(16.30 hodin)
Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance.
Poslanec Petr Kořenek: Moc děkuji. Já věřím, že Zlínský kraj i město Otrokovice budou připraveny ke spolupráci, a jsem rád, že tady zaznělo, že ta situace je řešitelná. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr si nepřeje vystoupit. Takže prosím paní poslankyni Šánovou.
Poslankyně Zuzana Šánová: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážený pane ministře. Zákon o pohřebnictví u nás platí už 13 let a chystá se vládní novela zákona. Já bych se vás v této souvislosti chtěla zeptat na některé skutečnosti, o nichž se domnívám, že nejsou zcela v souladu s tímto zákonem.
Jak je možné, že v areálu Thomayerovy nemocnice v Praze 4 - Krči již řadu let nepřetržitě působí Pohřební služba Helfi, která zde má pronajatou sjednávací kancelář a další provozní prostory naprosto v rozporu s výše uvedeným zákonem, přesně s ustanovením § 7? Jak je vůbec možné, že Pohřební služba Helfi navíc přijímá a vydává zemřelé na patologii této nemocnice, ač tak ex lege působit nesmí, protože to zákon přímo zakazuje? V důvodové zprávě k tomuto zákonu se uvádí, že není etické, aby pohřební služba sjednávala pohřbení přímo v prostorách poskytovatele zdravotní péče.
Pane ministře, jak je možné, že řada nemocnic poskytujících zdravotní péči nemá zákonem předepsané chladicí a mrazicí zařízení? A pokud tato zařízení mají, proč je smluvně poskytují zařízením s pohřebními službami propojenými? Ony je záměrně pro snadnější obejití zákona totiž neposkytují přímo pohřebním službám. Příkladem takových praktik je mimo jiné i nemocnice Bulovka v Praze 8. Jistě je vám známo, že taková nemocnice čerpá úhrady od zdravotních pojišťoven za výkony spojené s manipulací se zemřelými a další úhrady dostává za nějaký pronájem toho zařízení. Při tomto postupu se ovšem taková nemocnice připravuje o příjmy za uložení zemřelých v márnici po uplynutí 48 hodin od objednatelů pohřbení, které mohou být vyšší než pronájem.
Vyjmenovala jsem zde pouze některé aspekty porušování zákona o pohřebnictví, které však vedou k možnosti, a já se domnívám, i k vytváření korupčního prostředí mezi poskytovateli zdravotní péče a pohřebními službami. A navíc s jakoukoliv absencí etiky. (Předsedající: Čas.)
Proto se vás ptám, pane ministře, do jaké míry jste obeznámen s touto problematikou a zda s ní hodláte v nejbližší době něco dělat. Za odpověď děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra.
Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, ono to má dvě roviny: rovina etická a rovina zákona o pohřebnictví. Zákon o pohřebnictví je spíš problém paní kolegyně Šlechtové, takže já se asi nebudu úplně přesně vyjadřovat k tomu, co v tom zákoně je nebo není. Ale teď musíme mluvit o té etice.
Do jisté míry máte pravdu. Já jsem řešil tento problém v Motole asi před deseti nebo dvanácti lety, kdy jsem se stal ředitelem. Přímo v areálu nemocnice byla pohřební služba. My jsme jí nájem zrušili, dneska je ta pohřební služba v ulici pod nemocnicí, kdy už s tím vůbec nic neudělám. Takže jako z mého pohledu je to také eticky sporné.
Na druhou stranu to, co vy říkáte, je pravda, že ze zdravotního pojištění se platí 48 hodin, pak už jdou náklady k tíži toho, kdo objednává pohřeb, a někdy spíš to ty nemocnice zatěžuje, protože jsou z toho obrovské pohledávky, které se potom řeší. Takže někdy náklady na to vymáhání jsou daleko větší, než jaké jsou příjmy. Takže jakoby ta diferenciace ekonomická tam není. Nicméně uznávám, že z hlediska etického to problém je, specificky v nemocnicích, kde třeba umírají i děti, což je případ Thomayerovy nemocnice. Takže já se tam určitě s nimi na toto téma budu bavit. Na Bulovce je to tam v tom vchodu přímo, tam to mají také. A určitě se s nimi na toto téma budu bavit.
Ale realita bude jediná. Pokud je to v objektech - u Bulovky mám pocit, že je ještě navíc problém, že ty objekty jsou hlavního města Prahy, takže dost možná, že to ani není Bulovky, ale že to tam zařizuje Praha. A v případě Thomayerovy nemocnice jsem si skoro jist, že ve chvíli, kdy to vymístí, já tedy se s panem ředitelem na toto téma určitě budu bavit, tak se to určitě objeví přesně o ulici vedle.
Ale víte, věc etiky se podle mě nedá řešit zákonem. Tohle by spíš měli mít lidé v sobě a mělo by být konsenzuálně sdílené, že některé věci se nedělají, ale... (ministr si povzdechl) ... ale.
Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně si nepřeje položit další dotaz, takže prosím pana poslance Grospiče.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedo. Já bych si dovolil, vážené kolegyně a kolegové, vznést v rámci interpelací dotaz na ministryni práce a sociálních věcí paní Marksovou a týká se výkladu a postupu Ministerstva práce a sociálních věcí ve věci ustanovení platného znění zákoníku práce, zákona číslo 262/2006 Sb., konkrétně § 322 odst. 2, kde se hovoří o tom, že náklady vzniklé výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci včetně nákladů na školení k prohloubení kvalifikace (nesrozumitelné) inspektorů bezpečnosti práce pověřených výkonem této kontroly hradí stát na základě dohody s odborovou organizací.
Dostalo se ke mně několik dotazů včetně například Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska, že tyto dohody jsou uzavřeny, byly uzavřeny, nicméně po mnoha letech, téměř po víc jak deseti letech, nejsou adekvátně ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí plněny a u některých odborových svazů tento skluz, který probíhal vždycky recipročně, činí už dobu čtyř a více měsíců. Chtěl bych tedy znát odpověď od paní ministryně práce, co k tomu vede Ministerstvo práce a sociálních věcí, jak hodlá postupovat v následujícím roce a jak rychle hodlá dorovnat tyto náklady v rámci dohledu nad bezpečností práce v rámci odborových organizací a platně uzavřených smluv za minulý kalendářní rok.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Raise.
Poslanec Karel Rais: Dobrý den, pane předsedo, páni poslanci a páni ministři. Já bych pokračoval v seriálu dotazů na paní ministryni Marksovou. Rád bych ji interpeloval ve věci pracovnělékařských prohlídek zaměstnanců vysokých škol pracujících na některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy tzv. DPP a DPČ. Byl jsem osloven zástupci akademické obce s prosbou, abych vás v této věci interpeloval.
Někteří z personalistů vysokých škol byli na školení k připravovaným změnám v zákoníku práce a mimo jiné přišli na školy s informací, že by se nově měly pracovnělékařské prohlídky vztahovat i na zaměstnance pracující formou dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, a to zejména v souvislosti s novou povinností zaměstnavatele ochránit zaměstnance před stresovým prostředím. Zmíněná informace vyvolala v akademické obci značné znepokojení, neboť by znamenala velký nárůst byrokratické zátěže, nemalé finanční náklady v již tak napnutých a podfinancovaných rozpočtech vysokých škol a v některých případech i zásadní překážky v plnění povinností vysokým školám uloženým, např. spolupráce se zahraničními odborníky při posuzování kvalifikačních prací atd.
Dovoluji si vás proto požádat o objasnění, respektive výslovné vyloučení a garanci, že pracovnělékařské prohlídky se nemají v budoucnu týkat i zaměstnanců vysokých škol, kteří pracují formou dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Děkuji předem za odpověď.
Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Prosím pana poslance Holečka.***