(15.30 hodin)
(pokračuje Korte)
Na závěr přijde to nejhorší. Postup pana Šeredy je zásadně nestandardní. Proč poskytl text právě Komárkovi? Odpověď pana Šeredy: Na základě důvěry. Dámy a pánové, tady orgán státní moci jedná na základě důvěry. Já jsem se doteď domníval, že orgán státní moci smí pouze to, co mu zákon dovoluje. Já prosím neznám zákon, který by dovoloval orgánu státní moci jednat na základě důvěry. Olomoucké státní zastupitelství se zkrátka urvalo z řetězu, zákony sem, zákony tam, a dělali si, co chtěli. V této věci, jak jste byli informováni, komise na pana Šeredu podává trestní oznámení.
Ono těch excesů státních zastupitelů je prosím více. My jsme zjistili, že státní zástupci běžně svými pokyny zasahují do toho, kdo konkrétně v rámci policejního útvaru se bude věnovat nějaké agendě, s kým bude tuto agendu řešit, s kým o ní smí mluvit a s kým nesmí a tak dále.
Zrovna tento poslední problém je takzvané informační embargo. Já vám přečtu, jak to vypadá: Doktorka Ošlejšková, státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, ukládá za prvé, že s obsahem spisu číslo jednací to a to se bude i v dalším přípravném řízení seznamovat pouze rada GIBS, podplukovník Mgr. Bc. Milan Vaculík, a tento příslušník GIBS bude jako jediný zpracovatel vykonávat úkony trestního řízení a podepisovat veškerou komunikaci s dozorovou státní zástupkyní i navenek. Za druhé, že policejní orgán GIBS zajistí znepřístupnění spisu v informačních systémech GIBS a za třetí informace o věci navenek si vyhrazuje dozorová státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.
Toto opatření se poměrně hodně zneužívá a dochází pak k absurdním situacím. Když před komisí vypovídal ředitel GIBS plukovník Murín, nedokázal vůbec na některé otázky odpovědět, protože prostě ten spis nezná. GIBS šetří tři okruhy. Jednak úniky informací, to jest například únik té esemesky, kdo je ten zdroj. Pan Tesařík od někoho něco věděl, přestože to bylo špatně, ale kdo je ten zdroj. Šetří úniky z takzvané Šlachtovy zprávy, šetří únik onoho usnesení. To je jeden okruh. V druhém okruhu šetří podání trestního oznámení pana Komárka na pana Tuhého, ve třetím trestní oznámení pana Tuhého na pana Komárka. Trestní oznámení pana Komárka bylo mezitím založeno, ale to není důležité. Podstatné je, že tyto tři okruhy spolu logicky a věcně úzce souvisejí. A ach, nastojte, státní dozorující zástupce dal na šetření trestního oznámení pana Tuhého informační embargo, přičemž se vyšetřuje v podstatě jedna věc. Jak mají ti zpracovatelé spolupracovat, sdílet si informace, když pracují prakticky na jedné věci?
Já se domnívám, že ve vojensky organizovaném sboru je absurdní, aby nadřízený nevěděl, co dělá podřízený. Nadřízený mu podepisuje cesťák a neví, kam jede, proč tam jede a co tam bude dělat. To je přece nesmysl. Já se proto obracím k nejvyššímu státnímu zástupci, doufám, že poslouchá, jestliže neposlouchá, máme zde ministra spravedlnosti, může mu to vyřídit, aby zvážil, zda nevydat obecně závazný pokyn, aby se toto opatření uplatňovalo pouze opravdu ve výjimečných případech a hlavně aby bylo vždy řádně odůvodněno, protože takto, jak to vypadá, jak jsem vám to četl, to vypadá velmi svévolně.
Dopoledne vám zde pan emeritní předseda četl i naše doprovodná usnesení. Já bych stručně okomentoval dvě, která se týkají návrhu na změny v trestním řádu. Podle dosavadní platné úpravy je státní zástupce oprávněn se zúčastnit provádění úkonů policejního orgánu, osobně provést jednotlivý úkon nebo i celé vyšetřování. Já se domnívám, že toto ustanovení je nesystémové. Státní zástupce má vykonávat dozor, to znamená, má s nadhledem a objektivně kontrolovat, že konkrétní vyšetřovatel postupuje v mezích zákona, v souladu se zákonem, že například taky nehodí pod stůl důkaz, který hovoří ve prospěch obviněného. V okamžiku, kdy státní zástupce provádí úkony vyšetřování, stává se sám vyšetřovatelem, přičemž dozoruje sám sebe. Je logické, že tím také ztrácí nadhled. Proto navrhujeme toto opatření vyškrtnout.
Druhé opatření je oprávnění přikázat, aby úkony ve věci prováděla jiná služebně činná osoba v policejním orgánu. Státní zástupce má oprávnění přikázat věc k šetření nějakému orgánu, ale orgán není jednotlivý policista. Státní zástupce tímto, když si vyzobává z jednotlivých útvarů jednotlivé policisty, asi na základě důvěry, nevím, v podstatě policii řídí. Státní zástupce má určit, který útvar bude věc zpracovávat, a dát ji konkrétnímu zpracovateli by měl vedoucí útvaru s personální znalostí svých pracovníků, kdo je na co specializován, kdo co umí. A to je důvod, proč i tuto věc, toto oprávnění navrhujeme z trestního řádu vypustit.
Závěrem bych chtěl odpovědět na otázku, co se vlastně dělo od června několik měsíců a co se stalo. Zdůrazňuji, že se jedná o mé čtení a moji interpretaci těchto událostí.
Po zveřejnění záměru provést organizační změnu v útvarech s celostátní působností, kterážto změna je plně a výhradně v kompetenci policejního prezidenta a ministra vnitra, se strhla štvavá a pomlouvavá kampaň proti jeho autorům, policejnímu prezidentovi, jeho náměstkovi a ministru vnitra. Podíl na této kampani měly zejména špičky ÚOOZ, Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, zcela nezávislá Babišova média, která pořádala štvanici na policejního prezidenta a hysterizovala veřejnost budíce dojem, že stát se otřásá ve svých základech, a rovněž politické špičky hnutí ANO. Předseda tohoto hnutí prohlašoval, že vystoupí z koalice, ministr spravedlnosti prohlašoval, že v případě provedení reorganizace zváží svoji rezignaci. Přisadil si též nejvyšší státní zástupce, když poslal protestní dopis premiérovi, který byl v nezávislých Babišových novinách otištěn téhož dne, kdy byl odeslán, takže adresát si ho patrně mohl přečíst ráno v novinách dříve, než ho dostal do ruky.
Mimochodem, upřímně řečeno, já si myslím, že nejvyššímu státnímu zástupci do personálních a organizačních záležitostí policie vůbec nic není. To je záležitost policejního prezidenta. Mě by zajímalo, jak by se asi nejvyšší státní zástupce tvářil, kdyby mu policejní prezident kafral do toho, jak má obsadit a jakou funkcí pověřit toho kterého státního zástupce. ***