Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

206.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní
/sněmovní tisk 873/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a zpravodaj garančního výboru poslanec Václav Votava. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 873/2, který byl doručen dne 1. prosince 2016. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 873/3.

Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Pane ministře, máte zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Hlavně vám chci popřát v novém roce zdraví, štěstí a gratuluji ke schválení zákona lex Babiš.

Jsme na startovní pásce roku 2017 ve skvělé pozici. Ekonomika nám roste. To se odráží v dynamice růstu mezd u všech příjmových skupin. Máme nízké úrokové sazby. Podporujeme investice podnikatelů i spotřebu domácností. Půjčujeme si za minus, i když možná některým kolegům (nesrozumitelné) se to nelíbí, ale my jsme si v lednu půjčili za minus jedna. Máme jeden z nejlepších ratingů. Máme nejmenší nezaměstnanost v Evropské unii. A rok 2016 jsme uzavřeli historicky nejvyšším přebytkem státního rozpočtu ve výši 61,8 miliardy. A díky tomu jsme samozřejmě snížili státní dluh meziročně o 60 miliard.

Trošku mě mrzí ta debata, že někteří nechápou rozdíl mezi cash-flow a financováním a účetnictvím, ale to není předmětem mého vystoupení.

Daří se nám vybírat daně a odvody. Vybrali jsme o 100,3 mld. navíc. A zároveň je snižujeme. To nás stálo asi 30 mld., zejména formou daňových úlev pro rodiny s dětmi, důchodce a podnikatele. Snížili jsme DPH na léky, knihy, dětskou výživu a stravovací služby - u EET u stravovacích služeb z 21 na 15 %. Stavíme a opravujeme dálnice a silnice. Mimochodem, na českých silnicích bylo vloni nejméně tragických nehod v historii. A máme výborně nakročeno k prosperitě.

Proč o tom mluvím? Mluvím o tom proto, abychom si uvědomili, že máme šanci, kterou bychom neměli promarnit. V této době, kdy světová politika prochází turbulencemi, kdy v mnoha zemích dochází k politické a ekonomické nestabilitě a chaosu a kdy Evropa sklízí trpké plody nevhodné reakce na tyto změny, v této době si naše země více než jindy zaslouží stabilitu a prosperitu. A také patříme mezi nejbezpečnější země světa.

Každý z nás k ní dokáže přispět. Jedině pokud budeme pracovat společně pro občany této země, dokážeme udržet nastartovaný motor naší ekonomiky v běhu. Proto si myslím, že bychom měli smazat rozdíly a nepřistupovat k úkolům, které nám současnost klade v pohledu pravice nebo levice, v pohledu konzervativního či liberálního přístupu.

Jednou z výzev, které jsou před nás kladeny, je systematicky neustále zlepšovat výběr daní. Věřím, že každý z vás souhlasí s tezí, že je lepší daně dobře vybírat než dusit ekonomiku a životní úroveň občanů vysokými daňovými sazbami. Ano, o daňové politice, daňové kvótě a konkrétním nastavení daňového mixu lze vést diskusi. Ale ať volíme nízké, či vysoké daně, vždy by měly být pečlivě vybírané. Pokud totiž přistoupíme na přirovnání, že daně jsou životadárnou vodou veřejných financí, pak musí každý občan nebo podnikatel část svého podílu odevzdat do veřejných rozpočtů, a to v souladu se samotnou definicí daně zcela nedobrovolně. Je ovšem rozdíl, jestli do společné nádoby přispěje podnikatel ze svého podílu deci, nebo litr. A proč by měl dávat více? Protože se někdo další povinnému příspěvku vyhnul. A jaká bude vaše reakce, pokud budeme mít najednou přispívat více. Budete se tomu chtít také vyhnout. Třeba se vám to podaří, ale v tuto chvíli bude váš soused muset přispět dvěma litry a třeba nakonec zemře žízní.

Ano, špatná daňová morálka funguje jako lavina, která dokáže smést mnoho podnikatelů, kteří by jinak prosperovali. Proto chceme podpořit podnikatele. Proto chceme lépe a efektivně vybírat daně. Aby mohly být daňové sazby pro občany a podnikatele nižší, což ještě víc podpoří daňovou morálku a ochotu daně platit. Mimochodem další snížení daní pro rodiny s dětmi, ať už rodiče podnikají, nebo jsou zaměstnáni, je obsahem i tohoto sněmovního tisku - tedy daňového balíčku. Abychom dokázali lépe vybírat daně, zavedli jsme mimo jiné elektronickou evidenci tržeb. Funguje od 1. prosince minulého roku. Za první měsíc bylo vystaveno a zaevidováno přibližně 80 mil. účtenek z restaurací a hotelů. Dnes čekáme stomiliontou účtenku. Navzdory některým chmurným předpovědím jsme dokázali evidenci tržeb spustit v avizovaném termínu a systém od té doby spolehlivě běží. Odezva systému se pohybuje pod jednou desetinou sekundy. Další a velmi podstatné rozšíření evidenční povinnosti se chystá zhruba za měsíc a půl, kdy se do evidence zapojí všichni podnikatelé, kteří prodávají nakoupené zboží.

Elektronická evidence tržeb je ovšem pouze jedním z kamenů v mozaice opatření proti daňovým únikům. Jde o významný projekt. Nejde o projekt jediný, nicméně jde o projekt aktuální.

K evidenci tržeb se vztahuje i mnou podaný pozměňovací návrh k projednávání sněmovního tisku 873. Jde o aplikaci vynětí podnikatele do obratu 250 tisíc korun se sjednanou paušální daní z evidenční povinnosti a technická úprava rozlišování karetních transakcí na platby na terminálech a platby on-line. To znamená, mluvím o paušální dani. Není to výjimka, automatická.

Rád bych zde popsal, co vlastně znamená paušální daň pro podnikající fyzické osoby. Nejde o tzv. paušální náklady, se kterými je paušální daň často zaměňována. Jde zjednodušeně o možnost podnikatele sjednat si na vlastní žádost daň z příjmu s finančním úřadem. Tedy podnikatel iniciuje jednání, u kterého se však musí on i finanční úřad shodnout na výši daně, a to podle předpokládaných příjmů daného podnikatele v závislosti na jeho činnosti a s ohledem na jeho podnikatelskou historii. Jde tedy o určité administrativní zjednodušení, protože podnikatel již následně nemusí podávat daňové přiznání a výši daně má dopředu garantovanou bez ohledu na to, zda nakonec vydělá o něco více, nebo o něco méně.

Tento institut je v dnešní době téměř neznámý a využívalo jej v minulosti méně než padesát podnikatelů, tedy téměř nikdo. Podle mého názoru k tomu byly dva důvody. Jednak poměrně restriktivní nastavení tohoto institutu, kdy paušální daň mohl využít pouze podnikatel bez zaměstnanců, který neměl jiné příjmy než právě příjem z podnikání, a pak také nízká efektivita kontroly a výběru daní od podnikajících fyzických osob, kdy bylo jednodušší si do daňového přiznání takzvaně namalovat nějaké vhodné číslo než se dohadovat s finančním úřadem o výši daně a pak tuto uhradit.

My však věříme, že jde o nástroj dobrý, který může být pro podnikatele užitečný. Proto jsme se rozhodli jej zatraktivnit novelou zákona o daních z příjmů, která je součástí projednávaného tisku. Odstraňujeme zmíněné restrikce a věříme, že paušální daň z příjmu zaujme větší skupinu podnikatelů a že se pro ně stane užitečným zjednodušením daňové administrativy.

S tímto zatraktivněním paušální daně jde ruku v ruce náš návrh úlevy z EET pro drobné podnikatele, po níž bylo voláno od koaličních i opozičních stran. Tento pozměňovací návrh vycházel právě z diskuse o zatraktivnění paušální daně a mě mrzí, že se stal předmětem kritiky z pohledu souběhu se spuštěním EET. Ale to nechci rozebírat. Myslím, že každý návrh by měl být posouzen spíše z pohledu věcného obsahu.

Náš návrh spočívá v tom, že podnikatelé s obratem do 250 tisíc ročně by byli z povinnosti evidence tržeb vyňati, pokud by si požádali o sjednání paušální daně, a tato daň by měla být sjednána. To není automatické, to je jenom možnost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane ministře, že vstupuji do vašeho projevu, ale požádám kolegyně a kolegy o ztišení, aby bylo dobře rozumět, co říkáte. Prosím, pokračujte.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Proč právě 250 tisíc a ne třeba jeden milion? Protože sjednání paušální daně je a bude určitý proces, ve kterém správce daně důkladně zkoumá situaci konkrétního podnikatele, velikost jeho podnikání, finanční ukazatele atd. Jde vlastně svým způsobem o daňovou kontrolu dopředu. Nehodnotí se daň tvrzená podnikatelem, ale daň, o které se vede jednání. Proto byla stanovena hranice, která míří skutečně na drobné podnikatele bez zaměstnanců, případně ty, kteří mají podnikání jako vedlejší příjem například zaměstnání. U těchto podnikatelů bude zvolená hranice 250 tisíc lépe prokazatelná pro správce daně na bázi posouzení situace daného podnikatele.

Když to uvedu na příkladu, pokud bude stanoven věkový limit deset let pro vstup zdarma na dětský den, bude pro personál pokladny poměrně jednoduché určit podle vzhledu či výšky, koho skutečně pustit dál. Když tam přijdu já, asi mi to neprojde, ani když se oholím. Ano, možná proklouzne dovnitř pár jedenáctiletých a pár devítiletých, naopak budete chtít potvrdit věk u rodičů, ale u většiny příchozích se jasně určí, zda ano, či ne. A teď si představte, že stanovíte maximální hranici pro vstup na společenskou akci na 40 let. Tady už budete v pozici personálu u vchodu bez kontroly občanského průkazu poměrně často ztraceni, mnoho lidí urazíte a kapacitu personálu budete potřebovat značně posílit.

A ještě mě napadá, kdybych se oholil, ale to je asi o ničem.

Ano, s každým zvýšením finanční hranice obratu, a to je potřeba říci otevřeně, narážíme jak na kapacitní možnosti Finanční správy, tak na smysl zavedení evidence tržeb, tedy správné stanovení výše hotovostních tržeb a z nich se odvíjející daně. Ano, v budoucnu je určitě možné diskutovat o zvýšení této hranice třeba na 500 tisíc, ale v současné době, kdy jsme podnikateli často upozorňováni na fakt, že řada jejich konkurentů skrývá tržby, aby se vyhnuli registraci k DPH, která je povinná od jednoho milionu korun, něco takového není možné. Vzhledem k odhadovanému počtu více než půl milionu podnikatelů - fyzických osob přijímajících hotovostní platby to skutečně není možné.

Proto vás prosím o zvážení, zda drobným podnikatelům tuto možnost dát. Ano, je to pouze možnost a je na zvážení každého, zda ji chce využít. Pokud chtít bude, není to automatické, skutečně zde nedáváme nikomu výjimku z evidence tržeb. To je potřeba zdůraznit. Každý, kdo bude chtít této možnosti využít, bude muset projít výše zmíněnou kontrolou a diskusí se správcem daně. Pokud bude shledáno, že se jedná skutečně o drobného podnikatele, že jde o seriózního prodejce občerstvení, že jde o důchodkyni přivydělávající si prodejem vyšívaných zástěr na trhu, že jde o zaměstnance, který večer občas opravuje počítače, má-li zrovna čas, že jde skutečně o někoho, u koho lze poměrně jistým způsobem ověřit výši hrubé tržby do 250 tisíc korun ročně, ano, pak bude mít nejen možnost sjednat si daň a nepodávat daňové přiznání, ale také nevést evidenci tržeb. Naopak na tuto možnost nedosáhne majitel celoročně otevřené restaurace, majitel samoobsluhy, majitel autoservisu se zaměstnanci.

Já znovu opakuji, jak jsem zde říkal před rokem - naším cílem je nastolit rovné podnikatelské prostředí a z principu evidence tržeb nemůže obsahovat výjimky podle výše obratu. Může však obsahovat zjednodušení pro drobné podnikatele, pro podnikatele na vedlejší činnost, pro ty, kteří si podnikáním přivydělávají pár tisíc korun za rok. Jde o zjednodušení, které je životaschopné, které je z pohledu státní správy aplikovatelné a které nenaruší tržní prostředí.

Tímto vás chci poprosit o zvážení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Otevírám rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. První je pan poslanec Šincl - ale s přednostním právem se hlásí pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, možná začnu překvapivě, ale chci říci, že výsledek hospodaření v rozpočtu na rok 2016 je dobrá zpráva. Dobrá zpráva pro koalici, dobrá zpráva pro opozici, dobrá zpráva pro Českou republiku a její občany.

Teď se nechci pouštět do komentářů a analýz, co k tomu přispělo. Už jsme k tomu leccos řekli, že si myslíme, že investice mohly být vyšší, vliv jednorázových příjmů z Evropské unie, ale je to dobrá zpráva. Na druhé straně se ukazuje, že stát vybral od daňových poplatníků ve všech daních více, než potřebuje, než je schopen rozumně investovat, a to o 62 mld. korun.

My jsme přesvědčeni, že to je okamžik, který říká nám všem, že je prostor pro snížení daní. Já ve svém poměrně krátkém vystoupení se pokusím získat podporu pro naše pozměňující návrhy. Nebudu argumentovat proti těm, které nepodpoříme. Myslím si, že jejich autoři když tak mají také možnost obhájit a vysvětlit, proč návrhy podávají, a pokusit se získat podporu.

My jsme podali celkem tři návrhy k zákonu o DPH, jeden návrh k dani z příjmu a dva návrhy k zákonu o elektronické evidenci. Tady musím říci, že bychom to neudělali, pokud by jako první neotevřel tento zákon pan ministr financí, protože v původním vládním návrhu se o zákonu o elektronické evidenci tržeb vůbec nehovořilo.

Pojďme nejprve k tomu návrhu změn v zákoně o DPH. My dlouhodobě přicházíme s návrhy, které mají zjednodušit daňový systém a snížit daně. Náš první návrh, který je obsažen v pozměňovacích návrzích H1 a H2, směřuje k návratu ke dvěma sazbám DPH s tím, že návrh H1 snižuje základní sazbu DPH z 21 na 19 %, a druhý návrh pod písmenem H2 zavádí pouze jednu sníženou sazbu, a to ve výši 10 % DPH.

Já jsem v minulých dnech zaznamenal vyjádření pana ministra financí, který říkal, že bude navrhovat snížení daní. Pane ministře, ono už to je navrženo, můžeme to dneska společně prohlasovat.

Debaty, které vznikly od okamžiku, kdy jste zavedli vládní většinou třetí sazbu DPH, se pravidelně opakují. Mnozí z těch, kteří mají první sníženou sazbu, se ptají, proč když ti druzí mají tu sníženou druhou, těch 10 %, proč my máme 15 %. A také jsme několikrát, my jako Poslanecká sněmovna, rozšířili seznam služeb, které padají, které přešly z 15 % na 10 % DPH, naposledy dnes ráno, když jsme výraznou většinou, myslím, že bylo 130 hlasů pro, snížili DPH z 15 % na 10 % u tiskovin. Když se mě někteří kolegové nebo i někteří novináři ptali, proč jsme tento návrh podpořili, říkal jsem, že je to naprosto logické, dnes ještě budeme hlasovat o tom, aby v desetiprocentní sazbě byly všechny služby, produkty, které mohou být ve snížené sazbě, tak proč bychom u jednoho jediného hlasovali jinak. (Řečník se odmlčel pro velký hluk.)

Já chvilku počkám. Myslím, že debatě o daních bychom měli věnovat náležitou pozornost.

Takže já to zopakuji. Navrhujeme návrat ke dvěma sazbám DPH, snížení základní sazby o dva procentní body na 19 %, to je obsah pozměňujícího návrhu H1, a snížení snížené sazby DPH na 10 %. Bez výjimek. To znamená, nikomu bychom nezvyšovali daň. Těm, kteří mají dnes již 10 % DPH, by to zůstalo a ti ostatní, kteří mají patnáctiprocentní, by měli stejnou daň. Tyto ušetřené peníze by mohly zůstat občanům. Připomínám, že stát má přebytek 62 mld. korun. Musím říct, že debata k použití toho přebytku je místy úsměvná, že skutečně potvrzuje slova pana ministra financí - mnozí žijí v představě, že někde v bance leží 62 mld. a že teď se dají nějak rozdělit, a zapomínají na to, že to jsou účetní operace, cash-flow a podobné obyčejné ekonomické kategorie.

Pokud ovšem neprojde náš návrh H2 na jednu sníženou sazbu ve výši 10 %, tak jsme připravili pozměňovací návrh, který by měl částečně kompenzovat náklady se zavedením EET, a navrhujeme ve zvláštním - o tom se bude hlasovat později - pozměňovacím návrhu pod písmenem H4, abych to řekl správně, abych se nespletl, H6 - děkuji, pane ministře - H6, kdy navrhujeme pouze převést jednu položku z těch 15 % do 10 %, a to jsou ty stravovací služby. My samozřejmě preferujeme variantu H2, mít to pro všechny bez výjimek. To nám přijde jako systémové opatření, kdy dojde ke zjednodušení i ke snížení DPH.

Pak máme jeden pozměňovací návrh, který se týká daně z příjmů, kdy navrhujeme zrušit tzv. solidární přirážku, nebo chcete-li druhou sazbu daně z příjmů fyzických osob, je jedno, jakým označením to pojmenujeme. Připomínám, že to opatření bylo zavedeno za naší vlády jako přechodné, mělo skončit 31. prosince 2015. My navrhujeme s určitým zpožděním, abychom to vypustili a vrátili se k jedné sazbě DPH. Je to opět podpora těch aktivních, kteří vydělávají peníze, ať už podnikají, nebo jsou zaměstnanci, týká se to obou kategorií. Není to pouze sazba pro podnikatele, ale pro mnohé kvalifikované zaměstnance, kteří odvádějí tvrdou práci, a myslím, že bychom je měli ocenit tím, že je nebudeme zdaňovat více než ty ostatní.

Takže to jsou čtyři z těch šesti pozměňovacích návrhů, které se vlastně týkají, nebo které předkládáme jménem Občanské demokratické strany. Ty další dva se týkají elektronické evidence tržeb.

Já myslím, že nikoho nepřekvapí, že jsme navrhli úplné zrušení tohoto zákona. A protože jsme o tom debatovali poměrně rozsáhle, tak nebudu opakovat důvody. Ty jste od nás slyšeli mnohokrát.

Nicméně posoudili jsme i konkurenční návrhy k zákonu o elektronické evidenci tržeb, jeden z nich podal pan ministr financí a mimo jiné navrhuje vyjmout z EET e-shopy. A tento návrh má logiku. Podotýkám, že jsem opoziční poslanec, takže vidíte, že nekritizujeme všechny návrhy automaticky jenom proto, že to přináší vládní poslanec nebo ministr financí. Ale co už nemá logiku, že ostatní platby platební kartou v systému EET zůstávají. Dlouhodobě byl ten projekt - a mluvil o tom dneska i pan ministr, o podnikatelích, kteří mají hotovostní příjmy, hotovost, hotovost, hotovost, a pak vy jste schválili, já nevím, jestli vědomě, nebo nevědomě, že hotovostní platba je vlastně podle zákona o elektronické evidenci tržeb i platba platební kartou. To nám přijde nelogické, zbytečné, nadbytečné. Takže v našem pozměňovacím návrhu navrhujeme opět systémové opatření - všechny platby platebními kartami vyjmout z elektronické evidence tržeb. Jsou to platby, které jsou evidované v bance u příjemce i u plátce. Stát má dostatek informací o této platbě.

A pak sedmý pozměňovací návrh - a tady bych chtěl poděkovat Ministerstvu financí, protože ho připravilo na můj podnět. Tím, že ten zákon projednáváme déle, než se očekávalo - v tom původním vládním návrhu byla správná věc, to znamená, pro příspěvkové organizace územně správních celků, které mají ve správě majetek, možnost odepisovat. Tím, že to projednáváme v lednu, tak by přišly o celé účetní období roku 2017. Ministerstvo financí na moji žádost zpracovalo pozměňovací návrh, je to přechodné ustanovení, které, pokud ho přijmeme, umožní vlastně realizovat ten původní záměr vládního návrhu zákona, aby tyto příspěvkové organizace už mohly v letošním roce uplatňovat daňově uznatelné odpisy. Aby to bylo jasné - daňově uznatelné odpisy. Tento návrh získal podporu rozpočtového výboru a věřím, že ho podpoříte, protože těch prvních šest návrhů, o kterých jsem mluvil, ty jsou politické, vyjadřují politické názory Občanské demokratické strany na zjednodušení daňového systému, snížení daní. Ten sedmý je spíše technický, umožňuje daňově odepisovat svěřený majetek, který mají příspěvkové organizace, a pro některé, např. krajské nemocnice, to může dělat až řádově miliony korun v hospodářském výsledku.

Takže pokud budete posuzovat ty pozměňovací návrhy politickou optikou, kdo ho podal, tak těch prvních šest je určitě opozičních, k těm se hrdě hlásíme a žádáme všechny ty, kteří stejně jako my se domnívají, že je prostor a čas na snížení daně, aby to podpořili. Ten sedmý je spíš technický a ten byste mohli podpořit, já bych řekl v zásadě automaticky, protože pouze ten podnět vyšel od opozičního poslance, samotný text napsalo Ministerstvo financí, které s ním samozřejmě, a ne nějak překvapivě, vyjádřilo souhlas.

A možná pro pobavení kolegyň a kolegů, ať se netváříme tak vážně. Když jsem si stěžoval na rozpočtovém výboru, že Ministerstvo financí automaticky dává k opozičním návrhům stanovisko negativní, tak mi paní náměstkyně říkala - ale k tomu H7 jsme dali kladné. Já říkám ano, ale to je ten, který jste si sami napsali, tak to se docela předpokládá, že když to sami napíšete, dáte kladné stanovisko.

Věřím, že nebudete tak striktně politicky postupovat a podpoříte snížení daní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nikdo s přednostním právem se nehlásí, v tom případě udělím slovo panu poslanci Šinclovi a připraví se paní poslankyně Zelienková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, před závěrečným hlasováním -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já se omlouvám, s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Pilný, tak mu udělím slovo ještě před vámi. Omlouvám se. Prosím.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se teď jako předseda hospodářského výboru rád vyjádřil k tomu, co tady přednesl pan předseda Stanjura. Nebudu polemizovat s tvrzením, že stát vybral víc daní, než kolik potřeboval. Je to tvrzení poněkud zjednodušené, ale to není asi obsah mé krátké faktické poznámky.

To, co je pravda, je to, že ekonomice se daří a prostor pro snižování daní tady zcela určitě je. Je to určitě správná tendence, daleko lepší tendence než vymýšlet sektorové daně nebo pokoušet se o nějaké diferencování daní z příjmů. Ten prostor tady je, ale je potřeba ho uvážit, protože to, co potřebuje podnikatelské prostředí, je stabilita a udržitelnost. To znamená, jestliže přistoupíme k nějakému snížení daní, a nabízí se to třeba u DPH, protože to je dobrý způsob, jak vlastně pomoci všem občanům České republiky, tak důležitá je ta udržitelnost, abychom tady za rok - přijde jiný ekonomický cyklus, máme problémy s pracovními silami na pracovním trhu a znovu neměnili sazby, protože státní rozpočet potřebuje víc peněz. Ten návrh je správný, jde správným směrem a potřebuje úvahu. Rozhodně se nedá vyřešit v rámci jedné diskuse na půdě Poslanecké sněmovny. Takže trend správný, ale diskuse musí být tedy přiměřená závažnosti toho obsahu a především stabilitě podnikatelského prostředí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Šincla. Omlouvám se vám, pane poslanče, že jsem přerušil váš projev. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Ladislav Šincl: To nevadí.

Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, před závěrečným hlasováním chci ještě jednou zdůraznit několik věcí, které se týkají mého pozměňovacího návrhu 5300, který jsem předložil ve druhém čtení a který jsem předložil i v rozpočtovém výboru. Samozřejmě vás chci přesvědčit, abyste mu nejenom věnovali pozornost, ale také ho v hlasování podpořili.

Krátce připomenu, proč je to důležité. Budete sice dnes hlasovat o změně zákona o DPH, ale v případě mého pozměňovacího návrhu vlastně budete rozhodovat i o způsobu řešení insolvenčních řízení, a tedy paradoxně i o společnosti OKD, kterou jste zde včera tolikrát zmiňovali. Dnes u mého pozměňovacího návrhu budete mít možnost ukázat, zdali jste svoje včerejší slova mysleli vážně. Zmíněná společnost OKD se totiž snadno může dostat do konkurzu a reálně hrozí, že s konečnou platností zmizí ze světa i s pracovními místy, nebo zda se právě OKD a řada jiných podniků dočká reorganizace, udržení výroby a udržení zaměstnanosti.

Obsah svého pozměňovacího návrhu velice zjednoduším. Nynější stav je takový, že pokud věřitelé prosadí konkurz, dostanou zpět od státu DPH ze své pohledávky. Když prosadí reorganizaci, nedostanou od státu ani korunu, ale mohou doufat v návratnost své pohledávky cca ve výši 5 %. Taková je praxe.

Za posledních několik let toto znění pohřbilo řadu firem, které se mohly dočkat záchrany během reorganizace. Místo toho byl jejich majetek rozprodán a zaměstnanci propuštěni. Pravděpodobně na konci března nebo začátkem dubna tohoto roku budou věřitelé znovu hlasovat o osudu OKD. Pokud zákon o DPH ponecháme v § 44 v současném stavu, pak je zde značná pravděpodobnost, že významná část věřitelů bude prosazovat konkurz právě proto, aby dostali zpět celou DPH ze své pohledávky.

Bohužel Ministerstvo financí, tak jak je to obvyklé u mých pozměňovacích návrhů, s tímto návrhem nesouhlasilo. Před druhým čtením doručilo do rozpočtového výboru své námitky. Vyrovnal jsem se s tím tak, že jsem ho přepracoval a načetl jsem ho v podobě, která tyto původní námitky ministerstva plně akceptovala. Nicméně stanovisko ministerstva je i nadále zamítavé, i když nyní jsou námitky, řekl bych, spíše ideologické než faktické.

Důležitější než stanovisko teoretiků na Ministerstvu financí je pro mě to, že můj pozměňovací návrh má podporu opravdového odborníka z praxe, dnešního insolvenčního správce OKD pana Lee Loudy, a má podporu také od současného managementu OKD. Mohu zde citovat z jejich dopisu. V podstatě se shodují na tom, že přijetí pozměňovacího návrhu výrazně zvýší pravděpodobnost, že v OKD se podaří prosadit reorganizaci.

Inženýr Louda píše ve svém dopise, který jsem obdržel dnes: "Z pozice insolvenčního správce společnosti OKD musím konstatovat, že případné přijetí tohoto pozměňovacího návrhu a jeho včasná účinnost v případě OKD během března tohoto roku by nepochybně přispěly k vyšší ochotě věřitelů schválit reorganizační plán a pokračovat v reorganizaci OKD, akciové společnosti. V současném právním stavu je pro významnou část věřitelů, zejména pro věřitele z obchodních vztahů, finančně výhodnějším řešením konkurz, a to právě z důvodu, který řeší váš pozměňující návrh. Jsem přesvědčen, že odstranění stávajícího daňového zvýhodnění konkurzu by přispělo k vyšší preferenci reorganizace jako preferovaného způsobu řešení úpadku, což by jistě mělo i pozitivní národohospodářský dopad." Toť stanoviska odborníků z praxe.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, nebudete tedy hlasovat jenom o dani z přidané hodnoty, ale v případě mého pozměňovacího návrhu především o udržení mnoha tisíc pracovních míst v regionu, který je na tom s nezaměstnaností daleko hůře, než je v naší zemi obvyklé. A nebudete hlasovat jenom o hornících, ale také o jejich rodinách, o obchodnících, o živnostnících, u kterých nakupují mnozí další lidé, jejichž živobytí přímo nebo nepřímo souvisí se šachtami. Pokud podpoříte můj návrh, dáte jim v podstatě větší šanci na zachování práce a příjmu.

Ještě bych chtěl zdůraznit, že můj návrh je variantní. První verze je dle mého názoru lepší a znamená, že by nárok na vratku DPH měli věřitelé bez ohledu na to, zda by šlo o konkurz, nebo reorganizaci. Pokud tato varianta bude neprůchodná, navrhuji jako druhou možnost úplné zrušení možnosti, že by věřitelé mohli DPH žádat zpět. Tím bychom se dostali před takzvané krizové legislativní balíčky a do stavu, který panoval do roku 2011. Jak říkám, osobně preferuji variantu první, ale vyrovnání startovací čáry pro konkurz a reorganizaci přinese i varianta druhá.

Děkuji vám za pozornost a prosím vás za horníky a obyvatele Severní Moravy a Slezska o podporu mého pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Zelienková, připraví se pan poslanec Fiedler. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Kristýna Zelienková: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, ráda bych vás z tohoto místa požádala o podporu mého pozměňovacího návrhu, který se týká EET. Vím, že tento zákon se EET primárně netýká a ani bychom se o EET vůbec nemuseli bavit. Ale stala se taková věc, že Ministerstvo financí přišlo na rozpočtový výbor s pozměňovacím návrhem, který se týkal paušálního zdanění, což je velice dobrý krok. Všichni jsme to na rozpočtovém výboru ocenili a jednomyslně jsme tento návrh odhlasovali.

Tak jak tady pan Babiš před chvílí vystoupil a hodnotil tento návrh jako pozitivní a přednesl nám tady veškeré jeho výhody, tak s tím samozřejmě souhlasím a souhlasí také všichni kolegové z rozpočtového výboru. Ale ta pravda není celá. Pan Babiš nám ten příběh neřekl celý. Ten zákon, který určuje paušální zdanění pro podnikatele, je tady v legislativě už od devadesátých let. A správně pan ministr uvedl, že pouze zhruba 50 podnikatelů se přihlásilo k paušálnímu zdanění. Také měl ale uvést to, že Ministerstvo financí přišlo na rozpočtový výbor s tím, že chtělo zvolnit podmínky pro podnikatele tak, aby se daleko víc podnikatelů přihlásilo do paušálního zdanění. To taky udělalo a přidalo k tomuto zákonu, který, jak říkám, platí už od devadesátých let, nové podmínky s tím, že se mohou k paušální dani přihlásit i ti podnikatelé, kteří zaměstnávají třeba rodinného příslušníka nebo třeba vykonávají práci na plný úvazek jako zaměstnanci a přivydělávají si jako podnikatelé. Ale už neřekl to, že v tomto návrhu se neměnila výše částky, nebo respektive limit obratu podnikatelů, kteří by se přihlásili k paušálnímu zdanění, a ten v tomto zákonu je 5 milionů korun za tři roky. Tato částka se neměnila.

My jsme si říkali jako poslanci hnutí ANO, když jsme kandidovali do Sněmovny, že budeme přistupovat k řízení státu tak, že budeme používat selský rozum. A mě okamžitě napadlo, proč by tito podnikatelé, kteří se přihlásí k paušální dani a domluví si na začátku roku s Finančním úřadem, kolik peněz odvedou na dani, měli ještě evidovat tržby. A tak jsem se zeptala na rozpočtovém výboru paní náměstkyně Schillerové z Ministerstva financí, proč by si měli evidovat tržby. Paní náměstkyně byla tímto zaskočena a pár dnů nato přišel pan ministr Babiš s tím, že podává pozměňovací návrh nového limitu, a to je 250 tisíc obrat pro tyto podnikatele ročně. Prostě tento původní návrh 5 milionů najednou razantně snížil na 250 tisíc.

Podala jsem pozměňovací návrh, který je z fiskálního hlediska z mého pohledu absolutně nejlepší, který tady byl podaný. Mluví vlastně o tom, že podnikatelé, kteří se přihlásí k tomuto paušálnímu zdanění a k tomu, co navrhovalo Ministerstvo financí, budou jednak osvobozeni od evidence tržeb, ale na druhou stranu pro ně nastavuje minimální daň, a to je 10 tisíc korun ročně, což je pro takovéhoto drobného podnikatele daleko levnější než si pořizovat EET. Je to v podstatě zhruba 800 korun měsíčně. Ale my tady máme jistotu, že tito podnikatelé, kteří se přihlásí dobrovolně k této paušální dani, odvedou minimálně 10 tisíc korun. Pokud se přihlásí jenom 200 tisíc podnikatelů, okamžitě vybereme 2 miliardy korun. Bez jakýchkoli nákladů jak pro ministerstvo, tak pro tyto podnikatele.

Proto bych vás chtěla požádat o podporu tohoto mého pozměňovacího návrhu a zároveň, byť je mi to nemilé, bych chtěla požádat pana ministra financí, jestli by mohl vzkázat paní náměstkyni Schillerové, že bych byla velice ráda, kdyby odpovídala na dotazy poslanců. Protože já jsem ji žádala, aby mi pomohla nastavit ten můj pozměňovací návrh tak, aby splňoval legislativní požadavky Ministerstva financí, ale bohužel jsem od ní nedostala odpověď. Považuji to opravdu za pohrdání postem poslance, když já se obrátím na úředníka, aby on mi nevyšel vstříc. To opravu si myslím, že není fér. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Vilímec. Připraví se pan poslanec Karamazov. Žádné další přihlášky do rozpravy nevidím. Prosím, máte slovo. (Neustálý hluk v sále.)

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Já bych chtěl upoutat - nebudu mluvit o těch pozměňovacích návrzích -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám. Než začnete se svým projevem, požádám opět Poslaneckou sněmovnu o ztišení, abychom dobře rozuměli, co zde přednášíte. Prosím.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. Já bych vrátil, vážené kolegyně a kolegové, vaši pozornost k věci, která není až tak předmětem debaty, k novele zákona o místních poplatcích, kde jsem podával pozměňovací návrh, který je evidován pod bodem H8. Zjistil jsem, že garanční rozpočtový výbor k němu nepřijal stanovisko. Chtěl bych k tomu pozměňovacímu návrhu a i k vyjádření Ministerstva financí ještě před hlasováním k tomu nějaké poznámky dodat.

Novela zákona o místních poplatcích, která je zde předkládána, v zásadě vychází z toho, že by se měl poměrně enormně zvýšit limit jednoho místního poplatku, a to poplatku za povolení vjezdu motorových vozidel do vybraných lokalit obcí. Stávající výše toho poplatku je 20 korun za jeden den a návrh Ministerstva financí, nebo limit, o kterém pak rozhoduje samozřejmě obecně závaznou vyhláškou příslušná obec, se navyšuje na desetinásobek. To znamená z 20 na 200 korun za jeden den. Upozorňuji, že pokud se rozhodne obec tento poplatek vypisovat, já nemám nějaké údaje nebo analýzy, které město to uplatňuje, možná nějaké lázeňské nebo větší města, tak jsou povinni platit ti, kdo nemají trvalé bydliště v obci nebo tam nemají provozovnu. Jinak ti, kdo mají trvalé bydliště v obci, to platit nemusí.

Můžeme se na to podívat z různého úhlu pohledu. Ministerstvo financí na jedné straně tvrdí ano, limit se zvyšuje na desetinásobek poměrně výrazně, ale záleží na příslušné obci a zastupitelstvu, jakou částku nakonec vypíše. Na druhé straně ale Ministerstvo financí tvrdí, že můj návrh, který je takový, řekněme, úměrný a zvyšuje ten limit pouze na pětinásobek, to znamená z 20 na 100 korun, je nízký a neodradí od vjezdu motorového vozidla do vybrané lokality. Tak si musíme říci, jestli ten poplatek má vlastně zabraňovat vůbec vjezdu do té lokality, nebo jaký je jeho význam.

Já si myslím, protože místní poplatek je v zásadě podobně jako jakákoliv jiná daň, je to daňové zatížení občanů, a já jsem přesvědčen, že bychom tímto způsobem tak dramaticky neměli zvyšovat případné daňové zatížení občanů nad rozumnou mez. V té výši, pokud by se to přijalo, ty obce nebo města by přijaly těch 200 korun, tak to považuji za šikanózní záležitost, těch 200 korun za jeden den platit za vjezd, zvlášť pro osoby, občany, kteří v té obce sice bydlí, ale nemají trvalé bydliště, to považuji za velmi komplikované. Myslím, že bychom neměli dopustit takové extrémní zvyšování limitů místních poplatků.

Víte, v minulém volebním období jsem byl několikrát přítomen a byl jsem i zpravodajem novel zákonů o místních poplatcích. Vím, jaká tady byla debata, velmi vyostřená, o nastavení výše poplatku za likvidaci odpadů či sjednocení třeba limitu poplatku za psy. Jak bylo obtížné ty limity navyšovat. A teď najednou s nějakou snahou, nevím, činit dobro, ovlivňovat to, zda někdo se dostane do těch vyhrazených míst, nebo ne, možná ovlivňovat stav životního prostředí, nastavujeme fakticky sankční limity poplatků.

Zjistil jsem, že nikdo ze Svazu měst a obcí takové extrémní zvýšení nenavrhoval primárně, že to prostě vzešlo ze strany Ministerstva financí. Proto bych vás chtěl požádat, abyste při tomto návrhu vnímali citlivost toho navýšení a nedali prostor možnosti nějakého extrémního zvyšování poplatku a ten můj návrh podpořili. Myslím, že pětinásobek zvýšení limitu je dostatečná věc.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní vystoupí do rozpravy pan poslanec Karamazov.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, stejně jako mnozí z vás jsem zaznamenal zprávu, že se Andrej Babiš chystá snižovat daně. Věřím, že nejde jen o marketingové heslo, ale že některé z dnešních návrhů v rámci daňového balíčku dostanou zelenou. Jestliže stát hospodaří s přebytkem kolem 60 miliard korun, měli by z toho profitovat všichni občané. (V sále je trvalý hluk.)

Občanská demokratická strana v tomto volebním období několikrát navrhovala například zrušení daně z nabytí nemovitostí. Kvůli ní se přitom bydlení stává hůře dostupné zejména mladým lidem, přitom její výběr nedosahuje ani 10 miliard ročně. Podobným případem je silniční daň, která je navíc spojena s obrovským papírováním, a jen náklady na její výběr dosahují astronomických částek. Vždy však byly tyto návrh smeteny ze stolu. Když nyní navrhujeme snížit sazbu DPH, zrušit solidární daň, snížit spotřební daň na pivo a obnovit slevy pro manželku a děti, pro všechny živnostníky -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, že i vám vstupuji do vašeho projevu. Ale požádám vás, kolegyně a kolegové, o ztišení, protože neslyším, co pan poslanec Karamazov říká. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Simeon Karamazov: - tedy pro všechny živnostníky, snad konečně najdou tyto návrhy podporu. Nechci podrobně rozebírat každý z nich jednotlivě. Dovolte mi jen pár slov k DPH.

Místo aby byl daňový systém co nejjednodušší, stále se komplikuje. Patříme také k zemím s nejsložitějším daňovým systémem na světě. Zatímco většina vyspělých zemí má dvě sazby DPH, my máme hned tři, 10 %, 15 % a 21 %. Proto navrhujeme vše zjednodušit na dvě sazby a zároveň horní snížit na 19 %. Jednodušší a nižší daně mohou ještě zvýšit ekonomický růst a přispět k dlouhodobé prosperitě.

Zmiňuji tato opatření také proto, že to je jen několik měsíců, když jsem zde ve Sněmovně upozorňoval, že v České republice nepodnikají jen velké korporace, ale spousta malých živnostníků, například senioři nebo také studenti, s kterými mám možnost často o jejich problémech hovořit. Právě jim balíček výše jmenovaných opatřeních výrazně usnadní život. Studenti často s podnikáním teprve začínají úplně od nuly, a proto každou korunu, kterou mají do projektu na začátku vložit, obracejí dvakrát. Mladí lidé, kteří zakládají start-up, s prvním pokusem často neuspějí. I to je normální. Získají ale cenné zkušenosti z praxe, poučí se z chyb a podruhé se jim už většinou daří lépe. Proč ale těmto odvážlivcům házet klacky pod nohy? Dále bychom měli vzít v úvahu, že jak senioři, tak studenti si často vydělávají jen několik tisícovek měsíčně. I mnoho dalších lidí si podnikáním pouze přivydělává ke svému hlavnímu zdroji obživy.

Mrzí mě, že pan Andrej Babiš při rozpravě o tomto zákonu příliš neposlouchal. Jinak by ho totiž nepřekvapilo, kolik máme v České republice druhů podnikání, jak se podivoval v médiích, když zdůvodňoval další potřeby výjimek. Protože právě na fakt, že pro mnohé drobné živnostníky bude implementace systému evidence náročnější a nákladnější než pro velké podniky, jsme tu já i mí kolegové opakovaně upozorňovali.

Nyní Ministerstvo financí představilo pro některé podnikatele výjimky, bohužel ve chvíli, kdy mnozí už ohlásili zavření provozovny. Ministr financí tak nejprve vytvořil problém, který znamená pro mnoho aktivních lidí likvidaci jejich práce, a nyní vystupuje v roli hrdiny a přichází se zázračným řešením legislativních výjimek, které zachrání drobné živnostníky. Výjimky však neřeší, jen situaci více a více komplikují.

Přitom existuje jediný způsob, jak zabránit tomu, aby lidé živnost nepověsili na hřebík. Elektronickou evidenci tržeb úplně zrušit. Když si nyní přiznáme, že šlo o krok špatným směrem, celá akce bude mít sice nemalé náklady, ve výsledku ale půjde o mnohem menší újmu, než pokud se koalice rozhodne v nedomyšleném projektu pokračovat dál. Byl bych proto hrdý na tuto Sněmovnu, pokud by našla odvahu postavit se problémům čelem a předloženým pozměňovacím návrhem elektronickou evidenci tržeb zrušila. Stejně tak věřím, že se vydáme cestou nízkých a jednoduchých daní. Přebytek rozpočtu ukázal, jak obrovský prostor tady je.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, nechme peníze v kapsách lidí, utratí je mnohem efektivněji než stát se svým těžkopádným aparátem. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Zavadil. Prosím. (V sále je silný hluk.)

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Hezké dobré odpoledne. Vážené kolegyně a kolegové, vážený pane místopředsedo, dovolte mi, abych vás požádal o podporu mého pozměňovacího návrhu, který je pod písmenem P jako "poslanec", abychom se nepletli, a který víceméně navazuje na záležitost, která se tady probírala už tehdy před rokem a nějakých pár týdnů, kde jsme probírali třetí pilíř a kde jsem tu měl pozměňovacích návrhů, tuším asi sedm, a mezi nimi byl jeden z těch pozměňovacích návrhů, který společně i s kolegou Votavou jsme prosazovali a prosadili a ve své podstatě znamenal, že rodiče, prarodiče... Hu!!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já vám zjednám pořádek v sále, ale nehučte mi tady na kolegyně a kolegy.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Já se omlouvám, ale je to hrozné.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Takže opět vás požádám, kolegyně a kolegové, o stišení, aby bylo dobře slyšet, co pan poslanec Zavadil říká. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Takže ještě se to budu snažit jenom vysvětlit. Čili kde rodiče a prarodiče mohli svým novorozeným dětem založit spoření, resp. připojištění, a to tady také prošlo jako jeden z návrhů, který jsem považoval za zatraktivnění toho třetího pilíře. Bohužel když jsme se seznamovali s touto novelou, tak se tam objevila záležitost, která vlastně zase mění ty daňové záležitosti, tak jak jsme je nastavili v tom předcházejícím období, a já to považuju za nefér, abychom teď v téhle fázi, po roce, když se to uvedlo poměrně do chodu a když se statisticky dokazuje, že několik tisíc klientů se i díky tomuto pozměňovacímu návrhu přihlásilo do systému, takže abychom to tam nechali tak, jak Ministerstvo financí navrhuje. Já vím, že garanční výbor ten můj pozměňovací návrh odsouhlasil, a žádám vás i o podporu jak zprava, tak zleva, abychom zachovali ten stávající stav a nenechali to v tom stavu, ve kterém to navrhlo Ministerstvo financí. Já vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Pan poslanec Klaška, řádně přihlášený. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, chtěl bych ještě jednou upozornit na pozměňovací návrh, který je veden pod označením G1. Je to sněmovní dokument 5209, kterým jsem chtěl ulevit, nebo oprostit od dvojího zdanění zejména svazky obcí vodohospodářské infrastruktury, které, pokud jejich provozní organizace jimi vlastněná získá nějaký zisk, který zdaní, a než se převede na obce, tak ty jej musí zdaňovat jako příjem. Je to škoda, protože veškeré prostředky tyto svazky vracejí zpět do vodovodů a kanalizací a bylo by škoda, aby nemohly dále opravovat tuto infrastrukturu, která je pro všechny. Proto prosím o podporu tohoto mého návrhu, který máte pod označením G1. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Vzhledem k tomu, že nevidím, že někdo další se do rozpravy hlásí, rozpravu končím. Přečtu omluvu. Zítra z jednání Poslanecké sněmovny od 9.00 do 15.00 hodin se omlouvá pan poslanec Štětina.

Vzhledem k tomu, že od 13.15 hodin máme napevno zařazené volební body, tak v tento moment již nebudeme pokračovat v načítání procedury, protože by to přesáhlo čas určený pro tento bod. Z toho důvodu přerušuji projednávání tohoto bodu. Na 13.15 hodin máme napevno zařazené volební body, máme 13.14 hodin. Táži se, zda vznáší někdo námitku, že bychom kontinuálně pokračovali těmito volebními body s minutovým předstihem? Nikdo námitku nevznáší.

Požádám tedy legislativu, aby mi donesla body k projednání, přeruším jednání do 13.15 hodin a budeme pokračovat. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno od 13.14 do 13.15 hodin.)

 

Je 13.15, máme napevno zařazené volební body. Požádám předsedu volební komise, aby nás s jednotlivými body provedl.

 

Otevírám první bod pevně zařazeného volebního bloku a tím je bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.