Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jan Bartošek)

11.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 854/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, zde je tedy ve druhém čtení vládní návrh zákona o státní sociální podpoře, jak již bylo řečeno. Já jen velice stručně připomenu, že se zde jedná o změny v čerpání rodičovského příspěvku, kde se ruší omezení horní hranice. Pak je zde možnost pro rodiče, nebo resp. zejména pro matky, ale i otce, kterým není vyměřena peněžitá pomoc v mateřství, aby nemuseli povinně na rodičovskou na celé čtyři roky... (Odmlka pro hluk v sále.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní ministryně, ale požádám kolegy, zvlášť v levé části sálu - zvlášť v levé části sálu - o ztišení. Prosím, pokračujte.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová ... a aby si to mohli zvolit i v délce tří let. Dále se zde navrhuje rušení podmínky sledování docházky dítěte do dvou let do předškolního zařízení a potom ještě nějaké další věci, které jsou i hodně technického charakteru.

Takže já už skončím úvodní slovo, protože si to všichni určitě pamatujete z prvního čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Dále byl přikázán stálé komisi Poslanecké sněmovny pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny. Usnesení výboru a stálé komise byla doručena jako sněmovní tisky 854/1 a 854/2.

Prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku a zároveň zpravodajka stálé komise poslankyně Jana Pastuchová a informovala nás o projednání ve výboru a v komisi a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Jana Pastuchová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, první čtení tohoto zákona proběhlo 19. a 25. 10. 2016 a vystoupilo kromě úvodního slova paní ministryně Marksové devět kolegů poslanců. Proběhla, myslím si, velmi zajímavá rozprava, kdy se poukázalo na mnoho i negativních věcí, které tento návrh zákona obsahuje. Tento sněmovní tisk byl přikázán jako garančnímu výboru pro sociální politiku a dále byl přikázán stálé komisi pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny.

Garanční výbor se tímto sněmovním tiskem zabýval 3. 1. 2017. Přečtu vám jeho usnesení.

Usnesení výboru pro sociální politiku ze 48. schůze 15. prosince 2016 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 854. Po odůvodnění náměstka ministryně práce a sociálních věcí Jiřího Vaňátka, zpravodajské zprávě poslankyně Radky Maxové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, se změnami a doplňky. Zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny.

Stálá komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny se tímto sněmovním tiskem zabývala 5. ledna 2017 a její usnesení zní: Usnesení z 18. schůze stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny ze dne 14. prosince 2016 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Stálá komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny po odůvodnění náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Jany Hanzlíkové, po vyslechnutí zpravodajské zprávy poslankyně Jany Pastuchové a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, se změnami a doplňky. Za druhé zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní zpravodajko. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji několik přihlášek. Jako první vystoupí paní poslankyně Bohdalová, připraví se paní poslankyně Kailová a další. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré časné odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně. Dovoluji si před vás předstoupit s návrhem mého pozměňovacího návrhu, který se týká studentů doktorandů po věku 26 let. Upozorňuji dopředu, že tento zákon schválila vláda, kdy jej jako poslanecký návrh vládě předal pan vicepremiér Bělobrádek. Protože si myslím, když se otvírá zákon o sociální podpoře a je tady druhé čtení, dávám tento pozměňovací návrh, abychom k cíli došli rychleji.

O co se jedná? Zákon by se vztahoval na lidi, kteří po věku 26 let studují v doktorandském programu, studují v něm poprvé a nejsou zaměstnáni, doktorandské stipendium je pouze jejich jediný příjem. Návrh spočívá v tom, protože ten příjem je zhruba 7 500 korun a sociální pojištění se vypočítává z minimální mzdy, to znamená, že by platili 1 300 korun a jejich čistý příjem, lidí, kteří nemají zaměstnání, by činil 6 500 korun, tak můj pozměňovací návrh spočívá v tom, aby tito lidé, opakuji, doktorandi starší 26 let, studující první doktorandské studium a nemající zaměstnání, mohli být zařazeni do kategorie lidí, za které platí sociální pojištění stát. To je obsah mého návrhu a k tomuto návrhu se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Kailová. - Omlouvám se, s přednostním právem pan předseda Sklenák. Prosím.

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, kolegyně a kolegové. Omlouvám se kolegyni Kailové i ostatním, že jsem využil svého přednostního práva. Nicméně považuji to za užitečné, protože jsem vložil do systému pozměňovací návrh, který docela zásadním způsobem zlepšuje finanční situaci rodin s dětmi, a rád bych vám jej i teď v obecné rozpravě poněkud přiblížil, abychom případně o něm mohli vést diskusi. Samozřejmě pak se k němu přihlásím v podrobné. Ten text obsahuje i podrobné zdůvodnění.

Tak tedy stručně. Navrhuji, aby za prvé do příjmů, které jsou rozhodné pro účely stanovení dávek, nebyl počítán přídavek na dítě pro nárok na příspěvek na bydlení, čili opatření, které poněkud rozšíří okruh těch rodin s nezaopatřenými dětmi, které budou mít příspěvek na bydlení, a nárok těm, kteří ten nárok již mají, se zvýší.

Druhá zásadní změna je ve změně podmínek nároku na přídavek na dítě, kdy v současné době se přídavek na dítě poskytuje rodinám, jejichž příjem nepřevyšuje 2,4násobek životního minima. V tomto pozměňovacím návrhu se tento koeficient zvyšuje na 2,7násobku životního minima. Čili zase se rozšíří okruh rodin, které dosáhnou na přídavek na dítě.

Další opatření, které vyplývá z koaliční dohody, je zvýšení přídavku na dítě v těch rodinách, kde alespoň jeden rodič pracuje, o 300 korun měsíčně. V současné době je to u dítěte do 6 let 500 korun, u dítěte od 6 do 15 let 610 korun a od 15 do 26 let 700 korun. Nově tedy v těchto rodinách, kde alespoň jeden rodič pracuje, respektive má příjem ze závislé činnosti alespoň ve výši životního minima, by ty částky byly u dětí do 6 let 800 korun, od 6 do 15 let 910 korun a od 15 do 26 let 1 000 korun.

A konečně poslední část se týká daňového zvýhodnění. Víte, že my jsme tři roky po sobě zde zvyšovali daňovou úlevu na druhé, třetí a další dítě. Nyní jsme se v koalici dohodli, že předložíme návrh, kterým zvýšíme tuto daňovou úlevu i u prvého dítěte, a to konkrétně o 150 korun. Čili nově by tedy daňové zvýhodnění na první dítě činilo 15 204 korun ročně.

Tolik stručně představení tohoto, domnívám se, docela zásadního pozměňovacího návrhu pro rodiny s dětmi. A jak jsem avizoval, v podrobné rozpravě se k němu přihlásím.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy budeme postupovat podle řádně přihlášených poslanců a poslankyň. Nyní vystoupí paní poslankyně Kailová a připraví se paní poslankyně Pekarová. Prosím.

Poslankyně Zuzana Kailová: Dobrý den, dámy a pánové, vážené poslankyně, poslanci. Dovolte, abych vás v obecné rozpravě seznámila podrobněji se svými třemi pozměňovacími návrhy.

Jako první se pozměňovací návrh týká úpravy příspěvku na bydlení. Na základě poznatků z praxe vyplácení příspěvků na bydlení vyplynulo, že v některých případech může docházet k nadužívání této dávky, a to z důvodu, že vlastníci a pronajímatelé bytů využijí možnost stanovení celkové úhrady nákladů při použití paušální platby podle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a to bez následné specifikace jednotlivých položek nákladů na bydlení, za které je platba hrazena. Tím může jednak docházet k tomu, že mohou být v nákladech na bydlení zahrnuty položky, které nepatří mezi základní plnění spojené s užíváním bytů podle zákona č. 67/2013 Sb., nebo může docházet k tomu, že nejsou zúčtovány položky, které jsou hrazeny zálohově a jsou zúčtovatelné.

Proto se navrhuje do ustanovení o uznatelných nákladech na bydlení pro příspěvek na bydlení doplnit taxativní výčet služeb, které se budou pro nárok a výši příspěvku na bydlení zohledňovat, a současně do stejného ustanovení ukotvit podmínku, že pro nárok a výši příspěvku na bydlení musí být náklady na bydlení rozepsány v jednotlivé položky a náklady placené zálohově musí být v pravidelném zúčtovacím období zúčtovány. Zúčtovací období se navrhuje stanovit na dobu nejvýše 12měsíční ve shodě s ustanovením § 2 zákona č. 67/2013 Sb.

Další pozměňovací návrh se týká úpravy přídavku na dítě, neboť současná úprava nedostatečně reaguje na aktuální finanční situaci oprávněné osoby a osob společně posuzovaných. Podle stávající právní úpravy se totiž pro účely nároku na přídavek na dítě posuzuje rozhodný příjem v rodině za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku. Z výše uvedených důvodů se tedy navrhuje vycházet pro účely nároku na přídavek na dítě z příjmů za období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje, stejně jako je tomu v současné době u příspěvku na bydlení. Tím dojde k rychlejší reakci na změnu výše příjmů v rodině a k většímu zacílení sociální pomoci ze strany státu, a to jak v případech, kdy nově vznikne nárok na přídavek na dítě při poklesu příjmů rodiny, například při ztrátě příjmu jednoho z rodičů nebo při čerpání rodičovského příspěvku, tak i v případech, kdy nárok na dávku zanikne. Navrhuje se v rámci snížení administrativní náročnosti také sjednotit prokazování podmínky rozhodného příjmu pro poslední čtvrtletí kalendářního roku a podmínky trvání nezaopatřenosti dítěte.

Poslední můj pozměňující návrh se týká valorizace dávky příspěvků na úhradu potřeb dítěte, která dítěti v pěstounské péči plně nahrazuje výživné. Výše této dávky nebyla změněna od 1. 1. 2013, ačkoliv se za dobu již více jak čtyř let zvýšily náklady související se zaopatřením nezletilých dětí. Navrhuje se proto zvýšit tuto dávku o 10 %, tzn. například u dítěte mladšího 6 let z 4 500 korun na 4 950 korun měsíčně a u dítěte staršího 12 let z 6 350 korun na 6 985 korun měsíčně.

Dále navrhuji valorizovat dávku, tzv. odměnu pěstouna, která pěstounovi nahrazuje mzdu, plat nebo jiný příjem. Aktuálně platná výše odměny pěstouna je v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí zakotvena s účinností od 1. 1. 2013, odkdy došlo k převedení úpravy dávek pěstounské péče ze zákona o státní sociální podpoře do zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Odměna pěstouna nebyla valorizována po dobu více než čtyř let, což je pociťováno obzvláště tíživě zejména u tzv. dlouhodobé pěstounské péče. Přitom základní částka odměny pěstouna ve výši 8 000 měsíčně při péči o jedno svěřené dítě byla od 1. 1. 2013 stanovena ve výši, která v té době odpovídala základní sazbě minimální mzdy. Základní sazba minimální měsíční mzdy, která je stanovena v nařízení vlády číslo 567/2006 Sb., byla od počátku roku 2013 valorizována z částky 8 000 korun již čtyřikrát na částku 11 000 korun měsíčně s účinností od 1. 1. 2017. Předložený pozměňovací návrh předpokládá navázání výše odměny pěstouna na základní sazbu minimální mzdy za měsíc.

Návrh dále upravuje nespravedlivé rozvržení výše odměny pěstouna v případě péče o dítě se zdravotním postižením v případě pěstounské péče na přechodnou dobu. Vládní návrh novely zákona o státní sociální podpoře nově předpokládá, že tu bude zcela vyloučen nárok na rodičovský příspěvek. Tento výpadek příjmu by měl být tedy částečně kompenzován navrhovanou úpravou pravidel odměňování osob v evidenci, když je navíc logické a správné, aby výše odměny pěstouna u těchto osob zohledňovala, zda pěstoun na přechodnou dobu v daném kalendářním měsíci pečuje, či nepečuje o svěřené dítě, a zohledňovala i počet dětí svěřených do pěstounské péče na přechodnou dobu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí v obecné rozpravě paní poslankyně Pekarová, připraví se pan ministr Chvojka. Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jelikož je pevně zařazen další bod už za pár minut, tak se pokusím být velice stručná, ale nemohu si odpustit ještě poznámku zejména k panu předsedovi Sklenákovi, že tady je krásně vidět na předkládaných pozměňovacích návrzích, že opravdu se nám blíží volby a snažíme se tady zaujmout jedním zvýšením sociálních dávek za druhým. Tak to jenom k tomu, že až pozměňovacími návrhy předkládáte poměrně zásadní změny, které mají neméně zásadní dopad i do rozpočtu.

Nicméně já se tady chci vyjádřit zejména ke svému pozměňovacímu návrhu. Již v prvním čtení jsem vystupovala a vyjadřovala jsem své pochybnosti nad záměrem úplného zrušení podmínky sledování docházky dítěte do předškolního zařízení u dětí mladších dvou let. Úplné zrušení podmínky považuji za poměrně nešťastné, nicméně abych tedy předložila něco, co bude takovým kompromisním řešením mezi tou současnou variantou a navrhovaným stavem, tak se přihlásím dále v podrobné rozpravě k pozměňovacímu návrhu, který nabízí právě kompromis, zajišťuje delší podporu individuální péče než předkládaná novela a zároveň poskytuje rodičům dostatečnou možnost volby rozhodnout o vhodném individuálním řešení jejich životní situace.

Pozměňovacím návrhem, který upravuje hodnocení splnění podmínky celodenní péče v současném znění, se zvyšuje možný počet hodin umístění dítěte v předškolním zařízení ze současných 46 hodin na 92 hodin měsíčně a zároveň se snižuje věková hranice, po jejímž dosažení se návštěva předškolního zařízení již nesleduje, a to ze současných dvou let věku do jednoho roku věku dítěte. Takovouto úpravu považuji za naprosto dostačující, jelikož 92 hodin měsíčně odpovídá zhruba zkrácenému pracovnímu úvazku, tudíž je to opravdu, jak říkám už poněkolikáté, kompromis mezi současným stavem a navrhovaným stavem.

Děkuji vám předem za podporu tohoto návrhu. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní je k faktické poznámce přihlášen pan poslanec Sklenák. Pouze pro pořádek říkám, že ve 12.45 máme pevně zařazené volební body. Prosím.

Poslanec Roman Sklenák: Ano, to je taková oblíbená replika opozice, že když se navrhne něco pozitivního pro lidi, tak někdo vystoupí a řekne, že je před volbami a že to děláme z populistických důvodů. Ale v našem případě je přece realita úplně jiná. My tady tři roky po sobě každý rok zvyšujeme daňovou úlevu pro rodiny s dětmi. My tady tři roky po sobě zvyšujeme minimální mzdu. My se tady snažíme valorizovat starobní důchody více, než umožňoval zákon. Děláme tady každý rok každý měsíc řadu prospěšných věcí pro rodiny s dětmi, pro seniory, pro zaměstnance. A toto je jeden z dalších kroků v řadě. Tak neříkejte, že to děláme kvůli volbám. (Potlesk z levé strany sálu.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji další faktické poznámky. První má paní poslankyně Pekarová, potom pan poslanec Černoch, paní poslankyně Semelová a další. Prosím.

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Pane předsedo Sklenáku prostřednictvím pana předsedajícího, proč to tedy nenavrhuje přímo samo ministerstvo, ale navrhujete to jako pozměňovací návrh? Protože celé vlastně více jak už tři roky jste s valorizací příspěvků na děti nepřišli, tak teď na poslední chvíli to navrhujete.

A nemáme tady v tom případě ani možnost připomínkového řízení, neprošlo to tím pádem připomínkovým řízením, co si myslím, že takováto zásadní změna, která výrazně rozšiřuje okruh příjemců této dávky, která výrazně zvyšuje nároky státního rozpočtu, za tuto dobu, za tuto vládu došlo o navýšení o desítky miliard korun v rámci mandatorních výdajů. Mandatorní výdaje, které budou muset zajistit i vlády budoucí. Kde na to budeme brát, je otázkou. (Potlesk části poslanců.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Černoch. Je řada faktických poznámek. Všechny vás eviduji.

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vaším prostřednictvím na pana kolegu Sklenáka. Vy byste mě úplně dojal, pane kolego. Vy říkáte, co jste tři roky všechno dělali, jak strašně jste chtěli. Měli jste možnost, a dělali jste si z lidí jenom srandu. Nic víc! Omlouvám se, ale je to tak. Ta možnost tady byla. Proč jste to neudělali? Proč jste to neudělali? (Poslanec Sklenák ze sálu mimo mikrofon: Co jsme neudělali?)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Požádám poslance, aby po sobě nepokřikovali a respektovali jednací řád.

Nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Semelová. Poté dojde k přerušení tohoto bodu, protože jsou pevně zařazeny volební body. Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Já bych vaším prostřednictvím ještě chtěla doplnit seznam, který nám předložil předseda klubu ČSSD, když říkal, co všechno dělají pro rodinu, pro mladé rodiny s dětmi.

Téměř rok nám blokujete projednání zákona, který by zlepšil život mladým samoživitelkám s dětmi, případně samoživitelům. Téměř rok, jakmile tady navrhneme, aby se tento zákon, který je o náhradním výživném, projednal, tak sociální demokracie spolu s ostatními stranami nám ho blokovala. Až na posledním jednání jste zvažovali, že byste tento zákon mohli podpořit. Ale jinak už mohl být dávno přijatý a mohl dávno těmto ženám s dětmi, které se ocitají na hranici chudoby, pomoci. (Potlesk z levé strany sálu.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vzhledem k tomu, že máme přesně 12.45 hodin a to je čas určený pro volební body, přerušuji projednávání tohoto bodu.

Otevírám první volební bod, kterým je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.