(10.50 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Kudelovi. Nyní pan poslanec Jiří Štětina řádně přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Štětina: Děkuji ještě jednou, pane místopředsedo. Je vidět, že se na mě dostalo, budu se snažit svůj projev velmi zkrátit. Nebudu se věnovat kauze OKD, protože vše, co tady bylo řečeno, je naprostá pravda a bylo by to opakování. Ale já připomenu některé zásadní věci, protože já totiž toto považuji za systém, za korupční systém, který nebyl jenom v té době, kdy došlo k privatizaci OKD, ale který tady byl vybudován po tzv. revoluci, kdy strany, které byly v té době u moci, jsou za to zodpovědné. Nemůžeme říkat, že to bylo náhodou.
Měl jsem v minulém volebním období připravené tři interpelace, které jsem řekl, na ministra spravedlnosti, ministra vnitra a tenkrát místopředsedkyni vlády, která měla v resortu boj proti korupci. Nikdo z nich mně neodpověděl. A já vám řeknu, na co jsem se ptal. Jednak jsem ve své písemné interpelaci, a tenkrát i slovní interpelaci, měl vyjmenované kauzy. Budu jenom namátkou z toho vybírat. Jednalo se o kauzy státní hmotné rezervy, o privatizaci OKD, majetkové poměry rodiny Martina Dvořáka, megalomanský plán areálu nemocnice ve Střešovicích, vazby Martina Romana na Škodu Plzeň. Dále se jednalo např. o korupci při privatizaci plzeňské škodovky. O prodej akcií Český olej společnosti Setuza. Dálnice D47, stíhání manažerů ČEZ, Diag Human atd., atd., kauz tady byla celá řada.
Ptal jsem se těchto funkcionářů, aby mně sdělili, jakým způsobem byly tyto kauzy řešeny, a položil jsem čtyři otázky. Kdo a jak kauzu šetřil, kdo a jak kauzu prolongoval, až zákonná doba na vyšetřování byla překročena, protože protagonisté všech těchto kauz si již nepamatovali, důkazy se ztratily, smlouvy se nenašly. A hlavně, kdo kauzy zastavil. Samozřejmě, dodneška mně nikdo neodpověděl.
Čili z toho důvodu, protože jsem měl obavy, že to nestihnu časově, takže znovu a znovu opakuji návrh na zřízení vyšetřovací komise ke kauze OKD, i s vědomím toho, že už moc času nemáme. Ale kdyby tato komise zahájila svoji činnost co nejdříve, rozhodně si myslím, že by sebou mrskla a že bychom to mohli do konce volebního období skončit. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Štětinovi. A máme před sebou vystoupení paní poslankyně Hany Aulické, která je zatím poslední přihlášená do všeobecné rozpravy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan premiér v předchozím bodu hovořil, omluvil se z jednání v Poslanecké sněmovně, jelikož zasedá komise k otázce jaderné problematiky v ČR. Musím říci, že je to od pana premiéra velice zodpovědné, zabývat se touto problematikou, ale zároveň zde máme pevně zařazený bod, který také značně hýbe Českou republikou, a dopad bude mít pro občany této země také značný. Proto mě samozřejmě okamžitě napadá, zda pan premiér např. nevyužil zasedání této komise, aby se nemusel zúčastnit projednávání tohoto bodu.
Dnes zde hovoříme o situaci OKD. Nalijme si však čistého vína. I pan předseda odborových svazů pan Středula na společném jednání upozornil pana premiéra na odstavec v privatizační smlouvě uzavřené mezi ČR a OKD, kde se hovoří, že společnost bude vytvářet při své těžbě černého uhlí fond, kam budou posílat finance, které budou výhradně použity na útlum těžby uhlí a finanční a sociální pomoc vypořádání propuštěných zaměstnanců. Při otázce pana předsedy na vládu, kde jsou tyto finance, nedokázali zástupci vlády samozřejmě odpovědět. A já se ptám pana premiéra, kdo z vlády nebo zástupců prováděl kontrolu nad udržováním a dodržováním uzavřených smluvních podmínek, které byly dlouhodobě utajovány. Pokud by se stát choval odpovědně a jeho snaha byla kontrola svých požadavků, nemusel by dnes vynakládat další miliardy na sociální program pro propuštěné horníky z OKD. Alespoň ne v tak velké finanční míře.
Chtěla bych touto cestou poděkovat kolegovi Hájkovi, který není z mého regionu, ale máme mnohé společné. A tak jak zde bojuje on za své lidi, snažila jsem se o to i já při rozhodování vlády o prolomení limitů na Dole ČSA v Ústeckém kraji. Bohužel vláda rozhodla, jak rozhodla. Napomohla tak však začátku destabilizace teplárenského průmyslu v České republice a ohrožení podnikání dalších několika desítek průmyslových společností, které jsou na uhlí z Dolu ČSA závislé. Ale vláda určitě vše vyřeší, má na to přece odborníky.
Ale vraťme se opět k problematice OKD. Dnes zde tak trochu zastupuji i svého kolegu Lea Luzara, který vám na minulém projednávání přednesl náš návrh usnesení, a jak již zmínil minule, jelikož chápeme, že i vy, kolegyně a kolegové, toho máte mnoho na práci i z jiných oblastí, velice ráda vám náš návrh usnesení opět přednesu. Náš návrh usnesení je také v systému uložen pod číslem 4663.
V bodě 1 konstatuje, že se ČR dostala díky politickým rozhodnutím, která byla v rozporu s názory široké odborné veřejnosti, akademické obce v oblasti surovin a energetiky a absencí jasné a dlouhodobé surovinové a energetické koncepce, do řady problémů, které umocnila problematická privatizace práva dobývat a obchodovat s naším národním bohatstvím a surovinami včetně černého a hnědého uhlí.
Poslanecká sněmovna v druhé části požaduje po vládě ČR, aby zabezpečila a) možnost těžby všech druhů uhlí jakožto nenahraditelného nerostného bohatství ČR dnes i v budoucnu, b) ochránění ložisek vyhrazeného nerostu ČR před jejich nenapravitelným znehodnocením v případě jakýchkoli změn vlastnických vztahů nebo ukončení podnikání.
Tyto dva body by měly řešit to, abychom o uhlí, které zůstalo v podzemí nevytěžené, a jedná se opravdu o miliardy korun, nepřišli. Dneska OKD řeší problém, že nemá 60 mil. na záchovnou údržbu Dolu Frenštát. Ale obnovení tohoto dolu by stálo asi 25 mld. A je třeba zamyslet se nad tím, že je to povinnost vlády, ochránit nerostné bohatství. Týká se to však také v současné době ohroženého nevytěženého hnědého uhlí na lokalitě Lomu ČSA na Mostecku.
Další bod - c) zákonnost a naplnění všech závazků, sjednaných při privatizaci a vyplývající ze zákonů a předpisů ve vztahu k ochraně zdraví, přírody, rekultivaci krajiny i zaměstnanosti.
Tento bod, navržený v usnesení, by se mohl zdát jako lichý v rámci privatizační smlouvy, kde se o tom hovoří. Ale jak nám historie ukázala, tento bod je absolutně nerespektován a není ochráněn, protože v privatizační smlouvě sice bylo, že podnik OKD měl vytvářet rezervy, ale nikdo už nekontroloval, jestli je vytvářel. Dnes se ukazuje, že tento podnik žádné finanční rezervy na útlum dolu, na problémy zaměstnanosti a další nemá prostředky a obrací se na stát. Tady otázka je, kdo se měl starat, kdo to měl hlídat. Proto si myslím, že v usnesení by tento bod měl být zmíněn a měl být podrobně rozebrán.
Další bod: efektivní využití vlastnictví státu a těžebního práva na doposud netěžené nebo připravované lokality těžby, kde se nachází strategické zásoby nerostných surovin, kterými lze řešit nejen zaměstnanost, ale zejména naši energetickou závislost na řadu desetiletí.
Toto je problém Dolu Frenštát. Momentálně zakonzervován, a jak říkám, 60 miliony udržován v nějakém funkčním stavu. Ale to je právě možná to, proč se kolem OKD točí, použiji-li výraz, supi finančního trhu. Nebudu daleko od pravdy, protože jsou to miliardy, které tam jsou. Je to právo dobývat tuto surovinu a je předpoklad, aspoň poslední informace z trhu o tom hovoří, že ceny uhlí půjdou nahoru, zvlášť v situaci v Německu, a omezení výroby energie z jádra bude oživením dobývání uhlí. To se také opět týká i Dolu ČSA na Mostecku.
Další bod - e) budoucnost pracujících s povoláním exploatujících - ***