Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jan Bartošek)

290.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Na pořad 54. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem pět odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad poslanecké schůze Poslanecké sněmovny. K projednání nám zbývá jedna odpověď.

Upozorňuji všechny poslance, že ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

A nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. Předseda vlády Bohuslav Sobotka odpověděl na interpelaci Zdeňka Ondráčka ve věci reálného vývoje mezd příslušníků bezpečnostních sborů. Interpelace se předkládá jako tisk 981 a projednávání této interpelace bylo přerušeno. Otevírám rozpravu a vidím do ní přihlášku pana poslance Ondráčka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, děkuji, že jste si na mě udělal čas aspoň těch třicet minut, když jste avizoval odchod v 9.30. Můžete klidně na mě mluvit i zezadu, jestli se vás otáži, jestli jste se seznámil s tím, co jsem zde říkal v minulém týdnu bez vaší přítomnosti při svém cca třicetiminutovém projevu a seznámení kolegů s mými výhradami k této problematice. Pokud byste s tím seznámen nebyl, musel bych některé věci zopakovat.

Nevím, reakci žádnou nevidím od pana premiéra. Takže shrnu pouze to, co jsem zmínil v těch deseti bodech, a to srovnání těch platových tarifů, které jsou, a v reakci na odpověď, na jinou písemnou interpelaci od ministra vnitra Milana Chovance, který na odpověď - písemnou interpelaci pana poslance Grebeníčka odpověděl.

Je pravdou, že příjmy policisty v páté platové třídě, a těch máme u nás podle statistiky z Policejního prezídia nejvíce, cca 9 700 policistů v této platové třídě, že příjem policisty v platové třídě s praxí do patnácti let se od roku 2010 zvýšil o 300 korun hrubého. Pokud vnímáme vývoj inflace, pane premiére, a přiřkneme, že za sedm let se zvýšil plat příslušníka v této platové třídě, kterých je nejvíc, o 300 korun, určitě dojdeme spolu k závěru, že reálná mzda takového policisty je pod hodnotou z roku 2010, protože to, co si mohl koupit v roce 2010, si rozhodně nemůže koupit v roce 2016, resp. 2017.

Dále jsme hovořili o tématu náboru. A v náboru jsem zmínil to, že sice vláda se zavázala, že bude mít dostatek příslušníků a pro letošek si plánovala přijmout 850 nových příslušníků Policie ČR. Pokud vyjdu ze statistik Policejního prezídia, tak za rok 2016 se vám podařilo navýšit početní stav policie o 312 mužů a žen. To znamená nějakých 500, 530, 540 se vám lidí znáborovat nepodařilo. Proč? O tom bychom mohli vést širokou diskusi a širokou debatu. Jedním z důvodů je to, že nástupní plat policisty je tak nízký, že i vy o tom hovoříte, proč se nedaří náborovat. A zmínil jste to ve své odpovědi, písemné odpovědi, jednomu z předsedů odborových svazů, když jste uvedl - cituji: Jak vyplývá ze statistických údajů, počet odchodů policistů je v letošním - myšleno v loňském roce 2016 - v porovnání s rokem 2015 skutečně mírně vyšší, ale tato data však nevybočují z průměru uplynulých let.

Prognózy a kvalifikované odhady konstatují, že průměr každoročně odcházejících příslušníků je přibližně stejný. Vzhledem k aktuálnímu vývoji na trhu práce se však mění podmínky pro získání nových uchazečů. Zde je nutno uvést, že nabídky trhu práce jsou natolik obsáhlé, že výběr nových uchazečů do řad policie není záležitostí jednoho či dvou roků, ale jde o trvalý úkol, vyžadující trpělivost, plánovitost a vynaložení nemalých prostředků do sofistikovaného oslovení především mladé populace, jíž je třeba nabídnout perspektivu, trvalé zaměstnání a vykonávané činnosti odpovídající finanční ohodnocení.

To odpovídající finanční ohodnocení z mého pohledu není nástupní plat 14 až 16 tisíc hrubého, ale částka podstatně vyšší. Já a řada mých kolegů si umíme představit, že nástupní plat policisty bez ostatních součástí platu, to znamená v základních tarifech, by měl být nejméně 20 tisíc korun hrubého.

Zmínili jsme zde také 150 hodin služby, to, co máte ve své koaliční smlouvě jako jeden z bodů, kdy jste se zavázali: prosadíme zrušení neplacených 150 hodin u policistů. Od podepsání koaliční smlouvy uplynula už poměrně dlouhá doba, více než tři roky, a stále se vám tento bod koaliční smlouvy nepodařilo prosadit a žádný takový návrh zákona do Poslanecké sněmovny zatím nedoputoval. Pokud známe legislativní proces, víme, jak to může dopadnout.

Vím, že tento materiál na vládě projednáváte. Také jsem četl zásadní připomínku z Ministerstva financí, která hovoří o tom, že pokud by mělo dojít ke zrušení 150 hodin, musí dojít ke zvýšení základního fondu pracovní doby ze současných 37,5 na 40 hodin. Je to zásadní připomínka z Ministerstva financí.

Zde jsem zmínil náborový příspěvek, který sice navrhujete v novele zákona 361, a při jiných příležitostech jsem také zmínil, že třeba Městská policie v Praze nabízí náborový příspěvek 100 tisíc korun plus další benefity, jako příspěvek na bydlení, příspěvek na dopravu, stravenky a rizikový příplatek. Rizikový příplatek, samostatná kapitola.

Poslední z bodů, který zde mám, je případný požadavek na zvýšení základních tarifů příslušníků bezpečnostních sborů. Vy jste nedávno zmínil v médiích, že Česká strana sociálně demokratická zajistí zvýšení základních tarifů příslušníků bezpečnostních sborů o 10 % s datem od 1. 7. 2017.

Takže abyste měl aspoň deset minut na zodpovězení mých otázek, položím pouze dvě. První otázka: Platí stále zásadní připomínka Ministerstva financí k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., která vyžaduje zvýšení základní služby ze současných 37,5 na 40 hodin týdně? Ptám se, jestli tato zásadní připomínka Ministerstva financí stále platí a co mají policisté očekávat. Druhá otázka: Jak vážně máme brát vaše prohlášení o zvýšení základních tarifů o 10 % od 1. 7. 2017? Zeptám se přímo - jak je toto projednáno s Ministerstvem financí, konkrétně s ministrem financí, a zda na to máte zajištěné finanční prostředky pro druhou polovinu roku 2017.

Pokud mi, pane premiére, dokážete odpovědět aspoň na tyto dvě poměrně jednoduché otázky, budu velmi rád. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. O slovo se hlásí pan premiér. Prosím, pane premiére.

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Hezké dopoledne, vážené poslankyně, vážení poslanci. Ještě než budu reagovat na nesouhlas s mou odpovědí na písemnou interpelaci, protože to je bod, který tady dnes projednáváme - já jsem panu poslanci písemně odpověděl na jeho interpelaci, on v tuto chvíli nesouhlasí s touto mou odpovědí. Jenom se omlouvám, ústní interpelace budou až odpoledne, takže se domnívám, že bychom se v rámci tohoto bodu měli držet té písemné interpelace, která byla poskytnuta, a odpovědí, které jsem poskytl jako předseda vlády na písemnou interpelaci pana poslance.

Jinak já se potom budu muset za nějakou dobu skutečně omluvit, protože dnes dopoledne se schází vládní výbor pro jadernou energetiku, který bude projednávat velmi důležitou věc, která se týká strategického zájmu České republiky, a to je výstavba nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany, což je téma, které je velmi významné z hlediska budoucího zajištění dostatku elektrické energie pro naši zemi. Ten výbor se dnes mimořádně schází na ministerské úrovni, protože cílem je, abychom posunuli otázku výstavby bloku do další fáze.

Nyní k té interpelaci pana poslance. Já bych mu chtěl především poděkovat za to, že se tady intenzivně zajímá v Poslanecké sněmovně o růst platů policistů, protože to není první interpelace v této věci. Věřím, že do budoucna bude méně důvodů, aby mě pan poslanec Ondráček interpeloval, protože postupně se posouváme ke zlepšení situace policistů. Ale vím, že pan poslanec interpeluje jak ministra vnitra, tak v tuto chvíli předsedu vlády. Myslím, že to je dobře, protože jsou tady některé věci, které vyřešeny nebyly. Já bych byl také velice rád, kdybychom se posunuli ke zlepšení situace při náboru nových policistů. To je, myslím, dneska jedno z klíčových témat.

Já se ještě vrátím k tomu, co se udělalo, jak se situace za poslední tři roky změnila. Ale souhlasím jednoznačně s tím, že klíčové téma dnes je získávat nové kvalitní policisty, kteří budou cítit perspektivu, kteří půjdou k policii ne kvůli náborovému příspěvku, ale půjdou k policii proto, že s ní budou chtít spojit velkou část svého profesního života, možná celý svůj profesní život, a vychováme z nich kvalitní policisty, kteří pomohou zlepšovat situaci v oblasti bezpečnosti občanů.

Když se podíváme na situaci na trhu práce, když se podíváme na to, že máme nejnižší nezaměstnanost za posledních řadu let, dokonce nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie, když se podíváme na to, že nové příslušníky hledá nejenom policie, ale samozřejmě nové příslušníky velmi intenzivně hledá také armáda, a vedle toho nám tady konkuruje privátní sektor, kde se hledá zhruba 140 tis. lidí na volná pracovní místa, která existují v naší ekonomice, tak já myslím, že je naprosto evidentní, že potřebujeme zlepšit náborovou politiku, která se týká nových policistů, event. nových hasičů.

Za prvé chci říci, že pozice nastupujícího policisty je prokazatelně nejobtížnější během prvního roku. V době absolvování základní odborné přípravy se tato pozice zlepšuje, po započtení příplatků se pak nástupní plat pohybuje přibližně v rozmezí 21,5 tis. až 24,5 tis. korun.

Jak jsem už také uvedl ve své písemné odpovědi na interpelaci pana poslance, stupnice základních tarifů, podle kterých jsou odměňováni naši policisté, se v letech 2011 a 2013 vůbec nezměnila. Já jsem nechtěl zbytečně zatěžovat své spolupracovníky a žádat je, aby mi zjistili, kolik tady tehdy bylo interpelací na předsedu vlády a ministra vnitra. Nevím, jestli tady nějaké takové interpelace v Poslanecké sněmovně byly, nicméně tehdy pro to byl důvod. Myslím, že tehdy byl důvod interpelovat, v letech 2011 a 2013, ministra vnitra a předsedu vlády, protože tehdy se tarify vůbec nezvýšily. Vůbec se nezvyšovaly.

K první změně došlo na základě nařízení naší vlády. Čili naše vláda byla první, která to změnila, a od 1. listopadu 2014 se základní tarify plošně zvýšily o 3,5 %. O rok později naše vláda znovu plošně navýšila základní tarify, a to o 4,5 %, a zatím k poslednímu zvýšení základních tarifů došlo k 1. listopadu loňského roku, a to o 4 %. Já jsem velmi hrdý na to, že naše vláda třikrát zvýšila základní tarify pro policisty. Samozřejmě nejenom pro policisty, týkalo se to i dalších zaměstnanců veřejného sektoru. Když se bavíme o resortu vnitra, tak se to týkalo konkrétně policistů a týkalo se to konkrétně hasičů.

Je tedy zřejmé, že vláda se dlouhodobě opakovaně snaží v rámci ekonomických možností, které nám dává státní rozpočet, pravidelně navyšovat finanční prostředky pro příslušníky bezpečnostních sborů. Jsem přesvědčený o tom, že z hlediska jistoty příslušníků bezpečnostních sborů je vhodnější spíše pravidelné navyšování o relativně nižší částky než skokové navýšení o částku vyšší. Ostatně předpokládám, že k navýšení základních tarifů příslušníků Policie ČR a dalších bezpečnostních sborů by mohlo dojít i v letošním roce.

Vláda si uvědomuje, že navyšování platů je třeba doplňovat o konkrétní opaření, které bude motivovat ke vstupu do služebního poměru. Tyto kroky by měla podpořit letos iniciovaná novelizace zákona o služebním poměru, která by měla být schvalována vládou, v níž je zatraktivněn služební poměr pro nové uchazeče jednak o možný náborový příspěvek, a to v rozmezí od 30 tisíc do 150 tisíc, který může služební funkcionář přiznat příslušníkovi sboru po uplynutí zkušební doby, nejpozději však do jednoho roku od přijetí do služebního poměru. Podmínky pro přiznání náborového příspěvku stanoví ředitel bezpečnostního sboru, čímž bude možné pružně reagovat na akutní problémy v personální oblasti.

Druhým motivačním opatřením je akcelerovaný služební postup příslušníků, kteří se po přijetí do služebního poměru osvědčili. Ten bude možné využít i u středoškolsky vzdělaných příslušníků, kteří se nově budou moci hlásit do výběrových řízení na obsazení volného služebního místa, pro které je stanovena služební hodnost až o dva stupně vyšší. Bude tak možné kvalitní příslušníky rychleji ustanovit na volná služební místa odpovídající jejich schopnostem, aniž by bylo třeba čekat i několik let, než uběhne doba nutná pro postup do vyšší služební hodnosti.

Za další, novelizace zákona o služebním poměru se v souladu s koaliční smlouvou snaží odstranit i úpravu, podle které museli příslušníci odsloužit 150 hodin přesčasů ročně bez nároku na náhradní volno či odměnu. V případě, že tato novela nabude účinnosti, navrhováno je prozatím datum 1. července 2017, budou mít všichni příslušníci bezpečnostních sborů nárok na odměnu či náhradní volno za veškerý výkon služby přesčas, což by mělo dále přispět k zatraktivnění služby v bezpečnostních sborech.

Dále existuje celá řada benefitů, které může příslušník bezpečnostního sboru po splnění zákonných podmínek či dalších okolností čerpat, ať už jsou to zvláštní příplatky, odměny, nárok na poskytnutí služebního stejnokroje a výstroje, výsluhové nároky, ozdravné pobyty nebo příplatek za službu v zahraničí.

Tolik velmi stručně popis plánu, se kterým přichází vláda ČR. Myslím si, že to, co bude nejdůležitější, bude, aby se nám ještě do konce volebního období podařilo zakotvit ty dvě hlavní legislativní změny. První se týká náborového příspěvku a ta druhá změna se týká toho, abychom odstranili úpravu, která se týká oněch 150 hodin přesčasů.

V tuto chvíli, pokud jde o příslušnou novelu zákona, tak podle informací, které mám k dispozici, tento návrh je projednáván v Legislativní radě vlády a máme ambici ještě do konce tohoto měsíce ho pokud možno projednat ve vládě. Pokud se podaří Ministerstvu vnitra ty věci připravit tak, aby to vláda do konce ledna mohla projednat, tak následně bychom tento návrh předložili do Poslanecké sněmovny, a pak už to bude na vás, vážené poslankyně, vážení poslanci, jestli v těch návrzích, které tady leží v Poslanecké sněmovně, bude vytvořen dostatečný prostor pro to, aby tato norma mohla být v Poslanecké sněmovně schválena. Řešení je navrženo, je v tuto chvíli na cestě, a bude důležité, aby ten návrh nejprve schválila vláda, a poté ho schválila Poslanecká sněmovna. Já jako předseda vlády mohu jednoznačně říci, že tento návrh ministra vnitra podporuji a předpokládám, že vláda tento návrh schválí.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane premiére. Do rozpravy se hlásí pan poslanec Ondráček, prosím.

Poslanec Zdeněk Ondráček: Ještě jednou, pane předsedající, děkuji. Pane premiére, v podstatě z toho, co jsem vám položil, ty otázky, které jsem chtěl, byly celkem jednoduché, tak jste mi řekl, že je od toho institut ústních interpelací. Nemyslím si, že zrovna se neptám na to, co jsem se vás ptal v písemné interpelaci. Doba běží. Moje interpelace byla 21. října. Otázka zněla, kdy vláda zajistí výrazné zvýšení platů příslušníků bezpečnostních sborů, tak jak to udělala v případě učitelů, lékařů, a dalších. To jsem se zeptal a vy jste mně odpověděl, a teď jste to znovu citoval: Domnívám se, že z hlediska jistoty příslušníků bezpečnostních sborů je vhodnější spíše pravidelné navyšování o relativně nižší částky než skokové navýšení o částku vyšší. Doplněné v budoucnu atd. To jste mně odpověděl 21. listopadu. Ale už v prosinci jste jako sociální demokraté, nejprve ministr vnitra poté i řekl, že od 1. 7. 2017 zajistíte navýšení základních tarifů příslušníků bezpečnostních sborů o 10 %.

Já nevím, jestli sociální demokraté považují 10 % za pravidelné nižší částky. Pokud ano, budu za to velmi rád, protože se dočkáme určitě toho, že 1. července dostanou příslušníci 10 %, tu jednu relativně nižší částku, a pak v listopadu ještě, řekněme, dalších 5 nebo 8 % jako druhou relativně nižší částku. Anebo zda těch 10 % považujete za skokové navýšení, ale v tom případě je to něco jiného, než jste mně odpovídal v písemné odpovědi na moji interpelaci. A proto jsem se vás tedy zeptal legitimně s uplynutím jednoho a půl měsíce od vaší písemné odpovědi a vašich jiných vyjádření pro média, co mám od toho očekávat, co od toho mají očekávat příslušníci bezpečnostních sborů, a snad i logicky jsem se vás zeptal, zda to máte kryto po dohodě se svým koaličním partnerem a samozřejmě zda s tím souhlasí také Ministerstvo financí, protože si oba umíme spočítat částku, že 10 % bude do státního rozpočtu v hodnotách miliard korun. Řekněme minimálně 3,5 až 4 mld. Ale nejsem ekonom, nedokážu to spočítat.

Takže já jsem se vás pouze v doplnění zeptal na to, co jste mně vy odpovídal, a nemusíte mě odkazovat na interpelaci ústní.

První otázka byla, zda se domníváte, že nástupní plat příslušníka bezpečnostních sborů je adekvátní k vykonávané práci a dostatečně motivační, aby o tuto práci projevili zájem noví uchazeči. Vy jste mně popsal, jak jsou příslušníci oceňovaní. V jiných vašich vyjádřeních, a citoval jsem vám vaši písemnou odpověď na dotaz jednoho z předsedů odborových organizací působících u policie, kde jste uvedl něco konkrétního, co jsem citoval. A mně přijdou ty dvě otázky, které jsem vám dal, že jsou úplně v pořádku.

Pokud mluvíme o novele zákona 361, vy mluvíte o účinnosti 1. 7. 2017. V posledním materiálu, který je na vládě, do kterého jsem já koukal, je účinnost od 1. 1. 2018. Ale to není důležité, protože materiál, který jste četl vy, je ještě z období září nebo října, kde toto datum bylo a kde to bylo projednáno s odborovými organizacemi působícími uvnitř Policie ČR. Vy uvádíte dvě z oblastí, které by 361 měla upravovat, a to náborový příspěvek a možnost skoku pro středoškolsky vzdělané policisty. Ale věřte tomu, že to není to zásadní, co příslušníky bezpečnostních sborů trápí.

A pokud mluvíte o dalších benefitech, tak třeba nárok na rehabilitaci nebo... teď si nevzpomenu na ten přesný výraz - těch 14 dní má až příslušník po odsloužení 15 let služby.

Pokud se podíváte, pane premiére, do statistik, které vycházejí z Policejního prezidia, tak zjistíte, že 44 procent policistů, kteří sloužili, odejdou ještě dříve, než dosáhnou na oněch 15 let služby. Pro vás by mělo být hodně alarmující a měl byste pátrat, proč ti policisté, do kterých stát investuje do výcviku, do vzdělání a další, nechtějí sloužit u bezpečnostního sboru a odcházejí ve svých 30, 35, maximálně 40 letech, kdy by pro ten bezpečnostní sbor měli být tou největší devizou, protože v tu dobu už znají veškeré bezpečnostní předpisy, jsou dostatečně vycvičeni a odborně vzděláni. Oni přesto, aniž by čekali na ta pozitiva a sociální jistoty, jak vy o nich možná hovoříte, tak radši požádají o ukončení služebního poměru a odejdou.

Takže já bohužel musím, pane premiére, říct, že jste mně neodpověděl na to, zda dojde k naplnění připomínky ministra financí o navýšení základní doby služby ze současných 37,5 na 40 hodin v týdnu. Pokud by tomu tak bylo, tak každý jeden policista, který slouží v nepřetržitém režimu služeb, což je drtivá většina z nich, odpracuje ročně při 52 týdnech 130 hodin do základní doby služby a stát na tom v podstatě vydělá, protože ne všichni příslušníci museli pracovat 150 hodin zdarma.

Takže moje otázky: zda to je projednáno s Ministerstvem financí, to znamená to navýšení o 10 procent, nebo zda to má být pouze nějaké lákadlo či beranidlo - ale bohužel jste si vzali rukojmí v podobě 40 tisíc policistů a dalších tisícovek příslušníků bezpečnostních sborů u Hasičského záchranného sboru, Celní správy a Vězeňské služby. A druhá věc, jak se postavíte k tomu navyšování základní doby služby. Pokud byste mně dokázal na tyto jednoduché otázky odpovědět, přestože tady nechcete a odkazujete mě na interpelace, tak mně nezbude nic jiného, než abych opravdu dál pečlivě využíval institut interpelací a tyto otázky vám kladl znovu dokola, protože mě se příslušníci bezpečnostních sborů jako předsedy podvýboru pro policii na tyto otázky ptají a já cítím povinnost jim na tyto otázky také odpovídat. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče, a táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Žádnou přihlášku do rozpravy nevidím. Je-li tomu tak, v tom případě rozpravu končím.

Nyní se tedy táži pana poslance Zdeňka Ondráčka, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi.

Poslanec Zdeněk Ondráček: Takže přestože vím, jak dopadne hlasování, tak si dovolím říct, že nesouhlasím s tou odpovědí, byť na tu první část mé interpelace pan premiér odpověděl, částečně i na tu druhou část. Ale vývoj za ty dva měsíce se někam posunul a domnívám se, že bychom na to měli reagovat a být schopni odpovědět v době projednávání, protože víme, že někdy na projednávání musíme čekat i řadu měsíců a události v této zemi se prostě vyvíjejí. Takže dovolím si odmítavé stanovisko, nesouhlas s odpovědí pana premiéra. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Váš návrh usnesení je nesouhlasné stanovisko. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro nesouhlasné stanovisko, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 191, přihlášeno je 95 poslankyň a poslanců, pro návrh 29, proti 38. Tento návrh nebyl přijat.

Tak, já vám děkuji. Vzhledem k tomu, že žádné další písemné interpelace nedorazily, tak končím projednávání tohoto bodu.

Přečtu omluvy: Pan premiér upřesňuje svoji omluvu, omlouvá se dnes od 9.30 do 12 hodin a dále od 16 hodin z pracovních důvodů. Dále se dnes omlouvá na celý jednací den ze zdravotních důvodů paní poslankyně Pěnčíková a dále od 13 do 16.30 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan místopředseda Radek Vondráček. Z důvodu nemoci se na celý den omlouvá paní poslankyně Markéta Adamová, z důvodu účasti na Mezinárodním veletrhu turistických možností v regionech REGIONTOUR se omlouvá na celý den paní ministryně Karla Šlechtová, do 11.15 hodin z osobních důvodů se omlouvá paní poslankyně Věra Kovářová, na celý den se omlouvá pan poslanec Adam Rykala a dále z osobních důvodů na celý jednací den se omlouvá pan poslanec Vladislav Vilímec.

Vážené kolegyně a kolegové, připomínám, že na dnešní jednání máme již pevně zařazené tyto body. Nejprve bychom měli jednat o bodu 282, což je privatizace v OKD, na 11. hodinu jsme pevně zařadili bod 191, je to sněmovní tisk 823, a dále 201, sněmovní tisk 966, a na 12. hodinu jsme pevně zařadili bod 197, Pařížská dohoda. Poté bychom projednávali body z bloku Zprávy, návrhy a další, případně bychom pokračovali body z bloku Smlouvy, první a druhé čtení.

A já otevírám další bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.