku. Jak vznikl tento zákon. Co bylo důvodem, aby vznikl. Dneska jsme ve stavu, kdy veřejná správa obhospodařuje desítky registrů, podobných registrů, ne-li dokonce stejných registrů. I tady v tomto zákoně se hovoří o dvou registrech, které jsou v pravomoci přímo pana ministra. Máme tady základní registr, máme tady evidenci občanských průkazů. A když se podíváte, o obou se hovoří tady v tomto zákoně. Já se ptám, a ta otázka asi bude nevyslyšena, protože jak už jsem tady zmínil, státní správa pracuje salámovou metodou - proč se tyto registry nesjednotí? Jaký je titul udržovat dva tyto registry? Ano, vznikly nezávisle, protože vycházely z papírového systému kartoték navazující (?) na elektronické systémy. Ale proč se tyto systémy nesjednotí? Proč neustále v zákoně držíme tyto dva systémy a pouze poukazujeme, že z jednoho se vytahují tato data, z druhého tady tato data? Je to otázka, zda vůbec byl dán úředníkům úkol od těch, kteří by měli koncepci státní správy řešit, aby na takovýchto úkolech pracovali a takovýto návrh připravili.

To je i má otázka na pana ministra, byť už do voleb je kousek, zda by nestálo za to zaúkolovat zodpovědné pracovníky ministerstva na vybudování centrální jednotné databáze, ve které by pouze zákon řešil, kdo ke kterým datům má přístup, a nemít dva tyto systémy, které mnohdy navzájem v komunikaci působí problémy.

Chci se ještě vrátit k jedné věci, kterou absolutně postrádám, a to že občan potřebuje některé údaje, aby mohl s tím druhým občanem komunikovat ať již v obchodním, nebo osobním styku. A ten občan mu je úmyslně nebo neúmyslně nemůže poskytnout, nebo nechce poskytnout. Hovořím o evidenci omezení svéprávnosti, která je dle mého názoru docela důležitou v obchodním styku, a není tu žádná povinnost nebo možnost, jak prokázat tady tohleto, a ty následky potom mnohdy končí u soudu. Paradoxně státní správa tuto možnost nahlédnout do registru a zjistit si to má, ale v obchodním, v soukromém vztahu, v soukromoprávním vztahu tato možnost vůbec neexistuje. A již jednou zde zmiňované problémy spojené s prokazováním stavu, myslím teď manželského stavu, kdy to jsou údaje, které jsou dobrovolně evidovány. Ale jakou má možnost občan, který tento občanský průkaz má, požádat si o výpis, popřípadě o získání těchto dat a prokazovat se s nimi v rámci elektronizace? Toto jsou všechno otázky, a nečekám asi, jak už v prvním projednávání před těmi třemi lety podobného zákona, vlastně žádné odpovědi, protože žádné odpovědi za ty tři roky nedošly.

Chci upozornit ještě na jednu věc, o které se tady hovořilo. V tom zákoně jsou doplněny údaje komunikace úřadu s občanem. To znamená, je tady doplněna komunikace prostřednictvím SMS, je tady komunikace pomocí e-mailu. Chtěl bych, aby se tady objevila v rámci možná legislativně technické, jestli je to možné, také komunikace datovou schránkou. Stále více fyzických osob má datovou schránku, zřizují si ji dobrovolně. Jinými slovy, mám-li datovou schránku jako občan, tak by mi orgán státní moci tím, že mi vystaví občanský průkaz, mohl dát i přes tu datovou schránku vědět, že už ho mám, a nemusel po mně žádat mobilní číslo, popř. e-mail, aby mi to napsal, když už mám datovou schránku. Toto v tom zákoně v těch navrhovaných změnách je opomenuto, není to zde uvedeno. Čili bych apeloval, aby se tady tohleto do tohoto zákona dalo.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. S přednostním právem se hlásí pan poslanec Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Mám jeden dotaz na pana ministra a pak mám jeden procedurální návrh.

Chci se zeptat pana ministra, pokud bychom tento návrh zákona schválili a poté schválili připravený zákon o elektronické identitě, budeme, či nebudeme muset novelizovat to, co máme schvalovat? Poprosil bych ho o jednoznačnou odpověď ano, nebo ne.

Když jsem viděl podkladové materiály v eKLEPu toho, co vy chystáte, tak jsem si jist, že budeme muset novelizovat to, co jsme ještě doposud neschválili. A myslím si, že je mnohem logičtější postup nejprve schválit zákon o elektronické identitě, a poté se vrátit k zákonu o občanských průkazech.

Dávám procedurální návrh, ale nevím, jestli mám hned, protože bych rád nejprve slyšel tu odpověď a nechci, aby se o tom hlasovalo hned, abychom přerušili projednávání tohoto návrhu zákona ve druhém čtení do druhého čtení zákona o elektronické identitě. Myslím, že to má jasnou logiku, jasnou logickou návaznost. Protože jinak když použijeme silový přístup a schválíme to, tak ještě v tomto volebním období vznikne potřeba tento zákon opět a znova novelizovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Abych postupoval v souladu s jednacím řádem, nejprve se zeptám pana ministra, zda bude chtít odpovědět. V případě, že tomu tak nebude, požádám vás o zopakování procedurálního návrhu, o kterém dám hlasovat. (Ministr telefonuje a nevnímá.) Pane ministře, chci se zeptat - budete reagovat, nebo mám dát hlasovat o procedurálním návrhu? Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, debata byla velmi zajímavá. Pouze bych rád připomněl, proč jsme to minule přerušili a vrátili do druhého čtení. Vrátili jsme to z důvodu, že pan kolega Pilný, prostřednictvím pana předsedajícího, argumentoval, že připraví pozměňovací návrh. Minule jste mi říkali, že pan kolega Pilný není předseda výboru. Krátkodobě jsem si neuvědomil, že je předseda hospodářského výboru, který má k dispozici technický aparát, má možnosti, jak bezesporu pozměňovací návrh připravit. Přes to všechno jsem navrhl a slíbil technickou podporu Ministerstva vnitra. Pan kolega Pilný se sešel s našimi úředníky, vysvětlovali si tu situaci. Musím říct, že asi posedmé v průběhu té debaty na konci bylo stanovisko pana předsedy Pilného, že žádný návrh dávat nebude. Jenom jsem chtěl tedy připomenout, jakým způsobem se tady minule vedla ta debata a proč jsme to vraceli do druhého čtení.

Vedle toho, jak jsem se bavil s lidmi z Ministerstva vnitra, potřebujeme tento zákon jako první, abychom měli nosič elektronické identifikace, který bude v současné době možné řešit, zpracovávat, zprocesovávat. A hlavně ten proces výroby vlastních občanských průkazů je potřeba zahájit dříve, než dořešíme zákon, o kterém tady hovoříte. Je velmi pravděpodobné, že v tom zákoně, o kterém mluvil pan předseda Stanjura, bude muset dojít k technické novele. To asi pravda je. To přiznávám, pane předsedo Stanjuro prostřednictvím pana předsedajícího. Přes to všechno si myslíme, že ty dva zákony, jak jsou schvalovány v tomto pořadí, že to je v pořádku.

Nevím, jestli tady mám řešit celou tu debatu, odpovídat na otázky, na které jsme odpověděli v minulosti a na výborech. Moc jsem nepochopil, jak když člověk, který se koupe ve své vířivce, má potom ty prsty neidentifikovatelné přes tu čtečku, jestli si má nosit do vířivky s sebou pas, to jsem moc nepochopil, aby se identifikoval pasem, ale je to možné. Ale nechci prosím pěkně do těchto absurdit zacházet.

Jsme přesvědčeni o tom, že norma, jak je v současné době navrhována, je v pořádku. Pokud bude šance, vystoupí pan poslanec Petrů a načte tam ještě pozměňovací návrhy, které bohužel vypadly při předchozím druhém čtení, které umožňují například nad 70 let vydávat občanský průkaz na delší dobu, což znamená, že ti lidé nebudou muset každých pět deset let si pro občanku znovu chodit. Umožňuje to tedy ještě technické upřesnění. Uvidíme, jestli Sněmovna dá šanci, aby tento návrh zazněl.

Za nás tedy říkám, že si myslíme, že takto, jak je to schvalováno, v tomto pořadí je to v pořádku a že to umožní bezproblémový náběh nových občanských průkazů s čipem.

Vedle toho bych chtěl ještě říci, že jsme se díky práci Sněmovny, práci Ministerstva vnitra posunuli o čtyři místa v rámci systému eGovernment. Jsme z 26. na 22. místě. Pokud se máme dál v eGovernmentu, v tomto projektu, v tomto systému posouvat, potřebujeme nástroj elektronické identifikace, ke kterému směřuje tento návrh.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. S faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Chci poděkovat panu ministrovi, že řekl pravdu, že se nevyhýbal odpovědi. Slyšeli jste jasně. Pokud to schválíme, nebo schválíte, protože já v této chvíli nejsem připraven právě z důvodu špatného načasování pro to hlasovat, tak to budeme technicky novelizovat. A to ještě v tomto volebním období. Problém je, my už to chceme začít vyrábět, jak říkal pan ministr, už to chceme začít vyrábět, ale ještě nevíme, jak dopadne zákon o elektronické identitě. A co když to bude nakonec jinak? Co když bude potřeba to, co se vyrábí a vyrobí, zase měnit? Nemyslím, že je důležité, že chceme vyrábět občanku s čipem, možná i s Dalem, a přitom nemáme zákon o elektronické identitě, který je mnohem důležitější. A podle toho návrhu zákona to má být pouze jedna z možností, jak prokazovat v tom kybernetickém prostoru svou identitu, občanský průkaz. A je to správné, že to má být pouze jedna z možností.

Ale moc nerozumím tomu prestižnímu souboji, že tohle musí být dřív. Protože to nedává logiku. Skutečně ne. A pokud to schválíte ve třetím čtení a zase přijde technická novela a budeme tady slyšet, jak je potřeba to schválit, tak mysleme na ty uživatele, mysleme na naše občany. Zase je budeme někam hnát něco měnit, protože jsme provedli technickou novelu a na něco jsme zapomněli? Anebo jsme nezapomněli na úrovni ministerstva a vlády, ale obě komory Parlamentu budou mít jiný názor na ten zákon. To nemusí být ani vědomá chyba nebo opomenutí. Prostě bude jiný názor na to, jak to má vypadat. Ale už budeme vyrábět. A to je důležité. Začít vyrábět s čipem a s Dalem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji i za dodržení času. Nyní vystoupí pan poslanec Klán. Prosím.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, nebojte se, já tady nebudu mluvit dlouze, ale spíš mám takové technické poznámky. První bude na pana poslance Stanjuru. Když ten zákon o elektronické identitě sem přijde... (Předsedající: Mým prostřednictvím.) Vždyť já jsem říkal, vaším prostřednictvím. Když sem přijde někdy v dubnu, pokud to tak bude načasováno, stihneme ho projednat do konce volebního období? Jenom se ptám. Jde o to, aby se to nezablokovalo. Když už tady budeme tohleto řešit, tu elektronickou identitu, zkracovat lhůty a další věci, zda to někdo nerozbourá, protože to tady reálně hrozí, abychom nějakým způsobem dotáhli ty elektronické občanské průkazy i tu elektronickou identitu. Já s vámi souhlasím, že je to nutné, tu elektronickou identitu samozřejmě udělat, protože je to důležitý identifikátor právě v tom kyberprostoru. To je nepochybné. Ale spíš jde o to, jestli skutečně se to dodrží, když to tady ve své podstatě nyní pošleme do třetího čtení, tak pak není problém o tom, co tady říkal pan poslanec Pilný, vaším prostřednictvím, aby se to načasovalo k sobě, někam.

Zároveň děkuji za technickou stránku věci, což mi tady bylo vysvětleno, jakým způsobem to celé funguje. Abych byl trošičku, jak se říká, v obraze. Takže spíš jde o to, zda to stihneme do konce volebního období, protože předpokládám, že schůze bude červen, červenec, poté už toho tady zřejmě moc neuděláme. A máme tady Senát a ještě prezidenta. Tak abychom to stihli celé nastartovat a nespadlo to pod stůl, jako se to často stává tady ke konci volebních období. To tady hrozí. Na druhou stránku, pan ministr říká, že tohle bude nosič a poté budeme postupně dostavovat další stavební kameny. Je to další z možností. Ale opravdu by bylo asi nejčistší řešení, když to bude třetí čtení, tak aby tady byl zákon o elektronické identitě předložen a abychom o tom mohli diskutovat, jakým způsobem se budou identifikovat občané v tom kyberprostoru.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Faktická poznámka pana poslance Běhounka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové, já jsem tady trochu vysmíván, že se pletu do věcí, do kterých mi z hlediska profesního moc není. Ale jestli tomu dobře rozumím, tak ta občanka se nezačne vyrábět okamžitě. Ta se začne vyrábět 12 měsíců poté, co ten zákon vstoupí v platnost. Jestli logicky tady hovořil místopředseda Sněmovny o tom, že 28. října 2018 máme mít naplněný eIDAS, to znamená, že když schválíme v legislativním procesu tak, jak nám to jde jak psovi pastva, tyhle zákony, tak elektronickou občanku budeme moci začít vyrábět řádově od června 2018. Nezbývá nám mnoho času k tomu, abychom to dokázali naplnit.

Další věcí, na kterou je třeba upozornit, je, že ty dva zákony spolu sice zásadně souvisí, ale zákon o elektronické identitě rozšiřuje možnosti současného občanského průkazu, nebo zákona o občanském průkazu. Takže si myslím, že si přiděláváme velmi významně problémy úplně zbytečně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Stanjura s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych reagovat na vystoupení svého předřečníka. Ano, pokud ten zákon schválíme, ta si přiděláme problémy úplně zbytečně. Je to možná časově hraniční, zda se ten zákon o elektronické identitě schválí, nebo ne, ale když se neschválí, tak tento návrh zákona je úplně k ničemu. To tak prostě je! Budu mít čip, ale nemůžu s ním prokazovat elektronickou identitu. Tak to je. Tak k čemu nám ten návrh bude? Kromě těch, kteří budou už vyrábět. Těm to pomůže, tomu já rozumím.

Takže pokud chceme problémy, pokud chceme chaos, pokud chceme zmatek, tak to schvalme dneska, předčasně a zbytečně. To máte pravdu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec Běhounek ještě jednou s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Tak ještě jednou, pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové. Je mi líto, že se dostávám do sporu v této oblasti s kolegou Stanjurou. Ale jsem velmi překvapen, že si je jist, že už se začne zítra vyrábět. My ten zákon máme ve druhém čtení, jestli rozumím. Nikde nikdo neřekl, kdy ho zařadíme do třetího čtení. Mezi tím je velká vůle a teď je na vás, přátelé, jestli skutečně to myslíme tak, jak tady deklarujeme ve svých vystoupeních, že zákon o elektronické identitě sem zařadíme poté, co ho schválí vláda a v rychlém čtení třeba ve zkráceném termínu pro jednání ve výborech se ho budeme snažit projednat, a potom klidně může přijít třetí čtení, protože to záleží, pokud je mi známo z jednání Sněmovny, na rozhodnutí při přípravě programu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Grospič, poté pan poslanec Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Dobrý den, děkuji, pane místopředsedo. No tak pokud vláda tady deklarovala, že zákon o elektrické identitě bude hotov někdy v dubnu a doputuje sem do Poslanecké sněmovny, pak nebrání nic tomu, aby zákon o občanských průkazech byl přerušen v projednávání a pokračovalo se poté, až tento zákon sem doputuje, a mohly oba zákony být projednávány současně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Ten postup, který navrhuje pan kolega Běhounek, je sice možný, ale slyšeli jsme z úst pana ministra, že díky zákonu o elektronické identitě musíme změnit tento zákon. A když bude ve třetím čtení, tak už nic nezměníme! Proto navrhuji, abychom počkali a přerušili druhé čtení, aby ty případné změny se ještě načetly v rámci druhého čtení a nemuseli jsme novelizovat nový zákon v řádu měsíců poté, co ho schválíme. To má přece logiku! Proto jsem ten dotaz položil, zda kvůli tomu zákonu o elektronické identitě bude potřeba novelizovat to, co máme před sebou dneska. A odpověď pana ministra byla ano. Tak pokud to chceme udělat rychle, tak si nechme otevřené druhé čtení. Až se ukáže, jaké změny technického charakteru sem můžeme promítnout, tak to jsme schopni načíst v rámci druhého čtení tohoto návrhu, tohoto sněmovního tisku. Ale nemusíme pouštět do oběhu další tisk, který bude novelizovat to, co se chystáme schválit ve třetím čtení. Jestli si rozumíme.

I kdybychom počkali na to první čtení a pak jsme schválili, tak už tam nezapracujeme potřebné technické změny. To není žádný obstrukční postup, to je jenom logické v okamžiku, kdy se ukazuje, že díky elektronické identitě musíme tohle ještě změnit. Pan ministr říká technicky, já si myslím, že to je pravda, že to není nic politického, ale tak proč, kam tak spěcháme? Fakt budeme dělat novelu? A ta novela se stihne do voleb, když ještě není? A budeme čekat, až dopadne zákon o elektronické identitě, Sněmovna, Senát, prezident, a pak napíšeme novelu, která bude měnit zákon o občanských průkazech? Ten můj navržený postup říká, že to jsme schopni udělat najednou a v tomto volebním období.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pro pořádek se chci zeptat, pane poslanče - říkáte, že navrhujete, je to tedy procedurální návrh? Mám to tak vnímat? Protože je-li to procedurální návrh, musím o něm dát hlasovat bez rozpravy. Říkáte proto navrhuji, tak bych rád, abyste to zopakoval.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Ano, já to zopakuji. Návrh je procedurálně přerušit projednávání tohoto tisku ve druhém čtení do okamžiku zahájení druhého čtení zákona o elektronických komunikacích.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, zavolám kolegyně a kolegy z předsálí a dám hlasovat. Není možné vystoupit, je to procedurální návrh, omlouvám se (k poslanci Stanjurovi). Nejprve vás všechny odhlásím a požádám vás o opětovné přihlášení do systému.

Není to rozprava, je to pouze upřesnění procedurálního návrhu?

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Upřesnění. Já jsem se přeřekl. Řekl jsem do zahájení druhého čtení zákona o elektronických komunikacích, samozřejmě jsem myslel do zahájení druhého čtení zákona o elektronické identitě. To je jenom upřesnění toho návrhu, protože jsem se spletl a použil jsem jedno špatné slovo ve svém návrhu. To není rozprava.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, je to upřesnění procedurálního návrhu. Odhlášení proběhlo.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přerušení tohoto čtení, tak jak bylo řečeno, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto procedurálnímu návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 220, přihlášeno je 128 poslankyň a poslanců, pro návrh 58, proti 43. Tento procedurální návrh nebyl přijat a my pokračujeme v projednávání.

 

Eviduji řádnou přihlášku pana poslance Klána. Prosím.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Ono ve své podstatě se nic nestalo, že jsme to nepřerušili, protože pak ještě existuje možnost, která se tady odehrála minule. Vrátit to ze třetího do druhého, ještě. Variantně. Ještě to existuje stále. Takže holt potom to vrátíme zpátky v tom případě do druhého čtení, pokud se ukáže, že jsou nějaké problémy u té elektronické identity. Je to jedno z řešení jedině v tomto případě, když už jsme to nepřerušili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Prosím, pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já to plně respektuji. To řešení, o kterém mluvil můj předřečník, je samozřejmě možné, je poměrně kostrbaté. Ale chtěl bych ke kolegům, kteří byli proti přerušení, říct, že oni způsobí chaos v legislativě. Vědomě. Byli jste na to upozorněni. Chcete schválit zákon, o kterém dneska víte, že se má novelizovat. A řekl vám to váš ministr, neřekl to opoziční politik, že bude. Takže takhle chcete přistupovat k tvorbě zákonů? Pokolikáté je to ve Sněmovně, že když něco hlasujeme, tak už víme dopředu, že to budeme novelizovat. A tento zákon se týká všech občanů! A vám je to úplně jedno!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr s přednostním právem. Prosím.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, tak ještě jednou. Je pravděpodobné, že bude-li schválen zákon o elektronické identitě, bude potřebná technická novela v určitém rozsahu. Je také pravda, že občanský průkaz s čipem může fungovat a už dnes funguje bez zákona o elektronické identitě. Vedle toho jsem tu také avizoval velmi důležitý návrh pana kolegy Petrů, který se ještě bohužel nedostal ke slovu, který např. vrací jako povinný údaj do občanského průkazu trvalé bydliště. Pokud to neschválíme v této podobě, tak ten údaj prostě vypadne.

Takže prostřednictvím pana předsedajícího bych rád panu kolegu Stanjurovi řekl, že snaha o to vyvolat chaos např. v občanských průkazech není z naší dílny, ale bohužel, pane předsedo, teď z vaší. My usilujeme jednoznačně toto vrátit - říkali jsme to ve druhém čtení, několikrát jsme to říkali. Bohužel v tom druhém předchozím čtení pan kolega Okleštěk nenačetl pozměňovací návrh, který bylo potřeba podat.

To znamená, já jenom prosím Sněmovnu, abychom přihlédli i k těmto aspektům, mezi kterými je např. návrat povinného údaje trvalého bydliště do občanského průkazu, a nechali načíst pozměňovací návrh pana poslance Petrů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pořád se učím. Ministr za sociální demokracii vyčítá poslanci za ANO, že nenačetl pozměňovací návrh k jeho zákonu. To jste si mohl zařídit ve svém klubu, pane ministře, bezesporu ano. Máte tam těch členů hodně.

Ale jednoduchá otázka. Ten údaj o trvalém bydlišti - budeme tisknout, nebo dávat na čip? A když ho vytiskneme, tak k čemu pak máme čip? A když ho dáme na čip, kdo si to přečte z toho čipu, když nebude mít elektronickou identitu? V bance vám to postačí, že máte údaj na čipu? A pokud odpovíte, že to bude i vytištěné, tak k čemu je tam ten čip? Takhle jednoduché to je. Kdo tam vyrábí ten chaos? No já určitě ne. Tak mi odpovězte. Jak ten údaj tam bude na novém občanském průkazu? Vytištěný, nebo na čipu? A když bude vytištěný, k čemu je čip, a když bude na čipu, kdo si ho z toho čipu přečte? To jsou přece jednoduché otázky a já bych očekával jednoduché a jednoznačné odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než udělím slovo, přečtu omluvy. Dnes od 12 do 14 hodin z důvodu pracovní cesty se omlouvá pan poslanec Leoš Heger a dále dnes od 12 hodin do konce jednání z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Roman Váňa. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Klán. Prosím.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Narážíme tady na problém trvalého pobytu a rodného čísla. Tento chaos sem zanesla tehdejší vláda Petra Nečase. Přišel sem tehdejší ministr vnitra Radek John za Věci veřejné a říkal - z občanského průkazu musí zmizet nejprve rodinný stav, potom údaj o trvalém bydlišti a posléze rodné číslo. Tak by mě teď zajímalo, v jaké fázi je to rodné číslo. Podle toho návrhu, co si pamatuji, má také zmizet v roce 2020 a být nahrazeno bezvýznamovým identifikátorem. Tak to tehdy tady bylo předloženo a schváleno.

Jak tady říkal pan poslanec Stanjura vaším prostřednictvím, tak jak to tedy bude? To rodné číslo bude taky na čipu, nebo tam bude vytištěno? To je stejný případ jako s tím trvalým pobytem. Ono to bude asi oboje - bude to jak fyzicky, tak to bude na čipu, abychom neřekli, kdo neumí číst čip, tak se podívá fyzicky na to, co je na občanském průkazu napsáno. Jenomže to jde proti té ideji ochrany soukromí, kdy se tady tímhle argumentovalo minulé volební období. To jde proti té ideji. Takže opravdu netuším, abychom potom příští volební období, ať tady bude kdokoli, zase neřešili rodné číslo, když teď řešíme trvalý pobyt. Možná by bylo logičtější to rovnou vyřešit teď hned tímhle pozměňovacím návrhem, kdy se řeší trvalý pobyt. Vyřešit i rodné číslo, protože v roce 2020 podle toho původního návrhu z občanky má zmizet. Takže to je další problém, který se zde vyskytuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já myslím, že to je důležitý aspekt - ochrana soukromých údajů. A shodujeme se mnozí, že nejcitlivější je rodné číslo. A já myslím, že jeho nahrazení jiným identifikátorem je správně. A pak je nějaká teorie a pak je realita. Tak kdo má to štěstí, nebo smůlu, že je zapsán v obchodním rejstříku, tak je tam skoro všechno. Skoro všechno. Tam ta ochrana těch, kteří podnikají nebo jsou ve statutárních orgánech, v zásadě neexistuje.

A pak je ještě horší případ. Zažívám ho sám osobně. Přijdete do hotelu v České republice na recepci a máte dvě možnosti - buď si necháte okopírovat občanku, anebo tam nesmíte. V mnohých hotelích to takhle je. Stát to ví, tváří se, že to neexistuje. Ale potom šikanuje třeba obecní úřady, že na záznamu jednání ze zastupitelstva se nesmí tohle publikovat, tohle publikovat... Takže na jedné straně to úplně přeháníme a na druhé straně to necháváme úplně bez kontroly a úplně veřejné. A místo abychom vedli debatu o takto závažných otázkách, jak to koncepčně vyřešit, a následně k tomu hledali technické řešení, tak to máme zase otočeno. Mluvíme - moderní čip, jsme v 21. století, technologie, ale tyhle základní koncepční přístupy, za prvé aby to nebyl veřejný údaj - a to ten čip splňuje v okamžiku, kdy to tak je, a pak můžeme vést debatu o rozsahu těch údajů. K čemu pak budeme potřebovat např. kartu pojištěnce, když můžeme i tohle uvádět? K čemu budeme potřebovat zbytečně řidičský průkaz, když to můžeme napsat na čip? A tak dále. Ale abych to z toho čipu mohl číst, no tak to musí fungovat na té druhé straně. Ne že ten čip vyrobím a nikdo si ho nepřečte. A pan ministr to nechápe a říká, že to je ten správný postup, že ten, kdo poukazuje na ty problémy, vytváří chaos. Opak je pravdou. (Předsedající upozorňuje na čas.) Vy musíte novelizovat zákon, který jste předložil. Ne my!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Schwarz, po něm pan poslanec Fiedler a další.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Pane místopředsedo, já doufám, že nerozpoutám nějaké povídání o občanských průkazech. Ale já jsem si vás všechny řádně poslechl, poslechl jsem si kolegy tady zprava. Pan ministr nepotřebuje zastání, ale přesto bych chtěl k tomu něco říci. Vím, o čem mluví kolega Pilný, vím také, o čem mluví pan kolega Stanjura. Protože každý na tom má své pravdy trošku. Ale já vám řeknu, jak to vidím já, v čem je to jednoduché.

V současné době máme občanské průkazy, v kterých by měla vymizet identifikační věc neboli trvalé bydliště, které tam je natištěné. Prosím vás, nechte kolegu Petrů, ať načte pozměňovák, ať to trvalé bydliště tam zůstane. Je to důležité pro určité složky, které působí v naší republice, třeba pro policii je lepší, když dostanu do ruky občanku a vidím, kde ten člověk bydlí. Mně občanka s jménem - promiňte, když nefungují elektronické evidence - nic moc neříká. Tak to je jedna věc.

Samozřejmě je špatně, že dneska už víme, že když projde nový zákon o identifikaci osob, o kterém mluvíme, za měsíc, za dva, za tři nebo také za půl roku nebo příští volební období, když projde, tak budeme muset udělat novelu tohohle zákona. Je mi to líto, ale tak to prostě je. Je to třeba říct, že se ta novela bude muset asi udělat. Ale pokud budeme čekat dneska s tím, co tady rozhodujeme, s tím pozměňovacím návrhem kolegy Petrů, tak nám ta občanka s trvalým bydlištěm zmizí a taková občanka bez trvalého bydliště nám je k ničemu, já to řeknu slušně. Takže to je celé. Prosím vás, je to celé. Já vás žádám, nehádejme se. Pojďme trošku dál. Takových novel se udělalo, ale tohle to je účinná novela. Takhle to vidím já. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Karla Fiedlera, připraví se pan poslanec Grospič a další. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Rozpoutala se nám tady trošku debata o rodných číslech. Tak já přispěji trošku do mlýna.

Rodná čísla. Kolegové, daňové identifikační číslo, jak se tvoří. Právnické osoby - dá se CZ a dopíše se identifikační číslo právnické osoby. Jak se tvoří daňové číslo fyzických osob? Daňové číslo fyzických osob je přece rodné číslo daného podnikatele, daného živnostníka, které dává na faktury, které dává na účtenky a povinně je dává na EET! (Velmi hlasitě, důrazně:) My tady jak blbci budeme řešit rodné číslo na občanských průkazech a řada z nás, těch, kterých se týká EET, musí povinně své rodné číslo dávat všem k dispozici na účtenkách EET! Prosím vás, jsme se opravdu zbláznili!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Grospič, připraví se pan předseda Stanjura s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem chtěl zareagovat přesně tak jako můj předřečník, že se trošku míjí účel a smysl tím, co tady zaznívá.

A pak jsem se chtěl vaším prostřednictvím zeptat svého kolegy Schwarze, proč tedy, když si je vědom toho, že to mělo být v tomto zákoně zapracováno, tak už neučinila vláda a učinil ten zářný objev až nyní a tady teď najednou, když už máme vlastně opakované druhé čtení. Už jednou jsme to vrátili do druhého čtení, teď se to vrací zpátky a najednou zaznívá, že ta věc tam měla být zapracována. A vůbec bych se nebránil ani otázce rodných čísel. Myslím si, že historie ukázala, že mají svou funkčnost a není potřeba vymýšlet další identifikátory. Takže to je tato věc.

A potom znovu připomínám, nezapomenout na omezení svéprávnosti, protože to si myslím, že je velice podstatný moment.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan předseda Stanjura, připraví se pan poslanec Klán. Všechno jsou to faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já vím, že je mnohem jednodušší debatovat o tom detailu a dohadovat se, ale ta debata pak není fakt dobrá, místo abychom se bavili o tom systému.

Ví stát, komu vydal občanský průkaz? Ví stát u pana poslance Schwarze, když předloží občanský průkaz, umí stát ve svých databázích najít, kdy jste se narodil, jestli máte řidičák, v jaké jste pojišťovně, kde bydlíte, jestli platíte daně? Ví! Ví to! Stát ví úplně všechno. A chce to po nás podruhé, potřetí, počtvrté, popáté! Pořád dokola. A pořád slyším: To se stává, tak budeme novelizovat. Tak jednou už musíme říct dost! Ať si stát ta data předává. Všechno ví! Úplně všechno stát má k dispozici. To, že si to jeden rezort neřekne druhému, co je občanovi po tom? Není možné, aby stát nevěděl, komu vydal pas a komu vydal občanský průkaz, komu vydal řidičský průkaz. Všechno to už ví dneska. Jenže to chce každý zvlášť, svoji databázi, ještě jednu, ještě jednu a pořád dokola! A pořád slyším: My to potřebujeme vědět. Ale stát už to ví. A jestli si data neumí předat, tak je to chyba státu a hledejme mechanismy, jak si to stát předá mezi sebou.

A když ta změna projde, zase budeme hnát všechny na výměnu občanských průkazů? A zase bude: Pozor, pozor, poslední dva roky. Pozor, pozor, poslední rok, poslední dva měsíce. Náš úřad mimořádně 28. prosince slouží až do devatenácti. Kolikrát jsme měnili občanku v posledních letech a řidičák? Vzpomeňte si kolikrát! Někdo říká nikdy. To nevím, jak to dělá. To je asi anonymní občan. Kolikrát to dělají vaši příbuzní. A stát všechno ví a nemá dost. Otesánek! Chce další a další data.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další omluva. Dnes od 11.30 do konce jednacího dne se omlouvá pan místopředseda Petr Gazdík.

Další faktickou poznámku má pan poslanec Klán, připraví se pan poslanec Jakubčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Já si tady vzpomenu na jednu paralelu, kdy se tady projednávaly občanské průkazy, když jsme prodlužovali dobu platnosti. Je to nedávno. Já jsem tam poukazoval na problém s trvalým bydlištěm. Proč už tenkrát se to nezměnilo? Teď to tady řešíme narychlo. Najednou se zjistilo, že je to tam potřeba nechat.

Ale já tady musím opravit pana poslance Schwarze vaším prostřednictvím. To místo trvalého pobytu je povinně volitelný údaj. Ten dotyčný, kdo tam přijde a řekne chci si to tam nechat, tak to tam mít prostě bude napsáno. Stát neříká nesmí to tam být uvedeno. Stát říká je na vás, jestli tam to místo trvalého pobytu, stejně i potom i rodné číslo nebo rodinný stav, chcete mít uvedeno. Je to na vaši libovůli. A já jsem si potom zodpovědný za to, že to tam je napsáno. Třeba mi občanský průkaz někdo ukradne, tak si ponesu za to odpovědnost. Stát mi nabídl ochranu soukromí dat. To mi nabídl s tím, že si můžu vybrat. Takže tady bych prosil se přesně vyjadřovat, že se jedná o povinně volitelný údaj. To je zásadní rozdíl oproti povinnému údaji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem se teď podíval, že mám ve své občance čip od 29. května 2012. Čip. Nebudu zkoumat a už ani nevím, co na tom čipu mám, ale to znamená od té doby, už tehdy bylo možné ten čip získat individuální volbou. Mně se zdá, že debata se dostává do fáze, kdy Sněmovna jakoby řešila koncepčně elektronickou identitu, co má být k dispozici na občance a co má být dobrovolně. To podle mého názoru tady nevydiskutujeme.

Takže bych prosil pana ministra, ať dá nějaký koncepční návrh, jak tohle řešit a jestli založit pracovní skupinu, nebo něco jiného, ale prostě debata o tom, jestli mám, nebo nemám mít na občanském průkazu trvalé bydliště, je podle mého názoru buď individuální volba, anebo budou vážné důvody k tomu, aby to tam bylo. Ostatní data, která by pro mě mohla být, já nevím, individuálně nebezpečná nebo rád bych je utajil, necháme na čipu. Ale někdo by toto koncepčně měl rozhodnout a pak bychom to měli hlasovat. To, co tady slyším, už jsou opravdu debaty o tom, co na čip a co natisknout, a to si myslím, že tady nevyhlasujeme, i kdybychom se zbláznili.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Faktická poznámka pana předsedy Stanjury. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Člověk, ale i Sněmovna se má poučit z chyb. Pan poslanec Gabal říká, že už má takřka pět let na svém občanském průkazu čip. A k čemu vám to je? Ale to není vaše chyba, to je chyba státu. Rozumíme si? To nekritizuji vás. Dneska se chystáme udělat něco podobného a už máme zkušenost, že to tam sice máme, ale k ničemu nám to není. To byl obsah mého procedurálního návrhu, ať zbytečně nespěcháme, ať nevyrábíme věci, které se budou dělat, budou zavádět, ale reálně k ničemu nejsou. Z mého pohledu ten čip, pane poslanče prostřednictvím pana místopředsedy, tam máte zbytečně, ale není to vaše chyba. Je to chyba státu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Fiedlera. Prosím.

 

Poslanec Karel Fiedler: Přemýšlím o té debatě, o tom, co tady zaznívá, a snažím se vžít do role poštovního úředníka, který sedí na přepážce na nějakém sídlišti, kde jméno Novák, příjmení Novák je poměrně běžné. Dneska se dává hodně křestní jméno Lukáš. A přijde si tam Lukáš Novák vyzvednout doporučenou poštu nebo s doručenkou, nebude tam mít rodné číslo, nebude tam mít trvalé bydliště - a jak ten poštovní úředník pozná, že to dává tomu správnému Lukášovi Novákovi, když na tom sídlišti můžou bydlet třeba zrovna tři a nemusí je znát? Jak udělá jednoznačnou identifikaci? Bude se tam uvádět tedy rodné číslo na zásilkách, nebo jak? Kam se to dostáváme? Jen tak hypoteticky. Umí mi na to odpovědět třeba někdo z navrhovatelů? Děkuji. (Komentáře z pléna.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás poprosím, nepokřikujte po sobě, páni poslanci, řádně diskutujte na mikrofon.

 

Poslanec Karel Fiedler: Jasně, fotka. Víme, jak to je se vzhledem lidí, jak to dělají ty automaty. Nemyslím si, že to je úplně ten správný... Je to jeden z argumentů, ale myslím si, že trvalé bydliště, protože ono je to napsáno na té adrese, je hodně jisticí údaj.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana předsedy Stanjury. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já myslím, že úloha, o které mluvil pan poslanec Fiedler, je jednoduše řešitelná. Musíte mít ale čtečky těch čipů na poště. A o tom se vůbec nebavíme. Pak má ten čip smysl. Pak ano. Proto o tom mluvím, že to je k ničemu, když údaje z toho čipu nejste schopen nikde využívat. V okamžiku, kdy tam přijdete, dáte k čtečce a člověk vás identifikuje docela jednoduše. A o tom se vůbec nebavíme. A to je ten problém.

A neříkejte, že vás to zdržuje. Možná vás to nezajímá. To je možné, ale ta debata fakt není takhle jednoduchá. Co příště? Neměli bychom tam mít vytištěnou velikost bot, že nám to prověří? Fotka není průkazná, tohle není průkazné, číslo občanky není průkazné, číslo pasu není průkazné. K čemu je trvalý pobyt? Pan ministr to bude vědět z hlavy, já to nevím, kolik lidí máme s trvalým pobytem na radnicích, na ohlašovnách. Co když tam jsou dva ze stejného města se stejným jménem na stejné ohlašovně? Kde bydlíte? Na radnici. No, tady je jiný Lukáš Novák. Ten bydlí kde? Také na radnici. A ještě mám syna, po mně je Lukáš a také bydlí na radnici.

Neměli bychom se spíše zabývat problémem, že lidí, kteří bydlí papírově na radnici, máme příliš moc? A jaký je důvod, že tam mají ta čísla? Ale budeme to mít vytištěné, Horní náměstí 47 v Opavě, že jo, a hned víme, že to je radnice, a tam máme plno občanů. Já myslím, že je jich mnohem více než jeden tisíc v šedesátitisícovém městě. A pan ministr bezesporu zná to číslo za republiku, kolik občanů má trvalý pobyt, tak důležitý klíčový údaj, a má tam napsáno sídlo radnice.

Každý z vás, kdo byl v komunální politice, ví, o čem mluvím. Každý. Je to problém republikový. Všude. Ale musíme to mít vytištěné - radnice. Možná by tam mohla být i fotka té radnice.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, pane poslanče. Děkuji. Přečtu ještě dvě omluvy. Dnes od 12.15 do konce jednacího dne z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Karel Fiedler. Dnes od 12 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr obrany Martin Stropnický.

Předávám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré poledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat. Pokud se nikdo nehlásí do obecné rozpravy - pan ministr ještě do obecné rozpravy, nebo se závěrečným slovem? V obecné. Tak v obecné rozpravě, pan ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych se rád vrátil k meritu projednávaného návrhu.

V minulosti stát vymyslel občanský průkaz s čipem a nechal občany České republiky si tento občanský průkaz za 500 korun koupit. Ten průkaz za 500 korun nebyl vůbec k ničemu. Těch 500 korun, které nevymyslela tato vláda, ale vlády předchozí, byly peníze hozené do koše. Na ten čip nebylo co nahrát. Přidaná hodnota tohoto občanského průkazu za 500 korun byla nula. Pouze jste vytáhli, vážený pane předsedo Stanjuro, občanům z kapsy 500 korun za nic.

My dneska chceme vytvořit nosič. Základní identifikace na tom nosiči je daná evropskou směrnicí eIDAS, která říká minimum toho, co má sloužit k elektronické identifikaci dotčené osoby, a my k tomu navíc přidáváme ještě elektronický podpis, který umožní dotčenému občanovi, aby se identifikoval ve vztahu k úřadům. Vedle toho na tom čipu bude vznikat ještě takzvaná komerční zóna, kde si může občan nahrát další údaje, které on sám uzná za vhodné směrem k bankám a dalším institucím, jak bude umožňovat zákon, o kterém se jedná.

Nám jde jen o to, abychom dnes schválili tento návrh k posunu do třetího čtení, abychom tedy odhlasovali návrat povinného údaje vytištěného na občanském průkazu, trvalého bydliště, a zároveň tato informace bude na čipu. Například když půjdete do banky, tak oni si stáhnou informace z čipu a urychlí se tak komunikace. Přes to všechno ta adresa trvalého pobytu bude vytištěna na občanském průkaze a duplicitně bude na čipu například pro komunikaci s bankou. Proč také ne? Nic víc, nic méně.

Debata o dalším zákoně, který tady bude v Poslanecké sněmovně pravděpodobně v dubnu nebo v květnu - a je velkou otázkou, jestli se podaří schválit v tomto volebním období, budeme dělat všechno pro to, aby ano - tak účinnost těch dvou zákonů je od sebe tak vzdálená, že ve své podstatě i ta technická novela, která se sem bude muset vrátit, by neměla v ničem omezovat občany. V ničem. Je to pouze technické zpřesnění. Takto mi to řekli specialisté Ministerstva vnitra a já nemám důvod jim nevěřit.

Vést debatu o tom, jakým způsobem budou fungovat čtečky, jak se vyvíjí technologie, jestli má občanský průkaz mít každý od svého narození - já nevím, já třeba nevím, jaká by tam třeba byla fotografie, ale budiž, pojďme tu debatu vést do budoucna.

Tento návrh, který tu dnes je, vrací do hry trvalý pobyt jako povinný údaj. Já si myslím, že ve vztahu k orgánům státu je tam ten údaj správně. V minulosti tady došlo k tomu, že bývalá Poslanecká sněmovna, bývalá vláda nabyly dojmu, že tento údaj tam povinný není. Já se obávám, že by to lidem komplikovalo život více, než je zdrávo. To znamená vrátit tento povinný údaj, umožnit lidem nad 70 let, aby si nemuseli občanský průkaz měnit dříve než, tuším, za 25 let, což ve většině případů už nebude potřeba, a vedle toho implementovat směrnici eIDAS, která nám říká, jaké jsou minimální údaje pro povinnou identifikaci, a umožnit občanům České republiky, aby získali občanský průkaz s čipem - přátelé, ne za 500 korun, ale zadarmo. Zadarmo. To jsou základní obrysy tohoto návrhu.

Debata byla košatá. Z větší části nevím, jestli měla souvislost s projednávaným tématem. Já za ni přesto děkuji. Poprosím vás, abychom posunuli tento návrh do třetího čtení, ale samozřejmě je tady ještě pan kolega Petrů se svým návrhem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi vnitra za jeho vystoupení ve všeobecné rozpravě. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Paní zpravodajka? Pan ministr? Není tomu tak.

Mohu tedy zahájit podrobnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Jiří Petrů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Petrů: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já tedy nahrazuji dnes pana kolegu Oklešťka, který dal do elektronického systému svůj pozměňující návrh. Protože je omluven z pracovních důvodů, tak si ho dovoluji zastoupit.

Přihlašuji se k pozměňujícímu návrhu číslo 5374. Ten pozměňující návrh navrhuje, aby se správní poplatek ve výši 200 korun nevybíral také v případech, kdy stávající občanský průkaz má dobu platnosti delší než deset let. Zachování stávajícího stavu, jak je dnes, by bylo nevýhodné pro občany starší 70 let, jimž se vydávají občanské průkazy s platností 35 let, a pro občany narozené před datem 1. ledna 1936. Tyto osoby by novela v předloženém znění vyloučila z možnosti získat v rozumném časovém horizontu bezúplatně nový občanský průkaz s elektronickým kontaktním čipem.

To je prosím vše a děkuji vám za podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Petrů. Kdo dále v podrobné rozpravě? Nikoho nevidím, i podrobnou rozpravu končím. Během podrobné rozpravy nepadl žádný návrh, který by byl k hlasování. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. V tom případě mohu ukončit druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi vnitra, děkuji paní zpravodajce a končím bod číslo 22.

 

Dalším bodem našeho jednání je bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.