(18.30 hodin)
(pokračuje Šidlo)
Očekával jsem z informace ministra informace o tom, v jakém stadiu se momentálně nacházíme z hlediska úspěšného provozování a monitoringu této části dálnice, protože jak už tady bylo zmíněno, v roce 2013, zhruba po 27 letech budování dálnice D8 z Prahy na státní hranici s Německou spolkovou republikou, došlo k sesuvu půdy. A já jsem si dovolil pana ministra interpelovat tenkrát kvůli trati, která byla součástí dopravní infrastruktury poškozené tímto sesuvem. Dostal jsem odpovědi, kolik jsou předpokládané odhady nákladů na tuto činnost, a proto máme stále nevyjasněné otázky, a bohužel musím se připojit ke kolegovi Laudátovi, že mně nestačí upozornění a doporučení pana ministra, abychom se obrátili na veřejně přístupné stránky Ministerstva dopravy a ŘSD, kde se dovíme požadované. Myslím si, že jsme na půdě Poslanecké sněmovny a Poslanecká sněmovna si zaslouží, aby pan ministr společně s vedoucími představiteli ŘSD nám předložil zprávy tak, jak jsou vyžadovány prostřednictvím usnesení.
Je faktem, že jako zástupce Komunistické strany Čech a Moravy nevyžaduji všechny body, které jsou navrhovány v usnesení, protože jsem přesvědčen, že některé jsou příliš technicistní, a je tam příliš mnoho detailů, které neobjasňují to, co jsme očekávali jako politici, že dostaneme k informaci, udržitelnosti zprovoznění posledního úseku D8 a zejména všech technických a technologických opatření, které dále souvisí s tímto zprovozněným úsekem a také s tím, jaké s tím budou spojeny náklady, protože rozumím tomu, že pan ministr vstoupil do situace s D8 v době dokončování posledního úseku. Nemohl ovlivnit předchozí vývoj a v podstatě ho považuji za velkého hrdinu, když v létě roku 2015 slíbil, že v prosinci roku 2016 bude dálnice kompletně zprovozněna. Vstupoval do funkce s tím, že - rozumím tomu - nemohl znát detaily toho, jak se situace vyvíjí v otázce založení stavby a všech technických a technologických procesů, které souvisí s výstavbou právě prackovické estakády a i v úseku tunelu, které byly zvoleny v této povrchové variantě.
Myslím si, že celkově byla stavba nešťastnou stavbou. Trvala za prvé velice dlouho a prodražovala se. Jenom tady zmíním jednu věc, kdy mluvím o ceně. Tento sedmnáctikilometrový úsek, o kterém se nyní máme bavit, původně měl projektově stát 3 miliardy. Následně, když se řešily problémy s touto trasou, se zvýšila cena kouzelným způsobem na 7,4 miliardy korun. Soutěž na zhotovitele v době, kdy se to rozhodovalo s odstupem několika let, již byla vypsána na 9,9 miliardy korun a konečná realizace byla odhadována, a to nám právě měl sdělit pan ministr, celkově na 15 miliard korun.
Jsem přesvědčen, po všech informacích veřejně přístupných a po všech ubezpečováních, že nebudou s tímto úsekem dálnice spojeny jenom náklady na vlastní výstavbu, ale musí pokračovat monitoring. Musí pokračovat další opatření, která souvisí s hydrogeologickým uložením stavby, s tím, že se ztratila i podzemní voda v jednotlivých obcí, které souvisí s dálnicí. Ano, obcím se uleví určitě od nebezpečné dopravní zátěže, za to patří dík i k odvaze pana ministra, ale na druhé straně vznikají další a další náklady. A my nikdy nevíme, jak budou vysoké, jak dlouho tyto náklady budou trvat, a to jsem očekával, že dneska aspoň v nástinu se dozvíme v rámci informace pana ministra.
Na závěr mi dovolte jenom říci jednu věc. Jsem připraven spolu s kolegy z Komunistické strany Čech a Moravy podpořit navrhované usnesení v bodě 1, 2. Samozřejmě i v bodě 4 navrhovaném, kdy to je výsledek forenzního auditu. A určitě nevynecháme ani usnesení bod 5, protože je tolik nejasností, které souvisí s tím, jakým způsobem byla podána žaloba na lom, který podle mého názoru, ať je, nebo není vedle této stavby, neměl podle dostupných informací zásadní vliv jako zádrž vody na to, aby došlo k sesuvu půdy. Sesuv půdy byl po přívalových deštích a jsem přesvědčen, že pokud se tato povětrnostní situace zopakuje, tak nikdo, ani pan ministr dneska nemůže zaručit, že se zčásti nebude opakovat situace s pohybem svahu, a zejména nikdo nemůže garantovat, že založení prackovické estakády je natolik stabilní, že monitoring, který je tam prováděn, bude nám sloužit k tomu, abychom zabránili tomu nejhoršímu, to znamená, že se stavba stane nebezpečnou pro silniční provoz.
Tolik k návrhu usnesení. A doufám, že pan ministr v rámci rozpravy ještě odpoví na některé moje vznesené otázky. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. Jako další je přihlášen pan poslanec Hovorka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za slovo. Já jsem již ve věci dálnici D8 a ve věci sesuvu opakovaně interpeloval pana ministra Ťoka. Dosud mi vždy odpověděl. Dokonce mám i příslib, že dostaneme seznam lidí, kteří se podíleli v průběhu - od začátku stavby na dozorech, kontrole projektování apod., což si myslím, že je velmi důležité. Současně by také podle mého názoru měl být zadán nějaký audit, ať ho nazveme forenzní, prostě pochybení, která se stala.
Myslím si, že celý problém dálnice D8 můžeme rozdělit na několik takových hlavních bodů. A ta první, největší chyba se stala v případě rozhodnutí o vedení trasy, kdy v podstatě Ministerstvo dopravy - tehdejší, samozřejmě. Rozhodnutí se událo v hluboké minulosti, muselo mít jasné podklady. A nález NKÚ, který se zabýval dálnicí D8 jako takovou, na to i poukázal, že se rozhodlo o vedení trasy v daném území, a to i přesto, že se vědělo, že v daném území je minimálně devět aktivních sesuvů. Čili to bylo základní pochybení, které vlastně přineslo problémy, které vyvrcholily v roce 2013 a se kterými se potýkáme dodnes.
Druhý - to je sesuv, asanace sesuvu a samozřejmě příčiny sesuvu. Jako hlavní příčina sesuvu byl označen lom Dobkovičky, který patří společnosti Kámen Zbraslav, a to jednak tím, že na hraně, na koruně svahu byl ukládán vytěžený štěrk, čímž došlo k přetížení svahu, a jednak, že veškeré vody z tohoto lomu byly odvedeny směrem k dálnici, k problémovému místu, kde nakonec došlo k sesuvu. To znamená, došlo k vsakování do podloží a došlo k sesuvu. Sesuv byl obrovský - 400 krát 600 metrů. Došlo k posunutí jak samotného tělesa dálnice, tak i železnice, která je kousek dál. Problém sanace, který vlastně byl předmětem největších dohadů, podle mého názoru nemůže být dobře vyřešen definitivně, protože pokud se bavíte s geology, tak vám řeknou: smyková plocha, po které svah ujíždí, je v hloubce průměru 30 až 50 metrů. To normální technologií běžně dostupnou v České republice je velmi obtížně dosažitelné, a proto pravděpodobně pohyb svahu bude pokračovat dál. Je otázkou, nakolik se budou opakovat období zimy a období rozmrzávání zeminy a může nastat, že dálnice opět bude ujíždět dál. ***