Úterý 31. ledna 2017, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Radek Vondráček)
289.
Návrh na zřízení stálé komise Poslanecké sněmovny
k Ústavě a k mezinárodním smlouvám
Já věřím, že je to hodně k diskusi, že to byl významný zákon, který jsme před chvílí přijali, ale poprosím vás ještě o klid. Ještě nám zbývá půl hodiny jednací doby. (Neklid v sále.) Děkuji. Usaďte se prosím na svých místech, budeme pokračovat.
Nyní prosím, aby se slova ujal navrhovatel tohoto bodu poslanec Zdeněk Soukup. Tak, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, pane předsedající, Ústava České republiky přijatá 16. prosince 1992 Českou národní radou byla až do roku 2013 poměrně stabilní. Za 23 let do června 2013 ji naši předchůdci novelizovali jenom osmkrát. Změnami bylo dotčeno 22 článků, 9 článků bylo doplněno, 2 články vloženy, 1 článek zrušen.
Stabilita ústavy je ceněna jako znak vyspělé demokracie. Máme tím na mysli neměnnost základního principu uspořádání státu, tedy rovnováhy moci zákonodárné, výkonné a soudní. Tak jak je tato rovnováha v naší Ústavě zakotvená, představuje pevný pilíř demokracie a to je jedna z věcí, na které panuje největší shoda. O tom není naprostých pochyb. O některých dalších aspektech Ústavy se však diskutuje. Navrhuji, aby tato diskuse měla demokratický a konstruktivní rámec, aby vyústila v odborně -
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Omlouvám se, pane poslanče. Abyste nemusel všechny překřikovat, poprosím, přeneste své diskuse do předsálí, nechte hovořit pana poslance. Děkuji.
Poslanec Zdeněk Soukup: - aby vyústila v odborně fundované konsenzuální a konstruktivní návrhy, které bychom byli schopni projednat, případně přijmout.
V posledních letech dochází v globalizovaném světě k významným, je možné říci až fatálním změnám. Střetáváme se s realitou migrační krize. Terorismus otřásá nadějí na soužití dvou kultur - evropské a islámské. Rozpory se vyhrocují i uvnitř ekonomicky vyspělých zemí, mezi které patříme naštěstí i my. Snižuje se porodnost, populace stárne. Přibývají mladí zdraví lidé, kteří parazitují a zneužívají vyspělý sociální systém.
Mnozí politici i ekonomové poukazují ve výše uvedených souvislostech na potřebu revidovat ústavu i některé mezinárodní smlouvy do národních ústav zakomponované. Jde o smlouvy a dohody uzavřené za zcela jiné situace ve světě, než je ta dnešní. Tedy mám na mysli především Chartu lidských práv z roku 1948. Tedy hlasy volající po změnách slyšíme z Francie, Holandska, Itálie, Belgie, Rakouska, Maďarska, Polska, Slovenska a dalších zemí postižených migrací, projevy radikálního islamismu a tlakem na sociální systémy. Jsou to ústřední témata i u nás. Narůstá napětí ve společnosti.
Ale zpátky do reality. Mluvil jsem o tom, jak nedotčená byla Ústava, jak stabilní byla Ústava v posledních 23 letech. Za poslední tři roky, tedy v současné době, eviduje ústavněprávní výbor Poslanecké sněmovny na 140 námětů na změny Ústavy. Není to dáno horlivostí nás poslanců. Nedávno jsem měl tu čest přednést v Karolinu svoje představy o nutných legislativních změnách na prestižním seriálu seminářů pod názvem Právnický podzim. S překvapením a s potěšením jsem zjistil, že po revizi Ústavy volají i někteří odborníci na ústavní právo.
Pochopitelně každý z nás má o změnách jiné představy. Já jsem tady chtěl některé ty své představy přednést, ale já se toho zdržím, abych zabránil tomu, aby tady každý říkal své představy, protože to by se příliš protahovalo, a já věřím, že to projednáme až přímo v komisi, pokud ji schválíme.
Na obecné potřebě revize Ústavy se zřejmě shodneme. Názory na konkrétní změny budou patrně různé. Ústava není trhací kalendář. K případným změnám je nutné přistupovat uváženě, s určitým nadhledem, po prodiskutování s odbornou i laickou veřejností. To jsou důvody, proč navrhuji ustavení stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu a mezinárodní smlouvy. Institut komise má jednu přednost - vedle poslanců je možné přizvat odbornou veřejnost. V tomto případě mám na mysli odborníky na ústavní právo z akademické sféry i z praxe.
Ještě na okraj. Proces aktualizace Ústavy by měl být permanentní, kontinuální, a času není nazbyt. To je moje odpověď na očekávanou námitku, a ona tady určitě zazní, ať komisi ustaví až příště zvolená Sněmovna. Mimochodem podobnou komisi už má Senát. Já předpokládám a počítám s tím, že bychom navázali velice úzkou spolupráci. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a spolu se mnou sledoval všeobecnou rozpravu, kterou tímto otevírám.
S přednostním právem pan místopředseda Vojtěch Filip. Máte slovo, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, děkuji všem, kteří prozřeli od začátku volebního období. Já jsem osobně navrhoval zřízení této komise na začátku volebního období na druhé schůzi, když jsme zřizovali orgány Poslanecké sněmovny a populisticky někteří říkali, že to bude další orgán, kde se budou dávat peníze za to, že bude někdo předseda a tajemník a podobně. A co je výsledek? Že jsme to nepřijali ani na začátku volebního období, ani v polovině volebního období, kdy to ještě mělo smysl.
Já vám to řeknu, jaký je výsledek. Máme jeden návrh zákona ve druhém čtení, ústavního zákona, novelu Ústavy tedy, a to bod číslo 19. Máme devět ústavních zákonů v prvním čtení. Ani jeden jsme nezačali projednávat. Řazení, tak jak jsme byli svědky dnes ráno, nebo dnes odpoledne, těch bodů je katastrofální. Katastrofální!
Vůbec, ale vůbec žádným způsobem se nezaobíráme tím, jakým způsobem je potřeba jednat o Ústavě České republiky. Salámová metoda, to je ono! To by někomu šlo. Ale v tomhle ohledu se na mě nezlobte, tam jsou mnohem důležitější zákony než ten, který byl zařazen na zítřek. Protože nemohu nepřipomenout, že tam máme zpátky ústavní zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu. Copak si neuvědomujete tu ostudu, kterou si udělala česká politická scéna, zejména ti, kteří v Senátu hlasovali proti tomu návrhu, který tady prošel, abychom vůbec mohli zabezpečit potřebnou kontrolu v České republice? To považuji opravdu za hrozné. A máme tam mimo jiné tři zákony, které by měla taková komise projednávat. Zákon o Ústavním soudu, i když není ústavní, to je zákon obyčejný, ale podle mého soudu patří na projednávání takové komise. Je tam právo shromažďovací, které je jedním ze základních lidských práv. A to, co v návrhu zákona je, to si zaslouží projednání mimo jiné v ústavní komisi - k porovnání s tím, co Ústava říká. A minimálně zákon o místním referendu, který by si také zasloužil tu komisi.
Pokud jde o mezinárodní smlouvy, myslím si, že do té komise nepatří z jednoho prostého důvodu. Protože sjednávání mezinárodních smluv je u nás jiné. Jedná se o tzv. prezidentské smlouvy a v tomto ohledu je to věcí exekutivy. My potom provádíme pouze ratifikaci nebo neratifikaci takové smlouvy. A to projednávání podle mého soudu není otázkou komise pro Ústavu ČR. Ano, i já jsem argumentoval tím, že kontinuálně pracuje komise Senátu, která se týká právě Ústavy a jednotlivých parlamentních procedur. To jsem říkal. Ale neodhlasovalo se to. Tak co budeme dělat dnes, když náhodou schválíme návrh, který tady padl. Na příští schůzi zařadíme nominace, možná schválíme členy té komise a možná i předsedu, pokud se o to nepohádáme, protože tady máme zkušenost, že i vyšetřovací komise dlouhou dobu neměla svého předsedu.
A pokud jde o ten návrh, který je součástí návrhu usnesení, má jednu vadu, protože ta komise přizvává odborníky a je na ní, tedy na té komisi, protože to je orgán Poslanecké sněmovny a my ji nebudeme svazovat tím usnesením k tomu, aby posuzovala jednotlivé věci.
V tuto chvíli, promiňte mi, na to řazení bodů opravdu tu komisi nepotřebujeme. Ta komise, když by začala pracovat někdy v březnu, tak nedojde k žádnému závěru, protože pro ústavní zákony platí šedesátidenní lhůta k projednání ve výborech, ona je tam pouze orientační, a v tomto ohledu nejsme schopni žádný z těch návrhů dokončit, pokud na tom nebude široká shoda.
Víte, já opravdu mohu být rád, že je tady znovu ten návrh, ale osobně nejsem přesvědčen, že v tuto chvíli je aktuální. Aktuální bude pro Poslaneckou sněmovnu zvolenou v podzimních volbách, až je prezident republiky vyhlásí. Protože to, co se odehrává okolo Ústavy ČR, je podle mého soudu po 25 existence spíš atak na ústavní práva než její, řekl bych, hodnocení a posílení Ústavy jako vrcholu zákonů a pravidel v České republice. Promiňte mi, ale jako navrhovatel původního návrhu komise pro Ústavu jsem k tomu návrhu zdrženlivý. Možná by bylo mnohem vhodnější, kdyby ústavněprávní výbor alespoň zařadil na své jednání - a žádám o tom předsedu ústavněprávního výboru, aby zařadil bod projednávání, který bude Neprojednané ústavní návrhy na plénu Poslanecké sněmovny, a jestli se jimi bude zabývat.
Mě obtěžuje, když mám odpovídat novinářům na to, jestli bude, nebo nebude projednán vládní návrh o referendu. Podotýkám vládní návrh o referendu. Což je mimo jiné ústavní zákon, protože čl. II Ústavy ČR říká, že jen ústavní zákon stanoví, kdy vykonává lid svou moc přímo. Proto to musí být ústavní zákon, kterým může být zmocnění jiné, ale to už je jedna z těch sedmi verzí, které v minulosti klub KSČM předkládal. Já jsem ochoten jednat o jakémkoli zákonu o referendu v této Sněmovně, abychom naplnili potřebu, která je mezi lidmi, a proto podpořím i návrhy, které považuji legislativně za špatně zpracované, protože se dají opravdu minimálně v té diskusi projednávat tak, aby k nim nakonec ministr pro lidská práva zaujal nějaký postoj a ve vládě projednal např. úplný komplexní pozměňovací návrh, kterým může být např. ten návrh zákona o referendu, když jsem začal zákonem o referendu, který prošel Poslaneckou sněmovnou ještě myslím za ministrování ministra Cyrila Svobody a potom byl shozen opět Senátem, aby náhodou lidé tuto pravomoc do svých rukou nedostali.
Považuji ten návrh za pozdní lítost. Omlouvám se navrhovateli, ale v každém případě bych požádal všechny ty, kteří budou v této Poslanecké sněmovně po volbách na podzim letošního roku, aby takovou komisi zřídili, protože její práce bude nanejvýš potřebná. Nevím, nakolik bychom byli vůbec schopni v té komisi zaujmout stanovisko k té kontinuální komisi Senátu. Naše komise nemůže být kontinuální, protože platí princip diskontinuity Poslanecké sněmovny, ten nelze porušit. Všechny návrhy, které tady projednáme, byť by byly v této ústavní komisi, stejně tak jako tak nelze projednat a budou je muset nově zvolení poslanci, ať to bude kdokoliv z nás, nebo někdo úplně jiný, kdo přijde sem do Poslanecké sněmovny, navrhovat znovu. Považuji tento návrh skutečně za pozdní lítost.
Omlouvám se, že jsem vás tak dlouho zdržel. (Potlesk z řad KSČM i z dalších míst v sále.)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane místopředsedo. Jenom si chci upřesnit s paní poslankyní Válkovou. To byla faktická, nebo řádná? Faktická. V případě, že faktická, tak prosím paní poslankyni.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Vážený pane předsedající a místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já tedy paradoxně souzním s některými argumenty, které tady zazněly od mého předřečníka pana místopředsedy Filipa. Je to pozdní lítost, samozřejmě ta komise měla být dávno zřízena. Nikdy jsem si nedělala iluze o tom, že by podvýbor pro Ústavu ústavněprávního výboru měl takovou prestiž a takové kompetence, jaké by mohla mít ta kvazistálá - protože samozřejmě ta poznámka o diskontinuitě, která tu byla řečena, platí - kvazistálá komise, která by měla být partnerem i pro tu stálou komisi senátní a která by měla právě podle mého přesvědčení klást důraz na priority a udělat takové určité pořadí ústavních zákonů z hlediska jejich významu a z hlediska i aktuálního projednávání dalších souvisejících a na ně navazujících zákonů. Čili na jedné straně lépe dneska nežli nikdy, na druhé straně samozřejmě je dost pozdní období.
A když se dívám tedy i na ten čas, tak mě velmi mrzí, že už se asi ani nedostaneme k tomu dlouho odkládanému poslaneckému návrhu o advokacii, který také velmi potřebujeme, a slíbili jsme ho advokátům. Takže já skončím radši svoji faktickou poznámku.
Hlásím se také k tomu návrhu v tom smyslu, že bych pro něj zvedla ruku, i když nevím, jestli o něm budeme hlasovat, myslím teď o zřízení té stálé komise, ale jsem si vědoma toho, že je limitovaná v měsíci svého možného působení. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já také děkuji. S faktickou poznámkou pan předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já nemohu nereagovat na paní profesorku Válkovou. Nezlobte se na mě, paní profesorko, ale musím reagovat. (Předsedající: Mým prostřednictvím.)
My jsme, prostřednictvím předsedajícího, jako klub sociální demokracie na počátku volebního období byli pro to, aby vznikla komise pro Ústavu. Navrhoval to klub KSČM a my jsme to podporovali. Ale kdo byl ten, který říkal ne, to bude akorát platit nějakého předsedu, bude to stát Sněmovnu peníze, udělejme podvýbor pro Ústavu, to splní stejnou funkci a ušetříme plat jednoho předsedy? Vždyť to bylo hnutí ANO! A uplynulo tři a půl roku, vy teď, v naprosto nesmyslný čas, přicházíte znovu s tímto návrhem, který jste na počátku volebního období odmítli, a ještě říkáte škoda, že se nedostane na zákon o advokacii. Ano, je to škoda, ale to je přesně to. Toto je naprosto zbytečný bod, to, co teď projednáváme, nemá to smysl. Budeme tady tím ztrácet čas. Buď vznikne, nebo nevznikne ta komise, a když vznikne, tak bude úplně k ničemu, protože vůbec nic nestihne projednat. A kdyby ten bod nebyl zařazen, my jsme pro něj nehlasovali jako sociální demokraté, tak jsme v tuto chvíli měli projednaný bod o advokacii. (Slabý potlesk.)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane předsedo, za dodržení času. Konstatuji, že pan ministr to nevydržel a využije svého přednostního práva, ačkoliv se původně hlásil řádně. Pane ministře, máte slovo.
Ministr vlády ČR Jan Chvojka Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte, abych i já řekl několik poznámek k tomuto tématu a k tomuto návrhu stálé komise pro Ústavu. Budu hovořit především jako poslanec, ale chtěl bych zhodnotit i toto téma ze svých dosavadních zkušeností jako ministr. Upřímně říkám, že tento návrh nepovažuji za rozumný. Myslím si, že ve Sněmovně speciální orgán pro diskusi o ústavních otázkách nechybí. Byť souhlasím s panem místopředsedou Filipem, že tato komise by měla smysl, ale na začátku funkčního období. Máme přece ústavněprávní výbor, máme podvýbor pro Ústavu a parlamentní procedury, které šéfuje pan kolega Tejc a která podle mne funguje velmi kvalitně. Podvýbor se sešel v tomto volebním období dvanáctkrát a diskuse o možných změnách Ústavy byly přece zahájeny na tomto podvýboru už v březnu 2014. Takže já v tomto ohledu nevidím žádný deficit, co se týče působení nějakého orgánu v rámci Poslanecké sněmovně.
Chtěl bych také upozornit a možná poprosit o případnou odpověď na to, že tento podvýbor, o kterém jsem mluvil, byl zřízen jako partnerský orgán k senátní komisi pro Ústavu, a to právě proto, aby mohl vést diskusi nad případnými změnami Ústavy. A pokud bychom zřídili nyní stálou sněmovní komisi, tak bude duplicitní vůči podvýboru. To pak budeme ten podvýbor rušit po třech letech kvůli tomu, že na konci funkčního období vznikne stálá komise, nebo ten podvýbor budeme nějak upravovat? I z toho titulu mi to přijde zbytečné a nelogické.
Třetí poznámka, kterou považuji za zásadní, ale říkal to pan místopředseda Filip. Do konce volebního období máme devět měsíců. V těch devíti měsících budeme mít, nemyslím si, že nějak extra dlouhé, ale budou prázdniny a bude volební kampaň. To znamená, pokud dneska zřídíme stálou komisi, tak budeme volit členy komise za měsíc, předsedu komise za měsíc. Opravdu chceme zřizovat komisi na tak krátkou dobu právě teď, prakticky před volbami? Myslím, že to není naléhavý důvod, a chci varovat před tím, aby se z revize Ústavy nestala právě proto možná součást volební kampaně a aby se tato komise nestala arénou, kde se bude vařit nějaký populistický ústavní guláš.
Já jsem jako ministr pro legislativu zahájil diskusi o revizi Ústavy s odborníky vloni v prosinci. Není to proto, že bych chtěl mermomocí nějakou změnu Ústavy, ale zajímá mě, zda je potřeba nějaká komplexnější změna, tak jak může vyplývat z dosavadní ústavní praxe. A v tuto chvíli mezi odborníky vnímám převládající zdrženlivost ohledně nějaké podstatné revize Ústavy. A proto se mi nezdá, jak jsem již říkal, opakuji, vytvářet ve Sněmovně nový orgán na pár měsíců. Pokud by takováto myšlenka přišla ne v únoru 2017, ale v říjnu, v listopadu, v prosinci 2013 a možná ještě později, tak bych tuto myšlenku podpořil a byl bych velmi rád a byl bych i velmi rád účasten práce v této komisi. Ale v únoru, protože zítra máme únor, v únoru 2017 to opravdu považuji za nesmysl, který prostě nemá logiku právě i z toho časového důvodu. Jinak tu potřebu vnímám, ale v tomto čase není namístě. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji, pane ministře. Dalším přihlášeným je pan poslanec Grospič. Platí i přihláška v tuto chvíli z pozice pana poslance Chvojky? Platí. Ne. Dobře. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážení kolegové, já tady navážu na to, co řekla celá řada mých předřečníků, a především připomenu skutečně ten fakt, ke kterému se tady přihlásili zástupci jak sociální demokracie, tak i místopředseda Sněmovny pan Vojtěch Filip, kdy to byla právě Komunistická strana Čech a Moravy, která společně s podporou, ano, sociální demokracie navrhovala vznik samostatné komise pro Ústavu, která by byla skutečně partnerským orgánem té senátní. Bohužel v rámci úspor, a to si musí hnutí ANO přiznat, došlo k úplně opačnému vývoji. Byla zvolena cesta podvýboru, který ne vždycky a ne efektivně mohl plnit úlohu partnera pro senátní komisi. Nicméně v současné době si myslím, že ten návrh je vysoce populistický a bezpředmětný, protože když si vezmu ten přehled změn Ústavy, které proběhly v tomto volebním období, ano, tak celkem by měla být Ústava novelizována ve 140 bodech, ale pro vaši představu, těch novel ústavních zákonů bylo předloženo 25 a z toho v podstatě 15 je rozjednáno a přikázáno této schůzi, 54. schůzi Poslanecké sněmovny. Ty ostatní kromě jedné změny, která skončila v Senátu, byly buď zamítnuty, anebo nějakým způsobem odmítnuty rovnou zde na půdě Poslanecké sněmovny.
Ponejvíce se to týká tří okruhů. Byl to zákon o referendu, který dosud nebyl naplněn, byť leží ve Sněmovně, byť je zde návrh vládní, byl zde několikrát opakovaně předložen návrh Komunistické strany Čech a Moravy, nedošlo k jejich projednání. Je zde stykový zákon, který nakonec předložil Senát Parlamentu České republiky a který není zcela ideální, protože vnáší do té rovnováhy parlamentního systému České republiky určitou nerovnost mezi oběma komorami Poslanecké sněmovny. A potom samozřejmě to je otázka Nejvyššího kontrolního úřadu, který ovšem byl z hlediska projednávání Ústavy České republiky v podstatě nepřijmut, a je to velký deficit.
Takže z tohoto pohledu si myslím, že v současné době nemá význam vracet se v této části zbývajícího volebního období, osmi devíti měsíců, k této otázce, že by bylo namístě, aby se věnovala pozornost tomu, na čem byla výrazná shoda právě v podvýboru pro Ústavu a parlamentní procedury, to je tomu, minimálně přistoupit jenom k určitým změnám Ústavy České republiky, ale vnímat ten návrh jako podnět pro nadcházející volební období.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Plíšek.
Poslanec Martin Plíšek: Děkuji za slovo. Pěkný večer. Já navážu na kolegy. Vzhledem k tomu, jak se diskuse vyvíjí, tak to vypadá, že skutečně není v Poslanecké sněmovně na konci volebního období vůle vytvářet stálou komisi pro Ústavu a mezinárodní smlouvy.
Myslím si, že předseda ústavněprávního výboru, který vede i podvýbor pro Ústavu a parlamentní procedury, by měl svolat tento podvýbor, shromáždit dosavadní návrhy, které tady byly podány, přizvat k tomu zástupce odborné veřejnosti a ponechat tyto podklady pro příští volební období, tak aby se skutečně ze změny Ústavy nestal nějaký předvolební populismus. Ostatně předpokládám, že kandidující politické strany představí svoje návrhy na změnu Ústavy. A k tomu samozřejmě se nemusí scházet v komisi, ale mohou je prezentovat zcela samostatně. Takže já si také myslím, že vytvářet tuto komisi i při tomto názorovém nesouladu v Poslanecké sněmovně je zcela zbytečné a že by se měl maximálně k tomu sejít příslušný podvýbor ústavněprávního výboru pro Ústavu a parlamentní procedury.
A jen dodávám, že je samozřejmě škoda, že se nedostalo na další body, ale zítra budu navrhovat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče.
Máme 19.00. (Někdo volá na předsedajícího.) Já to dokončím, není potřeba na mě křičet. Je 19.00. Neeviduji žádné další přihlášky do obecné rozpravy. Já tedy využiji toho, že končím všeobecnou rozpravu. Nicméně je mi avizována dohoda klubů, že dnešní jednací den skončí v 19.00 hodin. Takže ačkoliv jsme těsně pod vrcholem u tohoto bodu, tak přerušuji tento bod a přerušuji dnešní zasedání schůze.
Budeme pokračovat zítra, 1. února, v 9.00 hodin dle schváleného pořadu, a to bodem 208, zákon o civilním letectví, třetí čtení.
Hezký večer vám všem.
(Jednání skončilo v 19.01 hodin.)
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.