Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Radek Vondráček)

291.
Ústní interpelace

které jsou určené předsedovi vlády ČR, vládě ČR a ostatním členům vlády. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace, nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu ČR, a to v čase od 14.30 do 16.00 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Nyní dávám slovo poslanci Romanu Procházkovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády ČR pana Bohuslava Sobotku. Připraví se pan poslanec Tomio Okamura.

 

Poslanec Roman Procházka: Tak já děkuji za slovo, pane první místopředsedo. Než začnu se svou interpelací, tak bych vám ještě velmi rád pogratuloval ke zvolení za prvního místopředsedu Sněmovny a popřál vám mnoho úspěchů ve vaší nové funkci.

Vážený pane premiére, velmi mě zajímají dopady kauzy ROP Severozápad, ve které byli mimo jiných obviněni i někteří vysoce postavení krajští představitelé ČSSD v Karlovarském kraji. Jen připomenu, že jde o kauzu ovlivňování evropských dotací v regionálním operačním programu Severozápad, kdy bylo sděleno 24 lidem obvinění a způsobená škoda byla vyčíslena na bezmála 14 miliard korun. Jedním z obviněných je i chebský starosta Petr Navrátil, nyní už bývalý krajský předseda ČSSD v Karlovarském kraji. Bývalý proto, že po vaší výzvě dne 16. prosince sice pozastavil svoje členství v ČSSD a odešel ze všech vnitrostranických politických funkcí, neodešel však z funkcí veřejných, k čemuž jste obviněné rovněž vyzýval.

Jste předsedou ČSSD a já se vás nyní tedy táži, jak se vaše strana hodlá popasovat s tím, že chebská buňka ČSSD i nadále podporuje na pozici starosty města obviněného člověka. A nejenom to. Zvolení zastupitelé za ČSSD jsou ochotni kvůli tomuto jedinému jménu rozbít i funkční a akceschopnou koalici ve městě. Můžete prosím vysvětlit, proč by trestně stíhaná osoba, která ohrožuje dobré jméno strany, neměla zároveň ohrožovat i dobré jméno města Chebu? Vyzvete vaše představitele k tomu, aby to neprodleně řešili? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Tak. Já děkuji za dodržení času. Slovo má pan předseda vlády Bohuslav Sobotka.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Hezké odpoledne, vážené poslankyně, vážení poslanci. Já chci jenom připomenout, že tohle jsou ústní interpelace poslanců na předsedu vlády ČR. Nejsou to interpelace na předsedu sociální demokracie. Myslím si, že předmětem těchto interpelací by neměly být vnitrostranické záležitosti kterékoliv parlamentní strany. Myslím, že to je to samé, ta interpelace. Kdybych ji měl k něčemu přirovnat, kdyby třeba poslanec sociální demokracie interpeloval předsedu hnutí ANO a ministra financí Andreje Babiše nikoliv kvůli jeho činnosti na Ministerstvu financí, ale kvůli tomu, že ANO třeba zrušilo místní organizaci ANO v Opavě nebo na Brně-severu, jak jsem se dneska dočetl v novinách. To znamená, tyhle interpelace by se skutečně neměly týkat činnosti jednotlivých politických stran, ale měly by se týkat fungování vlády a činnosti vlády a činnosti předsedy vlády.

V tomto kontextu, ačkoliv na to ten dotaz nebyl, tak jenom musím říci, že vláda žádným způsobem nezasahuje do vyšetřování, které se týká kauzy ROP Severozápad. Za druhé já, jako předseda vlády nemám informace o této kauze.

Pokud jde o povahu jednotlivých obvinění, která pan poslanec zmiňoval, tak ta jsou známa zejména těm lidem, kterých se týkají. Já skutečně nemám informaci o tom, z čeho tito konkrétní jednotliví lidé byli obviněni. Je to věc policie, státního zastupitelství, pravděpodobně v budoucnu soudu, pokud se ty věci k soudu dostanou, a teprve soud bude moci rozhodnout o tom, jestli někdo spáchal, nebo nespáchal trestný čin. Takovýto výrok nemůže učinit předseda vlády a nikdo z členů vlády. Vláda prostě nezasahuje do trestního řízení v této věci a ani nemůže zasahovat podle zákonů ČR.

Pokud jde o otázku samosprávy města Chebu, musím říci to samé. Je na zastupitelích města Chebu, kdo bude starostou města Chebu. Myslím, že skutečně není věcí předsedy vlády, aby komukoliv cokoliv doporučoval, koho má, nebo nemá zvolit ve městě Chebu za starostu. Já se hlásím k tomu, co jsem řekl. To je pozice, kterou dlouhodobě zastávám. Myslím si, že pokud je někdo obviněn z trestného činu, tak by měl zvážit své setrvání ve veřejné funkci. A čím vyšší je ta veřejná funkce, tím by to setrvání měl zvážit seriózněji. Ale je to jenom otázka rozhodnutí toho daného člověka. Je to rozhodnutí toho příslušného zastupitelstva. On tuto věc musí posoudit. Já zde mohu tlumočit pouze svůj osobní názor, který je, pokud někdo je obviněn ze spáchání trestného činu, zastává v té době veřejnou funkci, tak by měl velmi seriózně zvážit, jestli by po dobu řešení této věci, šetření této věci, neměl takovouto veřejnou funkci opustit.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji panu předsedovi vlády a táži se pana poslance, zda má zájem o doplňující otázku. Má. Takže prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Procházka: Tak já děkuji za tu odpověď. Já jsem si vědom toho, to není přímo interpelace na předsedu vlády, ale na předsedu politické strany. Nicméně jde o etiku politického chování, takže tam jsem rád, že jste potvrdil ten názor, že by určitě v té funkci chebského starosty asi neměl být člověk, který je obviněný v korupční kauze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Přeje si ještě reagovat pan premiér? Ne. Děkuji.

Takže další interpelace - pan poslanec Tomio Okamura, který byl vylosován na druhém místě, a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, nedávno jsem se vás písemně ptal, kdy přijde na pořad jednání Sněmovny zákon o referendu, jehož přijetí si vaše vláda dala do programového prohlášení, a místo jasné odpovědi s pevným termínem jste mi napsal, jaký jste prý fanda demokracie a referenda. To mě na jedné straně na malý okamžik potěšilo, ale vašim slovům samozřejmě ani na vteřinu nevěřím, protože jste ani po dvaceti letech v politice nikdy nic takového nejen neprosadil, ale ani jste o skutečnou demokracii nikdy neusiloval. Důkazem je to, že jste vy a vaše vláda zamítli zde ve Sněmovně návrhy zákonů našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, o referendu o přímé volbě a odvolatelnosti politiků a odmítl jste i náš zákon o přímé a hmotné odpovědnosti vrcholných politiků. Ale hlavně, prosím znovu o jasnou odpověď: Kdy dá konečně vaše koalice zákon o referendu na program Sněmovny? A kdy konečně dáte možnost projednat ve Sněmovně náš návrh zákona o zákazu výherních hracích automatů, který již dva roky schválně odsouváte?

Stačí, když řeknete jen termín. Výmluvy a řeči kolem slyšet nepotřebuji. Po dohodě s vaším přítelem panem Kalouskem jste dokázali bleskově zařadit na program legislativní a protiústavní zmetek, zákon o střetu zájmů, který má do budoucna maskovat největší zlodějny. Takže věřím, že pokud byste chtěli, tak bez problému dokážete na pořad jednání prosadit i zákon o referendu. A znova, pane premiére opakuji, stačí, když řeknete pouze termín. Žádné řeči kolem nejsou potřeba říct. Kdy dáte na pořad schůze zákon o referendu. Do konce volebního období máme devět měsíců.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády Bohuslav Sobotka.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, není v sále mnoho lidí v tuto chvíli, není zde mnoho poslanců a poslankyň. Ale já myslím, že já jsem ten poslední, komu by mohl pan poslanec Okamura vyčítat, že bych měl něco proti zákonu o referendu. Já jsem vždycky, když se v této Poslanecké sněmovně hlasovalo, hlasoval pro zákon o referendu. Podporoval jsem zákon o referendu, dokonce jsem byl mnohokrát podepsán jako spolupředkladatel takového návrhu, když jsme ho tady jako sociální demokraté předkládali. Problém je, že pro ten zákon je potřeba získat ústavní většinu. Je potřeba získat ústavní většinu, a vládní koalice v této Poslanecké sněmovně ústavní většinu nemá. Zákon také musí schválit Senát. Ani tam sama o sobě vládní koalice ústavní většinu nemá. Je potřeba dosáhnout dohody, tak aby tento zákon ještě do konce volebního období získal podporu v této Poslanecké sněmovně.

My jsme ho, tuším, předložili v létě roku 2015, čili v žádném případě asi nikdo z této Poslanecké sněmovny nemůže vyčítat vládě, že by neplnila svůj program, protože v létě roku 2015 vláda ten návrh schválila, poslali jsme ho sem do Poslanecké sněmovny a tuším, že ten návrh zákona zatím ještě neprošel prvním čtením. To znamená, byla tady absolvována diskuse, která bohužel zatím neskončila tím, že by se to projednávání posunulo někam dál. Takže teď je to na Poslanecké sněmovně, je to na poslancích a poslankyních. Je potřeba, aby to mělo jasnou podporu, že to je priorita, a aby došlo k tomu, že ten zákon tady v Poslanecké sněmovně bude projednán a že bude přijat. Ale už to není jenom na vládě, je to na celé Poslanecké sněmovně.

A asi znáte tu situaci, která tady je. Vždycky když se sejde Sněmovna a projednává se program schůze, tak je celá řada různých priorit, jedna se tlačí přes druhou, opozice velmi často navrhuje různé mimořádné body, kolem kterých se potom vedou diskuse, které třeba trvají i hodně dlouho, což je samozřejmě legitimní právo opozice, ale pak se velmi často už nedostane na to, abychom projednávali vládní návrhy zákonů. Chci třeba připomenout diskusi, kterou jsme tady absolvovali v úterý, kdy jsme tady seděli celé úterní odpoledne, aniž by tato Poslanecká sněmovna schválila jediný návrh zákona. Takže je potřeba také racionálně hospodařit s časem, který má Poslanecká sněmovna k dispozici.

A protože pan poslanec Okamura ve své interpelaci nezmínil jenom referendum, ale zmínil také zákon o střetu zájmů, tak bych chtěl jasně reagovat. Já jsem přesvědčený o tom, že je dobře, že jsme zpřísnili zákon o střetu zájmů. Je to zatraceně potřeba, protože přibývá velmi bohatých lidí, kteří vstupují do politiky, ale nechtějí se rozloučit současně se svým podnikáním a to není dobře. Myslím, že je potřeba si vybrat. Buď někdo zastává veřejnou funkci, hájí veřejný zájem, reprezentuje občany, anebo podniká, nebo vlastní média. A já myslím, že je potřeba přispět k tomu, aby tady nevznikal neprůhledný propletenec, který bude zakládat podezření ze střetu zájmů. A pokud to nedokáže řešit politická kultura, pokud v naší zemi neplatí nepsané pravidlo, které by všichni respektovali, že když jdu do politiky, stanu se ministrem, automaticky končím s podnikatelskými aktivitami, pokud tady není takto vysoká politická kultura, tak je potřeba, abychom měli jasně nastavená pravidla. Koneckonců zákon o střetu zájmů neřeší jenom podnikání ministrů. Tam jsou i prohlášení o majetku, která předkládají veřejní činitelé na začátku své funkce. Je tam registr, ze kterého budou zřejmé obsahy všech prohlášení o střetu zájmů. To znamená, je tam celá řada významných zlepšení.

Já jsem rád, že se podařilo zákon o střetu zájmů v této Poslanecké sněmovně schválit. Koneckonců to byla také významná součást vládního programu. Jsem přesvědčen, že není dobře, když ministr, který disponuje obrovským množstvím informací, podniká, že není dobře, když ministr, který schvaluje pravidla hry, ovlivňuje zákony, ovlivňuje dotační pravidla, současně podniká, když jeho firmy se hlásí do veřejných zakázek, když jeho firmy dostávají státní nebo evropské dotace. Tohle prostě není v pořádku. Jsem rád, že Poslanecká sněmovna přispěla k tomu, abychom tady měli přísnější zákon, který bude omezovat podnikatelské aktivity ministrů. Myslím si, že tím, jak bohatí lidé, velmi bohatí lidé, stále více vstupují do politiky nejenom v České republice, ale také v dalších zemích Evropské unie, tak si myslím, že i další státy v rámci Evropy budou muset tato pravidla schvalovat.

Takže reaguji na otázku, která se týkala referenda, a reaguji také na to, co zde řekl pan poslanec Okamura, pokud jde o zákon o střetu zájmů.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji předsedovi vlády. Ptám se pana poslance - má zájem o doplňující otázku.

 

Poslanec Tomio Okamura: Pane premiére, já jsem se na to ale neptal, takže zopakuji znovu dotaz: kdy dáte na pořad zákon o referendu a kdy přesně ho letos prosadíte, když jsou v říjnu volby. Stačí, když řeknete termín, řeči nejsou třeba.

Tento týden jsem v úterý navrhl, abychom zákon o referendu zařadili pevně do programu Sněmovny na příští týden, a vaši poslanci hlasovali proti, takže návrh neprošel. Proč se tak brání zákonu o referendu? Proč jste tedy obelhal občany a dával jste před třemi lety zákon o referendu do programového prohlášení vlády? Sám víte, že jestli se zákon nebude neprodleně projednávat, tak se již do konce volebního období nestihne přijmout.

A k tomu, co jste tady říkal, tak jste v podstatě jenom potvrdil, že jste mimořádně slabým premiérem, který nedokáže nalézt shodu, nedokážete se domluvit. Navíc, teď jsem vám řekl, že sám tady manipulujete informacemi, vy jste teď v úterý, vaše vláda hlasovala proti tomu návrhu, hlasovali jste i proti našemu návrhu zákona o referendu, proti návrhu na odvolatelnost politiků a jejich hmotnou odpovědnost, a to by bylo systémové řešení střetu zájmů, ne schovávat firmy někam do svěřeneckých fondů.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan premiér má zájem o doplňující odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážení paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem především rád, že jsem premiér, který má výsledky. Tahle země má nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie. Máme hospodářský růst tři roky po sobě, máme největší rozpočtový přebytek, tuším, za 25 let. Tohle jsou výsledky. Těší mě, že roste minimální mzda, že rostou mzdy a platy v České republice. Konečně se zvyšuje životní úroveň. Konečně letos bude normální valorizace penzí.

A myslím si, že při vší úctě pan poslanec, který vedl politickou stranu, která se mu vzápětí rozpadla poté, když se dostala do této Poslanecké sněmovny, tak asi těžko může hovořit o tom, kdo je slabý nebo není slabý předseda. Jemu se to předsednictví také úplně nepovedlo v rámci jeho politické strany.

Chtěl bych jasně říci, že vláda má ve svém programovém prohlášení zákon o referendu, před rokem jsme ho sem poslali, to znamená, vláda ho schválila, poslali jsme ho sem. Teď je strašně důležité, aby se ve Sněmovně našla shoda, ten zákon se konečně doprojednal, Sněmovna ho schválila, abychom tady našli ústavní většinu. Určitě si jako předseda vlády přeji, abychom do konce volebního období zákon o referendu měli, stejně jako si přeji, abychom ještě stihli schválit zákon, který se týká rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu a který také bude vyžadovat ústavní většinu.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová, připraví se pan poslanec Ladislav Šincl.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, opět se na vás obracím ve věci vysokorychlostního připojení k internetu, které mělo být rozšířeno v řadě oblastí České republiky za pomoci evropských peněz. Konkrétně jde o 14 mld. korun. Bohužel, tyto prostředky se stále nečerpají a optimistické nejsou ani nejnovější informace. Vláda sice 5. října loňského roku schválila dva klíčové materiály, jednak národní plán rozvoje sítí nové generace a potom návrh zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, vypadá to ale, že tím situace nebyla zachráněna. Říkám to například proto, že první dotační výzva, která měla být vypsána v prosinci, se odsunula na leden, ale spory s odbornou veřejností ohledně vymezení bílých míst ji pravděpodobně pozdrží zhruba do března.

V odpovědi na moji poslední interpelaci loni v listopadu jste uvedl, že teď se připravují implementační dokumenty, jako například hodnoticí kritéria projektů a návrh výzvy, dále se dokončuje identifikace intervenčních oblastí, do kterých může být směřována podpora. Ptám se vás proto, pane premiére: Daří se tyto přípravy, nebo nikoliv? Existuje v tuto chvíli termín vypsání výzev, za který se vláda může postavit? Byla už rozhodnutí o bílých místech přijata a nejde v celém neustále se prodlužujícím příběhu o selhání resortu Ministerstva průmyslu a obchodu, kvůli kterému Česká republika o 14 miliard nakonec může přijít? Proto se vás ptám, co uděláte pro to, aby se tak nestalo. A doufám, pane premiére, že odpovíte na můj dotaz tedy ve věci internetového připojení, a ne například na téma sociální bydlení, jako jste to udělal v případě pana poslance Okamury. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já také děkuji. Slovo má pan předseda vlády Bohuslav Sobotka.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, chci především poděkovat paní poslankyni Kovářové za její trvalý zájem o tuto problematiku, protože si myslím, že pro vládu je důležité, aby opozice kontrolovala její činnost a připomínala jí její vlastní priority. Takže to je věc, kterou v každém případě oceňuji pozitivně. Ačkoliv bych velice rád mluvil také o otázce sociálního bydlení, které pokládám za hodně důležité, rád bych to ještě dotáhl do konce, tak budu mluvit o internetu. A vzhledem k tomu, že je to poměrně odborná věc, tak si dovolím vycházet z písemného podkladu, který v tuto chvíli mám k dispozici, a chtěl bych z něho alespoň některé věci citovat.

Vláda 5. října schválila dva klíčové dokumenty tady v této věci. To platí. Národní plán rozvoje sítí nové generace a návrh zákona opatření ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostního internetu. Pokud jde o schválení národního plánu rozvoje sítí nové generace, tohle bylo důležité pro naplnění předběžné podmínky pro účely implementace speciálního cíle, to znamená operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, s názvem zvětšit pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu. Tohle je klíčový cíl. Předběžná podmínka byla naplněna, Evropská komise národní plán rozvoje sítí nové generace schválila 9. prosince loňského roku, to znamená, 9. prosince máme souhlas Evropské komise. Na tenhle cíl, který jsem zmínil, a který zmiňovala i paní poslankyně, je alokováno 521 mil. eur, to znamená přibližně 14 mld. korun.

Tak jak jsem požádal o informace na Ministerstvu průmyslu, v současné době je dokončována podoba výběrových kritérií na základě připomínek odborné veřejnosti. Probíhají práce na přípravě pozměněného návrhu intervenčních oblastí, kam by měly směřovat dotační prostředky. Tento návrh bude podroben veřejné konzultaci s trváním cca čtyř týdnů s předpokladem zahájení v únoru letošního roku. Jsou zpracovávány ostatní průvodní dokumenty potřebné pro první výzvu k předkládání žádostí o dotační podporu. Na této dokumentaci spolupracuje rovněž Český telekomunikační úřad. Pokud jde o vyhlášení výzvy, tak to je plánováno po zpracování výsledků veřejné konzultace a byl jsem informován, že tato výzva by měla být s velkou pravděpodobností vyhlášena v průběhu měsíce března tohoto roku. Čili indikuje k dnešnímu dni Ministerstvo průmyslu a obchodu, že by v březnu mohla být ještě vyhlášena výzva, která se týká tohoto operačního programu. Já to pokládám za důležité z hlediska toho, abychom skutečně ty peníze stihli utratit.

A jenom mi dovolte, ještě mám chviličku času, pár poznámek k té druhé věci a to je zákon o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Jsem rád, že ten návrh už tady prošel prvním čtením, to znamená, je na tom lépe než zákon o referendu. Je projednáván ve výborech. Mám informaci, že hospodářský výbor přerušil projednávání tohoto návrhu, měl by se k němu vrátit 23. ledna letošního roku. Čili já pokládám za důležité, aby se nám povedlo tento návrh zákona projednat a schválit v Poslanecké sněmovně v každém případě ještě do konce tohoto funkčního období, aby to tady po nás nezůstalo jako dluh. A chci slíbit Poslanecké sněmovně i paní poslankyni, že určitě jako předseda vlády se budu zajímat o to, aby byly dodrženy ty termíny, které avizuje Ministerstvo průmyslu.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Má paní poslankyně zájem o doplňující dotaz? Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Pane premiére, děkuji za odpověď. Děkuji samozřejmě také za ujištění a moc si přeji, aby tento příběh, který pro české úřady, především Ministerstvo průmyslu a obchodu, nevyznívá moc lichotivě, dopadl dobře. A snad k tomu trochu dopomohou mé další interpelace v této věci, které avizuji. Nechat si proklouznout byť jen část z oněch evropských 14 mld. mezi prsty by bylo velkou chybou a věřím, že si to vy, pane premiére a snad i pan ministr Mládek dobře uvědomujete.

Děkujete mi již poněkolikáté za můj zájem. Věřte mi však, že bych byla radši, abych vás již v této věci interpelovat nemusela, neb vysokorychlostní internet je skutečně budoucností pro tuto zemi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Také děkuji. Prosím pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím si, že klíčové pro to, aby tento příběh byl úspěšný, bude, pokud Ministerstvo průmyslu, respektive příslušný operační program bude schopen nastavit jasná kritéria, na základě kterých bude možné vyhlásit výzvu. Čili jakmile bude vyhlášena výzva, tak si myslím, že to je významný milník, pokud jde o čerpání těchto příslušných prostředků. A možná pak už nebudou potřeba další interpelace na půdě Poslanecké sněmovny, pokud už se dostaneme v té fázi využití evropských prostředků takto daleko.

Musím říci, že to není úplně jednoduchý proces. Řada věcí nebyla v minulosti připravena, vyžaduje to velkou koordinaci několika institucí, vyžaduje to velké zapojení privátního sektoru, který má samozřejmě velmi často rozdílné zájmy v těch svých jednotlivých segmentech, a musí Ministerstvo průmyslu a Český telekomunikační úřad hledat nějakou maximální možnou míru shody, tak aby ty parametry, kritéria a postupy nebyly ze strany i tržních subjektů rozporovány. Takže doufejme, že ty termíny, které avizuje Ministerstvo průmyslu, budou realistické, že dojde v březnu k vyhlášení výzvy, a určitě jako předseda vlády se o to budu nadále zajímat.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Já poprosím, pane poslanče, než vám dám slovo, jenom na stenozáznam upravím, že pan předseda Hamáček se neomlouvá z jednání, je přítomen. A upřesním omluvu pana poslance Davida Kádnera, který se omlouvá od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pana ministra Mariána Jurečky, který se omlouvá od 16.30 hodin z pracovních důvodů.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci problematiky strukturálně postižených regionů, mezi něž patří Ústecký kraj, Karlovarský kraj a Moravskoslezský kraj. Jelikož pocházím z Moravskoslezského kraje, tak mě speciálně zajímá tento kraj a karvinský region, který patří k okresům s nejvyšší nezaměstnaností v zemi. Jednou z deklarovaných vládních priorit je snižování sociálních a ekonomických nerovnosti v zemi. Jedním z řešení pro zlepšení hospodářské situace pro tento kraj a region je vytvoření nových pracovních míst. Tato nová pracovní místa měla přinést například nová průmyslová zóna v lokalitě Barbora, která měla pomoci řešit zdejší vysokou nezaměstnanost a zmírnit hrozbu propouštění ve společnosti OKD.

V září 2014 jste navštívil karvinský region a přislíbil jste zde jednoznačnou podporu výstavbě nové průmyslové zóny Nad Barborou. Dle vašich slov mělo najít práci zhruba od dvou do pěti tisíc lidí. Řekl jste, že Karviná a Karvinsko jsou vaší prioritou, protože tady je nezbytné rychle nabídnout lidem práci jinde než v těžbě, kterou OKD nepochybně postupně ještě více utlumí. Bohužel zatím zde průmyslová zóna Nad Barborou připravena není. Mám proto na vás otázku. Každý den v karvinském regionu potkávám řadu lidí evidovaných na úřadu práce, kteří by rádi pracovali, ale nemají kde. Proto se vás chci zeptat, kdy slibovaná zóna Nad Barborou podle vás už bude, a jaká konkrétní opatření a cíle tato vaše vláda chystá ke zlepšení hospodářské situace v tomto kraji. Byl bych moc rád za upřímnou odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Také děkuji. Slovo má pan předseda vlády Bohuslav Sobotka.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych poděkovat panu poslanci Šinclovi za jeho zájem o informace k problematice přípravy a rozvoje strategické průmyslové zóny Nad Barborou. Skutečně platí, že ta zóna je připravována ve vazbě na restrukturalizaci hospodářsky slabých regionů, konkrétně regionu Karviná v Moravskoslezském kraji. Příprava této strategické průmyslové zóny byla schválena usnesením naší vlády, respektive, pardon, byla schválena usnesením vlády, to byla ještě vláda Jiřího Rusnoka, 30. října roku 2013, a naše vláda potom na to navázala aktualizovaným usnesením vlády 22. července roku 2015. Tato průmyslová zóna je připravována v rámci programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury. Správcem tohoto programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu, příjemcem dotace je Moravskoslezský kraj a zdrojem financování by měl být zvláštní účet Ministerstva financí.

Jednou z podmínek vydání registrace této konkrétní dotační akce je doložení územních rozhodnutí v právní moci hlavních staveb technické a dopravní infrastruktury. Příjemce dotace musí v tomto případě doložit čtyři územní rozhodnutí. Bohužel ve třech případech z těchto čtyř územních rozhodnutí došlo v průběhu procesu územních řízení k připomínkám a odvoláním ze strany účastníků a územní rozhodnutí v právní moci nebyla dosud doložena. Bez získání územních rozhodnutí v právní moci nemůže Moravskoslezský kraj pokračovat v další přípravě a výstavbě staveb dopravní a technické infrastruktury této průmyslové zóny. To je jedna poznámka.

Druhá poznámka. Vzhledem k tomu, že nabyvatelem této dotace a vlastně subjektem, který by měl zorganizovat přípravu vzniku této průmyslové zóny, je Moravskoslezský kraj, tak je velmi důležité, aby i nové vedení Moravskoslezského kraje vzešlé z voleb do krajů v loňském roce se přihlásilo k realizaci této akce a také bylo aktivní, pokud jde o přípravu realizace této akce. Já to vnímám tak, že minulé vedení Moravskoslezského kraje mělo vznik průmyslové zóny jako svoji prioritu, ale v tuto chvíli nemám informace o tom, jestli je vznik této průmyslové zóny také prioritou pro nové vedení Moravskoslezského kraje.

Osobně nemám co měnit na těch prohlášeních, která jste citoval, která jsem učinil v době, kdy jsem navštívil Karvinou. Jsem přesvědčený o tom, že vláda musí připravit podmínky pro vznik nových pracovních míst v tomto regionu. Je to dlouhodobý úkol, ale je potřeba, abychom se snažili maximálně tu přípravu zkrátit a aby byly vytvořeny podmínky pro vznik nových společností, nových firem, nových provozů právě tady v tomto regionu s perspektivou zaměstnat propouštěné zaměstnance z postupně utlumovaného OKD.

Chci jenom ještě zmínit, že pro vládu je řešení situace v souvislosti s útlumem OKD jednou z klíčových priorit. My jsme se hodně zabývali tou otázkou, která se týká tedy OKD. Za prvé jsem rád, že se podařilo schválit zákon o předčasných odchodech do důchodu pro horníky, kteří pracovali pod zemí. Tam došlo k výraznému zkrácení věku pro odchod do důchodu. Jsem také rád, byť ve vládě ta debata nebyla jednoduchá, že jsme prosadili sociální příspěvek, speciální sociální příspěvek, který může být vyplácen až tři roky pro lidi, kteří odejdou z OKD. Třetí věc, která myslím je důležitá pro to, aby ten útlum byl postupný a aby se OKD dokázalo vyrovnat se současnou situací, je také půjčka, která byla poskytnuta společnosti OKD s podporou vlády právě na to, aby se dokázalo vyrovnat s tou současnou situací a podařilo se zorganizovat postupný útlum. Pro region je klíčové, aby k uvolňování pracovníků z OKD docházelo postupně v několikaletém horizontu, tak abychom byli schopni na to reagovat v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti.

A ačkoliv, a to je možná poslední poznámka, ačkoliv dneska Moravskoslezský kraj eviduje zhruba deset tisíc volných pracovních míst, tak samozřejmě klíčová jsou pracovní místa, která jsou v nějaké reálné dostupnosti tohoto regionu, a klíčová jsou pracovní místa, která z hlediska kvalifikačních požadavků mohou vyhovovat struktuře propouštěných zaměstnanců z OKD. Takže nelze jenom mechanicky porovnávat počet volných pracovních míst v regionu Moravskoslezského kraje, ale je potřeba se soustředit také na místa, která jsou k dispozici v regionu.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji předsedovi vlády. Ptám se pana poslance - má zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane premiére, za odpověď. Opravdu musím říct, že jsme rádi, že se podařilo prosadit dřívější odchod horníků do důchodu a speciální příspěvek pro nezaměstnané horníky, kteří by odešli z OKD z důvodu propouštění. Nicméně je tam i řada dalších lidí, nejenom horníků OKD, a ti jsou také zde evidováni na úřadu práce.

Ale chtěl bych jenom říct, že důsledkem sociálně-ekonomické nerovnosti těchto rozdílů mezi regiony a zdejší vysoké nezaměstnanosti je i to, že každý rok odcházejí z tohoto regionu tisíce mladých lidí. Nejvyšší úbytek obyvatel zaznamenal okres Karviná. Zde šlo o pokles 2 031 lidí, který zde byl v minulém roce, a bylo to vyšší číslo než jakýkoliv údaj ve všech krajích České republiky, v jakémkoliv kraji České republiky. Dalším důsledkem je pak i to, že zde paradoxně ubývá i dětí nastupujících do základních škol a pak dochází i k propouštění učitelek atd. atd. Situace prostě není tady v našem regionu vůbec lehká a jednoduchá.

Já vám chci poděkovat za vaši snahu, ale chtělo by to ještě podle mě (upozornění na čas) trošku více přidat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já také děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já bych možná ještě k té celé věci doplnil. Jednak rozumím tomu, co říkal pan poslanec Šincl, protože situace konkrétně v Karviné, na Karvinsku opravdu není jednoduchá. Je to ale součást řešení, které musí být formulováno a směřováno ke všem regionům, které jsou strukturálně postižené. A já jsem rád, že vláda 9. ledna letošního roku konečně odsouhlasila strategický rámec hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského, Karlovarského kraje. Ten materiál připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci i s vládním zmocněncem pro strukturálně postižené regiony a v tuto chvíli budeme chystat konkrétní akční plán, to znamená konkrétní opatření, která budou směřovat k řešení těch tíživých otázek, které i pan poslanec Šincl zmiňoval. To znamená, není to jenom otázka vytváření nových pracovních míst, ale je to také otázka podpory vzdělávání v daných regionech, řešení otázky sociálně vyloučených lokalit, zlepšování situace v oblasti životního prostředí. Čili máme tady v tuhle chvíli strategický rámec a teď se budou vláda a vládní úřady soustřeďovat na to, abychom připravili konkrétní akční plán, který už bude obsahovat jednotlivá opatření. Bude obsahovat také financování tady těchto jednotlivých kroků a byl bych rád, kdyby ještě naše vláda byla schopna tento akční plán připravit a schválit. A samozřejmě chceme postupovat i v těsné součinnosti s kraji a samosprávami v těchto regionech.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji předsedovi vlády. S další interpelací vystoupí pan poslanec Igor Jakubčík a připraví se pan poslanec Seďa.

 

Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji. Přeji krásné odpoledne. Vážený pane premiére, můj dotaz bude velmi krátký, ale myslím si, že v dnešní rozjitřené době velmi důležitý. Dotaz se týká tématu kybernetické bezpečnosti. Co vláda v této oblasti dělá a jaká opatření připravila pro zajištění kybernetické bezpečnosti v České republice? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, když jsem tady v této Poslanecké sněmovně už před delší dobou předkládal zákon o kybernetické bezpečnosti jako novou právní normu, která by upravila otázku zajištění bezpečnosti a zajištění ochrany kritických systémů před útoky hackerů, tak to ještě rozhodně nebylo téma, které by plnilo první stránky novin, a nebylo to ještě v té době téma, které by tedy každý den vytvářelo headliny na informačních serverech. Ale ukazuje se, že jsme udělali dobře, protože jsme tady včas v Poslanecké sněmovně schválili dobrý základ, to znamená, máme zákon o kybernetické bezpečnosti. Stejně tak v době, kdy současný ředitel Národního bezpečnostního úřadu vytvářel tu část NBÚ, která se začala zabývat kybernetickou bezpečností, to už je tuším sedm nebo osm let zpátky, tak v té době to také nebylo něco, co by bylo úplně populární a úplně vnímané jako to, co je moderní a čemu je potřeba věnovat absolutní prioritu. Přesto se ukázalo, že to tehdy v rámci NBÚ bylo správné a strategické rozhodnutí.

Já to říkám proto, že tady máme na co navazovat, máme na co stavět, můžeme navázat na práci, která byla odvedena v rámci Národního bezpečnostního úřadu, a můžeme navázat na to, co už udělala naše vláda, pokud jde o zákon o kybernetické bezpečnosti. Nejenom že jsme tady prosadili nový zákon, který nabyl účinnosti 1. ledna roku 2015, ale naše vláda připravila novelu zákona o kybernetické bezpečnosti, která shodou okolností včera prošla tady prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Reagujeme jednak na evropskou směrnici, která by měla zajistit v rámci evropské spolupráce vysokou úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů v rámci Evropské unie, ale také v návrhu té novely rozšiřujeme působnost stávajícího zákona o kybernetické bezpečnosti na provozovatele základních služeb i správce a provozovatele informačních systémů základních služeb, kteří působí v těch klíčových odvětvích infrastruktury, jako jsou energetika nebo třeba doprava. Rozšíření se týká také klíčových poskytovatelů digitálních služeb, jako jsou třeba platformy pro elektronické obchodování a jako jsou vyhledávače. Čili pro ty nově zahrnuté skupiny, které navrhuje zahrnout novela, budou platit povinnosti zákona o kybernetické bezpečnosti. Budeme od nich vyžadovat, aby přijaly odpovídající kroky, které eliminují bezpečnostní rizika, oznamovaly případné kybernetické incidenty Národnímu bezpečnostnímu úřadu.

Chci také říci, že vláda s účinností k 1. únoru letošního roku jmenovala vládním zmocněncem pro oblast kybernetické bezpečnosti pana Dušana Navrátila, který v současné době působí jako ředitel Národního bezpečnostního úřadu, a jeho úkolem bude vytvořit Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, který se vyčlení z Národního bezpečnostního úřadu v souladu s vládní prioritou, kterou je maximálně akcelerovat připravenost České republiky na problematiku kybernetických hrozeb. A opět jsem velice rád, že toto rozhodnutí, které jsme učinili, to znamená vytvoření samostatného Národního úřadu pro kybernetickou informační bezpečnost, je něco, čím naprosto včas a naprosto v souladu s analýzou aktuálních rizik směřujeme k připravenosti České republiky na rizika, která patří k moderní informační společnosti.

Koneckonců i audit národní bezpečnosti, který jsme realizovali, jasně avizoval, že právě otázka kyberútoků je něco, čemu vláda musí věnovat zvýšenou pozornost. My jsme také schválili, nebo vláda souhlasila s tím, aby NBÚ začal připravovat výstavbu nové budovy, která by právě v budoucnu měla sloužit tomuto Národnímu úřadu pro kybernetickou informační bezpečnost, ta nová budova by měla být postavena v Brně - Černých polích.

A poslední věc možná, kterou bych chtěl zdůraznit. Posiluje se trend elektronizace státní a veřejné správy. V průmyslu začíná v zásadě digitální revoluce. Průmysl 4.0. Tohle samozřejmě všechno bude vytvářet mnohem větší pole pro potenciální útoky, které budou ohrožovat bezpečnost, mohou ohrožovat citlivá data, ale mohou ohrožovat také fungování citlivých systémů. Čili i v důsledku digitalizace a pokročilé elektronizace státní správy je strašně důležité, abychom se prioritně kybernetické bezpečnosti věnovali.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji předsedovi vlády. Ptám se pana poslance, jestli má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Jakubčík: Vážený pane premiére, děkuji. Myslím si, že vznik tohoto nového úřadu je velmi potřebný. Mě by ještě zajímala jedna věc. Národní úřad pro kybernetickou informační bezpečnost je úřadem řekněme civilním, ale současně se kyberbezpečností a kyberkriminalitou zabývá i Vojenské zpravodajství. Myslím, že by bylo vhodné, aby došlo k určité koordinaci těchto dvou služeb. Vím, že určité kroky se zde už nějakým způsobem dějí, že k částečné koordinaci dochází a bude docházet, ale chtěl bych vědět, jestli tato koordinace bude řízena přímo vládou, či to budou jednotlivé složky, které budou navzájem spolupracovat.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano, ty věci jdou relativně rychle. Relativně rychle také přibývají rizika, na která musíme jako vláda reagovat. Proto jsme v tuto chvíli iniciovali dva legislativní procesy, které vlastně probíhají paralelně. Teď tady v Poslanecké sněmovně je novela zákona o kybernetické bezpečnosti, ale současně je tady také novela zákona o Vojenském zpravodajství. Myslím si, že je důležité, abychom využili toho, že obě tyto normy měníme a projednáváme současně, abychom se ujistili, že dojde k dostatečně přesné definici kompetencí obou těchto institucí. Čili tady jsem jednoznačně připraven jako předseda vlády podpořit dobrou komunikaci mezi Národním bezpečnostním úřadem v tuto chvíli a jeho vládním zmocněncem a Vojenským zpravodajstvím a Ministerstvem obrany, abychom prostě během projednávání tohoto návrhu zákona tady v Poslanecké sněmovně dosáhli toho, že se budeme moci spolehnout na jasné rozdělení odpovědnosti mezi tyto dvě klíčové instituce. Myslím, že je důležité, abychom si uvědomili, že Národní bezpečnostní úřad, potenciálně ten nový Úřad pro kybernetickou informační bezpečnost, skutečně má zaměření směrem k civilnímu sektoru, firemnímu sektoru, a pokud jde o kompetence Vojenského zpravodajství, to je věc kybernetické obrany, a tady to musí směřovat jednoznačně k té speciální bezpečnostní oblasti.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Antonín Seďa, připraví se paní poslankyně Langšádlová.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, osobně si uvědomuji, že valorizace penzí je složitou záležitostí s dopadem do státního rozpočtu. Na straně druhé je nutno si uvědomit, že drtivá většina seniorů nemá velké úspory, řada z nich si nemůže přivydělat a většina žije pouze z důchodů. A připomenu, že snížení valorizace penzí v době hospodářských problémů snížilo životní úroveň a hlavně snížilo základnu pro budoucí valorizaci penzí. Proto se také stalo, že tato vláda, která vrátila výši valorizace do původní výše, snesla kritiku za valorizaci v desítkách korun. A přidání o více jak 300 korun průměrně po navýšení vládou se také nesetkalo u řady seniorů s pozitivním ohlasem.

Vážený pane předsedo vlády, proto se chci zeptat, jaké kroky hodláte do konce funkčního období této vlády přijmout zejména ke zlepšení situace našich seniorů a jakou máte představu o možné výši penze vůči průměrné mzdě, aby nedocházelo k poklesu životní úrovně našich seniorů. Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, tohle je skutečně velmi vážné téma. Skoro těch necelých pět minut, které mám teď na odpověď, si myslím, že na to nebude stačit, a proto se soustředím alespoň na některé podstatné otázky.

Za prvé já naprosto souhlasím s tím, že ta valorizace, která byla 40 korun, nebyla dostatečná valorizace. Vláda se tehdy ocitla v pasti legislativy, platil zákon, který nám bohužel neumožnil, abychom zvedli penze více. To znamená, soustředili jsme se na to, co jsme mohli udělat, a proto jsme také vyplatili všem seniorům a penzistům 1 200 korun, abychom kompenzovali tu nízkou 40korunovou valorizaci penzí, která tady byla v roce 2016. Čili to je věc, kterou jsme museli udělat. Ale také jsme se okamžitě soustředili na změnu pravidel, aby už se to s těmi 40 korunami neopakovalo. Jsem rád, a chci poděkovat i této Sněmovně, že se tady loni podařilo schválit změnu pravidel, že jsme to schválili včas na jaře, to znamená, že jsme dokázali zvednout limit pro valorizaci penzí, kde má vláda možnost úvahy, až na 2,7 %. To znamená, že odteď už vláda má možnost do 2,7 % valorizovat důchody na základě svého rozhodnutí. Kdybychom tuhle možnost ze zákona měli před dvěma lety, tak nedošlo ke 40korunové valorizaci, ale ta valorizace byla výrazně vyšší. Díky tomu, že máme nový zákon, nová pravidla, tak letošní valorizace bude těch 308 nebo 309 korun v průměru, což už je výrazně lepší, než 40 korun, které byly před rokem.

Ale to, co je alarmující, je, že nám neustále klesá poměr mezi průměrným důchodem a průměrnou mzdou a v situaci, kdy naštěstí a díky bohu ekonomika roste a rostou mzdy, tak hrozí riziko, že ten poměr mezi mzdou, průměrným důchodem a průměrnou mzdou bude dále klesat. To znamená, potřebujeme takové opatření, které by stabilizovalo podíl průměrného důchodu na průměrné mzdě alespoň nad 40 procenty. Pokud neuděláme teď žádné opatření z hlediska pravidel valorizace, tak hrozí, že se průměrný důchod postupně dostane pod 40 % průměrné mzdy a bude dále průměrný důchod klesat.

Proto podporuji ten návrh, který vzešel z důchodové komise, abychom ještě upravili schéma valorizace. Chci, aby to udělala ještě tato Poslanecká sněmovna, bylo by dobře, kdybychom se na tom dokázali dohodnout. To znamená, že by za prvé valorizace důchodů nebyla podle jedné třetiny růstu mezd, ale byla podle 50 % růstu mezd. To znamená, že by se více zohlednil růst mezd ve valorizaci penzí. A druhá změna by se týkala toho, že by indexace podle cen, která je dneska ve výši 100 % inflace, tak se posuzovaly dva indexy. Jeden index obecné inflace a druhý index takzvané důchodcovské inflace. To znamená, podle růstu indexu životních nákladů domácností důchodců. Čili budou tady dva indexy, jeden index obecný, jeden index, který se bude týkat čistě domácností důchodců, a vláda bude moci zohlednit ten výhodnější index, který bude pro seniory. Takže dva parametry změny v systému valorizace penzí.

Podle našich propočtů, které máme k dispozici, pokud by se nám podařilo takhle ten systém valorizace penzí nastavit, tak by to vedlo k tomu, že se nám podaří stabilizovat podíl průměrného důchodu k průměrné mzdě v příštích letech nad 40 %. To bych pokládal za strašně důležité, protože bychom tím vlastně zastavili pokles životní úrovně seniorů. A pokud budeme mít i peníze na valorizaci důchodů v příštích letech, což mimo jiné bychom rádi využili i ten rozpočtový přebytek na to, abychom posílili důchodový účet, tak si myslím, že je tady velká šance na to, aby se zlepšila situace důchodců i v rámci každoročních valorizací. Čili toto je návrh, který v tuto chvíli diskutujeme ve vládní koalici. Pokud bychom se na tom dokázali shodnout, tak si myslím, že by to pro důchodce mohlo znamenat další pozitivní změnu.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se pana poslance, jestli má zájem o doplňující otázku. Má, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane premiére, za vaši obsáhlou odpověď. Máte pravdu, já jsem úplně zapomněl na tu kompenzaci 1 200 korun v roce 2016 a obávám se, že i řada seniorů na to zapomněla.

Já jsem se chtěl zeptat na jinou věc. Když už se bavíte ve vládní koalici o tom, jak změnit zákon, a já rozhodně souhlasím s tím návrhem, tak vidím ještě jako velký problém problematiku starodůchodců. Já jako poslanec a určitě moje kolegyně a kolegové řeší řadu problémů, kdy ti starodůchodci, protože měli v minulosti nízké mzdy, mají opravdu daleko nižší důchody, než mají novodůchodci. Chtěl jsem se zeptat, jestli i v tom návrhu počítáte řekněme s nějakou větší valorizací pro tyto starodůchodce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Taky děkuji a slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, situace starodůchodců je něco, co mě také trápí, protože jsou tady velké rozdíly v penzích. Je tady stejně problém osamělých důchodců, zejména žen, které zůstanou samy, tzn. jejich partner nejčastěji zemře, ony zůstanou samy, a průměrné důchody žen jsou zhruba o 2 000 korun nižší než průměrné důchody mužů v České republice. Takže máme tady velký problém. My bohužel už v příštích deseti měsících nedokážeme udělat nějaké zásadní změny v důchodovém systému, proto bych byl rád, kdybychom alespoň zlepšili systém valorizace, protože to pomůže všem. Pomůže to všem, protože to bude znamenat každoročně vyšší částky na valorizaci penzí.

Stejně tak pokud by se nám podařilo převést rozpočtový přebytek, těch 62 mld., na důchodový účet, tak se vytvoří rezerva pro valorizace penzí i v letech, kdy ekonomika tak dobře neporoste, jako roste teď. Takže i to by pro důchodce byla do budoucna určitá jistota.

A poslední poznámka. Co můžeme ještě udělat pro seniory včetně starodůchodců? Já vítám návrh, se kterým přišel ministr zdravotnictví, tzn. že by se snížil limit pro doplatky, které se vracejí ze strany zdravotních pojišťoven seniorům. To si myslím, že by mohlo celé řadě seniorů pomoci. To je jedna důležitá věc. A druhá důležitá věc: zákon o sociálním bydlení. Velké množství seniorů pobírá příspěvek na bydlení. Velké množství seniorů je ve složité situaci z hlediska deregulovaného nájemného. A já si myslím, že systém sociálního bydlení, pokud bude více propracován, pokud se nám podaří ještě do konce volebního období schválit zákon o sociálním bydlení, tak to může pro životní podmínky i starodůchodců a seniorů obecně udělat opravdu hodně.

Takže zlepšení situace z hlediska limitů na léky, vracení ze strany zdravotních pojišťoven, přijetí zákona o sociálním bydlení a nový systém valorizace penzí, který zohlední růst mezd z 50 % jako něco, co ještě tato Sněmovna a tato vláda může udělat.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Helena Langšádlová a připraví se pan poslanec Marek Černoch.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, dovoluji si vás interpelovat ve věci aktivity vlády České republiky v oblasti občanského vzdělávání. Ukazuje se, že lidé po čtvrt století trvajícím období politických změn přestávají být ve veřejné oblasti aktivní a ztrácejí zájem o politiku a někdy jí ani nerozumějí. To může znamenat izolaci politických stran a nárůst extremistických názorů ve společnosti, což je velice nebezpečné pro náš budoucí demokratický vývoj.

Považuji za důležité, aby lidé znali například význam fungování veřejných institucí. Je nezbytné objasňovat základní principy fungování demokratické společnosti. Občané by měli vědět, co mohou chtít po politicích na jednotlivých úrovních, jak funguje volební systém a jaká může být jejich participace na řešení věcí veřejných. My všichni ať již jako voliči, či jako politici se musíme životu v demokracii neustále učit.

Vážený pane premiére, prosím o odpovědi na tyto otázky: Jaké konkrétní kroky vláda České republiky činí nebo bude konat ve prospěch občanského vzdělávání? A jaký je časový harmonogram příprav a konkrétních kroků? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Také děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na základě podnětu ze strany poslanců, posléze celé pracovní skupiny, ve které byli zástupci všech politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, začalo připravovat materiál, na jehož základě měla vláda rozhodnout o zpracování dotčené koncepce občanského vzdělávání, a to také v souladu s usnesením, které přijala tato Sněmovna 4. prosince roku 2014 k 25. výročí obnovení demokratického právního státu. S tím, že by bylo ideální, kdyby koncepce byla dokončena a předložena ke stému výročí vzniku samostatné Československé republiky v roce 2018.

Chtěl bych vás informovat o tom, že vláda v návaznosti na jednání koaliční rady rozhodla, že příprava koncepce bude svěřena do gesce ministra pro legislativu, lidská práva a rovné příležitosti, a to ve spolupráci s resorty školství, spravedlnosti a kultury. Dne 14. prosince vláda na návrh paní ministryně Valachové doplnila plán nelegislativních prací na letošní rok tak, že uložila ministrovi pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu předložit vládě koncepci občanského vzdělávání ve spolugesci s ministerstvy školství, kultury a spravedlnosti s tím, že termín předložení vládě je květen roku 2017. Jak jsem byl informován, tak samozřejmě již probíhají přípravná a pracovní jednání v této věci a určitě to je důležitý úkol, který bude mít na starosti pan ministr Chvojka.

Záměrem je zajištění dlouhodobé životnosti a rozvoje demokratického způsobu správy veřejných věcí prostřednictvím výchovy k aktivnímu občanství, prostřednictvím upevňování povědomí o fungování demokracie a posilování schopnosti kriticky pracovat s informačními zdroji. Očekáváme, že koncepce bude předmětem široké diskuse, ke které budou přizváni nejenom zástupci ministerstev a zainteresovaných institucí akademické sféry, a na základě analytické části bude součástí koncepce i návrh systematické efektivní implementace cílů občanského vzdělávání.

Otázka formy, praktického zajištění uvedené koncepce zatím není dořešena a bude se samozřejmě odvíjet od konečné podoby této koncepce, kterou by vláda měla projednat a schválit ještě v rámci svého mandátu, tzn. ještě do konce současného funkčního období.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Zeptám se paní poslankyně, zda má zájem o doplňující otázku. Máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Já jenom velmi stručně. Pane premiére, tato otázka je velmi citlivá, protože občanské vzdělávání je samozřejmě velmi citlivé i pro všechny politické strany a je základním principem, aby to bylo i vzdělávání pluralitní, aby opravdu nešlo o nějaké indoktrinace. Proto bych vás chtěla požádat, aby byly do diskuse o tvorbě koncepce občanského vzdělávání zahrnuty všechny politické strany, abychom se mohli této diskuse zúčastnit a aby opravdu tento základní princip byl při realizaci koncepce zajištěn. Myslím, že máme mnoho států okolo nás, ať už je to Německo, Holandsko a další země, kde se můžeme inspirovat a mnohé z jejich dobré praxe přejmout. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já také děkuji. Znovu děkuji za zdůraznění a připomenutí této věci. Vzhledem k tomu, že došlo k přidělení gesce ministrovi pro lidská práva a legislativu, pokud k tomu ještě nedošlo, tak požádám pana ministra Chvojku, aby se prodloužila, prolongovala nebo obnovila činnost pracovní skupiny, která byla při Ministerstvu školství, kterou tvořili právě zástupci politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, aby zde byla jistá kontrola nad procesem a nad přípravou, protože určitě cílem vlády není, aby tam docházelo k nějaké jednostranné indoktrinaci našich žáků a studentů, abychom tady zdůrazňovali jenom některé ideologie. Prostě to musí být systém, který bude nastaven občansky neutrálně ve prospěch fungování demokratického systému právního státu.

Pokud jde o inspiraci dobrou zkušeností, myslím, že určitě bychom se tomu neměli bránit, a pokud jsou země, kde je efektivní systém, který skutečně funguje neutrálně, tak si myslím, že bychom se rozhodně neměli bránit inspiraci, a myslím, že i pracovní poslanecká skupina by eventuálně tyhle podněty panu ministru Chvojkovi mohla přinést. Budu o tom s panem ministrem Chvojkou hovořit a chtěl bych, aby ty věci běžely.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane předsedo. S další interpelací vystoupí pan poslanec Marek Černoch. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo, pane místopředsedo.

Pane premiére, v úterý jsme projednávali privatizaci OKD a já se vás ptal, jestli zveřejníte inkriminovaný záznam z jednání vlády z roku 2004, kdy jste byl ministrem financí a kdy došlo k privatizaci OKD. Tento důležitý záznam žádal zveřejnit nejen Pavel Kuta z Fondu národního majetku, jeden z obžalovaných v kauze OKD, ale žádala to i média. Nedošlo k tomu, a přitom tento záznam by nejspíše vnesl světlo do celé kauzy.

OKD bylo prodáno panu Bakalovi za 4 mld. korun. Prodejem tisíců bytů zahrnutých do privatizace dostal pan Bakala OKD zdarma. Odhadní cena zveřejněná Ernst and Young byla ale 52 mld. Rozdíl je tedy 48 mld. korun. Česká republika a naši občané byli okradeni o 48 mld. korun. Teď dojde i navíc v Moravskoslezském kraji k nezaměstnanosti, sociálním problémům, zavírají se doly, dělají se zabezpečení dolů a tak dále. Vedle obrovských problémů, které budou muset lidé v tomto regionu řešit, to budou další stovky milionů korun, které budou muset naši občané zaplatit ze svých vlastních daní.

Vy říkáte, jak je vaše vláda transparentní, jak bojujete proti zlodějnám. A tady děláte, že se nic neděje. Nepřijmu tezi, že je vše promlčeno, že zákony platí jen pro někoho, že spravedlnost neexistuje, že o nic nejde. Prostě nepřijmu. Proto se vás, pane premiére, ptám: Zveřejníte inkriminované zvukové záznamy z roku 2004, aby se občané dozvěděli pravdu? A druhá otázka. Pokud říkáte, že za nic nemůžete, máme podpisy ke zřízení vyšetřovací komise. Podpoříte tedy zřízení této vyšetřovací komise vy osobně? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Také děkuji. Slovo má pan předseda vlády Bohuslav Sobotka.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především, v záležitosti privatizace OKD se používá celá řada naprostých nepravd a naprostých lží. Koneckonců pan poslanec to předvedl také v rámci své interpelace. Protože vláda, které jsem byl členem, neprodala OKD žádnému panu Bakalovi. Vláda prodala OKD tehdejšímu majoritnímu vlastníkovi této společnosti, společnosti Karbon Invest, který vlastně v té době, kdy já jsem se stal ministrem, už fakticky OKD ovládal a vlastnil většinu OKD. Čili privatizace nezačala před dvanácti lety. Privatizace OKD začala na začátku 90. let. Tehdy začala privatizace, tehdy vláda rozhodla o tom, že se OKD dá do kuponovky, že se doly dají do kuponovky. Tehdy ministr, který byl v té době na Ministerstvu průmyslu, rozhodl o tom, že se byty dají do kuponovky, že se byty v OKD dají do akciové společnosti, že se to dá do kuponovky. Tehdy se rozhodlo, že část akcií se převede obcím a městům. To vypadalo jako rozumný nápad. Problém je, že obce a města akcie okamžitě prodaly, jakmile se objevili zájemci, kteří jim za to nabídli konkrétní peníze.

To je příběh historie privatizace OKD. Začal na začátku 90. let. A v době, kdy jsem se stal ministrem financí, už vláda měla v OKD minoritu. Fond národního majetku se několik let předtím rozhodl - také vůbec nechápu z jakého důvodu, neuvěřitelná věc -, že se nebudou účastnit navýšení základního jmění. V době, kdy tam stát ještě mohl udržet majoritu, tak úředníci Fondu národního majetku se rozhodli, že nebudou navyšovat základní jmění, a stát o majoritu přišel. Čili bavíme se o doprodeji - doprodeji - minoritního podílu OKD. Vláda, kde jsem byl členem, neprodávala byty, neprivatizovala OKD. Prodávala minoritní akciový podíl, který vládě v OKD zbyl. Neprodávali jsme to Bakalovi, ale prodávali jsme to společnosti Karbon Invest, která tehdy vlastnila majoritu. Tehdy vláda jednala s lidmi, kteří vlastnili majoritu OKD. A dokonce tehdy i odbory v OKD podporovaly kvůli stabilitě podniku, aby to vláda prodala majoritním vlastníkům. Tehdy se hornické odbory obávaly toho, kdyby tam přišel jiný vlastník než ten, který vlastní majoritu, že by mohlo docházet ke konfliktům ve firmě, které by ohrozily stabilitu společnosti. To jsou věci, které se tehdy odehrávaly.

Pokud jde o otázku veřejnosti, dokumentů, chci připomenout, že všechny privatizační projekty, tedy i privatizační projekt OKD, jsou veřejně přístupné. Realizované privatizační projekty včetně příslušných souvisejících realizačních složek, smluvní dokumentace, dokumentace k soudním sporům, korespondence a podobně jsou archivovány, jsou uloženy na Ministerstvu financí ve spisovně privatizačních projektů. Spravuje ji odbor 62 Hospodaření s majetkem státu. Na základě písemné žádosti adresované ředitelce odboru 62 může kdokoliv požádat o nahlédnutí do privatizačního projektu a jeho realizačních složek či pořízení kopií. To je potřeba konstatovat. Věci jsou archivovány, je možné požádat o nahlédnutí do těchto dokumentů.

Také je potřeba říci, že privatizační smlouva na OKD, za kterou stát dostal nějaké peníze - teď se nebavím o kuponovce, za kterou stát nedostal žádné peníze - ta je také uložena na Ministerstvu financí. To znamená, případné věci, které se týkají zveřejnění této smlouvy, tam je potřeba se obracet na Ministerstvo financí.

A pokud jde o cenu, za kterou byl minoritní podíl prodán, vláda tehdy - vláda, ne ministr financí - rozhodla o prodeji na základě znaleckých posudků, které zpracoval a zadal Fond národního majetku. Měli jsme znalecké posudky, na základě kterých tehdy vláda rozhodovala, a cena, za kterou tehdy vláda schválila prodej minoritního podílu v OKD, byla vyšší než tyto znalecké posudky, které byly k dispozici.

Čili opět myslím, že je potřeba popisovat věci, tak jak jsou, včetně toho, že následně Evropská komise konstatovala - Evropská komise, nikoliv česká vláda nebo Ministerstvo financí -, že nedošlo k poskytnutí veřejné podpory v této věci.

Jinak si myslím, že je potřeba respektovat to, že celá věc byla vyšetřována orgány činnými v trestním řízení. V tuto chvíli tato věc je u soudu a myslím, že je potřeba nechat nezávislé soudy, aby o záležitosti rozhodly.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji předsedovi vlády, jak zvládl časový limit. Má pan poslanec zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Marek Černoch: Má zájem o doplňující otázku, děkuji. Já si myslím, že tady asi opravdu nevyřešíme celou kauzu OKD. Mně jde o to najít pravdu. Lidé chodí do vězení za to, že ukradnou tisíc korun, což je správně. Tady se ukradly miliardy, a nic se neděje.

Proto se znovu zeptám na jednu jedinou věc. Vy jste říkal, že všechny dokumenty a všechny materiály jsou možné k nahlédnutí. Ale Lidové noviny žádaly o vydání inkriminovaného záznamu a byly odmítnuty. Takže je otázkou, jestli opravdu tyto záznamy jsou všechny k nahlédnutí, anebo jenom někdy. Já vás žádám o to, abyste inicioval, aby tento inkriminovaný zvukový záznam z jednání vlády z roku 2004 byl tedy lidem k dispozici. To je jedna otázka. A druhá v rychlosti. Ptal jsem se vás, jestli vy osobně podpoříte zřízení parlamentní vyšetřovací komise na privatizaci OKD. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já také děkuji. Slovo má pan předseda vlády. Nemáte zájem? Nebudete odpovídat? Děkuji. V tom případě poprosím s další interpelací paní poslankyni Bohdalovou a připraví se pan poslanec Hovorka.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne, vážený pan místopředsedo, vážený pane premiére. Dnes už se tady mluvilo o pomoci důchodcům, o valorizaci důchodů, což je velice podstatné a velice důležité. Ale velice důležitým segmentem celého života jsou rodiny a mladé rodiny s dětmi. Ráda bych se vás zeptala na téma, které se týká slaďování života mladých rodin s prací, slaďování práce mužů a žen na trhu práce a vůbec slaďování rodinného a profesního života. Ráda bych se zeptala, jaká opatření i při nerovném oceňování, odměňování mužů a žen vláda udělá a co vlastně se dělá pro rovné příležitosti různých pohlaví na pracovním trhu.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji paní poslankyni Bohdalové, že otevřela tohle téma, protože ačkoliv se všechny politické strany vždycky před volbami zaklínají tím, že rodina je pro ně na prvním místě a že chtějí zlepšovat podmínky pro život rodin, tak ve skutečnosti ta situace vůbec dobrá není. Jsem rád, že naše vláda za ty tři roky k tomu přispěla, alespoň zčásti k tomu, aby se ta situace vylepšila.

Čili jsou tady některé věci, které už se podařilo prosadit. Víte, že jsme se hodně soustředili na zlepšování podmínek pro předškolní vzdělávání, tzn. jak peníze obcím a městům, aby mohly rozšiřovat kapacity mateřských škol i kapacity základních škol, tak samozřejmě jsme se soustředili také na to, aby byli podpořeni rodiče a byla zavedena sleva na dani za každé dítě v předškolním zařízení. Čili téma posilování kapacity předškolních zařízení zůstává jako úkol pro vládu i v tom současném období a bylo by dobře, kdyby i v příštím volebním období pokračovaly dotační programy pro obce a města, kde probíhá silný populační boom, kam se třeba stěhují mladí lidé za prací a kde je potřeba, aby byl dostatek kapacit v mateřských a základních školách. Víte, že jsme společně podpořili dětské skupiny jako určitou alternativu, podpořili jsme mikrojesle, tzn. v roce 2016, v lednu loňského roku, byl zahájen projekt pilotního ověřování provozu mikrojeslí, byly vybrány projekty, které budou podpořeny z evropských prostředků v této oblasti.

Pokud jde o otázku odměňování, tak tady běží projekt "22 % k rovnosti", který je zaměřen na oblast rovného odměňování mužů a žen. Proč zrovna 22 % k rovnosti? Protože 22 % je vlastně měsíční průměrný rozdíl mezi odměňováním mužů a žen, čili je to zhruba 6 500 korun, což je tedy částka, která je tedy v průměru rozdíl odměňování mužů a žen v naší zemi.

Teď, tady, co ještě můžeme udělat v Poslanecké sněmovně do konce volebního období. Je důležité, abychom schválili úpravu rodičovského příspěvku směrem k vyšší flexibilitě jeho čerpání, abychom zrušili podmínku pro umisťování dětí mladších dvou let. To jsou věci, které už vláda navrhla. Myslím, že to zjednoduší situaci pro rodiny s dětmi a umožní jim to lépe reagovat na jejich konkrétní životní situaci.

Druhá věc. Úprava zákoníku práce, která by měla posílit postavení ochrany zaměstnanců i v situacích, které se týkají mateřské dovolené a návratu do práce po mateřské dovolené. Otcovská poporodní péče. Ono to může působit samozřejmě poněkud symbolicky, těch sedm dnů, které budou v rámci nemocenského pojištění placeny pro otce v rámci šesti týdnů po porodu, ale opět je to něco, co může řadě rodin pomoci v téhle pro řadu rodičů úplně nové životní situaci.

To, co pokládám za dobré pro rodiny obecně, by bylo, kdyby se nám podařilo ještě prosadit dlouhodobé ošetřovné, tzn. tříměsíční volno na péči o osobu blízkou v závažné životní situaci. Tím navazuji na problém, že samozřejmě řada rodičů v produktivním věku se musí postarat nejenom o své děti, ale také o nemocné rodiče. Tady si myslím, že to jsou věci, které by mohly také výrazně pomoci z hlediska slaďování rodinného a pracovního života.

A pak bych byl samozřejmě také rád, kdybychom se posunuli v oblasti podpory samoživitelů, protože zatím bohužel v koalici není dohoda, pokud jde o zákon o náhradním výživném, který připravila ministryně Marksová. Zatím ostatní koaliční partneři s tím nesouhlasí, a pokud se tedy nepodaří dohoda v této věci a ten zákon nezíská v koalici podporu, nebo ve vládě podporu, tak si myslím, že bychom alespoň měli udělat to, že posílíme podporu pracujících rodin s dětmi, včetně rodin samoživitelů, a tady má ministerstvo připravený konkrétní návrh na zvýšení dětských přídavků pro pracující rodiny s dětmi. Ale nechtěl bych otázku zákona o náhradním výživném vzdávat. Požádal jsem paní ministryni Marksovou, aby ten návrh do koalice předložila, aby ho předložila do vlády, a myslím si, že by bylo dobře, kdybychom pro samoživitele, kterým jejich partneři dluží na výživném, tento konkrétní krok udělali.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji předsedovi vlády. Ptám se paní poslankyně, jestli má zájem o doplňující otázku. Má. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Vážený pane premiére, velmi děkuji za odpověď, ale při vaší odpovědi a při diskusích, které mám s mladými lidmi, se kterými se setkávám, mě napadly ještě další věci. Mluvíme o zvyšování počtu míst v mateřských školách. Tato potřeba si myslím, že během dvou tří let skončí, budeme to muset přesunout na potřeby základních škol. Ale víte, co trápí mladé rodiny nejvíc? Že mateřské školy nereagují na jejich pracovní dobu. Nelíbí se jim, že třeba maminka, když dělá v deset, musí dát dítě nejpozději do půl deváté do mateřské školy, manžel pracuje a dítě tam je dlouho do noci. Hovořili jsme o tom i s paní ministryní, že by bylo dobré udělat v mateřských školách pružnou dobu, kdy budou děti moci ve školkách být.

Vy jste mluvil i o té tříměsíční péči o osobu blízkou. Mluvíme stále, že mladí lidé pečují (předsedající upozorňuje na čas) o své rodiče, ale mnohdy také těhotné ženy potřebují tři měsíce péče, protože mnoho jich má riziková těhotenství.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Poprosím o slovo pana předsedu vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Myslím, že když se bavíme o tom, jak nastavit podmínky pro sladění osobního a pracovního života, tak primárně by nám mělo jít o to, aby se rodiny nebály mít děti, tzn. musí tady být takové legislativní podmínky, takové ekonomické podmínky, aby bylo možné mít dvě až tři děti v situaci, kdy to tu rodinu nedostane do sociálních problémů. A když tady paní poslankyně zmiňovala otázku některých dalších změn, které je potřeba udělat, myslím, že se musíme podívat na legislativu a nastavit ji tak, aby to maximálně rodinu podporovalo.

A dlouhodobé ošetřovné. Mě mrzí, že ta věc je diskutována jenom čistě z rozpočtového hlediska, že se říká, že to bude stát hodně peněz. Ale já myslím, že je potřeba se na to podívat také z hlediska toho, co to bude znamenat pro zajištění funkčnosti rodin. Jde o péči o rodiče, ale také o prarodiče. To je situace, která tady dneska je. A to, co zmínila paní poslankyně, ten konkrétní příklad, myslím, že to stojí také za zvážení. Takže pro to, abychom vytvořili podmínky pro dobré fungování rodin, tak si myslím, že bychom jim tu možnost dlouhodobého ošetřovného nabídnout měli.

Pokud jde o tu flexibilitu v mateřských školách. Je to otázka počtu úvazků. Je to otázka peněz, které máme a budeme mít k dispozici, protože pokud máme mít delší dobu pro děti v mateřské škole, kterou budeme schopni pokrývat ze strany učitelů a učitelek v mateřských školách, tak potřebujeme navýšit počet úvazků a myslím, že o tom by také měla být diskuse v rámci reformy financování regionálního školství a podmínek pro financování mateřských škol. Takže otázka normativů a počtu úvazků, které si můžeme dovolit zaplatit z rozpočtu. Totéž se ale týká i školních družin. Je pravda, že ten nápor se přesune v příštích letech na školní družiny, na základní školy, a i tam je strašně důležité, aby školy měly peníze na družináře, na družinářky, abychom byli schopni tuto službu poskytnout. Musím říci, že v tomhle je Česká republika docela unikátní, že v řadě zemí Evropské unie něco takového vůbec nemají, aby ještě po škole fungovala školní družina, aby se stát, vláda, obec staraly o to, že ještě po škole je tam někdo, nebo před školním vyučováním a po škole, kdo se o to dítě postará.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Ludvík Hovorka vystoupí s další interpelací a připraví se pan poslanec Karel Fiedler.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo vlády, v České republice nefunguje řádně dohled nad hospodářskou soutěží a důsledkem toho je u nás deformováno soutěžní prostředí například v oblasti léčiv. Důsledkem nečinnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže se řada lékáren nedostane k určitým léčivým přípravkům v potřebné době, anebo jsou určité léčivé přípravky dodány za cenu, která je mnohem vyšší než v jiných lékárnách spřízněných s distributory a výrobci. Řadu let u nás sílí kartelové propojení výrobců, distributorů a lékáren s cílem vytlačit jednotlivé lékárny z trhu. Existence jednoho výhradního dodavatele znamená, že léky jsou mnohdy dodávány do nemocnic a do lékáren za maximální cenu pro zdravotní pojišťovny, protože v zásadě soutěž v případě jednoho jediného dodavatele nemá smysl.

Dne 31. ledna má Sněmovna projednat sněmovní tisk 706, novelu zákona o léčivech v podobě vrácené Senátem. Zatímco v listopadu schválila zákon s pozměňovacím návrhem poslance Běhounka po doporučení bývalého ministra Němečka, který ukládá distributorům dodat léčivý přípravek do všech lékáren do 48 hodin, tak nynější ministr Ludvík doporučil Senátu schválit zákon ve znění, které úplně vymazává účinek pozměňovacího návrhu poslance Běhounka tím, že se povinnost dodávky léčiv do 48 hodin mění na dobu neurčitou - bez zbytečného odkladu.

Chci se zeptat, co se stalo během necelých dvou měsíců, že ministerstvo úplně změnilo stanovisko. A chci se zeptat, co uděláte v tom, aby Úřad pro hospodářskou soutěž zasahoval a řešil podobné problémy, které nastávají. Protože již v minulosti bylo podáno několik podnětů a byly rozhodnuty nesprávně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já také děkuji panu poslanci a slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já určitě můžu souhlasit s panem poslancem Hovorkou v tom, že ÚOHS je tady od toho, aby zajistil takové fungování trhu, které bude v souladu s pravidly hospodářské soutěže a bude přinášet prospěch spotřebitelům. Pokud jsou tady konkrétní podněty, které se týkají činnosti rozhodování ÚOHS, tak určitě jsou to věci, kde si mohu vyžádat jako předseda vlády informaci od ÚOHS a mohu je požádat o to, aby zargumentovali postup v této věci, pokud budu interpelován ze strany poslance či poslankyně Poslanecké sněmovny. Čili tady nabízím panu poslanci Hovorkovi tuto cestu. Pokud máte konkrétní příklady, je možné se dohodnout na písemné interpelaci, kde já bych se potom obrátil na ÚOHS, tak aby sdělili své konkrétní argumenty, ke kterým vy poté budete moci vyjádřit svůj názor. Čili tohle je zřejmě cesta, kterou bychom mohli využít, protože já jako předseda vlády rozhodně neřídím ÚOHS. ÚOHS musí být z povahy věci nezávislá instituce, musí rozhodovat skutečně i nezávisle na vládě, ale rozhodně jsem připraven, pokud je potřeba získat nějaké informace a argumenty, se touto formou na ÚOHS obrátit.

Pokud jde o první otázku, kterou mi adresoval pan poslanec Hovorka, pro mě je to do určité míry překvapení, protože nejsem informován o tom, že by došlo k takovéto změně postoje Ministerstva zdravotnictví. Já bych tady spíše doporučoval obrátit se na ministra zdravotnictví, aby vysvětlil svůj postup na půdě Senátu. Je pravda, že došlo k situaci, kdy ve Sněmovně byl ten zákon projednáván ještě v době působnosti bývalého ministra zdravotnictví, teď nastoupil nový ministr zdravotnictví. Já nemohu vyloučit, že nový ministr na tu věc uplatňuje poněkud jiný názor, ale nebyl jsem o této věci podrobněji informován. Takže v tuto chvíli bych odkázal na interpelaci na ministra zdravotnictví, popřípadě opět jsem připraven se jako předseda vlády, pokud se tato věc objeví ve formě písemné interpelace, obrátit na ministra zdravotnictví a požádat ho, aby na tuto věc odpověděl a reagoval. Pokud v Senátu byly nebo budou schváleny nějaké pozměňovací návrhy, tak stejně ten zákon se nám vrátí sem do Poslanecké sněmovny a budeme se muset rozhodnout mezi eventuálními dvěma variantami, a i tady předpokládám, že by ministr zdravotnictví na půdě Poslanecké sněmovny měl argumentovat.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji předsedovi vlády. Ptám se pana poslance, jestli má zájem o doplňující otázku. (Ano.) Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo a děkuji i za tu nabídku, ale písemná interpelace bude trvat minimálně měsíc. Možná ji využiji, ale přesto chci říct, že když jsem se ptal pana ministra Němečka, jestli má nějaké připomínky z Úřadu pro hospodářskou soutěž k tomu pozměňovacímu návrhu, řekl, že nemá. Nyní tedy, pokud vím, údajně Úřad pro hospodářskou soutěž shledal ten pozměňovací návrh závadným a napsal předsedovi senátního výboru a na Ministerstvo zdravotnictví nějaké vyjádření a výsledkem je už konkrétní senátní tisk, kdy už to máme vlastně k dispozici, tedy i vy, pane premiére, že ten pozměňovací návrh není v pořádku a že tedy Úřad pro hospodářskou soutěž s tím má problém.

Co já vidím jako zásadní, že oficiálně jako poslanci jsme žádné stanovisko úřadu nedostali. Možná ho dostal na vyžádání pan předseda výboru pro zdravotnictví a možná ho dostal pan předseda výboru Senátu pro zdravotnictví (Mpř. Vondráček: Váš čas, pane poslanče.), ale myslím si, že to není dobrá praxe, a určitě příklady špatného rozhodování v daném případě jsou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Také děkuji a slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jak tu věc popsal pan poslanec Hovorka, jde o pozměňovací návrhy, které byly schváleny ať už tady ve Sněmovně, event. v Senátu. To znamená, nebylo to součástí vládního návrhu, který projednala a schválila vláda, poslala sem do Parlamentu. To, co já mohu udělat, je, že na tuto věc upozorním pana ministra Ludvíka a budu chtít slyšet jeho argumenty a jeho názor k této legislativní normě ještě předtím, než se k jejímu projednávání vrátíme tady v Poslanecké sněmovně, protože skutečně jako předseda vlády v tuto chvíli nemám k tomu dostatek informací a chci tu věc zkonzultovat s ministrem zdravotnictví a upozornit ho, že Poslanecká sněmovna bude potřebovat jeho jasné stanovisko, jasný zargumentovaný názor, pokud nám Senát ty věci vrátí s pozměňovacím návrhem.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji panu předsedovi vlády za doplňující odpověď. Dovolte mi, abych nyní načetl omluvu pana kolegy Martina Lanka, který prosí o omluvu z jednání schůze Poslanecké sněmovny 12. 1. 2017 mezi 9. až 16. hodinou z důvodu jednání.

Dalším vylosovaným v pořadí s číslem 11 je pan poslanec Karel Fiedler, nicméně blíží se nám 16. hodina, takže určitě už nebudeme schopni tu interpelaci projednat, tak jestli s tím souhlasíte, tak už bychom se připravili na interpelace ke členům vlády a já vyhlašuji přestávku do 16.00.

 

(Jednání přerušeno v 15.58 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 16.00 hodin.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat ústními interpelacemi na ostatní členy vlády. Prosím pana poslance Zlatušku, aby přednesl interpelaci na ministryni školství. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní ministryně, obracím se na vás ve věci, ve které jsem se už obracel párkrát písemně. Shrnu. Jedná se o plagiát z Univerzity v Pardubicích, práci pana Lenocha, kde po nečinnosti rektora jsem se v červnu obrátil na ministerstvo o konání namísto rektora s návrhem, že by bylo vhodné uvažovat i o odvolání rektora. Rektor v srpnu ustanovil etickou komisi. Etická komise v Pardubicích 24. 10. loňského roku konstatovala, že obvinění byla oprávněná a že k plagiátu došlo.

Pan rektor Ludwig zaslal ministerstvu dopis 21. listopadu 2016, ve kterém obsáhle líčí, co se stalo, a argumentuje mimo jiné akademickou samosprávou a kompetencemi fakult. Fakticky po konstatování toho, že obvinění bylo oprávněné, rektor říká, že se jednalo o specifický a ojedinělý případ, nicméně neslučitelný s prací akademického pracovníka. Tato neslučitelnost s prací akademického pracovníka se týkala mimo jiné dvou děkanů fakult Univerzity v Pardubicích. Fakticky se nestalo nic, co by je postihlo pracovněprávně. Pokud akademický pracovník vykonává činnost neslučitelnou s prací akademického pracovníka, tak bych čekal okamžitou výpověď podle zákoníku práce, nebo alespoň příslušné pracovněprávní postihy ve smyslu krácení mzdy apod. K ničemu takovému nedošlo. Mám za to tedy, že fakticky pan rektor Ludwig nekoná. (Upozornění na čas.) Používá zprostředkovaně vlastně neoprávněně finance univerzity na vyplácení mzdy těmto akademických pracovníkům. A otázka také míří na to, jakým způsobem Ministerstvo školství se dívá na to, že by měl být postihnut i rektor Ludwig minimálně na platu. Předpokládám, že by neměl dostat žádné odměny. (Opět upozornění na čas.) A stále trvá námět na to, že by měl být odvolán.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. A prosím paní ministryni.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych chtěla reagovat na interpelaci ve věci, která byla opakovaně, opakovaně řešena ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Ostatně jak už tady zaznělo ze strany pana profesora Zlatušky, univerzita nebyla v této věci nečinná, resp. rektor zjednal nápravu skrze výsledky prošetření etické komise. Dopady této činnosti, která byla popsána, byly takové, že dotčení tedy pracovníci rezignovali z hlediska svých funkcí. Co se týká toho, zda došlo, nebo nedošlo k plagiátorství, je pravdou to, co zde zaznělo, že etická komise dospěla k názoru, že se tak skutečně stalo, a to v případě dvou osob. Důsledky, které to mělo, jsem již poznamenala. Co se týká dopadu do možnosti, tedy postavení rektora Univerzity Pardubice, tady bych jenom chtěla konstatovat, že z jeho strany tedy k nečinnosti nedošlo. Věc řešil, vyřešil.

Co se týká otázky toho, že vůbec na univerzitě může k něčemu takovému dojít, nebo dokonce že se jedná o situaci, která je opakovaná ze strany více pracovníků, určitě mohu souhlasit s tím, že takto to na našich vysokých školách probíhat nemá a nemělo by. A co se týká možného zohlednění v odměňování daného rektora, tuto záležitost zvážím a zohledním při nejbližší příležitosti.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní ministryně. Prosím pana poslance.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní ministryně, děkuji za odpověď. Vím, že od vás je to konstruktivní jednání. Nicméně přesto nejsem spokojený s tím, že by věc byla vyřízena pouze odstoupením těch dvou pracovníků z místa děkana. V tom dopise rektora Ludwiga se výslovně konstatuje, že se jednalo o případ neslučitelný s prací akademického pracovníka. To není neslučitelný případ s orgánem fakulty. A v tomto smyslu je evidentně na Univerzitě Pardubice nečinnost, nekonání. Chybí tam postih a pro postihy podle zákoníku práce je roční promlčecí lhůta. Vzhledem k tomu, že poprvé akademický senát Univerzity Pardubice tady tuto věc projednával, tuším, už v březnu loňského roku, tak víceméně během dvou měsíců bude tato věc promlčena a žádné další postihy pracovněprávní nebudou možné.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní ministryně, pokud si přeje odpovědět, má prostor.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Co se týká dalších možností z hlediska postihu v zákoníku práce, samozřejmě beru na vědomí ty možnosti. A jsou pravdivé tak, jak je popisuje pan profesor Zlatuška. Asi bych doplnila své vyjádření o to, že se zúčastním v únoru jednání České konference rektorů a učiním to tedy předmětem projednání na tomto orgánu, včetně osobního jednání s rektorem Univerzity Pardubice, aby mě osobně informoval o situaci na univerzitě, a tedy možných dopadech do postavení daných akademických pracovníků s tím, že z hlediska konečného závěru tak učiním v únoru, což by bylo dostatečné časově pro nepropadnutí promlčecí lhůty, tak jak tady byla zmíněna.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Novotného.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený pane ministře, v minulých měsících proběhla celá řada paralelně probíhajících výběrových řízení na nové provozovatele letecké záchranné služby v řadě krajů České republiky. Ten proces byl hojně sledován veřejností i médii a dnes, v tyto dny a týdny, jsou přetřásány některé právní a jiné problémy tohoto procesu.

Já tady dneska nechci interpelovat nijak expresivně, jak naznačuje název té následující interpelace. Ten celý proces byl odstartován tím, že z řady stran byl minulý stav kritizován zejména s ohledem na prý přílišnou finanční náročnost provozování letecké záchranné služby, ani ne tak z hlediska kvality jako té finanční náročnosti.

Já bych se vás chtěl zeptat na jednoduchou otázku, zda už v tuto chvíli jste schopen celý ten proces, jeho výsledky vyhodnotit právě z hlediska srovnání nově dosažené kvality a finanční náročnosti, či zda Ministerstvo zdravotnictví připravuje nějaký dokument, který by nám případně mohl být poskytnutý k dispozici, ze kterého bychom si mohli udělat obrázek, zda celý proces stál za to a zda bylo skutečně srovnatelné kvality s výraznou úsporou finančních prostředků v celé té síti těch tendrů dosaženo. Kladu tu otázku také proto, že se na mě opakovaně obracejí občané z mého Olomouckého kraje s jistými pochybnostmi, zda jsme schopni v tuto chvíli garantovat stejnou úroveň technickou, kvalitativní této služby jak v tomto kraji, tak i v různých jiných částech republiky. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana ministra.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já se musím na začátku omluvit. Já jsem byl včera odpoledne hospitalizován, odoperován a dnes ráno jsem se nechal uschopnit z nemocnice, abych tady mohl být, tak se omlouvám, pokud nebudu tak úplně dokonalý.

Já tady mám, pane poslanče, před sebou nějakou odpověď, která mi přijde - já ji mohu přečíst, ale mně by to nepřišlo fér. Já celkem rozumím vaší otázce. Mám trošku problém v tom, že jsem už přišel k hotovému, takže v tuhle chvíli už jenom musím dokončit tendr, který je v Ústí nad Labem, který je pořád ještě otevřený. Pak si samozřejmě myslím, že musí nastat vyhodnocení, protože jeden z materiálů, který musí být předložen do vlády, je materiál o budoucnosti letecké záchranné služby po roce 2020. Podle mého názoru nemůže tento materiál vzniknout bez toho, aby se vyhodnotil dosavadní průběh. To znamená jak ta první perioda, která byla někdy do loňského roku, tak ta následující, která je do nějakého roku. Určitě tam proběhne vyhodnocení, určitě je třeba se k tomu postavit i z toho pohledu zajištění státu, protože podle mého názoru je důležité, že leteckou záchrannou službu vykonávají piloti, kteří vykonáním této služby získávají vysokou kvalifikaci, která je důležitá pro stát v oblasti branné pohotovosti, pro přírodní katastrofy atd. Pokud rozumím správně gros té otázky, my opravdu vyhodnocení provedeme, zjistíme, nakolik finanční náročnost byla, nebo nebyla.

Já celkem rozumím, na co narážíte v Olomouci. To je ten slovenský provozovatel a vrtulníky, jaké se používají. Znovu musím říci za sebe, já jsem ten tendr nenastavoval. Rozumím tomu, kde je asi pes zakopaný, ale nicméně v této chvíli v Olomouci smlouva uzavřená je, provozovatel tam má svou odpovědnost a musí ji plnit. Pokud ji nebude plnit, samozřejmě zasáhneme. Jestli vás to takto uspokojí?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se pana poslance, zda si přeje ještě vystoupit. Je tomu tak.

 

Poslanec Martin Novotný: Já jsem i ve své první otázce zdůrazňoval, že to dnes nechci nějak expresivně, i při vědomí toho, že to není vaše záležitost a že jste nastoupil do funkce v podstatě až na konci toho procesu. Jenom jsem se chtěl zeptat, jestli máte nějakou představu, kdy by to vyhodnocení mohlo být k dispozici, v jakém časovém horizontu.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Do vlády to určitě půjde ještě v tomto funkčním období, takže předpokládám, že ty tendry jsou uzavřeny vlastně k 1. 1., myslím, že tak ideální by byl aspoň kvartál, abychom viděli aspoň nějaké výsledky. Takže budeme porovnávat počty hodin, budeme porovnávat kvalitu zásahů. Z mého pohledu by byl ideální rok, ale protože to opravdu chceme ještě do vlády předložit a chceme vycházet z nějakých podkladů, tak si myslím, že minimálně kvartál až půl roku. Myslím, že někdy kolem června bych to chtěl dávat do vlády.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Mackovíka.

 

Poslanec Stanislav Mackovík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dobrý den. Já zůstanu u tohoto tématu. Jsem rád, že jsem byl vylosován tak, abych se tady mohl zmínit - a já se tady budu ptát pana ministra.

Olomouc a Ústí nad Labem. V obou případech ÚOHS šetří tuto veřejnou zakázku. Teď tedy zcela konkrétně se chci zeptat. Ta nízká cena je dána také tím, že slovenský provozovatel nasazuje vrtulník A109K2, který podle toho, jak napsal i vámi vybraný odborník Ing. Petr Mrázek, na kterého se odvolává vaše hodnoticí komise, tak vrtulník Augusta A109K2 není certifikován v kategorii A. Vy jste s tímto vrtulníkem zahájili provoz v Olomouci a v zadávacím řízení v té dokumentaci vydané Ministerstvem zdravotnictví je, že bude provoz zahájen s vrtulníky v kategorii A, to znamená od 1. ledna v Olomouci je porušováno zadávací řízení, které si dalo ministerstvo, protože jste tam nasadili něco, co jste nasadit neměli. Ono to je skutečně levnější než vrtulníky v kategorii A, ale je to stejné, jako kdybychom do záchranky místo volkswagenů a mercedesů dneska přišli s dvanáctsettrojkou. Bude to levnější, má to čtyři kola, pacienta to odveze, ale není to totéž.

Já se znovu ptám, jak vaše hodnoticí komise a kde vzala závěry, z jaké letové příručky či jiných dokumentů obsažených v nabídce společnosti ATE, hodnoticí komise dovodila, že vrtulník Augusta A109K2 splňuje předmětný technický kvalifikační předpoklad, který si Ministerstvo zdravotnictví zadalo do výběrového řízení. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana ministra.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, my dva jsme už o tom mluvili, vy jste mě navštívil na ministerstvu.

Ta problematika, jak je dnes postavena, je, že certifikace vrtulníků na ty kategorie je od nějaké doby, od nějakého roku. Teď se omlouvám, že přesně neřeknu odkdy. Výběrová komise byla vládní výběrová komise. To nebyla výběrová komise ministra, tam byla přítomna tři nebo čtyři další ministerstva. A ten problém, který se dnes řeší, je skutečně problém, jestli vrtulník, který byl vyroben předtím, než začala certifikace vrtulníků, splňuje, nebo nesplňuje. Je mi jasné, že tato věc je dnes řešena v rámci námitky nebo toho sporu, bude to pravděpodobně mít ještě nějaké pokračování. Já v tuto chvíli mohu říci jediné, že buď nějakým asi znaleckým posudkem, předpokládám, bude určeno, že ta firma splňuje - a pokud vím, teď tam nějaký papír je. Otázka zní, nakolik to vyhovuje jako znalecký posudek, nebo ne. Buď ta firma nebo ten jejich vrtulník splňuje kategorii A, byť byl vyroben předtím, než začala certifikace, která je asi tři, čtyři nebo pět let, přesně nevím, nebo nesplňuje, a v tom případě dotyčný, který se do toho přihlásil, samozřejmě nesplňuje podmínku. Ale tady to asi bude otázka na znalce, aby posoudili, jak tomu je.

Já k tomu nic víc opravdu nemohu říci i z toho důvodu, že a) já jsem nestanovoval zadávací dokumentaci, to znovu opakuji, a b) ani do toho výběrové komisi nemohu mluvit. Já v podstatě za celou svou šestnáctiletou kariéru jako ředitel nemocnice jsem nikdy nepodepsal výběrové řízení v rozporu s rozhodnutím výběrové komise, takže já budu opět akceptovat výsledky výběrové komise.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance.

 

Poslanec Stanislav Mackovík: Ještě jednou děkuji. Jenom chci upozornit, že hodnoticí komise už je druhá za tu krátkou dobu. ÚOHS to otevřel asi z toho důvodu, že má pocit, nebo dospěl k závěru, že tam došlo k porušení zadávacího řízení ze strany hodnoticí komise. To znamená, když jste podepsali konkrétně Olomouc, tak jste to podepsali už v rozporu s tím, co bylo zadáno. To už jsem tady říkal. My už se začínáme točit v kruhu a nikdo to nechce rozseknout. Vrtulník Augusta A109K2, ten, který je nasazen v současné době, patří k úplně prvním, který byl v této verzi vyroben. Není v té kategorii, o které se tady bavíme. Opravdu je potřeba se k tomu nějakým racionálním způsobem postavit.

Teď mi řekněte, jak dlouho bude trvat tento stav, když ÚOHS i druhou komisi a její rozhodnutí znovu shodí, a v Ústí potom bude co? Dodatek je podepsán na dva měsíce a opravdu memorandum, že tam budou létat vrtulníky z Plzně a z Prahy, to nenahradí, kdyby DSA musela po dvou měsících odejít.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Tady skutečně zaznělo to klíčové slovo. Řekl jste ho vy, pane poslanče - DSA. To je klíčové, protože tam jde o spor mezi dvěma provozovateli, mezi ATE a DSA. V této chvíli bych jenom protestoval proti tomu, že ÚOHS to zrušil kvůli tomu, že je špatná kategorie vrtulníku. Tam byla námitka kvůli neobvykle nízké ceně. Dnes je řízení v této fázi.

Já znovu opakuji, tohle už je otázka pro znalce. Jak jste správně řekl, je vrtulník Augusta vrtulníkem první generace. Odpovídá kategorii A, nebo ne? To je prostě to, co se musí vyřešit. Pokud odpovídá, v pořádku. Pokud neodpovídá, má problém ten, kdo se do toho přihlásil, protože nesplnil zadávací podmínky.

Jinak - není to do konce února. Ono je to limitováno objemem finančních prostředků, které tam jsou. Upřímně řečeno, vzhledem k tomu, že teď máme ještě krátké dny a oni přes noc nesmějí létat, tak já si spíše myslím, že to bude tak konec března, a my tam máme pořád ještě možnost to dokonce vypsat ještě jednou. Takže čas, kdy bude DSA létat, se může protáhnout až někdy do května nebo června. Takže já myslím, že tam pořád ještě čas je.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Farského.

 

Poslanec Jan Farský: Pane místopředsedo vlády, podle podkladů veřejně dostupných byla zakázka na zajištění EET včetně hardwaru vysoutěžena v roce 2015 za 39 mil. 900 tis. plus náklady na hardware a roční údržbu, což v součtu do roku 2021 mělo být 95 mil. korun. Tuto zakázku bez uvedení důvodu zrušil pan ředitel Generálního finančního ředitelství a zadal stejnou práci z ruky, přičemž náklady podle veřejně dostupných informací se během těch pěti let do roku 2021 vyšplhají na 895 mil. korun, což je takřka desetinásobek. Přijde mně nemravné v době, kdy EET má hlídat každou korunu živnostníků a oni si nákladně pořizují své pokladny, aby ministerstvo rozhazovalo stovky milionů korun, které byly předtím vybrány na daních.

Moje otázka a žádost je: Žádám o vysvětlení, jak je možné, že náklady na EET oproti původně vysoutěžené zakázce stouply takřka na desetinásobek, a odůvodnění tohoto jednání. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Pan ministr odpoví písemně. Prosím pana poslance Kostřicu.

 

Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážený pane ministře zdravotnictví, mám takový dotaz. Já vím, že to v současné době je ve vaší gesci, předtím to nebylo. Mě zajímá stran protikuřáckého zákona, který je v současné době v Senátu a který doufáme, že se v nezměněné podobě vrátí k nám. Když se rozhodovalo o pozměňovacích návrzích, které byly poměrně striktnější, tak mě šokoval tehdejší názor Ministerstva zdravotnictví, které by podle mého názoru mělo podporovat jakýkoliv zákon, který svým způsobem omezuje nebo snižuje riziko kouření, ať už je to těch 16, 18 tisíc lidí, kteří onemocní smrtelně tady tímto onemocněním v republice, nebo i těch 120 mld. korun, které nás to stojí, tak mě šokovala právě ta gesce tehdejšího ministerstva, že i takové věci jako zákaz kouření v automobilu s dětmi pod 15 roků, zákaz kouření ve vnějších prostorách sportovišť a podobně, stejně tak jako jsem nebyl schopen pochopit, že jsem dostal negativní stanovisko k návrhu zrušení kouření ve zdravotnických zařízeních. A to vím, že i ve vaší nemocnici, vámi vedené, tento úzus už byl mnoho roků užíván. Ne že by se vždycky stoprocentně dodržoval, nicméně mě to právě šokovalo.

Chtěl jsem se zeptat z toho důvodu, jestli s vaším příchodem na ministerstvo by takovéto, nechci říct protizdravotní, nálady dostaly určité limity, abychom mohli eventuálně některé pozměňovací návrhy, které nebyly akceptovány, se pokusit pozměnit nějakou ministerskou vyhláškou či nějakým jiným opatřením. Děkuji za vaši odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana ministra.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Vážený pane předsedající. Já se omlouvám, já jsem špatně rozuměl, takže se pokusím dovodit. Já si tedy dovolím říci, doufám, že se ten zákon ze Senátu do Poslanecké sněmovny nevrátí. Pro mě je poměrně nejdůležitější to, že bude schválen Senátem, a tím pádem že půjde rovnou na podpis k panu prezidentovi. Nicméně pravdou je, že některé z těch... Ten zákon, jak tady byl přijat, a všichni si to asi pamatujeme, bylo maximum možného.

Ministerstvo zdravotnictví v této chvíli vychází z předpokladu, že je důležité, aby ten zákon byl, čili uznávám, že tam neprošly nějaké prvky, které by tam měly být. A domnívám se, že do budoucna, tak jak bude vzrůstat civilizační úroveň Evropy i České republiky, se postupně další protikuřácké prvky do toho zákona dostanou. Typicky to kouření v autech je skutečně velmi dobrý námět. Další námět, který jste asi zmínil, to je v obvodu zdravotnického zařízení. Jenže máme dneska velký problém, že závislost na nikotinu je poměrně významná závislost a u některých lékařů a zdravotnických pracovníků skoro absolutní. V nemocnici jsem řešil problém, jestli ten člověk vůbec bude bez toho nikotinu schopen se věnovat své práci. Ale nicméně jestli se mě ptáte, jestli trend by měl být spíše uvolňující, nebo zpřísňující, tak si myslím, že trend by měl být zpřísňující.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud si pan poslanec nepřeje vystoupit, tak pokročíme dále. Prosím pana poslance Kořenka.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, vědom si toho, že jsme včera krátce o této problematice hovořili, tak musím říct, že pro jistotu jsem si ještě dovolil připravit tuto interpelaci, která se týká právě obchvatu Otrokovic, protože jak jistě víte, došlo k vyjmutí některých obchvatů měst ze zpoplatnění dálniční sítě. A já musím říct, že v nedávné době právě město Otrokovice žádalo dvakrát i při návštěvě členů vlády a upozorňovalo na tento problém. Nebylo jim však vyhověno a ministerstvo neakceptovalo argumenty.

Dovolím si říct, že na základě uvedeného jsou představitelé města a celého regionu přesvědčeni, že pokud by byl úsek D55, severovýchodní obchvat Otrokovic, osvobozen od poplatků, došlo by k úbytku množství vozidel projíždějících centrem města a přetíženou vítkovickou křižovatkou, která je přetížena mimo jiné proto, že je do ní svedena doprava z nedokončené D55, a k řadě celospolečenských přínosů, především ke snížení nehodovosti, k úspoře pohonných hmot, k úbytku exhalací v intravilánu města, ke zklidnění dopravy v centru města, protože zmiňovaný objem dopravy, který by se přesunul právě z kvítkovické křižovatky, z I49 na D55, by tato silnice kapacitně bez potíží převzala. Dosavadní situace je rovněž v evidentním rozporu s platným státním plánem zlepšování kvality ovzduší střední Moravy. Pokud vím, tak smysl budování obchvatu byl právě v odlehčení průtahu města a to je v současné době zcela potlačeno. Argumenty ministerstva, že chce předcházet tomu, aby se místní řidiči kvůli poplatku vyhýbali dálnici a jezdili skrze město po silnicích nižších tříd, zcela vystihují místní situaci, a ministerstvo je nebere v případě města Otrokovic v potaz. Za připomenutí stojí jistě i fakt (upozornění na čas), že severovýchodní obchvat - pardon - je ještě ve zkušební provozu. Chtěl bych jenom upozornit, že bude probíhat rekonstrukce trati Otrokovice Zlín, a tím se situace ještě zhorší. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana ministra.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ano, my jsme tuto záležitost už s panem poslancem probírali. Já bohužel musím říct, že tady nebyly řečeny věci, které jsou úplně v souladu s tím, co se událo.

Za prvé bych chtěl říct, že v rámci časového zpoplatnění obecného užívání pozemních komunikací s vozidly s celkovou hmotností do 3,5 tuny, tedy v rámci časového zpoplatnění, byly pro rok 2017 zavedeny některé výjimky. Bylo to vyhláškou. Úsek dálnice číslo 55 u města Otrokovice, který je ohraničený exity 30 a 32, nebyl vybrán mezi tyto úseky a bylo to i proto, protože v rámci řádného meziresortního připomínkového řízení se Zlínský kraj nepřihlásil k žádné připomínce, a na dopis, který jsme dostali od, myslím, že to bylo pana Mgr. Jaroslava Budíka, tak ten přišel bohužel už v době platnosti té vyhlášky a v době, kdy byla vydána. Takže v souvislosti tady můžu říct, že pokud bude ze strany Otrokovic a ze strany Zlínského kraje tato připomínka platná, tak jsme připraveni, protože tato vyhláška se otevírá každý rok, to znamená, v druhé polovině roku 2017 bude projednávání novelizace této vyhlášky a tam by bylo možno daný úsek, pokud bude řádně zdůvodněno, přidat do těch úseků, které budou z časového zpoplatnění vyňaty.

Já bych tedy nad rámec této interpelace chtěl říct, že podobný případ máme v Karlovarském kraji, v dálnici kolem Sokolova. Takže počítám, že tady bude možnost, abychom o té věci jednali a našli řešení. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance.

 

Poslanec Petr Kořenek: Moc děkuji. Já věřím, že Zlínský kraj i město Otrokovice budou připraveny ke spolupráci, a jsem rád, že tady zaznělo, že ta situace je řešitelná. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr si nepřeje vystoupit. Takže prosím paní poslankyni Šánovou.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážený pane ministře. Zákon o pohřebnictví u nás platí už 13 let a chystá se vládní novela zákona. Já bych se vás v této souvislosti chtěla zeptat na některé skutečnosti, o nichž se domnívám, že nejsou zcela v souladu s tímto zákonem.

Jak je možné, že v areálu Thomayerovy nemocnice v Praze 4 - Krči již řadu let nepřetržitě působí Pohřební služba Helfi, která zde má pronajatou sjednávací kancelář a další provozní prostory naprosto v rozporu s výše uvedeným zákonem, přesně s ustanovením § 7? Jak je vůbec možné, že Pohřební služba Helfi navíc přijímá a vydává zemřelé na patologii této nemocnice, ač tak ex lege působit nesmí, protože to zákon přímo zakazuje? V důvodové zprávě k tomuto zákonu se uvádí, že není etické, aby pohřební služba sjednávala pohřbení přímo v prostorách poskytovatele zdravotní péče.

Pane ministře, jak je možné, že řada nemocnic poskytujících zdravotní péči nemá zákonem předepsané chladicí a mrazicí zařízení? A pokud tato zařízení mají, proč je smluvně poskytují zařízením s pohřebními službami propojenými? Ony je záměrně pro snadnější obejití zákona totiž neposkytují přímo pohřebním službám. Příkladem takových praktik je mimo jiné i nemocnice Bulovka v Praze 8. Jistě je vám známo, že taková nemocnice čerpá úhrady od zdravotních pojišťoven za výkony spojené s manipulací se zemřelými a další úhrady dostává za nějaký pronájem toho zařízení. Při tomto postupu se ovšem taková nemocnice připravuje o příjmy za uložení zemřelých v márnici po uplynutí 48 hodin od objednatelů pohřbení, které mohou být vyšší než pronájem.

Vyjmenovala jsem zde pouze některé aspekty porušování zákona o pohřebnictví, které však vedou k možnosti, a já se domnívám, i k vytváření korupčního prostředí mezi poskytovateli zdravotní péče a pohřebními službami. A navíc s jakoukoliv absencí etiky. (Předsedající: Čas.)

Proto se vás ptám, pane ministře, do jaké míry jste obeznámen s touto problematikou a zda s ní hodláte v nejbližší době něco dělat. Za odpověď děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, ono to má dvě roviny: rovina etická a rovina zákona o pohřebnictví. Zákon o pohřebnictví je spíš problém paní kolegyně Šlechtové, takže já se asi nebudu úplně přesně vyjadřovat k tomu, co v tom zákoně je nebo není. Ale teď musíme mluvit o té etice.

Do jisté míry máte pravdu. Já jsem řešil tento problém v Motole asi před deseti nebo dvanácti lety, kdy jsem se stal ředitelem. Přímo v areálu nemocnice byla pohřební služba. My jsme jí nájem zrušili, dneska je ta pohřební služba v ulici pod nemocnicí, kdy už s tím vůbec nic neudělám. Takže jako z mého pohledu je to také eticky sporné.

Na druhou stranu to, co vy říkáte, je pravda, že ze zdravotního pojištění se platí 48 hodin, pak už jdou náklady k tíži toho, kdo objednává pohřeb, a někdy spíš to ty nemocnice zatěžuje, protože jsou z toho obrovské pohledávky, které se potom řeší. Takže někdy náklady na to vymáhání jsou daleko větší, než jaké jsou příjmy. Takže jakoby ta diferenciace ekonomická tam není. Nicméně uznávám, že z hlediska etického to problém je, specificky v nemocnicích, kde třeba umírají i děti, což je případ Thomayerovy nemocnice. Takže já se tam určitě s nimi na toto téma budu bavit. Na Bulovce je to tam v tom vchodu přímo, tam to mají také. A určitě se s nimi na toto téma budu bavit.

Ale realita bude jediná. Pokud je to v objektech - u Bulovky mám pocit, že je ještě navíc problém, že ty objekty jsou hlavního města Prahy, takže dost možná, že to ani není Bulovky, ale že to tam zařizuje Praha. A v případě Thomayerovy nemocnice jsem si skoro jist, že ve chvíli, kdy to vymístí, já tedy se s panem ředitelem na toto téma určitě budu bavit, tak se to určitě objeví přesně o ulici vedle.

Ale víte, věc etiky se podle mě nedá řešit zákonem. Tohle by spíš měli mít lidé v sobě a mělo by být konsenzuálně sdílené, že některé věci se nedělají, ale... (ministr si povzdechl) ... ale.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně si nepřeje položit další dotaz, takže prosím pana poslance Grospiče.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedo. Já bych si dovolil, vážené kolegyně a kolegové, vznést v rámci interpelací dotaz na ministryni práce a sociálních věcí paní Marksovou a týká se výkladu a postupu Ministerstva práce a sociálních věcí ve věci ustanovení platného znění zákoníku práce, zákona číslo 262/2006 Sb., konkrétně § 322 odst. 2, kde se hovoří o tom, že náklady vzniklé výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci včetně nákladů na školení k prohloubení kvalifikace (nesrozumitelné) inspektorů bezpečnosti práce pověřených výkonem této kontroly hradí stát na základě dohody s odborovou organizací.

Dostalo se ke mně několik dotazů včetně například Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska, že tyto dohody jsou uzavřeny, byly uzavřeny, nicméně po mnoha letech, téměř po víc jak deseti letech, nejsou adekvátně ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí plněny a u některých odborových svazů tento skluz, který probíhal vždycky recipročně, činí už dobu čtyř a více měsíců. Chtěl bych tedy znát odpověď od paní ministryně práce, co k tomu vede Ministerstvo práce a sociálních věcí, jak hodlá postupovat v následujícím roce a jak rychle hodlá dorovnat tyto náklady v rámci dohledu nad bezpečností práce v rámci odborových organizací a platně uzavřených smluv za minulý kalendářní rok.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Raise.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den, pane předsedo, páni poslanci a páni ministři. Já bych pokračoval v seriálu dotazů na paní ministryni Marksovou. Rád bych ji interpeloval ve věci pracovnělékařských prohlídek zaměstnanců vysokých škol pracujících na některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy tzv. DPP a DPČ. Byl jsem osloven zástupci akademické obce s prosbou, abych vás v této věci interpeloval.

Někteří z personalistů vysokých škol byli na školení k připravovaným změnám v zákoníku práce a mimo jiné přišli na školy s informací, že by se nově měly pracovnělékařské prohlídky vztahovat i na zaměstnance pracující formou dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, a to zejména v souvislosti s novou povinností zaměstnavatele ochránit zaměstnance před stresovým prostředím. Zmíněná informace vyvolala v akademické obci značné znepokojení, neboť by znamenala velký nárůst byrokratické zátěže, nemalé finanční náklady v již tak napnutých a podfinancovaných rozpočtech vysokých škol a v některých případech i zásadní překážky v plnění povinností vysokým školám uloženým, např. spolupráce se zahraničními odborníky při posuzování kvalifikačních prací atd.

Dovoluji si vás proto požádat o objasnění, respektive výslovné vyloučení a garanci, že pracovnělékařské prohlídky se nemají v budoucnu týkat i zaměstnanců vysokých škol, kteří pracují formou dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Děkuji předem za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Prosím pana poslance Holečka.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane chronicky nepřítomný ministře. O udavačském webu k EET, který já osobně považuji za největší žumpu, jste pro Blesk 8. prosince 2016 uvedl: Když dáte do poměru počet vydaných účtenek, kterých je k dnešnímu dni 19 milionů, proti 700 upozornění od občanů, jde o zanedbatelné číslo. Nyní ale všem tvrdíte, že jste o webu nevěděl. Lžete opět, pane ministře?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Procházku.

 

Poslanec Roman Procházka: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane ministře, obrátil se na mě ředitel školního statku u nás na Chebsku, který je příspěvkovou organizací Karlovarského kraje. Samostatné školní statky byly minulý rok vyňaty z možnosti žádat o národní dotační titul na podporu subjektů v oblasti zemědělství a lesnictví, jehož cílem je modernizace vybavení center odborné přípravy učebními pomůckami, které umožní žákům a studentům osvojit si základní odborné dovednosti nezbytné pro výkon budoucího povolání. Připomínám, že střední školy se školním statkem však dotaci získat mohly. Navíc pořízené učební pomůcky z tohoto dotačního titulu musí být určené výhradně pro výuku a nesmí být využity k hospodářské činnosti.

To není úplně logické, protože střední zemědělské školy nebo školní statky dotace používají na nákup učebních pomůcek, jako je například traktor s pluhem, který je následně použit k obdělávání pole během výuky, ale to znamená, že už dělají hospodářskou činnost, protože nakonec úrodu sklidí a prodají. Ačkoliv jsou nakupované pomůcky použity primárně k výuce, doplňkově je škola může používat i k hospodářské činnosti a těžko se to odděluje. A pokud k tomu dojde, tak v takovém případě nesplňují podmínky dotačního titulu.

Proto se vás, pane ministře, ptám, zda uvažujete i o tom, že by byl vytvořen dotační titul i pro samostatné školní statky, a zda byste uvažoval i o změně podmínek, aby se takto pořízené školní pomůcky mohly efektivně používat v běžném provozu školního statku. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana ministra.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče. Na vaši otázku bych chtěl jenom stručně odpovědět, že je především potřeba si uvědomit, že zřizovateli středních škol, případně školních statků, případně polesí jsou především kraje. Další gestor v oblasti vzdělávání, případně i dotačních podpor je MŠMT. My jsme do této problematiky vstoupili de facto jako subjekt, nebo jako ministerstvo, které by to vůbec nemuselo zajímat z hlediska zřizovatelské i gesční činnosti. Ale když se díváme na poměrně zoufalý stav středního odborného školství v oblasti celého agrárního sektoru, nejenom zemědělské školy, ale lesnické, vinohradnické atd., tak jsem se rozhodl tento stav nějakým způsobem pozitivně začít měnit.

Tou první věcí, která tady je umožněna už dva roky, kde dokonce jsem o tom musel jednat s eurokomisařem pro zemědělství, abychom obhájili naše nastavení Programu rozvoje venkova, je to, že každý školní statek může požádat o podporu investic, ať už je to kravín, vepřín, zpracovna masa a podobně, z Programu rozvoje venkova, kde je to otevřené pro všechny školní statky. A je tam kofinancování na úrovni 40 %. Takže tady není limitováno žádné využití té pomůcky, nebo té investice ve vztahu k výuce, případně ve vztahu k ekonomicko-hospodářské činnosti daného školního statku. To mnoho školních statků asi neví, nebo nevědí to někteří náměstci na krajích, kteří mají na starosti školství. Já jim to opakovaně připomínám s tím, že teď v únoru budeme mít jednání se všemi náměstky hejtmanů, kteří mají na starosti střední odborné školství, abychom toto zrekapitulovali. To je, řekl bych, základní změna, která proti předcházejícím obdobím nastala, a tady jsou ty peníze poměrně velké, které si ty školní statky mohou vzít.

Ten náš dotační titul národní, COP 21 - Centra odborné přípravy, ten dotační titul byl 21, protože byl 21. v pořadí, ten jsme zřídili proto, abychom na základě diskusí se školami vyhověli akutním požadavkům, kdy za námi chodí ředitelky a ředitelé škol a říkají: my máme zoufalé vybavení v laboratořích, zoufalé vybavení v dílnách, jezdíme autoškolu, traktory, které jsou 35 let staré. A jsou to opravdu primárně ty školní pomůcky, které slouží k praktické výuce, nikoli k hospodářské činnosti. Takže my jsme tady alokovali 50 milionů korun na těch vybraných 30 škol na tyto konkrétní věci. Já nevylučuji, že to v budoucnu, pokud uvidíme, že jsme, řekněme, dohasili ten akutní požár v úrovni technického vybavení pomůcek pro výuku, nějakým způsobem budeme rozvolňovat. Ale dnes poptávka po těchto věcech je taková, že těch 50 milionů korun zdaleka nestačí.

A ještě se krátce vyjádřím k tomu, jaké školy byly vybrány, protože škol, které učí nějaké agrární obory v České republice, je více než 180. To nejsme schopni pokrýt, a na rovinu, ani zájem nemáme. Já mám osobní zájem, abychom tady podporovali jako ministerstvo školy, které zabezpečí vysokou kvalitu. To znamená, my jsme oslovili kraje, oslovili jsme nevládní organizace v oblasti zemědělství, případně těch příslušných oblastí, jako je veterinářství, zahradnictví a podobně, a především na základě podkladů z krajů jsme šli cestou, že jsme řekli, že v každém kraji chceme, aby jedno takovéto centrum a jedna takováto škola byla podporovaná, a potom s ohledem na specifika krajů, výrobní specifika, historii a kvalitu těch škol jsme vyhodnotili, které školy do toho zahrneme. Byla tam výběrová komise složená ze zástupců našeho ministerstva, ministerstva školství, ze zástupců nevládních organizací a na základě podkladů těch krajů jsme vyhodnotili, že to je těch vybraných 30 škol s tím, že v každém kraji je alespoň jedna.

My teď úplně nepředpokládáme, že bychom měli ambici ten výběr škol výrazně rozšiřovat, ale nevylučuji to. Jsme připraveni vést diskusi, když přijde někdo se školou, která opravdu má výraznou přidanou hodnotu, o tom tu diskusi vést, že ji tam zařadíme. Jsme připraveni, pokud to ukážou i naše finanční zdroje, z úspor MZe těch 50 milionů korun na rok 2017 případně i navýšit.

Takže takový je stav k tomuto dotačnímu titulu. To je maximum, co vám teď můžu říci.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance.

 

Poslanec Roman Procházka: Já bych chtěl jenom poděkovat za tu odpověď. Mně to takto stačí a budu to určitě tlumočit dál a budu s vámi v kontaktu. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Budeme pokračovat další interpelací, to je interpelace paní poslankyně Semelové.

 

Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane ministře, skupina umělců z Akademie výtvarných umění upozornila v uplynulých dnech prostřednictvím médií, petice i dokumentů na situaci v akciové společnosti Krátký film Praha a žádají Ministerstvo kultury, aby konalo. O co jde?

Někdejší státní podnik Krátký film byl v 90. letech zprivatizován, čímž stát přišel o kontrolu nad významnou částí našeho kulturního dědictví. Nově vzniklá akciová společnost Krátký film Praha získala přibližně 50 tisíc položek, kamerové negativy a filmové kopie, ale i unikátní autorské loutky z českých animovaných filmů, jejichž autorem je například Jiří Trnka, Hermína Týrlová nebo Karel Zeman. Říkám přibližně, protože v průběhu privatizace nevznikl soupis majetku a soukromý majitel začal rozprodávat filmové loutky a vytěžovat archiv, aniž by z prodeje vysílacích práv cokoli odváděl Státnímu fondu kinematografie. Podle zveřejněných informací Krátký film Praha již roky nic nevyrábí, prodává pouze vysílací práva, mezi jeho zákazníky patří například i veřejnoprávní televize, a to aniž by odvedl jakoukoli část zpět do výroby konkrétně Státnímu fondu kinematografie.

Chtěla bych se proto zeptat: Máte jako ministr kultury přehled o tom, v jakém stavu se archiv nachází, v jakých podmínkách jsou sbírky uchovávány a zda se jim dostává potřebná odborná péče? Za druhé: Víte, kolik originálních loutek z animovaných filmů a pohádek bylo současným majitelem rozprodáno a kolik jich v archivu ještě zbývá? A za třetí: Připravujete změnu legislativy, která by umožnila provést inventarizaci archivu Krátkého filmu, dále přesnou specifikaci nakládání s autorskými a výrobními právy a která zajistí kontrolu státu nad naším kulturním dědictvím?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana ministra.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, vážená paní poslankyně. Úvodem je třeba zmínit, že Ministerstvo kultury je dle kompetenčního zákona mimo jiné ústředním orgánem státní správy pro umění. Co se péče o národní filmové dědictví týče, od roku 1992 byl rozhodnutím ministra kultury zřízen Národní filmový archiv jako státní příspěvková organizace Ministerstva kultury. Následně bylo toto rozhodnutí podloženo zákonnými předpisy. Posláním Národního filmového archivu je tak mimo jiné budování, ochrana, restaurování, vědecké zpracování, zpřístupňování a využívání národního filmového dědictví, audiovizuálních archiválií, včetně sbírek soudobé dokumentace, sbírek archiválií. Jedná se rovněž o specializovaný archiv pro audiovizuální archiválie dle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a s tím souvisejícími povinnostmi.

V případě akciové společnosti Krátký film Praha je však situace naprosto odlišná. Ministerstvo kultury ze své pozice nemůže jakkoli zasahovat do činnosti soukromoprávních subjektů, a nemůže tedy žádným způsobem dohlížet na archiv Krátkého filmu ani zajistit jeho zpřístupnění. Ministerstvo kultury nedisponuje soupisem majetku, který po transformaci ze státní organizace na počátku 90. let přešel na společnost Krátký film. Právo hospodaření s originálními nosiči kinematografických děl vyrobených v organizaci Krátký film v době od 28. srpna 1945 do 31. prosince 1964 přísluší dle autorského zákona Národnímu filmovému archivu. Krátký film Praha ale odmítal toto právo Národnímu filmovému archivu uznat a hmotné substráty zadržoval. Na základě tohoto rozdílného postoje k výkladu zákona spolu byly tyto dva subjekty v soudním řízení, jež bylo posléze ukončeno vzájemnou smlouvou. V současné době probíhá jejich komunikace v rámci standardních obchodních vztahů. Vysílání předmětných filmů je tedy možné.

Ministerstvo kultury si je vědomo velkého kulturního významu filmů a dalších předmětů, které původně patřily státní organizaci Krátký film v rámci Československého státního filmu, ale Ministerstvo kultury nemá zákonnou možnost pořizovat soupisy majetku soukromoprávních osob, k čemuž například vyzývá petice z konce loňského roku nazvaná Kde je Maxipes Fík? Jakákoli legislativní změna by v tomto ohledu vedla k zásahu do oprávněných zájmů soukromých osob.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Prosím paní poslankyni.

 

Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane ministře, já chápu legislativu a zasahování, nicméně tady se jedná skutečně o kulturní význam a ty skupiny, které na to upozorňují, očekávají od Ministerstva kultury přece jenom, že něco konat bude.

Jedna z těch otázek, na kterou jsem se ptala, bylo i to, jak nakládají s penězi. A tady si myslím, že určitá kontrola by měla být. Oni měli výnosy, teď mám na mysli akciovou společnost Krátký film Praha, výnosy - rok 2007 13,5 mil., 2008 23 mil., 2009 99 mil., o rok později 24 mil., 11,5 mil., 13 mil., 2013 14 mil., 2014 20 mil. atd., atd. Já si myslím, že v tom případě by se měla tato akciová společnost solidně zachovat vůči státu a státní složka, nebo orgán Ministerstva kultury by měl v tomhle nějakým způsobem napomoci. (Upozornění na čas.) Jednak aby se neztrácelo kulturní dědictví a za druhé, aby skutečně ty výnosy byly využity pro to, pro co by měly být.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Ano, souhlasím s tím, že se to týká velké a důležité součásti našeho kulturního dědictví. Národní filmový archiv se snaží alespoň kooperovat, jak jsem už řekl ve svém předchozím příspěvku, v rámci smluv, k jejichž uzavření došlo na základě soudního řízení. Jak jsem už uvedl, my nemůžeme vstupovat přímo do soukromoprávních vztahů. Nicméně prostřednictvím spolupráce s Národním filmovým archivem tady je zájem o to, aby právě tato část kulturního dědictví byla veřejnosti zpřístupňována, protože se skutečně jedná o mimořádně hodnotnou část, která je dodnes i ve světě hodnocena vysoce kvalitně. A Česká republika nebo česká tvorba v tomto případě platí dokonce za příkladnou pro řadu zemí Evropy.

Co se týká financí, souhlasím s vámi, že by měly být ty zisky investovány zpět do rozvoje. Ale tady jsou jaksi legislativní možnosti velmi omezené. Lze to jedině na základě těch smluv, které jsou a které podle mých informací nefungují špatně, ale bohužel ta možnost je do značné míry omezena platnými právními předpisy. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Prosím paní poslankyni Matušovskou.

 

Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedo. Vážení kolegové. Vážený pane ministře, ráda bych se na vás obrátila v otázce rozvoje železnice. Přijde vám obvyklé, aby deset dnů před zveřejněním grafikonu jízdních řádů rozhodla SŽDC, která spadá pod vaši gesci, o tom, komu přidělí kapacitu na trase Praha - Brno? Je to podle vás standardní postup? Obdobně, jak se postaví Ministerstvo dopravy a jak přispěje k rozvoji či zachování síťovosti železniční dopravy na trati Most - Plzeň? Nedoplatí na to pravidelní uživatelé železniční dopravy, kteří primárně užívají vlaky na dojíždění do zaměstnání? Nevytrácí se tak síťový efekt železniční dopravy? Poslední dobou se cestující na železnici vrátili. I když se nám může líbit či nelíbit konkurence na trase Praha - Ostrava, kde vlaky jezdí od různých dopravců co 20 minut, ale co zde na Mostecku? Není to úplně jiná situace? V jaké koncepci chce tedy ministerstvo pokračovat? Přeci díky vašim opatřením musí občan řešit, kde a jak si koupí jízdenku. Bude se stát snažit zavést systém o uznávání jízdních dokladů? Nemělo nejprve Ministerstvo dopravy zajistit na dotovaných spojích přenositelnost jízdenek, a pak teprve řešit výběrová řízení na jednotlivé tratě typu R? Nebo chce Ministerstvo dopravy nejprve vyzobat pro soukromé dopravce, co se dá, a pak řešit pohromu jako kdysi po kolapsu železničního systému Velká Británie? Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana ministra.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní poslankyně Matušovská prostřednictvím pana předsedajícího, ne, nechceme. Určitě nechceme a nebudeme vyzobávat žádné hrozinky a nechceme řešit situaci, jakou řešila Velká Británie po divoké liberalizaci. Nicméně v odpovědi na vaše otázky začnu od vašeho posledního podnětu týkajícího se linky R25 Plzeň - Most.

Kladete otázku, zda je cílem koncepce Ministerstva dopravy zajistit vše, co se dá, pro soukromé dopravce. Rád bych uvedl, že Ministerstvo dopravy má smlouvu o veřejných službách uzavřenou s dopravcem jiným než Českými dráhami pouze na jedné lince, tedy na lince Plzeň - Most, což je jedna z nejméně výnosných linek v objednávce Ministerstva dopravy. A tady bych ještě řekl, je to jedna z linek, o které už vláda České republiky svým usnesením rozhodla, že se postupně otevírat bude, takže my tady plníme usnesení vlády.

Zadání služeb na lince R25 Plzeň - Most prošlo náročným procesem, který nakonec vyústil smlouvou se společností GW Train Regio. V listopadu roku 2015 ministerstvo zveřejnilo v Úředním věstníku Evropské unie předběžné opatření. Dne 4. února 2016 bylo zveřejněno oznámení o bližších podrobnostech přímo zadávané smlouvy. K tomuto oznámení nebyly uplatněny žádné námitky. Tento proces byl naprosto standardní a vedl oproti stávající smlouvě s Českými dráhami ke zřetelným úsporám veřejných prostředků, a to ve výši asi 8 mil. korun ročně při zachování identického rozsahu služeb zajišťovaných při částečně vyšší kvalitě poskytovaných služeb.

Souhlasím s vámi, že dosažení tarifní integrace je logické a účelné. Tarifní integrace neboli zaměnitelnost jízdenek je možná i v praxi realizovatelná, což ukazují nejen zahraniční příklady, ale i příklad provozu dopravců v České republice na dráhách Sokolov - Kraslice či Trutnov - Svoboda nad Úpou. Ministerstvo dopravy koná kroky, aby činnost dopravců v této věci podpořilo. Z dostupných informací je našemu úřadu známo, že společnost GW Train Regio o tarifní integraci i v případě linky R25 Plzeň - Most aktivně usilovala, a je to předepsáno rovněž uzavřenou smlouvou. A náš úřad bude nadále usilovat, aby tarifní integraci podpořil.

Já dodám, že z našich jednání bohužel jsou to právě České dráhy, které tarifní integraci víceméně odmítaly a nebyly ochotny se na ní dohodnout. My jsme za ministerstvo řekli, že do toho procesu aktivně vstoupíme, a vstupujeme a připravujeme kroky. S potěšením jsem si přečetl, že najednou České dráhy prohlásily, že proti tarifní integraci nejsou. Takže je to dobrá zpráva a snad budeme schopni nalézt rychlé řešení.

Dále jste zmínila přidělení kapacity na linku Praha - Brno. Přídělcem je Správa železniční dopravní cesty, která při přidělení kapacity železniční dopravní cesty postupuje a postupovala v tomto případě podle předem známých kritérií. Ta jsou zveřejněna v prohlášení o dráze vydaném deset měsíců před platností jízdního řádu. V tomto materiálu jsou stanovena pravidla, podle kterých přídělce postupuje. Ani tento proces nebyl nestandardní. Osobně si dovedu představit, že by přídělce v budoucnosti mohl a měl rozhodnout i dříve, ale i toto je stanoveno jasnými a předem zveřejněnými pravidly v prohlášení o dráze. Z pozice ministra dopravy k tomu mohu pouze uvést tolik, že pravidla se musí dodržovat, a nemám informace o tom, že by přídělcem neboli SŽDC dodržena nebyla.

Vážená paní poslankyně, tarifní integrace je účelná a potřebná a náš úřad je v této činnosti připraven dopravce podpořit. Při přidělování kapacity dopravní cesty je podstatné především postupovat podle jasných předem známých pravidel stanovených v prohlášení o dráze, což bylo dodrženo.

Jestli to mohu shrnout, my chceme v zásadě pokračovat podle usnesení vlády. Naším zájmem je samozřejmě podpořit České dráhy. A já tady chci jako poněkolikáté říci, že Ministerstvo dopravy je připraveno Českým dráhám dálkovou dopravu v rámci veřejné služby dát napřímo. (Předsedající upozorňuje na čas.) Budeme o tom dále jednat. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Květa Matušovská: Nemyslíte si tedy, pane ministře, že se tarifní integrace měla řešit v době, kdy se začalo mluvit o liberalizaci?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Určitě měla. Měla začít někdy v roce 2008 až 2010, kdy se tyto věci probíraly. Bohužel se tak nestalo. Já se teď snažím, abychom ty věci udělali paralelně. Jsem přesvědčen, že tomu to otevírání nevadí. Přijdeme brzy s konceptem, kde nahradíme tu chuť Českých drah nějakým rozhodnutím vlády nebo ministerstva. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Strnadlová není přítomna, v tom případě prosím pana poslance Bendla.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Není přítomna stejně jako pan ministr zemědělství, který nás zase opustil a standardně není přítomen na jednání týkajícím se ústních interpelací. Přesto otázky položím a budu se snažit využít dvě minuty, které mám, protože mám víc interpelací na pana ministra. Ale on opravdu do té práce moc nechodí. Bylo mi slíbeno jeho kolegyní, která se mě ptala, čeho se dotazy týkají, a já jsem jí slušně odpověděl, že Ministerstva zemědělství, že zareaguje.

První dotaz. Před třemi lety na začátku volebního období jsem interpeloval pana ministra zemědělství ve věci řešení situace týrání velkých zvířat v České republice, neboť veterináři často nemají jak řešit takovou tu nerudovskou otázku Kam s nimi? Zvířata, která jsou týraná, veterinář je nemá šanci vyřešit, nemá šanci zvíře odejmout, odebrat a zajistit tak podmínky pro jeho kvalitní život do té doby, než se vlastník buď udobří, nebo situaci zlepší, aby zvířata mohla žít v rozumném prostředí. Proto se ptám, co se v této věci za tři roky stalo a kdy se situace, která není dobrá, v téhle oblasti změní.

Zároveň bych se chtěl zeptat, pane ministře, na to, že Lesy České republiky chtějí investovat v Rumunsku a nakoupit zhruba za jednu miliardu korun lesy v této oblasti. Chci vědět, zda to je pravda, či nikoliv, a pokud ano, jaké důvody vás k tomu vedou.

A poslední. Kolik žádostí o agroenvi podporu za rok 2015 nebylo do dnešního dne vyřízeno? Neboť firmy, které žádaly, nemohou požádat ani o podpory z roku 2016 v oblasti SAPS a mají s tím obrovské finanční problémy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Jako další vystoupí se svou interpelací paní poslankyně Pecková a bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Miroslava Ludvíka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, před Vánocemi byl Sněmovnou odmítnut můj pozměňovací návrh k zákonu o obětech trestných činů, který ukládal povinnost informovat oběť mimo jiné například i o změně nařízené ochranné léčby z ústavní na ambulantní. Tím se dostávám ke své otázce. Nařízená ochranná ústavní léčba spadá pod Ministerstvo spravedlnosti, zatímco ambulantní pod Ministerstvo zdravotnictví. Tady je ten problém, že stát nemá síť ambulantních zařízení a dotyčný propuštěný, nebo z ústavní léčby vypuštěný pacient, klient nebo můžeme říkat i pachatel, se vlastně dostává do privátní sféry. Ta o něj ovšem nestojí a také nemá žádnou vazbu ani na probační a mediační službu. Tento se vlastně ocitá ve vakuu a často jsou to pachatelé i závažných trestných činů a jakákoliv kontrola o jejich léčbě vlastně není potom možná. Oni jsou tedy nadále hrozbou společnosti, protože často dojde k přerušení léčby, která by jim do jisté míry bránila v pokračování trestné činnosti.

Vím, že jsou tady dva resorty, že došlo k nešťastnému rozdělení. Ptám se pana ministra, jakým směrem se tedy bude ubírat řešení, protože toto vnímám jako velmi alarmující. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Požádám pana ministra, aby vám odpověděl. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, já se obávám, že budu stručný. V této chvíli existuje meziresortní komise, nebo pracovní skupina Ministerstva spravedlnosti, se kterou Ministerstvo zdravotnictví systematicky spolupracuje, ale v podstatě potíž je v tom, jak jsem pochopil z vašeho dotazu, že systém státních ambulantních specialistů asi nevybudujeme. To se obávám v dnešní situaci, kdy vůbec na poli psychiatrie je velmi obtížné sehnat nové psychiatry. Prostřednictvím všeobecného zdravotního pojištění umíme motivovat psychiatry, aby nastupovali do praxe, ale že bychom budovali síť státních ambulancí, si představit neumím.

Upřímně řečeno druhým problémem, který fakt spadá pod resort Ministerstva spravedlnosti, je změna ochranného léčení z ústavního na ambulantní, což je zase problematika soudu, opět to nespadá pod Ministerstvo zdravotnictví. Informovanost o tom, že někdo změnil léčbu, nebo mu byla změněna z ochranné ústavní na ambulantní, není ani dokonce zdravotní službou. Upřímně řečeno, opět je problematické, nakolik to spadá pod problém Ministerstva zdravotnictví.

Nicméně pokud chcete znát směr, kterým se celá tahle problematika bude ubírat, tak si asi pro vás nechám ještě zpracovat písemnou zprávu, kterou vám pošlu, protože tam se nechám informovat, jakým směrem jde meziresortní pracovní skupina, kterou máme s Ministerstvem spravedlnosti.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní poslankyni.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Já mnohokrát děkuji. Samozřejmě se ráda s písemnou zprávou seznámím. Mně přijde hlavně nešťastné, proč vůbec ambulantní část spadá pod Ministerstvo zdravotnictví, které skutečně není provázané ani s probační a mediační službou. Kdyby ambulantní léčba spadala pod Ministerstvo spravedlnosti stejně jako ústavní, tak by se asi řešení nalézalo snadněji v rámci jednoho resortu. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana ministra.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Já se trochu obávám, že vám asi nebudu v tomto směru moci vyhovět, protože je to prostě zdravotní služba. To je ambulantní zdravotní a je i tak placena. Pokud by jiný resort byl ochoten část svého rozpočtu věnovat na posílení všeobecného zdravotního pojištění, budu tomu jenom rád, ale nicméně tohle je opravdu zdravotní služba vykonávaná lékaři, takže se obávám, že to zůstane, nebo určitě to zůstane pod Ministerstvem zdravotnictví. Nicméně opět opakuji, určitě budu informovat, jakým směrem tento problém chce řešit právě kvůli tomu vytvořená meziresortní pracovní skupina.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím paní poslankyni Pekarovou.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Vážená paní ministryně, nepřítomná ministryně, o práci na zkrácený úvazek stojí v České republice zhruba třetina uchazečů o zaměstnání. V současnosti však podle Eurostatu pracuje v tomto režimu pouhých necelých šest procent zaměstnanců. Je to v rámci celé Evropy jedna z nejhorších statistik, jsme až na 30. místě a v tomto žebříčku, který srovnává právě počet lidí, kteří pracují na částečný úvazek, jsou za námi už jen Makedonie a Bulharsko.

Stále dokola slýcháme, že podpora rodin s dětmi, především s těmi malými, je pro tuto vládu prioritní. Rodičům malých dětí by především pomohlo lepší sladění práce s péčí o děti. A právě zkrácené a flexibilní pracovní úvazky mohou tomuto sladění jít naproti. Za tři roky svého působení jste však nepředložila jediný návrh, který by částečné úvazky jakkoli podporoval. Když TOP 09 předložila tento návrh, tak jej vláda odmítla. My jsme se v tom návrhu snažili napravit nespravedlnost při platbě zdravotního pojištění osob pracujících na částečný úvazek.

Vážená paní ministryně, hodláte skutečně pomoci rodinám s dětmi tím, že podpoříte zkrácené pracovní úvazky? Samozřejmě vím o navrhovaném opatření v novele zákoníku práce, tedy o nové povinnosti zaměstnavatele sdělit písemně důvody, pro které nepřijal zaměstnance na zkrácený úvazek, ale jsem si jista, že to žádnou skutečně výraznou pomocí nebude. V době začátků vaší vlády jste hovořila o změnách v odvodech, které by částečným úvazkům pomohly. Ale od té doby je pouze ticho po pěšině. Děkuji předem za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Karamazova.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane ministře, v souvislosti s nedávnými prezidentskými volbami ve Spojených státech amerických se stále častěji zmiňuje úloha NATO a připravenost Evropy bránit samu sebe. Nastupující prezident Spojených států Donald Trump se netají názorem, že by Evropa měla převzít daleko větší podíl na obraně svých hranic. Dovolte mi proto otázku, jak je Česká republika připravena plnit svou bezpečnostní úlohu a kdy lze očekávat, že výdaje na obranu dosáhnou minimálních 2 % z DPH. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Prosím pana poslance Soukupa.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Pane předsedající, dámy a pánové, naše řady jsou řídké. Řekl bych, pane předsedo, že je to tristní, tyto interpelace, když mám mluvit k prázdným židlím ministrů. Nicméně já to udělám.

K dnešní interpelaci mi dal impuls článek s titulkem Základní škola ve Velkých Němčicích vymývá dětem hlavu multikulturalismem a nadšením pro migraci. Píše se tam něco o nástěnkách, které nadšeně propagují multikulturalismus, o paní učitelce, která nadšeně říká dětem: Měli bychom přijmout každého uprchlíka, jsou to mírumilovní lidé, kteří nám nechtějí ublížit atd. Připouštím, že kdyby tady byl pan ministr Chovanec, že bych to nechal prověřit, protože ten článek je z podezřelého zdroje. Nicméně přesto jsem oslovil pana ředitele té školy prostřednictvím jednoho z voličů. A jeho odpověď. Ty informace, které v tom článku byly uvedeny, jsou pravdivé a on na tom v podstatě nevidí nic závadného, nic nenormálního. Nedělá nic jiného, než se řídí závazným rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. A já jsem si ten dokument pročetl. V článku 6.4 se nařizuje multikulturní výchova. Kdyby to bylo formulováno jako výchova k toleranci vůči jiným kulturám, rasám, názorům, nic bych nenamítal, ale odkdy je multikulturní výchova oficiální státní doktrínou nebo něčím takovým? Ani tak bych to nepřijal. Pojem multikulturalismus zahrnuje něco jiného. Myšlenkový a politický proud.

Ptám se: Je úkolem školy formovat u dětí světonázor? Není to skutečné vymývání mozků? A já položím zároveň i druhou otázku. Paní ministryně tady je, takže já počkám, až mi odpoví.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím paní ministryni.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, rozhodně musím zcela jasně odpovědět na otázku pana poslance, že k tzv. vymývání mozků nebo šíření multikulturalismu jako názoru ideového, politického, občanského v rámci našich škol nedochází. Opakovaně se setkávám s šířením těchto představ např. prostřednictvím sociálních sítí. Chápu tedy, že mohou znepokojit poslance a poslankyně z hlediska toho, co se tedy na našich školách děje. Chci výslovně zdůraznit, že nic takového není, stejně jako není nic takového na našich školách, jako je šíření islámu, islamismu, nebo dokonce jeho propagace. To také velmi důrazně odmítám.

Co se týká multikulturní výchovy, což je ovšem, pan poslanec to asi uzná, něco jiného. Je pravda, že v rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání se jedná o jedno z průřezových témat, ale podotýkám od roku 2005, tzn. daleko před různými událostmi, které zneklidňují naše občany. Proto využiji příležitosti tady na půdě Poslanecké sněmovny a přečtu, co se tím rozumí podle rámcového vzdělávacího programu.

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností především poskytuje základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české evropské společnosti. Rozvíjí dovednosti rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti, napomáhá prevenci vzniku xenofobie. Poskytuje znalost některých základních pojmů, jako je kultura, etnikum, identita, diskriminace, xenofobie, rasismus, národnost, netolerance. V oblasti postojů a hodnot pak především napomáhá žákům uvědomit si vlastní identitu, být sám sebou, reflektovat vlastní sociokulturní zázemí. Stimuluje, ovlivňuje a koriguje jednání a hodnotový systém žáků a učí je vnímat odlišnost jako příležitost, nikoli jako zdroj konfliktu. Učí žáky vnímat sama sebe jako občana, který se aktivně spolupodílí na utváření vztahů ke společnosti.

Výběr a realizace daného tematického okruhu, který je tedy v našem rámcovém vzdělávacím programu od roku 2005, může být významně ovlivněn vzájemnou dohodou samozřejmě učitelů, učitelů a žáků, učitelů a rodičů. Znovu tedy chci ubezpečit poslance a poslankyně, že školská soustava, nebo dokonce Ministerstvo školství žádným způsobem nepropaguje multikulturalismus jako snad nějaký ideový názor nebo nedej bože státní politiku ve smyslu ovlivňování nepolitična a školského prostředí. A zdůrazňuji, že nic takového nečiní ani podle mého soudu rámcový vzdělávací program v případě multikulturní výchovy, která je zde přítomna od roku 2005.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Já jsem nicméně očekával, že to bude takové, řekl bych, vychýlení nějaké nadšené stoupenkyně jiných myšlenek, jaké jsou prospěšné dneska. Nicméně přesto bych si položil otázku. Já jsem si vždycky myslel, že škola má vybavit budoucího občana potřebnými vědomostmi a má ho také vybavit schopností orientovat se v tom dnešním světě, což je v pořádku. Tady bych připustil, že seznamování s jinými kulturami je prospěšné. Ne připustil, to je naprosto jasné. Ale proč rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání ani jednou větou, a já jsem si ho pečlivě přečetl, neukládá také třeba výchovu k vlastenectví. Je to zakázané slovo?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní ministryně.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Co se týká vlastenectví, tak podle mého soudu to rozhodně zakázané slovo není. A vím, že právě v rámci multikulturní výchovy, jak je obsažena v rámcovém vzdělávacím programu, a já jsem to tady také proto přečetla, samozřejmě je posilováno sebeuvědomění dětí směrem k sociokulturnímu prostředí, ze kterého vycházejí, včetně toho uvědomění národnosti, já jsem to zmiňovala, a to je samozřejmě jinými slovy vyjádřeno posilování vlastenectví.

Já jsem, přiznám se, prostřednictvím pana předsedajícího pane poslanče, nepochopila úplně tu poznámku, co jste čekal. Já jsem tady zmínila na začátku, zcela bych řekla otevřeně a upřímně, to, že sama jsem někdy konsternována tím, co se člověk může dočíst na sociálních sítích. Nebyla bych ráda, kdyby se něco podobného stávalo i vám. Protože z mého pohledu tady končí veškerá legrace, a různé nálepkování, osočování atd. jenom proto, že nezastávám názory, bych řekla, extremistické, tak aby byla ministryně školství osočována ze šíření islamismu. Jsou to lži. Bohužel už mi došla trpělivost a také jsem zveřejnila, že už se budu systematicky obracet na orgány činné v trestním řízení, protože jiným způsobem se bohužel na podobné útoky reagovat nedá. Nemrzí mě to ani tak z pohledu mé osoby nebo ministerstva, nejsem úzkoprsá, mrzí mě to z pohledu škol. Školy si zaslouží bezpečí, klid právě na vzdělávání, výuku, tak jak jste to zmínil, a neměli bychom podle mě z mého pohledu přilévat olej do ohně tam, kde žádný oheň neexistuje.

Sama jsem se setkala a vy asi také prostřednictvím sociálních sítí s tím, a doteď je pranýřována jedna základní škola ze Zlínského kraje, která je tady představována jako jakýsi zdroj šíření islamismu. Jenom bych tady chtěla poslancům a poslankyním říct, že se jednalo o trapné vzdělávání ve smyslu toho, že existují různá náboženství a jejich porovnávání. Takže jestli chceme popřít (upozornění na čas), že existuje islám, možná můžu dát jakousi paralelu s vlastenectvím - ano, může vzniknout seznam zakázaných slov, ale myslím si, že to potom nebude o přemýšlení a vzdělávání.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana poslance Hovorku.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v ČR se řada lékáren nedostane k určitým léčivům a je to důsledek toho, že u nás nefunguje dobře dohled nad hospodářskou soutěží. V řadě případů jsou propojeni výrobci, distributoři i lékárny nebo řetězce lékáren, a buď některé lékárny nedostanou lék vůbec, anebo ho dostanou s takovou přirážkou, že je mnohonásobně nebo mnohem dražší než ve spřízněných lékárnách. Také vlastně existence kanálu v české podobě, DTP kanálu, to znamená dodávek do určitých lékáren, dochází k tomu, že mnohdy nemá smysl soutěžit o léčivý přípravek, protože existuje jenom jeden jediný dodavatel, který dodává za maximální cenu stanovenou v podstatě ceníkem pojišťovny.

Chtěl bych se zeptat, co se změnilo v případě zákona o léčivech, když předchozí ministr dal souhlas k pozměňovacímu návrhu pana poslance Běhounka, kdy tento pozměňovací návrh přináší možnost, aby do všech lékáren byla povinnost dodat lék do 48 hodin, tedy do dvou dnů, a když se ten zákon za dva měsíce vrátil ze Senátu, tak naopak ministerstvo pod vaším vedením řeklo, že ten zákon v té podobě je špatně a že lhůta 48 hodin musí být nahrazena lhůtou v dohledné době. Chtěl bych se zeptat, co se vlastně podstatného změnilo, že ten návrh je úplně anulován a přichází v úplně jiné podobě. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana ministra.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, já tedy jsem se k tomu zákonu opravdu dostal až ve chvíli, kdy v podstatě prošel Poslaneckou sněmovnou a přišel do Senátu. Ale je pravdou, že tento pozměňovací návrh byl podáván prostřednictvím předsedy zdravotního výboru Senátu pana docenta Koliby. Z mého pohledu je záměna za 48 hodin, a teď cituji, přesná doba zní na dobu bez zbytečného odkladu. Není to v dohledné době, je tam bez zbytečného odkladu, a to je v českém právu terminus technicus. V podstatě to znamená, co nejdříve je možné.

Chtěl bych říct jednu věc. Já ze své praxe, protože jsem pracoval i ve farmaceutickém průmyslu a koneckonců moje vlastní žena je farmaceutka, a já jsem vždycky přemýšlel, jestli nemám hlásit konflikt zájmů u manželky, která pracuje u jednoho z distributorů, byť jenom na částečný úvazek, nicméně to bez zbytečného odkladu je opravdu lepší než 48 hodin, protože léky se nevyrábějí linkovým způsobem. Ony se vyrábějí tzv. reaktorovým způsobem, což znamená, že třeba výroba, dám příklad, paralenu neběží nonstop na nějaké lince, kde neustále padá nový a nový, ale vždycky se vyrobí určitá šarže léku v tom reaktoru, pak se to celé vyčistí a vyrábí se tam jiný lék. Takže teď můžu dát klasický příklad. Byli jsme informováni výrobcem léku Tamiflu, že pokud nezakážeme jeho reexport nebo vývoz v této chvíli, tak nejbližší bude k mání za šest měsíců. A když tam dáte dobu 48 hodin, tak to v podstatě je nedodržitelný zákon. Takže my jsme tam dali bez zbytečného odkladu, přičemž je to tedy samozřejmě na případném vyšetřování, jestli to ta firma dodržela, nebo nedodržela, ale jsou tam velmi tučné pokuty, pokud by to nedodržela.

Ke zmínce, že u nás tak úplně dobře nefunguje Úřad na ochranu hospodářské soutěže, to je asi stížnost trošku jiným směrem, ne na mě. A já bych ještě k tomu chtěl říct jednu věc. Zákon o léku, tak jak je dneska zpátky ve Sněmovně, on primárně má řešit právě reexporty. On sám o sobě nemá řešit to, jestli je český trh správně zásobován, přičemž jsou tam ty vaše zmíněné direct to farmacy, neboli přímé distribuční kanály, jsou tam propojení mezi lékárnami a některými lékárenskými a distribučními řetězci. Tohle je široká problematika. Tento zákon měl řešit reexporty, čili v podstatě to, aby na českém trhu nebyl nedostatek léků z důvodu reexportu, ne z důvodu řekněme nekalosoutěžního jednání. Takže já dokonce nechávám na ministerstvu ještě zpracovat analýzu toho bez zbytečného odkladu a chci ji tady potom, až se bude ten lék tady ve Sněmovně přednášet nebo ty zákony budou probírat, což bude tuším 31. ledna, nepletu-li se, tak bych chtěl tady tu analýzu opravdu mít k dispozici, aby bylo vidět, že to bez zbytečného odkladu je lepší než 48 hodin.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím pana poslance.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za vysvětlení, ale chtěl bych říct, že určitě jste konzultovali tu věc s Úřadem pro hospodářskou soutěž a určitě jste k tomu dostali nějaké stanovisko. Údajně jste se přiklonili k jedné ze tří možností, jak tuto situaci řešit. Já jsem se ptal bývalého ministra před třetím čtením, jestli přišlo nějaké stanovisko z ÚOHS, a on mně řekl, že ne a že v zásadě s tím není žádný problém. Najednou se ukázalo, že problém je, a zákon se vrací v úplně jiné podobě. Takže určitě budu rád, když dostaneme nějaké stanovisko z ÚOHS, abychom v tom měli jasno. A jsem rád tedy, že rozumíte dobře farmacii. Když se podíváte na to, jak ÚOHS projednával třeba stížnosti České lékarnické komory na to, že jí není dodáván Clexan, a jak rozhodl ÚOHS, že tento lék je v zásadě zaměnitelný, tak musíte uznat, že ten úřad nerozhodl správně a že tady zřejmě něco nefunguje. Já vím, že problémem jsou hlavně reexporty, ale když se podíváte na informace ze SÚKLu, tak nereexportují lékárny, ale především distributoři.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík To máte do jisté míry pravdu, ale ta lékárna má distribuční oprávnění, takže ono je to způsobeno tímto. Tam totiž řešil ÚOHS, nebo zásadní konzultace zněla na tu petrifikaci tržních podílů, kterou ten zákon v podstatě stanovoval. Jinými slovy, kdyby náhodou zanikla nějaká lékárna nebo nějaký distributor, tak jakoby nebyla možnost ten tržní podíl, který se tam vytvoří, zase převést na někoho jiného. Takže formulace, která tam dneska je, je taková pružnější. Čili dneska máme čtyři velké hlavní distributory na trhu, a kdyby některý z nich z českého trhu odešel, tak si vlastně jeho podíl budou moci teoreticky rozebrat ostatní distributoři. Otázka zní, zdali by to připustil ÚOHS.

U toho Clexanu, to je věčný souboj mezi dvěma firmami, jestli je lepší Clexane nebo ten druhý konkurenční prostředek, který raději nebudu tady jmenovat. To je debata. Jejich reprezentanti už se dokonce jednou poprali i u mě v nemocnici. Já si to pamatuji. Takže debata na téma, jestli je lepší Clexane - já raději ani nebudu k tomu zaujímat nějaké stanovisko.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Mackovíka.

 

Poslanec Stanislav Mackovík: Ještě jednou děkuji a dobrý den. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já bych se opět navázal na tu předchozí interpelaci, která se týkala letecké záchranné služby, a využil bych čas i k tomu, že bych tady chtěl sdělit jednu zásadní věc. Pokud antimonopolní úřad šetří cenu, tak ta cena souvisí s tím, s čímž jsem už tady hovořil, a to je především nasazení určitého vrtulníku v určité kategorie. Ještě jednou - trabant i mercedes jsou německá auta, ale za stejnou cenu si je nekoupíte. Takže pokud nějaký provozovatel provozuje vrtulník, který neodpovídá nějakému vybavení, nějakým parametrům, tak je zjevně levnější a je levnější i v provozu. Ne nadarmo si Letecká služba Policie ČR nepořídila Augustu, ale vrtulníky EC 135, které mají i ti privátní provozovatelé.

Takže pane ministře, já teď přejdu k otázkám, které mě zajímají. Já jsem dostal v tento týden odpověď od premiéra právě k problematice koncepce po roku 2020 LZS. A teď - kdo bude nositelem té koncepce? Kdo bude předkládat ty hlavní podmínky, parametry, požadavky té koncepce? Bude to rezort zdravotnictví, obrany, vnitra. Když jsem četl dopisy z vnitra, když jsem četl dopisy z obrany, tak chybějí piloti, chybí technika, chybí výcvik, chybí zdravotnický technický personál. A teď kdo bude garantem a kdo bude specifikovat? Po roce 2020, kdy bychom měli začít cvičit jenom ty piloty, tak ty následující tři čtyři roky potřebujeme najít výcvik, protože stávající piloti budou za čtyři roky o čtyři roky starší a mnozí jsou na hranici, kterou jim legislativa umožní, aby mohli létat v LZS. To znamená, kdo bude nosným pilířem koncepce LZS, který rezort? A kdy to tedy vládě kdo předloží? Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Pane předsedající, vážený pane poslanče. Já trošku navážu na to, co už jsem tady říkal. Na toto téma existuje teď v tuto chvíli mezirezortní pracovní skupina, ve které je vnitro, obrana, doprava a zdravotnictví. Upřímně řečeno, řeší se samozřejmě problém, jakým způsobem to organizačně zajistit, má-li to být státní podnik, nebo jiná forma, státní organizace. Jaké úkoly by měl tento státní podnik, kdyby to byl státní podnik, nebo kdyby byla státní příspěvková organizace. Jaké by měl plnit. Plynou z toho skutečně úkoly, které se vztahují k obraně státu, k bezpečnostní situaci státu atd. atd.

Máte naprostou pravdu. Vím, kolik je v Česku dneska, nebo tuším, kolik je v Česku vrtulníkových licencí, nebo licencí vrtulníkových pilotů. Počítají se tak na jednotky stovek, maximálně. Čili ten problém je mi znám. Stejně chápu, že bude velký problém v tom, že obrana má poněkud jiné úkoly pro piloty vrtulníků, než má např. policie. Policie se trošku kryje s těmi záchranáři armády. A opravdu trošku někdy na druhou stranu zase piloti musí nalétat určité množství hodin, aby měli kvalifikaci. Tohle je všechno věc, která se teď řeší, která se diskutuje.

Koncepce se předkládá do vlády a je to úkol Ministerstva zdravotnictví, čili bude předložena Ministerstvem zdravotnictví. Já bych opravdu hrozně rád využil toho, abych použil data, která budou k dispozici teď aspoň za ten první kvartál, už jsem říkal vašemu kolegovi, a abychom je do toho nějakým způsobem zapracovali. Takže určitě to bude v tomto volebním období. Bude to v tomto prvním pololetí. A nositelem toho úkolu je Ministerstvo zdravotnictví. Takže koncepci do vlády předloží Ministerstvo zdravotnictví.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance.

 

Poslanec Stanislav Mackovík: Já děkuji za tuto odpověď. Chci jenom připomenout, že v lednu 2016 váš předchůdce pan ministr Němeček předkládal i na výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny podmínky toho tendru na výběr provozovatele LZS. Zdravotní výbor Sněmovny s tím souhlasil, a pak na vládě se to shodilo a vlastně se to začalo rozkopávat a v květnu se teprve vyhlásil tendr a celé se to rozbořilo. A já jsem neslyšel z Ministerstva zdravotnictví za celou dobu, že by se někdo zastal toho, co bylo vaším rezortem předloženo. To znamená, jestli vy zase předložíte něco, co vám někdo shodí, a pak už nebude slyšet nic, tak se to nikam nepohne. To znamená, jestli když už to předložíte, jestli si také za tím vydržíte stát, anebo jestli ustoupíte nějakému jednorázovému tlaku z vlády. Protože takto to bylo v tom tendru, který tady řešíme celou tu dobu. To znamená, k tomu současnému tendru na současné obsazení provozu LZS. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Já jenom bych chtěl oddělit dvě věci. Ona jedna věc je koncepce a druhá věc je, jaké bude používat stroje ten případný provozovatel. To si myslím, že jsou dvě dost rozdílné věci. Takže první je koncepce, která popíše kdo, jak a za jakých podmínek. A druhá věc bude, předpokládám, otevřené výběrové řízení. Protože jestliže to bude státní záležitost, tak to bude v řádu opravdu miliard. To už potom půjde přes výběrové řízení, kde se stanoví nějaké podmínky. Takto by to mělo aspoň podle mě vypadat. Aspoň tímto směrem to povedu já.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím paní poslankyni Šánovou.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: Tak ještě jednou dobrý den. Vážená paní ministryně, já ještě jednou o zákonu o pohřebnictví.

Pohřební služby lze vykonávat pouze na základě koncesní listiny. Pokud je mi známo, jsou u nás nejméně dvě střední školy, na kterých mohou zájemci studovat obor pohřebnictví, který je zakončen maturitní zkouškou. Mě by zajímalo, proč provozovatelé pohřebnictví nemusí mít podle zákona o pohřebnictví minimálně toto středoškolské vzdělání a způsobilost k výkonu činnosti je nahrazována praxí v oboru či odborným zástupcem. A druhý můj problém. Zajímá mě, jak je možné, že v objektech Univerzity Karlovy, konkrétně Lékařské fakulty, působí pohřební služba, např. v 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Jak je možné, že Univerzita Karlova umožňuje podnikání pohřební služby ve školských zdravotnických zařízeních, ač tam tyto ex lege působit nesmějí, protože to zákon přímo zakazuje ve svém ustanovení § 7. Z důvodové zprávy k tomuto zákonu se uvádí, že to není etické. Navíc univerzita naprosto v rozporu s výše citovaným zákonem pronajímá chladicí, resp. mrazicí zařízení ve svých objektech a odkazuje pozůstalé na konkrétní pohřební služby. Například na pohřební službu Pegas, která má uzavřenou smlouvu na pronájem márnice ve školském zařízení.

Paní ministryně, nemáte pocit, že tímto postupem i váš rezort pomáhá při porušování či obcházení zákona o pohřebnictví vedoucímu k vytváření korupčního prostředí? Ať již o těchto nekalých praktikách víte, či nevíte, jak s nimi hodláte v nejbližší době naložit? Jak se s nimi hodláte vypořádat? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím paní ministryni.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, k tomu druhému dotazu. Fakultní nemocnice spadají do kompetence Ministerstva zdravotnictví jakožto zřizovatele. Vysoké školy podle mých informací uzavírají s fakultními nemocnicemi smlouvy na uskutečňování vzdělávací činnosti a tato problematika se těchto smluv, tedy alespoň podle mých informací, netýká. To znamená, že v této věci Ministerstvo školství nemá kompetenci a je potřeba věc řešit přímo se zřizovatelem. To znamená s Ministerstvem zdravotnictví. Protože jsem však slyšela v předchozích interpelacích již reakce pana ministra zdravotnictví, asi není korektní vás posílat ne tedy od čerta k ďáblu, ale od Valachové k Ludvíkovi, samozřejmě bych tady ráda přislíbila, že se s panem ministrem zdravotnictví na danou věc podíváme a budeme se snažit nějak se dobrat pravdy a případně zjednat nápravu.

A co se týká té první záležitosti, tak pro mě je to tedy nová informace. Obecně lze samozřejmě říci, že kvalifikační předpoklady pro výkon nějaké profese, pokud je regulována, nestanoví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Nicméně v této věci se tedy spojím s příslušnou ministryní v oblasti pohřebnictví, to znamená s paní ministryní Šlechtovou, a pokusíme se najít nějaký modus vivendi. Pokud máme školská zařízení, která mají určitou specializaci, a bylo by potřeba zajistit jejich využitelnost v praxi, která by byla navíc žádoucí z hlediska odbornosti, tak se tak samozřejmě stane.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně si nepřeje vystoupit. V tom případě prosím pana poslance Zlatušku.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedo, mám interpelaci na nepřítomného pana vicepremiéra Bělobrádka. Já ji přednesu a budu doufat, že se mi dostane písemné odpovědi.

Obracel jsem se na pana vicepremiéra několikrát ve věci nefunkčnosti informačního systému pro výzkum, vývoj a inovace a zejména komponenty na vstupování dat, která zabraňovala vstupu nových projektů, a tedy přidělování financí řešitelům. Tento stav trval až do prosince loňského roku. Dostal jsem písemnou odpověď na svoji interpelaci od pana vicepremiéra, ve které odpovědnost fakticky převedl na Ministerstvo školství. Parafrázoval bych tu odpověď jako tvrzení, že Ministerstvo školství nebylo schopné data vstoupit a odpovědnost je na jeho straně.

Zeptal jsem se tedy paní ministryně školství Kateřiny Valachové, jak se věc má, a ta mi 14. prosince odpověděla způsobem, se kterým se obsahově zcela ztotožňuji: Neuvolnění prostředků příjemců bylo následkem vypnutí informačního systému výzkumu, vývoje a inovací k 31. květnu 2016. Konstatuje, že část centrální evidence projektu v informačním systému byla pro vkládání dat zpřístupněna od října tohoto roku, avšak následně byl řešen s doplňkovou aplikací pro pořizování dat v požadovaném formátu, jehož podoba byla k dispozici v předchozí verzi informačního systému. Aplikace byla zprovozněna podle informací paní ministryně až 21. listopadu 2016, avšak bez jakékoliv dokumentace. To považuji za vážné pochybení (upozornění na čas), za které by někdo měl nést odpovědnost. Ptám se, kdo za to odpovědnost ponese.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Karamazova.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane ministře, o tom, že trestní řád je jedním z nesmírně důležitých právních předpisů, není pochyb. Úprava dokazování v trestním řízení, nařizování odposlechů či podmínky vazby, to je několik oblastí, kterým se trestní řád věnuje. Stávající trestní řád byl přitom schválen již v roce 1961 a chtě nechtě i přes četné novelizace jej nelze v řadě případů považovat za vyhovující. Vláda se proto v programovém prohlášení zavázala, že nový trestní řád připraví nejpozději do roku 2017. Už dnes ovšem vidíme, že tento termín vzhledem ke stavu prací není možné stihnout.

Z řad odborné veřejnosti jsou slyšet výtky, že jste odmítl navázat na práci současného předsedy Nejvyššího soudu prof. Šámala, který byl nucen vzhledem ke své nové funkci opustit post předsedy rekodifikační komise, a práce tak musely začít nanovo. Proto se vás ptám, pane ministře, jaký je současný stav věcí, zda se komise pro přípravu nového trestního řádu schází a kdy očekáváte její první výstupy. Zajímá mě také, zda dokument, připravený pod vedením profesora Šámala, mám na mysli ona východiska a principy nového trestního řádu, byl hozen pod stůl, či zda s ním bude dále pracováno. Děkuji za odpověď a přeji mnoho zdaru při rekodifikačních pracích.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana ministra.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, v prvé řadě chci poděkovat za to závěrečné přání, protože je mi ho třeba. Jestli je něco mimořádně obtížný úkol, tak je to příprava nových kodifikací, a v tomto směru nadmíru platí, že práce kvapná málo platná. Musím říci, že časové hledisko zde ustupuje do pozadí před tím, aby výsledek byl opravdu dobrý.

Doopravdy, práce se značně zkomplikovaly nezávisle na mé vůli tím, že původní předseda komise profesor Šámal se ujal funkce předsedy Nejvyššího soudu, s čímž již sotva bylo slučitelné, aby dále byl také nejenom předsedou komise, ale on byl dokonce stěžejním zamýšleným autorem nové kodifikace. Rozhodně není pravda, že by tu nebyla snaha navazovat na to, čeho dosáhla jím vedená komise, ale samozřejmě nová vedoucí komise paní profesorka Císařová má také svoje vlastní představy a je celkem jasné, že poté co se své role ujala, tak je nějakým způsobem do těch prací také vtěluje. Nazval bych to tak, že to je věc kontinuity, to znamená, nezačíná se znovu od začátku, ale pochopitelně k nějakým změnám dochází. Těžko lze očekávat od jiného profesora, že se bude snažit zcela napodobovat toho předchozího.

Komise pracuje velmi intenzivně, schází se pravidelně vždy v rozestupu jen několika týdnů a mezitím probíhají přípravné práce. V současné době se pracuje na obou klíčových oblastech, to znamená jednak paragrafovém znění přípravného řízení, jednak paragrafovém znění úpravy hlavního líčení. To je, řekl bych, těžiště celého trestního řádu, obě tyto oblasti. Předpokládám, že obě paragrafovaná znění budou dokončena v nejbližších měsících, tak aby mohla být předložena širší komisi, protože teď na tom pracuje ta užší pracovní komise, té širší komisi, ve které je přibližně čtyřicet předních odborníků na trestní právo, k posouzení a připomínkám.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec si nepřeje vystoupit. Prosím tedy pana poslance Holečka.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, v roce 2012 jste vydal firmou Agrofert, aniž ta by z toho měla jakýkoli užitek, sám sobě miliardy dluhopisů s neodůvodněnou nominální hodnotou jedna koruna. Daň z výnosů jednoho dluhopisu se pak zaokrouhluje na koruny dolů, tedy nulu. Připravil jste tak stát na daních za pět let o 67,5 mil. korun. Můžete to nějak odůvodnit? Kolik podobných machinací jste provedl? I proto jsme včera přehlasovali veto prezidenta zákona o střetu zájmů. Ten umožňuje ministrům sice podnikat, neumožňuje jim čerpat veřejné finance. Oznámil jste, že kvůli tomuto zákonu dáte Agrofert do svěřeneckého fondu. Přiznáváte tím tedy, že vám jde v první řadě o finance z veřejných rozpočtů?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Hovorku, toho ale nevidím. V tom případě má slovo pan poslanec Soukup. Ten tu také není. Pan poslanec Farský je rovněž nepřítomen, pan poslanec Bendl také není, pan poslanec Mackovík rovněž ne. Znovu pan poslanec Bendl, také ne. Tak pan poslanec Holeček má šanci. Stahuje. (Směje se.) Pan poslanec Hovorka je nepřítomen, dvakrát pan poslanec Farský také nepřítomen, znovu pan poslanec Holeček, stahuje, pan poslanec Mackovík není, pan poslanec Hovorka není a pan poslanec Mackovík také není. V tom případě končím dnešní interpelace.

Upozorňuji, že Poslanecká sněmovna se zítra sejde až v 9.35 hodin, protože od 9 hodin bude probíhat pauza na jednání klubu TOP 09, jak avizoval pan předseda Laudát. Tím pádem jedenání začneme v 9.35 hodin. Do té doby přerušuji jednání Sněmovny.

 

(Jednání skončilo v 17.48 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.