(10.30 hodin)
(pokračuje Lorencová)
Prostě měli jsme tady velkolepé, velkorysé, štědré vladaře na začátku devadesátých let a posléze rovněž v těch letech dalších, kteří se pasovali do role štědrých dárců a rozdávali plnými hrstmi něco, co jim ani zdaleka nepatřilo. Stát má jedinou povinnost. Povinnost starat se o každého občana. Dokud tady budou občané, kteří budou mít oprávněný pocit, že jejich práva jsou pošlapávána, že stát s tím, aby oni dosáhli na svá práva, nic není schopen udělat a nechce nic udělat, do té doby to bude velmi špatný stát, velmi špatné vedení státu.
Já se omlouvám, že jsem vám zabrala poněkud více času, než je mým zvykem. Zdaleka jsem neřekla všechno, co jsem chtěla říct. Je toho ještě hodně. A já se bohužel obávám, že to není naposled, kdy u tohoto pultíku s tímto problémem jsem. A prosím všechny, podpořte návrh kolegy Hájka na usnesení Sněmovny. Velmi vás o to prosím. Argumentaci má opravdu perfektní. A já věřím, že se konečně s něčím aspoň pohne. (Potlesk v sále.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Lorencové. Nyní budeme pokračovat faktickou poznámkou pana poslance Plzáka a potom dále řádně přihlášenými poslanci. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Já bych doplnil svoji milou kolegyni. On se tady pan Bakala nevynořil úplně jen tak z ničeho nic. Já jsem, už je to delší čas, poslouchal rozhovor s bývalým ministrem, myslím hospodářství, panem Grégrem a ten říkal takovou pikantérii, že když se měla privatizovat Škodovka, jako automobilka, tak si vyžádali pomoc některých poradenských firem ze zahraničí. A oni jim poslali pana Bakalu. Ale on pan Grégr ho odmítl jako nezkušeného, a že od něj nic nečeká. Naštěstí. Pak říkal, že jak je vidět, tak tak nezkušený debil, a schopný byl všeho.
Pak bych jenom upřesnil, že zkušenosti s panem Bakalou byly ještě před OKD. Vždyť tady byla privatizace Becherovky. Všichni víme, jak skončila privatizace Becherovky, jakým tunelem to bylo.
A nakonec ještě k panu poslanci Sklenákovi, kolegovi. No, my bychom tady chtěli, aby nám pan předseda vlády také řekl, jak vlastně tedy hodlá vláda dále postupovat. To jsme se tady nedověděli. Jestli se s tím ještě něco dá dělat. Jestli budou nějaké kroky. My jsme se dověděli informace o stavu, jak to bylo. Ale nedověděli jsme se nic, jak to bude. A to je to, co nás zajímá. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Plzákovi za dodržení času k faktické poznámce. S přednostním právem zastupující předseda klubu Úsvit. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Lank: Ještě jednou hezké dopoledne. Víte, nezlobte se na mě, ale já se k tomu musím vrátit. Nám se tady rozmáhá takový nešvar, že zkrátka ministři této vlády mají vždycky něco důležitějšího, včetně pana premiéra. Tak já nevím, jestli jsou ty schůzky natolik důležité, anebo jestli zkrátka se bude pan premiér, předseda vlády ČR, přizpůsobovat ostatním, kdy mají čas na nějakou schůzku. Já si to prostě nemyslím.
Já bych byl opravdu rád, kdyby tady pan premiér byl. Já uznávám argument kolegy Sklenáka, že pan premiér přece už tady byl a přece všechno řekl. No, já vám gratuluji k tomu, že máte tak jasnozřivého předsedu, který dokázal odpovědět i na otázky, které ještě nepadly. Ale tady padají legitimní dotazy, včetně těch od mých předřečníků, třeba co bude dál. Já bych to opravdu rád slyšel. A byl bych rád, kdyby tady u toho pan premiér byl. Ale já i rozumím tomu, že to prostě asi nechce slyšet. Ale tím, že jak malý kluk si bude zacpávat uši a tvářit se, že se to nestalo... No, stalo se to. Stalo se to. A je potřeba s tím něco udělat. A už se to táhne poměrně dlouhou dobu. Já bych v tuto chvíli rád připomněl, že my máme zkrátka posbírané podpisy na mimořádnou schůzi. A možná byla chyba, že jsme ji nesvolali, protože jsme to mohli vyřešit.
Nezlobte se na mě, ano, já to také chci odhlasovat. Také to chci nějakým způsobem dokončit. Ale máme před sebou dvacet pět minut na čtyři řádně přihlášené. A takový optimista, abych si myslel, že tady dneska to usnesení přijmeme, to opravdu nejsem.
Pokusím se už to déle nezdržovat, ale já bych byl opravdu rád, kdyby tady ten pan premiér k tomuto byl, dotazy odpověděl, anebo si aspoň poslechl, co mu k tomu chceme říct. Protože jestli na to pan premiér zapomněl, já mu to připomenu. Vláda ČR se zodpovídá Poslanecké sněmovně. To není tak, že tady budou, když si na nás udělají čas. Já jsem rád, že pan premiér si k tomu řekl, co říci chtěl, ale také by bylo fajn, kdyby odpověděl na to, co chceme my. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě předtím, než udělím slovo k faktické poznámce paní poslankyně Jany Lorencové, přečtu omluvy, které došly předsedovi Poslanecké sněmovny. A to je omluva od 14 hodin do konce jednacího dne od Miroslavy Němcové, mezi 14.30 a 15.30 z pracovních důvodů pan poslanec Procházka a celý jednací den pan poslanec Jiří Mihola.
Nyní faktická poznámka paní poslankyně Jany Lorencové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.
Poslankyně Jana Lorencová: Děkuji, pane předsedající. Já bych jenom velmi stručně chtěla doplnit to, co jsem nedokončila prve, myšlenku, která se týká reportáže natočené pro Českou televizi. To bylo někdy tuším v roce 2006, kdy jsem opravdu několikrát přepracovávala scénář. Nakonec to skončilo v té podobě, že jsem scénář zveřejnila na stránkách - Byty OKD. To jsou ti občané, kteří v těch bytech bydlí a mají své stránky. Takže na jejich stránkách jsem nakonec... aby se vůbec ty informace dostaly ven, tak jsem je tam nakonec zveřejnila.
Já si dodnes myslím, a protože Česká televize vytrhala z mého materiálu některé pasáže a paradoxně je použila do účelově sestříhané reportáže ve prospěch Zdeňka Bakaly, nikoliv tak jak byl původní záměr objektivní reportáže, pod záminkou tedy objektivity, vytrhané účelově. Dokonce jsem tam já někde v obraze, jak to natáčím. A reportáž vyzněla vlastně ve prospěch celého toho obrovského podvodu z mého pohledu. Takže jenom tolik chci říct.
Ještě snad poznámka, že mi to vracel kolega, který v životě nikdy nic nenatočil.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Lorencové. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Karel Fiedler. Připraví se pan kolega Kudela. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. A já vám hned odpovím na to, co vy jste říkal ve svém vystoupení, které jste měl tady u mikrofonu. No, opravdu nechtějí. Opravdu to nechtějí. Chtějí, aby ten majetek, prostě už to bylo za čarou, už to bylo nevratné. O to tady jde těm, kteří někdy, nebo i teď, dnes hlasovali proti.
Pan premiér tady není a je mu to asi nepříjemné, po tom, jak proběhla ta privatizace OKD, u které byl osobně přítomen. Tak to chápu. A já si myslím, že asi není správné, abychom chtěli tyto informace po tom dotyčném, který přece sám sebe nebude obnažovat a prostě rozkrývat to, jak to tenkrát podivně bylo. A proto si myslím, že je správné... já ho mám k dispozici, návrh usnesení kolegy Hájka, kde je to směřováno ne na premiéra, ale na Ministerstvo financí, na současného vicepremiéra, který jako strážce státní kasy, věřím, že bude mít větší zájem, aby eventuálně byla možnost nějaký majetek, nějaké finanční prostředky získat zpátky do toho rozpočtu. Tady si myslím, tak jak to má kolega Hájek namyšleno, to usnesení, že to je adresováno správnějším směrem.
Tady bylo řečeno kolegou Sklenákem, že pan premiér už tady k tomu se vyjádřil a řekl svoje. Myslím, že to bylo 30. června loňského roku. Říkám to správně, to datum? A tam zaznělo, že bylo vysvětlení z úst pana premiéra, že když stát prostřednictvím obcí ztratil ten kontrolní balík akcií a přestal ovládat OKD a měl tu menšinu, že už nemělo smysl ty akcie držet, a proto byl prodán i ten zbytek. No, já si kladu otázku, na kterou tedy dneska samozřejmě, když tu pan premiér není, odpověď nedostanu: Proč? Přece i kdyby stát měl tu menší polovinu, tak aspoň část toho, co si všechno vyplatili akcionáři, by skončila na účtech státu. ***