(10.20 hodin)
(pokračuje Klán)
My teď, když to vrátíme do druhého čtení, já s tím tedy v tom případě nemám problém, pokud se na tom dohodneme, ať to tam vrátíme, ale v tom případě chci slyšet nějaká jasná řešení, jak to změnit, a ne že jenom řekneme, je to zastaralé, vrátíme to do druhého čtení a tam to zůstane. Tak to alespoň chápu já. Když to tam vrátíme, tak musíme mít v tuhle chvíli nějaký návrh řešení, jak to celé předělat. Ale na to jsme měli přece tři roky! Mně přijde, že tři roky se tady něco jenom, jak se říká, plácá a nic se neděje, všechno je naprosto v klidu a pak prostě přijde onen některý vládní nespokojený poslanec a řekne: dávám návrh na zamítnutí. To snižuje váhu i lidí, kteří zákon připravovali a kteří na něm spolupracovali nějakým způsobem.
A já souhlasím tady, když jsem mluvil s kolegou Jirkou Petrů, když jsme chodili na ta setkání k elektronizaci a k zavádění elektronických občanských průkazů, tak tam chodit také nebudu, protože to je opravdu o ničem. Vy se o něco snažíte, něco se snažíte zavést, aby to fungovalo ve společnosti, a pak tady přijde někdo, kdo řekne: dávám návrh na zamítnutí. Vždyť to není možné! Co si ti lidé o nás opravdu myslí potom ve finále? Já se tomu potom nedivím, že váha Sněmovny je na nízké úrovni, když se nedokážeme dohodnout na těchto základních, elementárních věcech pro společnost, a občanské průkazy ji samozřejmě ovlivňují. Všichni máme občanský průkaz od 15 let. Samozřejmě já jsem pak byl rád, že se nám povedlo aspoň platnost občanských průkazů zavést na 5, 10 a 35 let kvůli režimu offline na úřadech, kdy jste museli člověka staršího 70 let ve své podstatě tam vozit, aby se tam nechal vyfotit, a každých 10 let mu nechat občanský průkaz vyměňovat. Samozřejmě jsem byl rád, že i Ministerstvo vnitra kvitovalo moji poznámku ohledně doby platnosti občanského průkazu a životnosti čipu u osob starších 70 let. To tam bylo zapracováno všechno. Proto jsem tohle přivítal, proto jsem i tohle podporoval. Já s tím nikdy neměl žádný problém. Já chápu, že někteří lidé mají s tím problém, razí jiný model, jak tady říká pan kolega Pilný, přihlašování pomocí smartphonů a takovýchhle věcí. Já mám ještě dokonce starý telefon (ukazuje), tak já bych si to nepřipojil už vůbec nikam, takže mně to je celkem také jedno. Takže já bych přivítal tenhle model, ale samozřejmě smartphony, iPady a další věci půjdou kupředu. Ano, půjdou kupředu v rámci elektronizace a digitalizace společnosti. To bude stále více a více vyvíjeno. To je prostě logický vývoj tohoto fenoménu.
Říkám, mě opravdu mrzí to, že se nikam nepohneme. (Poznámky z pléna.) No tak to by mě tedy zajímalo, vaším prostřednictvím, pane předsedající, když tady na mě pokřikují někteří poslanci, kam se pohneme. Ono se to dá vykládat různě. Můžeme se pohnout kamkoliv, to je pravda. Když to vezmu z teoretického hlediska, tak se můžeme pohnout i zpátky. O tom už tady také byla ve faktických poznámkách docela řeč, ale je to škoda.
Takže já opravdu prosazuji to, aby byly zavedeny elektronické občanské průkazy. A říkám, samozřejmě chápu i rizika, která mohou nastat v úniku velkých dat, která budou shromažďována. Je to jakoby přísun ke kontrolované společnosti, že někdo někde bude mít o mně dodatečnou kontrolu. To je také fakt. To se také ukazuje, tento problém, že někdo o mně může něco vědět. Jenže dneska právě v době digitální společnosti o mně každý stejně něco může vědět, protože každý má právě onen chytrý telefon s lokalizátorem třeba GPS a jste lokalizováni naprosto bez problémů na síti a kdokoliv, kdo se tam nabourá, tak vás může zaměřit, když bude mít nějakým způsobem dobré informační systémy. A na světě existují tyto společnosti, které toho zneužívají. To je také nesporný fakt. A právě elektronická občanka je trošičku něco mezi tím, že ten čip vás tolik nějakým způsobem nedokáže identifikovat na dálku, kdežto smartphone, který má GPS, tak vás normálně na dálku někdo může identifikovat. A to je také jasné a to je jednoduchá věc a to by expert na IT vaším prostřednictvím pan kolega Pilný také měl vědět a já myslím, že to doufám ví, tohle. Nejsem expert na IT. Jsem sice původním vzděláním elektrotechnik, ale o IT se zabývám, protože mě to prostě baví a nebojím se té elektronizace. A je potřeba to lidem vysvětlovat. Vysvětlovat jim, že to je přínos pro ně, jenomže když se tady my budeme hádat, celou dobu hádat jenom o to, jestli je to, jak tady říkal pan ministr, šaškárna, co se tady předvádělo, nebo jakékoliv jiné věci, je to škoda. Je to škoda, protože jsme se mohli někam pohnout, ale budeme opravdu na mrtvém bodě, jak říkám, když to vrátíme zpátky do druhého čtení, tak tam to do konce volebního období zůstane. My to nepohneme dál, a tím pádem to zůstane na příští vládní koalici a nějakým způsobem ztratíme tři roky a vynaložené úsilí lidí, kteří se snažili zavést elektronické občanské průkazy.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. S řádnou přihláškou do rozpravy je další přihlášen pan poslanec Petr Bendl. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Ono už mnohé bylo řečeno. Pokusím se už být opravdu stručný.
Jsem přesvědčen, že ČR nemá autoritu, nebo řekněme státní správa, vláda nemá autoritu, která by se věnovala eGovernmentu jako celku, že to je vážná věc do budoucna jak v oblasti ochrany dat, tak v oblasti komunikace veřejnosti s veřejnou správou jako takovou a že by stálo za to, aby tady někdo takový byl. My jako výbor pro veřejnou správu jsme volali, dokonce usnesením jsme to dávali najevo, že chceme někoho, kdo vlastně bude mít podporu premiéra v tom, aby vyřešil takové ty odpory rezortů mezi sebou poskytovat si data navzájem a navzájem si je chránit v duchu principu, že občan má dát státu informaci jenom jednou, pak už ať si s tím stát pracuje, jak umí, tak aby občan, který je denně konfrontován a denně je na něj nakládáno množství byrokratických úkonů, speciálně na každého, kdo něco dělá, na toho nakládáme čím dál tím víc - samé povinnosti, doklady, výjimky, regulace, daně atd. Těmto všem věcem ten člověk musí věnovat spoustu času. Místo aby věnoval čas tomu, že se uživí, tak věnuje čas tomu, aby splnil podmínky, které mu stát ukládá.
Naším cílem by mělo být, aby tady byl někdo, kdo bude schopen předložit jasnou vizi, a my ho nemáme. Ministr vnitra, myslím si, že to je v čase vidět, na to buď čas nemá, nebo to není jeho priorita. Buď má jiné starosti, že řeší jiné věci - imigranty, já nevím, policii atd. -, ale že by tady z toho čišela jako významná priorita eGovernment, z činnosti Ministerstva vnitra, to tedy rozhodně ne. Pan ministr ať se na mě nezlobí, ale myslím si, že je to tak.
Jako výbor jsme dělali všechno pro to, abychom načetli zkušenosti, které jsou v jiných zemích. Hodně se zmiňovalo Estonsko. V Estonsku už dneska také některé věci mají zastaralé, protože IT technologie, jak už tady bylo řečeno, jdou poměrně rychle kupředu, ale i na Slovensku, když se půjdete podívat, jak pracují s daty s občanovi, tak jsou na tom mnohonásobně lépe než my. Vůle poslanců Poslanecké sněmovny napříč politickým spektrem byla, abychom měli aspoň něco, abychom se aspoň v něčem pohnuli. To, že pan předseda hospodářského výboru na to má jako odborník v této oblasti svůj názor, to respektuji, velmi to respektuji, ale ani jemu se nepodařilo přesvědčit ostatní, že zkrátka abychom místo toho, abychom tahali dráty pro klasické telefony, spíše přemýšleli v oblasti toho, že už existují mobilní telefony, že ty investice zkrátka potřeba jsou. Ale když se to nedaří, výsledek je: buď bude aspoň něco, nebo bude vůbec nic.
Nejsem si úplně jistý, přestože se vám v tom budu snažit i za sebe vyhovět, tomu návrhu vrátit do druhého čtení, že ten zákon budeme schopni upravit tak, aby to, na co jste tady, prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego Pilný, poukazoval, že se to změní. A tím mám na mysli, že dokážeme v průběhu několika týdnů změnit ten zákon tak, aby to bylo možné z občanského průkazu načíst na ten chytrý telefon nebo iPad nebo něco podobného v tomto duchu. Pokud to dokážeme, my jsme určitě připraveni to podpořit.
Tolik jenom za sebe. Je škoda, že vlastně až v závěru volebního období se tady bavíme o věcech, o kterých jsme se měli bavit před dvěma lety. A aby mohlo za námi všemi, bez ohledu na to, že já jsem opoziční poslanec, aspoň něco mohlo být. Takhle tady doteď není v podstatě téměř nic. ***