Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

284.
Informace ministra dopravy Dana Ťoka k problematice vysokorychlostních tratí

K tomuto bodu jsme zároveň obdrželi sněmovní dokument 5269, který obsahuje usnesení hospodářského výboru číslo 339 z jeho 44. schůze ze dne 6. listopadu 2016. Požádám pana ministra dopravy Dana Ťoka, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. O totéž žádám pana zpravodaje hospodářského výboru poslance Karla Šidla. A zároveň, pane ministře, si ani nesedejte, hned vám udělím, pokud bude dostatečný klid, slovo k vašemu vystoupení. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v poslední době došlo k zintenzivnění debaty a především i k posunu v rámci problematiky rychlé železniční dopravy v ČR. Jsem rád, že rozsáhlé diskuse na téma rychlé železniční dopravy se vede nejen u odborné, ale mnohdy i u laické veřejnosti. Tyto diskuse dávají vyniknout důležitosti zajištění kvalitní železniční dopravní obslužnosti pro obyvatelstvo ČR.

Ministerstvo dopravy zpracovalo materiál s názvem Program rozvoje rychlých železničních spojení v ČR, který aktuálně prochází vypořádáním připomínek po meziresortním připomínkovém řízení. Po dokončení vypořádání rozsáhlého množství připomínek, z kterých je patrné, jak široké a různorodé představy o aplikaci tohoto systému v podmínkách v ČR existují, bude tento dokument předložen vládě ČR, aby vláda takový materiál mohla schválit a rozhodnout tak o další mimořádné etapě ve vývoji železniční dopravy na našem území.

Při vyhodnocování možnosti dalšího vývoje řešení dopravní obslužnosti ČR byl k dalšímu sledování doporučen rozvoj rychlých spojení spočívající v kombinaci výstavby nových vysokorychlostních tratí a dokončení modernizace konvenční sítě vyšších parametrů v zájmu zajištění kvalitní a konkurenceschopné železniční obsluhy.

Mezi největší problémy, s kterými se bude muset rozvoj nové železniční infrastruktury utkat, lze zařadit především zdlouhavé povolovací procesy pro novostavbu dopravní infrastruktury, které značně znesnadňují a prodlužují přípravné fáze potřebných novostaveb. Dalším zásadním problémem je poměrně vysoká investiční a provozní náročnost plánovaných staveb vysokorychlostních tratí, která dle aktuálních dostupných údajů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 500 mld. korun v současné cenové úrovni pro vybudování základního skeletu rychlých spojení.

V tuto chvíli rozhodujeme o investicích, které budou probíhat převážně v době, pro kterou dosud nejsou známy možnosti spolufinancování z prostředků Evropské unie. Z tohoto důvodu vás tímto, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím o vyslovení podpory našemu postupu směrem k dalšímu rozvoji rychlé železniční dopravy i s vědomím její velké investiční náročnosti. Dále vás žádám o podporu při přípravě či novelizaci klíčových zákonů v zájmu ukotvení problematiky rychlých spojení v právním řádu ČR. Právě vaše podpora tak může zásadním způsobem napomoci modernizaci železniční dopravy v ČR a zajištění moderních parametrů dopravní obsluhy území odpovídající 21. století.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru dopravy Danu Ťokovi. Než dám slovo zpravodaji, konstatuji došlou omluvu pana poslance Stanislava Berkovce od 12 hodin. Ještě s omluvou vám všem, zapomněl jsem ve svém úvodním slově připomenout, že do 11 hodin můžete podat přihlášky k ústním interpelacím, které v půl dvanácté vylosují. To teď napravuji.

Nyní tedy slovo zpravodaje hospodářského výboru Karla Šidla. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych velice stručně okomentoval zahájení rozpravy k bodu předložení zprávy ministra dopravy k budování a přípravě programu budování vysokorychlostních tratí, pracovně nazvané Rychlá spojení v ČR.

Byť jsem zpravodaj z opoziční strany, dovolím si zahájit to vystoupení trochu netradičně. Musím panu ministrovi poděkovat, protože sami jste se mohli přesvědčit ve sněmovních dokumentech, že usnesení hospodářského výboru bylo výzvou nejen k tomu, aby se začaly činit kroky k naplnění programu budování vysokorychlostních tratí, ale také k tomu, aby byla vytvořena na úrovni ministra dopravy ČR pracovní skupina, která bude mít nejen zástupce jednotlivých členů ministerstev ČR, že bude mít zastoupení odborné veřejnosti, ale bude tam také zastoupena politická vůle subjektů, které jsou v Poslanecké sněmovně, prostřednictvím jejích členů v hospodářském výboru. Je to poprvé za 26 let, kdy ministr vlády ČR vzal zcela vážně výzvu a prosbu hospodářského výboru k tomu, aby začal intenzivně jednat a spolupracovat na téma vysokorychlostní železnice. Ať už ho k tomu vedlo cokoli, myslím si, že je to hodno pozornosti Poslanecké sněmovny, a Poslanecká sněmovna by měla dát dostatečný politický prostor k tomu, aby ty úvodní kroky, které musí být učiněny, učiněny byly.

Dovolím si velice stručně zareagovat na vystoupení pana ministra v tom smyslu, že my, kteří jsme se aktivně podíleli již dlouhá léta na tom, aby tento segment železniční dopravy byl umístěn v ČR, kdy za uplynulých 26 let se ČR dostala mimo síť vysokorychlostních tratí Evropy, a bohužel je to na úkor toho, že máme nižší propustnost na jednotlivých tratích, nedokážeme efektivně pracovat s jednotlivými zátěžovými proudy v osobní a v nákladní dopravě, a samozřejmě to vše se promítá i do komfortu obsluhy dopravního území ČR a samozřejmě služeb, které jsou poskytovány občanům v dopravě, a zejména v železniční dopravě.

Myslím si, že tato cesta je cestou správnou, ale je tady třeba upozornit zhruba na tři oblasti, které je bezpodmínečně nutno vyřešit. My jsme jako kolegové, kteří v hospodářském výboru na toto téma spolupracovali, připravili ve spolupráce s Ministerstvem dopravy určitou formu usnesení, které by mělo být vyústěním dnešní diskuse a dnešní snahy tento problém otevřít veřejně před občany ČR prostřednictvím jednání Poslanecké sněmovny. To usnesení jsme se snažili vystavět v logice, která by měla splnit tři základní cíle.

Prvním cílem je to, aby tento dokument, toto usnesení svým způsobem doporučovalo a zavazovalo vládu ČR k tomu, abychom vytvořili seriózní dokument, který bude přesahovat více volebních období. Nemusím vám asi vysvětlovat, že budování sítě dopravní vysokorychlostní železnice je velmi dlouhodobá záležitost, která má celou řadu peripetií, které musí být naplněny, když již existuje vůle exekutivy, potažmo tedy vlády ČR. Proto je bezpodmínečně nutné, aby tento dokument měl v sobě opatření, která budou přesahovat konec tohoto volebního období, konec mandátu této vlády i pana ministra dopravy.

Druhá věc, s tou se potýkáme nejčastěji a ve Sněmovně byla velice často projednávána, je otázka budování dopravní infrastruktury ve vlastnictví státu, a to je ten problém, že všechna budování této dopravní infrastruktury jsou protahována vlivem dopadů jednotlivých novelizovaných zákonů, které se zaobírají stavebnictvím, případně výstavbou jakékoli sítě anebo liniové stavby v ČR. Ta druhá oblast musí obsahovat legislativní kroky z jednotlivých ministerstev vlády ČR, kde budou zavázáni k tomu, aby připravovali legislativu v souladu s programem budování této sítě vysokorychlostních železnic, potažmo všech sítí dopravní infrastruktury v ČR. Je to velmi složitý proces. Při prvním setkání pracovní skupiny, kterou pan ministr ustavil, jsme se setkali s kladnými ohlasy od zástupců jednotlivých ministerstev, ať už se to týká pozemků, ať už se to týká přípravných kroků projektových záměrů, to znamená stavebního povolení, projektové přípravy atd. atd. Nechci to zde vyjmenovávat všechno. Ale ohlas tam byl velmi pozitivní, a byl tam dokonce vysloven souhlas, že ta potřebnost, o které my hovoříme, pro tuto dopravní infrastrukturu je v ČR vysoká.

A abych pokračoval ve svých poznámkách a názorech, dovolte ještě třetí oblast, která je neméně závažná a ovlivňuje také délku výstavby, délku přípravy a samozřejmě i termín, kdy bude realizován, a to je otázka financování. Bezpodmínečně nutné je v dnešním usnesení promítnout i způsob financování této dopravní infrastruktury, zejména to, aby vláda uchopila jako dlouhodobý svůj cíl, že bude tuto dopravní infrastrukturu financovat v potřebném čase, v potřebných letech, ať už s podporou evropských zdrojů, na které ještě máme šanci dosáhnout, anebo i bez podpory evropských zdrojů. Je to velmi nákladná záležitost, vybudovat tuto síť, a na druhé straně musí být deklarováno, že finance budou dostatečné a budou alokovány ve správné době, a jak by se řeklo, na správná místa realizace tohoto projektu.

Proto mi dovolte, abych svoji zprávu zpravodaje ukončil. Myslím si, že to, co zde přednesl pan ministr, je dostatečný náboj k tomu, abychom vedli kvalifikovanou diskusi. Já jsem přesvědčen, že jsem ve své zpravodajské zprávě upozornil na další momenty a body, které by měly být jednoznačně součástí dnešního usnesení. Proto prosím, vyjádřete se k tomu, protože cílem všech členů hospodářského výboru průřezem politického spektra bylo, aby tato iniciativa, tento krok byl dělán v souladu se všemi politickými subjekty v Poslanecké sněmovně, abychom dlouhodobě garantovali to, že tento cíl je pro nás velice důležitý a prioritní.

Děkuji za pozornost. (Slabý potlesk z levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu a mohu otevřít všeobecnou rozpravu, do které jako první se přihlásil pan poslanec František Laudát. Připraví se pan kolega Martin Kolovratník a další kolegové. Prosím, pane poslanče, máte slovo ve všeobecné rozpravě.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, trošku je mně líto, že tady je tak malá účast poslanců. Hospodářský výbor v minulosti, opakovaně v minulých mnoha letech, vyzýval Ministerstvo dopravy, vládu, aby skutečně udělala konkrétní razantní kroky k přípravě budování vysokorychlostních železničních sítí v České republice. Většina lidí to odkývala a existovala tam shoda napříč politickým spektrem, v minulých i předminulých obdobích. Bohužel ze strany Ministerstva dopravy to nemělo adekvátní odezvu. Úředníci, kteří tam sedí a seděli a sedí, se domnívají, že jsme nějací snílkové a podobně. Výsledkem této situace je, že Česká republika se z hlediska moderní, kvalitní, bezpečné, ekologické železnice stává černou dírou Evropy.

Proč jsme teď přitlačili na pilu? Protože skutečně chceme, aby to byla vůle celé Sněmovny. A doufám, že i naši nástupci budou v tomto pokračovat. My nesníme, my chceme, aby Česká republika odhodila mindrák, který má, který se zvětšuje, neschopnosti budovat dopravní infrastrukturu. Upozorňuji vás, že krátce po roce 1990 existoval dokument, který říkal, že zhruba někdy do roku 2016 bude dokončena modernizace železničních koridorů. To už nemluvím o dnes již ostudném budování dálniční sítě. A v roce 2017, mám pocit, že měla být zahájena výstavba první vysokorychlostní železniční tratě. Nestalo se tak. Že nejsme snílkové, velikostí České republiky v porovnání s globalizovaným světem fakticky jsme počtem obyvatel a rozlohou městský stát. A my bychom měli sáhnout k tomu, že podle toho bude vypadat dopravní obslužnost. To, že tady mluvíme o vysokorychlostní železnici, tak neznamená, že se nedotýká všech.

Nikdy jsem sem nechodil s cedulemi, ale teď vám něco ukážu a zároveň jako obhajobu toho, proč v některých parametrech typu: nechoďte nám, plánovačům, úředníkům, vládě pod třistakilometrovou rychlost, na podporu toho, protože cílem by měla být primárně kvalitní dopravní obslužnost celé České republiky, nastolení úplně nové kvality v dopravní obslužnosti. To je primárním cílem. A když se budeme držet, nebo vláda, naši nástupci, parametrů, tak vám tady potom ukážu jenom bez návaznosti, bez přebudování regionální sítě, bez uzpůsobení železničních koridorů, co to způsobí v dopravní dostupnosti hlavního města Prahy. To jsme vzali jako referenční bod, není v žádný pragocentrismus. (Poslanec ukazuje plénu panel s barevnou mapou ČR). A tady potom uvidíte vlastně, jak se do hodiny, do dvou do tří hodin dá přicestovat do hlavního města Prahy s použitím železnice. V případě, že budou promyšlené plány úpravy návazných regionálních železnic, tak myslím, že vláda by se nemusela bát říci: vážení občané, z nejhůře dostupné obce České republiky se do dvou a půl hodiny dostanete do hlavního města Prahy. A to se samozřejmě logicky dramaticky zkrátí i cestování mezi sousedními metropolemi středoevropského prostoru, a tím pádem samozřejmě návazně i po celé Evropě. Takže prosím to není nějaká naše - četl jsem v médiích, protože byly i reakce například na Vizi TOP 09, že sníme, že je to utopie. To není utopie, to jenom svědčí o tom, kam jsme se psychologicky dostali. Česká republika potřebuje vrátit svoji hrdost.

My se nějakým způsobem tady dohadujeme o návrhu usnesení. Já bych vás poprosil, možná vám bude připadat trošku víc podrobné a podobně, ale ono to vychází i z té diskuse, která se odvinula na prvním zasedání pracovní skupiny, kterou ustavil ministr dopravy a kde skutečně zase z těch stávajících lidí, kteří u toho jsou dlouhodobě, tak prostě oni už žijí v takovém tom až příliš úřednickém režimu. A já se domnívám, že rozhodnutí o koridorech parametrů, kde by se ta železnice měla pohybovat, o prioritách a o formě, je především politické rozhodnutí. Teprve v druhé řadě z toho má vyjít jasné zadání, co mají příslušní odborníci, dopravní experti, investoři, Ministerstvo financí, které bude na to zajišťovat finanční prostředky, dělat.

Takže o dopravní dostupnosti jsem hovořil. Pokud se týká priorit, co zatím bylo z mého pohledu vykonáno, podle toho mála nějakých studií, analýz dopravních proudů a podobně vychází, že největší přínos pro Českou republiku bude, že první do provozu, anebo jako jasná priorita bude vybudována vysokorychlostní železnice mezi Prahou a Brnem. Samozřejmě z hlediska zájmů sousedního Německa, z hlediska územního plánování je více připraveno propojení z Prahy směrem na Drážďany. A jestliže se bavíme o této trati, tak je třeba, aby si vláda udělala jasno, protože Němci mají velký zájem právě o propojení Drážďan s Ústím nad Labem. Jejich prioritou s vysokou pravděpodobností, neúčastnil jsem se jednání, je vymístit železniční dopravu z údolí Labe. Ale tam upozorňuji, že je velký zájem na tom, aby na novou vysokorychlostní trať včetně toho dlouhého tunelu pod Krušnými horami byla vpuštěna i nákladní doprava.

Domnívám se, že prioritním zájmem českých občanů je, aby vysokorychlostní železnice sloužila pro osobní dopravu. Domnívám se, že není třeba otálet a je razantně potřeba rozhodnout o variantách nebo podvariantách jednotlivých větví té vysokorychlostní sítě, aby bylo možno konat, co se týká změn územních plánů, dodělání, vyhlášení stavebních uzávěr. Domnívám se, že bychom měli podporovat úsilí vlády, aby se v příslušných věcech upravila legislativa tak, aby bylo skutečně reálné nejpozději v roce 2025 zahájit fyzickou výstavbu první vysokorychlostní železnice. V žádném případě - a je skandální, jestliže nám zatím někteří odborníci říkají, že první výkop by měl být v roce 2035.

Jenom vás upozorňuji, že ze strany expertů Evropské unie na jedné velmi prestižně obsazené konferenci, která se uskutečnila nedávno v Praze, bylo řečeno, že Evropská unie počítá s tím, že rozvoj vysokorychlostní železnice a dobudování celé sítě na územích Evropské unie by mělo skončit do roku 2050. Takže tady vidíte, v jaké pozici jsme se ocitli. A kdyby to takto bylo skutečně realizováno, znamená to, že se nám můžou začít zavírat zdroje spolufinancování, které určitě nebudou pro vysokorychlostní síť malé.

Priority jsem zmínil. Dopravní dostupnost jsem zmínil. Teď ještě ten charakter.

Už jsem na to upozornil z hlediska zájmů Německa, což by nás mohlo trošku dostat do pozice, že potřebují vybudovat vlečku do České republiky. Samozřejmě budete slyšet při těch dalších následných diskusích o kombinovaném systému. Domnívám se, že my potřebujeme dostat rychlou dopravu, osobní dopravu na vysokorychlostní síť, uvolnit dnes již přetížené, s nedostatečnou kapacitou stávající železniční tratě, ať koridory, tak regionální tratě pro nákladní dopravu, jinak sny o tom, že dostaneme ze silnic nákladní dopravu na železnici, jsou nereálné, směšné, nerealizovatelné, protože tam v současné podobě s modernizací koridorů došlo k tomu, že se střetává rychlá osobní doprava s pomalou nákladní dopravou. Výsledkem je, že se dramaticky snižuje a je nedostatečná kapacita tratí nebo infrastruktury pro nákladní dopravu.

V čem bych však viděl, a to jsem vám říkal, jestliže říkáme, že to má být národní projekt, projekt národní železnice pro všechny občany České republiky, pak je tedy třeba, aby existoval jakýsi smíšený systém, který prováže tu páteřní síť s regionální železnicí. Ideální by bylo alespoň připojení některých krajských center tak, že vlak pojede například z hlavního města nebo i ze světových, evropských, okolních, hlavních center po vysokorychlostní trati, vyjede v příslušném místě a dál bude pokračovat s trochu sníženou rychlostí, ale skutečně ne 80, ale například od 150 do 200 po koridorech nebo dalších regionálních tratí do příslušných regionálních center, a samozřejmě i opačně. Pak můžeme občanům slíbit, že dojde skutečně ke změně, k revoluci v plošné dopravní obslužnosti celého území České republiky.

Pokud se týká těch parametrů, já jsem jednal velmi emotivně na té první pracovní schůzce. Víte, ono není o tom upozornit, že jestliže řekneme: tam, kde to jde, chceme, aby konstrukční rychlosti, návrhové rychlosti byly 350 km/h, tak to neznamená, že takto budou ty vlaky na těch sítích jezdit, protože potom je ještě cestovní rychlost. A abychom dosáhli například to, že doba mezi Prahou a Brnem a v opačném směru bude nějaké minuty, pod jednu hodinu, tak v tom případě skutečně budeme potřebovat v některých úsecích, aby ta souprava jela až rychlostí 350 km/h, protože pak samozřejmě jsou nějaké zastávky v uzlových bodech a někde jsou místa, kde to nebude možné. Není to tedy žádný sen.

A prosím, strašně varuji před hrubými chybami, které se staly na počátku 90. let z mého pohledu, kdy modernizace železničních koridorů byla bez velkorysosti, bez velkých ambicí. A po těch mnoha dneska už stovkách miliard, které do toho byly nainvestovány, tak samozřejmě nabídly sice novou kvalitu, ale tato státní akce nenabídla revolučně novou kvalitu. Novou kapacitu tady poznamenává kolega Karel (Šidlo). Přesně tak.

Takže prosím, my nesníme. My jsme racionálně myslící lidé, kteří chtějí zabránit úředníkům, kteří se dostali do vlastní bubliny, aby nám tady prostě zase budovali trabanta nebo žiguli namísto ferrari nebo porsche. Jsme v centru Evropy. A jestliže chceme Českou republiku zatraktivnit, ono je to nejenom pro průmysl, pro to dostat sem špičkové světové vědce, ale pro rozvinutí turistického ruchu, pro otevření dnes vymírajících regionů.

Za chvíli budu mít s kolegou Paverou tiskovou konferenci a jedno z těch témat je vyhláška, kterou vydal Středočeský kraj a kterou dál může umrtvovat dnes velmi problematická území kolem vodní nádrže Švihov /Želivka/. Mimochodem, také tam je touto vyhláškou ordinováno omezení pro budování nových železnic. A jedna z těch, řekl bych, velmi atraktivních variant vede právě těmi územími kolem Želivky. Ten kraj trpí, vymírá a je přitom v samém srdci České republiky.

Dámy a pánové, právě proto potřebujeme otevřít z hlediska regionální a mezinárodní železnice kombinovaný systém pro dva typy dopravní obsluhy. Proto tam je ta problematika, abychom otevřeli dnes nepřístupné, špatně přístupné regiony nejenom dálniční sítí, ale zejména už ekologickou, rychlou a bezpečnou vysokorychlostní sítí.

Nechci dále zdržovat, mluvil jsem hodně dlouho, ale moc jsem se snažil dlouhou dobu, abychom se z pozice povídaček, přemýšlení, frustrace lidí, kteří to myslí s vysokorychlostní železnicí dobře, dostali do skutečné reálné situace tahu na bránu.

Podívejte se, jak ostudná je záležitost propojení centra Prahy s Letištěm Václava Havla v Ruzyni a s kladenskou aglomerací. Dneska už nikdo i přes vážně míněné projekty a kroky k realizaci nevěří tomu, že se po 27 letech od toho, kdy prvně byl ustaven jakýsi PRaK, rychlodráha Praha - Letiště Ruzyně - Kladno, dojde na to, že buštěhradskou dráhu někdo přemění na železnici moderní. A obávám se, že tím otálením, povídačkami bez jasného tahu na bránu se dostaneme i s vysokorychlostní železnicí do této situace.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Laudátovi. Slovo dostane pan poslanec Martin Kolovratník, připraví se pan kolega Petr Kudela. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, dobré dopoledne. Já jsem se bál, že po Františku Laudátovi s jeho stopáží nebude jednoduché vystoupit a určitě se pokusím být stručnější. Pro mě ta situace je vlastně malinko komplikovaná, protože jsem poslancem koaličním a kolegou z hnutí ANO a určitě bych velmi nerad, aby to vyznělo, že já jsem vymyslel nebo navrhoval něco proti vůli ministerstva nebo pana ministerstva, že tady přicházíme s nějakými nápady, které nejsou vykomunikovány, tak to chci říct hned na úvod, že takhle to není a že to usnesení, které pan zpravodaj pak představí, přiznávám, bylo to tak, jak už je v naší kotlině zvykem, na poslední chvíli, ale že jsme s kolegy z Ministerstva dopravy vykomunikovali, připravili a jsem za něj velmi rád. Protože to vnímám jako ambiciózní názor, ambiciózní a konkrétní návrh, který ale stále je rozumným kompromisem a je to maximální možnou shodou.

Možná i vznik filozofie toho usnesení mohu ilustrovat na jednom příkladu. Můj předřečník František Laudát před chvílí hovořil o tom, že ve chvíli, kdy na ta rychlá spojení, na vysokorychlostní tratě pustíme nákladní dopravu, tak si ji zpomalíme, tak ji zbytečně zahutníme, zahustíme. Možná jste v médiích zaznamenali zprávy o tom slavném Gotthardském tunelu ve Švýcarsku, kde i takové elity, jako jsou Švýcaři, se vlastně spletly a v plánování tam došlo k určité chybě. Protože když do tunelu pustili nákladní vlaky, tak zjistili, že z provozních důvodů i fyzikálních zákonů se jim najednou celá trať zpozdí. Ale například, tady je to ilustrační moment usnesení nebo bod, kde zavazujeme vládu, aby se tyto tratě, tento systém chystal pouze pro osobní dopravu, tak to jsme prostě vypustili. A vypustili jsme to z toho důvodu, že už konkrétní technické úvahy a zvažování jednotlivých variant by asi opravdu neměly být předmětem tady politické diskuse, politické deklarace na půdě Poslanecké sněmovny, ale mělo by to vzniknout právě při debatě s odborníky přímo na gesčním resortu na Ministerstvu dopravy.

V několika větách obecně na podporu, pokud ještě nejste o těch rychlých spojeních přesvědčeni, opravdu není to o tom, že nějaká parta nadšenců si hraje s vláčky nebo že tady chce stavět nějaké TGV, maglevy nebo japonské šinkanseny, vůbec ne. My, dámy a pánové, chceme postavit vlastně rychlejší konvenční železnici. Představte si, že vlaky, které dnes jezdí po Evropě, může to být německé ICE, vlaky typu AVE anebo i to TGV, které jsem zmínil před malou chvílí, ty mají stejný rozměr železnic, stejný rozchod tratě, jako jsou tady ty naše české národní v současné době. Rozdíl je v typu, v konstrukci vozidel, v trasování, ve směřování trati, tedy v těch obloucích a hlavně v zabezpečení.

To, co vždycky říkáme, nechceme tady za stovky miliard postavit nějakou elitářskou dopravní záležitost pro ty nejbohatší. Chceme postavit dopravní systém, který bude dostupný širokým vrstvám obyvatel. Jen si zkuste představit, že vy, kteří jste poslanci z Moravy, Brňáci, že budete tady v Praze do hodiny. Kolegové, já jsem třeba z východních Čech, z Pardubic, z Hradce Králové, pokud se i tam povede jednou trať, že ty dojezdy budou 20 minut, půl hodiny. Ta republika se nám vlastně dramaticky zkrátí. Nejen nám, ale všem občanům, kteří najednou mohou dojíždět za prací.

A další nejméně důležitý a já říkám, že zásadní moment je ten, že my tu přípravu vnímáme síťově. To znamená, chceme ta rychlá spojení zapojit do současné železniční sítě, a opět na tom asi nejjednodušším ilustračním příkladu mezi Prahou a Brnem ve chvíli, kdy vznikne takováto trať, tak najednou vedle ní vám zůstávají dvě konvenční, které už dnes existují, jedna vede přes Havlíčkův Brod, Vysočinu, jedna přes Českou Třebovou a Pardubice a tu mohou používat nákladní vlaky, osobní regionální doprava a další. To znamená, my uvolníme té stávající síti.

Je také potřeba říci, že investice, finance, které do tohoto systému půjdou, nebudou projedené, ale budou proinvestované, České republice z makroekonomického pohledu se dramaticky vrátí. My jsme si dělali nějaké odhady, propočty, reálné odhady i ze znalosti trhu a já tvrdím, že jsme schopni výstavbu těch tratí zahájit v roce 2025, ty první bagry na první úseky v tomto roce mohou vyjet, protože už například na úseku Praha-Drážďany byla dokončena soutěž na zhotovitele studie proveditelnosti a začne se připravovat, začne se konkrétně plánovat. Jsme schopni podle mého názoru při současných kapacitách postavit 40 až 50 kilometrů takových tratí ročně. Takže do roku 2035, když vše půjde dobře, můžeme mít hotovo.

A nyní k tomu usnesení. Je tam více bodů, já teď nebudu zdržovat, pan zpravodaj je pochopitelně pak přednese. My jsme měli v zásadě ambici být konkrétní. Ten materiál, který na ministerstvu vznikl, je perfektní. Chci za něj panu ministrovi poděkovat a vyseknout velkou poklonu, protože ministerstvo, pane ministře, jestli se nepletu, rok nebo dva zpátky se snažilo i tento materiál vysoutěžit. Chtělo ho vysoutěžit na evropské úrovni. To znamená, oslovit i zahraniční projekční kanceláře nebo profesionály. A prostě ta soutěž, bohužel, budu upřímný, díky kvalitě našeho zákona o veřejných zakázkách nebyla úspěšná. Neúspěšní uchazeči se stále odvolávali, tu soutěž napadali a nebylo možné ani vysoutěžit, připravit ten koncepční materiál o rychlých spojeních v České republice. Ministerstvo se rozhodlo ho připravit vlastními silami a připravilo ho z mého pohledu vlastně v docela rekordní době. Bylo to možná tři čtvrtě roku od loňského roku. A za to se před panem ministrem i kolegy z odboru strategie skláním, protože tohle byl opravdu perfektní výkon.

A dnes tady tedy máme materiál, my jsme v tom usnesení poprosili, abychom se mu mohli ještě věnovat na hospodářském výboru, aby to právě nebylo předmětem takhle širokého pléna, ale té úzké skupiny poslanců, kteří se dopravě věnují. Můj postřeh je takový, že materiál je na skvělé úrovni, co se týče techniky, přípravy, popisu té situace. Ale jedna věc mu chybí. Chybí mu právě návrh nebo nastavení těch politických a konkrétních procesů, co udělat. Jak začít plánovat, organizačně, koho kde vyčlenit, jaké odborníky oslovit, kdy vyčlenit finanční prostředky. A tady ten "nedostatek" nebo ten hendikep, který v materiálu není, právě nahrazujeme naším usnesením, které vám za malou chvíli předložíme, a poprosíme vás o jeho podporu.

V poslední větě, jenom namátkově nebo ilustračně. Dali jsme tam i bod, kde navrhujeme, žádáme vládu, aby oslovila ke strategickému partnerství zahraniční odborníky. A já snad mohu být konkrétní, předběžně jsem komunikoval s člověkem, který se jmenuje Andrew McNaughton, je to technický ředitel anglického High Speed Two v rámci světové organizace UIC, je šéfem vysokorychlostního fóra, takže je to na světové úrovni opravdu jeden z nejrespektovanějších odborníků. Byl dva roky strategickým poradcem australské vlády pro výstavbu vysokorychlostních tratí a je to člověk, který by byl ochoten s Českou republikou jednat a nám při té přípravě pomoci. Samozřejmě můžeme nebo nemusíme se pro něj rozhodnout, ale je to zase ilustrační příklad toho, že jednotlivé body našeho usnesení jsou opravdu racionální, konkrétní a té věci pomůžou a posunou výstavbu dramaticky dopředu. Navrhli jsme i to, aby to usnesení, ta deklarace byla přes volební období. To znamená, pokud se shodneme, tak zavážeme vládu, že jednou ročně vždy k 31. 12. předloží Poslanecké sněmovně zprávu o tom, jak v tom předchozím kalendářním roce postoupila, jaké kroky udělala a kam jsme se v té výstavbě posunuli. Pokud toto usnesení bude platit, tak jistě tušíte, víte, že bude platit přes volební období i dále do budoucna.

Takže za mě ještě jednou poděkování panu ministrovi za ochotu, že to nebere úkorně, že vláda nebo že Sněmovna tu vymýšlí něco natruc nebo proti ministerstvu. Děkuji za to, že spolupracujeme. Velké poděkování kolegům z koalice a hlavně z opozice. My jsme měli dnes dopoledne společnou tiskovou konferenci, kde jsme stáli před novináři bez politických dresů, bez log jednotlivých stran a deklarovali jsme moment, který podle mě se ještě ve Sněmovně nestal, že opravdu zástupci všech zúčastněných nebo zde přítomných poslaneckých klubů mluví jako jeden muž. A za to vám chci, dámy a pánové, moc poděkovat.

Díky za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuju panu poslanci Martinu Kolovratníkovi a požádám pana kolegu Kudelu o posečkání. Za prvé přečtu omluvy. Pan poslanec Šarapatka se omlouvá z dnešního jednání do 11.30 a paní poslankyně Golasowská od 14.30 do konce jednacího dne.

A nyní dvě faktické poznámky. První je pan poslanec Ivan Gabal, poté pan poslanec Antonín Seďa. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Dámy a pánové, pane ministře, já bych jenom využil této příležitosti k takové drobné odbočce a požádal pana ministra, aby přesvědčil svoji politickou kolegyni pražskou primátorku, aby doprojednali metropolitní plán, protože jinak ty vlaky z 300kilometrové rychlosti budou muset brzdit v Kolíně, aby zastavily v Běchovicích, protože nebudou mít územní rozhodnutí a plán pro Prahu. Myslím si, že při současném tempu by se taky mohlo stát, že ten metropolitní plán nebude doprojednán a pak všechny strategické dokumenty skončí na hranicích Prahy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Gabalovi. A nyní pan poslanec Seďa také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Vážený pane ministře, já využiji toho, že byste potom měl ještě reagovat. Mám konkrétní věc, kterou jsem už zmiňoval na výboru pro dopravu.

I to navržené usnesení tak, jak je... Já podporuji vysokorychlostní železnici, nicméně ta je spojením pouze na západ. Není spojení na sever. Konkrétně se mně jedná o trať Břeclav - Ostrava, tzn. napojení Vídeň - Varšava tak, jak je. A za druhé, my tady tím návrhem vlastně nechceme mít spojení s východem, tzn. se sousedním Slovenskem a dále. Myslím si, že se musíme dívat do budoucnosti, protože i budování vysokorychlostních železnic... (Poznámka z pléna.) Ano, ukazuje se tady na Bratislavu. Bratislava, dobře, ale ta je dole, to je spíš na Maďarsko.

Takže chtěl jsem se zeptat konkrétně na usnesení v bodě, kdy Poslanecká sněmovna žádá, aby byla sledována priorita páteřního vysokorychlostního železničního spojení Drážďany - Praha a Praha - Brno - Přerov - Ostrava/Břeclav. Chtěl jsem se zeptat, zda Břeclav je opravdu spojení Břeclav - Přerov - Ostrava. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Seďovi. Ještě pan poslanec Jiří Koubek, který se hlásí s faktickou poznámkou, a pan kolega Kudela je připraven. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Koubek: Dobrý den. Pane místopředsedo, děkuji. Opravdu jenom faktická k předřečníkovi ctěnému panu kolegovi Gabalovi. Já jsem ten poslední, který by tady obhajoval paní primátorku za ANO, paní Krnáčovou v Praze. Ale dovoluji si vás upozornit, že metropolitní plán má na starost od roku 2014 trojkoalice, které je KDU členem na magistrátu. To si prosím vyřiďte spíše mezi vlastními členy a vlastní frakcí na magistrátu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Koubkovi i za dodržení času. A pana poslance Kudelu požádám ještě o posečkání, protože s přednostním právem se přihlásil předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Musím říct, že jsem z této debaty poměrně rozpačitý. Pokud si řekneme jenom ten nadpis, že chceme podporovat vybudování vysokorychlostních tratí, tak se určitě shodneme. A teď mám pocit, že tady budeme chodit na mikrofon a budeme říkat, kdo to podporuje víc. Ale já bych přivítal, pokud přijmeme usnesení mnohem obecnější, protože mám pocit, že v té debatě suplujeme rozhodnutí Ministerstva dopravy či vlády jako celku. Ta usnesení, která jsou navržená, ať už to, které vznikalo na Ministerstvu dopravy, nevím, kdo se k němu přihlásil, nebo to, které předložil pan kolega Kolovratník, jsou podle mě příliš konkrétní. Pro některé uvažované úseky trati příliš fatální, protože umím si představit, jak se s tím nadále bude pracovat. Když Sněmovna něco rozhodne, tak se to bude používat jako argument v odborné debatě.

Já myslím, že začínáme tak trošku od konce. Kromě hesla té podpory, té myšlenky, toho projektu, té ideje, která je dobrá, si přece musíme odpovědět podle mě na dvě základní otázky.

Za prvé. Nevím, proč jsme vymysleli český pojem rychlá spojení. Já nevím, když legislativa říká něco jako evropská, ale budiž. Chceme vysokorychlostní tratě pouze zabudované do evropského kontextu? Anebo v případě, že se nám to nepovede díky neochotě sousedů, jiných představ sousedů, to chceme budovat i vnitrostátně bez navázání na evropskou železnici? To je přece důležitá otázka. To první je určitě lepší než to druhé, ale může se stát, protože to nemáme v rukou sami, že se nám to nepovede.

A druhá věc, která je podle mě ještě podstatnější. Nemáme žádný model financování. Nemáme. Ani té varianty A, ani té varianty B. A jak se máme rozhodovat? Já vím, bude to stát 300, 400, 500 mld. - a já teď neříkám, které číslo je správné. Z čeho vychází to číslo? Jak se to bude provozovat? Zahraniční zkušenosti většinou říkají, že je to investice, která se vrátí. Tohle to velmi často dělá soukromý investor ve spolupráci se státem. Vrátí se nám ta investice? Máme nějaký model? Počítal to někdo? Nepočítal. Neberte to jako kritiku. Jsme v nějakém stavu, jsme na začátku roku 2017, a myslím si, že kdyby nebyly volby, tak ten bod tady dneska ani nemáme.

A když se podívám do těch navržených usnesení, Poslanecká sněmovna doporučuje vládě schválit program rozvoje rychlých železničních spojení po vypořádání meziresortního připomínkového řízení. To je, kolegyně, kolegové, bianko šek. My nevíme, jak dopadne vypořádání meziresortního připomínkového řízení. Mně stačilo, když jsem slyšel připomínky Hospodářské komory. A já osobně vůbec nechci vstupovat do souboje mezi resorty. Protože jinými slovy, pokud to usnesení přijmeme, říkáme toto: Bude to podle toho, co si myslí Ministerstvo dopravy. Protože to vypořádává připomínky. A kdo to někdy viděl a zažil, tak vypořádání připomínek může probíhat taky tímto stylem: neakceptováno, neakceptováno, ano, formálně jsme akceptovali, přepsali jsme název, neakceptováno, nesouhlasíme, trváme na svém. A já netvrdím, že je to špatně. Ale jak mám o tom hlasovat, když nevím, co vznikne? Co je vlastně motivem tohoto jednání, které jsme si vlastně vynutili? To není tak, že přišel ministr dopravy s tím, že má skvělý projekt, a myslí si, že pro stabilitu tak velkého projektu je dobré mít širokou politickou shodu, která překlene změnu vlády nebo možná změnu několika vlád, když se budeme bavit o reálném termínu realizace. To je určitě dobrá myšlenka a dobrý postup. Ale máme dostatek podkladů kromě toho, že bychom přijali obecné usnesení, my to všichni chceme? Já si myslím, že ne.

A abych jenom nekritizoval, tak já jsem připravil ve spolupráci s odborníky, kteří se tomu věnují, takové úspornější usnesení, které za prvé říká, že vítáme a podporujeme aktivity vlády. Není to kritika vlády. A pak vlastně říká, o co žádáme vládu České republiky, aniž bychom předjímali ta konkrétní řešení. Říkáme, že chceme, aby to vláda intenzivněji připravovala, aby projednala záměr programu rozvoje vysokorychlostní železnice, o přijetí rozpočtových opatření umožňujících rozsah přípravných prací ještě v roce 2017, nebo 2018, jsem viděl připomínku z Ministerstva dopravy, to není tak důležité a tak dále. Ale co je důležité, já navrhuji, aby buď vláda, nejlépe vláda, předložila do Sněmovny nějaký návrh deklarace, ke které se zavážou špičky politických parlamentních stran. A ta by neměla být takhle konkrétní, jestli tenhle úsek zařadíme, nezařadíme a jestli budeme říkat rychlá spojení, nebo vysokorychlostní železnice.

Já to usnesení předám panu zpravodaji. Já teď nechci zdržovat, protože si myslím, že plénum Poslanecké sněmovny není to fórum, kde bychom měli debatovat detaily, které tratě jsou lepší, které jsou horší, jestli budeme propojovat letiště, nebudeme, co směrem Brno, Přerov, ano, ne a jak. To si myslím, že to bychom tady strávili možná celý čas až do parlamentních voleb.

A poprosím vás, když už chceme přijmout usnesení, abychom přijali tohle úsporné, které není konfliktní, není kritické k vládě, není to jakoby opoziční návrh, který vládu za něco cupuje, ale žádáme vládu o konkrétní postup. A to klíčové je - podle mě musí vzniknout nějaká politická deklarace a politická shoda. A já si cením dlouhodobé aktivity hospodářského výboru, ale to není usnesení hospodářského výboru. A myslím si, že je cennější, když to podepíšou představitelé politických parlamentních stran, než jakoby momentálně většina v Poslanecké sněmovně. A k tomuto návrhu usnesení směřuje a nechává prostor podrobné, odborné debatě o parametrech, směrech, rychlostech, stanicích, ale současně jasně, pokud to přijmeme, říká, že na tom je velká politická shoda, že tento drahý projekt - to je drahý projekt - má smysl.

A já za nás říkám, my jsme pro, ale podmíněně. My jsme pro, ať se udělají finanční modely, modely financování výstavby a provozování, ať se udělají studie proveditelnosti, a na základě těchto podkladů můžeme přistoupit reálně k uskutečnění takového projektu. Že to budou nějaké náklady v té přípravné fázi, to je jasné, to zadarmo nebude. Budou se muset zpracovat různé analýzy, podklady. Ale pokud se bavíme o projektu v řádech stovek miliard korun, tak je nezodpovědné rozhodovat na základě dojmů a nadšení. Nadšení je dobře, ale potřebujeme k tomu i další odborné podklady. A já se vracím k tomu finančnímu modelu. Bez toho budeme o tak velkých závazcích rozhodovat naslepo, a v tom okamžiku ne že se musíme splést. Nemusíme. Ale vysoce roste pravděpodobnost, že se rozhodneme špatně.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To bylo vystoupení pana poslance Stanjury. Vyvolal dvě faktické poznámky. První je pan poslanec Laudát, druhý je pan poslanec Pilný. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já jsem trošku zklamán tímto vystoupením. Prosím vás, rychlá spojení a vysokorychlostní tratě jsou v tom poměru, že vysokorychlostní tratě jsou podmnožinou rychlých spojení. To je celá množina, že bude kvalitní železniční síť, o které jsem mluvil, že má udělat plošnou obsluhu celého území České republiky, a to je kombinace vrtek, o kterých tady dnes mluvíme, té páteřní sítě, i s těmi návrhovými konstrukčními rychlostmi, a pak jsou rychlá spojení, což jsou i některé železnice na koridorech apod. Takže prosím, když někdo o něčem chce mluvit, tak ať si udělá jasno v té odborné rovině.

A pokud se týká toho, proč se tam mají vyskytovat ta čísla 300, 350. Prosím, tím my tlačíme plánovače, úředníky a politiky k tomu, aby se nestalo, že tady bude někdo někde po kouscích pokoutně, tak jak se děje doteď, lepit pod tím, že tam bude vysokorychlostní trať na stávající železniční síti, to je další věc, tak my víme přesně, co děláme tím, že to do toho usnesení dáváme. A mimochodem došlo ještě k modifikaci. Já se domnívám, že návrh toho usnesení by tady měl přednést pan zpravodaj, abychom diskutovali k tomu, co bude na stole.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Laudát, děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A než dám slovo panu poslanci Pilnému, požádám sněmovnu o klid. Pane poslanče, pojďte. Samozřejmě vám udělím slovo, kdy tady bude dostatečný klid k tomu, abyste mohl svůj projev přednést... Kolegyně, kolegové, prosím...

Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Pilný: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já bych především chtěl poděkovat hospodářskému výboru, zejména jeho členům, kteří si tvrdě odpracovali ty konkrétní věci ve spolupráci s Ministerstvem dopravy. Já bych chtěl říct, že je dobře, že to usnesení je konkrétní, a ono už to tady zaznělo, protože pouhý souhlas a konsenzus politických stran, o kterém se tady mluvilo, nic neudělá.

K těm námitkám, které tady měl pan předseda Stanjura... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně, páni kolegové, prosím o klid. Měříme čas k faktické poznámce, a potom mě nutíte, abych porušoval...

Dobře. Pane poslanče, já vám změřím čas znovu. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji. V tomto usnesení napsáno například to, že žádáme, aby vláda předtím, než schválí nějaký materiál, ho projednávala konkrétně s hospodářským výborem. Jsou tady poznámky, které se týkají legislativy, protože bez změny legislativy nic nepostavíme. To znamená, že změna legislativy, stavební zákon a další věci přijdou do Poslanecké sněmovny a bude po nich konkrétně hlasováno. Je tam také napsáno, že musí být finanční prostředky. My budeme schvalovat rozpočet, to znamená, že i tady Poslanecká sněmovna se k tomu vyjádří.

A k té námitce, že to podporuje evropská spojení. Když si přečtete, která spojení jsou tam konkrétně navržena, tak bych chtěl jenom říct, že tato spojení jsou převážně na území České republiky a budou řešit dopravní problémy České republiky. Je tam spojení na našeho nejdůležitějšího hospodářského partnera Bavorsko. S Bavorskem máme odsouhlaseno, že tyto záležitosti bude podporovat.

To znamená, já jsem velmi rád, že toto usnesení je konkrétní. A je zcela zřejmé, že aby mohlo vstoupit v platnost, Poslanecká sněmovna bude mít do toho co mluvit, jak co se týká celé přípravy, tak i co se týká rozpočtu a legislativy.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Pilnému. A nyní se vracíme do rozpravy vystoupením pana poslance Petra Kudely, připraví se pan kolega Petrtýl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, je těžké vystupovat po takových předřečnících, jako jsou pan Stanjura a pan předseda Pilný apod. Nicméně chci se vyjádřit také k záležitosti vysokorychlostních tratí.

Domnívám se, že železniční doprava, osobní železniční doprava se v posledních letech zlepšila. Zlepšila, to ovšem neznamená, že tento stav je cílový a je nejlepší. Vysokorychlostní tratě jsou samozřejmě věcí současnosti a blízké budoucnosti a člověk, jak vyžaduje stále rychlejší spojení, věci musí být hned apod., tak že po tomto typu spojení volá. Možnost dostat se do hlavního města z kterékoliv části naší země během dvou nebo dvou a půl hodiny je skutečně požadavek namístě. K tomu by vysokorychlostní tratě v železniční dopravě měly a mohly přispět.

Navrhované usnesení, které předložil pan poslanec Kolovratník, já jsem si ho mohl prostudovat, je dobré, na můj vkus možná příliš podrobné. Nevím, do jaké míry jsou připraveny konkrétní koridory pro to, aby už mohla být specifikována města, která by měla být vysokorychlostními tratěmi obsloužena.

Možná by to usnesení chtělo doplnit o to, že soukolí pro budované soupravy bude pocházet z Bohumínských železáren a kolejnice z Nové huti. Ale... (Odmlka pro neklid v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím o klid.

 

Poslanec Petr Kudela: Ale to byl asi velmi drzý požadavek.

Kolega Mihola, předseda poslaneckého klubu lidové strany, se při tiskové konferenci k tomuto usnesení přihlásil, takže budeme toto usnesení podporovat.

Jsem velice rád, že na usnesení hospodářského výboru, který se touto záležitostí začal zabývat v nedávné době, zareagoval také pan předseda vlády a skutečně se toto téma stalo důležitým i na vládní úrovni, i u předsedy vlády.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kudelovi. Ještě faktická poznámka pana poslance Karla Fiedlera. Pan poslanec Petrtýl, řádně přihlášený. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Karel Fiedler: Já jako Třinečák nemůžu nedoplnit kolegu Kudelu, že by tam v tom případě měly být i kolejnice z Třineckých železáren.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za velmi efektivní vystoupení s faktickou poznámkou, a nyní pan kolega František Petrtýl, který je řádně přihlášený, zatím poslední v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Petrtýl: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, každý vlastně dennodenně jezdíme do práce autem a vidíme zacpané silnice, jsme z toho nervózní. A jedinou možností, protože dále už není možno silnice rozšiřovat, je budování železniční sítě. Ve Středočeském kraji dennodenně dojíždí do práce ze Středočeského kraje do Prahy 130 tisíc cestujících, takže když vezmeme nějaký koeficient 1,2, tak to je téměř 100 tisíc automobilů.

Proč o tom mluvím? Tento pozitivní trend, který vítáme, že lidé se vracejí do prostředků hromadné dopravy, má i negativní stránku věci, a tou je, že kolejový svršek už nemá dostatečnou kapacitu, ti lidé se nám už do vlaků nevejdou. A právě budování vysokorychlostních tratí, protože je předpoklad, že tyto tratě povedou jinou trasou, nežli jsou současné železniční svršky, tak vlastně by nám mohlo uvolnit trasu a koleje tak, aby i lidé z příměstských oblastí Prahy se dostali pohodlně do Prahy. Takže vlastně má to i tento dopad, který si myslím, že by se měl zohlednit. A už někteří z mých předřečníků říkali, což je velice důležité, největší problém liniových staveb je legislativa, takže si myslím, že zákon o liniových stavbách bude ten klíčový tak, abychom železniční síť rozvíjeli co nejrychleji a nejefektivněji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petrtýlovi. Ještě někdo do rozpravy? Pokud nikdo, obecnou rozpravu končím. Přistoupíme k rozpravě podrobné a ptám se, jestli je návrh na usnesení jiný než od zpravodaje? Ano, nejdříve pan zpravodaj a dám hned slovo dalším přihlášeným. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Nemám dneska jednoduchou roli jako zpravodaj u tohoto diskusního bodu a to je to, že během rozpravy upozornil kolega Stanjura na to, že předkládá vlastní formu usnesení, to znamená, že máme jakoby postaveno opoziční usnesení vůči tomu, které bylo připraveno určitou komunikací a spoluprací s Ministerstvem dopravy a členy hospodářského výboru.

Takže já si dovolím vás seznámit nejdříve s usnesením, které připravil hospodářský výbor, nebo členové hospodářského výboru, po konzultaci s Ministerstvem dopravy, a potom si dovolím načíst nebo představit usnesení, které tady zmínil ve svém vystoupení pan poslanec Stanjura.

Takže k původnímu usnesení, které bylo navrženo. Preambule zní: Z důvodu

a) podpory podnikání, mobility pracovní síly a makroekonomického rozvoje ČR;

b) dlouhé cestovní doby vlaků mezi hlavními hospodářskými centry ČR;

c) vyčerpání kapacity železničních tratí včetně již zmodernizovaných koridorů pro osobní i nákladní dopravu, zejména v příměstských aglomeracích

Poslanecká sněmovna vnímá zásadní význam vysokorychlostní železnice pro další ekonomický rozvoj ČR a uvědomuje si nutnost jejího zapojení do rozvíjející se evropské sítě vysokorychlostních tratí v souladu s evropským nařízením od transevropských dopravních sítích TEN-T.

Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR o účinnou spolupráci v oblasti této pro stát klíčové dopravní infrastruktury, zejména mezi jednotlivými rezorty.

Na základě této spolupráce požaduje Poslanecká sněmovna realizaci konkrétních procesů vedoucích k vlastní realizaci systému rychlých spojení v ČR.

Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR, aby před schválením programu rozvoje rychlých spojení vládou ČR obsah materiálu diskutovala i s hospodářským výborem Poslanecké sněmovny.

Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR, aby předkládaný koncepční materiál obsahoval návrh systému rychlých spojení jako provázaného celku s konvenční železniční sítí a tvořil tak páteř veřejné dopravy v ČR.

Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR, aby bezodkladně vyřešila otázku organizačního zabezpečení přípravy a realizace systému rychlých spojení v ČR, a to v rámci organizace Správy železniční dopravní cesty.

Poslanecká sněmovna vyzývá vládu ČR k zahájení přípravy změn související legislativy (stavebního zákona, zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, zákona o drahách a nového zákona o liniových dopravních stavbách).

Poslanecká sněmovna žádá, aby vláda ČR na proces přípravy a realizace systému rychlých spojení v ČR vyčlenila dostatečné finanční prostředky.

 

Pro splnění cíle vybudovat rychlá železniční spojení v co nejkratší možné době Poslanecká sněmovna dále požaduje realizaci následujících kroků:

Poslanecká sněmovna žádá, aby byl pro novou vysokorychlostní síť v ČR v maximální možné míře sledován parametr návrhové rychlosti 300 až 350 kilometrů v hodině, pokud to bude z hlediska geografických poměrů a zejména z hlediska investičních a provozních nákladů opodstatněné.

Poslanecká sněmovna žádá, aby byla pro novou vysokorychlostní síť v ČR sledována priorita páteřního vysokorychlostního železničního spojení Drážďany-Praha a Praha-Brno-Přerov-Ostrava/Břeclav, a následně v případě své odůvodněnosti výstavba druhé hlavní kapacitní osy Vratislav-Praha-Plzeň-Mnichov.

Poslanecká sněmovna žádá, aby vláda ČR zařadila do aktualizace Politiky územního rozvoje úkol zajistit ochranu území pro všechny tratě, které jsou definované v materiálu Ministerstva dopravy Program rozvoje rychlých železničních spojení.

Poslanecká sněmovna žádá, aby vláda ČR každou výslednou variantu vedení rychlých spojení, která vzejde z návrhu Ministerstva dopravy na základě výsledků studie proveditelnosti, potvrdila usnesením vlády, včetně jejích parametrů.

Poslanecká sněmovna žádá, aby vláda ČR neprodleně zapojila do přípravy rychlých spojení zahraniční experty s praktickými zkušenostmi s výstavbou vysokorychlostních tratí z UIC nebo CER na bázi strategického poradce Ministerstva dopravy a členství v pracovní skupině Ministerstva dopravy a příslušně navýšila položku na ostatní osobní výdaje související s odměnou těchto expertů v kapitole Ministerstva dopravy.

A za poslední. Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR, aby pravidelně předkládala Poslanecké sněmovně informační zprávu o postupu přípravy rychlých spojení v ČR jednou ročně k 31. prosinci.

To je původní návrh poslanců hospodářského výboru.

 

A nyní dovolte, abych tady ještě zmínil ještě návrh, který mi byl předán panem Stanjurou jako alternativní ke konečnému hlasování o tomto bodu, kdy toto usnesení zní:

Poslanecká sněmovna vnímá význam vysokorychlostní železnice pro další rozvoj ČR a uvědomuje si nutnost jejího zapojení do rozvíjející se evropské sítě vysokorychlostních tratí v souladu s evropským nařízením o transevropských dopravních sítích TEN-T. Poslanecká sněmovna proto vítá a podporuje aktivity vlády ČR v oblasti přípravy výstavby vysokorychlostních tratí v ČR.

Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR o:

- zintenzivnění přípravy výstavby a provozu vysokorychlostní železnice v ČR k navýšení mezinárodních závazků vyplývajících z nařízení č. 1315/2013, o transevropské dopravní síti (TEN-T);

- projednání závěru Program rozvoje vysokorychlostní železnice v ČR a přijetí opatření k zajištění přípravných prací jeho budoucí realizace;

- přijetí rozpočtových opatření umožňujících rozšířit rozsah přípravných prací ještě v roce 2018;

- předložení návrhu deklarace Poslanecké sněmovny k Programu rozvoje vysokorychlostní železnice v ČR v průběhu druhého čtvrtletí 2017 vyjadřující závazek signatářů deklarace podporovat v budoucnu realizaci programu, návrhy legislativních změn, které umožní zkrátit dobu přípravy strategických dopravních staveb na obvyklou evropskou úroveň, a rozpočtové záměry a opatření umožňující financování programu.

Tolik, co jsem jako zpravodaj obdržel.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji, za přednesené návrhy. Pan kolega Novotný se hlásí do podrobné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Tak já jenom aby bylo jisté, že bylo proceduře a jednacímu řádu učiněno zadost, protože pan zpravodaj to usnesení v tuto chvíli pouze přečetl a neřekl, jestli se k němu nějak hlásí nebo podobně. (Se smíchem.) Tak se k němu pro nepřítomnost kolegy Stanjury v tuto chvíli hlásím já.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Pan ministr dopravy se závěrečným slovem, nebo s návrhem na usnesení, pane ministře? Usnesení, dobře. Tak, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Jenom jednu krátkou poznámku k tomu usnesení pana předsedy Stanjury. S jeho vědomím bych navrhl, že se tam v té třetí odrážce o přijetí rozpočtových opatření umožňujících rozšířit rozsah přípravných prací v roce 2017, tak bych to opravil na 2018, protože rok 2017 je už zajištěný v rozpočtu. Takže s tím pan poslanec Stanjura souhlasil a já bych to prosil doplnit do toho jeho usnesení, když se o něm bude hlasovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To je... Ještě někdo v podrobné rozpravě? Pokud nikdo, podrobnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem. Pan zpravodaj nemá zájem o závěrečné slovo. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Jak řekl pan zpravodaj, ta navržená usnesení, alternativní - to znamená, že hlasujeme o usnesení, které bylo předloženo.

Prosím, pane zpravodaji, provedete nás usnesením.

 

Poslanec Karel Šidlo: Dámy a pánové, dovolte mi, vrátit se k tomu, co jsem říkal v podrobné rozpravě. To je otázka toho, že máme dvě možná usnesení z dnešního jednání. Takže jak bývá zvykem podle jednacího řádu, měli bychom nejdříve hlasovat o protinávrhu, který tady zazněl dneska vlastně už nikoliv z úst pana kolegy Stanjury, ale z úst pana kolegy Novotného. Takže nevím, pane místopředsedo, jestli mám znovu přečíst to usnesení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ne, není potřeba. Já myslím, že ho...

 

Poslanec Karel Šidlo: Oni totiž kolegové to nedostali do lavic. Já nechci to nějak zdržovat a komplikovat. To usnesení, o kterém bychom měli nyní hlasovat, je usnesení, které bylo navrženo a přihlásil se k němu pan kolega Novotný. Je to to kratší, které je v obecnější rovině. A když necítíte potřebu ho podrobně zopakovat, nechal bych o něm hlasovat jako o celku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, dobře. Navrhovatelé nic nenamítají, že se bude hlasovat jako o celku. Takhle. Bylo to navrženo jako alternativní. To znamená, když neprojde to usnesení alternativní, které tady přednášel pan kolega Stanjura, resp. pan kolega Novotný, tak potom hlasujeme o návrhu usnesení hospodářského výboru. Ano. Když projde to usnesení v obecné podobě, potom není možné hlasovat o usnesení hospodářského výboru. Takhle to je dáno. Tak.

Hlasujeme o usnesení, ke kterému se přihlásil pan kolega Novotný a které tady prezentoval zpravodaj.

Zahájil jsem hlasování číslo... Pardon. Odhlásit. Hlasování číslo 198 prohlašuji za zmatečné. Všechny vás odhlásím a požádám vás o novou registraci. Přihlaste se svými identifikačními kartami... (Chvíli vyčkává.) Raději to tak uděláme, i když to není u tohoto usnesení, ale per analogiam, kolegové, si požádám o stanoviska pana ministra k alternativnímu a pana zpravodaje.

Pane ministře, vaše stanovisko k alternativnímu návrhu usnesení. (Neutrální.) Pan zpravodaj? (Kladné.)

 

Zahájil jsem hlasování číslo 199 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 199, z přítomných 110, pro 32, proti 1. Návrh nebyl přijat.

 

Máme před sebou tedy návrh hospodářského výboru. Rozhodneme v hlasování číslo 200. Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro usnesení hospodářského výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 200, z přítomných 115, pro 105, proti nikdo. Usnesení bylo schváleno.

 

Děkuji panu ministrovi dopravy, děkuji panu zpravodaji. Končím bod 284 a předám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré dopoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Budeme pokračovat dalším bodem, je to

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.