(16.20 hodin)
(pokračuje Chvojka)

Dále mi přijde úsměvné, když kolega Vondráček jako právník a advokát říká, že to je individuální správní akt. My tady jako Sněmovna přijímáme individuální správní akty? Zákon je obecně závazná právní norma, která platí naprosto na každého, kdo se dostane do stejné situace. Je tedy zákon zaměřen proti jedné osobě, jak vy neustále tvrdíte, anebo je tedy zamířen, a podle vás negativně, podle mě pozitivně, proti starostům, kteří nebudou moci vlastnit média, proti hejtmanům, kteří nebudou moci vlastnit média, proti senátorům, kteří nebudou moci vlastnit média, proti členům České národní banky, kteří nebudou moci vlastnit média? Podle mě je to správné. Ale v tom případě ten zákon není individuálním správním aktem, ani kdybychom si to představovali v nějaké fantazii, ale obecně závaznou právní normou, protože míří na obecně závazný okruh osob, kterých se tento zákon může dotknout, pokud se dostanou do stejné situace. Je to podle mě jednoduché a skoro je mi trapné, že musím odpovídat na takovéto otázky.

Vlastnické právo není absolutní, právní řád obsahuje řadu omezení vlastnického práva. Toto omezení, opakuji, je ve veřejném zájmu a každý má na výběr. A těch omezení ve veřejném zájmu máme v právním řádu spoustu. Je mi líto, že kvůli tomuto musíme přijímat zákon, ale myslím si, že je to v zájmu transparentnosti politického života v tomto státě.

Co se týče dotazu, proč může noviny vlastnit strana a proč ne firma nebo právnická či fyzická osoba. Protože strany jsou přece regulovány zvláštním zákonem. Tam je to přece jasné! To je prostě úplně jiný okruh subjektů. Já se divím, že na tohle musím odpovídat, vždyť je to přece jasné. Jak se na to právník může ptát?

Ochrana legitimního očekávání není absolutní, nelze s ní argumentovat v tomto případě. Tady nejde o nic neústavního. To, co předložil kolega Plíšek, se týká výběrových řízení do budoucna, tam není nic protiústavního. Co je na tom protiústavního, Kriste Pane? A je věcí každého státu, jak si střet zájmu upraví, není na to evropská regulace.

Doufám, že jsem odpověděl na všecko. Na co jsem neodpověděl, odpovím když tak později.

Ale upozorňuji na jednu věc a je potřeba ji zopakovat. Hnutí ANO za celých devět měsíců, kdy se zákon projednával minulý rok, na ústavněprávním výboru neřeklo nic jiného mimo to, že je to lex, nevzneslo jedinou relevantní námitku, jediný návrh, který by byl nějak racionální - pojďme to upravit nějak. Pár racionálních návrhů vznesl kolega Vondráček v prosinci, když jsme byli na právnické fakultě, kde měl docela dobré nápady, kterými by se návrh zákona dal upravit. Proč jste to neřekli za těch devět měsíců? Hnutí ANO opakovalo stále dokola, že je to lex, ale jinak neřeklo nic.

A já řeknu na závěr jednu poslední věc, která je naprosto zásadní. Vám je přece úplně jedno, jak zákon upravuje média! Vy byste se podle mě i smířili s tím, že osoba ve veřejné funkci média vlastnit nemůže. Ale vám prostě vadí jiná věc, že zákon ztěžuje pro některé firmy, to znamená pro firmy, které vlastní veřejný funkcionář, že nemůžou prostě sosat peníze z veřejného rozpočtu. To je všecko! To je jednoduché. Ta média vám zase tak nevadí. Kdyby tam média vypadla, myslím, že byste se s tím smířili po tom ročním projednávání. Ale vám vadí tohleto. Jak napsal Jindřich Šídlo, poslední věta, který v podstatě řekl to, co řekl pan Babiš: "Zákon o střetu zájmu je špatný, protože poškozuje moje firmy." To je jediná věc, která vám na tom vadí. Člověk, který je ve střetu zájmu, musí nějak naložit s majetkem. Možná mu to dá nějakou práci, možná ho to bude stát nějaké peníze, ale z morálního hlediska je to správně. Člen vlády by neměl vlastnit média. Člen vlády by se neměl účastnit veřejných zakázek. Chápu, že vám to vadí.

Prosím? (Poslanec Faltýnek mluví mimo mikrofon.) Ale tak to prostě je. A je to v každém normálním státě přirozené.

Pane kolego Vondráčku, já věřím, že jsem odpověděl na všecko. Na co jsem neodpověděl, tak si o tom můžeme popovídat později. Mrzí mě, že jste za celý rok, když se zákon projednával, nevznesl jediný dotaz. Říkáte dneska furt to stejné, ale jinak jste neříkal nic. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji několik faktických poznámek. Nejprve vystoupí pan poslanec Plzák, pak pan poslanec Vondráček a další faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Pavel Plzák: Pane ministře, mě to mrzí, ale já vás poslouchám velmi podrobně a pozorně, ale vy mě asi neposloucháte. Já jsem se vás ptal, jestli ten veřejný zájem je někde právně definován. Jestliže když chceme někoho v zájmu veřejného zájmu výrazně omezit, jestli to má nějakou právní definici. Vy jste mi na to neodpověděl. Jak to podáváte vy, tak veřejný zájem je, aby u nás bylo hezky, aby moc nemrzlo, aby zase moc nepršelo, abychom se měli všichni rádi. To je podle vás veřejný zájem. Mě zajímá právní definice. Jestli ji nevíte, řekněte, že nevíte nebo že neexistuje. Mně je to jedno. Já jsem jenom žádal toto.

Když už jste zmínil činitele, že to na všechny padá stejně, že nemůžou mít média od hejtmana počínaje dolů na starosty. Ale proč či samí veřejní činitelé mohou vlastnit firmy, které mohou čerpat dotace? Proč tohle se na ně nevztahuje? To mi řekněte.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Hlásíte se s přednostním právem? V tom případě musíte počkat, protože musím nejprve udělit slova poslancům hlásícím se s faktickými poznámkami. Nyní tedy pan poslanec Vondráček, po něm pan poslanec Fiedler. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji, já se budu pohybovat přesně v limitech faktické poznámky.

Nejdříve něco pozitivního. Já mám pana ministra taky rád a fandím jeho ministerské práci. Jsem rád, že jsme se vždycky na všem domluvili.

Neříkal jsem správní akt, říkal jsem právní akt. Doufám, že jsem se nepřeřekl. Ale právní individuální akt.

Co se týče doplňující otázky, měl jsem ji, když jste začal o těch stranách. Nicméně si nejsem vědom, že by potom nějaká právní norma upravovala, že když strana vlastní médium, že to médium musí informovat objektivně a tak dále. To je prostě stejný případ, jako když to patří někomu. Navíc opravdu odkazuji na odůvodnění prezidentského veta, kde se jasně píšou argumenty, které tu mimochodem říkal i pan Pilný, když jsme to řešili ve třetím čtení. V dnešní době se mohou média ovládat úplně jiným způsobem a nemusí se vlastnit. To vlastnictví je nejméně pohodlný způsob, jak ovlivnit to, co píší média. Sám pan ministr zmiňoval opět deník s velkým nákladem. Problém je ten, že zákon zakazuje mně jako poslanci, abych měl třeba numismatický občasník. Nepovedlo se to.

A že jsme to neříkali dřív. My jsme dřív třeba bojovali proti původnímu znění § 4a, který omezoval vlastnické právo jako vůbec právo na podnikání a vlastnictví. A tam jsme uspěli. Argumentace se vyvíjí. Naštěstí máme stenozáznam, a já jsem tyhle věci říkal opakovaně. I na právnické fakultě, kde jsme stáli prosti sobě s panem ministrem, jsem říkal, že budou poškozeny společnosti, společníci a nakonec i ti zaměstnanci. A tady se například bavíme o 30 tisících zaměstnancích Agrofertu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Já vás všechny eviduji, ale v pořadí, v jakém jste se přihlásili. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler. Připraví se pan poslanec Hájek, po něm pan poslanec Faltýnek. Prosím.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Jak tady říkal pan ministr pro legislativu, kolega poslanec Chvojka, prostřednictvím pana předsedajícího pane ministře, je v tom nějaký až tak velký rozdíl, jestli někdo naprosto jasně vlastní médium a je jasně členem vlády a osobou, která je významným sponzorem určité politické strany, nepokrytě deklaruje svoji přízeň této politické straně, vlastní médium, je v tom nějaký zásadní rozdíl, jak ovlivňuje prostřednictvím média ve prospěch politické strany nebo dotyčného smýšlení občanů? Je v tom rozdíl. Ano, že není tím přímým vlastníkem. Já tady paradoxně řeknu, že to, co předvádí pan ministr Babiš, je aspoň transparentní, že to všichni víme.

A teď dotaz, který jsem už položil jednou a nedostal jsem na něj odpověď. Pan premiér je tady pořád přítomen, takže já to zopakuji, prostřednictvím pana předsedajícího, pane premiére: Jak to bude v případě, že Ústavní soud uzná stížnost buď pana prezidenta, nebo hnutí ANO a pan vicepremiér Babiš, jak deklaruje, se bude domáhat svých práv a pravděpodobně i způsobených škod? Jak to potom bude? ***




Přihlásit/registrovat se do ISP