Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

49.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb.,
o pohřebnictví a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 954/ - prvé čtení

Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali ve středu 18. ledna, kdy jsme přerušili obecnou rozpravu. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a zpravodaj pro prvé čtení poslanec Ladislav Okleštěk. Táži se paní ministryně, případně pana zpravodaje, zda si chcete vzít slovo v tento moment. Nevidím zájem. Dobře.

Nyní tedy budeme pokračovat v obecné rozpravě, kterou tímto otvírám. Eviduji několik přihlášek. První je paní poslankyně Matušovská. Připraví se pan poslanec Okamura a... Paní poslankyně Matušovská se dnes omlouvá, děkuji. Měl by nyní v rozpravě vystoupit pan poslanec Okamura. Není zde. (Šum v sále.) Požádám vás, kolegyně a kolegové o ztišení, abych dobře rozuměl stejně tak jako vy, co se zde projednává. Další řádně přihlášenou je poslankyně Halíková. Připraví se pan poslanec Grospič. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Milada Halíková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové poslanci. Jak uvedl pan místopředseda, pokračujeme v obecné rozpravě k vládnímu návrhu zákona o pohřebnictví. Dovolte mi hned v úvodu ale upozornit na skutečnost, že na dané téma máme kromě právě projednávané předlohy v Poslanecké sněmovně ještě další dva sněmovní tisky, tentokráte poslanecké, které se oba týkají stejného tématu.

Je to sněmovní tisk 793 a sněmovní tisk 707. Ve středu, kdy bylo toto téma na půdě Poslanecké sněmovny rozjednáno, byly tyto tisky zařazeny za sebou, a já jsem tedy předpokládala a chtěla jsem tehdy i navrhnout, abychom rozpravu ke všem těmto sněmovním tiskům vedli souběžně, protože se týkají téhož. Dnes tomu tak není. Takže bych si dovolila upozornit, že pokud tedy propustíme po dnešním prvním čtení tento zákon do čtení druhého a bude, jak je navrženo, přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, pak je velký předpoklad, že kolegyně a kolegové poslanci, kteří své návrhy uplatnili ve sněmovních tiscích, o kterých jsem hovořila, to znamená 793 a 707, budou navrhovat k předloženému vládnímu návrhu zákona i své pozměňovací návrhy a budeme tak na půdě Sněmovně o nich jednat dále. Nevím, jestli je tohle úplně nejšťastnější řešení, ale řekla bych, že velice, velice pravděpodobné.

Je přitom pochopitelné, že z hlediska kompenzačního zákona návrh zákona o pohřebnictví předkládá Ministerstvo pro místní rozvoj. Dovolte mi jenom připomenout, že tento zákon je jeden ze tří, o kterých jste, paní ministryně prostřednictvím pana předsedajícího, hovořila jako o jednom ze tří zákonů, které budou stěžejní z hlediska práce Ministerstva pro místní rozvoj pro toto volební období. Při uvádění tohoto zákona jste také uvedla, že cílem zákona je především zavést veřejnoprávní kontrolu a sladit zákon z roku 2002 se změnami v oblasti občanskoprávní, zdravotnické, sociálních služeb a v oblasti specializované odborné přípravy na koncesovaného živnosti. Potud v pořádku a jistě souhlas i ve vazbě na to, že poslední věcná novela zákona o pohřebnictví byla přijata před deseti lety a od té doby se mnohé změnilo. Proto jsem očekávala a možná se mnou i další kolegyně a kolegové, že předložený návrh zákona bude poněkud komplexnější, než co máme v této chvíli ve svých poslaneckých lavicích.

Vím, že na půdě Ministerstva pro místní rozvoj proběhla celá řada jednání s těmi, kteří se této problematice v praxi věnují, ať už je to Sdružení pohřebnictví v České republice, Asociace pohřebních služeb, nebo i Unie pohřebních služeb. Musím ale v této souvislosti říci, že zejména Sdružení pohřebnictví v České republice v úzké spolupráci s Asociací pohřebních služeb dlouhodobě jednalo na Ministerstvu pro místní rozvoj a již v prosinci roku 2015 odborná veřejnost zastoupená v těchto dvou asociacích předala ministerstvu návrh novely s přesvědčením, že o jejím obsahu bude dále jednáno a bude součástí předloženého návrhu zákona. V současné době to ale vypadá, že nic z toho, co tito odborníci navrhovali, v předloženém návrhu zákona obsaženo není. Takže se nutně ptám a prosím paní ministryni, aby nám vysvětlila, proč tomu tak je a k čemu vlastně došlo. Byla bych nerada, kdyby tito odborníci z praxe po projednání v Poslanecké sněmovně nabyli dojmu, že ministerstvo jedná pouze s Unií pohřebních služeb a tu další odbornou veřejnost jaksi pominulo.

Ještě si dovolím upozornit na jeden problém a současně se na něj zeptat a požádat paní ministryni, aby Poslanecké sněmovně vysvětlila, jak je to vlastně se zákonnou povinností péče obcí o hřbitovy, které z velké části jsou majetkem obcí, obce se o ně pochopitelně starají, ale jsou i hřbitovy, pietní místa a pohřební místa, která nejsou majetkem obce. A podle některých odborníků máme v České republice založen stav, kdy obce jako územní samosprávné veřejnoprávní korporace mají zákonem uloženo, ano, pečovat o tato místa, která jsou ale často soukromým majetkem. Proto bych očekávala zejména po přijetí zákona č. 428/2012 touto Poslaneckou sněmovnou, připomínám, že se jedná o zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, ve znění pozdějších předpisů, že projednávaná novela zákona se bude i tímto zabývat, tak abychom neukládali obcím povinnosti, a tím pádem i náklady, které jim podle mého názoru nepřísluší. Stávající zákonná úprava totiž zakládá absurdnost stavu již tím, že umožňuje volným rozhodnutím vlastníka převést povinnost pečovat o věc, tedy hřbitov, na obec, ale přitom si své vlastnictví zachovat a nechat je zušlechťovat z veřejných prostředků, což podle mého názoru není v pořádku. A jestliže byl zákon o pohřebnictví otevřen, pak bych opravdu předpokládala, že všechny tyto nesrovnalosti vyřešíme jedním zákonem.

Proto si tedy dovoluji požádat o vysvětlení a odpovědi na otázky, které jsem položila. Znovu tedy zopakuji, že jsem připravena a předpokládám, že i kolegyně a kolegové poslanci, kteří podali poslanecké návrhy zákona v souvislosti s pohřebnictvím, že je buď uplatníme jako pozměňovací návrhy při projednávání ve druhém čtení a v případě, že bychom nedostali odpovědi na problémy, na které jsem upozornila a o kterých jsem hovořila, pak budu zvažovat, jestli v podrobné rozpravě nenavrhnout vrácení zákona k přepracování.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré poledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. To byla paní poslankyně Milana Halíková. Než budeme pokračovat v rozpravě vystoupením pana poslance Stanislava Grospiče, ještě přečtu omluvu pana poslance Petra Adama od 12 hodin z osobních důvodů. Prosím tedy pana poslance Stanislava Grospiče, připraví se pan poslanec Lukáš Pleticha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, přiznám se, že toto téma, jakkoliv je spojeno s lidským životem a nevyhne se nikomu z nás, tak není příliš oblastí, kterou bych se zabýval nebo která by patřila k vysokému předmětu mého zájmu. Nicméně jsem byl v této souvislosti osloven, abych zde upozornil na některé skutečnosti.

Dovolím si v této souvislosti nejprve ocitovat část ze zprávy České obchodní inspekce, kterou provedla ve svém dílčím hodnocení ve druhém čtvrtletí loňského roku, to jest roku 2016, kdy se hned v úvodu hovoří, že pohřebnictví je sice citlivá oblast služeb, ve které by nikdo nepoctivé jednání neočekával, v těchto situacích jsou pozůstalí zasaženi ztrátou blízké osoby a vnímají případné nedodržování poskytovaných služeb zvlášť osobně.

Ve druhém čtvrtletí 2016 však provedla Česká obchodní inspekce 95 kontrol a z toho 50 % poskytovatelů pohřebních služeb nedodrželo právní předpisy. Nejčastěji se jednalo o porušení povinností informovat spotřebitele o ceně prodávaných výrobků a poskytovaných služeb nebo nevydání písemného potvrzení o převzetí objednávky, za což Česká obchodní inspekce pravomocně uložila celkem 41 pokut v celkové hodnotě 73 tisíc korun.

V této souvislosti chci říci, že považuji tento zákon i jeho předložení za poměrně potřebné, protože se jedná o oblast, která má velký dosah do života každého člověka.

Kdybych si dovolil pokračovat, tak kontrola České obchodní inspekce hovoří potom dále o tom, že proběhla u 95 poskytovatelů pohřebních služeb v celé ČR v období od 1. dubna 2016 do 30. 6. 2016 a že tyto kontroly byly zaměřeny na dodržování povinností prodávajících vyplývajících z obecně závazných právních předpisů při nabídce a poskytování pohřebních služeb a povinností vyplývajících ze zákona 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v návaznosti na další zákony, zejména zákon o pohřebnictví. Takže ve sledovaném období bylo opět zjištěno jednotlivými inspektoráty, že ve 46 případech, což představovalo téměř 50 % z celkového počtu kontrol 95, došlo k pochybením v této oblasti.

Chtěl bych se v této souvislosti ještě zmínit o druhé okolnosti. Asi jako mnozí z vás jsme byli osloveni nejrůznějšími provozovateli pohřebních asociačních služeb. Chtěl bych zde připomenout skutečnost, že už od roku 2011 připravovalo Sdružení pohřebnictví v ČR a pan doktor Rambousek v úzké spolupráci s Asociací pohřebních služeb ČR podklady pro předmětnou novelu a od roku 2013 do roku 2015 se usilovně pracovalo na jejím znění, a to zejména tedy v odborné veřejnosti v tomto smyslu pojmu pohřebnictví. V prosinci 2015 odborná veřejnost prokazatelně předala ministerstvu návrh své novely s předmětem, že o ní bude jednáno. Byl jsem však osloven s tím, že opak byl pravdou. Ministerstvo si připravilo svou novelu, která se měla projednávat, a vlastně dnes ji máme na stole, byť zřejmě v modifikované podobě, a chtěl bych upozornit, že v této souvislosti se právě na Ministerstvu pro místní rozvoj a na paní ministryni dotazovaly některé pohřební služby a krematoria, která navenek zajišťovala zejména Unie pohřebních služeb, které však ostatní odborná pohřební veřejnost oprávněně kritizovala. Jde i o to, že pro jejich zcela zjevné obcházení zákona o pohřebnictví spočívající například v umístění provozovny pohřební služby v objektu poskytovatele zdravotní péče či zneužívání dominantního postavení, tzv. kremační turistiku, kdy sváží zesnulé do krematoria i přes půl republiky v nákladních autech v počtu cca 30 i více ke zpopelnění do svého krematoria, a to na úkor ostatních krematorií, a navíc tato ministerská novela prý bude mít i z jejich pohledu dopad na fungování integrovaného záchranného systému podle krajských krizových plánů, jelikož pohřební služby již nebudou muset disponovat předepsanou vozovou a chladicí technikou nutnou pro případ mimořádných událostí, a některá krematoria se dokonce mohou uzavřít, neboť nebudou mít co zpopelňovat díky uvedené kremační turistice.

Samostatnou kapitolou je kauza pohřbívání plodů, u které byla odhalena potenciální možnost tunelování veřejného rozpočtu formou sociálních dávek určených na pohřbení mrtvých. Chtěl bych se právě v této souvislosti zeptat paní ministryně, zda je toto oprávněné tvrzení, nebo zda se nezakládá na pravdě a je čistě jenom vyjádřením názoru určitého segmentu poskytovatelů služeb v této oblasti, protože by to mohlo výrazně potom ovlivnit projednávání tohoto zákona a samozřejmě i načítání pozměňovacích návrhů, které by ve své konečné fázi mohly tuto velice lidsky citlivou oblast ovlivnit.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Grospičovi. V tuto chvíli se slova ujme poslední řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Lukáš Pleticha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Pleticha: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vláda, kolegyně, kolegové, nebudu opakovat, co už bylo řečeno. Pouze vystoupím s několika návrhy, komu ještě dále přikázat tento tisk, protože podle toho, jak se snaží tato novela zákona některé věci precizovat, tak jsem přesvědčen o tom, že tam nedošlo k dobré spolupráci s rezorty minimálně kultury a obrany, protože třeba § 4 Nakládání s ostatky, tak podle úpravy, která na jednu stranu se snaží omezit výstavy typu bodies, tak ale zároveň také dopadne na muzea, galerie, kostnice, kde jsou vystaveny různé historické ostatky, a nevím, jak dneska bude třeba Národní muzeum získávat souhlas příbuzných avarského bojovníka z doby železné nebo bronzové.

Takže já si myslím, že by si tento zákon měl vzít do své péče i výbor pro vědu, vzdělávání a kulturu a rovněž tak výbor pro obranu, protože já tam nevidím moc době zpracovánu třeba návaznost na problematiku válečných hrobů, anebo nejsem i přesvědčen, že třeba přeprava ostatků vojáků z mise je v souladu s tímto zákonem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Lukáši Pletichovi a ptám se, jestli se někdo hlásí do rozpravy. Pan zpravodaj. Samozřejmě. V rozpravě ještě, nikoliv tedy se závěrečným slovem. V rozpravě. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegové, kolegyně, já jenom chci avizovat, že v podrobné rozpravě navrhnu zkrácení lhůty pro projednávání ve výborech na 30 dnů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, pan poslanec Ladislav Okleštěk ještě v obecné rozpravě. Nikoho dalšího nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se paní ministryně, jestli má zájem o závěrečné slovo. Prosím. Paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně a vážení pánové poslanci, já bych nejprve chtěla poděkovat Poslanecké sněmovně, že dnes zařadila tento tisk na jednání v průběhu dnešního dne.

Vyjádřím se velmi obecně k některým věcem, které zde padly. Vnímám je jako podněty do výborů. Několik věcí. Jsem si vědoma, a říkala jsem to již ve středu, že jste oslovováni různými zájmovými skupinami, což i zde v prohlášení poslanců, kteří zde hovořili, se to u některých objevilo. Nicméně ráda bych reagovala, že pokud se jedná o spolupráci se Sdružením pohřebnictví, Asociací pohřebních služeb, Unií pohřebnictví, Asociací krajů, Svazem měst a obcí, krematorii a dalšími, tak samozřejmě Ministerstvo pro místní rozvoj spolupracovalo se všemi. Například v ruce držím dopis, kde mě předseda Sdružení pohřebnictví žádá, ať nekomunikuji s Asociací pohřebních služeb, protože je nepovažují za řádné partnery, což pravděpodobně i někomu zde bylo opomenuto sdělit. (V sále je velký hluk.)

Pokud se podíváme na oponentní návrhy, které se objevují v řadách, které vám jsou dávány ze strany pravděpodobně Asociace pohřebních služeb, tak například první návrh je, aby Ministerstvo pro místní rozvoj nebylo orgánem dohledu v této oblasti. To je to, co zavádíme, prosím vás, touto novelou. Takže samozřejmě s tímto nemůžeme souhlasit a možná i díky tomuto vyjádření se všichni společně zamyslíme, jak moc jsou pádné zájmy těch, kteří oslovují vás jako zákonodárce.

Jsem připravena se svým týmem obhájit vše, co je součástí novely zákona o pohřebnictví. Zákon, který je vám tady předkládán, je kompromisem - kompromisem! - mezi odbornou veřejností, kraji, městy a Ministerstvem pro místní rozvoj. Ministerstvo si určitě nenapsalo novelu na úřednické úrovni -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás na chvíli přeruším a požádám sněmovnu o klid! Já bych prosil, aby diskuse, které se netýkají předmětu jednání, byly zásadně v předsálí a nechali jste paní ministryni v důstojném prostředí říct své závěrečné slovo. Není to nic jednoduchého, ta norma, a myslím si, že je důležité, abychom si vyslechli závěrečné slovo paní ministryně v klidu. Prosím, pokračujte.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Děkuji vám, pane předsedající, vážím si toho.

To, co zde bylo citováno, tisková zpráva České obchodní inspekce, jsem vám citovala již ve středu, ta zpráva je venku. Když se podíváte - vzhledem k tomu, že mám závěrečné slovo, tak bych zde zmínila, kolik pohřebních služeb po krajích provozuje nebo bylo sankcionováno. Například ve Středočeském kraji a hlavním městě Praze z kontrolovaných je to 20 %. Nejvíce pochybení - a prosím vás, poslouchejte teď, prostřednictvím pana předsedajícího - je Ústecký a Liberecký kraj, 80 % z kontrolovaných pohřebek mělo pochybení. 80 %! To jsou ty pohřebky, které vás oslovují mimochodem s těmi pozměňováky. Dále Plzeňský a Karlovarský kraj 30 %, Jihočeský a Vysočina 45 % pochybení, Jihomoravský a Zlínský 41 % pochybení, Moravskoslezský a Olomoucký, ty jsou druzí, 62 %. Víte, ono už jenom toto by nám všem mělo říct, jakým způsobem ta situace je řešena, či není řešena.

Já si zde dovolím, protože jsem překvapena i těmi návrhy, které zde padly, sdělit reakci na hromadné hroby. Senát uložil Ministerstvu pro místní rozvoj bez Ministerstva pro místní rozvoj, abychom se touto problematikou začali zabývat, a my to v tuto chvíli analyzujeme. Ony by se musely změnit i určité zákony na Ministerstvu obrany a Ministerstvu kultury. Není to tak, že nebyla spolupráce, to je nepravdivá informace. Teď oslovuji pana poslance Pletichu prostřednictvím pana předsedajícího. Nicméně v tuto chvíli to analyzujeme a otázka je opravdu, na jaký resort je to kompetentní. Já se tomu nebráním. Otázka je, zda to patří do této novely, nicméně např. v pondělí můj tým jede na návštěvu devíti hromadných hrobů. I já v pondělí objíždím krematorium v Táboře, Českých Budějovicích a jedu se podívat také do Blatné a na pohřební službu v jižních Čechách, kde si to sama zkontroluji, bez pravomoci, protože ji dosud nemám. Takže tady bych chtěla říct, že opravdu děláme maximum.

A vážené dámy a vážení pánové poslanci, pane předsedající, nikdo z vás jste se nezabýval touto problematikou, promiňte mi to, aby to nevyznělo arogantně, tak jako já. Já jsem ta krematoria objela, objela jsem několik pohřebních služeb, byla jsem v tom procesu od A do Z. Pouštěla jsem rakev s nebožtíkem do spalu, viděla jsem ten žeh, šla jsem si zkontrolovat, co z toho vyleze skrz dané filtry. Kontrolovala jsem technologii pecí, které jsou v krematoriích, takže opravdu, věřte mi, že jsou detaily, které bychom zde neměli úplně rozebírat, protože nás poslouchají občané. Čili všechno, co máte na srdci, včetně všech těch pozměňovacích návrhů, které vám daly pohřební služby nebo sdružení nebo Asociace pohřebních služeb, si můžeme probrat na výborech. Dám vám veškeré detaily, které k tomu máme. Nicméně opravdu se ohrazuji k tomu, že nebylo s nikým projednáváno. Nikdo z vás neočekával, že tento zákon projde bez lobbování zájmových skupin. A teď to tady je a já jsem ochotna vám všem vysvětlit ve výborech, kterým bude tento zákon přisouzen.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni za její závěrečné slovo. A opravdu vás žádám, vážené paní kolegyně a páni kolegové, abyste ostatní debaty vedli v předsálí. Myslím to úplně vážně! Děkuji.

Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo? Pane zpravodaji. Není zájem o závěrečné slovo. Dobře. V tom případě budeme pokračovat. Protože nepadl žádný návrh na zamítnutí ani návrh na přepracování, ten byl podmíněný v případě, že nebude odpovězeno, myslím si, že odpověď paní poslankyně dostala, tak se můžeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Nejprve rozhodneme o garančním výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo jiný výbor jako garanční? Prosím, paní poslankyně. (Poslankyně Válková: Garanční ne.) Dobře. Pokud není jiný návrh, můžeme tedy hlasovat o garančním výboru.

 

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru?

Zahájil jsem hlasování číslo 257 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 257. Z přítomných 136 pro 112, proti nikdo. Garančním výborem je výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalším výborům. Paní poslankyně Válková se hlásila k dalšímu výboru, pravděpodobně padne návrh. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Byla jsem příliš aktivistická. Jen jsem nechtěla, aby se zapomnělo na ústavněprávní výbor, a to z toho důvodu, že některá ta ustanovení mohou být v případě, že by se nepohlídala, ne zcela konformní s novým občanským zákoníkem. Abychom vyloučili tuto diskonformitu a abychom se podívali ještě na některé té souvislosti asi ve třech tematických oblastech, které upravuje zákon o pohřebnictví, resp. jeho návrh, tak doporučuji ústavněprávní výbor jako jeden z dalších výborů, kterým bude přikázán tento tisk. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan kolega Pleticha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Pleticha: Dámy a pánové, já se musím nejprve ohradit proti slovům paní ministryně. Nevím, jestli muzea jsou taková lobbistická uskupení, o jakých se tady zmiňovala, nebo Ministerstvo obrany, záležitost třeba státních pohřbů apod. na lafetě. To podle zákona nelze, státní pohřeb dělat na dělové lafetě, není to pohřební vůz. Takovéto nedokonalosti tam prostě jsou. Takže proto navrhuji, aby tento zákon byl přikázán i výboru pro obranu a výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, děkuji, to byly tři další návrhy. Rozhodneme v hlasování o přikázání. Nikdo další se nehlásí. Pokud jde o to zkrácení, to padlo v rozpravě. (Pokřikování a hluk v sále.) Prosím, nepokřikujte na sebe.

 

Kdo souhlasí s tím, aby byl návrh přikázán ústavněprávnímu výboru?

Zahájil jsem hlasování číslo 258. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 258. Z přítomných 137 pro 109, proti 2. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme rozhodovat v hlasování číslo 259 o přikázání výboru pro obranu.

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 259. Z přítomných 137 pro 52, proti 46. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme rozhodovat o přikázání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, a to v hlasování číslo 260, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 260. Z přítomných 137 pro 33, proti 40. Návrh nebyl přijat.

 

Kolega Syblík se hlásil? Není tomu tak.

Nyní návrh, který předložil pan zpravodaj, o zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů. Rozhodneme v hlasování číslo... Pardon, odhlásím vás všechny, požádám vás o novou registraci, prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Jakmile se ustálí počet přihlášených, tak rozhodneme o zkrácení lhůty k projednání ve výborech na 30 dnů.

 

Zahájil jsem hlasování číslo 261 a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 261. Z přítomných 117 pro 70, proti 32. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl dále přikázán výboru ústavněprávnímu a lhůta k projednání jak pro výbor garanční, tedy výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tak výbor ústavněprávní byla zkrácena na 30 dnů. Děkuji paní ministryni, děkuji panu zpravodaji a končím bod 49.

Dalším bodem našeho jednání je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.