(16.40 hodin)
(pokračuje Faltýnek)
V Německu právní řád neobsahuje výslovný zákaz souběhu výkonu funkce člena vlády a vlastnictví podílu obchodní společnosti. Existuje nicméně etický kodex členů Německého spolkového sněmu a tento ukládá členům sněmu, aby o veškerých svých řádných aktivitách v soukromých společnostech informovali předsedu sněmu atd. Je tam sankce i finančně vyčíslená na konkrétní částky, pokud tak neučiní.
V Itálii střet zájmů upravuje zákon číslo 215 z 20. 7. 2004, ani podle něj však členství ve vládě samo o sobě neomezuje vlastnická práva osob k podílům v soukromých společnostech bez dalších konotací. Členové vlády se nicméně nemohou účastnit legislativního procesu, jsou-li ve střetu zájmu, atd.
V Belgii - belgický právní řád rovněž nezná normu, která by zakazovala členům vlády vlastnit podíl obchodní společnosti. Opět zde ale existují určitá omezení, která se k této politice vztahují. Ministři například nesmějí uvádět svou funkci ministra v dokumentech a publikacích obchodních společností a po dobu pěti let po uplynutí funkčního období se bývalý ministr nemůže stát členem vedení společnosti, které za dobu jeho funkce bylo vládou uděleno koncesní oprávnění.
V Nizozemsku stejně jako ve výše zmíněných případech není zákonem výslovně zakázán souběh vlastnictví v podílu soukromé společnosti a výkon funkce člena vlády. Konkrétní pravidla pro členy vlády stanovuje etický kodex, který vyžaduje, aby se tito vzdali vedlejších funkcí a vyhnuli se tak zjevnému konfliktu zájmů. Myšleno tím funkcí výkonných, aby neřídili společnosti, neseděli v orgánech těchto společností, ale vlastnictví tento zákon nezakazuje.
Ve Švédsku - švédská legislativa nezná obecný zákaz souběhu členství ve vládě a vlastnictví podílu obchodní společnosti, předseda vlády a ministři jsou však obdobně jako ve výše uvedených případech povinni učinit prohlášení o majetku atd., atd., ale to je věc, kterou náš zákon, který šel z vlády v té vládní verzi, řeší.
V Norsku - Norsko není výjimkou, když právní řád Norska nezakazuje ministrům vlastnit obchodní podíly. Na členy vlády se vztahuje standardní oznamovací povinnost a povinnost vyloučit sama sebe z projednávání rozhodování věcí, na nichž mají osobní zájem. Prohlášení ministrů o majetku včetně obchodních podílů jsou veřejně dostupná.
A poslední je Švýcarsko. Švýcarský právní řád rovněž nenutí ministry členy spolkové rady zbavovat se a priori obchodních podílů, které vlastní. S ohledem na případný střet zájmů však opět existuje několik výjimek, jež upravuje zákon o organizaci vlády a státní správy, členové spolkové rady tak musí sami sebe vyloučit z projednávání a rozhodování určité věci, pokud k ní mají osobní vztah.
Takže to je deset zemí v rámci Evropy jenom namátkově vybraných, včetně Rakouska, které má určité omezení. Nemám tady Chorvatsko, které také má určité omezení, ale toto tady zaznělo několikrát v těch debatách. Jenom chci říct, že není pravda, že tento zákon je běžný ve všech zemích Evropské unie. Není to pravda. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Faktickou poznámku má nyní paní poslankyně Hnyková. Ještě přečtu omluvu. Dnes od 17.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Lukáš Pleticha. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, jak to tady tak poslouchám - já chápu poslance za hnutí ANO, že chrání svého předsedu, ale chci říci, že přece zákony netvoříme kvůli jedné osobě, v našem případě, vy ho tady pořád zmiňujete, pana Babiše, ale že přece tvoříme ty zákony i pro budoucnost. Pan Babiš tady přece taky věčně nebude. I my tady věčně nebudeme. Jednou prostě odejde z politiky, a já si myslím, že by se to mělo vztahovat i pro budoucí členy vlády. Připadá mi, a musím to tady říci nahlas, že děláte z pana Babiše chudáka, že ho chceme o všechno připravit, ale i vy sami jste přece chtěli, aby se v naší společnosti některé věci napravily. Aby se tady nekradlo, abychom byli transparentní a další a další věci.
A ještě jednu poznámku mám na konec. Přece když něco děláme, tak bychom to měli dělat pořádně. Jestli pan Babiš chce dělat byznys, a já před ním skláním, vybudoval opravdu velikou firmu, tak ať dělá byznys, ať to jde vyučovat na vysoké školy a učí lidi, jak to má dělat. Ale jde-li do politiky, tak ať dělá politiku. Myslím si, že politika a byznys by se neměly slučovat. To je můj postoj ke střetu zájmu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní s přednostním právem pan poslanec Kalousek, po něm pan místopředseda Filip. Prosím.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Pan ministr Chvojka řekl panu poslanci Hájkovi, že snad nemyslí vážně, že chce přirovnávat tuhle situaci k fotbalu. Ono každé přirovnání kulhá, ale já si myslím, že to jde. Zkusme to srovnat s tím fotbalem. Samozřejmě že rozdílné rozpočty fotbalových týmů vytvářejí nerovné podmínky pro to, kdo tu ligu vyhraje. Ale rozdílné rozpočty fotbalových týmů neumožňují i tomu nejlepšímu a tomu vítěznému fotbalovému týmu zmocnit se normotvorné i výkonné moci fotbalového svazu, upravovat si pravidla sám pro sebe a čerpat dotace z fotbalového svazu, tak jak sám se ten vítězný tým rozhodne. To neumožňuje. A proto to není nebezpečné. Což však není příklad konfliktu zájmů v politice. A rizika přechodu - pane premiére, nezlobte se. (Premiér hovoří s kolegou, ruší řečníka.) Já už na tohle nemám. Já prostě neumím... Děkuji.
Rizika přechodu demokracie pro všechny a demokracie pro co nejširší střední třídu, rizika přechodu v oligarchii. Oligarcha není velký podnikatel, který má velký majetek, tečka. Oligarcha je velký podnikatel s velkým majetkem, který se snaží uchopit nebo uchopil zákonodárnou a výkonnou moc pro ten zájem, aby si mohl podmínky pro své podnikání a pro podnikání jeho srovnatelných subjektů upravovat, tak jak to vyhovuje jemu, a nikoli jeho konkurenci, v takovém případě malých a středních a střední třídě, která pak trpí, zaniká, a všichni se stávají závislí na několika oligarších. Oligarcha je člověk, který tohle provádí díky tomu, že uchopil zákonodárnou moc. A díky tomu, že uchopil výkonnou moc, tak si přiděluje příslušné výhodné státní zakázky a na různých cecíkách toho vemínka se napojí na státní penězovody. To je oligarcha a to je nebezpečné. Jestliže bude úspěšný jeden příklad, zcela jistě bude hodný následování. Takže v takové trochu katastrofické vizi tady nevidím kapitalismus pro střední třídu a pro všechny tvořivé, ale vidím tady soutěž, kdy volič půjde k volbám, tak jako na Ukrajině, a bude se moct rozhodnout mezi oligarchou A a oligarchou B, ale to je tak všechno, co bude moct volit, protože společnost bude dokonale rozparcelovaná.
Tohle ve fotbalu nehrozí, pane poslanče Hájku prostřednictvím pana předsedajícího. V politice zajisté ano. A myslím si, že jsme bohužel dnes a denně s tou hrozbou konfrontováni, a ona může být větší a širší. Já bych si také přál, abychom neměli žádný zákon. Léta jsme žádný zákon nepotřebovali. Spojené království nepotřebuje takový zákon. Protože tam by veřejné mínění prostě takový konflikt zájmů nepřipustilo. To je země, kdy ministr musel odstoupit, protože se přimluvil za svoji služebnou při správním řízení. Někoho se snažil zvýhodnit oproti ostatním občanům, protože to byla jeho služebná, a šel.
Já si koneckonců také pamatuji situace, kdy ministři museli odcházet po nařčení, aniž se čehokoli dopustili, a byla jich dlouhá řada. Dlouhá léta jsme takový zákon nepotřebovali. Dnes ho potřebujeme, a proto ho ve veřejném zájmu přijmeme. (Potlesk vpravo.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou nejprve pan předseda Faltýnek, po něm pan předseda Sklenák. Prosím. ***