Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

291.
Ústní interpelace

Jenom mi dovolte, abych konstatoval omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. A to omluvu paní Michaely Marksové, ministryně práce a sociálních věcí, od 16.45, dále se omlouvá pan poslanec Kudela, od 14.30 do konce jednacího dne pan ministr Stropnický, dále se omlouvá pan poslanec Pavel Šrámek z odpoledního jednání, pan poslanec Petrtýl od 16 hodin, dále se omlouvá pan ministr Ludvík od 17 hodin a mezi 14.30 a 19. hodinou pan poslanec David Kádner, dále pan ministr Chvojka, a to od 16 hodin. To jsou omluvy, abychom s tím mohli počítat při interpelacích.

Začneme interpelací pana poslance Jaroslava Borky, který interpeluje pana předsedu vlády ve věci těžby lithia v okolí Cínovce v Krušných horách. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Borka: Vážený pane premiére, rád bych se vás dotázal na informace ohledně naleziště lithia v okolí Cínovce v Krušných horách, o kterém se mluví jako o druhé ropě. Lithium je klíčová surovina budoucnosti a nových technologií. Dle informací, které se ke mně dostaly, vaše vláda uvažuje prodat těžbu americké firmě Tesla, společnost Geomet patřící do australského konsorcia European Metals. Zájem má údajně také firma Cínovecká deponie, kterou vlastní skupina RSJ miliardáře Karla Janečka.

Pod Cínovcem, jak je vám jistě známo, leží ohromné zásoby cínu, lithia, ale i wolframu. Žádný jiný tak velký zdroj v Evropě zatím neexistuje. Ekonomická návratnost ložiska je nezpochybnitelná.

Vážený pane premiére, má otázka zní: Jaký záměr má vláda s tímto národním bohatstvím? Bude lithium těžit zahraniční firma, která bude zisky odvážet do zahraničí? Nebo soukromník, který zbohatne, a stát bude jenom přihlížet? Nemohl by lithium vytěžit státní podnik, který bude kontrolován vládou této republiky? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci i za to, že nevyužil všechen čas, a můžeme tedy mít více interpelací. Pan předseda vlády odpoví. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, chci poděkovat za zájem pana poslance o problematiku lithia. Já myslím, že určitě lithium lze považovat za jednu ze surovin 21. století. O tom nejlépe svědčí způsob využití této zajímavé nerostné suroviny. Ve formě sloučenin se používá při výrobě dobíjecích baterií pro přenosnou elektroniku. To znamená, bavíme se tady o mobilních telefonech, o tabletech, noteboocích, fotoaparátech, kamerách, ale také třeba o lékařských přístrojích. Velký potenciál může mít i použití lithia v bateriích pro elektromobily či skladování energie. Mimo tato nová moderní použití se sloučeniny lithia používají také jako tavivo v keramickém a sklářském průmyslu. Používají se jako mazivo. Také se používají ve farmacii. Z toho výčtu je vidět, že to je skutečně velmi, velmi zajímavá surovina.

V České republice jsou suroviny tohoto typu vázány především na lithné slídy, hlavně cinvaldit. Celkově ve státní bilanci evidované domácí geologické zásoby jsou cca 160 tisíc tun lithia, z čehož je téměř 142 tisíc tun vedeno jako zásoby nebilanční. Jedná se však o údaje, které pocházejí velmi často ze šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých let 20. století. Relevanci těchto údajů v tuto chvíli kriticky analyzují pracovníci České geologické služby. Evidované domácí zásoby i zdroje na evropské poměry významné jsou soustředěné prakticky výhradně v oblasti Krušných hor. To znamená, bavíme se o revírech Cínovec a Vernéřov u Aše a také Slavkovského lesa, kde to je revír Krásno, Horní Slavkov.

Lithium patří mezi strategické suroviny, které byly stanoveny také v rámci evropské surovinové strategie, a díky svému využití v moderních technologiích, o kterých jsem už hovořil, je to surovina, o jejíž využití a pokud možno maximální zhodnocení na území ČR bychom měli mít zájem.

Pokud jde o ty konkrétní aktivity, které se týkají získávání lithia tady u nás, je zde aktivita společnosti Cínovecká deponie, která připravuje k přetěžení sekundární ložisko Cínovec odkaliště, kde je zhruba odhadováno, že tam je zhruba 2,3 kilotuny lithia. Toto ložisko je tvořeno odpadním materiálem po gravitační úpravě cínowolframových rud, ke které tam docházelo. To znamená, tento projekt má silnou stránku, pokud jde o zlepšení životního prostředí, protože bude znamenat likvidaci staré ekologické zátěže právě ve formě přetěžení tohoto odkaliště. Současně bude získána cena surovina a bude zaměstnána místní pracovní síla. Protože Česká republika je otevřená ekonomika, my jsme součástí evropského trhu, zajímají se přirozeně o tyto nerostné zdroje i zahraniční společnosti. To je případ i aktivity společnosti Geomet, která spolupracuje s australskou společností European Metals, která usiluje o hlubinnou těžbu lithia v lokalitě Cínovec.

Cínovec je velké, ovšem z hlediska kovnatosti podle těch údajů, které mám k dispozici, relativně chudé ložisko lithia. To znamená, nedá se zde úplně hovořit o tom, že ekonomická návratnost ložiska je v tuto chvíli nezpochybnitelná. Podle podkladů, které mám k dispozici, pro takové tvrzení není v současné době důvod. O ekonomické návratnosti se může hovořit až na základě standardní rozvahy, to znamená studie proveditelnosti a složitého výpočtu zásob surovin. Bez těchto dokumentů nelze připravit životaschopný projekt využití ložiska. Pro získání těchto kvalifikovaných úvodních informací je nezbytné realizovat podrobný ložiskově geologický průzkum. Jeho úvodní fáze na tomto zmiňovaném území teprve probíhají. Smyslem toho úvodního geologického průzkumu není jenom získat informace o množství a kvalitě suroviny, ale také nezbytné údaje a parametry potřebné pro posouzení všech případných budoucích projektů z hlediska jejich dopadů na životní prostředí. Tuto část problematiky pokládám také za velmi důležitou. Otázka nejenom tedy ekonomické výhodnosti takovéto těžby, ale také dopadů na životní prostředí v dané lokalitě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo vlády, uplynulo pět minut, tak jedině v doplňující otázce. V doplňující odpovědi je možné dokončit. Je mi líto, rád jsem to poslouchal, ale nedá se nic dělat. Prosím, pan poslanec Borka s doplňující otázkou.

 

Poslanec Jaroslav Borka: Pane premiére, jenom ještě bych se chtěl zeptat. Mluvil jste o tom odkališti. To znamená haldy - ty má už firma RSJ miliardáře Janečka, která získala povolenky. A mně se jedná o ložisko, u kterého bude probíhat nějaký průzkum, jestli vůbec existuje firma u nás, nebo jestli s tím počítáte, že by právě tento zajímavý materiál těžila ryze česká firma s kontrolou z Ministerstva průmyslu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. To byla doplňující otázka. Pan předseda vlády může odpovídat. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano, děkuji. Já se omlouvám, ta problematika je skutečně složitá. Chtěl bych jenom říci, pokud kdokoliv bude chtít těžit, tak musí splnit všechny zákonné podmínky, které jsou s tím spojeny. Pokud jde o ten námět, že by se v této věci mohl nějakým způsobem angažovat stát, myslím, že to je námět zajímavý, a o tom budu informovat ministra průmyslu a obchodu, pod kterého spadá státní podnik Diamo. Myslím, že by v rámci podnikatelského plánu tohoto státního podniku měli promyslet, jestli se neangažovat i třeba v takovýchto případech podnikatelských aktivit. Jiný státní subjekt mě v této souvislosti nenapadá. Ale je to skutečně otázka podnikatelského záměru, schopností, možností, kapacit této státní společnosti, zdali by aktivity podobného typu pro ně mohly být výhledově zajímavé.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády. Nyní přistoupíme k druhé interpelaci a to je interpelace paní poslankyně Markéty Wernerové na pana předsedu vlády ve věci dlouhodobé nezaměstnanosti. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Wernerová: Vážený pane premiére, vláda se dlouhodobě zabývá jedním z klíčových témat naší společnosti, problematikou nezaměstnanosti. Přestože nezaměstnanost v České republice klesá a je dlouhodobě jednou z nejnižších v Evropě, tak se stále jednotlivá pracoviště úřadů práce potýkají s občany, kteří zaměstnání z různých důvodů nemají. Mnohdy pracovat nechtějí, nebo už ani neumějí.

Moje otázka proto směřuje k tomu, jakými způsoby vláda bojuje proti dlouhodobé nezaměstnanosti a jakou roli v tomto možném řešení sehrává Úřad práce České republiky. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Wernerové. Pan předseda vlády má svých pět minut na odpověď v této věci. Prosím, pane předsedo vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Je to tak. My jsme sice v situaci země, která má nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie, výrazně se to zlepšilo od krize, to znamená, pohybujeme se dnes na číslech nezaměstnanosti, která tady byla naposledy někdy kolem roku 2008, než vypukla ekonomická krize, ale ještě pořád v evidenci úřadů práce máme kolem 360 tisíc lidí, kteří v této evidenci jsou.

Chci vás ujistit, vážené poslankyně, vážení poslanci, že vláda klade velký důraz na to, abychom se pokusili primárně zaměstnat tyto lidi. Já jsem to naposledy zdůrazňoval, když jsme tento týden vedli debatu na tripartitě se zaměstnavateli a odbory, protože zaměstnavatelé tlačí znovu a znovu na vládu, abychom umožnili rychlejší dovoz pracovních sil ze zahraničí. Tady si myslím, že vláda musí postupovat rozumně, to znamená, musíme zkoumat, zdali tyto lidi nemáme tady u nás, zdali bychom primárně nemohli zaměstnat naše nezaměstnané a teprve u profesí, kde je evidentní nedostatek a nejsme schopni je pokrýt z domácích zdrojů, tak tam bychom měli umožnit dovoz pracovníků třeba z Ukrajiny. Ale zase bych varoval, tyto procesy musí být pod kontrolou, vláda je musí mít pod kontrolou. Měli by přicházet pracovníci z regionů, které jsou nám kulturně a nábožensky blízké, abychom si nezadělali na problémy do budoucna.

Zpráva, která je dobrá, je, že mezi ministerstvy, která dokázala loni čerpat nejlépe evropské fondy, bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Je to díky tomu, že se nám daří zapojit evropské peníze do podpory aktivní politiky zaměstnanosti. Pro lidi, kteří jsou déle než pět měsíců na úřadu práce, se vytvářejí individuální akční plány, to znamená, je snaha s těmito lidmi pracovat maximálně individuálně. Je snaha využívat konkrétní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti.

Novou věcí, kterou jsme zavedli, je příspěvek na dojíždění, který poskytujeme od dubna loňského roku. V tuto chvíli už bylo poskytnuto zhruba 644 příspěvků na dojíždění pro lidi, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, našla se jim práce nebo oni si našli práci, a pomáháme jim se s tím vyrovnat, s těmi náklady, které jsou spojeny s dojížděním. Byl zaveden také jednorázový příspěvek na přestěhování, ale ten, jak se zdá, zatím příliš velké využití nenašel. Standardně používáme veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa a používáme také rekvalifikace. To jsou nástroje, které financujeme z evropských fondů. Já jsem rád, že Ministerstvu práce se v tomto směru daří a patří mezi ta ministerstva, která začala čerpat nejrychleji v loňském roce už nové evropské fondy, ale využíváme také domácí finanční prostředky.

Na co klademe důraz v oblasti rekvalifikací, je účelnost rekvalifikace, protože já jsem se i sám osobně setkával mezi lidmi s řadou reakcí na to, že jejich zkušenost byla taková, že se dělaly rekvalifikace pro rekvalifikace. Lidé neměli pocit, že by jim ty kurzy, kterých se účastnili, nějak zlepšily jejich šanci uplatnit se na trhu práce. Na co já kladu důraz směrem k Ministerstvu práce a sociálních věcí, je to, aby se maximálně, pokud jde o rekvalifikace, spolupracovalo se zaměstnavateli. Za nejefektivnější rekvalifikace pokládám ty, které už jsou spojeny s konkrétním pracovním místem, kde se pracovník připraví na to, aby to konkrétní pracovní místo mohl zastávat. Čili tady si myslím, že je důležitý důraz na individuální práci s jednotlivými uchazeči a schopnost státu nabídnout jim podporu tak, aby se na trh práce mohli vrátit.

To, co je ale strašně důležité, je také motivace pracovat, výše mezd, které jsou nabízeny. Je také důležité, když se odečtou od peněz, které firmy nabízejí, peníze, které zaplatíte za dojíždění, tak aby tomu zaměstnanci v čistém zbylo více, než by eventuálně dostával na sociálních dávkách. Proto je strašně důležitý ten krok, který my děláme, že každý rok postupně zvyšujeme minimální mzdu, aby se vyplatilo pracovat.

To, o čem teď diskutujeme a o čem budeme debatovat v koalici příští týden, je návrh na to, abychom ještě více motivovali rodiny s dětmi, to znamená, aby rodiny s dětmi, kde někdo pracuje, měly šanci na vyšší dětské přídavky než ty rodiny s dětmi, kde nikdo není ekonomicky aktivní. Byl bych rád, kdybychom i tento nástroj, který pomůže rodinám, ale současně pomůže motivovat k práci, byli z pohledu vlády ještě schopni využít.

Cílem tedy je co nejvíce lidí dostat na trh práce, využít dobré hospodářské situace, co nejvíce snížit počet lidí, kteří jsou dneska ještě stále v evidenci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády. Ptám se, jestli paní kolegyně má doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Wernerová: Vážený pane premiére, jsem ráda, že jsem slyšela tyto informace, protože mobilita pracovních sil, o které jste hovořil, do tohoto projektu byl zahrnut Karlovarský kraj v rámci testovacího projektu. Já doufám, že v něm budete pokračovat, resp. Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Velice ráda bych požádala o to, aby tento projekt byl rozšířen na větší okruh možných žadatelů, nejenom dlouhodobě nezaměstnaných, protože si myslím, právě co jsem já komunikovala se zaměstnavateli, tak právě tento příspěvek hodně kvitují. Můj region je velice obtížný v tom, že hraničí s Německem a potýkáme se tam s velkým odlivem pracovních sil právě do Německa. Motivace možného pracovníka v tom, že dostane až 3 500 korun na dojíždění do zaměstnání, je veliká. Takže tady směrem ode mne je prosba o rozšíření tohoto projektu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Markétě Wernerové. Pan předseda využije dvě minuty k odpovědi.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Určitě je rád využiji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, jednak platí, že od listopadu loňského roku je možné ten příspěvek už získat po celé České republice. Je také důležité, aby lidé o tom věděli. Když jsou dlouhodobě nezaměstnaní, déle než pět měsíců, a najdou si práci, tak mají šanci získat časově omezený příspěvek na dojíždění do zaměstnání podle toho, kolik je dojíždění do práce stojí. Souhlasím s tím, že to je dobré opatření. Byl bych rád, kdyby pokračovalo. Určitě budu motivovat paní ministryni práce a sociálních věcí, aby se snažili využití rozšířit a aby se tam efektivně využily finanční prostředky tímto způsobem.

Chtěl jsem říci ještě jednu věc. Když už byla řeč o Karlovarském kraji, já jsem nedávno navštívil vedení úřadu práce. Diskutovali jsme právě o situaci v jednotlivých regionech. Já vím, že v Karlovarském kraji je tento problém jednak s vylidňováním, jednak s tím, že jsou části Karlovarského kraje, kde skutečně nejsou žádní větší zaměstnavatelé. To, s čím se tam ale také setkáváme - a jsem rád, že na to byla zaměřena i kontrolní činnost úřadu práce -, je problém, že někteří lidé pracují v Německu a u nás se snaží pobírat dávky. To znamená, že se také snažíme, abychom zabránili zneužívání našeho sociálního systému. Konkrétně Karlovarském kraji proběhly kontrolní akce, které byly zaměřeny právě na tyto případy. Já bych byl rád, abychom vedle poskytování podpory a pomoci lidem, kteří si to zaslouží, kteří jsou ve složité životní situaci, tak aby také úřady práce měly dostatek kapacity a síly na to kontrolovat, jestli finanční prostředky, které vynakládáme, nejsou právě zneužívány takovýmto způsobem, protože k tomu ty peníze neslouží. Slouží k tomu, aby se lidé dostali na trh práce, ale neměly by sloužit k tomu, že někdo podvádí stát, pracuje v zahraničí a tady u nás se snaží pobírat sociální dávky, například podporu v nezaměstnanosti. Kontrolní akce vedly k tomu, že řada těchto lidí byla vyřazena.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Můžeme pokračovat třetí interpelací. To je interpelace paní poslankyně Aleny Nohavové ve věci zdravotní pojišťovny. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, občané mi často kladou otázku, jak se nakládá s penězi českých zdravotních pojišťoven a především největší zdravotní pojišťovny, tedy VZP, a to zejména v současné době, kdy i v souvislosti s pořadem České televize Atlet roku sponzorovala VZP částkou 5 milionů. Já chápu, že je dobré propagovat pro zdraví i sport, ale co je hezké, nemusí být vždy dobré. Takovéto sponzorování jde z peněz na léčení pacientů. Dovolím si tvrdit, že jde v tomto případě na úkor nemocných. My se zde dohadujeme o platech lékařů, sester, nejsou včas propláceny lékařům a nemocnicím úkony za operace a vyšetření, odkládají se operace a čekací doby jsou i několikaměsíční. Dokonce pomocí sbírek a nadací se občané skládají na tzv. vzácná onemocnění a onkologická onemocnění, kdy pojišťovny neproplácejí pro takto nemocné další potřebnou léčbu, rehabilitaci, a doplatky v tomto případě jsou značné.

VZP i další pojišťovny vybírají a spravují obrovské peníze, které mají sloužit k prevenci a léčbě svých pojistníků, kteří pojišťovnám dle zákona musí každý měsíc platit povinné pojistné, a evidentně nemalá částka takto vybraných prostředků byla použita na zviditelnění se v konkurenčním souboji. Myslím si, že konkurence zde není namístě. A proto má otázka je velice jednoduchá. Já se ptám, zda se vláda vrátí k lepšímu a lacinějšímu modelu jedné zdravotní pojišťovny. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Nohavové i za dodržení času k té otázce a pan předseda vlády má svých prvních pět minut na odpověď. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především chci zdůraznit, že pokud jde o činnost největší zdravotní pojišťovny, Všeobecné zdravotní pojišťovny, tak podléhá kontrole nejenom ze strany vlády, tzn., ze strany Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva financí nebo třeba Nejvyššího kontrolního úřadu, ale podléhá také kontrole ze strany zástupců pojištěnců, což jsou zástupci i parlamentních stran zvolení na základě zastoupení v této Poslanecké sněmovně. To znamená, je tam poměrně široká možnost kontroly, protože zástupci parlamentních stran sedí ve Správní radě VZP a jsou také zastoupeni i v Dozorčí radě VZP, což je naše dominantní a největší zdravotní pojišťovna.

Jsem rád, že z těch čísel, která mám k dispozici, vyplývá, že se snížil limit na provoz zdravotních pojišťoven. Pokládám za strašně důležitý tento trend. To znamená, že limit se snížil na něco málo přes 3 %, a pokud se podívám na očekávanou skutečnost za rok 2016, tak maximální limit nákladů na činnost, který se týká VZP, činí 2,91 %, tzn. VZP je z hlediska nákladů na svoji činnosti pod tímto limitem. To ale neznamená, že bychom se neměli snažit o maximální úspornost z hlediska fungování VZP. Takže bych určitě požádal paní poslankyni po této interpelaci, já bych si přesně poznamenal ten příklad sponzoringu, o kterém paní poslankyně hovořila, a budu informovat ministra zdravotnictví, aby prostřednictvím zástupců Ministerstva zdravotnictví ve VZP, pokud se to týká VZP, otevřeli debatu o tom, jak má vypadat vynakládání finančních prostředků v této věci.

My jsme v minulosti udělali řadu kroků, a já chci této Poslanecké sněmovně za to poděkovat, kde jsme omezili přetahování si vzájemné pojištěnců mezi našimi zdravotními pojišťovnami. To pokládám za důležitou věc, protože je úplně nesmyslné, aby spolu pojišťovny bojovaly prostřednictvím sítí dealerů, které si platí za to, že jim tady vzájemně přetahují klienty, ale konkurence by měla být postavena na základě kvality služeb, kterou pojištěncům nabízí.

Pokud jde o počet pojišťoven, které máme, dokážu si představit, že by ten počet mohl být i nižší. My jsme v rámci diskuse, když jsme dávali dohromady tuto vládu a tuto vládní koalici, otevřeli téma možného snížení počtu zdravotních pojišťoven, ale musím říci, že jsme se v koalici na tom nedohodli. Nedohodli jsme se na tom, že bychom v průběhu tohoto funkčního období mohli snížit počet pojišťoven. Já bych pokládal za racionální, kdyby zde alespoň byla možnost začít debatu o sloučení Všeobecné zdravotní pojišťovny, Vojenské zdravotní pojišťovny a Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra. To jsou, řekněme, ty tři zdravotní pojišťovny, které mají největší vazbu na veřejný sektor, a myslím si, že tento krok by mohl vést k určité racionalizaci systému zdravotního pojištění. Nemyslím si, že bychom měli usilovat o to, abychom měli pouze jednu zdravotní pojišťovnu, rozhodně ne v nějakém jednom rychlém kroku, ale myslím si, že by mohlo přispět k racionalitě systému, k efektivitě nákladů, pokud bychom pojišťovny, které mají vazbu na stát a na veřejný sektor, v příštích letech sloučili do jedné zdravotní pojišťovny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se paní poslankyně Nohavové - nemá zájem o doplňující otázku. Děkuji panu premiérovi.

A budeme pokračovat čtvrtou interpelací pana poslance Pavla Plzáka ve věci spolupráce vlády s europoslanci, myšleno jistě za Českou republiku, v Evropském parlamentu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Plzák: Vážený pane premiére, nedávno jsem měl možnost navštívit plenární zasedání Evropského parlamentu a hovořit s našimi europoslanci. Byla mi vysvětlena celá procedura projednávání jednotlivých záležitostí na půdě tohoto zastupitelského sboru. Europoslanci jsou v postavení, kdy musí reflektovat stanoviska svých mateřských stran, za které byli do europarlamentu zvoleni, a zároveň jsou pod silným vlivem jednotlivých frakcí, ve kterých v tomto parlamentu působí. Dále se od nich očekává, že budou napříč politickým spektrem hájit národní zájmy ČR. V rozhovoru s nimi však opakovaně zazněla stížnost na nedostatečnou komunikaci s resortními ministerstvy vlády ČR, a to ze strany ministerstev. Ve svém rozhodování často potřebují znát stanoviska české vlády a jejích ministrů k jednotlivým problematikám, ale bohužel ani na opakované vyžádání česká strana nereaguje.

Proto se vás chci dotázat, na základě jakého systému je koordinována spolupráce vlády s poslanci zvolenými za ČR do Evropského parlamentu, kdo je za tuto spolupráci a komunikaci zodpovědný a proč v řadě případů nefunguje. Co lze navrhnout, aby se tato spolupráce stala efektivní, a pokud takové kroky vláda přichystá, kdy by mohly být zavedeny do praxe? Budete-li chtít znát konkrétní případy, o kterých jsem zde obecně hovořil, doporučuji se obrátit na europoslankyni paní Dlabajovou a její kolegyni paní Charanzovou, s kterými jsme jednali. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Plzákovi. Pan předseda vlády je připraven odpovědět. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, pravidelná komunikace s českými europoslanci byla nastavena v okamžiku po ustavení naší vlády. Musím říci, že předchozí vlády dostatečně nevyužívaly potenciál českých zástupců v Evropském parlamentu pro prosazování našich zájmů. Musím říci, že jako předseda vlády jsem s českými zástupci v Evropském parlamentu v pravidelném kontaktu, minimálně jednou za rok se setkávám s českými europoslanci, debatuji o prioritách vlády ČR v rámci evropské agendy. Poslední takové setkání se uskutečnilo 14. října loňského roku. A chci také jasně říci, že na to setkání s europoslanci zvu všechny zástupce ČR, kteří jsou v Evropském parlamentu. Setkáváme se na této úrovni. Samozřejmě ale záleží na každém europoslanci, jestli tuto možnost využije, nebo ne. Řada europoslanců necítí potřebu se takovýchto setkání účastnit, ale to je věc, kterou já těžko mohu jako předseda vlády ovlivnit. V každém případě s těmi europoslanci, kteří se jednání účastní, a tuším, kromě jedné frakce se toho říjnového setkání účastnily všechny politické skupiny, jsme v pravidelném kontaktu a získávám od nich právě zpětnou vazbu napříč politickým spektrem k tomu, jak funguje naše stálé zastoupení v Bruselu a jak fungují struktury naší vlády.

Kromě pravidelných setkání, která mám jako předseda vlády, se s českými europoslanci na pravidelné bázi setkává a komunikuje státní tajemník pro evropské záležitosti, a to v jednotlivých konkrétních evropských agendách. Europoslanci a europoslankyně byli také zapojeni do konzultací při přípravě koncepce politiky ČR v EU, která byla vládou schválena 27. dubna roku 2015.

Také probíhá spolupráce ve formě zasílání všech rámcových pozic, které jsou schváleny výborem pro Evropskou unii na pracovní i na vládní úrovni. To znamená, že všichni čeští europoslanci disponují aktuálními pozicemi vlády k projednávaným legislativním návrhům na evropské úrovni. Před plenárními zasedáními ve Štrasburku a Bruselu jsou našim poslancům zasílány informace o pozicích České republiky z hlediska vlády k prioritním legislativním návrhům. Poslanci tak, pokud chtějí, a záleží skutečně na nich, mohou při hlasování na plénu zohlednit pozici vlády České republiky.

Tady bych se chtěl trošku zastavit, protože vláda jako taková přirozeně nemůže zasahovat do fungování Evropského parlamentu. Naši europoslanci, jak už zde bylo také řečeno v tom dotazu, který zazněl, jsou součástí jednotlivých politických skupin v Evropském parlamentu. Tyto politické skupiny se domlouvají na společném postupu a ne vždy ta většinová stanoviska v těchto parlamentních frakcích v EP jsou v souladu se zájmy České republiky. Pak záleží na jednotlivých europoslancích, zdali upřednostní stanovisko své politické frakce, anebo jestli upřednostní pozici vlády České republiky. Jsem ale přesvědčen, že každý europoslanec má možnost si velmi rychle ověřit a zjistit, jaká je pozice vlády k těm klíčovým věcem, které se na úrovni Evropského parlamentu projednávají a rozhodují. S europoslanci, europoslankyněmi také na pravidelné bázi komunikuje stálé zastoupení České republiky při Evropské unii v Bruselu.

Pochopil jsem, že interpelace se týkala jiné roviny, to je roviny komunikace s jednotlivými ministerstvy. Je tady komunikace z pohledu vlády, předsedy vlády, tajemníka pro Evropskou unii, stálého zastoupení v Bruselu, a pak je komunikace jednotlivých ministerstev. Přirozeně pokud existují konkrétní příklady toho, kde ministerstva nereagovala na dotazy poslanců Evropského parlamentu, tak bych poprosil, kdybych tyto konkrétní příklady mohl slyšet, tak abych o tom promluvil se členy vlády, upozornil je na to, že tady tato věc nefunguje dobrým způsobem. Prostě potřebujeme i tuto formu zpětné vazby. A jinak v každém případě určitě i v letošním roce uspořádám setkání se všemi europoslanci, europoslankyněmi. Pokud zmiňované poslankyně Evropského parlamentu mají tyto konkrétní výhrady, určitě bych je rád speciálně na toto jednání pozval a tam o těch věcech můžeme mluvit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za odpověď a doplňující otázka pana kolegy Plzáka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane premiére, za odpověď a za vstřícnost k řešení tohoto problému. Já jsem slíbil již uvedeným paním poslankyním, že tento problém zde přednesu a že vás s ním seznámím a že budu rád, když se nějakým způsobem řeší. To, o co se vlastně jedná, jsou zřejmě případy, kdy vyžadují nějaké rychlé stanovisko. A to, že to úplně nefunguje, o tom svědčí i to, že třeba paní europoslankyně Charanzová si speciálně najala člověka, který vlastně ta stanoviska, když to řeknu lidově, mámí z našich ministerstev. Takže určitě řešení je, jestli pan tajemník Prouza vejde v jednání, a nějaká cesta schůdného řešení se jistě najde. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Jestli pan předseda vlády chce ještě doplnit odpověď? Prosím, pane předsedo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano, děkuji. Já bych možná využil toho, myslím, že ty věci můžeme zrychlit. Čili možná to může být návod pro naše členy Evropského parlamentu. V případě, že některé ministerstvo nereaguje dostatečným způsobem, je dobré se přímo obrátit na tajemníka pro Evropskou unii Tomáše Prouzu, tak aby tyto věci přímo mohl řešit. Já to jenom říkám proto, že ta koordinace našich europoslanců teď bude speciálně důležitá. Bude speciálně důležitá kvůli brexitu, protože koneckonců ty podmínky a smlouvy bude schvalovat také Evropský parlament a my bychom se měli jako Češi, jako Česká republika, dohodnout na tom, jaký je náš prioritní národní zájem a jak budeme v rámci brexitu postupovat. Takže tohle vidím jako jedno z důležitých témat pro to další setkání s našimi europoslanci, které Úřad vlády uspořádá.

Vidím to také jako důležité téma pro jednání s politickými stranami zastoupenými tady v Poslanecké sněmovně. Já bych rád nejpozději v únoru uskutečnil setkání předsedů politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, tak abychom se na této vrcholné politické úrovni dohodli na tom, že budeme postupovat společně z hlediska ochrany českých zájmů, pokud půjde o jednání o brexitu. Myslím, že to je jedno z nejvážnějších témat, které je v tuto chvíli před námi, a neměli bychom rezignovat na snahu hledat nějakou společnou národní pozici, kterou potom bude zastávat vláda, kterou budou zastávat jednotlivé politické strany, ale kterou také budou zastávat naši zástupci, které jsme si zvolili do Evropského parlamentu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády a pokračujeme pátou interpelací. Interpelujícím je pan poslanec Ludvík Hovorka ve věci nádražních budov Českých drah. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, na trati Staré Město - Bylnice, bývalé vlárské dráze, je uzavřeno několik nádražních budov, například v Újezdci u Luhačovic. Dále částečně po většinu dne je uzavřeno více budov, například nádraží v Bojkovicích, zde přestupují lidé z okolních obcí na autobusy a musí stát venku na mrazu. Újezdec u Luhačovic je přestupní stanice z vlárské dráhy do lázní Luhačovice, kam cestuje mnoho výletníků a turistů, ale i zaměstnanců lázní. To nádraží je celodenně uzavřeno a v letošním roce zde musí cestující vynuceně přestupovat kvůli klíčování nákladů mezi státem a krajem. Proč stát dovolí Českým dráhám uzavírat nádražní budovy, které byly budovány za státní prostředky a nedávno nákladem státu nákladně opraveny, například nádražní budova v Bojkovicích nákladem 250 milionů korun? Cestující, starostové obcí, ale ani zaměstnanci Českých drah tento nenormální stav nechápou.

Chci se vás zeptat, co udělá vláda prostřednictvím řídicího výboru Českých drah a zástupců státu v Dozorčí radě Českých drah, aby uvedená nádraží byla opět celodenně otevřena i s jejich sociálními zařízeními. Já jsem dostal odpověď od pana ministra dopravy, že například stanice Bojkovice i Újezdec se v období 2014 až 2015 staly součástí dálkového řízení provozu, že to přispělo ke snížení celkových nákladů a jejich provoz je řízení z centrálního dispečerského pracoviště v Přerově. V závěru může uvést, že v obou případech platí, že změna otevírací doby, případně způsob odbavení cestujících závisí na rozhodnutí daného dopravce. Ale to jsou v daném případě pouze České dráhy, protože jiný dopravce na této dráze nejezdí. Takže chci se zeptat, co udělá stát a vláda pro to, aby ta nádraží mohla být opět otevřena. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan předseda vlády je připraven odpovědět. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, tohle je skutečně spíše téma pro ministra dopravy. Jak jsem slyšel tu citaci od pana poslance v té odpovědi, tak mám dokonce dojem, že jsme dostali tu odpověď stejnou, protože já jsem se obrátil na základě tady té interpelace pana poslance Hovorky na ministra dopravy a on mi poskytl odpověď na interpelaci. Já bych ji tady teď mohl přečíst a asi bychom nikdo z nás nebyli spokojeni. Nicméně z té informace vyplývá, možná to bude pan Hovorka vědět přesněji, vyplývá, že tedy v Bojkovicích to nádraží je v jakémsi provozu. To znamená, podle informací, které jsem dostal z Ministerstva dopravy, by tam měla být otevřena pokladní přepážka, a to ráno od tři čtvrtě na pět do cca tři čtvrtě na jednu se dvěma přestávkami pro toho pracovníka nebo pracovnici, která tam je. V Újezdci u Luhačovic tam žádné odbavení zajištěno není a mělo by tady probíhat ve vlaku s tím, že logicky je tlak na SŽDC, aby snižovala náklady, aby zvyšovala efektivitu. To znamená, chápu, že SŽDC se snaží hledat takové modely provozu tady těchto zařízení, aby to snížilo náklady. A na řadě našich nádraží je k dispozici infrastruktura, která byla hodně využívána v minulosti, ale dneska pro ni žádné velké využití není. Já jenom než se možná potom vrátíme ještě v reakci pana poslance k té konkrétní situaci v Bojkovicích a Újezdci, což je vlastně oblast na samé hranici Moravy a Slovenska, tak jenom chci říct, že doufám, že to, že vláda převedla další část nádraží z Českých drah na Správu železniční dopravní cesty, umožní využít investiční prostředky a umožní také využít peníze z Evropské unie na to, aby se řada těch nádraží konečně spravila.

Myslím, že je potřeba ve spolupráci měst a obcí hledat konkrétní projekty, které by řešily využití těchto nádražních budov, které souvisejí s infrastrukturou. Prostě dneska ten provoz na řadě míst není tak živý, jako byl v minulosti, ubyl celý typ aktivit, které se na těch nádražích organizovaly. Zbyly nám tam budovy a myslím si, že je to příležitost pro společné projekty obcí, měst a SŽDC, eventuálně za využití evropských prostředků, tak abychom třeba některým těm budovám dali nové využití, tak aby nehyzdily části našich obcí a měst a současně aby tam byl umožněn provoz a zajištěn elementární komfort pro cestující.

Já nejsem spokojen s tím, jak vypadají naše nádraží. Nejsem spokojen s tím, jak je zajištěna kultura cestování v celé řadě míst, takže bych tady určitě lhal, kdybych se snažil pana poslance přesvědčit, že je všechno ideální, že všechno ideálně funguje, že nemáme zavřená, zazděná, obezděná nádraží v celé řadě míst, kde to prostě nevypadá vůbec dobře. Jsem připraven vést debatu se Správou železničních dopravní cesty, bude mě zajímat, jaké konkrétní projekty mají připraveny na opravu nádražních budov, a určitě jsem připraven vést debatu o tom, jak zlepšit i konkrétní situaci zejména v Bojkovicích.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan Hovorka má zájem na doplňující otázce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Pane premiére, děkuji za tu odpověď. Ale víte, ty cestující občany, kteří využívají dopravu, ani tak nezajímá, jestli ten majetek je v majetku Českých drah, nebo v majetku Správy železniční dopravní cesty, nezajímá je, jestli je to akciovka, nebo je to státní podnik, ale je zajímá, jestli to konkrétní nádraží, nádražní budova bude otevřená, nebo bude zavřená. Například Újezdec u Luhačovic, to je přestupní stanice, kde jezdí turisté do Luhačovic, to je výkladní skříň Zlínského kraje a je škoda, když lidé musí stát venku na mrazu. Opravdu ti lidé to nechápou a říkají si: No tak když jste našli peníze na ty investice do budov i do provozu a zařízení, proč se nedají peníze na to - nebo kam se dávají ty peníze na to, aby tam ten prostor byl otevřen a byl využíván? Když se České dráhy nebo Správa železniční dopravní cesty podívá do Rakouska nebo do Německa, tak tam vidí fungující nádraží a udržovaná nádraží.

Takže já si myslím, že tady je třeba, aby stát trošičku zatlačil na obě organizace, aby se snažily toto napravit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Ještě než pan předseda vlády odpoví na doplňující otázku, konstatuji došlou omluvu pana poslance Martina Komárka od 14.30 do konce jednacího dne. Pane předsedo vlády, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, mně se těžko v téhle věci s panem Hovorkou polemizuje. Prostě proto, že souhlasím. Lidi nezajímá, jestli ta nádražní budova patří Českým dráhám, nebo SŽDC. Nicméně ono to je důležité. Jak jistě víte, České dráhy nejsou v úplně jednoduché situaci, jsou vystaveny silné konkurenci. Logicky se musí soustředit na to, aby udržely tratě, aby obstály v celé řadě soutěží, které jsou a možná budou před nimi. A my potřebujeme, aby se o tu železniční infrastrukturu někdo dlouhodobě postaral. Proto já jsem dlouhodobě stoupencem toho, aby se ta klíčová infrastruktura převedla na SŽDC, a myslím si, že nám to také umožní využít evropské fondy a zapojit i veřejné peníze do toho, aby se nádraží postupně opravila. Vyžaduje to ale také intenzivní zájem ze strany obcí a měst.

Jinak já bych chtěl navrhnout panu poslanci Hovorkovi, abychom se nespokojili oba dva s tou formální odpovědí, kterou jsme dostali z Ministerstva dopravy. Možná bychom se sešli s ministrem dopravy, s ředitelem Správy železniční dopravní cesty a pobavili se s nimi o tom, jestli SŽDC má nějaký plán pro využití těch nádraží v regionu, který tady pan poslanec Hovorka zmiňoval.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Tato interpelace je skončená. Budeme pokračovat interpelací šestou pana poslance Radima Fialy ve věci nošení zbraní. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane premiére, chystaná evropská směrnice o zbraních bude mít mnohem širší dopad, než se dosud předpokládalo. Aktuální návrh počítá totiž s tím, že majitelé vzduchovek, které kdysi patřily do výbavy každého kluka, znehodnocených zbraní, plynových pistolí nebo replik pušek, budou muset své zbraně zaregistrovat na policii. Nemluví se vůbec o tom, že součástí těchto omezení budou i některé technické charakteristiky nábojů a zbraní.

Vážený pane premiére, slyšeli jsme od vás a od dalších politiků, například od pana ministra Chovance, mnoho ujištění, že jste proti omezení práva občana legálně držet zbraň. Chci se vás ale zeptat naprosto otevřeně, zdali ze smluv o fungování Evropské unie, včetně Lisabonské smlouvy, nevyplývá naše povinnost v určité době tato rozhodnutí přijatá na úrovni orgánu Evropské unie přenést do české legislativy. Chtěl bych prostou odpověď - ano, máme takovou povinnost, nebo ne, nic takového nám nemůže hrozit, Česká republika je stále suverénní země a o tom, jak má vypadat právo občana legálně držet zbraň, si rozhodne sama. Znovu opakuji, nechci slyšet nic jiného než odpověď na tuto jednoduchou otázku. Pokud řeknete, že Evropská unie nemá možnost prosadit tyto věci do české legislativy, nepochybně nás to všechny uklidní. Pokud nám ale sdělíte, že orgány Evropské unie tuto kompetenci mají, tak je to jasná zpráva, že Česká republika není suverénní země a probíhá zde salámová metoda odzbrojení občanů, proti které jsme zcela bezmocní. A jsme zcela bezmocní, pokud nevystoupíme z Evropské unie.

Pane premiére, prosím, řekněte nám tedy, kdo rozhoduje o možnosti českého občana se bránit legálně drženou zbraní. Česká vláda, nebo Brusel? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan premiér je připraven odpovědět. Prosím, pane předsedo vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, návrh revize směrnice o střelných zbraních je významné bojiště pro českou vládu. S tím návrhem přišla Francie. Já to nechci Francii vyčítat, protože Francie je pod velkým tlakem - pod velkým tlakem zhoršené bezpečnostní situace, tlakem brutálních teroristických útoků. Nechci vyčítat francouzské vládě, že se snaží hledat nějakou cestu k tomu, aby se posílila prevence teroristických aktivit. Ale tahle cesta je špatná. Česká vláda je přesvědčena o tom, že tohle nic nevyřeší. Už jenom ten čas, energie, kterou věnujeme téhle debatě na evropské úrovni, je něco, co jsme mohli využít naprosto produktivněji a efektivněji. Ten návrh jde podle našeho názoru ve významných bodech proti zájmům České republiky. Jsme přesvědčeni, že bude mít negativní vliv na bezpečnostní situaci tím, že vytvoří tlak na přechod části dosud legálních zbraní do nelegální sféry, to je samozřejmě špatně, a tendence v tomhle směru už jsou patrné. Směrnice nepochybně vyostří nálady u řady lidí proti Evropské unii, protože v řadě zemí včetně České republiky není tahle problematika vnímána vůbec jako něco, čím bychom se měli prioritně zabývat, nebo jako něco, co by do budoucna vytvářeno jakékoli zázemí pro potenciální teroristické aktivity.

Já chci také zmínit fakt, že minimálně u části společnosti má ta možnost na základě zákonných podmínek, dodržení zákonných podmínek držet zbraň vysoce symbolickou hodnotu. Je to jistá součást svobody, kterou jsme nabyli po roce 1989. Ta směrnice, pokud nakonec se prosadí, bude znamenat i další zátěž pro státní aparát, protože se bude muset řešit další agenda spojená s novou regulací zásobníků či znehodnocených zbraní. Návrh procházel a prochází k debatě určitými změnami. Některé změny jsou z pohledu České republiky pozitivní, jiné nikoliv, ale žádná z těch změn neučinila ten návrh přijatelný pro Českou republiku. Čili teď nejsme v pozici, kdy bychom s takovým návrhem jako Češi mohli souhlasit. Myslím si navíc, že to projednávání bylo velmi uspěchané, že je prostě tendence prosadit něco za každou cenu. A už při tom jednání, které jsme vedli například o kvótách, se ukázalo, že ten spěch je k ničemu. Že ten spěch jenom vytvoří zbytečné konflikty a hořkosti, které se potom v rámci Evropské unie velmi těžko překonávají.

Takže jak už jsem řekl, z uvedených důvodů, celé řady nedostatků, nelogičnosti, administrativní náročnosti a do značné míry i nesmyslnosti ten návrh nemůžeme podpořit. Pozice České republiky je od samého začátku aktivní. Chci zmínit fakt, že jsme se do té debaty skutečně velmi aktivně zapojovali, že jsme velmi aktivně předkládali alternativní návrhy, snažili jsme se získat pozice. Bohužel musím říci, že akceptace této naší pozice v příslušné Evropské radě byla velmi malá a obtížně sháníme spojence pro prosazování této pozice. Nejbližší naší pozicí je v tuto chvíli Slovensko, event. tedy Švýcarsko, které ale není členem Evropské unie, určité styčné plochy nacházíme s Polskem a s Finskem. Tím je v zásadě okruh našich potenciálních spojenců definován a z toho výčtu je, myslím, zřejmé, že těch spojenců není příliš mnoho.

Pozice České republiky je unikátní, to bych rád ještě v závěru v čase, který mi zbývá, zdůraznil. Struktura zbraní držených českými občany je odlišná od jiných států Evropské unie. V České republice je cca jedna polovina zbraní poloautomatických, zejména pistole, a návrh na ně může event. dopadnout. V jiných členských státech jsou drženy především jiné lovecké zbraně. Myslím si, že ten návrh by měl akceptovat právě tuto odlišnou specifickou situaci v jednotlivých zemích a měl by umožňovat jednotlivým členským státům určitou míru variability z hlediska regulace. Jinak si myslím, že to vyvolá čistě negativní reakci.

Mohu tedy potvrdit, že naše vláda s tím návrhem nesouhlasí a budeme hledat, analyzovat právní možnosti, jak na to informovat. Chtěl bych také informovat -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, když tak v doplňující odpovědi. Pan kolega Fiala se chystá k doplňující otázce. Prosím, pane poslanče, máte slovo k doplňující otázce.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Pane premiére, děkuji, že jste nám vysvětlil to, že pozice České republiky v Evropské unii je nula, stejně jako pozice dalších malých evropských zemí, to víme, a že se o evropských směrnicích hlasuje tak dlouho, až jsou prostě schváleny. Je jasné, že tato evropská směrnice bude schválena.

Chci se vás zeptat na tu stejnou otázku, kterou jsem dvakrát položil před chvílí - jestli ji budeme muset přenést do české legislativy a jestli o tom tedy rozhoduje Brusel, nebo jestli máme nějakou možnost, že nebude přenesena do české legislativy, a tedy rozhodne český Parlament a česká vláda o tom, zda má český občan legální právo držet zbraň.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za doplňující otázku a pan premiér má šanci dopovědět odpověď na tyto položené otázky. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, po pravdě řečeno, ještě dříve, než jsem dostal tuhle dnešní interpelaci, tak jsem se dohodl s panem ministrem vnitra, že se sejdeme, tuším, že tu schůzku máme příští týden, pozval jsem také právní experty z Úřadu vlády a z Ministerstva vnitra a budeme se radit o dalším postupu. Rád bych teď přesně znal naši aktuální situaci, jak vypadá harmonogram dalšího schvalování této směrnice, budeme také zjišťovat situaci v Evropském parlamentu. Zatím to předběžně příliš dobře nevypadá, protože se zdá, že hlavní frakce v Evropském parlamentu s tím návrhem spíše souhlasí. Ale chci se poradit s ministrem vnitra a s právními experty o všech možnostech, které máme jako Česká republika, abychom reagovali na tuto směrnici. Předpokládám, že potom o tom budeme také informovat veřejnost a Poslaneckou sněmovnu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi, tato interpelace končí a budeme pokračovat interpelací sedmou a to je interpelace paní poslankyně Jitky Chalánkové ve věci orgánu sociální ochrany dětí. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, v poslední době se na mě obracejí lidé, kteří se cítí poškozeni jednáním českých orgánů sociálně-právní ochrany dětí a kteří mají pocit, že se jim od českých úřadů a soudů nedostává zastání. Hledají je tedy u mě. Nešťastných případů bohužel přibývá. Jsou i případy, nad kterými skutečně zůstává rozum stát a které hodnotím jako institucionální týrání dětí a jejich rodičů ze strany státu. Takových případů eviduji více, např. v Brně - Žabovřeskách a další.

Dnes vás chci upozornit právě na plzeňských případ osmiletého Vojtěcha a jeho pětiletého bratra Antonína, příslušné identifikační údaje předám vám i vaší paní ministryni Marksové. Matka odešla i s dětmi od otce o Vánocích 2014, protože otec se měl chovat k dětem násilně. Děti se otce vždy bály a odmítaly jej. To konstatovali i soudní znalci. Jednoznačně doporučili zamezit kontaktům dětí s otcem, dokonce měl být zbaven rodičovských práv. Bohužel, OSPOD městského obvodu Plzeň, sociální pracovnice Andrea Vovolková, Edita Šípová a zřejmě i jejich nadřízená Dana Krausová si to vyložily po svém. Postavily se zcela na stranu otce, údajně snad došlo i k nátlaku na znalce, aby přepsali posudek v duchu pokynů OPOD. Nakonec jiný znalec orgánu sociálně-právní ochrany dětí posvětil tzv. syndrom zavrženého rodiče, který již dávno byl označen za nevědecký a začíná se plošně objevovat v různých rozhodovacích procedurách. Soud na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí umístil děti na přechodnou dobu do ústavu a matce zakázal jakýkoli styk s dětmi, tehdy jim byly sedm a čtyři roky, s cílem, aby si děti odvykly na údajně příliš pečovatelskou matku a přestaly vnímat otce jako zlého. Nyní jsou děti v péči otce, psychicky a zdravotně strádají, s matkou, na kterou jsou stále fixovány, se smějí stýkat jedenkrát týdně na jednu hodinu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, také vás prosím o dodržení času, když tak v doplňující otázce.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Dobře, tak já ten zbytek na doplňující. Jen tady ještě jednu větu. Matka má výslovně zakázáno projevovat dětem citovou náklonnost. (Hovoří zároveň s předsedajícím.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, opravdu ne. Pan předseda vlády je připraven na odpověď. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Asi paní poslankyni příliš nepotěším touto svou odpovědí na interpelaci, nicméně pokud jde o ty konkrétní případy dětí, konkrétní případy rodin, platí zásada, že ani Ministerstvo práce a sociálních věcí, ani orgán sociálně-právní ochrany dětí se nesmí ke konkrétním kauzám vyjadřovat z důvodu zákonné povinnosti mlčenlivosti. I kdybych se já na ně obracel touto formou, prostřednictvím interpelací, které jsou vlastně vysílány v televizi, tak bych směřoval k tomu, abychom narušili zákonem stanovenou ochranu soukromí dětí a soukromí těchto rodin.

Myslím si, že je strašně nešťastné, pokud se takovéto konkrétní případy řeší, nebo musí řešit na nějaké politické úrovni, na úrovni Parlamentu, na úrovni ministrů, za přítomnosti médií. Myslím si, že to je něco, co může spáchat velké škody směrem ke konkrétním lidem. Nezpochybňuji to, že mohou být lidé nespokojeni s tím, jak rozhodne orgán sociálně-právní ochrany dětí, že mohou být nespokojeni s tím, jak rozhodne soud, ale myslím si, že tady máme v rámci právního státu určité mechanismy, nástroje, které bychom primárně měli využívat. Já to také často říkám proto, že ačkoliv paní poslankyně tady expresivně popsala vztahy v jedné konkrétní rodině, tak my, kteří v té rodině nežijeme nebo neznáme ty lidi, neměli jsme možnost si to ověřit, obtížně můžeme zaujímat pozici na jedné či druhé straně. Říkám to také proto, že já sám jsem vyrostl v rozvedené rodině a vztahy prostě mezi lidmi jsou velmi složité a těžko se dají zvnějšku posuzovat, a už vůbec se nedají posuzovat tady od mikrofonu v Poslanecké sněmovně.

Čili chtěl bych požádat, abychom byli v těchto věcech zdrženliví. Nechci zpochybňovat právo lidí nesouhlasit nebo si stěžovat a nechci tvrdit, že pokaždé tyto úřady rozhodují správným, bezvadným způsobem. Jsou tady možnosti obrátit se, podat stížnosti podle správního řádu proti opatřením, o kterých rozhodl soud, je nutno se bránit výlučně použitím procesních prostředků v soudním řízení, včetně opravných prostředků. Musím také říci, že situace ve společnosti se úplně nezlepšuje. Ministerstvo práce a sociálních věcí eviduje zvyšující se počet zejména rozchodových konfliktů mezi rodiči, v nichž se rodiče dovolávají řešení jejich rodinné situace, a samozřejmě řešení právě těchto sporů orgány sociálně-právní ochrany dětí velmi výrazně zatěžuje. Bohužel, kauzy se často medializují, často se medializují s tím, že jsou uváděny informace pouze ze strany jednoho rodiče, právě toho, který se třeba snaží tu svou situaci zlepšit tím, že se obrátí na média jakoukoli formou.

Čili já bych rád požádal o to, zdali bychom takové věci adresovali těm, kdo o nich mají rozhodovat, je to Ministerstvo práce a sociálních věcí, jsou to jednotlivé orgány sociálně-právní ochrany dětí, a pokud možno při řešení těchto konkrétních případů maximálně dbali na ochranu soukromí jednotlivých rodin. Jde především o děti. A já myslím, že nikdo se nechce dočítat o sobě, o své rodině, o řešení problémů rodiny v novinách nebo slyšet to v televizi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády. Paní kolegyně Chalánková se chystá k doplňující otázce. Prosím.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Já si dovolím určitě doplnit své informace, protože na rozdíl od Norska zde Ministerstvo práce a sociálních věcí má možnost dohledu nad jednotlivými pracovišti orgánů sociálně-právní ochrany dětí. A máme informace, že zde dochází k velkému tlaku a tyto orgány mnohdy rozhodují pod velkým tlakem Ministerstva práce a sociálních věcí, a to mnohdy jinak, než by samy chtěly. Tyto informace mám z mnohých pracovišť těchto orgánů.

Zároveň jsem správně slyšela pojem správní řád. Veřejný ochránce práv doporučil v roce 2011 svým výkladem, že má být možnost přenesení místní příslušnosti různých případů, pokud není spokojeno z jedné či z druhé strany s tím orgánem sociálně-právní ochrany dětí, nicméně Ministerstvo práce a sociálních věcí toto odmítlo, zamítlo a žádný nový nástroj nepřineslo. Takže bych chtěla pana premiéra požádat, aby si uvědomil, že toto je skutečně velmi závažná situace a dohled nad těmito pracovišti má skutečně a zodpovědnost za ně má Ministerstvo práce a sociálních věcí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan premiér se chystá ještě odpovědět. Prosím, pane předsedo vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nechci to podceňovat, nechci to bagatelizovat, určitě je to téma pro debatu s Ministerstvem práce a sociálních věcí, pokud existují takové vážné obecné poznatky, které zde zmiňovala paní poslankyně. Jenom bych chtěl, abychom skutečně pracovali na základě určitých fakt, méně pracovali na základě emocí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Interpelace končí. Další interpelací, interpelací číslo osm, je interpelace pana poslance Jana Zahradníka ve věci úložiště radioaktivního odpadu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, vážený pane předsedající. Pane premiére, já se na vás obracím proto, že od 1. ledna letošního roku vstoupila v platnost novela atomového zákona, který ve svém § 108 odst. 4 říká: "Postup při stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech, postup při povolování provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu, a jejich občanů, v těchto procesech stanoví zvláštní zákon."

Tady je třeba říct, že obce, které jsou potenciálními kandidáty na místo pro průzkum budoucího úložiště, jsou dobře známy, dobře vědí o svém problému a některé z nich proti tomu protestují. Teď myslím zrovna na přelomu roku se koná v západočeské obci Chanovice tradiční pochod kolem lokality případného možného místa pro vytipování úložiště.

Já jsem zaznamenal, že vláda na svém zasedání toto pondělí projednala návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru lokality hlubinného úložiště. Proto se na vás obracím s těmito dotazy: Budou k tvorbě paragrafového znění toho zákona také přizvány organizace obcí, třeba Svaz měst a obcí České republiky nebo Svaz místních samospráv? Jaké postavení budou mít obce při procesu samotného výběru té lokality? Ve které fázi procesu výběru budou obce osloveny a kdo s nimi bude komunikovat? A také ještě další dvě otázky: Jak hodlá vláda zajistit, aby tyto procesy měly významnou kontinuitu a nebyly závislé na změnách v politickém uspořádání naší země? A poslední otázka: Jak vláda zajistí, aby informace o existenci úložiště nevymizela z povědomí státu, případně obyvatel dané lokality v daleké budoucnosti? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. Pan předseda vlády je připraven k odpovědi. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tento dotaz je příhodný nejenom proto, že jsme na minulém jednání vlády mluvili o tom předmětném návrhu zákona, a já se potom k němu velmi podrobně vyjádřím, ale také shodou okolností dnes se dopoledne sešel Vládní výbor pro jadernou energetiku a zabývali jsme se tématem výstavby nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany, kde je cílem vlády, abychom ty věci dobře připravili, protože jaderná elektrárna v Dukovanech je starší a tamní reaktory, až doslouží, budou potřebovat dříve náhradu než novější reaktory, které v tuto chvíli slouží v elektrárně v Temelíně.

V naší zemi většina lidí podporuje to, abychom šli dále cestou využívání jádra, čili zdá se, že na tom je společenský konsenzus. Nicméně zatím jsme se nedokázali úplně dobře v naší společnosti vyrovnat s faktem, že výroba energie z jádra také produkuje odpad, který je potřeba z dlouhodobého hlediska někde uskladnit. A ačkoliv většina lidí podporuje výrobu energie z jádra, tak nikdo nechce mít na svém katastru pokud možno jaderné úložiště. Téměř ve všech obcích, nebo ve všech obcích, které byly v minulosti vytipovány jako potenciální místa pro takováto úložiště, proběhla například referenda, občané měli možnost se vyjádřit, a ta referenda většinou dopadala tak, že více než 90 % občanů se vyjadřovalo proti tomu, aby v katastru jejich obce byl takový projekt vůbec zvažován nebo připravován. Takže není to vůbec jednoduchá situace.

Já nijak nerozporuji fakt, že občany nenadchne představa, že by někde v blízkosti jejich domova měl být realizován takto náročný projekt. Na druhou stranu vláda země, která chce provozovat jaderné reaktory i v příštích letech, musí také řešit otázku kam s ním. Musí ji řešit. Nemůže se tvářit, že ten problém tady není. Nemůžeme se spolehnout jenom na to, že budujeme mezisklady a máme mezisklady v areálech stávajících jaderných elektráren. Potřebujeme najít nějaké systémové dlouhodobé řešení.

V tuto chvíli zatím nebyla v České republice definitivně vybrána žádná lokalita pro umístění hlubinného jaderného úložiště. Běží diskuse v okruhu několika lokalit. Je možné, že okruh lokalit v budoucnu bude také ještě rozšířen. Je také možné, že bude zúžen z pohledu těch prací, tak jak jsou připravovány nebo realizovány. Byla zde iniciativa, která vznikla ještě předtím, než nastoupila naše vláda, aby byl přijat speciální zákon, který by řešil zapojení obcí do vyhledávání lokality pro hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. Ten návrh prošel připomínkovým řízením. Přinesl si s sebou obrovské množství rozporů. Byl předložen do Legislativní rady vlády. Legislativní rada vlády ten návrh krajně problematizovala. Nejsem si jist - mám pocit, že ten návrh zamítla, tak jak ho vláda projednávala teď. A vláda respektovala stanovisko Legislativní rady vlády, tzn. tento návrh, tak jak byl připraven, neschválila.

Uložili jsme ministrovi průmyslu ustavit meziresortní expertní skupinu, která by zpracovala nový věcný záměr zákona o zapojení obcí do procesu výběru lokality hlubinného úložiště pro vysoce radioaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo, tak aby bylo zohledněno i stanovisko Legislativní rady vlády s tím, že Ministerstvo průmyslu má nově stanovený termín na předložení návrhu do 30. června roku 2018 a následně bude probíhat standardní legislativní proces. Pokud jde o zapojení obcí, tak předpokládám, že do této pracovní skupiny budou přizváni také zástupci samospráv. Nedávalo by žádný smysl, aby v pracovní skupině, která bude mít na starosti právě tento návrh zákona, samosprávy, jejich zastřešující organizace nebyly zastoupeny. Takže já požádám pana ministra průmyslu, aby to v žádném případě neopomněl, až bude ustavovat tuto pracovní skupinu.

Jinak pokud jde o současný stav, v současné době vláda postupuje podle schválené koncepce nakládání s vyhořelým jaderným palivem. V této koncepci je uvedeno sedm lokalit, na kterých je potřeba provést geologický průzkum, a na základě vyhodnocení průzkumu bude možné zúžit tento seznam na čtyři lokality, které budou podrobeny dalším rozborům. Toto zúžení je plánováno prozatím na rok 2020.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo vlády, děkuji. Pan poslanec Zahradník má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. Situace, pane premiére, a vidím, že jste si toho vědom, je nová v tom, že povinnost takový speciální zákon připravit je stanovena přímo v novele atomového zákona. Teď už to není jakási libovůle vlády nebo ministerstva snažit se nějak s obcemi vyjít a nějak s nimi naložit, ale je to přímo jeden paragraf novely atomového zákona.

Já jsem měl doplňující otázku ve smyslu, kdy asi odhadujete předložení zákona do Sněmovny. Vyrozuměl jsem tedy, že to bude až určitě po volbách. Tím pádem moje otázka nebude položena. Spíše konstatuji, že považuji tento proces za dlouhý. Bylo by dobře, kdyby ve vztahu k obcím, které cítí určitou nejistotu, byl proces významně urychlen.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan předseda odpoví na doplňující otázku. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, ano, počítá se s tím, že ministerstvo by věcný záměr mělo znovu předložit do 30. června příštího roku, to znamená roku 2018, čili už to bude věc příštího volebního období.

Předpokládám tedy, že vláda, která vzejde z parlamentních voleb, by měla převzít tento úkol, který je dlouhodobý, ale pracovní skupina a práce už budou zahájeny v tomto volebním období. To znamená, chci, aby se ty věci rozběhly už v tomhle volebním období. Takto o tom budu jednat i se zástupci obcí a ministrem průmyslu a obchodu.

Chci také zmínit fakt, že když jsem tady mluvil o zúžení, které je zatím plánováno na rok 2020, že by to mělo být zúžení na čtyři lokality, tak podle stávající koncepce se počítá s tím, že konečný výběr dvou lokalit, jedné hlavní a jedné záložní, bude proveden v roce 2025. To znamená, že pokud by se podařilo na začátku nebo v první polovině příštího volebního období schválit zákon, tak potom by vlastně zbývalo šest nebo sedm let ještě do okamžiku, kdy by podle tohoto plánu mělo dojít k finálnímu zúžení výběru těchto lokalit. Čili předpokládám, že potom už by bylo možné postupovat i v režimu tohoto nového zákona.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi. Tato interpelace končí. Půjdeme k deváté interpelaci, a to je interpelace pana poslance Stanislava Grospiče ve věci závazků České republiky k Severoatlantické alianci. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, není to tak dlouho, co jsem vás interpeloval ve věci výkladu článku 43 z hlediska Ústavy České republiky, která dává alternativní možnosti a nepodmiňuje tuto věc jednoznačným nutným souhlasem ani jedné z komor Parlamentu České republiky, byť jim dává rovnocenné postavení, to znamená, že parlamenty se mohou vyjadřovat k otázce účasti spojeneckých vojsk takzvaně v rámci Severoatlantické aliance na území České republiky.

Není to tak dlouho, kdy v říjnu loňského roku vláda rozhodla, aniž o tom informovala, nebo pokud tomu bylo jinak, tak bych rád znal vaši odpověď, o přeletech amerických bezpilotních špionážních letounů Global Hawk nad Českou republikou. V České republice neexistuje žádná legislativa, která by tyto přelety bezpilotních strojů na svém území ošetřovala. Nicméně je zcela jasné, že tyto letouny mohou nést jak zbraně, tak sloužit ke špionážním účelům, a to je jejich hlavní účel.

Ptám se, jestli je záměrem české vlády tedy přispět k eskalaci válečného napětí v Evropě ve vztahu například k Ruské federaci, zda bude žádat o souhlas a bude poskytnuta tato informace a bude projednána i tato smlouva v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, případně v Senátu, a jak daleko je příprava technické dohody se Spojenými státy americkými coby vlastníky těchto letounů, případně Severoatlantickou aliancí, v této věci mezi českou vládou a vládou Spojených států amerických.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan předseda vlády je připraven odpovědět. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tato interpelace byla nazvána ve věci závazků České republiky k NATO, což je hodně široká problematika. Já tady k tomu mám určité podklady, které se snaží aktualizovat situaci z hlediska plnění našich závazků vůči NATO, pohříchu tam ale chybí pasáž, která by se týkala amerických bezpilotních letounů ve vztahu k našemu právnímu řádu a naší legislativě.

Takže jestli dovolíte, já bych pojal tuto interpelaci jako podnět, který poskytl pan poslanec k tomu, abych se na tuto problematiku jako předseda vlády podíval, a jsem připraven reagovat, jak to dělám obvykle v podobných případech, písemnou odpovědí na tuto ústní interpelaci. Otázka, která byla položena, to znamená, zdali probíhají příslušná jednání, jestli se v tuto chvíli připravují nějaké právní normy, které by na toto reagovaly, obrátím se na Ministerstvo obrany, nechám se informovat o aktuálním stavu a odpověděl bych panu poslanci konkrétní písemnou formou, protože toto je velmi detailní záležitost, kde si myslím, že musíme být maximálně přesní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan poslanec se hlásí k doplňující otázce, respektive replice.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Já samozřejmě děkuji, pane předsedo vlády. Plně chápu vaši reakci, nicméně ptal jsem se, že vláda údajně v říjnu loňského roku o této věci rozhodla, tak bych jenom prostě chtěl znát, v jakém stadiu v říjnu loňského roku vláda v této věci rozhodla, zda informace doputovala bezodkladně do Poslanecké sněmovny. A jinak se samozřejmě spokojím s tím, že mi potom poskytnete písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedo, máte ještě slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já bych nechtěl, aby vznikl dojem, že vláda chce cokoliv tajit před Poslaneckou sněmovnou. To rozhodně nikdy nebyl náš záměr. Jako poslanec, který byl řadu let v opozici a ne vždycky souhlasil s návrhy, které sem vláda předkládala, si myslím, že Sněmovna má být respektována a má být suverén v klíčových otázkách, které se týkají také bezpečnosti a obrany země. Toto respektuji. Doplním do této odpovědi také informaci o tom, jestli vláda na podzim loňského roku něco takového projednávala.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Tato interpelace končí. Budeme mít před sebou desátou interpelaci. Je to interpelace paní poslankyně Dany Váhalové ve věci hospodářského růstu a zaměstnanosti. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, vážené kolegyně a kolegové, akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti připravovaný ve spolupráci se sociálními partnery a projednaný na zasedání Rady hospodářské a sociální dohody včetně společného zasedání s krajskými tripartitami je správný krok vlády na posílení vlivu sociálních partnerů na realizaci hospodářské politiky. Jde o důležitý dokument, který má posílit sociální dialog a proti jiným strategiím obsahuje přesná opatření pro řešení dané oblasti, indikátory, které se mají splnit, a také termíny, do kterých mají být jednotlivá opatření splněna.

Ráda bych se zeptala na jeho priority pro rok 2017. Česká republika poslední dva roky ekonomicky roste a vykazuje přebytek. Jaká opatření připravuje tedy vláda pro letošní rok, aby ekonomický růst udržela? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Daně Váhalové. Pan předseda vlády je připraven odpovědět. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, my jsme skutečně využili nový nástroj, který tady v minulosti nebyl. Nový nástroj vznikl vlastně v rámci tripartitního dialogu, to znamená debaty mezi vládou, odbory a zaměstnavateli. Dohodli jsme se na tom, že budeme pravidelně připravovat pro každý rok mandátu naší vlády akční plán, který shrne klíčová opatření vlády pro podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti.

Jenom připomínám, že když jsme před třemi lety nastupovali, tak to s růstem a zaměstnaností nevypadalo úplně nejlépe. Po třech letech, kdy to pro nás byla jedna z klíčových priorit, pevně věřím, že se situace alespoň o něco posunula směrem k lepšímu. Máme akční plány, scházíme se nad nimi s odbory, scházíme se nad nimi se zaměstnavateli, pravidelně porada ekonomických ministrů vyhodnocuje, jestli věci, na kterých jsme se dohodli, také plníme.

Dotaz paní poslankyně se týkal priorit pro rok 2017. My jsme ve vládě vlastně schválili teď na posledním zasedání akční plán pro podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti právě na letošní rok, byl dohodnut se sociálními partnery. A musím říct, že jednou z klíčových priorit, kterou zahrnuje, je rozjezd čerpání evropských fondů. To je něco, co dramaticky podpořilo náš hospodářský růst v roce 2015. To, že jsme měli v roce 2016 rozpočtový přebytek 62 mld., bylo mimo jiné v důsledku toho, že jsme dokázali v roce 2015 dočerpat staré evropské fondy a velká část plateb z EU přišla až v roce 2016 a pomohla nám zhruba k 50 % rozpočtového přebytku, který loni ČR měla. Loni se podařilo projít celou tou procedurou a získat peníze z EU pouze v řádu několika miliard korun. Čili rok 2016 byl rokem samého počátku čerpání, reálného čerpání prostředků z EU. Letošek musí vypadat jinak. Letos to nemohou být jednotlivé miliardy, letos už to musí být desítky miliard korun, které vyčerpáme, reálně je dostaneme z rozpočtu EU sem. Očekávám, že bude akcelerovat čerpání ve všech klíčových operačních programech. Čili to je jedna z hlavních priorit, kterou má vláda, a budeme se jí pravidelně věnovat - rozjezd evropských fondů.

Proč je to důležité? Jde o modernizaci průmyslu. To souvisí s digitalizací a technologickými změnami, které jsou další důležitou prioritou pro letošní rok, ale souvisí to také s výstavbou páteřní dopravní sítě. Loňský rok byl rokem příprav. Loňský rok jsme řešili EIA, řešili jsme legislativu, vykupovaly se pozemky. Letošní rok už musí být rokem získávání stavebních povolení a v ideálním případě na konci letošního roku už musí být tyhle klíčové stavby zahajovány.

Takže další, třetí priorita kromě evropských fondů, kromě digitalizace ekonomiky je výstavba páteřní dopravní sítě. Měli jsme na tripartitě v pondělí, budeme mít teď na vládě příští týden seznam dopravních staveb, které připravuje Ministerstvo dopravy. My je sledujeme - všechny stavby v hodnotě nad 300 mil. korun. Každé dva měsíce dostává vláda zprávu a sledujeme zejména ty stavby, kde jsme vyjednali výjimku u EIA, a cílem vlády je, aby Ministerstvo dopravy letos vydalo stavební povolení a aby se letos ke konci letošního roku pokud možno už na těch stavbách začalo stavět.

Další důležitá věc z hlediska podpory hospodářského růstu: Chceme pokračovat v aktivní politice na trhu práce. Už jsem to zmiňoval při odpovědi na jednu z předcházejících interpelací, byť situace navenek vypadá velmi dobře, máme nízkou nezaměstnanost, ale pořád máme ještě v evidenci úřadu práce 360 tisíc lidí, ale máme také regiony, Ústecký kraj, Karlovarský kraj, Moravskoslezský kraj, kde nezaměstnanost v některých okresech je stále ještě vysoká. To znamená, musíme se věnovat i této oblasti aktivní politiky na trhu práce. To je další priorita, kterou z pohledu letošního roku máme.

Takže to jsou hlavní, klíčové věci, které by měly ovlivnit hospodářský růst v letošním roce. Vláda je připravena podporovat dále export, čili počítáme s aktivní ekonomickou diplomacií, budeme nadále pomáhat firmám z hlediska diverzifikace českého exportu. Chceme samozřejmě řešit stabilizaci Exportní banky a EGAPu. Řešíme, stále ještě se potýkáme se starými kauzami, které vznikly před osmi sedmi lety -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo vlády, pět minut uplynulo. Paní kolegyně Váhalová se chystá k doplňující otázce. Budete mít možnost. Prosím.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Já možná umožním ještě pokračovat panu premiérovi ve výčtu priorit a otevřu to ještě otázkou, jestli chce ještě doplnit nějaké priority, které připravují pro tento rok.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Pan předseda vlády je připraven. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: (S úsměvem.) Už jenom jednu. Už jenom jednu, ale důležitou. Jde o investiční pobídky. I o tom je velmi intenzivní společenská debata. Souvisí to s nízkou nezaměstnaností. Souhlasím s těmi, kteří říkají: nepotřebujeme plošné investiční pobídky na výroby s nízkou mírou přidané hodnoty. Takže Ministerstvo průmyslu má za úkol ještě do konce volebního období připravit věcný záměr nového zákona o investičních pobídkách, otevřít debatu, abychom přenastavili systém investičních pobídek, abychom se soustředili na výroby s vysokou mírou přidané hodnoty, abychom se soustředili na výzkumné a vývojové projekty, které bychom přitáhli do ČR. Čili další klíčová priorita, kterou už asi z hlediska změny zákona nedotáhneme úplně do konce, ale budou to věci, které budou připraveny pro následující volební období, a chtěli bychom modernizovat zákon o investičních pobídkách. Ne plošné montovny, ale buď velké strategické investice, které oživí celý region, anebo výroby s vysokou mírou přidané hodnoty.

A poslední poznámka. GE Aviation jako konkrétní model něčeho, co si vláda vyzkoušela, a ukazuje se, že právě projekty tohoto typu, které zahrnují i výzkumnou a vývojovou fázi, je něco, co k nám přinese vysoce kvalifikovaná pracovní místa a tlak na růst mezd. To je něco, k čemu by nové investiční pobídky mohly pomoci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi. Tato interpelace končí. Jsem v zoufalé situaci, jestli mám zahájit poslední interpelaci, ale nechám ji alespoň paní poslankyni Věře Kovářové přečíst. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, médii dnes probleskla zpráva o výši odměn na Ministerstvu dopravy. Konkrétně jde o odměnu, kterou pan ministr Ťok přiřkl náměstkovi pro legislativu panu Kopřivovi. Víte, já rozumím tomu, když je ohodnocena dobrá práce, ale v případě náměstka ministra dopravy pro legislativu o dobré práci skutečně přesvědčena nejsem. Pokud je tento pan náměstek tím člověkem, který pro stát opatřoval znalecké posudky ohledně možnosti uzavření smlouvy s firmou Kapsch v podstatě až loni na jaře několik měsíců před vypršením původní smlouvy a spoléhal tak vlastně na náhodu a na štěstí, že tyto posudky vyzní ve prospěch postupu zvoleného Ministerstvem dopravy, který upřednostňoval právě firmu Kapsch, kladu si otázku, co by dělal, kdyby vyzněly opačně. Tak tento člověk prostě není dobrým manažerem, který si zaslouží takové odměny.

Ano, objevila se závažná spekulace, že ta odměna byla stanovena v takové výši proto, že pan náměstek Kopřiva byl tou osobou, která na sebe vzala místo pana ministra podpis smlouvy s Kapschem, a po pravdě, dává to větší smysl než možnost, že by byl v této věci odměněn za odpovědný manažerský postup.

Pane premiére, zabývejte se prosím touto z mého pohledu skandální záležitostí, která vrhá na fungování této vlády velmi špatné světlo. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové a pan premiér má několik málo minut, nikoliv všechny na odpověď. Doplňující otázku už paní kolegyně Kovářová opravdu využít nemůže. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já myslím, že na výši odměn jsme všichni citliví. Nechci říci alergičtí, ale my jsme si toho v minulosti užili docela dost a mám pocit, že v minulosti volnost, která byla dána z hlediska stanovování odměn, byla někdy i zneužívána. Vzpomínám si, že i na Úřadu vlády v minulosti za minulých vlád bývaly třeba roční odměny pro úředníka milion korun a více. I takové se stávaly případy. A jeden z důvodů, proč jsem silně podporovat přijetí zákona o státní službě, je, abychom do toho vnesli řád, to znamená, aby tady byla větší jistota u občanů a daňových poplatníků, že ty peníze se nezneužívají a že to je skutečně odpracovaná odměna a že to není využíváno k tomu, aby například někdo preferoval své oblíbené úředníky v rámci struktury ministerstva a jiné zase nepreferoval.

Já v této věci, ve věci odměn na Ministerstvu obrany (správně dopravy), se chci obrátit na tajemníka pro státní službu, resp. náměstka pro státní službu pana Postráneckého, který působí na Ministerstvu vnitra, požádám ho o to, zdali by mi k tomuto zaslal stanovisko, zdali je toto v souladu, tato praxe v odměňování na Ministerstvu dopravy, s literou a pravidly, která obsahuje zákon o státní službě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi, že mě nenutil porušovat jednací řád. A abych nezkrátil kolegy, kteří interpelují jednotlivé poslance, načtu omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny, a to omluvu paní poslankyně Jany Lorencové od 16 do 18 hodin a paní poslankyně Marie Pěnčíkové na celý den 19. a 20. ledna ze zdravotních důvodů

To je všechno z interpelací na pana předsedu vlády. Děkuji poslancům, děkuji předsedovi vlády za jeho odpovědi.

Budeme pokračovat v interpelacích na členy vlády. V tomto ohledu máme 45 interpelací. To se nám pravděpodobně nepodaří. A pokud jde o členy vlády, budeme pokračovat první interpelací, je to interpelace pana Bohuslava Chalupy na ministra Jana Chvojku. Pan ministr Chvojka tady není. Pan kolega Chalupa také ne. Tato interpelace propadá.

Budeme se tedy zabývat interpelací druhou a to je interpelace pana poslance Jiřího Valenty na ministra vnitra Milana Chovance, který je ale omluven na dnešní jednání. Prosím tedy pana kolegu Valentu, aby přednesl svoji interpelaci. Dostane odpověď písemně.

 

Poslanec Jiří Valenta: Vážený nepřítomný pane ministře, dovoluji si vás upozornit na nedobrou situaci, která panuje ve státním podniku Česká pošta. Jistě víte o stávce zaměstnanců rozmělněné nepřijatelným tlakem zaměstnavatele hrozícího odebíráním prémií či přerušením pracovního poměru. Stávka byla motivovaná nízkými platy. Průměr zde činí 21 900 korun, přičemž generální ředitel má smluvní plat přes 8 milionů korun ročně a stejnou sumu by inkasoval i za svůj vyhazov. Pětice nejvyšších manažerů pobírá měsíčně 175 tisíc a s odměnami se může vyšplhat až přes 4 miliony ročně. A zaslouženě? Podle některých odborníků management při správě státního majetku trestuhodně zaspal, neboť dostatečně nereflektoval pokles ziskovosti daný nástupem elektronické komunikace a provedl i některá chybná a nehospodárná rozhodnutí zhoršující kvalitu služeb a pracovních podmínek zaměstnanců.

Co říkáte na sponzoring fotbalu ve výši 27 milionů korun a podobně? Externí manažerské platy jsou v kontrastu s lednovým skokovým zdražováním služeb. Například doporučená psaní či balíky o deset korun, a to k obdobnému nárůstu došlo již v květnu. O státním podniku se již také začíná hovořit jako o cílové či přestupní stanici různých prominentů. Z minulosti lze uvést paní Snopkovou či exministra dopravy Žáka, nejnověji bývalého náměstka policejního prezidenta a autora kontroverzní policejní reorganizace generála Laubeho. Zde zase stojí v kontrastu patnáctiprocentní fluktuace řadových zaměstnanců, jejíž katastrofální výši požadovala prošetřit i Federace výkonných zaměstnanců České republiky.

Pane ministře, jak pohlížíte na takovýto stav jednoho z posledních státních podniků, podle ministra financí hospodařícího netransparentně? A také to, co s tím hodláte udělat. A prosím, argumenty typu, že nemůžete zasahovat do strategie hospodaření České pošty, si ušetřete. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Valentovi. Pan ministr je nepřítomen, odpověď obdržíte podle zákona o jednacím řádu písemně.

Další interpelací je interpelace pana poslance Ivo Pojezného, také na nepřítomného ministra Milana Chovance ve věci smlouvy mezi Poštovní spořitelnou a ČSOB. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Příjemné odpoledne, dámy a pánové. Jelikož pan ministr chyběl i minulý čtvrtek i tento čtvrtek a nevím, jestli ho tu uvidíme během tohoto kvartálu, dovolím si na něj interpelaci načíst.

Vážený nepřítomný pane ministře, v posledních měsících jsme slyšeli o problémech, které zmítají Českou poštou. Určitě se shodneme na tom, že pracovníci a pracovnice tohoto státního podniku vykonávají velmi náročnou práci, za kterou jsou ovšem nedostatečně ohodnoceni. Já chápu, že se zdroje vždy hledají velmi těžko. Nicméně si myslím, že Česká pošta přece jenom má odkud čerpat. Ta zlatá slepice se jmenuje Poštovní spořitelna, kterou ovšem stát pronajímá ČSOB zhruba za 1,5 mld. ročně, aby jí generovala zisk zhruba 5 mld. korun ročně. Znovu opakuji čísla. Za 1,5 mld. ji pronajmeme, aby jinému vydělala 5 mld. korun.

V této souvislosti jsem se chtěl zeptat, v jakém stadiu je dohoda o prodloužení smlouvy s ČSOB a zda by nebylo ekonomicky mnohem výhodnější provozovat poštovní spořitelnu samotnou poštou, neboť by jí to mohlo pomoci ekonomicky. Zdá se mi totiž, že v tomto případě vy i vláda hájíte zájmy bohaté zahraniční společnosti před českými zaměstnanci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivo Pojeznému. A také platí, že nepřítomný ministr vnitra Milan Chovanec odpoví písemně do třiceti dnů podle zákona o jednacím řádu.

Čtvrtou interpelací je interpelace pana poslance Miloslava Janulíka na ministra zdravotnictví, který je přítomen. Ale pan kolega Janulík tady není, takže jeho pořadí propadá.

Musíme pokračovat a to je interpelace paní poslankyně Jitky Chalánkové na přítomnou ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou ve věci činnosti OSPOD. Paní kolegyně se mi také vytratila. Také její přihláška propadá, to vylosované pořadí.

A pokračujeme šestou interpelací pana poslance Stanislava Mackovíka na žel nepřítomného, omluveného ministra Roberta Pelikána ve věci exekutorů. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Mackovík: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, já jsem se nepřítomného pana ministra Pelikána chtěl zeptat, on tady zhruba před týdnem hovořil o tom, že v kárném řízení jsou exekutoři postihováni mnohdy velmi nízkou sazbou za to, co provedli. To znamená, je si vědom toho, že to v uvozovkách oceňování exekutorů neodpovídá tomu, co spáchali a proč je vůči nim vedeno kárné řízení.

Chtěl jsem se ho zeptat, zda Ministerstvo spravedlnosti neuvažuje o zpřísnění podmínek, tak aby ten kárný senát musel odstupňovaně zpřísnit postih exekutorů za nějakou konkrétní činnost, kterou provedou a která není v souladu se zákonem a s prováděcími předpisy. Myslím si, že konstatovat, že je s tím nespokojen a že to je dlouhodobý problém, nestačí. Myslím si, že ať ministerstvo, nebo Sněmovna může být iniciátorem toho, že se změní legislativa tak, aby tedy ti exekutoři, kteří se nevejdou do toho systému, který byl nastaven, byli postihováni a aby to mělo i nějaký účinek, který je odradí od nějaké nekalé činnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Mackovíkovi a také platí, že nepřítomný ministr spravedlnosti Pelikán je povinen odpovědět do třiceti dnů na vaši interpelaci písemně.

Sedmou interpelací je interpelace pana poslance Martina Novotného na ministra Andreje Babiše, který je řádně omluven. Prosím tedy o přednesení té interpelace. Výsledky tendru jistě zajímají nejen pana poslance. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený nepřítomný pane ministře, v posledních interpelacích jsem interpeloval vašeho kolegu ministra zdravotnictví ve věci výsledků tendrů na provozovatele letecké záchranné služby. Nyní si dovolím v téže věci interpelovat vás, protože jste byl iniciátorem procesu, který vedl k rozjetí onoho kola těchto výběrových řízení.

Hlavní argumentací, která stála na počátku té vaší iniciace, byla snaha dosáhnout úspor při provozování letecké záchranné služby. U nás na Hané se často říká - já to řeknu nehanácky, česky, bez dialektu - laciné dvakrát placené. Výsledkem toho tendru je, že konkrétně v kraji, z kterého já pocházím, v tuto chvíli obstarává leteckou záchrannou službu společnost provozující vrtulník, který nedaleko od nás, v nedalekém Švýcarsku, je podobně předváděn, ovšem v leteckém muzeu. Jde o 25 let starý stroj. Zároveň panují vážné pochybnosti ohledně všech právních náležitostí tendru. Naplnění podmínek uchazečem apod.

Právě proto, že jste v té argumentaci ve snaze dosáhnout co největších úspor byl iniciátorem procesů těchto výběrových řízení, chci se vás zeptat, jak se na tento proces díváte teď. Zda se domníváte, že proběhl úspěšně, přestože jsem si vědom, že nenesete zodpovědnost za praktickou realizaci těch výběrových řízení, to nese minulé vedení Ministerstva zdravotnictví. Chci vás zároveň ujistit, že jak mezi obyvateli Olomouckého kraje, tak i mezi lékaři zasahujícími na záchrance nepanuje dobrá atmosféra. Je tam spíše atmosféra obav, které jenom posílila (upozornění na čas) mimořádná událost mimořádného přistání vrtulníku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Prosím, respektujme čas, který je pro ústní interpelace. Pan ministr Babiš tedy není, odpoví vám tedy písemně do třiceti dnů.

Další je interpelace číslo osm. Je to interpelace pana poslance Romana Procházky na nepřítomného, omluveného ministra Milana Chovance. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Roman Procházka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy a pánové. Vážený pane ministře, nedávno jsem vás interpeloval ve věci platů policistů. Děkuji za písemnou odpověď, ke které mám ještě další dotazy, ale s tím se na vás obrátím jindy. Teď mi jde o stavy policistů v krajích, hlavně v mém Karlovarském kraji. Je to problém nejméně stejně důležitý, protože samozřejmě souvisí s platy, ale i s přímou bezpečností. Jde o dva problémy - plánované tabulky stavu policistů versus skutečný stav policistů a dále snižování plánovaného stavu policistů od roku 2010.

Pro ilustraci, k 1. lednu 2010 byl plánovaný stav tabulek 1 442 policistů a stav k 1. lednu letošního roku je 1 330, tedy za těch sedm let byl snížen stav policie o 112 policistů v Karlovarském kraji. A co hůř, ani tento stav není naplněn a je stále 63 tabulek v našem kraji neobsazených, tedy v kraji chybí oproti stavu z roku 2010 175 policistů, a to v době, kdy se rozhodně bezpečnostní situace nelepší. Pokud se podíváme na loňský rok, tak oproti plánovanému stavu chybělo k 1. lednu 52 policistů a ke konci roku 63 policistů, a to běží náborová kampaň, jejímž výsledkem je snížení stavu policistů o 11. Nejhorší situace je v okrese Cheb, kde chybí 21 policistů.

To není moc dobrý výsledek, pane ministře. Co s tím hodláte dělat? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Romanu Procházkovi. Odpověď obdrží do třiceti dnů.

Pokračujeme devátou interpelací. Je to interpelace paní poslankyně Pavly Golasowské na přítomného ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Předkládám interpelaci na pana ministra zdravotnictví - jsem velmi ráda, že tady je - ve věci předávání informací o zdravotním stavu pacienta ze strany lékařů a zdravotnického personálu.

Často se setkávám s podněty z řad veřejnosti, které se týkají neetického a neodborného přístupu lékařů a zdravotnického personálu k pacientům, kteří jsou v terminálním stadiu nemoci. Myslím tím skutečnost, že informace příbuzným o vážném zdravotním stavu pacienta nebo blížící se smrti jsou leckdy předávány například mezi dveřmi, na chodbě a jiných nedůstojných prostorách. Lékaři často nevědí, jak o této těžké situaci hovořit. Pokud jde pacient v terminálním stadiu do domácí péče, nemají příbuzní informace o dalších návazných službách, jako je například možnost terénní hospicové péče, ošetřovatelské služby či služby osobní asistence. Rovněž mnozí nevědí, že si nemocný může požádat o příspěvek na péči či zažádat o zařazení do hospice.

Proto se vás, pane ministře, ptám, zda by bylo možné na lékařských fakultách a zdravotních školách vyučovat v rámci lékařské etiky komunikaci s pacientem a s příbuznými ohledně zdravotního stavu pacienta, zejména pokud se jedná o terminální stav. Dále vás žádám a prosím o podporu spolupráce mezi nemocnicemi a hospicovou péči a také o zvýšení informovanosti pacienta a příbuzných o dalších výše zmiňovaných návazných službách. Tato informovanost by mohla být zajištěna mimo jiné také formou propagačních materiálů těchto návazných služeb, které by pacient a příbuzní mohli získat již v nemocnici.

Pane ministře, děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Golasowské za dodržení času k otázce. Pan ministr má svých prvních dnešních pět minut. Ještě jich bude několik. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji, pane předsedající. Vážená paní poslankyně, problém, který jste zmínila, má dvě roviny. Jedna je legislativní, jedna je etická.

Ta legislativní je upravena zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, kde je v § 31, který se jmenuje informace o zdravotním stavu pacienta a o navržených zdravotních službách, uvedeno - cituji -, že poskytovatel je povinen zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem a v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách a zároveň umožnit pacientovi nebo osobě určené pacientem klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám, které musí být srozumitelně zodpovězeny.

Ono legislativně je to upraveno dobře, ale vaše interpelace velmi správně směřovala do oblasti etické. A tam, musím se přiznat, jsem s vámi na jedné vlně, protože jaksi i mně přijde z toho, co přece jenom za těch 27 let praxe ve zdravotnictví, z toho 16 let v nemocnici, vidím, tak výchova etiky je skutečně doslova řeknu vepsí a je skutečně potřeba s tím něco udělat, protože medicína se nám neuvěřitelně technologizuje a trošku nám z toho mizí lidský přístup. V tomto směru jsem s vámi ve shodě. Zrovna v pondělí mám setkání s děkany lékařských fakult, tak na ně v tomto směru určitě budu sám apelovat. Nicméně na druhou stranu se trošku obávám, že je to v souvislosti se širším stavem morálky, protože přece jenom medici a medičky jsou dnes odrazem morálky a stavu společnosti a ta se dnes strašným způsobem odčleňuje od posledních věcí člověka, od umírání a podobných záležitostí, nepočítá s tím. My jsme opravdu medicínu a vztahy mezi lidmi hrozně převedli na technologickou úroveň a trochu nám z toho zmizel etický a lidský rozměr.

Já vám rozumím, určitě v tomto směru chci a budu působit.

Já jsem tady na minulých interpelacích - když mluvíte o letácích, případně propagaci těchto služeb, tak už jsem tady posledně zažil problém, že jsem byl naopak interpelován, že je propagována nějaká pohřební služba, a upřímně řečeno, už jsem zažil i souboj mezi hospici na téma pacient. Takže ono to má vždycky dvojí rozměr. Je třeba najít normální přístup. Řekl bych, že někde se to daří, ale s některými lidmi prostě nehnete. Bohužel je to špatně.

Také si myslím - a my to velice podporujeme na Ministerstvu zdravotnictví, existenci ombudsmanů v nemocnicích, protože mnohdy je to skutečně spíše otázka určitého překladu mezi stranou pacientskou a stranou lékařskou, a někdy tito lidé - v některých nemocnicích je to velmi kvalitně pokryto.

To je možná všechno, co vám k tomu mohu říci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi zdravotnictví. Ptám se, jestli je zájem o doplňující otázku. Není. Můžeme pokročit.

Další interpelací je interpelace pana poslance Simeona Karamazova na ministra financí. Pan poslanec není přítomen, pan ministr také není přítomen, takže tato přihláška propadá.

V tom případě jsme u interpelace číslo 11 pana poslance Ludvíka Hovorky na ministra zdravotnictví. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, právo Evropské unie zakazuje reklamu všech léčiv s výdejem na předpis vůči laické veřejnosti. Tento zákaz se týká samozřejmě i reklamy všech vakcín. Evropské právo učinilo jedinou výjimku z tohoto zákazu, je to takzvaná reklama vakcinačních akcí.

Česká republika po zjevném zásahu farmaceutické lobby v legislativě provedla klíčovou výjimku směrnice zjevně odlišným způsobem. Zákon o regulaci reklamy neustanovuje výjimku reklamy propagace vakcinačních akcí, ale výjimku reklamy propagace léčiv používaných při vakcinačních akcích. Byl zcela zjevně zaměněn vlastní předmět této výjimky unijního práva v předpise povinně provádějícím plně harmonizované právo Evropské unie.

Reklama konkrétních vakcín, takzvaná brandová reklama vůči laické veřejnosti, je podle stejného práva Evropské unie nepřípustná a zakázaná v mnoha členských zemích. Je možné propagovat pouze vakcinační akce jako takové, tedy svým způsobem odborně vymezené a přesně určené státní populační očkovací projekty. V České republice probíhá dlouhodobě schvalování vakcinačních akcí jako naprostý výsměch právu v Evropské unii celé medicíně. Ministerstvo zdravotnictví totiž schvaluje vakcinační akce na zcela konkrétní vakcíny a těmto akcím navíc nedává žádný odborný obsah, jenom časový interval.

Chtěl bych se zeptat, co s tímto hodláte jako nový ministr zdravotnictví udělat a jestli se chystáte napravit tento způsob povolování reklamy, který neodpovídá právu Evropské unie. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi a přítomný ministr zdravotnictví má další šanci odpovědět, neodpovídat písemně, můžete přímo, pane ministře. Máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pravdou je, že Ministerstvo zdravotnictví sestavuje celorepublikové programy ochrany a podpory veřejného zdraví, což jsou také očkovací programy, programy prevence, stanoví zásady a postupy, řídí výchovu k podpoře atd. atd. A jedním z důležitých prostředků k naplnění těchto cílů jsou vakcinační akce, které opravdu Ministerstvo zdravotnictví schvaluje.

Ministerstvo vydává na základě žádosti stanovisko, zda je realizace vakcinační akce z odborného hlediska vhodná, ale předmětem schválení je pouze vhodnost realizace z hlediska odborného. Předmětem schválení není obsah vakcinační akce jako takový. Přitom reklama na humánní léčivé přípravky, která je ošetřena zákonem 40/1995, o regulaci reklamy, to současné platné znění zákona, umožňuje, aby předmětem reklamy na humánní léčivé přípravky zaměřené na širokou veřejnost byly vakcíny použité v rámci vakcinační akce, byť je to jistým způsobem výjimka, protože jinak samozřejmě nemůžou být předmětem reklamy pro širokou veřejnost léky, které jsou vázány na lékařský předpis.

Já přece jenom v problematice, pane poslanče, se přiznám, nejsem příliš silný v kramflecích. Vím, že zákonná regulace reklamy je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Vím, že jste předkládal jakousi změnu v otázce reklamy na očkovací látky. Jsem seznámen s tím, že váš názor je, že schválený návrh zákona je v rozporu s příslušnou evropskou směrnicí 2001/83/ES, která zakazuje reklamu vakcín vůči laické veřejnosti, a asi budu muset v této věci nechat pro vás připravit poněkud podrobnější stanovisko, protože opravdu tady jsem naprostý laik.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi zdravotnictví. Pan kolega Ludvík Hovorka se hlásí k doplňující otázce na pana ministra. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji, pane ministře. Jenom doplním, že vakcinační akce by měla mít nějakou náplň, např. odborně vymezené, přesně určené státní populační očkovací projekty, které nejen doporučují určité skupině osob, či v regionu nebo celoplošně očkování proti určité nemoci, proti určitému původci a odborně odůvodňují tuto vhodnost, ale současně ji také realizují nástroji zdravotní politiky, zejména úhradou vakcín, zjišťováním cílových skupin, veřejnými informacemi od státních orgánů vůči veřejnosti, apod.

V reklamní propagaci těchto projektů, které z principu zvyšují i prodej a odbyt vakcín, mohou se účastnit výrobci a tyto projekty pomáhat propagovat na veřejnosti. Ale u nás je ten problém, že není povolena vakcinační akce jako taková, ona se jenom nazývá, ale propaguje se konkrétní vakcína a to je ten základní rozpor s právem Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k doplňující otázce. Pan ministr nebude odpovídat na doplňující otázku, resp. na vyjádření pana kolegy Hovorky.

Budeme pokračovat další interpelací a to je interpelace Michala Kučery na nepřítomného Andreje Babiše, ministra financí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, rodná čísla se tisknou ve velkém, vydávají se všem a brzy se začnou také sbírat a dokonce losovat. Rodné číslo totiž najdete na všech účtenkách elektronické evidence tržeb, které vám vydá živnostník, fyzická osoba. Tím se tak nadměrně rodné číslo dostává do veřejného prostoru. Daňové identifikační číslo se totiž rovná rodnému číslu podnikající fyzické osoby. Řešení, které by mohlo předejít zneužití rodného čísla, existuje. Je jím náhrada rodného čísla tzv. bezvýznamovým identifikátorem, z kterého nebude možno vyčíst údaje.

Pokud si teď kladete otázku, zda se zneužití rodného čísla týká i vás, pak odpověď je bohužel kladná. Tak třeba i v tak běžné věci, jako jsou důvěrné informace o zdravotním stavu, současná vláda vytvořila nejrůznější registry. Jedním z nich je registr pacientů, který má shromáždit neanonymizovaná data o všech pacientech a jejich nemocích. Vstup je na základě rodného čísla. I z toho vyplývá, že náhrada rodného čísla tzv. bezvýznamovým identifikátorem v DIČ je nutná. Nabízí se řešení, které bude u fyzické osoby stejně jako u právnické osoby, tzn. DIČ bude tvořeno identifikačním číslem.

Chtěl bych se vás, vážený pane ministře, zeptat, zda plánujete odstranění rodného čísla z daňového identifikačního čísla, to za prvé, a za druhé, jaké kroky v tomto směru budete podnikat a v jakém termínu. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michalu Kučerovi. Odpověď obdržíte podle zákona o jednacím řádu do 30 dnů. Končím tuto interpelaci v tuto chvíli.

Další interpelace je pana poslance Františka Váchy na nepřítomnou, omluvenou paní ministryni Kateřinu Valachovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, moje otázka směřuje ke 150 mil. korun, které se podařilo během schvalování státního rozpočtu dostat do rozpočtu Ministerstva školství a jsou přímo cílené na navýšení platů vysokoškolských pedagogů. Chtěl bych se zeptat, jak přesně zamýšlíte tyto prostředky využít. Protože víme, že nemáte přímý vliv na rozpočty vysokých škol, nicméně musí tyto prostředky být nějakým způsobem vysokým školám poskytnuty. Chtěl bych se také zeptat, jestli budou poskytnuty všem veřejným vysokým školám bez rozdílů, anebo jestli plánujete nějakou selekci, případně jakou, protože v jednu chvíli se mluvilo o navýšení platů vysokoškolských pedagogů cíleně pouze na pedagogických fakultách. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Dobrý den, také vám děkuji, pane poslanče. Vaše interpelace bude odpovězena písemně.

Prosím, aby další interpelaci přednesl pan poslanec Zahradník. Interpelace je vůči panu ministrovi Marianu Jurečkovi, který je také nepřítomen. Pan poslanec tu není, takže jeho interpelace propadá.

V tom případě dávám slovo panu poslanci Josef Neklovi, který bude interpelovat pana také nepřítomného ministra dopravy pana Ťoka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, podle posledních informací, které se mi dostaly, je na základě návrhu ŘSD Brno ohroženo naplnění usnesení vlády ČR o dokončení stavby dálnice D1 na úseku 0136 mezi Říkovicemi a Přerovem, které podle usnesení vlády má být hotovo k 31. prosinci 2019.

Jen několik málo faktů. Platné a pravomocné územní rozhodnutí na stavbu číslo 32/2006 nabylo právní moci 12. 8. 2006. Na jeho základě bylo vydáno dílčí stavební povolení číslo 2609 ze dne 25. 8. 2009. Pravomocné kolaudační rozhodnutí dílčího stavebního povolení bylo vydáno 31. 10. 2012 pod číslem 34/2012.

Proto je pro mě zarážející, že bez ohledu na výše uvedené avizuje ŘSD žádost o změnu platného územního rozhodnutí. To může znamenat vysoké riziko vstupu zájmových skupin a sdružení do stavebního procesu a velmi vážně ohrozit oddálení stavby tohoto úseku D1. S tím také může propadnout i potvrzené EIA. Nový stavební zákon i zákon o EIA není zatím přijat.

Obracím se na vás s prosbou možného vstupu Ministerstva dopravy do procesu povolení stavby a dvěma dotazy. Dotaz první: Co brání ŘSD podat žádost o vydání stavebního povolení na základě citovaného pravomocného rozhodnutí? V případě, že brání, dotaz druhý. Lze stav řešit na základě zvláštního zákona č. 416/2009 Sb. § 2, kdy požádá ŘSD o stavební povolení a v tomto řízení uplatní příslušné změny pravomocného územního rozhodnutí? Stavba je velmi důležitá pro celou dopravní síť ČR, a věřím tedy, že mi fundovaně odpovíte písemně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji, pane poslanče. Vaše interpelace bude zodpovězena písemně do 30 dnů.

Jako další má slovo pan poslanec Vít Kaňkovský se svou interpelací na pana ministra dopravy Dana Ťoka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové. Vážený pane nepřítomný ministře, obracím se na vás v zastoupení občanů Velkomeziříčska v okrese Žďár nad Sázavou, kteří s velkým zklamáním v průběhu loňského roku se dozvěděli o zrušení zastávky rychlíku ve stanici Křižanov na trati Žďár nad Sázavou - Brno. K tomuto zrušení došlo s platností nového jízdního řádu od prosince 2016, a to přes opakovaná jednání samosprávy Křižanova, Velkého Meziříčí i dalších obcí jak s představiteli Kraje Vysočina, tak Ministerstva dopravy. Přitom se jedná o spádovou oblast kolem 10 tisíc obyvatel, kteří využívají rychlíky s nástupem na trati do Brna či do Žďáru nad Sázavou právě v Křižanově. Vesměs se jedná o občany, kteří dojíždějí do Brna za prací či za studiem. Zrušení zastávky rychlíku prodlouží cestu občanů z Velkomeziříčska do Brna dle různých spojů o více než 60 procent. Nemalá část občanů využívá rychlíkovou dopravu i opačným směrem, tedy do Žďáru nad Sázavou a do Havlíčkova Brodu. Argument, že jde o zrychlení dopravy na této trati, pokulhává, a občany zcela vyvedl z míry fakt, že dle nového jízdního řádu se sice doba jízdy ze Žďáru nad Sázavou do Brna o pár minut zkrátila, ale v opačném směru se po zrušení zastávky v Křižanově doba jízdy z Brna do Žďáru nad Sázavou dokonce o čtyři minuty prodloužila, což zavání, promiňte mi ten výraz, Absurdistánem. Největší zklamání pro občany tohoto regionu je fakt, že ani Kraj Vysočina ani Ministerstvo dopravy nechce přiznat, kdo za zrušením zastávky rychlíků v Křižanově stojí a proč k tomuto kroku došlo.

Chci vám proto, pane ministře, položit dvě otázky. Jaké důvody vedly ke zrušení zastávky rychlíků v Křižanově a kdo rozhodl o tomto kroku? A za druhé, zda uvažuje Ministerstvo dopravy o znovuobnovení zastávky rychlíků v Křižanově, v jakém časovém horizontu a jaké kroky v tomto směru podniká. Děkuji vám předem za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Vaše interpelace bude odpovězena písemně.

A nyní dávám slovo panu poslanci Václavu Klučkovi, který bude interpelovat nepřítomného ministra financí Andreje Babiše. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji. Vážený pane nepřítomný ministře financí, na začátku roku jsem se z médií dozvěděl, že jakožto správce státní pokladny a nejvyšší odpovědná osoba za výběr daní v České republice čelíte trestnímu oznámení kvůli podezření z krácení daně a porušení povinnosti při správě cizího majetku. To je samo o sobě v souvislosti s vaší funkcí ministra financí přinejmenším znepokojivé. Na druhou stranu samozřejmě ctím presumpci neviny. Detailně bylo v médiích popsáno, že jste nakoupil polovinu dluhopisů vaší vlastní společnosti Agrofert v hodnotě jedna a půl miliardy korun a díky mezeře v zákoně nemusíte každoročně úrokový výnos v hodnotě 90 milionů danit. Zdá se, že jste tím sice neporušil zákon, ale jde podle mého názoru přinejmenším o hrubé nemorální jednání a plivnutí do tváře všem, kterým jste ještě v loňském roce říkal, že vybrané daně jsou peníze nás všech a jejich krácení je ve své podstatě krádež.

Vyvstávají mnohé otázky, závažné otázky, z nichž ta hlavní, kterou vám nyní pokládám, zní: Byl jste schopen z vlastních zdrojů nakoupit v roce 2013 dluhopisy v hodnotě jedna a půl miliardy korun a můžete prosím prokázat původ těchto peněz? Pane ministře, očekávám, že vaše odpověď přijde v dostatečně krátkém čase. Jak jste dnes prohlásil na tiskové konferenci, spravujete peníze daňových poplatníků. Svůj úrokový výnos přitom vy osobně nedaníte. Jak to chcete prosím vysvětlit daňovým poplatníkům?

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Vaše interpelace bude zodpovězena písemně do 30 dnů panem ministrem.

Jako dalšímu dávám slovo panu poslanci Petru Kudelovi s jeho interpelací na nepřítomného ministra vnitra Milana Chovance. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, nepřítomný pane ministře Chovanče. Na podzim loňského roku se stala velmi nepříjemná událost, kdy v jedné restauraci v Žatci zemřel muž a při této příležitosti se rozpoutala na internetu velmi negativní až nenávistná mediální přestřelka, kdy zejména pod články tuto událost popisující byly komentáře, které vyvolávaly ve společnosti nenávist. V té souvislosti jsem se jaksi pozastavil nad tím, jak je možné, že takové nenávistné komentáře se na internetu uveřejňují a že nikdo nemá povinnost tyto komentáře, ten, kdo spravuje web, tyto komentáře nějakým způsobem stáhnout, případně nikdo na něho netlačí, aby stáhl. Správce webu pouze začernil neslušná slova, nicméně to nezabránilo tomu, aby komentáře dál na těch webech zůstávaly. "Však počkejte, vy český... zde je začerněno, ...už brzo přijdou muslimové, to se pak budete schovávat jako krysy. Na to se těším, až vás budou vraždit, to bude sranda." Domnívám se, že takové nenávistné komentáře by se neměly na webech nechávat, aby vzbuzovaly další nenávist ve společnosti.

Chápu, že internet je otevřeným prostorem. Přesto nemůže být prostorem bezbřehým. Tak se chci zeptat, jak naše společnost se chrání nebo jak ukládá správcům webů, aby se takové nenávistné komentáře, případně takové nenávistné informace na webu šířily (?). (Předsedající: Váš čas, pane poslanče.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Tak, já vám děkuji za vaši interpelaci, na kterou bude odpovězeno písemně.

Další má slovo pan poslanec Karel Rais. Přednese interpelaci na paní ministryni školství Kateřinu Valachovou. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Vážená paní ministryně, navázal bych na interpelaci svého kolegy Soukupa na vás ve věci multikulturních projektů z 54. schůze Poslanecké sněmovny, která se konala 12. ledna letošního roku, kdy jste řekla - cituji: "Znovu tedy chci ubezpečit poslance a poslankyně, že školská soustava, nebo dokonce Ministerstvo školství žádným způsobem nepropaguje multikulturalismus jako snad nějaký ideový názor nebo nedej bože státní politiku ve smyslu ovlivňování nepolitična a školského prostředí, a zdůrazňuji, že nic takového nečiní ani podle mého soudu rámcový vzdělávací program v případě multikulturní výchovy, který je zde přítomen od roku 2005."

Jaká je realita? Existuje minimálně jeden projekt, program Multikulti, který běží na základě nařízení Ministerstva školství a je zařazen do rámcového vzdělávacího programu nejméně již od roku 2009. V současné době má nevládní zisková organizace Organizace pro pomoc uprchlíkům projekt prosazování multikulti přístupu na základních školách, případně na středních školách. Organizace se dlouhodobě zabývá projektem, to jest nejméně již od roku 2011. Na adrese Lidé jedné země a tak dál se doslova píše, že multikulturní vzdělání ukládá základním školám Ministerstvo školství. Dále formou inzerátu Organizace pro pomoc uprchlíkům hledá pracovníka do oddělení vzdělávání na pozici lektor Organizace pro pomoc uprchlíkům. V inzerátu se přímo uvádí: Tento pracovník bude zodpovědný za lektorování na základních školách v rámci projektu Jsme lidé jedné země. Teď podtrhuji: projekt je zaměřen na multikulturní výchovu žáků základních škol. Tento lektor bude dále zodpovědný za realizaci projektu atd.

Můj dotaz je směrován - na webu se přímo hovoří o programu Multikulti, který běží na základě nařízení Ministerstva školství (upozornění na čas) a je zařazen do rámcového vzdělávacího programu. Když říkáte v odpovědi Soukupovi, že nic takového se neděje, můžete mi vysvětlit rozpor mezi těmito dvěma tvrzeními?

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Nechci vás omezovat, ale už uplynul váš čas. Děkuji.

Jako další vystoupí se svou interpelací paní poslankyně Ivana Dobešová, s interpelací na paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Dobešová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená paní ministryně, dovolte mi, abych učinila dotaz. Před tímto dotazem bych ráda popsala situaci.

Včera jsme schválili novelu zákona 561/2004, o financování regionálního školství, v rámci kterého se mění systém toku peněz na jednotlivé školy. Myslím si, že v obecných rysech tento zákon je opravdu dobrý. Začínám se ale trochu obávat, zda nenarazíme na určitou anomálii, která se dnes projevuje ve financování platů nepedagogických pracovníků. Ještě bych ráda uvedla: Tato novela říká, že na základě platové inventury na začátku roku Ministerstvo školství pak vyhodnotí a přepošle finanční prostředky přesně podle tarifu a platové třídy - platové třídy a platového tarifu, nebo stupně tarifu. V současné době ten tok peněz je na jednoho žáka a je daný průměrnou mzdou na pedagogického pracovníka. V současné době se několikrát navýšila základní garantovaná státem minimální mzda, což je samozřejmě pozitivní, protože to ukazuje růst ekonomiky naší republiky. To, co se ale nemění v souladu se změnami této garantované minimální mzdy, jsou platové tarify a tabulky. Stane se tedy to, že každý měsíc doplácíme některým pracovníkům, především nepedagogickým pracovníkům, určitou sumu do toho, abychom vyplatili státem garantovanou minimální mzdu. Od ledna 2017 ta mzda je 11 tisíc korun a já bych ráda na své škole na konkrétním příkladu ukázala, o jaké pracovníky se jedná. Jedná se o pomocné kuchařky, uklízečky, ošetřovatele koní (Předsedající: Paní poslankyně už uplynuly dvě minuty.), greenkeepery a specialisty v oboru přírodních věd.

Ptám se tedy (Předsedající: Paní poslankyně...), zda Ministerstvo práce a sociálních věcí počítá se změnou platových tarifů (Předsedající: Paní poslankyně, už výrazně překračujete ty dvě minuty.) kde budou korespondovat třídy a stupně s garantovanou minimální mzdou.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní ministryně vám určitě ráda odpoví.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, ano, tato situace, my jsme si jí vědomi. Když to vezmu stručně, tak vlastně mimo jiné kvůli řešení tohoto problému, ale nejen jeho, naše ministerstvo připravilo po dohodě se sociálními partnery návrh novely nařízení vlády č. 564/2006 Sb., pro úplnost, jehož záměrem je právě zrušení prvních dvou nejnižších stupnic těch platových tarifů. V důsledku toho by tedy mělo s účinností od 1. července 2017 dojít ke zvýšení platových tarifů nepedagogických pracovníků asi o 9,5 %. V tuto chvíli je tento návrh připraven k rozeslání do meziresortního připomínkového řízení. A to, že se to posunulo, nebo že chceme tu účinnost od 1. července 2017, tak to je výsledek jakéhosi kompromisu, protože samozřejmě tady byly požadavky, aby toto platilo hned od 1. ledna. Ale vzhledem k tomu, že to bude nějakým způsobem finančně náročné, tak by to mělo být od 1. července.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, paní ministryně. Ptám se paní poslankyně, zda má zájem o doplňující otázku. Má. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Dobešová: Vážená paní ministryně, tomu rozumím. Ale v platové třídě první a druhé jsou pouze uklízečky. Pak jsou tady pomocné kuchařky v třetí platové třídě, jsou tady ošetřovatelé koní v šesté a jsou tady greenkeepeři v sedmé platové třídě, a ani oni nedosáhnou na státem garantovanou minimální mzdu. Já bych s tím neměla problém v momentě, kdyby se platil průměr a měla jsem mladý pracovní sbor. Teď to bude podle tarifů. To znamená, já nebudu mít žádný prostor pro doplacení těchto minimálních garantovaných mezd a budu to muset brát z osobního ohodnocení, které bude v nějaké procentuální výši.

Já se tedy ptám, zda uvažujete o navýšení a sladění těchto tříd s minimální mzdou. To je velmi důležité.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za dodržení časového limitu. Paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová V tuto chvíli my bychom vlastně - my jako za ministerstvo práce jsme toto chtěli už dávno srovnat. Nicméně jak jsem řekla, protože to je nějakým způsobem finančně náročné, tak jdeme takovými postupnými kroky, a tady vám asi já úplně takhle detailně odpovím později. (Poslankyně Dobešová žádá, aby mohla doplnit své vyjádření - předsedající neumožňuje.)

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, paní ministryně. Jako další nám přednese svoji interpelaci paní poslankyně Helena Langšádlová. Bude to interpelace na pana ministra Milana Chovance. Máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové a především vážený pane ministře vnitra. Obracím se na vás ve věci řešení dopravních situací následujících po dopravních nehodách zejména na dálnicích, a to Policií České republiky. Je jednoznačné, že po dopravní nehodě nejdřív musí být zajištěno zdraví a majetek zúčastněných osob. Likvidace havárií však mnohdy trvá dlouhé hodiny. Policie často dopravní situaci řidičů za nehodou neřeší a řidiči kvůli tomu začnou mnohdy po hodinách čekání sami živelně svá vozidla obracet, a to někdy i do protisměru, aby se dostali k nejbližšímu sjezdu. Tím vznikají další nebezpečné dopravní situace.

Má otázka zní, zda jsou stanovena pravidla, podle kterých je Policie České republiky povinna řešit dopravní situaci následující po dopravní nehodě a zda je k tomu stanoven nějaký časový harmonogram. Chápu, že každá dopravní nehoda se musí řešit individuálně, ale není možné vystavovat cestující často mnohahodinovému čekání v koloně, zejména například za stávajících klimatických podmínek. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, paní poslankyně. Dále má slovo pan poslanec Radim Holeček, který přednese svou interpelaci na nepřítomného ministra financí Andreje Babiše. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, v pátek 13. 1. jste z tohoto místa řekl: Já jsem byl v Mostě minulý pátek a chodil jsem tam po hospodách. Vzniklo plno nových hospod. Kde je problém? Žádný problém není, co máme EET.

Jako hrdý mostecký rodák jsem se na sociálních sítích zeptal Mosťáků a dostal jsem následující odpovědi. V centru plus jedna herna, minus jedna kavárna s dětským koutkem, místo nevinné vinárny je stop steak bar, přesné datum otevření nevíme, ale není to dlouho. Jinak jsem si ničeho nevšimla. V Nezvalovce přibyla další herna přímo naproti základní škole, takže jsou tam teď dvě vedle sebe. I kvůli EET skončily Vinohrady a také rockový klub. To se dotklo mě velmi osobně, protože já mám krásné zážitky z gymnaziálních let na rockový klub, a že ten skončí kvůli EET, je pro mě nepochopitelné.

Vyžádal jsem si statistiku z mosteckého živnostenského úřadu, moc děkuji kolegyni paní poslankyni Aulické Jírovcové, protože jenom těm sociálním sítím není možné věřit, takže jsem chtěl mít nějakou statistiku, a statistika říká toto: Počet přerušených živnostenských oprávnění na hostinskou činnost mezi 1. 12. a 13. 1. z roku 2016 na 2017 je 19. Nově ohlášená živnost hostinská činnost v tomto období jedna fyzická osoba. Ukončené provozovny s hostinskou činností v tomtéž období sedm. Když to posčítáme, pro mě je poměr jasný, 26 zavřených, potažmo uzavřených, přerušených živností a pouze jedna, a velmi si myslím, že to je ta herna, proti tomu.

Nehorázné lži, které tady vypouštíte tady z tohoto místa, pane ministře, šíříte vědomě?

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Vaše interpelace bude odpovězena písemně.

Další je vylosován pan poslanec Igor Jakubčík, kterého ale v jednacím sále nevidím, takže jeho interpelace propadá.

Dávám slovo panu poslanci Pavlu Plzákovi, který bude interpelovat ministra vnitra Milana Chovance. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Plzák: Vážený pane ministře, moje interpelace se vztahuje k události, která se stala sice loňského roku, ale byla vylosována až nyní. A já si myslím, že je přesto stále aktuální a je podobného ražení, jako zde přednesl kolega Kudela.

Dne 31. 10. loňského roku jsem si dovolil vám zaslat prostřednictvím internetové pošty videozáznam ze shromáždění příslušníků romského etnika v Žatci, zřejmě v souvislosti s nejasným úmrtím mladého Roma. Žádal jsem vás o vyjádření na své dotazy, a do dnešního dne jsem, bohužel, neobdržel odpověď. Proto využívám možnosti interpelací a své dotazy si dovoluji zopakovat.

Ze záznamu je patrné, že došlo k naplnění skutkové podstaty § 355 odst. 1a i b trestního zákona, tedy veřejného hanobení národa, rasy, národnosti, a rovněž odst. 2a tohoto paragrafu, protože toto bylo činěno nejméně dvěma osobami. Příslušníci českého národa jsou na záznamu veřejně hanobeni výrazy, které zde nemohu citovat. V přepisu do slušnějšího slovníku jsou opakovaně nazýváni bílým ejakulátem, zmrdy českými vysouloženými, českým vysouloženým ejakulátem atd. Přesně citovat nelze.

Dále se domnívám, že došlo k naplnění skutkové podstaty § 356 trestního zákona odst. 1, protože byla veřejně podněcována nenávist k některému národu, v tomto případě k Čechům. Na záznamu je zachyceno i podněcování ke žhářství, vyzývání k přinesení technického benzinu a zapálení města. Ze slovních útoků je patrno, že akci byli přítomni příslušníci Policie České republiky nebo městské policie, kteří nikterak nezasáhli. Naopak se stali cílem slovní agrese a vyhrožování, čímž byla naplněna skutková podstata § 323, 324, 325 (předsedající upozorňuje na čas) a 326 trestního zákoníku.

Mé dotazy znějí, v rychlosti: Bylo toto shromáždění povolené? Jak reagovali příslušníci bezpečnostního sboru na toto napadání a porušování zákona? Jak reagovaly orgány činné v trestním řízení (Předsedající: Děkuji.) na toto veřejné porušování zákona a jaký bude další postup v této věci? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Jistě vám bude na interpelaci odpovězeno písemně do 30 dnů.

Jako další má slovo paní poslankyně Věra Kovářová se svou interpelací na pana nepřítomného ministra dopravy Dana Ťoka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, zaznamenala jsem informaci, podle níž ztroskotal projekt tzv. státní půjčovny vlaků, který měl být financován prostřednictvím evropských peněz. Současně jsem byla informována, že tyto prostředky by měly být využity na nákup vlaků na regionální úrovni.

Pane ministře, můžete tuto informaci potvrdit? A je-li tomu skutečně tak, jaký je předpokládaný harmonogram kroků, které s tímto přesunem prostředků souvisí? Děkuji za odpověď.

Jen dodávám, že nová železniční vozidla v krajích potřebujeme jako sůl. Například trať mezi Rudnou a Prahou, kde se před pár lety budovaly nové železniční zastávky, už je silně přetížená. V ranní špičce byla naměřena obsazenost spojů dokonce přes 180 % kapacity k sezení. Z toho jednoznačně vyplývá, že vozidla je zapotřebí zdvojit nebo vyměnit za kapacitnější, ale v tuto chvíli bohužel není kde brát. Situace je kritická. Moc se proto přimlouvám, aby v případě, že se plán vlády na přesun prostředků na nákup vlaků na regionální úroveň potvrdí, byl realizován co nejdříve. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já také děkuji, paní poslankyně. Jako další byl vylosován pan poslanec Jiří Valenta, který nám přednese svou interpelaci na pana ministra Jana Mládka. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, v interpelaci mi jde o dopis, který jste obdržel od předsedy vlády, resp. o jeho obsah, ve kterém vám nařizuje, abyste vložil do novely zákona o elektronických komunikacích omezující úpravy smluv ze strany telefonních operátorů. Vy jste již dříve slíbil, a to opakovaně, že do zákona zapracujete tři ustanovení, která by mnohem více ochraňovala zákazníky, avšak nakonec se to podařilo pouze u bodu jediného, a to nikoliv až tolik podstatného, kde se mělo jednat o maximální lhůtu pro přenos čísla. Pan premiér vám ale na bilanční schůzce v listopadu vytyčil ochranu spotřebitele jako váš úkol číslo 1 a dodal, že očekává, že budete v tomto přístupu výrazně aktivnější než doposud a že do připravované novely včleníte i další prvky posílení ochrany tak, jak byly navrženy v loňském senátním návrhu. Například je nutno ve smlouvách zakotvit povinnost vymezení rozsahu povolených jednostranných změn ze strany operátora nebo povinnost oznamování změn a informování zákazníka o možnosti odstoupit od smlouvy bez sankce, pokud prováděné změny nezlepšují jeho postavení. A o tom, co zlepšuje zákazníkovo postavení, nesmí rozhodovat operátor jako doposud. Tento fakt je dokonce v rozporu nejen s evropskou směrnicí, ale i s českým občanským zákoníkem. Není přece možné, aby smlouva byla takto jen pouhým cárem papíru, který z vlastní vůle operátor kdykoli změní.

Vážený pane ministře, jak se tedy konkrétně postavíte k premiérovým zásadním výtkám a jaké změny budete ve prospěch spotřebitele v jeho doposud nerovném boji s operátory navrhovat a zapracovávat do klíčového zákona o elektronických komunikacích?

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Pane ministře, máte prostor na odpověď.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážený pane poslanče Valento, děkuji za tento dotaz a dovolte mi celý problém zasadit do širšího rámce.

Ano, nepochybně je prioritou Ministerstva průmyslu a obchodu ochrana spotřebitele, nepochybně prioritou Ministerstva průmyslu a obchodu je řešit postavení zákazníků na telekomunikačním trhu. Ovšem ty cíle a úkoly, a to i ty, kterými mě pověřil pan premiér, jsou daleko větší množina, protože my, co se týče jenom toho telekomunikačního sektoru, řešíme simultánně několik problémů. Prvním z nich je transpozice směrnice o urychlování výstavby internetu, která po více než ročním jednání, protože bylo velmi obtížné nalézt konsenzus nejen s telekomunikačním sektorem, ale i s energetickým sektorem a s jinými ministerstvy, je po ročním úsilí ve druhém čtení ve Sněmovně. To je jeden zákon.

Podobně dlouhý proces byl při schvalování sítí nové generace, které byly schváleny v říjnu, notifikace proběhla v listopadu a v tuto chvíli se snažíme dosáhnout konsenzu se sektorem o tom, jak budou vypadat výzvy OP PIK na to, aby dostali podporu na výstavbu vysokorychlostního internetu jen ti, co to potřebují.

Další prioritou ministerstva je přechod na síť DVBT2 a koneckonců v rámci této změny, kdy je snahou ministerstva dosáhnout toho, aby přechodné období bylo alespoň tři roky a občané měli větší možnost se přizpůsobit novým standardům. K tomu jsou připojeny i náměty, které původně předložila paní senátorka Wernerová. Jsme v okamžiku připomínkového řízení. Je pravda, že tam u těch námětů byla ta přenositelnost čísla do deseti dnů, my jsme se snažili možná až příliš dlouho dosáhnout konsenzu a já dopis pana premiéra beru jako součást připomínkového řízení. V tuto chvíli provádíme jeho vypořádání a tyto náměty tam zapracujeme. Přidáme tam ještě jednu věc a to je otázka ceníků a jejich zveřejňování tak, aby uživatelé sítí věděli, za kolik kdo nakupuje služby.

Čili tímto způsobem se k tomu postavíme a chci pevně doufat, že tato Sněmovna potom ty návrhy, až tady budou na stole, což by mělo být brzy, podpoří. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane ministře. Má pan poslanec zájem o doplňující otázku? Má, takže máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za odpověď, pane ministře. Nechci tedy spekulovat, nakolik je premiérovo nařízení pro vás závazné, ale současně bych vás rád upozornil, že tuto jeho iniciativu přivítaly nejen spotřebitelské organizace, ale i další instituce, včetně státních, které mají digitální problematiku ve své gesci. Proto bych si i já vás, a to nejen jako předseda podvýboru pro ICT průmysl a eGovernment, dovolil poprosit, abyste se zasadil o co nejrazantnější úpravy příslušného zákona, tak abychom se v tomto ohledu přiblížili podmínkám vyspělé Evropy, kde je ochrana spotřebitele prvořadou záležitostí. Stačí si třeba jen porovnat ceny v oblasti mobilní komunikace či mobilního internetu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Ptám se pana ministra, jestli chce ještě reagovat na tu doplňující otázku. Ano. Takže máte slovo, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Mohu slíbit, že toto přání bude vyslyšeno. Zároveň si nejsem jist, ke které státní instituci jste referoval, možná to bude jeden z dosluhujících členů rady ČTÚ.

Tam bych chtěl dodat ale ještě jednu věc. Ono i když tam zapracujeme všechny ty změny, tak ještě i potom je zapotřebí ochota jít do konfliktu. A občan má potom dvě možnosti. Buď jít k soudu, což je samozřejmě obtížné, ale je tam ještě jedna možnost mezitím, která v minulosti byla posílena, a to je možnost jakéhosi smírčího řízení, v tomto případě s Českým telekomunikačním úřadem. A já pevně doufám, že tato možnost bude daleko více využita, protože i po zapracování těch návrhů tam přece jenom kus šedé zóny zůstane a bude také na odhodlání a ochotě jít do konfliktu i těch jednotlivých zákazníků a podpoře, kterou poskytne poskytovatel zprostředkovateli smírčího řízení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane ministře. Další v pořadí je pan poslanec Martin Novotný, kterého ale v sále nevidím. Také jeho interpelace propadá.

Dám slovo panu poslanci Kaňkovskému, který bude interpelaci směřovat na ministra Miloslava Ludvíka. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne ještě jednou. Jsem rád, že po dlouhé době můžu interpelovat přítomného ministra, nikoliv prázdnou židli, vážím si toho.

Vážený pane ministře, opakovaně se vracím k problematice povinného očkování. Jen podotýkám, že nejsem odpůrce očkování, ale vadí mi, že některé sporné otázky zůstávají dlouhodobě bez řešení. Když jsme tady před časem projednávali novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, tak tady v diskusi padly některé veřejné sliby tehdejšího ministra Svatopluka Němečka týkající se právě problematiky očkování. Jednou z nich je vyřešení situace kolem posudků o zdravotní způsobilosti pro zotavovací akce dětí, kdy pan ministr tady ve druhém čtení na můj návrh, že by se to mohlo vyřešit tím, že by to bylo navázáno na preventivní prohlídky dětí, řekl, že si myslí, že je to dobré řešení a že do tří měsíců toto zkusí vyřešit. Bohužel, nestalo se tak doposud.

A k dalším slibům, které tady padly, byl slib, že bude řešeno odškodnění nežádoucí následků povinného očkování. Já bych se v této souvislosti chtěl zeptat, jak vy přistoupíte k tomuto slibu bývalého ministra Němečka, že tato situace bude řešena. Hovořilo se o fondu na odškodnění trvalých následků povinného očkování. Po určitých jednáních dneska víme o tom, že připravujete zákon o této záležitosti, a já bych se chtěl zeptat, v jaké fázi příprava tohoto zákona je a zda stihnete připravit zákon ještě v tomto volebním období tak, aby mohl být ještě schválen.

Druhá otázka směřuje právě k oněm posudkům na zotavovací akce dětí, jako jsou školy v přírodě, letní tábory a další, zda i touto záležitostí se ministerstvo v tuto chvíli zabývá a v jaké je to fázi.

Předem děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan ministr zdravotnictví.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, já jsem se už aspoň rámcově seznámil s problematikou nové právní úpravy, která by řešila odpovědnost státu za následky způsobené očkováním. Je fakt, že takový zákon má řada států a i poslední nálezy Ústavního soudu po něčem takovém volají. Takže já sám díky tomu, že v podstatě pocházím z nemocnice, která je jedním ze dvou největších dětských zdravotnických zařízení na světě, tak sám se s tím i ztotožňuji, protože jsou prostě případy, kdy očkovací vakcína má nějaké neblahé následky, a na druhou stranu velmi podporuji povinné očkování. Čili z tohoto plyne, že se ztotožňuji s tím, že tato právní úprava je nutná.

Já aspoň z toho, s čím jsem se seznámil na ministerstvu, tak vím, že v této chvíli je to v nějakém posledním stadiu, kdy to dělají tzv. věcňáci, tzn. že je to v této fázi přípravy. A předpokládám, že někdy začátkem měsíce února bychom měli poslat věcný návrh zákona o odškodnění újmy způsobené povinným očkováním do připomínkového řízení.

Faktem je, že podle toho, co jsem tady zatím viděl a co umím odhadnout, je, že co se na vládu dostane do konce února, to asi tady má naději. Takže asi podle toho poznáme, jestli se podaří protlačit to tím vnitřním a vnějším připomínkovým řízením včas, tak pravděpodobně bude mít ještě v tomto volebním období naději. Nicméně tak jako tak na ministerstvu ten věcný záměr zůstane. Takže v případě, že by nebyla šance, aby to prolezlo, tak předpokládám, že v příštím volebním období se k tomu asi můj budoucí nástupce nebo nástupkyně budou schopni vrátit.

Co se týká těch potvrzení na tábory, což je posudek, který vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, tak ve vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon o specifických zdravotních službách, je tento posudek vyňat z obecně stanovené doby platnosti posudku, která je 90 dnů, z toho důvodu, aby byla doba jeho uplatnění jeden rok a byl použit vícenásobně. Takže předpokládám, že toto by vás mohlo uspokojit. S tím, že hlavně novela tohoto zákona jako tisk 874 před projednáváním ve druhém čtení - měla být tady projednávána vlastně včera, bohužel se nedostavila, nicméně pokud vím, tak by měla být zařazena jako jeden z pevných bodů na únorovém zasedání, takže tam bychom to měli probrat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane ministře. Táži se pana poslance, zda má zájem o doplňující otázku. Není tomu tak.

V tom případě má slovo další v pořadí pan poslanec Michal Kučera, který přednese svou interpelaci na ministra životního prostředí Richarda Brabce. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že pan ministr Brabec je někde v Ústeckém kraji na kampani a není zde na interpelacích, tak svou interpelaci stahuji, ale nechám si ji na příště.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Beru na vědomí. V tom případě dávám slovo panu poslanci Radimu Holečkovi, který nám přednese svou interpelaci na ministra financí Andreje Babiše. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, opravdu Ministerstvo financí vážně uvažuje o tom, že sebere až desítky milionů korun obcím, které se těší vysokým příjmům z hazardu? Slyšel jsem, že současný systém přerozdělování peněz z tzv. technických her považujete za nespravedlivý a chcete výnosy rozdělit mezi všechny české obce. Já mám ale informace, že dotčené obce nejsou tímto nápadem nadšené. Poukazují na to, že díky hazardu financují zdravotnictví, sport nebo turistický ruch v regionu v těch oblastech, o které se stát nedokáže tak dobře postarat. Jak si celou změnu konkrétně představujete?

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Vaše interpelace bude odpovězena písemně ve lhůtě 30 dnů.

Další v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová. Nicméně tu také nevidím v sále, tudíž její interpelace propadá.

Dávám slovo panu poslanci Mackovíkovi, který bude přednášet svou interpelaci na pana ministra Ludvíka, který nás právě opustil před chvílí, je řádně omluven.

 

Poslanec Stanislav Mackovík: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, pan ministr právě odešel, takže to zkrátím jenom na otázky, na které přijde písemná odpověď.

Zajímá mě to, jak to bude se zákonem o neziskových nemocnicích, který ČSSD před volbami v roce 2013 slibovala, a zda tento zákon se dotkne všech zdravotnických zařízení v České republice, nebo bude selektivní a bude se dotýkat třeba jenom fakultních nemocnic.

Dále mě zajímá řešení přesčasové práce. Protože my se všichni tváříme, že v našem zdravotnictví je to v pořádku, ale není. Přesčasová práce je nedílnou součástí fungování našeho zdravotnictví, bez toho to prostě nejde. Ovšem je tady jedna základní disproporce. Zatímco lékařům se zcela pravidelně přesčasová práce proplácí, tak nelékařskému zdravotnickému personálu se pravidelně neproplácí a snaží se to většinou zaměstnavatelé obejít tak, aby prostě za to nemuseli dát ani jednu korunu. Výsledek toho je, že nám personál odchází. Personální a věcné technické vybavení možná splňujeme, ale nemocnice už nesplňují personální vybavení, že na oddělení, kde má být dejme tomu všeobecná sestra, tak už je zdravotnický asistent, což neodpovídá současné legislativě. Tak mě zajímá, jak to budeme řešit dál, aby nám nevznikly jenom některé vybrané nemocnice, kde ti lidé dosáhnou na zvýšení platů, a ti ostatní nebudou mít přidáno a budou chodit jen do těch velkých nemocnic a nám se zdravotnictví na periferii vyprázdní. To i v souvislosti s tím připravovaným a tolik omílaným zákonem o neziskových nemocnicích.

A poslední věc, zda se nějakým zásadním způsobem změní zákon o nelékařích, především ve způsobu jejich vzdělávání, a jaký názor na to má současné vedení Ministerstva zdravotnictví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Vaše interpelace bude odpovězena písemně.

Dalším interpelujícím poslancem je pan poslanec Ludvík Hovorka, který bude svou interpelaci směřovat na pana ministra zdravotnictví Ludvíka Hovorku.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, na jednom z prvních zasedání výboru pro zdravotnictví jsme se zabývali novelou zákona o ochraně veřejného zdraví. Tehdy se vzedmula taková vlna odporu ze strany rodičovské veřejnosti, ale i ze strany odborné veřejnosti - připomínky k očkování a k navýšení sankcí pro lékaře kvůli neočkování. Tehdy jsem inicioval, aby vznikla komise, která by řešila jak připomínky laické veřejnosti, tak odborné veřejnosti. Tehdy se zavázal váš předchůdce pan ministr Němeček a hlavní hygienik, tehdy pan doktor Valenta, k tomu, že z výsledků této komise bude učiněn závěr a odsouhlasený závěr této komise bude podnětem pro novelu zákona o ochraně veřejného zdraví.

Bohužel dneska není ve funkci ani hlavní hygienik pan doktora Valenta, ani pan ministr Němeček. Já chci jenom vědět, nakolik komise dokončila svá jednání, jestli jsou konkrétní výstupy z této komise, které by byly předány v legislativním odboru ministerstva, které má vytvářet onu zmiňovanou novelu o ochraně veřejného zdraví. Prosím o písemnou odpověď a také o odpověď, které připomínky z komise budou zapracovány do nového zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Také děkuji, pane poslanče. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů.

Dalším v pořadí je pan poslanec Vít Kaňkovský, který tu ještě před chvilkou byl, ale už ho nevidím, takže také jeho interpelace propadá.

Dám slovo panu poslanci Mackovíkovi, který bude přednášet svou interpelaci na ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Mackovík: Ještě jednou děkuji. Budu pokračovat v první interpelaci, která se týkala už exekutorů. Zajímalo by mne, kolik v letech 2015 a 2016 bylo exekutorů před kárným senátem. Potom jaké byly důvody toho, že skončili před kárným senátem, a za třetí, jaké bylo následné rozhodnutí kárného senátu v jejich kauzách, to znamená, jakým způsobem byli potrestáni. Pokud jde o to, co byly důvody kárného řízení, tak mě zajímá opravdu nějaké podrobnější seznámení s tím, abychom si udělali analýzu toho, kolik máme v České republice exekucí a jak vážná jsou potom pochybení exekutorů při výkonu své činnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr vám odpoví písemně do 30 dnů.

Jako další v pořadí nám svou interpelaci přednese pan poslanec Michal Kučera. Interpelace směřuje na ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vzhledem k nepřítomnosti paní ministryně Šlechtové svou interpelaci stahuji a nechám si ji na příští zasedání Sněmovny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Další v pořadí se svou interpelací je paní poslankyně Věra Kovářová. Ani tu nevidím přítomnou v sále, takže tato interpelace propadá.

Dávám slovu panu poslanci Radimu Holečkovi, který bude interpelovat ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, Státní ústav pro kontrolu léčiv dosud vyměřil 22 lékárnám kvůli nelegálnímu vývozu léků pokuty ve výši 34 mil. korun. Hovoří se u uzavřených případů o objemu 149 mil. korun. Jedná se opravdu i o léky, u kterých si lékárníci často stěžují na jejich nedostatek. Do kterých zemí se nejčastěji nelegálně vyváží? Jak rozlišíte legální reexport od nelegální činnosti? Zvažujete nějaké systémové řešení?

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za přednesenou interpelaci, na kterou vám bude odpovězeno písemně do 30 dnů.

Slovo dávám panu poslanci Ludvíku Hovorkovi, který bude přednášet interpelaci na ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, minule jste řekl, že máte určité zkušenosti s léčivými přípravky. Chtěl bych se zeptat, jak se vy, jako dlouholetý ředitel Nemocnice Motol, díváte na záležitost zpětných bonusů. Je známo, že řada léčivých přípravků, ale i nezdravotnické prostředky se obchodují s takzvanými zpětným bonusy, to znamená, firma dodá léčiva za určitou cenu, vykáže je zdravotní pojišťovně za nejvyšší cenu číselníkovou a potom inkasuje rozdíl ve formě bonusů od konkrétní firmy, který je potom v lepším případě příjmem nemocnice, v tom horším případě, jako to bylo dřív třeba v Nemocnici Na Homolce, je příjmem některých soukromých fyzických osob v nemocnici.

Já bych chtěl vědět, jestli uděláte něco s tímto pokřiveným systémem. Protože neznám příliš mnoho oborů, kde by takovýmto způsobem byly pokřivené ceny. Tady skutečně dochází podle mého názoru k podvodům, protože nejsou léčivé přípravky ani zdravotnické prostředky obchodovány za reálné ceny, ale za ceny předražené, a potom se reálné ceny promítají ve formě bonusů, které inkasuje nemocnice. Podle mého názoru by bylo jednoznačně lepší, kdyby se cena zreálnila, farmaceutické firmy, případně distributoři dodávali za reálné ceny a nemocnice platily reálné ceny. Myslím si, že by celý systém ušetřil a byl by transparentnější. Chci znát váš názor, jak s tímto naložíte a jestli i po fakultních nemocnicích budete požadovat, aby nakupovaly za reálné ceny, a zpětné bonusy byly odstraněny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já také děkuji. Pan ministr vám odpoví ve lhůtě 30 dnů. Dalším v pořadí je pan poslanec Mackovík, kterému dávám slovo.

 

Poslanec Stanislav Mackovík: Děkuji za slovo. Já bych chtěl předeslat, že nevyužiji svoji další interpelaci pod č. 44, protože otázky na pana ministra položím teď.

Já jsem zde interpeloval minulý čtvrtek a právě jsem interpeloval ohledně kategorie vrtulníků, které byly vybrány prostřednictvím společnosti ATEC, která začala létat v Olomouci a měla jít původně do Ústí nad Labem. To se odehrálo ve čtvrtek, v pondělí nato Ministerstvo zdravotnictví zrušilo tendr na provozovatele letecké záchranné služby v Ústí nad Labem. Jak jsem četl různé tiskové zprávy, které byly publikovány, tak to bylo právě kvůli nejasnosti o způsobilosti vrtulníků v dané odpovídající třídě výkonnosti.

Tak se ptám, jak je možné, že na jednu stranu ministerstvo už konečně dospělo skutečně k závěru, že nejasnosti tam jsou a že třída neodpovídá, a na druhou stranu nechává v Olomouci provozovatele s vrtulníkem, který v té kategorii není, byť v zadávacím řízení Ministerstva zdravotnictví bylo napsáno, že tu kategorii musí splňovat. To znamená, je podepsána smlouva, pane ministře, od 1. ledna na základnu v Olomouci a smlouva je v souladu se zadávacím řízením, když ta firma neprovozuje vrtulník ve třídě první výkonnosti, neboli v kategorii A?

Ještě se chci zeptat, zda pokud bude vypsáno nové výběrové řízení na Ústí nad Labem, změníte parametry tak, aby už tam nefigurovala kategorie A a snížíte požadavky na technickou způsobilost vrtulníků, anebo se budete řídit evropskými leteckými předpisy a budete požadovat, aby tam byl vrtulník v kategorii A. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče, odpověď obdržíte písemně ve lhůtě 30 dnů.

Nyní dávám slovo panu poslanci Radimu Holečkovi, který přednese svou interpelaci na nepřítomného ministra vnitra Milana Chovance. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, Ministerstvo vnitra zamítlo žádost o odškodné, kterou podali čtyři z pěti Čechů unesených v Libanonu. Unesení chtěli odškodné 40 mil. korun, neboť tvrdili, že tajné služby mohly únosu zabránit, neboť disponovaly informací, že se plánuje odveta za zatčení libanonského agenta Alího Fajáda. Co vy si, pane ministře, o celé věci osobně myslíte vzhledem ke skutečnosti, že advokát Jan Švarc byl Fajádovým advokátem?

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. Nyní má slovo pan poslanec Michal Kučera, který přednese svou interpelaci na nepřítomného ministra životního prostředí Richarda Brabce. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, co jsem říkal v předchozí interpelaci, že pan ministr Brabec dělá kampaň v Ústeckém kraji a není na interpelacích přítomen, svou interpelaci stahuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Ludvík Hovorka, který přednese svou interpelaci na ministra Jana Mládka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, podle veřejně dostupných zdrojů ČEB půjčila téměř 12 mld. korun na projekt elektrárny Adularya v Turecku. Podle posledních informací dodavatel je v úpadku, to je Vítkovice Power Engineering, a investor v Turecku je také údajně blízko úpadku. Navíc se údajně zjistilo, že ta elektrárna má vadné kotle, resp. kotle, které nejsou schopny spalovat uhlí z blízkého lomu, to znamená, že bude potřebná zřejmě přestavba těch kotlů. Z toho vyplývá, že pokud se sejdou všechny ty horší varianty, tak je možné, že tato investice a záruka ČEB přijde vniveč.

Pan ministr Zaorálek měl údajně jednat v Turecku v závěru loňského roku. Chtěl bych se zeptat, zda došlo k nějakému posunu a jestli je nějaká šance, že elektrárna bude dokončena a ČEB a potažmo český stát nepřijde o 12 mld. korun. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Máme tu příjemnou změnu. Pan ministr nám odpoví osobně. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Hovorko, dovolte mi říct několik slov k projektu Adularya, což je výstavba tepelné elektrárny 2x 145 MW plus výstavba lignitového dolu v Turecku. Projekt tak tvoří tři relativně samostatné části: důlní část, blok A a blok B elektrárny. Jedná se o projekt financovaný prostřednictvím vývozního úvěru České exportní banky, který je jištěn Exportní garanční a pojišťovací společností. Celková pojistná angažovanost EGAP dosahuje 16,1 mld. korun. Nesplacená výše jistiny úvěru dosahuje celkem 11,7 mld. korun. Obě společnosti dospěly ke shodě na společném postupu nastalé situace.

Dlužníkem je turecká společnost Adularya Enerji Elektrik, dále jen ADU, která je součást holdingu Naksan, jehož dcera Naksan Plastik je rovněž ručitelem projektu. Projekt byl až dosud z české strany realizován EPC kontraktorem vývozcem Vítkovice Power Engineering. Oba dva bloky jsou ve vysokém stadiu dokončenosti. První blok již několik měsíců fungoval, než nastaly ony zmíněné potíže s kvalitou uhlí, které neodpovídá kotli. Druhý blok je zhruba dokončen z 95 %. Důl, lignitový důl je dokončený.

Bohužel nastaly tam dvě události, které zkomplikovaly další vývoj vedle již problému s uhlím. Ne že turecký partner je blízko konkurzu. Tam došlo k tomu, že ať už pravdivě, či nepravdivě vlastník Naksan Holding, resp. rodina vlastnící Naksan Holding, také Naksan Plastik, jsou považováni za stoupence pana Gülena a po pokusu o převrat jsou majitelé buď ve vazbě, anebo ti, kteří byli rychlejší, v emigraci.

Firma byla přebrána tureckým fondem pojištění vkladu TMSF, s kterými také jedná česká strana. To znamená Česká exportní banka a EGAP. Turecký fond pojištění vkladu jako správce se vyjádřil ve smyslu, že nehodlá elektrárnu dlouhodobě držet či provozovat. Na naléhání ČEB a EGAP však přislíbil zajistit provozní financování ze zdrojů investora a ručitele Naksan, ovšem bez finanční participace TMSF na dostavbě. Upřímně řečeno, už byl problém z hlediska Naksan Holdingu, protože Naksan Holding je velká firma a 5 tisíc zaměstnanců úplně v jiném oboru, což je plastikářský, vyrábí především nákupní tašky pro globální firmu Tesco.

Po dokončení aktuálních jednání o materiální ochraně hodnoty zastavených aktiv formou zazimování a konzervace je třeba se zaměřit na další kroky na jednání s TMSF a tureckými vládními orgány o dalším osudu elektrárny zejména z hlediska identifikace budoucího vlastníka a provozovatele projektu pro případ dostavby a spuštění elektrárny. V rámci těchto jednání je třeba nadále akcentovat prioritní zájem české strany na splacení pojištěného úvěru. Kromě výše uvedených jednání ČEB a EGAP s TMSF probíhají rovněž jednání zástupců akcionářských resortů ČEB a EGAP se zástupci TMSF.

Chtěl bych tedy dodat, aniž bych se chtěl vyhýbat zodpovědnosti, toto je deal, který udělal ČEB a EGAP, a akcionáře tyto instituce mají čtyři. Hlavním akcionářem je Ministerstvo financí - zhruba 40 %. Pak je Ministerstvo průmyslu a obchodu - 24 %, zbytek mají Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo zemědělství. Tato akcionářská ministerstva se snaží společně najít nějaké řešení. Aby ta situace byla ještě komplikovanější, problém je i na české straně, protože firma Vítkovice Power Engineering se dostala do situace, kdy na ni byla vyhlášená insolvence a prochází reorganizací. A je otázkou, jestli ČEB bude moci použít této firmy, která je v reorganizaci, což znamená, že takové poměrně složité operace jako dostavbu tepelné elektrárny (upozornění na čas.) - hned končím, pane předsedající - bude dělat poměrně těžko, anebo jestli bude nalezena jiná firma, která elektrárnu dokončí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Možná bude ještě prostor po doplňující otázce, o kterou má pan poslanec zájem. Takže prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za odpověď. Chtěl bych se zeptat. Jsou údajně dvě varianty, jak tu elektrárnu vlastně spustit nebo zajistit její hladký provoz, a to je buď výměna, nebo úprava kotlů zhruba za 100 milionů dalších korun tak, aby byly schopny spalovat uhlí z blízkého lignitového dolu, anebo dovážet uhlí z větší dálky, což ale zřejmě by bylo možná ne tak ziskové, resp. ztrátové.

Chtěl bych se ale zeptat, přece za konkrétním úvěrem nebo rozhodnutím o úvěru muselo zřejmě být rozhodnutí minulé vlády. Čili je tam i určitá, řekněme, politická odpovědnost. A potom bych se chtěl zeptat, když jste říkal, že ten turecký státní fond nechce dlouhodobě držet a spravovat aktiva nebo tu elektrárnu, tak jestli je nějaká šance, že by mohlo dojít k tomu, že ten turecký fond bude hledat vlastníka. Nebo jak se to potom bude řešit, ten majetkoprávní vztah. Kdo vlastně bude tu elektrárnu provozovat v budoucnu. (Upozornění na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr bude reagovat. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Ano, je to tak, bude. Pokud elektrárna má být provozována, tak bude hledat nové řešení, které je zhruba v těch intencích, které jste naznačil, pane poslanče. Buď se změní kotel, nebo se změní uhlí. Na to bude nutné najmout nějakou firmu. Já osobně si myslím, že by to mohla být Škoda Praha, v zásadě státní firma, ale to samozřejmě bude teprve předmětem jednání, kde ta primární zodpovědnost je za manažery ČEB a EGAP. A tato firma by měla navrhnout to nejlepší řešení.

Z hlediska vlády vidím jiný úkol. Já samozřejmě jsem připraven do Turecka jet, protože je zapotřebí nejenom elektrárnu dokončit, ale také zajistit odběr elektřiny. Podmínky pro to v Turecku jsou, protože plastikářská firma se pustila do úplně jiného oboru, protože v Turecku díky překotnému rozvoji je málo elektřiny. Takže naděje na to, že tu elektřinu budou chtít odebírat do sítě, je, ale jistota nikoliv.

Z hlediska odpovědnosti, to se obávám, není dokonce ani minulá, ani předminulá vláda, to jsou někde roky 2008 až 2010. To znamená pravděpodobně sdílená zodpovědnost za Topolánkovy a Fischerovy vlády.

Jestli možno mluvit o nějaké chybě, která je celkem zřejmá na rozdíl od věcí, které jsou docela komplikované, proč tam není to odpovídající uhlí, tak co je ale úplně jasné, je to, že Česká exportní banka neměla nikdy sama půjčit takový objem peněz, že měla udělat nějaké konsorcium nebo klubové financování a přizvat několik dalších bank a snížit riziko, protože ta expozice České exportní banky v jednom případě, v jedné zemi, je příliš velká.

Na obhajobu snad mohu dodat jedině to, že orientace na Turecko byla vedena snad i dobrou vírou diverzifikace (upozornění na čas) portfolia ČEB z prostoru bývalého Sovětského svazu do jiné země. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám za odpověď. Další v pořadí je pan poslanec Stanislav Mackovík. Konstatuji, že při svém předchozím vystoupení tuto interpelaci stáhl, netrvá na ní. Tudíž má slovo pan poslanec Radim Holeček, který přednese svou interpelaci na ministra životního prostředí Richarda Brabce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, někde v diskusním pořadu jste řekl větu, že splachovat pitnou vodou je barbarství. Mě přitom hned napadly nějaké regulační zásahy a la vaše kontroly komínů. Nebudete lidem výrazně mluvit, myslím tím nařizovat, zakazovat, do toho, čím splachují, že ne? Jak k tomu přijdou obyvatelé panelákových či činžovních domů, kteří jinou vodu než pitnou nemají?

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Vaše interpelace bude zodpovězena písemně ve lhůtě třiceti dnů. Současně konstatuji, že se jednalo o poslední ústní interpelaci, která byla podána dnešního dne. Nezbývá mi než konstatovat, že jsme pro dnešní den ukončili projednávání ústních interpelací. Z tohoto důvodu přerušuji tuto schůzi, ve které budeme pokračovat zítra, v pátek 20. ledna v 9 hodin projednáváním bodu číslo 207.

Přeji všem příjemný večer.

 

(Jednání skončilo v 17.32 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.