(10.00 hodin)
(pokračuje Grebeníček)
Vytunelovaný podíl OKD a byty OKD, které vydělávají pochybným privatizátorům a jejich nástupcům desítky miliard, které odtekly z OKD, a daně, které nebyly zaplaceny v České republice, jsou toho důsledkem. Severní Morava a Slezsko a celá republika těžce doplácí a ještě dlouho bude platit za neschopnost, slepotu, zbabělost a alibismus takových lidí, jako je současný předseda vlády! Zač stojí slova předsedy vlády? Jakou důvěryhodnost, politickou, ale i odbornou způsobilost vlastně má a může mít člověk, který tak ostudně selhává? A ne jednou, ale opakovaně a stále! Jakou důvěru mohou mít občané k předsedovi vlády, který spolu se svou vládou neudělal nic, co by napravilo škody, které za jeho úřadování a rozhodování ve funkci ministra financí vznikly, a který dodnes tváří v tvář katastrofálním důsledkům tvrdí, že vše bylo v pořádku? Ne, takoví lidé by neměli být v exekutivě. A už vůbec ne ve funkci předsedy vlády!
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost. (Potlesk z levé strany sálu.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Eviduji faktickou poznámku pana poslance Fiedlera. Nejprve faktická poznámka pana poslance. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Fiedler: Nejdříve krátce zareaguji na předřečníka. Tady kolega Grebeníček řekl, že premiér obhajuje neobhajitelné. Já se obávám, že se mu to úspěšně daří, to obhajování. Že to není, že obhajuje neobhajitelné, že v tom je poměrně zatím úspěšný mj. i tím, že se prostě toho nezúčastňuje, že se toho tímto zříká. A to je to, proč jsem se hlásil k faktické poznámce, čímž jsem chtěl reagovat na úvodní slova vlastně řídícího schůze pana místopředsedy Bartoška.
Kolegyně a kolegové, zvažte, jestli toto projednávání v tomto stavu, kdy není přítomen premiér vlády, jehož se tento bod týká, kdy za vládu je přítomen - pan ministr Herman ví, že to říkám z legrace - je přítomen pouze ministr pro přítomnost, abychom mohli zasedat, protože už tu není ani ministr průmyslu a obchodu, který tu byl na začátku, jestli takovéto projednávání má smysl. Já si myslím, že nemá.
Dávám procedurální návrh, abychom přerušili jednání tohoto bodu do přítomnosti premiéra a minimálně některých dalších členů vlády, ale hlavně premiéra. Rozhodněte o tom v hlasování, jestli to má nebo, nemá smysl, jestli chcete, nebo nechcete pokračovat. Já si myslím, že to smysl nemá. Čili dávám procedurální návrh na přerušení tohoto bodu do přítomnosti premiéra.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Je to procedurální návrh. (Hlasy z pléna.) Dobře, je zde protinávrh.
Poslanec Martin Lank: Hezké dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Musím dát panu kolegovi za pravdu, protože když se podíváte na ty ostudně prázdné vládní lavice, tak to rozhodně nenasvědčuje tomu, že by tady někdo z vlády měl zájem řešit jeden z největších průšvihů v novodobých dějinách této republiky, protože jinak se o tom mluvit nedá. Kde je pan premiér? Já tomu rozumím, že to nechce slyšet.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale toto není rozprava. Dejte protinávrh proti k návrhu, který je procedurální.
Poslanec Martin Lank: Omlouvám se, dávám tímto protinávrh na základě dohody s kolegy na přerušení tohoto bodu do příští středy, pardon, do středy 1. 2. ve 14. 30 hodin.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za upřesnění vašeho procedurálního návrhu. Eviduji žádost na vaše odhlášení, já vás tedy odhlásím a požádám vás o přihlášení do systému. Předpokládám, pane poslanče, že také chcete dát procedurální návrh, nebo upřesnit ten svůj. Prosím.
Poslanec Karel Fiedler: Zjednoduším záležitost sněmovny. Stahuji svůj návrh, podpořme návrh kolegy Lanka.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. V tom případě máme pouze jeden procedurální návrh a to je, abychom tento bod přerušili do středy do 1. 2. do 14.30 hodin.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 192. Přihlášeno je 93 poslankyň a poslanců, pro návrh 29, proti 50. Tento návrh nebyl přijat.
V tom případě budeme pokračovat v rozpravě a s přednostním právem se hlásí pan poslanec Kováčik. Prosím.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Paní a pánové, dneska mají být odpoledne interpelace poslanců a poslankyň na premiéra a na ministry. Když jsem ráno slyšel seznam těch členů vlády, kteří se omlouvají z odpoledního jednání nebo kteří od 13. hodiny a od oné hodiny zde ze závažných důvodů nemohou sedět, mluvím o členech a členkách vlády, tak si říkám, jak to s tou naší parlamentní demokracií může vypadat a také dopadnout, když ti, kteří mají být ve čtvrtek odpoledne poslanci a poslankyněmi zpovídáni a kontrolováni ze své činnosti, mají se tady zpovídat, jak ten či onen problém, se kterým poslanci a poslankyně přicházejí od občanů a z regionů, řešit, nebo jak by ho řešili, a oni se místo toho omluví a pracují, ořou na jiném poli než na tom, na kterém teď odpoledne ve čtvrtek mají orat, tak se nedivím těm, kteří říkají, že je potřeba vzít věci pevněji do rukou atp. Nejsem z těch, kteří by takhle chtěli činit, a nebojte se, nebudu si ani brát přestávku na poradu klubu. Ostatně klub KSČM za poslední rok měl dohromady zhruba tři hodiny přestávek, což je velmi málo. A dvě minuty ještě, ano. Na této schůzi jsme měli dvě minuty a dvě hodiny. Je to pravda.
Pak ale dochází k situaci, ke které došlo třeba včera odpoledne, že některý ministr je natolik zaneprázdněn, že do Sněmovny chodit nemůže, a zařazují se mu věci pouze na tu chvíli v průběhu toho půlroku, co má tu šanci tady být, co se uvolí být zde ve Sněmovně, co se uvolí plnit povinnost sedět v Poslanecké sněmovně. A pak, když to náhodou nevyjde, tak šíří, dští přímo oheň a síru, jací všichni ostatní, zejména ti, co mají jiný názor, jsou zločinci.
Prosím pěkně, já jménem poslaneckého klubu KSČM vyslovuji hlasitou nespokojenost s tím, jakým způsobem ministři této vlády, včetně předsedy této vlády, s Poslaneckou sněmovnou zacházejí. Osobně si myslím, že téma OKD, které zahrnuje nejen severní Moravu, ale řadu dalších podobně postižených regionů, pana premiéra nezajímá. Je to už poněkolikáté.
Znovu říkám, že pokud nezajímá řádně zařazený bod, řádně přeřazený bod nebo případně návrh usnesení, tak znovu říkám, že máme v záloze dostatečné množství podpisů na svolání mimořádné schůze pro tuto záležitost. Nejsem přítelem mimořádných schůzí. Myslím si, že témata je třeba odpracovávat na schůzích řádných, tak jak přicházejí do Poslanecké sněmovny. Znáte mě, opakuji to tady do omrzení, že se mají témata projednávat v pořadí, jak sem přicházejí, pokud náhodou nejde o nějakou kalamitní, katastrofickou či jinak nutnou záležitost, která by se měla předřadit, a byli bychom daleko efektivnější, než to neustále překládat, odkládat nebo nepřítomností znemožňovat řádné projednání. ***