Čtvrtek 2. března 2017, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Gazdík)
294.
Ústní interpelace
Nejprve na pana premiéra. Než je započneme, tak pan poslanec Farský se omlouvá z dnešního odpoledního jednání z pracovních důvodů, pan poslanec Martin Komárek se omlouvá dnes od 14.30 z osobních důvodů, paní poslankyně Pavla Golasowská se omlouvá od 14.30 z rezortních důvodů a paní poslankyně Věra Kovářová se omlouvá od 14.30 z osobních důvodů. Dále pan poslanec Josef Nekl stahuje svou interpelaci na pana ministra Hermana.
Začneme první interpelací. Pan poslanec Petr Bendl bude interpelovat nepřítomného pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci kvality potravin. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: (Není zapnutý mikrofon.) Jsem slyšet? Už ano, děkuji za zapnutí mikrofonu. Vážený pane premiére, respektuji fakt, že nejste dnes na jednání na interpelacích, neboť vím, že jste v Bruselu právě v záležitosti, na kterou se vás chci zeptat, neboť médii letí informace o tom, jak se jdete bít za kvalitu potravin prodávaných na českém trhu. My oba víme, že to není o kvalitě či nekvalitě, neboť nekvalitní potraviny na českém trhu nemají co dělat a máme na to Státní zemědělskou potravinářskou inspekci a další orgány, které mají hlídat kvalitu, ale že spíš jde o jiné parametry potravin, které splňují všechny normy a jsou pod stejným názvem prodávány v jiných zemích a přitom mají jiné vnitřní parametry.
Mě by zajímalo, neboť nechci tuto informaci zprostředkovaně přes média, co konkrétního jste dojednali, co budete aplikovat, kdy, jaká opatření případně přijmete a jak se to celé dotkne českého trhu s potravinami. Děkuji vám za vaše informace.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, panu poslanci bude odpovězeno písemně. Pan poslanec Marek Černoch bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci rozdílné kvality potravin v České republice a v západní Evropě. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Pane premiére, mám podobný dotaz jako pan kolega Bendl. O rozdílném složení potravin mezi tím, jak se prodávají v České republice a v Německu nebo v Rakousku, se mluví dlouhou dobu, není to otázka pár dnů nebo týdnů. Já sám jsem na to upozorňoval už před rokem, a to několikrát, protože si nemyslím, že Česká republika by měla být nějaké smetiště nebo odpad Evropy. Naopak si myslím, že naši občané si zaslouží stejnou kvalitu a stejné složení potravin, a nejenom potravin, tak jako je to na západ od našich hranic.
Proto se chci zeptat, z jakého důvodu to řešíte, pane premiére, až teď před volbami, proč se to neřešilo už dávno. Neobstojí argument, že potraviny, které se prodávají v Německu, jsou dražší. Nejsou dražší, někdy jsou naopak levnější. Proto ještě jedna otázka. Co budete, pane premiére dělat pro to, aby se tato situace změnila a naši občané dostávali stejnou kvalitu a stejné složení potravin, tak jako je to např. v Německu nebo v Rakousku? Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S třetí interpelací přijde pan poslanec Karel Fiedler, který bude pana premiéra interpelovat ve věci bezvýznamnosti kárných postihů exekutorů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo, pane předsedající. Já mám dotaz na pana premiéra, který už jsem tady na interpelacích říkal několikrát i na ministra Pelikána. Setkávám se s tím, že postihy, které jsou ukládány exekutorům za nedodržování exekučního řádu, častokrát skončí na hranici výtek nebo napomenutí. Již jsem tady hovořil o tom, že návrh postihu, který byl na jistý exekuční úřad ve výši 500 000 korun, nakonec Nejvyšší správní soud ukončil písemným napomenutím. Nyní tady máme další kauzu, která se týká dokonce předsedkyně Exekutorské komory Fučíkové. Došlo k nějakým pochybnostem u dražby, resp. k prodeji dražené nemovitosti své vlastní firmě, kterou většinově, z 96 %, vlastní paní exekutorka, což mimochodem je v rozporu s exekučním řádem, protože exekutoři mají zakázáno jakkoli podnikat a provozovat jakoukoli další výdělečnou činnost. Tady navíc v úzce svázané věci. Pan ministr Robert Pelikán rozhodl o postihu dotyčné exekutorky důraznou výtkou, přestože v textu, který mám k dispozici, je uvedeno, že se jednalo o závažný nedostatek mající znaky kárného deliktu. Zdůvodnění, že došlo údajně k tomu, že paní exekutorka se sama snažila tuto věc napravit, tak o tom mám velké pochybnosti, protože k této události, domnívám se, došlo až na základě toho, že se touto kauzou začal zabývat redaktor České televize, a tedy hrozilo, což jsme také viděli včera (upozornění na čas), odvysílání této kauzy v televizi. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Antonín Seďa bude ve čtvrté interpelaci interpelovat pana premiéra ve věci trestního oznámení. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, obracím se na vás s problémem, na který mi nikdo doposud nedokázal odpovědět. Obrátil se na mne advokát obce Lochenice, který podal trestní oznámení ve věci výcviku vojáků Afghánské islámské republiky, a to na letišti Hradec Králové. Podle získaných informací od jara 2016 jsou občané této obce i sousedních obcí vystaveni intenzivnímu provozu vrtulníků. Občané jsou vedle hlukového zatížení zatíženi pocitem ohrožení života, zdraví a majetku, a to z titulu výcviku cizích státních příslušníků, zřejmě afghánské národní armády či afghánské národní policie nebo afghánských vzdušných sil.
Vážený pane premiére, podle získaných informací tento výcvik neprovádí státní instituce, armáda či bezpečnostní složky České republiky, ale soukromé společnosti DSA a Heli Czech s.r.o. Z tohoto důvodu prosím o zaslání konkrétních informací k tomuto výcviku včetně právních vztahů a podmínek výcviku, abych mohl občanům obce Lochenice odpovědět, protože je nutno poskytovat veřejnosti pravdivé údaje, které zklidní situaci i oprávněné obavy občanů. Děkuji za vaši odpověď.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Pan poslanec Tomio Okamura bude interpelovat pana premiéra ve věci islámu. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, naše zákony by měly zcela přednostně chránit lidská práva. I proto máme mimo jiné zákony, které staví mimo zákon propagaci fašismu. A já se vás ptám naprosto otevřeně a rovnou - proč se bráníte postavit propagaci islámu mimo zákon, tak jako každou stejnou ideologii, která potírá lidská práva? Muslimové páchají stejná zvěrstva, jako to dělali fašisté, včetně genocidy celých národů, jako jsou Kurdové, Arméni nebo náboženské menšiny. Islám je fašismus 21. století. A nebyl to jen náš prezident Zeman, kdo řekl, že umírněný muslim je stejný protimluv jako umírněný nacista. Stejně tak to konstatoval i prezident v uvozovkách spřátelené a spojenecké země v NATO a současně muslim a prezident Turecka Erdogan, který řekl, že neexistuje umírněný muslim, protože islám je vždy jen jeden. Opravdu nechápu, proč vaše vláda odmítá postavit propagaci islámu mimo zákon, jelikož když bychom čistě teoreticky přijali teorii o umírněných nacistech a muslimech, tak těch umírněných fašistů, kteří osobně nevraždili, bylo násobně víc než těch, kteří páchali zločiny, stejně jako je menší procento těch muslimů, kteří vyvolávají a vedou války, vraždí a mučí. Ovšem ta menšina vraždí díky ideologii a podpoře té tzv. mlčící či umírněné většiny. Takže i zde vidíme rovnítko mezi fašismem a islámem. Na rozdíl od drtivé většiny náboženství není islám pouhé náboženství, ale je to v prvé řadě politická mocenská ideologie, která hlásí muslimskou nadřazenost. Neuznává individuální práva člověka a obecně jak jejich ideologie, tak státy, které muslimové ovládají, jsou zcela otevření nepřátelé humanity.
A jak víte, podali jsme za naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, návrh změny trestního zákona, který by zakazoval propagaci jakékoli ideologie, která potlačuje práva a svobody nebo hlásí nenávist. V současnosti totiž zákon zakazuje pouze propagaci takového hnutí, nikoli ideologie. Vaše vláda ale náš návrh letos odmítla. A já se vás ptám - co je na zákazu propagace potírání lidských práv a nenávisti špatně? Nejsem rasista, a proto je pro mě fašismus stejný jako islám.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. Pan poslanec Ludvík Hovorka bude interpelovat pana premiéra ve věci zákona o univerzitních nemocnicích. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, šestého nebo osmého března by měla vláda projednat zákon o univerzitních nemocnicích, tedy zákon, ke kterému dosud není kladné stanovisko Legislativní rady vlády, pokud jsem byl dobře informován. Chtěl bych se vás zeptat, proč je tento proces přijímání zákona tak rychlý, neprůhledný, bez řádné diskuse a bez podložení analýzami. Proč se místo zákona o síti neziskových zdravotnických zařízení předkládá zákon o deseti největších zdravotnických zařízeních v České republice, proč zákon o univerzitních nemocnicích neřeší ty největší problémy těchto nemocnic, jakými jsou problémová spolupráce lékařských fakult a samotných fakultních nemocnic, tedy dvojkolejnost, kdy jsou lékaři na jedné straně placeni nemocnicí, na jedné straně fakultou. Není hlavním důvodem umožnit ministru zdravotnictví přesunovat majetek bez kontroly Poslanecké sněmovny? Kdo je autorem § 44 nebo § 41 v nové verzi, který se univerzitních nemocnic netýká, ale umožňuje všechny zbylé nemocnice a ústavy sloučit nebo zrušit?
Důvodová zpráva k zákonu není pravdivá. Není pravdou, že zákon nebude mít finanční dopad. Stát přijde o více jak 60 miliard korun majetku, který má být převeden na univerzitní nemocnice. Finanční bilanci hospodaření má zajišťovat stát prostřednictvím státního rozpočtu, tedy Ministerstvo financí. Ovšem zákon nemá sankční ustanovení vůči manažerům ani členům rady univerzitní nemocnice za případné špatné hospodaření kromě proklamačního prohlášení o tom, že člen univerzitní nemocnice a ředitel je povinen jednat pečlivě, s potřebnými znalostmi a tak dál. Domnívám se, že bilanční nerovnováhu, tedy schodek v hospodaření, musí finančně zajistit Ministerstvo financí. V radě univerzitní nemocnice má však Ministerstvo financí jenom jednoho zástupce a jeho odvolání je ještě v kompetenci ministra zdravotnictví.
Tento zákon výrazně připomíná problémové zákony z roku 2008 a domnívám se, že tady je naprostá nerovnováha státu v kompetencích. Takže chtěl bych vysvětlení, jestli takovýto zákon vůbec může projít vládou. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Paní poslankyně Jana Fischerová bude ve své sedmé interpelaci interpelovat pana premiéra ve věci vysokorychlostního internetu. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Fischerová: Vážený pane premiére, po odvolání pana ministra Mládka jste vlastně od včerejšího dne, tedy od 1. 3. 2017, také převzal řízení Ministerstva průmyslu a obchodu. Já považuji za velmi důležitou prioritu tohoto ministerstva zrychlení internetu, takzvaný vysokorychlostní internet. Vidím zde mladé lidi, je to určitě bude zajímat. České republice přislíbila Evropská komise již před čtyřmi lety na zrychlení jeho sítí 14 milionů (?) korun. Už nyní ovšem je jasné, že Ministerstvo průmyslu a obchodu, jež má tyto internetové miliardy na starosti, nestihne včas tuto částku rozdělit. Tyto peníze by měly plynout zejména do venkovských oblastí. Vím, že dva roky jsou vlastně už za námi, kdy došlo k přetahování mezi Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obchodu a průmyslu, a nyní se čeká na to, kdy bude výzva vypsaná.
Jak jsem se dočetla právě aktuálně v médiích, tak v letošním roce by měla Česká republika rozdělit mezi poskytovatele internetu pouze 2,5 miliardy korun a Ministerstvo průmyslu by tak nemuselo vůbec stihnout vyčerpat celých 14 miliard korun. Proto se vás ptám, pane premiére - nezůstane většina těchto peněz v Bruselu? Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Snad ne. Paní poslankyně Anna Putnová ve své osmé interpelaci bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci Aliance pro Společnost 4.0. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane premiére. Vím, že máte důležitou zahraniční schůzku ohledně V 4, přesto si dovoluji v této situaci vznést dotaz, který podle mého soudu je poměrně spěšný. Byla ustavena Aliance pro Společnost 4.0, která vychází z fenoménu Industry 4.0. A když pominu fakt, že tato aliance byla ustavena s několikaměsíčním zpožděním, domnívám se, že je nejvyšší čas, abychom pokračovali ve struktuře jednotlivých podvýborů a koordinačních skupin, které budou v této oblasti konat.
Můj dotaz tedy zní: Jaký je harmonogram pro ustavení výboru Průmysl 4.0, akademického poradního sboru a výborů pro ostatní agendy 4.0. Prosila bych tedy o odpověď na tuto otázku a prosila bych o přesný harmonogram tak, jak chcete naplňovat jednotlivé výbory. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Paní poslankyně Olga Havlová bude dále interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci OKD. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, je pro mne zarážející vaše odvaha vést dočasně vládu i Ministerstvo průmyslu a obchodu. Moje dnešní interpelace zní Budoucnost OKD. Úplně ztichla a zanikla debata o útlumu Paskova a následně dalších dolů. Vzhledem k tomu, že se ke mně donesla informace, že o OKD má zájem několik podnikatelů, tak musí být každému jasné, že než neziskovost bylo ve hře zřejmě přelít peníze ze státního rozpočtu do soukromé firmy.
Pane premiére, budete se podílet na dalším prodeji jako zastupující ministr obchodu a průmyslu? Protože jak se má privatizovat, jste už předvedl ve funkci ministra financí. Kdyby byly doly neziskové, jak bylo prezentováno, nebudou mít o ně zájem další podnikatelé. Proto se ptám, jaká je současná situace přípravy dalšího prodeje OKD a jestli uvažujete, aby doly koupil stát nazpět. A jestli mají horníci v nejbližší době očekávat propouštění nebo obnovení těžby. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. V desáté interpelaci pan poslanec Martin Novotný má interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci problému mýtného systému. Pan poslanec ale není přítomen, tudíž jeho interpelace propadá. Dostáváme se k 11. interpelaci, kdy opět pan poslanec Tomio Okamura bude interpelovat pana premiéra, tentokrát ve věci ministra Mládka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, je mi líto, že se po čase musím opět vrátit ke starému tématu, ale prosím vás o jasnou odpověď na vaše vztahy s lobbistou a vaším kamarádem a spolužákem panem Radkem Pokorným.
Jedním z důvodů odvolání pana ministra průmyslu Mládka, o kterém se hovoří, byla jeho neochota naslouchat vašemu příteli Radku Pokornému, a to například při obsazování pozic v některých institucích spřízněnými lidmi. Jak víme, pan Pokorný už mnohokrát zcela zásadně zasáhl státní kasu. Nejznámější kauzou je notoricky známá privatizace OKD, na které jste oba dva spolu spolupracovali. Pan Pokorný dnes sedí ve vedení Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a zároveň zastupuje firmy ve sporech proti státu. Například nedávné rozhodnutí tohoto arbitrážního soudu uložilo státním Českým dráhám zaplatit přes miliardu korun firmě ŠKODA TRANSPORTATION ve sporu o opožděnou dodávku lokomotiv. Řada lidí považuje tento nález arbitrážního soudu pana Pokorného za skandální. Kauz, kdy váš kolega a kamarád Radek Pokorný zastupuje firmy proti českému státu, je vícero a nemá smysl je všechny vyjmenovávat. Z těch nejznámějších připomenu firmy Eurovia, STRABAG či SKANSKA, které se soudí například s Ředitelstvím silnic a dálnic kvůli skandálně špatné práci na veřejných stavbách.
A moje otázka zní: Jak často, pane premiére, komunikujete a konzultujete s panem Pokorným? Kdyby to byl pouze váš spolužák, se kterým vzpomínáte na staré časy, byla by to vaše věc. Ale tady jde o to, že podle dostupných zpráv jste stále nejen v kontaktu, ale také pod vlivem člověka, který lobbuje proti zájmu našeho státu. To je u placeného advokáta v rámci jeho práce v pořádku. Ale jakákoliv spolupráce s takovým člověkem je absolutně nepřípustná u předsedy vlády, který má zastupovat zájmy přesně opačné. Takže se znovu ptám: Jak často, pane premiére, komunikujete s lobbistou Radkem Pokorným ať přímo, nebo přes prostředníky?
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan poslanec Ludvík Hovorka bude ve své interpelaci interpelovat pana premiéra ve věci stavu prací forenzního auditu na dálnici D8. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo vlády, Poslanecká sněmovna přijala v lednu usnesení, které se týká dálnice D8 a příčin sesuvu na dálnici D8. Toto usnesení jednak mluví o zveřejnění všech analýz příčin sesuvu a další část se týká nezávislého forenzního auditu stavby dálnice, který bude zahrnovat jednak přípravu stavby, projektování atd. A potom také příčiny sesuvů a sanaci sesuvů atd. atd. Chtěl bych se jenom zeptat. Termín byl stanoven červen 2017. Chci vědět, jestli tedy vláda, nebo Ministerstvo dopravy již zadalo příslušný audit a jestli termín bude dodržen. Prosím o poskytnutí těchto informací. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Karel Fiedler bude ve své další interpelaci interpelovat pana premiéra ve věci kontroly prováděných exekucí a postihů za chyby. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že téma exekucí opravdu trápí velké množství občanů, které se blíží milionovému počtu a počet prováděných exekucí nebo evidovaných exekucí v tuto chvíli v České republice je 4,7 miliony, pokládám toto téma za velmi aktuální, obzvláště když Exekutorská komora a její kontrolní komise se nachází ve stavu, kdy bývalému předsedovi byl pozastaven výkon exekuční činnosti, protože došlo k jeho obvinění a případ, pokud vím, řeší policie. A jak jsem zjistil, tak Exekutorská komora tento případ řešila tím, že jej přesunula z pozice předsedy kontrolní komise na pozici člena této komise.
Já se pozastavuji nad tím, jak člověk, který sám porušuje exekuční řád, pravidla, která má dodržovat, může vykonávat kontrolu nad ostatními. Pokládám to za absolutně nedostatečné a nevyhovující stav. Myslím si, že tato Poslanecká sněmovna by se měla velmi vážně zabývat tím, že sama dohlédne, nebo začne se zabývat tím, jak je prováděna kontrola prováděných exekucí. Těch kauz, o kterých slyšíme, že tam došlo k pochybení, k porušení zákona ze strany exekutorů - já se tady v žádném případě nechci zastávat těch dlužníků, dluhy, které vyrobili, za ty jsou odpovědní a mají platit. Je ovšem otázka, jestli všechny ty exekuce jsou dnes vedeny oprávněně. Já mám velmi vážné pochybnosti a mám i statistické údaje o tom, že řada těch exekucí je prováděna na základě rozhodčí doložky, což také odporuje platné legislativě.
Můj dotaz je, zda Poslanecká sněmovna přistoupí k tomu, aby se začala zabývat touto problematikou.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně Olga Havlová bude interpelovat pana premiéra ve věci soukromé bezpečnostní služby. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Olga Havlová: Děkuji opět za slovo. Vážený pane předsedo vlády, obrátili se na mne zástupci soukromých bezpečnostních agentur, že ústřední orgán státní správy, kterého jste předsedou, tedy vláda ČR, převzal 8. listopadu loňského roku, tedy v roce 2016, žádost o určení ústředního orgánu státní správy jmenovaného v § 1 zákona č. 2/1969 Sb., v platném znění, podle kterého jste povinen projednat podání a stanovit minimální ceny služeb poskytovaných v rámci koncesovaných živností zahrnující ostrahu majetku a osob. Do dnešního dne jste v souladu s ustanovením § 42 správního řádu neodpověděli do 30 dnů, zda jste vůbec zahájili řízení nebo neshledali důvody k jeho zahájení.
Musíte si být vědom situace, že soukromé bezpečnostní agentury zaměstnávají nezanedbatelné množství pracovníků, a proto se ptám, kdo je za tento stav přímo odpovědný, jak se k této věci stavíte a kdy bude učiněna náprava. Věřím, že když budu dostávat písemnou odpověď, již bude náprava učiněna a budu to mít v jeho odpovědi. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Bude paní poslankyni odpovězeno písemně. A jsme u poslední interpelace na pana premiéra. Pan poslanec Karel Fiedler bude pro změnu interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci ignorace trvalého porušování exekučního řádu. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já dokončím dnes tohle téma, protože ho pokládám za velmi palčivé. Už jsem to tu zmiňoval v té své první interpelaci.
Případ z roku, tuším, 2013, Exekuční úřad Praha-východ, kde soudní exekutor prodal nemovitost své vlastní firmě, kde byl jednatelem jeho bratr. Tady je ta věc, kdy exekutor porušuje pravidla v tom, že podniká, což je nepřípustné. Já se pozastavuji nad tím, jak to, že tento případ může existovat dále a že došlo možná ke kárnému postihu za to, že k tomuto došlo. Avšak je to zjevný rozpor, který přetrvává. Další případ, už jsem ho zmínil také v předešlé interpelaci, týká se Exekučního úřadu Ostrava. Dokonce prezidentka Exekutorské komory. Ta samá věc. Prodává nemovitost své firmě, tedy ne své vlastní, ale má tam 96% podíl, což je de facto to stejné. Čili občané postihovaní exekucemi jsou povinni dodržovat všechno, zaplatit vše, ale exekutoři trvale nejsou povinni respektovat to, co říká exekuční řád. Ptám se, kdy Poslanecká sněmovna připustí projednávání těchto problémů v Poslanecké sněmovně? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak a to byla poslední interpelace na pana premiéra. A my volně přejdeme na interpelace na členy vlády. První interpelace na pana ministra vnitra Milana Chovance přednese paní poslankyně Jitka Chalánková, která se bude ptát na věci doručování Českou poštou. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane ministře, většina právních úkonů je platná doručením. K doručení ve velké většině případů dochází prostřednictvím České pošty. Je v zájmu odesílatele mít doklad o tom, kdy k doručení došlo, a proto bývají důležité písemnosti posílány s dodejkou. Až sem je to v pořádku. Mít doklad o doručení je však často v zájmu nejen odesílatele, ale i adresáta. I on může mít zájem prokázat třetím osobám, kdy skončil určitý právní vztah nebo začala běžet či skončila určitá lhůta a v důsledku toho nastal určitý právní následek.
Má otázka zní, jak to má adresát udělat, jestliže mu odesílatel odmítne součinnost a Česká pošta podle svých interních předpisů nesmí ani na výslovnou žádost adresáta adresátovi potvrdit den doručení. Přijde vám taková praxe České pošty normální? Připravíte změnu zákona v tom smyslu, aby adresát automaticky měl právo na vydání potvrzení, kterého dne došlo k doručení písemnosti doručované doporučeně, popř. do vlastních rukou či na dodejku? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni, které bude odpovězeno písemně. Dostáváme se k druhé interpelaci. Pan poslanec Ludvík Hovorka bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka ve věci úskalí zákona o univerzitních nemocnicích. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, na úvod chci podotknout, že si cením toho, že jste dorazil na interpelace, i když jste byl na ošetření u zubaře. Váš předchůdce si takové násilí většinou nedělal.
Ale nyní tedy k zákonu o univerzitních nemocnicích. Chci se zeptat, proč je takový spěch a takový tlak na to, aby ten zákon tak rychle prošel projednáváním ve vládě a v Poslanecké sněmovně, když údajně se k tomu negativně vyjádřila i Legislativní rada vlády. Proč se o tom řádně nediskutuje a proč nejsou k tomu doloženy nějaké analýzy? Proč se místo zákona o síti neziskových nemocnic, který byl obsažen ve vládním programovém prohlášení, najednou přijímá zákon o deseti největších zdravotnických zařízeních? Proč tento zákon neřeší ty největší problémy fakultních nemocnic, kterými je problémová spolupráce mezi fakultami a mezi nemocnicemi samotnými a kdy jsou problémy s rozdílným placením lékařů na jedné straně z fakulty, na druhé straně z nemocnice? Není hlavním důvodem, aby bylo možno tedy bez vlivu Poslanecké sněmovny rozhodnout o příslušných změnách v těchto nemocnicích nebo o zbytkových nemocnicích, který tento zákon neobsahuje?
A nyní tedy k té otázce, proč má finanční bilanci zajišťovat stát a proč v tom návrhu není sankční ustanovení vůči manažerům ani členům těch univerzitních nemocnic, a případně špatné hospodaření. Domnívám se, že to je docela zásadní věc, která se týká 60 mld. korun státního majetku, a že by v této záležitosti měla být řádná diskuse a že by tento zákon skutečně neměl projít bez toho, aniž by k tomu existovalo kladné vyjádření Legislativní rady vlády. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tady padlo několik otázek. A já se přiznám, že jsem si pořád ještě nezvykl na to, že když se dělá nějaký zákon, tak je první podezírání, že jsou tam nějaké nečisté pohnutky, že se bude manipulovat s majetkem nebo s něčím takovým. Faktem je, že dneska ty fakultní nemocnice, a jsou to giganty, které hospodaří někde v rozmezí od 2 mld. dole až po 8 mld. v největší v Motole za rok, a ta se přiblíží do dvou let k obratu 10 mld. korun, tak opravu jedou podle zákona, který byl určen původně pro okresní knihovny a oblastní divadla. Státní příspěvková organizace byla k tomuto zřízena. Čím dál tím víc se ukazuje, že tyto velké organizace, tito mamuti už jsou podle toho neřiditelní, a ono se to ukazuje velmi hezky, kauzu máme v Brně, kdy jedna ze dvou fakultních nemocnic dostala před třemi lety 500 mil., před dvěma lety 200 mil., a je tam zase zpátky, zase ve stejných problémech. A ani druhá fakultka v Brně na tom není dobře. Podobný problém je v Praze.
Ukazuje se, že je tam systémový problém. Tohle je snaha řešit systémový problém. Navíc tato úprava, tak jak je, je vlastně část zákona o veřejných neziskových zdravotnických zařízeních. To tam takhle bylo připraveno, ale protože politika je nějaká realita a politická realita říkala, že zákon o veřejných neziskových nemocnicích neprojde, tak jsme tohle vzali jako část, abychom upravili alespoň to, co je opravdu dneska velký problém, protože tito mamuti opravdu začínají stát docela zatěžovat. My jsme hledali nějaké řešení, které by to vyřešilo.
Tam je několik otázek. Jestli kolem tohoto byla vedena dlouhá, nebo krátká diskuse. Víte, kolem tohoto se diskutuje od roku 2006 a to byl tenkrát zákon o akciových společnostech, který moc realistický nebyl. Ale zhruba od roku 2009 na Ministerstvu zdravotnictví sedí xxx komisí, které opravdu řeší, jakým způsobem vyřešit univerzitní nemocnice. Když jsem přišel na ministerstvo, říkal jsem prima, tohle je neprůchodné, zkusme aspoň tu část.
To, co jste říkal vy, tak dvojkolejnost, to je samozřejmě fatální problém, kdy pana profesora řídí děkan a zároveň ředitel, a teď kdo má na to větší vliv apod. Je to problém. Ale do jisté míry se tady právě řeší tím, že významné pravomoci tam má správní rada, která je složena ze zástupců univerzity a zástupců státu.
Musím se trošku omluvit, ale v tom zákoně se pořád ještě dějí nějaké změny, takže vy asi nemáte tu úplně poslední verzi. My jsme tam provedli úpravu tu, že ředitel nebude v pracovněprávním poměru, ale že to bude na typicky manažerskou smlouvu a bude tam zodpovědnost celým majetkem. Zodpovědnost managementu i správní rady tam bude. Samozřejmě bude možno se proti tomu pojistit, to je samozřejmé. Ale nicméně posílili jsme tam ty kompetence.
To, že se vyvede majetek ze státu, tak úplně pravda není, protože o majetku budou pořád rozhodovat zástupci ministerstev zdravotnictví a financí a je tam blokační paragraf, aby nemohlo dojít k přesunu, a dokonce jsme tam teď ještě posílili to, že jakýkoli přesun nemovitého majetku musí posvětit obě dvě ministerstva, která tam jsou. Myslím si, že se váhy posílily.
To, že ten zákon je trošku v kalupu, je pravdou, ale já jsem ministrem od 1. prosince a řekl jsem, že tohle je jedna z priorit, protože se opravdu domnívám, že do roka dvou při tom ručení, které tam je, tak stát do toho zabředne každoročně několika miliardami. Protože systém řízení je takový, že v této chvíli si ty nemocnice samy moc - no některé, některé možná ano, ale některé ne, si moc pomoct neumějí. Naše snaha je spíš taková, ušetřit státní prostředky, s tím že více zainteresujeme vedení nemocnic, a zároveň tím, že jim dovolíme se lépe pohybovat, prostě managementu rozvážeme ruce, dneska je má neuvěřitelné svázané. Motivace je tam takováto.
Musím se přiznat, že mou snahou je dostat to na půdu Poslanecké sněmovny. Protože si myslím, že je nejlepší, když to budou probírat, předpokládám, že určitě to bude zdravotní výbor parlamentu, možná i rozpočtový, to nevím, nebo hospodářský. Nicméně je mou snahou to dostat na tuto půdu, aby proběhla diskuse. To je jedna ze zásadních věcí, kterou chci.
Paragraf 44 - máte do jisté míry pravdu, protože když máte jednu špičkově finančně vybavenou instituci a druhou méně špičkově, nebo spíš vysloveně průšvihovou, a obě dvě sídlí v jednom areálu...
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec vypadá spokojeně, ale má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za odpověď. Děkuji za poslední narážku. Asi jsem pochopil, o co se jedná. Ale přesto si vzpomínám velmi dobře na diskusi o univerzitních akciových společnostech z roku 2006-2008. Vzpomínám si taky na podobný kvap, a i přesto, že vlastně nebyly vypořádány připomínky, stejně se tlačilo, a že se to všechno spraví ve druhém čtení a na výboru apod. Myslím si, že to je docela zásadní věc, která by měla být připravena tak, aby diskuse se potom nezadrhla na největších problémech, a pokud k tomu už samotní legislativci dávají připomínky a naráží to v Legislativní radě vlády, pak je reálný předpoklad, že bude problém i při projednávání ve výboru.
Přimlouval bych se, aby největší problémy byly odstraněny. Už se nechali slyšet rektoři z Brna, nebo pan rektor Bek (upozornění na čas), že není možné bez oddlužení přistoupit k tomuto apod. Přimlouvám se za to, aby ty problémy byly odstraněny předem.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, vaše doplňující odpověď.
Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Musím se omluvit, protože jste nedostal poslední vypořádací tabulku. My jsme je vypořádali. V tuto chvíli už tam není žádná zásadní připomínka. Zapracovali jsme několik věcí. Dokonce to, o čem mluvíme, máme právě dohodu s Ministerstvem financí, že oni jsou ochotni udělat tzv. cash pooling v rámci státní pokladny, tzn., že jsou ochotni je oddlužit, ale chtějí záruky, že už se to nebude opakovat. Protože typicky ta nemocnice, o které oba dva mluvíme, v Brně, říkám, 500 mil. před třemi lety, 200 mil. před rokem. To není normální. Tyto vaše připomínky, já je beru jako opravdu dobré, podnětné, ale my už to chceme poslat do toho parlamentu tak, aby tam nebyly zásadní připomínky legislativců, a už tam nejsou.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Dostáváme se ke třetí interpelaci. Pan poslanec Antonín Seďa bude interpelovat přítomného pana ministra Dana Ťoka ve věci vlakové dopravy. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci nového jízdního řádu 2016-2017, který zhoršil dopravní spojení regionu Bojkovska, Uherskobrodska a Uherskohradišťska. Rozumím tomu, že se problém netýká pouze Ministerstva dopravy, ale i Zlínského kraje. Chci připomenout, že mikroregion Bojkovsko podal sedm konkrétních připomínek týkajících se nevhodných jízdních řádů, zbytečných přestupů či nedostatečného stavu přestupů. To zkomplikovalo cestu do zaměstnání tisícům obyvatel tohoto regionu. Nicméně to není všechno. Současný jízdní řád sice zlepšil spojení mezi Luhačovicemi a Prahou, ale to se týká pouze dvou vlakových spojů tam a zpět a nikoli spojení našeho regionu s Prahou. Tady dochází k prodloužení přepravního času, což je např. případ expresu Moravan. Druhým problémem je i scházející návaznost některých spojů, a to nehodnotím nevyhovující vozový park.
Vážený pane ministře, vím, že jízdní řád se mění dvakrát ročně, a proto chci požádat o dvě věci. Tou první je přihlédnout k potřebám občanů na dopravní obslužnost daného regionu a zapojení jejich zástupců, tj. obcí či mikroregionů, do procesu tvorby generelu veřejné dopravy Zlínského kraje, včetně tvorby jízdního řádu železnice. A druhou věcí je návrat k vlakovým spojům podle dřívějšího jízdního řádu 2015-2016. Rozumím tomu, že Ministerstvo dopravy upřednostňuje dálkové spoje, problém ovšem je, že tohle není úplně pravda v případě Zlínského kraje, a zejména našeho regionu. A je zřejmá politika nejen vašeho Ministerstva dopravy, že čím dále od Prahy, tím více se kašle na problémy a připomínky občanů a jejich zástupců.
Děkuji za pochopení a za pomoc.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zajištění dopravní obslužnosti Zlínského kraje, a to jak regionální, tak dálkovou dopravou, je důležitou otázkou, která nabývá na významu, neboť podle dostupných statistických dat ze Zlínského kraje pouze do hlavního města Praha použilo železniční dopravu v roce 2010 pouhých 178 tisíc osob, zatímco v roce 2015 to již bylo 256 tisíc osob, což představuje čistý nárůst přepravního objemu 43,8 %. To je nepochybně velký úspěch dálkové železniční dopravy. Z toho důvodu má Ministerstvo dopravy velký zájem objednávat a financovat linku rychlíku označovanou R18 z Luhačovic do Olomouce, Pardubic a Prahy a pokládá ji za důležitou složku celostátního dopravního systému.
Tato linka nezajišťuje jen dálkové vztahy, ale i regionální. Zastavuje v Hulíně, Otrokovicích, Starém Městě, Uherském Hradišti, Uherském Brodě a nově od prosince roku 2016 s ohledem na přípoje právě do Bojkovic i v Újezdci u Luhačovic. Linka jezdí v pravidelném intervalu 120 minut po celý občanský den. Její minutové polohy nemohou být v průběhu let trvale totožné. S postupnou modernizací infrastruktury a vozidlového parku se daří zkrátit jízdní doby. Zatímco v jízdním řádu pro období 2007 až 2008 vyjížděl z Prahy rychlík do Luhačovic v 6.38 a na místě byl v 11.39, jízdní doba tedy pět hodin a jedna minuta, nyní obdobný rychlík opouští Prahu v 6.53 a na místě je v 11.23, jízdní doba čtyři hodiny 30 minut. Úspora je tedy 31 minut. Mohli bychom sjednat i rychlejší trasu, ale přizpůsobujeme se regionální dopravě, kdy vyčkáváme v několika případech na přípoje Staré Město či zadáváme zastavení ve stanicích s ohledem na návaznost regionálních vlaků Újezdec u Luhačovic, ačkoliv bychom mohli zadat trasu přímo bez zastavení a bez čekání. K tomu je třeba připočítat obtížnost tvorby jízdního řádu na velmi vytížené trati Praha - Olomouc, kde nalezení trasy je každoročně nesnadným úkolem. Zajištění dopravní obslužnosti je zásadní otázka. Tato otázka však není postavena tak, zda infrastrukturu budou používat vlaky Luhačovice - Praha, nebo vlaky regionální, ale jde o optimální spojení obou přepravních segmentů do fungujícího systému. Právě o to jde i Ministerstvu dopravy. Vlaky a autobusy by měly tvořit jeden provázaný systém s dobrými návaznostmi.
A ještě k vašemu dotazu. Víte, Ministerstvo dopravy objednává pouze dálkové linky a my jsme tvůrcem jízdního řádu. Pokud jsou nějaké připomínky obcí a měst nebo regionů k jízdnímu řádu, tak dneska jsme to zrovna probírali na poradě. Pokud máte něco do příštího jízdního řádu, tak s tím přijďte hned, ať to můžeme začít projednávat. My už tam některé připomínky máme, dokonce i z této trati. Takže jsme na to připraveni. Druhá věc, kterou bych chtěl zdůraznit, je, že je tady samozřejmě i úloha kraje, který objednává regionální linky a je potřeba se obrátit i na kraj v této záležitosti.
Takže tolik za mě všechno, děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pane poslanče, máte doplňující otázku? Prosím, pane poslanče.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane ministře, za vaši odpověď. Sám jste říkal a potvrdil, a je to dobře, že se využívá železniční doprava čím dál více. Nicméně jízdní řád, tedy ten se oproti tomu původnímu moc nepovedl. Ale chápu, že objednavatel veřejné služby je Zlínský kraj. Takže ale tam musí být spolupráce. A také vím, že je značná konkurence Českých drah právě ze Starého Města soukromými přepravci, což je pro České dráhy jako státní podnik také problém.
Já bych ještě chtěl říct jednu věc. Ono se uvažuje vlastně o elektrifikaci teď Otrokovice - Vizovice, ale chtěl jsem se zeptat, zda se uvažuje v nějakém horizontu i o elektrifikaci Staré Město - Luhačovice, protože to by zase zkrátilo tu dobu minimálně o 15 až 20 minut.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, máte zájem o doplňující odpověď?
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Já jenom k té elektrifikaci: určitě ano, ale ty konkrétní časy, bych vám sdělil písemně nebo jiným způsobem. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Ve čtvrté interpelaci pan poslanec Jiří Zlatuška bude interpelovat paní ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Kateřinu Valachovou ve věci praxe plagiátů a rektora Univerzity v Pardubicích. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní ministryně, obracím se s touhle věcí na vás už poněkolikáté. Minulá interpelace týkající se tolerance plagiátů akademických pracovníků dvou děkanů, v té době jednoho, který ještě letos stále působí na Univerzitě v Pardubicích. Tu poslední interpelaci jsem měl 12. ledna tohoto roku. Týkala se toho, že rektor Univerzity v Pardubicích sdělil, že šetření etické komise bylo uzavřeno. Případ je specifický, ojedinělý, ale neslučitelný s prací akademického pracovníka. Poté rektor, na konci ledna letošního roku ještě byl novým, prohlásil, že věc je prošetřená a uzavřená. Toho 12. ledna jste mi zde sdělila, že se zúčastníte v únoru jednání České konference rektorů a učiníte to předmětem projednání na tomto orgánu včetně osobního jednání s rektorem Univerzity Pardubice, aby vás osobně informoval o situaci na univerzitě, a tedy možných dopadech do postavení daných akademických pracovníků s tím, že z hlediska konečného závěru tak učiníte v únoru. Je 2. března, takže se znovu s touhle kauzou hlásím a ptám se, jak to dopadlo a jaký postih vůči nekonajícímu rektoru Univerzity Pardubice byl vyvozen.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, co se týká vývoje této věci, tak jsem se opravdu sešla na základě tedy toho předchozího avíza a slibu s panem rektorem 16. února při příležitosti pléna České konference rektorů v Olomouci. Na tomto jednání jsme detailně s rektorem probrali zápis z jednání etické komise včetně vysvětlení a zdůvodnění doposud jím přijatých opatření. Na základě tohoto jednání jsem s panem rektorem uzavřela záležitost tak, že by měl znovu předložit danou věc etické komisi, aby byla plně projednána a etickou komisí osvětlena otázka podílu plagiátorství děkana Fakulty elektrotechniky a informatiky Zdeňka Němce.
Jde o to, že ze zápisu etické komise, se kterým jsem se osobně seznámila, vyplývalo obecné sdělení, že míra podílu odpovědnosti ve smyslu plagiátorství byla směrem k těm jednotlivým osobám různá, a nebylo přesně specifikováno z pohledu právního, jaký ten podíl je ze strany děkana Fakulty elektrotechniky a informatiky Zdeňka Němce. Pro laiky zjednodušeně řečeno, daná publikace byla vlastně vydána v režimu spoluautorství, žádný z těch autorů nebyl uveden za hlavního autora a etická komise se při svém projednávání v zápisu výslovně vyjádřila z hlediska podílu plagiátorství, tedy vůči jiným osobám než vůči panu docentu Němci. Nicméně on tedy současně byl uveden jako jeden z těch, kteří byli spoluautory daného díla, respektive tedy díla, ve kterém se dopustili autoři plagiátorství.
Takže výstup je takový, že etická komise znovu projedná, zpřesní tu svou pozici směrem ke Zdeňkovi Němci a na základě tady toho rektor zaujme další kroky, buď tedy bych řekla ty důslednější, podobně jak tak učinil vůči těm předchozím osobám, jejichž odpovědnost byla přesně popsána etickou komisí, anebo se tedy vyjasní naopak to, že pan děkan v této věci podíl té odpovědnosti takový nemá.
Co se týká dosavadního postupu rektora, jenom chci znovu zopakovat, že jsem znovu věc prověřila a z hlediska jeho postupu včetně akceptování těch kroků, které jsem popsala, jsem neshledala taková pochybení, která by měla znamenat, tedy alespoň doposud, krácení jeho odměny. Tady bych chtěla jenom říct, že pokud bych shledala takový postup za vhodný, tak bych tak mohla poprvé učinit v rámci pololetí roku 2017 při projednávání návrhu odměn rektorů, jak jsou tu pravidelně přiznávány. A co se týká dosavadního odměňování, tak odměna pana rektora nijak nevybočovala z obvyklého odměňování rektorů na ostatních univerzitách v předchozích letech. Takže tolik.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní ministryně. Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.
Poslanec Jiří Zlatuška: Děkuji za tu odpověď. Nejednalo se mi jenom o krácení odměn, předpokládal jsem, že mu bude krácena mzda. Vycházím ze sdělení rektora Ludwiga, že se jednalo o případ neslučitelný s prací akademického pracovníka, tedy to, že příslušní pracovníci vůbec nesplňují předpoklady pro to, aby jako akademičtí pracovníci působili.
Co se týká toho autorství nebo spoluautorství, není to problémem jenom těch, kdo jsou tam napsáni. Je to problém samozřejmě rektora univerzity, protože se jedná o zaměstnanecké dílo. Podle zákona č. 130 o financování výzkumu a vývoje vysoké školy vykazují díla těchto institucí, čili nikoli vlastní autorská díla těch pracovníků, a jedná se o zaměstnanecké dílo. Čili je odpovědností šéfa té instituce, v tomhle případě rektora univerzity, kdo je na takovém díle napsán. Vůbec věc, že se děkan Němec jen tak jako omylem připíše na cizí publikaci, mi připadá zcela mimo jakékoli mantinely rozumného chování na vysokoškolských institucích.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, paní ministryně, vaše doplňující odpověď.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Souhlasím s tím, že se jedná o zaměstnanecké dílo, ale současně chci upozornit, že samozřejmě odpovědnost rektora za případné pochybení v rámci publikace zaměstnaneckých děl nelze definovat jako objektivní. To znamená, že já jsem skutečně na tom jednání detailně osobně, protože jsem právník, prošla tady tu danou dokumentaci. A podstata té věci je, že rektor univerzity vyvodil vůči všem, kteří byli uvedeni při daném skutku plagiátorství, na základě závěru etické komise důsledky. Ti daní pracovníci již na univerzitě nepracují. Nicméně pochybná byla pozice Zdeňka Němce v tom smyslu, že u něho závěr etické komise nebyl jednoznačný, a při detailnější diskusi s rektorem při jednání 16. února mi bylo na mé otázky rozvedeno, že co se týká podílu pana děkana Němce, tak nebyl etickou komisí zpochybňován ve smyslu přidané hodnoty. Jinými slovy v daném článku prokazatelně byla odborná část v zásadě, zase dovolím si zjednodušit, výpočetní nebo početní, která bezpochyby byla připsatelná z hlediska autorství právě děkanu Němci.
Nicméně důležité je říct, že z mého pohledu rektor následné kroky má opravdu činit na základě jednání etické komise, zvláště pokud jde tedy o takto složitou věc, a domnívám se, že stávající postup, aby etická komise věc projednala, zpřesnila a rektor dokončil své kroky na základě tohoto zpřesnění, že to je legitimní postup. Samozřejmě o něm budu informovat pana poslance Zlatušku. Bezpochyby budu ráda, pokud ho budu moci informovat, při vší úctě k právu interpelačnímu, samozřejmě i mimo interpelační dny.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: To už jste byla trochu, paní ministryně, mimo interpelační dobu. Ale děkuji za vaši odpověď.
Přejdeme k další interpelaci. Pan poslanec Jaroslav Holík bude interpelovat pana ministra Lubomíra Zaorálka, který ale není přítomen, ve věci informace o vraždě české dívky v Anglii. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení hosté a vážený nepřítomný pane ministře, mám svoji kancelář v Uherském Brodě. Při setkání s mladými lidmi v neděli se na mě obrátili s dotazem ohledně jejich kolegyně Markéty Slavíkové. Uvedená pracovala v Anglii pro firmu KICKmobiles. Vzhledem k tomu, že se už delší dobu neozývá, mají obavu a obava se zvětšila ještě o to, že přicházejí z Anglie zprávy, že dne 31. 12. tam byla zavražděna.
Vážený pane ministře, prosím vás, využijte svůj vliv, zjistěte osud této dívky a dejte zprávu, protože kromě jejích přátel na tu zprávu čeká také její matka a dva bratři. Opakuji, jmenovaná se jmenovala Markéta Slavíková, bydlela v Uherském Brodě č. 301 a pracovala v Anglii pro firmu KICKmobiles.
Vážený pane ministře, jeden z největších zločinů, které můžeme udělat na našich voličích, je, že jim tajíme informace nebo dáváme informace polovičatě. Já vám věřím. A odstraňte tento problém. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně Nina Nováková v šesté interpelaci bude interpelovat paní ministryni školství, mládeže a tělovýchovy ve věci školských obvodů mateřských škol.
Poslankyně Nina Nováková: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, vážená paní ministryně, prosím, chápejte moji interpelaci spíše jako upozornění a výzvu, jak by se v praxi dala zjednodušit situace malých obcí, resp. starostů malých obcí, opravdu je to pár stovek lidí, kteří nepochybili nějak v tom, že vědí, že pokud jsou tam děti, pokud tam mají rodiny s dětmi, musí pro ně zabezpečit v nejbližší základní škole vzdělávání. V okamžiku, kdy jsme ovšem díky školskému zákonu zavedli jako povinný také poslední ročník předškolního vzdělávání, jsou tito starostové postaveni před problém a já ho hned teď popíši. Oni se o své děti, o skupinku dětí, postarají, a to tak, že ty děti jsou spolu neformálně vzdělávány, ale vlastně tyto děti jsou v modelu, nebo budou v modelu individuálního vzdělávání. A teď nastává problém. Mateřské školy v příslušné nejbližší největší obci by je sice klidně přezkoušely a vedly jako děti, které jsou individuálně vzdělávané, ale odmítají si je zařadit do svého seznamu, protože potom jim vyčítají rodiče z daného města, že jim vlastně zabírají místo. Vím to od dvou starostů. Domnívám se, že to může být starostů více. Takže v zásadě ta pomoc by byla, kdyby ty mateřské školy mohly přezkušovat, ale nemusely vlastně pro tyto děti držet místo. Děkuji, paní ministryně.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Nině Novákové. Paní ministryně, máte slovo.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za tuto interpelaci. Jako vždy je pravdivá, odpovídá tomu, co terén řeší. Nicméně co se týká vlastně této situace, komunikujeme jak s Asociací předškolního vzdělávání, tak se Svazem měst a Sdružením místních samospráv a v řádech několika dnů bychom měli vydat přesné doporučení, kde budou vědět všichni, jak mají postupovat. Podotýkám, netýká se to jenom této jedné otázky, ale vzniká tam řada dalších otázek v předškolním vzdělávání, takže chystáme takový balíček, aby si všichni byli jisti.
Zjednodušeně řečeno se dá říct, že v těchto situacích budou naváděni všichni zúčastnění tak, a také to bude zafinancováno ze strany ministerstva, že ty dané děti, které zvolí individuální vzdělávání, nebudou započteny do kapacity ve smyslu financování a plně budou zafinancovány ty děti, které budou přijaty na místa těch, co využili individuální vzdělávání. Nebudu to teď dále rozvíjet, je tam samozřejmě několik ekonomických a právních otázek, které jsme museli rozlousknout, nicméně v tuto chvíli to máme připraveno, takže věřím, že nevznikne žádná panika, a tam, kde se dá říct, že můžeme povolat zdravý selský rozum, tak ho samozřejmě v plném rozsahu využijeme.
Na závěr bych chtěla říct, že tyto situace se zejména na základě mých statistických detailních zjištění týkají zejména Prahy a Středočeského kraje, takže jenom chci říct, že v případě Středočeského kraje a Prahy provádíme také detailnější lokální zjišťování kapacit a máme zájem na tom, aby všechno proběhlo hladce a všichni byli spokojeni.
Na závěr bych chtěla říct, že co se týká tzv. přezkušování dětí v mateřské škole, opravdu chceme zajistit podporu a také financování pro mateřské školy tak, aby se jednalo o návštěvu, je to vlastně takový předzápis, a pomoci jak dětem, tak rodičům. V žádném případě to nebude nějaké opravdu pronásledování dětí nebo rodičů nějakou administrativní zátěží. Má jim to pomoci a děti samozřejmě spíše z toho mají mít pěkný zážitek, než že by se něčeho takového bály. Tak to jenom chci na závěr říct, že opravdu se snažíme, aby to bylo pečlivě zpracováno.
Samozřejmě si dovolím, vážený pane předsedající, vaším prostřednictvím přislíbit paní poslankyni zaslání tohoto detailního doporučení, aby měla pro občany ve svém obvodu detailnější informace.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni. Paní kolegyně Nováková má doplňující otázku, prosím, máte slovo.
Poslankyně Nina Nováková: Děkuji. Mně nezbývá než poděkovat. Je to dobrá zpráva pro starosty malých obcí, kteří jsou opravdu starostové a starají se o své děti. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. V tom případě bych měl asi uzavřít tuto interpelaci. Budeme pokračovat interpelací paní poslankyně Gabriely Peckové na ministra zdravotnictví, který je už v sále. Tak prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Gabriela Pecková: Vážený pane ministře, pane předsedající, dámy a pánové. Pane ministře, když jste nastupoval do funkce, mluvil jste velmi vstřícně směrem k paliativní medicíně, dlouhodobé péči i hospicové péči. Dokonce jste to označil jako prioritu. Fakt je, že tato oblast sociálně-zdravotního pomezí je dlouhodobě legislativně neukotvená, a já se tedy ptám, kdy se pacienti a poskytovatelé dočkají. Ona každou chvíli ve společnosti vzplane debata o eutanazii, ale před takovou debatou je třeba zajistit pacientům kvalitní paliativní medicínu, kvalitní a dostupnou, odbornou a důstojnou dlouhodobou péči a těm šťastnějším se širokou a ochotnou rodinou i domácí hospicovou péči. Takže pane ministře, můžete mi nastínit nějakou časovou osu nebo harmonogram k zajištění této problematiky? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Peckové. Pan ministr je připraven odpovědět. Prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, vážená paní poslankyně, faktem je, že nositelem tohoto úkolu je Ministerstvo práce a sociálních věcí, takže my jsme vlastně ti, kteří se k němu připojují. Jsme v úzké součinnosti. Pokud je mi známo, tak by měl být, ale teď mě nechytejte na slovo, protože neznám program vlády, ale měl by být projednán na vládě 8. března. Takže předpokládám, že 8. března bude projednán na vládě. My tam máme dokonce domluveno, že tam načteme tu část, která se týká těch hospiců tak, aby to prošlo včas. A tady už je to opravdu o tom, že realita toho zákona se teď bude řídit tím zbývajícím cyklem, který zbývá do konce voleb. Takže teď jde o to, aby se tady v Poslanecké sněmovně - já tedy pro to budu velmi velmi plédovat - našla dostatečná vůle tento velmi potřebný zákon, do kterého se právě jako do jedné části včleňuje definice hospiců, nebo hospice jako takového, tak aby byl projednán. V souvislosti s tím potom už nastoupí všechny ty ostatní akty, které jsou na straně Ministerstva zdravotnictví, což je návrh personální a věcné vyhlášky, kterou máme připravenu. A zároveň už se pracuje i na tom, aby byly kódy případně zařazeny do úhradové vyhlášky příští rok. Čili teď je pro nás klíčové, aby to prošlo, to je ta stoosmička, aby prošla, a předpokládám, že ve středu bude na vládě, a pak aby se to tedy nezadrhlo tady v parlamentu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Paní kolegyně Pecková má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Gabriela Pecková: Nemám doplňující otázku, jenom doufám, že to, co bylo označeno jako priorita a skutečně mnoho let po tom všichni voláme, nakonec nespadne pod stůl. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr už nechce nic dodat. Nyní tedy přejdeme k interpelaci vylosované jako číslo 8 pana poslance Zdeňka Ondráčka na pana ministra spravedlnosti. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, pokud vzpomínáte, v loňském roce jsme zde projednávali sněmovní tisk 588, kterým jsme změnili výkon trestu odnětí svobody ze čtyř typů věznic, a to dosud ještě platného dohledu, dozoru, ostrahy a zvýšené ostrahy, na pouze dva typy věznic, na ostrahu a zvýšenou ostrahu, přičemž v ostraze budeme mít nízký, střední a vysoký stupeň zabezpečení.
Tato novela zákona vejde v účinnost k 1. 10. 2017 a již dnes existuje přehled 30 základních otázek a odpovědí na téma redukce typů věznic. Ta však neřeší pro mě to nejdůležitější, a to příslušníky Vězeňské služby samotné. Dnes mají příslušníci Vězeňské služby tzv. rizikový příspěvek nastaven podle toho, v jakém typu věznice pracují, a to tedy dozor, dohled, ostraha a zvýšená ostraha. Já jsem od kolegů z Vězeňské služby měl několik dotazů, jaký rizikový příplatek mohou dozorci očekávat. Logicky zejména ti z ostrahy se obávají, aby jim nebyl snížen. Já jsem na to odpovědět neuměl, a proto se vás, vážený pane ministře, ptám, jak bude řešena výše rizikových příplatků u Vězeňské služby ČR po sjednocení dohledu, dozoru a ostrahy do jedné skupiny a poté zvýšené ostrahy do skupiny druhé. Děkuji vám za odpověď.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr je připraven k odpovědi. Máte slovo, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, odpověď je velmi jednoduchá. On to tedy, jak jsem informován, tak se to nejmenuje rizikový příplatek, možná se tomu tak někde říká, jmenuje se to oficiálně zvláštní příplatek a je určován podle míry neuropsychické zátěže. A logicky vzhledem k tomu, že nahrazením vnější diferenciace za vnitřní se míra neuropsychické zátěže na těch jednotlivých odděleních nijak nezmění, tak se nijak nezmění ani ten příplatek. Jinak řečeno, to, že jsme zrušili vnější diferenciaci věznic, neznamená, že jsme zrušili diferenciaci vůbec, je jenom nahrazena vnitřním dělením. A ty příplatky budou dál diferencovány přesně tak, jak byly doteď.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Ondráček se hlásí k dodatečné otázce. Prosím.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Určitě, samozřejmě rizikový příplatek je termín používaný ve všech bezpečnostních sborech, takže nemusíme se o tom přít, oba víme, o kterém příplatku mluvíme. Chápu to tedy dostatečně tak i ve vztahu k tomu, co můžu sdělit příslušníkům Vězeňské služby - nikdo z nich nebude po nabytí účinnosti zákona po 1. 10. krácen na svém rizikovém příplatku?
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, pan ministr odpoví. Prosím.
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Advokát ve mně má chuť vám říci, že na svém rizikovém příplatku rozhodně ne. Jednoduše proto, že neexistuje. Nebude. Ale abych to tedy upřesnil, aby nedošlo k nějaké mýlce, jediný moment, kdy by mohlo dojít k tomu, že se někomu změní ten příplatek, ať už mu budeme říkat jakkoliv, by byl, kdybychom měnili nějaké oddělení na jiný stupeň zabezpečení. Což se může stát, tak jak postupně budeme ty vězně posuzovat a případně přeřazovat. Ale bude určitě platit, že to, co fakticky dnes byla třeba ostraha, tak odpovídající oddělení v tom novém systému bude vždy doprovázeno stejným příplatkem.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Interpelace končí. Posuneme se dále k interpelaci pana poslance Petra Bendla na nepřítomného pana ministra Jurečku. Pan kolega Bendl není přítomen, pan ministr Jurečka je omluven. Interpelace končí. Pan kolega Nekl stáhl svoji interpelaci na ministra Hermana. A jsme tedy u interpelace pana poslance Karla Raise na místopředsedu vlády Pavla Bělobrádka, který je nepřítomen, ale pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Rais: Děkuji, pane předsedo. Dobrý den všem. Já mám problém, který se týká vyúčtování vědeckovýzkumných výsledků univerzit za rok 2015.
K dnešnímu dni na univerzity byla poslána pouze záloha za finanční příspěvek univerzitám a konkrétním pracovníkům za tzv. RIV body, tj. za výsledky ve vědě a výzkumu pracovníků univerzit, a to za rok 2015, čili v podstatě je to relativně staré období. Podle informací z univerzit, které mám od kvestorů, tento stav výrazně narušuje přípravu rozpočtu na letošní rok. Vysoké školy jsou touto situací značně znepokojeny a ukázal to také nedávno proběhlý sněm Rady vysokých škol.
Můj dotaz zní. Pane místopředsedo, mohl byste říci, kdy bude provedeno vyúčtování výsledků ve vědě a výzkumu za rok 2015? Pokud není provedeno závěrečné vyúčtování, nelze ani rozdělit odměny za získané RIV body na jednotlivé pracovníky za jejich vědecko-výzkumné výzkumy a narušuje to tvorbu rozpočtu 2015.
Já jsem se díval do stenozáznamu. Tam například 20. října 2016, čili před půl rokem, jste mi odpověděl: Mělo by to být v několika týdnech dostupné, protože vlastně hodnocení 2015 by mělo být hotové do konce roku plus minus několik dnů, týdnů. Nelze vyloučit, že to bude třeba v lednu, ale chtěli bychom to mít do konce roku... Realita je odlišná, proto bych prosil odpověď. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Raisovi. Odpověď podle zákona o jednacím řádu bude doručena písemně do třiceti dnů, nebudeme muset tedy příště argumentovat stenozáznamem.
Nyní se přesuneme k další interpelaci pana poslance Fiedlera na ministra spravedlnosti. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. To nám ty interpelace dneska krásně odsýpají.
Vážený pane ministře, zajímal by mě váš názor nebo posouzení dvou případů, které zmíním. Já jsem o tom tady mluvil na plénu Poslanecké sněmovny, nicméně bohužel dle předpokladu se tímto bodem Poslanecká sněmovna odmítla zabývat. Je to rozdílnost posuzování jednotlivých případů.
Já jsem zmínil případ Albánce Skendera Bojka, který 10. prosince 2013 postřelil policistu, když se zásahová jednotka snažila tuším vniknout do jeho obydlí. Došlo ke zranění policisty. Krajský soud mu vyměřil trest odnětí svobody ve výši pět let, vrchní soud to opravil na čtyři roky, Nejvyšší čtyři roky potvrdil a Ústavní soud vrátil věc na začátek a poté byl dotyčný zproštěn obžaloby. Podotýkám, že celou dobu přitom byl ve výkonu trestu. A tragická událost z minulého týdne, kdy Jaroslav Janota v podobné věci podle mého názoru spáchal podobný delikt, ovšem nedošlo ke zranění zasahujících osob, a podle toho, co jsme zjistili z vyjádření dnes už zesnulého pana Janoty, nevěděl, kdo se snaží dostat do jeho bytu, byl odsouzen na dvanáct let nepodmíněně. Já vidím poměrně dost velký rozdíl mezi těmito dvěma rozsudky. Četli jsme v médiích o tom, že snad mělo jít o exemplární trest, což doufám, tak nebylo. Ale zajímal by mě váš názor, vaše okomentování a ohodnocení podle mého názoru těchto dvou výrazných rozdílností na velmi podobné kauze.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Váš čas byl přesně vymezen. Nyní tedy je čas na odpověď pana ministra spravedlnosti. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za ten dotaz. Ale musím tedy předeslat, že oba ty případy znám tak asi jako vy jenom z médií, byť jsem se snažil v těch médiích si o tom najít co nejvíce. Ale neznám ty dva spisy a to je docela důležité. Ono to svádí sice k porovnání, ale tam jsou důležité detaily, které podle mého názoru, nebo tak jak i vyplývá z těch popisů, jsou rozdílné. Já prostě vycházím z toho, že u soudu bylo v tom druhém případě prokázáno, že on věděl, že se jedná o exekutora, proto tam byla ta sazba, která tam byla. A ten trest odpovídá obecnému nastavení trestní politiky za vraždy a pokusy o vraždu v naší zemi. Ten druhý vámi zmiňovaný případ neznám tak podrobně, abych mohl říci, proč na začátku tam ta sazba byla mírnější. Každopádně důvod, proč to Ústavní soud zrušil, byl právě ten, že dospěl k závěru, že se ten člověk mohl vzhledem k velmi specifickým okolnostem toho konkrétního případu typu, že mu bylo předtím vyhrožováno atd., domnívat, že se skutečně jedná o nějaké zločince, a tedy mohl jednat v legitimní obraně. Víte, ten případ pana Janoty je samozřejmě tragédie, protože každá smrt je vždycky tragédie. Ale chtěl bych varovat předtím, abychom vycházeli z něčeho tak jednostranného, jako je jeho popis těch událostí, navíc evidentně v pohnuté psychické situaci, ve které byl. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Pelikánovi. Je čas na doplňující otázku. Kolega Fiedler se k ní chystá. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Karel Fiedler: Já chápu nuanci těch případů, která tam může být, a proto se sám neopovažuji pustit se do nějakých zásadních a jednoznačných tvrzení. Zajímal mě váš názor. Děkuji za odpověď.
A nyní k té druhé části mé interpelace - kárné postihy. Vy jste, pane ministře, sám, ještě když jste byl náměstkem, velmi důrazně vystupoval proti tomu tehdy podle vašeho názoru mírnému kárnému postihu exekutora z úřadu Praha-východ, kde byla dokonce pokuta 75 tisíc. A nyní jste prezidentce Exekutorské komory udělil pouze kárné napomenutí. Já podotýkám, že mám velmi vážné pochybnosti o tom, že snaha o nápravu té věci z její strany byla dobrovolná. Já si nejsem teď jist, kdy k tomu došlo, jestli to náhodou - spíše si myslím, že ano - nebylo až poté, kdy byla odvysílána reportáž České televize, a samozřejmě ona byla i dříve natočena, takže já si myslím, že to bylo až na základě těchto podnětů. (Předsedající chce upozornit na čas.) Jestli tady vidíte stejnou věc. (Předsedající znovu chce upozornit na čas, ale poslanec Fiedler pokračuje ve své řeči.) A proč v tom druhém případě jste přistoupil pouze k napomenutí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Napínáte mou trpělivost. (S úsměvem.) Pan ministr má dvě minutky na doplňující odpověď. Prosím, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Tak my jsme se tou věcí velice podrobně zabývali samozřejmě a shledali jsme, že tam bylo pochybení. Proto také důrazné napomenutí s tím, že kdyby se to nedej bože někdy opakovalo, tak již to určitě skončí kárnou žalobou. Ale přece jen jsme museli přihlédnout k polehčujícím okolnostem. Zejména - to je rozdíl proti tomu, co jste tady říkal podle stenozáznamu - tam nedošlo k žádné manipulaci s cenou, naopak. Doopravdy přezkoumáním té elektronické dražby se ukázalo, že vydražitel učinil nejvyšší příhoz, a to z několika vydražitelů, kteří dražili. To znamená, že na tom tedy ten dlužník vydělal. A skutečně tam pak došlo k té náhradě nemajetkové újmy, tzn. k nějaké peněžité satisfakci pro toho poškozeného. A to je obecně něco, co my, musím říci, preferujeme právě i vzhledem k nejistým výsledkům, které máme v kárných senátech. To znamená tam, kde exekutor je připraven odčinit nejenom materiální škodu, ale dokonce ještě něco navíc poskytnout poškozeným, tak my to bereme jako pozitivní a snažíme se v takovém případě to zohlednit v našem postupu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Pelikánovi, tato interpelace končí. Postoupíme dále k interpelaci pana poslance Jiřího Zlatušky na nepřítomného místopředsedu vlády Pavla Bělobrádka. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, rád bych přednesl interpelaci na nepřítomného pana vicepremiéra Bělobrádka, která svým způsobem navazuje na interpelaci, kterou zde měl kolega Rais.
Problémem je to, že jsou fatální nedostatky v hodnocení za rok 2015, a díky tomu také nejsou přiřazovány příslušné finance. Všechno ukazuje na to, že buď nefunguje příslušný informační systém a dělají se v něm za pochodu neustálé opravy, tak aby byl konformní s metodikou, nebo dochází k úmyslným změnám - tedy z hlediska toho, že jsou to údaje, které jsou podstatné pro rozdělování financí ze státního rozpočtu, tak bych řekl, že to falšování dat -, anebo, a to je poslední možnost, co nemohu vyloučit, že došlo k nějakému kyberútoku a všechny zmatky, které se v datech kolem hodnocení 2015 objevují, jsou výsledkem hackerů probíhajících bez toho, aby na to měl úřad vicepremiéra vliv.
Ve výsledcích je velké množství nejrůznějších chyb ve všech fázích postupu předepsaného metodikou, včetně chyb se závažným dopadem a podstatným dopadem na výsledek. O velké části bodů pilíře jedna, a tedy potenciálně peněz na odhadované úrovni stamilionů až miliard, rozhodovala z pohledu výzkumných organizací v podstatě náhoda, v jednom případě dokonce obtížně vysvětlitelná jako neúmyslná chyba či zanedbání. Ještě vážnějším problémem než jednotlivé chyby je zjevná absence jakýchkoliv kontrolních mechanismů, jimiž by si autoři ověřovali, že neprodukují nesmysly.
Mohl bych komentovat zcela konkrétně, ale na to už by pravděpodobně nestačil čas ani do konce interpelací.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, ještě budete mít minutu, pane poslanče. (Posl. Zlatuška: Můžu?) No, já myslím, že raději počkáme na to, jak odpoví pan vicepremiér Bělobrádek, protože to je doplňující otázka. Nemohu tady přeskočit jednací řád, i když bych si to také rád vyslechl. Odpověď dostanete do 30 dnů a uvidíme, jak se to zlepší.
Nyní přejdeme k další interpelaci, a to interpelaci pana Ludvíka Hovorky na ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka. Pan ministr je přítomen a poslouchá vás. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vláda v prosinci schválila 7,5 miliardy korun na tzv. strategické investice do přímo řízených nemocnic s rezervou jedné miliardy korun. Čili 7,5 miliardy plus rezerva jedna miliarda korun. Chci se zeptat, jestli si nemyslíte, že dochází dále k rozevírání nůžek mezi regionálními nemocnicemi a přímo řízenými nemocnicemi, protože žádný podobný program na podporu regionálních nemocnic nevidím, spíše ty programy jsou takové, že se přispívá něco velmi málo, a nový program na podporu regionálního zdravotnictví v podstatě na letošní rok ani nebyl vypsán. A poslední velká nemocnice, která se postavila ze státních peněz v regionu, byla Nemocnice ve Znojmě a tam šlo přes 300 milionů ze státního rozpočtu.
Chtěl bych se zeptat, jestli skutečně nevidíte problém v tom, že se velmi výrazně investuje do státních nemocnic, a na druhé straně jsou tady regionální nemocnice, které budou trpět tím, že budou podfinancovány a že pacienti budou mít spíše zájem k hospitalizaci (upozornění na čas) ve velkých fakultních nebo obecně přímo řízených nemocnicích.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, netrapte mě. Tady bude jedna minuta na doplňující otázku, pan ministr ale už je připraven odpovědět na váš dotaz. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové. Vážený pane poslanče, máte do jisté míry pravdu. Je třeba říci, podfinancovanost kompletně celého českého zdravotnictví je průšvihová. Mimochodem ono to není 8,5 miliardy, to, co jste zmínil, ty strategické investice, tam se právě ještě musí počítat s prodejem majetku, takže ono to tam vyleze někam na 10 až 11 miliard korun. Je třeba říci, že existuje - já jsem na ministerstvu našel podprogram na financování regionálních nemocnic, ale je fakt, že investiční kapitola Ministerstva zdravotnictví pro rok 2017 byla neuvěřitelně, pro mě až nepochopitelně snížena, takže tam opravdu žádné masivní peníze nejsou.
A pokud se týká investic, já jsem rád, že váš dotaz nesměřuje na vaši oblíbenou debatu na téma základní sazby a nezákladní sazby DRG. Ale když mluvíme o investicích, tak třeba říci, že tohle se musí opravdu řešit systémově. Problém je, že do českého zdravotnictví nejdou investiční peníze na opravy budov, protože vlastně ve veřejném zdravotním pojištění na ně nebylo myšleno. Když se v roce 1992 to pojištění tvořilo, tak se řeklo, všechny nemocnice jsou státní, takže dotace na jejich opravu a rozvoj půjdou ze státního rozpočtu. Pak nám v roce 2003 najednou spousta nemocnic přešla na kraje, na soukromé subjekty, na církve atd. atd., dneska máme docela pestrou škálu zřizovatelů, a upřímně řečeno, opravdu není z čeho to dotovat. To je fakt. Takže kraje to dělají tak, že svým zařízení posílají peníze, stát posílá svým zařízením peníze, armáda posílá svým zařízením peníze. Je to nesystémové, je to blbě.
Takže z tohoto pohledu já tedy připravuji do vlády koncepční materiál, bohužel, ten už opravdu legislativně neprotlačíme, protože to bude opravdu velké politikum, ale připravuji koncepční materiál, který bude řešit - chceme změnit RUD, nebo tedy chceme změnit to, že část výnosů z daně spotřební z alkoholu a z tabáku by podle našeho názoru měla jít skutečně na to, na co je určena, čili na to, kde primárně řeší problémy, které vznikly z užívání tabáku nebo alkoholu, a to je do nemocnic. Takže my bychom rádi, a já se zavazuji, že v květnu tento koncepční materiál do vlády dám, který by předpokládal, že při Ministerstvu zdravotnictví nebude to žádný specifický fond. Je to vlastně investiční kapitola, která by měla řešit, že z peněz, které v ní budou, budou rekonstruovány všechny české nemocnice, které jsou zařazeny do sítě. Čili měl by to být určitý nárokový proces, ze kterého by měly čerpat všechny nemocnice bez ohledu na formu zřizovatele, a ten by byl dotován přídělem z daně z tabáku a alkoholu.
Já bych to docela rád udělal takovým způsobem, aby někdy v horizontu roku 2030 kompletní investiční dluh, který české zdravotnictví za sebou táhne dobrých 25 let, byl zlikvidován. Ale je samozřejmě otázkou budoucí politické reprezentace, protože je mi celkem jasné, že ve chvíli, kdy se otevře otázka RUD, tak kolem toho budou planout obrovské vášně a bude kolem toho spousta nápadů, tak jestli to projde, nebo neprojde. Jinak tedy opravdu nevidím jiný zdroj. A my už teď mluvíme o dluhu v řádu minimálně desítek miliard, možná ještě vyšším.
Takže moje tendence skutečně bude připravit koncepční materiál, najít pro něj na vládě nějakou politickou shodu a pak doufat, že v budoucím funkčním období nové Sněmovny tento materiál bude vyřešen.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za odpověď. Pan kolega Hovorka se chystá k doplňující otázce. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Pane ministře, děkuji za ten systémový návrh, ale přesto si dovolím upozornit, že existují minimálně tři úrovně nerovnováhy - jedna úroveň je investiční a rekonstrukční mezi regionálními a státními nemocnicemi, druhá úroveň je úroveň, řekněme, vzdělávání, přípravy lékařů, kdy samozřejmě větší motivace a i podle nově schváleného zákona je větší šance pro fakultní nemocnice při vzdělávání lékařů, a třetí úroveň je oblast úhrad ze zdravotního pojištění, kdy velké státní nemocnice mají přece jenom malinko lepší úhrady. Čili jestli toto všechno dáme dohromady, tak nám z toho vychází, že regionální nemocnice jsou na tom výrazně hůř, a může se stát, že pacienti z regionálních nemocnic budou chtít být ošetřováni ve velkých fakultních nemocnicích, a to bude mít za následek, že budou zase zaostávat regionální nemocnice, protože jim klesnou úhrady od zdravotních pojišťoven.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr má dvě minutky na doplňující odpověď, je na něm, jestli je využije.
Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji. Došlo na mé oblíbené úhrady. To je opravdu debata. Víte, my se stejně tady budeme muset časem bavit o tom, jestli české zdravotnictví má být centralizované, nebo decentralizované, jestli se určí úroveň, jak bude postupně pacient putovat úrovněmi těch nemocnic, jakým způsobem se to má řešit. Myslím si, že za to úplně nemůžou úhrady, protože znám regionální... Zrovna Uherské Hradiště, výborně vedená nemocnice, fakt skvělý ředitel a musím říci, že nemocnice zcela bez problémů. Proti tomu Baťova nemocnice ve Zlíně. A jsou to špitály vedle sebe. Takže oba asi víme, že to nebude tak úplně v těch úhradách.
Nicméně já si opravdu myslím, že co by mělo být cílem Ministerstva zdravotnictví, a k tomu se opravdu hlásím, je, aby pacient za tou odpovídající péčí neputoval tak daleko, ale měl ji pokud možno v místě. A já si fakt ale zase myslím, že ta pětadevadesátka pomůže k tomu, aby mladí lékaři zůstávali i v těch regionech. Fakt jsem o tom přesvědčen. Ale jinak budeme určitě ještě debatovat o úhradách.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi, tato interpelace končí. Nyní je na řadě interpelace na pana poslance Petra Bendla na ministra zemědělství. Pan kolega Bendl není přítomen, pan ministr je omluven, čili tato interpelace taky skončila. A máme před sebou interpelaci pana poslance Antonína Sedi na ministra dopravy Dana Ťoka. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, opakovaně se na mě obrátili zastupitelé a občané města Otrokovic kvůli zpoplatnění severovýchodního obchvatu města. Jistě o dané záležitosti víte, nicméně chci tento problém připomenout. Město Otrokovice leží na křižovatce silnic první třídy I/55 a I/49, teď označovaných jako D55. Když byla vybudovaná etapa severovýchodního obchvatu Otrokovic a tato etapa byla spojena s dálnicí D1 u města Hulína, byla tato komunikace zpoplatněna. Obchvat, resp. zpoplatněný úsek dálnice, končí na křižovatce, která zatěžuje spojení mezi Otrokovicemi a Zlínem.
Vážený pane ministře, existuje dopravní průzkum, který potvrzuje, že velký objem dopravy mezi Zlínem a Otrokovicemi by mohl být omezen využíváním obchvatu za předpokladu, že by ten nebyl zpoplatněn. Nejen obyvatelé těchto dvou měst, ale i občané okolních obcí by snížili dopravní zatížení, snížila by se nehodovost a zrychlila by se doprava. Ještě připomínám, že dosavadní situace je evidentně v rozporu s platným státním plánem zlepšování kvality ovzduší střední Moravy.
Z výše uvedeného vás žádám, abyste osvobodil od dálničního poplatku i předmětný úsek D55 - severovýchodní obchvat města Otrokovic. Děkuji za vaše vyjádření i za vaši podporu iniciativy města Otrokovice.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi a pan ministr je připraven k odpovědi. Pojedu tudy v sobotu, tak uvidím. Pane ministře, máte slovo.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Tak já doufám, pane místopředsedo, že vy máte dálniční známku, takže vám to nebude vadit.
Ale k té otázce. Víte, my jsme v minulém roce osvobodili od poplatků ty části dálnic, které by mohly být používány jako přirozený obchvat měst. Ve sporných případech jsme se přikláněli k tomu, jaké nám byly zaslány žádosti, které jsme posoudili. Z této oblasti, to znamená od Otrokovic - a já přesně vím, kde to je, protože z toho kraje pocházím - nám žádná žádost bohužel nepřišla, kraj se k té věci nevyjádřil ani takovou záležitost nepodpořil. Takže my jsme takovou žádost z města Otrokovic dostali koncem roku 2016 poté, co bylo známo, jak to je, od té doby ji evidujeme a počítáme s tím, že někdy v polovině tohoto roku tu vyhlášku znova otevřeme a tu žádost určitě budeme procesovat. Já předpokládám, že nebude důvod jí nevyhovět. Jinými slovy tam, kde můžeme využít dálnici pro to, pro co je určena, pro tranzit, tak aby nebyla zatížena centra měst, tak to rádi uděláme.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi dopravy za odpověď. Pan kolega Seďa nemá doplňující otázku, interpelace končí a postoupíme k interpelaci číslo 17 paní poslankyně Chalánkové na ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, většina právních úkonů je platná doručením. K doručení ve velké většině případů dochází prostřednictvím České pošty. Je v zájmu odesilatele mít doklad o tom, kdy k doručení došlo. Proto bývají důležité písemnosti posílány s dodejkou. Až sem je to v pořádku. Mít doklad o doručení je však často v zájmu nejen odesilatele, ale i adresáta, i on může mít zájem prokázat třetím osobám, kdy skončil určitý právní vztah nebo začala běžet či skončila určitá lhůta a v důsledku toho nastal určitý právní následek.
Má otázka zní: Jak to má adresát udělat, jestliže mu odesilatel odmítne součinnost a Česká pošta podle svých interních předpisů nesmí ani na výslovnou žádost adresáta adresátovi potvrdit den doručení? Přijde vám taková praxe České pošty normální? Připravíte změnu zákona v tom smyslu, aby adresát automaticky měl právo na vydání potvrzení, kterého dne došlo k doručení písemnosti doručované doporučeně, popř. do vlastních rukou či na dodejku?
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr spravedlnosti je připraven k odpovědi, i když myslím, že pošta patří pod vnitro. Tak, pane ministře, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, ano, pošta patří pod vnitro, tím bych chtěl začít. Zároveň musím říci, že na rozdíl od vás se přiznám, že moc nevím, v jaké situaci by mohl mít adresát nějaký legitimní právní zájem na tom, prokazovat přesný okamžik nebo přesné datum doručení písemnosti, a musím říct, že za celou svou advokátní praxi jsem se s takovou situací nesetkal a ani jako někdo, kdo léta i přednášel občanský zákoník, tak mě nikdy nikdo neoslovil s takovým problémem. Takže možná nechápu podstatu problému.
S touto výhradou tedy jenom stručně odpovím, že § 576 občanského zákoníku dnes obsahuje domněnku doby dojití, která říká, že se má za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, což je něco, co by podle mě mělo stačit těm adresátům. Jak říkám, když tak uveďte nějaký konkrétní příklad, mě žádný nenapadá.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za odpověď panu ministrovi. Paní kolegyně Chalánková dá doplňující otázku.
Poslankyně Jitka Chalánková: Já spíš jenom doplnění. Já tomu rozumím, měla jsem úplně stejnou interpelaci i na pana ministra Chovance. Ale chtěla jsem říci, že toto je zcela konkrétní případ, zcela konkrétní případ. Proto se ptám. A chtěla bych k tomu říci, že pošta je poskytovatel služeb a řídí se zadáním, takže možná tam bude potřebná interakce. Počkáme, jak pan ministr Chovanec odpoví na interpelaci, kterou jsem úplně stejnou podala i jemu, a uvidíme, jakým způsobem by se tato věc dala dál řešit. Ale je pravda, že to je konkrétní případ.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Jestli pan ministr ještě chce něco dodat, má na to dvě minutky. Prosím, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Já jenom, aby to bylo v záznamu. Myslím, že se pobavíme nad tím konkrétním případem a nebudeme tím zdržovat Sněmovnu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Interpelace končí a máme před sebou interpelaci číslo 18, je to interpelace pana poslance Antonína Sedi na ministra Hermana, který tady není přítomen. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem se dohodl s panem ministrem Hermanem, že mi odpověď zašle písemně. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Takže vyřízeno, můžeme pokračovat a je na řadě pan poslanec Petr Bendl, který má interpelaci na nepřítomného pana ministra financí a místopředsedu vlády Andreje Babiše. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Vážený pane vicepremiére, já mám jednu jedinou otázku a ta zní - jak vypadá čerpání evropských fondů v České republice v tuto chvíli. Ptal jsem se vás na to i v závěru loňského roku někdy v říjnu a tehdy jste mi velmi korektně odpověděl, za což děkuji, a prosím tedy o informace, jak vypadá čerpání evropských fondů na období 2014 až 2020 v tuto chvíli. Děkuji vám za vaši odpověď.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi za jeho konkrétní otázku, na kterou dostane odpověď do 30 dnů, a to písemně, protože pan místopředseda vlády je nepřítomen a řádně omluven.
Než dám slovo panu poslanci Zlatuškovi, ještě přečtu omluvu. Z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Vladislav Vilímec.
Nyní tedy interpelace číslo 20 pana poslance Zlatušky na ministryni školství, mládeže a tělovýchovy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní ministryně, v tisku tento týden proběhly zprávy o tom, že jsou velké potíže se zařazováním nově vznikajících soukromých nebo církevních škol do rejstříku škol, tedy povolování vzniku nových základních škol ze strany Ministerstva školství. Jako důvody, které se objevují, se objevují argumenty, které na mě působí dojmem účelovosti, protože jsou to odkazy na plány rozvoje krajů, ve kterých ovšem krajští zastupitelé specificky o těch základních školách nerozhodují. To je jeden problém, protože tyhle součásti tam byly zařazeny kvůli středním školám, které mají jako zřizovatele.
Co mě na tom stavu znepokojuje, je tendence pod vizí toho, že se někdy v budoucnu stát postará o zkvalitnění základního školství, což je samozřejmě aktivita, ke které vy osobně i tady tato vláda výrazným způsobem přispíváte, a myslím si, že posun tímto směrem je zde patrný, tak je to příslib do budoucnosti. A problémy, které zde máme dnes, i respektující volbu rodičů škol pro své děti, tak tady toto ztěžování vytváření malého segmentu, který v tom celku by se víceméně ztratil, ztěžování tohoto postupu neprospívá školskému systému jako celku a spíš prospívá jenom zavedeným líným kaprům, takříkajíc.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Paní ministryně je připravena k odpovědi. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych odpověděla na interpelaci. Dříve než samozřejmě velmi zdvořile odpovím, tak opravdu před závorku vás prosím, zda by bylo možné opustit ten předsudek, že veřejné školy jsou nekvalitní a jsou to líní kapři, zatímco soukromé školy jsou kvalitní a jsou to kvalitní dravé štiky. Pravda, jak už to tak v životě bývá, je někde uprostřed. Zkrátka máme školy kvalitní a nekvalitní bez ohledu na to, kdo je zřizovatelem.
Teď k tomu, co se děje nebo neděje ve školském rejstříku. Především, a už jsem několikrát toto velmi razantně řekla v médiích, popírám a označuji za lež spekulace, že by snad došlo k nějaké změně státní politiky ve smyslu zápisu do školského rejstříku ve smyslu stopka soukromým školám. Je to lež!
K čemu samozřejmě dochází, a dochází kontinuálně, a já jsem se tím nikdy netajila po celou dobu, co jsem ve funkci, že školský rejstřík v minulosti nebyl dobře veden, nebyl dobře spravován, myslím byrokraticky spravován. Z pohledu správního řízení, z pohledu odůvodňování neodůvodňování zápisu nezápisu, z pohledu zohledňování zákona, ústavního pořádku, strategie vzdělávací politiky, dlouhodobého záměru státu, na ten se poněkud zapomíná ve věci vzdělávací politiky, tak dlouhodobých záměrů krajů. Tomu ostatně také napovídají některá rozhodnutí soudů, která v tomto ohledu vyčinila státu a Ministerstvu školství, že svá rozhodnutí v minulosti neodůvodňoval.
Proto jediné, co je změna, je to, že pokud v první instanci ministerstvo vydává rozhodnutí o zápisu nebo nezápisu, musí respektovat všechna pravidla, týká se to jak veřejných, tak soukromých škol, a musí svá rozhodnutí odůvodňovat. To je všechno. Zároveň nebudu nikterak detailně rozvíjet další úvahy na toto téma, protože bych chtěla zdůraznit, že jako ministryně školství rozhoduji až o rozkladu, a to na základě doporučení rozkladové komise. A musím říct, že se chystám některé své kolegyně a kolegy z nevládních organizací upozornit na fakt, že některé jejich jednání by mohlo být považováno za ovlivňování neveřejného správního řízení. A to myslím smrtelně vážně.
A na závěr chci říct, proč jsem tak rozezlena, proč se mě to tak dotýká. Je to proto, že jsem to já jako sociální demokratka, která za poslední dva školní roky zcela narovnala postavení soukromých škol vůči veřejným, odstranila nerovnosti ve financování. A jenom v letošním roce získaly soukromé školy na základě návaznosti na normativní financování 10 % financí navíc. Takhle vypadá někdo, kdo likviduje soukromé školství? Chci ale, aby pravidla platila pro všechny, pro veřejné a soukromé školy. A na závěr bych chtěla říct, že neustoupím z této své pozice průchodu práva, jako právník. A myslím, že jste se měli možnost o tom přesvědčit u mnoha jiných kauz. Je to moje občanská pozice. Nenechám se zastrašit.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni školství. Ptám se, jestli je zájem o doplňující otázku? Je tomu tak. Pan kolega Zlatuška má minutku na doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Zlatuška: Já bych chtěl doplnit to, co jsem říkal, v tom smyslu, jednak tedy... Já samozřejmě nezastrašuji, aby bylo jasné. To poslední, doufám, nesměřovalo ke mně. Ale v okamžiku, kdy jsem se zmínil o těch líných kaprech, kteří to mají jednodušší, tak samozřejmě v těch proporcích škol, když si vezmu počet státních škol a rozsah státního školství, čistě statisticky tam musí být výskyt takových setrvačně působících větší než v těch nově vznikajících, z přirozeného důvodu mrštnějších.
A to, oč se mi jedná, je to, co mám v názvu interpelace, že mám starost o potlačování diverzity škol, byť to může být prostřednictvím ustanovení v tom příslušném správním řízení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně má dvě minuty na doplnění odpovědi. Prosím, máte slovo.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Budu velmi stručná. V žádném případě nechci potlačovat diverzitu škol, tomu neodpovídá žádným způsobem moje jednání. Koneckonců také řada soukromých škol je povolována. Je tam povolován zápis do školského rejstříku, takže o potlačování diverzity nemůže být ani řeči. Jak říkám, s ohledem na to, že budu rozhodovat případně v druhé instanci, zdržím se detailnějších komentářů, které by mě případně napadaly. A mohu jenom říct, že nepotlačuji diverzitu, nechci ji potlačovat, chci, aby pravidla byla platná pro každého. To je všechno.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Tato interpelace končí, ale pan poslanec Zlatuška je vylosován i pro další interpelaci číslo 21 a to je úspěšnost maturit. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní ministryně. Jeden z problémů, který vzbudil teď v uplynulé době velký rozruch, je povinná maturita z matematiky, respektive specificky samozřejmě neúspěšnost maturantů, kterou tady toto přinese. Ve veřejných debatách se maturita často vnímá jako jakási elitní zkouška, dává se tomu velmi vysoké hodnocení, ale já bych rád upozornil na to, že maturita je dobře definována z hlediska množství lidí, kteří na ni mají mít svými schopnostmi, a je definována v usnesení číslo 113 ze 7. února 2001. Tedy je to usnesení, které je starší než dnešní studenti, kteří vstupují na střední školy nebo jdou k maturitám. Usnesení z doby, kdy předsedou vlády byl tehdy Miloš Zeman, ministrem školství byl Eduard Zeman z ČSSD. Vláda to přijala jednomyslně, šestnácti přítomnými členy vlády, a usnesla se na tom, že maturanti mají být ze 75 % populačního ročníku. Jinými slovy, když to převedu na stupnici IQ, tak to odpovídá IQ 90 a vyššímu.
Jaká opatření jsou učiněna, aby náročnost maturit administrovaných Cermatem splňovala tento jednoduchý předpoklad, že na to všichni s IQ 90 a vyšším mají a že není vyřazován přemrštěnou náročností větší počet neúspěšných?
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k otázce. A paní ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová je připravena k odpovědi. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Co se týká maturity a neúspěšnosti studentů u maturit, rozhodně jde o trend, který je zhoršující. Dlužno také dodat, že se to, žel bohu, netýká pouze matematických dovedností a matematiky, ale také cizího jazyka a našeho mateřského jazyka, českého jazyka. Před závorku bych zase chtěla říct, že naše české školství je kupodivu v mnohem lepší kondici, než bychom si zasloužili vzhledem k tomu, jak jsme se k němu chovali. Je jasné, že i moje pozice je v podstatě pozicí krizového managementu.
Co se týká matematiky jako povinné, jde jenom o triádu vyváženosti kompetencí do budoucna našich dětí. Mateřský jazyk, cizí jazyk, přírodovědný jazyk. Víme, že všechny tyto tři kompetence do budoucna v životě naše děti potřebovat budou. Samozřejmě, a jste mi svědky vy, vážení poslanci a vážené poslankyně, já jsem nikdy netvrdila, že pokud uděláme něco povinným, že to snad bude znamenat, že se svět stane lepším. Samozřejmě že ne. Je to však uzlový bod. Jde o vyváženost kompetencí. A já činím řadu kroků pro to, abychom změnili vzdělávací postupy v matematice, a podala jsem otevřenou zveřejněnou zprávu formou informace vládě. Takže toto samozřejmě postoupím. Postoupím ji tedy nejenom předsedovi školského výboru, ale všem poslancům a poslankyním školského výboru, kde jsou reprezentativně zastoupeny všechny parlamentní strany.
Co se týká konkrétních věcí, tak určitě kromě změny ve vzdělávání matematice je nutno dodat, že naše maturitní zkouška je takříkajíc nivelizována. To znamená, že i ten, kdo je úspěšný např. v matematice, vlastně neosvědčuje, co se naučil na střední škole, a to je samozřejmě špatně. Ale asi mi dáte za pravdu, že to nemůžeme změnit zítra, dokonce ani ne za měsíc. Já bych chtěla, abychom právě od roku 2020, 2021, podotýkám postupně, ne ten rok, začali také zvyšovat úroveň maturitní zkoušky, aby také něco znamenala. Zejména aby znamenala to, co se velmi často hovoří ve vysokoškolských kruzích, že to je vstupenka k terciárnímu vzdělávání. Tuto ambici bychom měli mít, protože pokud to nezvládneme, tak nebudeme úspěšní jako Česká republika z hlediska konkurenceschopnosti nejenom v Evropě, ale i ve světě.
Co se týká odborného vzdělávání, tady bych chtěla říct, že vláda nespí na vavřínech. Za poslední tři roky udělala řadu konkrétních opatření. A chtěla bych říct, že z hlediska úspěšnosti vzdělávacích cest zejména v případě učňovských zařízení nebo středních odborných škol se v debatě o povinné matematice zapomíná na fakt, že tady máme cestu: po třech letech výuční list, po dalších dvou letech maturita. Máme pilotně ověřen model 4.0. To znamená, že po maturitním oboru čtyřletém, učňovském či středoodborně školském, po třech letech si může zvolit student podle toho, jak se vyvíjí ta jeho cesta, výuční list, anebo zda tedy pokračovat dál. Je to možnost.
Také se zapomíná na mistrovskou zkoušku. Zvolili jsme to jako jednu cestu, specializační odbornou. Mistrovská zkouška je připravována tak, aby byla zavedena do našeho právního řádu na jaře příštího roku. Mělo by se jednat o mistra díla a potom mistra odborného výcviku. Podotýkám, mistr odborného výcviku je pozice, kterou si tedy vydobyly konkrétně zemědělské školy. Já jsem jim vyšla vstříc. Respektovala jsem to. A tato mistrovská zkouška by se do budoucna měla stát alternativní vstupenkou do živnostenského oprávnění, protože dnes je tam jakási zeď a u většiny řemesel máme povinovanou maturitní zkoušku a to samozřejmě znamená zase zastavení kariérní cesty.
Říkám to jenom takto stručně. Nechci být příliš dlouhá, aby se dostalo na ostatní interpelované a na vaše interpelace. Ale zapomínáme na to, když debatujeme o maturitě, že také tady máme odborné školství a že tady pracujeme na spoustu cest k úspěchu jak ve škole, tak v životě pro ty, co se budou specializačně odborně vzdělávat. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Už to ani dál nejde, paní ministryně. Ledaže kolega Zlatuška využije doplňující otázku a využijete si dvě minuty. Prosím, pane poslanče, máte slovo k doplňující otázce.
Poslanec Jiří Zlatuška: Já bych přesto poukázal na to zmíněné usnesení z roku 2001, které definovalo maturitu tak, že ji má dostat 75 % mladých z příslušného populačního ročníku. A dále tam bylo další ustanovení o umožnění přístupu k terciárnímu vzdělávání pro 50 % příslušného populačního ročníku. Toto zpochybňuje tezi o maturitě jako vstupence na vysokou školu, protože to znamená, že jedna třetina maturantů nemusí mít vůbec schopnosti takové, aby pokračovali studiem na vysoké škole.
Tady se dělá výrazný posun náročnosti maturitních zkoušek. A bral bych to usnesení jako svým způsobem z té doby - fakticky definici toho, co máme maturitou rozumět, a připomněl bych (upozornění na čas), že doba, ve které bylo přijímáno, byla doba opoziční smlouvy. Čili široké politické shody...
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vy mě týráte... Prosím, paní ministryně, máte dvě minuty na odpověď.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Rozhodně souhlasím s tím a rozumím tomu, co chce pan poslanec říct onou vzpomínkou na rok 2001. Ale troufám si říct, že ani široká shoda politická skrze opoziční smlouvu zleva doprava a zprava doleva 2001 nemohla ani ve svých snech vzpomenout, že úroveň matematiky, např. té maturity, bude na úrovni devátého ročníku základní školy. To asi tak nikdo nezamýšlel. Jak jsem řekla, my jsme v situaci, v jaké jsme. Měli bychom také pracovat s fakty, ne se sny v roce 2001. A já nemohu popřít, jaký ten stav je dnes. Mohu být s ním nespokojena, ale slovy klasika, to je tak asi všechno, co s tím mohu dělat v tento okamžik. A samozřejmě mohu činit kroky pro to, aby se stav zlepšil.
Dovolím si z hlediska stručnosti odkázat na písemné vyhotovení všech kroků, které činíme, aby to bylo fér ve školách a ve vzdělávání pro všechny, a předložení písemné zprávy školskému výboru.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Valachové. Tato interpelace končí. Pokročíme dál k interpelaci pana poslance Petra Bendla na ministra dopravy. Pane poslanče, máte dvě minuty.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, pane ministře. Ministerstvo dopravy organizovalo výběrová řízení na opravy a údržby komunikací I. třídy. Mezitím Poslanecká sněmovna rozhodla z mého pohledu naprosto nesmyslně, a budiž ke cti hnutí ANO, že podpořilo stejný názor jako občanští demokraté, že ten zákon dobrý není. Nicméně prošel hlasy lidovců, sociálních demokratů a komunistů. A ten zákon říká, že se převedou silnice I. třídy pod kraje a kraje už nebudou muset vypisovat výběrová řízení, což bude v praxi znamenat obrovské finanční, až stamilionové ztráty, které je možné doložit.
Ale já se chci zeptat, co to v praxi bude znamenat. Ta výběrová řízení, která proběhla, jak to s nimi nakonec bude. Jestli dáte krajům peníze, které by chtěly, bez výběrových řízení, nebo jestli to bude nějakou roli hrát, či co se vlastně v praxi s tímto stane. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Pan ministr je právě připraven na odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážný pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych zareagoval. Za prvé bych chtěl říct, že novela zákona o pozemních komunikacích, která umožňuje převod silnic a údržby na kraje, tak ta prošla třetím čtením. V našem memorandu je usnesení, nebo my tam máme dohodu, že pokud ten zákon bude přijat, nebo pokud bude zveřejněn ve Sbírce zákonů do konce března, je možno uskutečnit tento převod. Je to tam uděláno, že buď to bude všechno tak, nebo se to vysoutěží. My dále soutěžíme, vyhodnocujeme a uvidíme, jaký bude výsledek.
Já bych ale chtěl dodat jednu věc, která v tom memorandu není, ale ta dohoda byla učiněna mimo. Ta úprava, která je v zákoně, s velkou pravděpodobností může být v rozporu s evropskou směrnicí. A já budu tedy chtít, a to jsme říkali, když se to vyjednávalo s kraji v minulém roce, budu chtít, aby mi kraje potvrdily, že pokud k tomuto převodu dojde a pokud by byla náhodou ta směrnice napadena, nebo ta novela napadena a zrušena, tak ztráty nebo penále, které bychom mohli případně dostat od Evropské komise pro tento případ, tak se o ně podělíme. Kraje v tomto zatím jsou zdrženlivé a nic takového dohodnout nechtějí.
Takže na vaši otázku, my tu soutěž vyhodnocujeme, výsledky jsou poměrně slibné, protože tam vidíme, že dochází k velkým úsporám, a s těmi úsporami potenciálními budeme pracovat, a já spíše myslím, že tu soutěž dokončíme. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Pan kolega Bendl se hlásí k doplňující otázce. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: To je sice hezké, že ji dokončíte, ale v případě, že ten zákon bude platit, tak ty komunikace převedete pod kraje? Nepřevedete. Ani finanční prostředky nedáte. To výběrové řízení bude platit, když už správcem komunikace bude někdo jiný? To je to, co mě zajímá. Jak to s těmi financemi nakonec bude. Protože to bylo obrovské martyrium, které jste absolvovali, mnohokrát jste to zrušili, pak zase vypisovali atd. Protože ta údržba nebyla zajištěna. Konečně se vám to podařilo, což prokázalo, že když se soutěží, tak ty náklady jsou zkrátka nižší. Tento návrh zákona, který bohužel prošel Poslaneckou sněmovnou, říká, že soutěžit se nemusí, že ty kraje mohou a nemusí, a já se jenom ptám: Bude se na ně vztahovat výběrové řízení, které vy jste organizovali, anebo to celé bylo vlastně zbytečné, protože v okamžiku, kdy ten zákon bude platit, bude se už o ty silnice starat někdo jiný?
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr se chystá k doplňující odpovědi. Prosím, pane ministře.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Já jenom velmi krátce, nechci zdržovat. Tak především my nepřevedeme silnice. Když tak, tak by se veřejnoprávní smlouvou převedla správa těch silnic. To je první věc. A druhá věc, ta správa silnic není dohodnuta, za jakou cenu. To znamená, ta soutěž tam ukázala, kdyby už ne nic jiného, tak nám ukázala tržní cenu, o které se budeme bavit. To je druhá věc. A třetí věc, tak jak jsem říkal, ten, kdo bude chtít takovouto veřejnoprávní smlouvu, bude muset dát bianko šek, že se bude podílet na sankcích, a to musí schválit zastupitelstvo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Interpelace končí. A jsme u poslední interpelace pana poslance Antonína Sedi na nepřítomného omluveného místopředsedu vlády ministra financí Andreje Babiše ve věci Roberta Šlachty. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane první místopředsedo vlády, dnes je zřejmé, že jste vy a vaše politické hnutí zneužili reorganizaci policie k politickému ataku vůči sociální demokracii. O tom svědčí nejen Závěrečná zpráva vyšetřovací komise k prověření činnosti příslušníků Policejního prezidia ČR, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Policie ČR, a státních zástupců Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v souvislosti s reorganizací Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality k 1. 8. 2016, ale i skutečnost, že jste dřívější vyšetřovatele ÚOOZ Roberta Šlachtu a Jiřího Komárka zaměstnal na Celní správě.
Vážený pane ministře, podle informací ze sdělovacích prostředků má dnes Robert Šlachta k dispozici celé sledovací oddělení, odposlechy a také mobilní odposlouchávací zařízení známé pod jménem Agáta. Jeho tým, složený z bývalých spolupracovníků včetně Jiřího Komárka, který byl před nedávnem obviněn Generální inspekcí bezpečnostních sborů za zneužití pravomocí, sbírá informace z terénu.
Osobně nevěřím na náhodu, tak jak jsem na ni nevěřil v případě první Kubiceho zprávy těsně před parlamentními volbami v roce 2010. Proto se obávám, že i obsazení náměstka generálního ředitele celního úřadu náhodou není. Tak jako mám obavy ze zneužití k politickým účelům váš finančně analytický útvar.
Můj dotaz, pane ministře, je jednoduchý. Ptám se, jaké máte jako ministr financí nastaveny kontrolní mechanismy pro kontrolu činnosti Celní správy. Můžete potvrdit či vyvrátit zveřejněné informace o prostředcích sledovacího oddělení Roberta Šlachty? Děkuji za vaše konkrétní odpovědi.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi. Protože je pan ministr řádně omluven, odpověď dostanete do 30 dnů v písemné formě, a tím mohu konstatovat, že všechny ústní interpelace byly vyčerpány, a můžeme tedy ukončit tento bod 294.
Tím také končím dnešní odpolední jednání. Setkáme se zítra ráno, když budeme pokračovat třetími čteními, která jsou k hlasování, a po ukončení třetích čtení, pokud nedojde ke změně mezi 9.00 a 9.30, se budeme zabývat zákony ve druhém, resp. v prvním čtení, a to body 22 - občanské průkazy, 58 - občanský soudní řád, 78 - o znalcích, 119 - také znalci a tlumočníci, 79 - to je třetí, a 80 - také znalci a tlumočníky, všechny tyto body jsou za sebe zařazené, abychom je mohli projednat v jednom bloku, a potom máme další body, 167, 55, 56, případně jiné body z bloku prvních čtení.
Tolik na zítřek. Hezké odpoledne, hezký večer a těším se s vámi zítra na shledanou.
(Jednání skončilo v 16.38 hodin.)
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.